Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2011
Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti 2. Biblické kořeny sociální práce 3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím B Speciální část 4. Mládež 5. Senioři 6. Osoby se zdravotním postižením. Osoby bez přístřeší 8. Uživatelé drog 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu 11. Etnické menšiny 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce ETF / Jabok 2011 2
Chudí šli do Sněmovny. Stát nám nedává šanci, vzkazují politikům Lidé, kteří se pohybují na hranici chudoby nebo pod ní, přišli poslancům sdělit své zkušenosti. Ze Sněmovny však odcházeli zklamaní. Připadala jsem si jako pokusný králík, politici nás nemůžou pochopit, řekla 36letá Alžběta Fontiová. Na ulici se ocitla před šesti lety. "Jsem psychicky na dně, nezvládám to, bojím se ulice," tak hovoří Alžběta Fontiová o tom, když se jí člověk zeptá na pocity z nejbližší budoucnosti. Do poloviny příštího roku má zajištěné bydlení prostřednictvím Armády spásy, do února pak práci v prádelně. Ta jí vydělá sedm tisíc korun měsíčně, jiné příjmy nemá. "Abych přežila, potřebovala bych o pět tisíc korun více," říká. Co bude, až jí skončí pracovní smlouva a možnost bydlení, neví. Fontiová se v těžké životní situaci ocitla zhruba před 10 lety, když musela utéct od svého přítele. "Bil mě, znásilňoval," říká. Z bohumínského bytu utekla i proto, že se bála hrozeb lichvářů, u kterých se její přítel zadlužil. Od té doby žije v Praze. Pokud jí nepomohou humanitární organizace, je na ulici. Jak moc je to pro subtilní mladou ženu těžké? "Zákon ulice je přežít. Děláte prostě všechno, abyste přežila," popisuje a dodává, že nejtěžší je nikoliv být ženou, ale být sama. "Samota je hrozně těžká. Nemáte za kým jít. Když se vám totiž něco takového stane, přestanete věřit lidem," vypráví. Kvůli svému osudu přišla nejen o střechu nad hlavou, ale i o kontakt se svým 18letým synem a 16letou dcerou. Obě děti jsou v pěstounské rodině. Fontiová stále věří, že se jí podaří odrazit ode dna a založit novou rodinu. "Jsem mladá, chtěla bych začít znovu, ale tento stát nám nedává šanci. Hlavně proto, že nemám možnost přehlásit si trvalé bydliště a domů, do Bohumína se vrátit nemůžu, mám strach," dodává. ETF / Jabok 2011 3
Podnikal, kvůli dluhům teď prodává Nový prostor Svůj příběh Fontiová zčásti převyprávěla na vůbec prvním pražském setkání lidí se zkušeností chudoby. Konalo se v pondělí v Poslanecké sněmovně. Dorazilo na něj zhruba 10 lidí, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci a kterým nyní pomáhá některá z organizací, která v metropoli provozuje sociální služby. Někteří prodávají obtýdeník Nový prostor, jiným pomáhá Armáda spásy nebo organizace Rozkoš bez rizika. "Skupina prodejců je rozmanitá. V našem centru potkáte třeba mladíka, který ukončil pobyt v dětském domově a dodnes si myslí, že když jsou kalhoty špinavé, tak se vyhodí a koupí se nové. Nebo že chleba se prodává namazaný. Také pána, který podnikal, jeho firma se zadlužila, dluhy šly za ním a on nemá šanci je do konce života splatit," popsala spoluzakladatelka občanského sdružení Nový prostor Dagmar Kocmánková. Důvody, proč se lidé ocitli v situaci prodejců Nového prostoru, jsou různé, ale mají společnou příčinu. Tou je chudoba a dlouhodobá nezaměstnanost. "Osou, kolem které se to celé točí, jsou dluhy. Lichva, která se tu volně šíří, je jednou z betonových botiček, které tahají lidi na dno," dodala zakladatelka občanského sdružení Rozkoš bez rizika Hana Malinová. Tato společnost pomáhá prostitutkám. ETF / Jabok 2011 4
Hranice chudoby Za hranici chudoby je považováno 60 procent příjmového mediánu, v Česku tedy zhruba kolem šesti a půl tisíce korun měsíčně. Statistický úřad vymezuje hranici příjmové chudoby částkou 111 953 korun na rok a jednoho člena domácnosti, tedy asi 9 330 Kč měsíčně. Pod úrovní chudoby se podle tohoto kritéria ocitlo už zhruba devět procent obyvatel ČR. Upozornit na tuto statistiku a problémy s chudobou má právě 1. říjen, na který připadá Mezinárodní den za vymýcení chudoby. ETF / Jabok 2011 5
Účastníci semináře také poukázali na to, že lidé často mají nízké právní povědomí a v odrazu ode dna jim brání i záznam v rejstříku trestů. "Problémem může být třeba i záznam, že člověk neplatil alimenty," upozornila terénní pracovnice z Armády spásy Markéta Musilová. Poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), pod jejíž záštitou se setkání konalo, však přítomné upozornila, že stát není všemocný. "Každý z nás je zodpovědný za svůj život a každý se umí s životními situacemi vyrovnat jinak. Někdo je zvládne sám, jiný potřebuje pomoct. Ale i ten sociální pracovník musí vést lidi k tomu, aby byli odpovědní sami za sebe. Stát může udělat jediné: nastavit mantinely. Není možné mít na všechno poučku, zákon, směrnici, vždycky je to o těch mantinelech. Systém nemůže být všeobjímající," dodala Kohoutová. Podle ní se sociální systém může v určitých situacích jevit jako děravý, na druhou stranu ale může docházet k situacím, kdy se pomoc zdvojuje nebo odtékají peníze státu do uměle navyšovaných nájmů. "V určitých chvílích dochází k tomu, co vidíme na Šluknovsku. Tedy to, že se platí tam, kde nemusí. Příspěvky musíme rozdávat účelně, ne jen každý rok sypat o miliony víc," upozornila Kohoutová. Ti, kterých se tíživá životní situace týká, ze semináře nakonec odcházeli bez povzbuzení. "Připadala jsem si jako pokusný králík. Politici naši situaci neznají, nemohou ji pochopit. To by ji museli zažít na vlastní kůži a k tomu těžko dojde," podotkla Fontiová. Podle přítomných pracovníků v sociální sféře je právě Kohoutová jedním z mála politiků, kteří na návrh uspořádat seminář a pozvat chudé do parlamentu, slyšeli. Sama poslankyně pracuje mimo jiné jako dobrovolnice pro neziskový sektor. ETF / Jabok 2011 6
Základní vymezení Tři základní roviny bezdomovectví: Zjevné lidé žijící na veřejných prostranstvích a také lidé využívající služby (především ubytovací) pro bezdomovce. Skryté osoby žijící mimo větší pozornost veřejnosti i institucí; tato skupina osob může počtem i převyšovat zjevné bezdomovce. Potenciální jednotlivci i rodiny, jimž hrozí ztráta bydlení a domova v důsledku provizorního charakteru (podnájmy, právně nejasné bydlení, ubytovny) nebo v důsledku dluhů na nájemném apod. Tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako: mít slušné obydlí (i prostor), způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména); mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní nárok (právní doména) ETF / Jabok 2011
Faktory, které se na fenoménu bezdomovectví podílejí Rodina: Drtivá většina lidí ocitajících se na ulici má problém v rovině základních sociálních vztahů v rodině. V důsledku nezdravých vlivů závislostí a psychopatologií (alkoholismus, gamblerství, domácí násilí, sexuální zneužívání, psychické onemocnění, neúplnost rodiny a patologické vztahy např. nevlastní otec x syn) může být situace natolik neúnosná, že rodině nezbývá nic jiného, než dysfunkčního člena vyloučit. Dysfunkce a rozpad rodiny patří mezi základní příčiny života na ulici. Práce a finanční situace: Nezaměstnanost působí škody na psychickém stavu člověka, na jeho zvycích a činí ho apatickým a neadaptibilním. Kloubí-li se ztráta domova se ztrátou zaměstnání (což se děje velmi často), je to další destruktivní prvek snižující šanci na návrat do společnosti. Zdraví: Zdravotní potíže mohou být jak příčinou, tak důsledkem bezdomovectví. Především u lidí s nižším vzděláním vedou nezřídka ke ztrátě zaměstnání. V některých případech mohou být zdravotní komplikace i základní příčinou života na ulici. Velmi často se to stává u osob s psychickými potížemi. Bezdomovectví s sebou přináší řadu omezení: hygienických, stravovacích, v přístupu ke zdravotní péči apod. Dopady na zdravotní stav bývají drastické. ETF / Jabok 2011 8
Morální rozměr bezdomovectví Pokud se člověk rozhodne přijmout východisko viny a neviny jako základní kritérium pro vytvoření svého postoje, ocitá se ve dvojím ohrožení omylem: 1. Ať si pomůžou sami, nikdo je takto žít nenutí. Radikální postoje, které se snaží setřást zodpovědnost za sociálně vyloučené lidi, vycházejí především z předpokladu, že si za vše mohou sami. Nezřídka se s těmito postoji setkáváme mezi politiky, úředníky, sociálními pracovníky i duchovními. Obtíž těchto postojů spočívá v generalizaci vůči všem osudům. 2. Je třeba jim pomáhat. Když to neudělám já, tak kdo? Východiskem je v tomto případě premisa, že jsou lidé bez domova obětí systému a za nic nemohou. Nezřídka to souvisí se snahou lidí bez přístřeší přenést odpovědnost za svou situaci na druhé. Kromě vyvolaného pocitu povinnosti pomoci zatíží pomáhajícího také sdělovaným osudem (bohužel nezřídka vymyšleným). Pro odborníky by mělo být úkolem hledání jakési zlaté střední cesty mezi těmito dvěma postoji a oproštění se od hodnocení a odsudků. ETF / Jabok 2011 9
Adekvátní odpověď na fenomén bezdomovectví v přirozené rovině Bezdomovectví není problém ekonomický, těžiště celého tématu je v oblasti psychosociální. Pro sociální práci s lidmi bez domova je třeba zdůraznit především následující zásady: Každého člověka v nouzi je nutné brát vážně, na druhou stranu žádat dostupné ověření potřebných informací. Respektovat jedinečnost a rozvíjet vztah. Pomáhají předem daná jasná pravidla, která brání zneužití pracovníka i instituce. V ČR je legislativně zakotvena existence především těchto tří typů služeb pro lidi bez domova: nízkoprahová denní centra (slouží lidem žijícím na ulici a poskytují jim kromě sociálního poradenství základní pomoc ve formě stravy, oblečení, hygieny), noclehárny (nabízí nouzové přespání, nároky na uživatele bývají minimální) azylové domy (mají různou podobu, ale v zásadě je v nich kromě bydlení poskytována především intenzivní sociální podpora při řešení obtížných situací). Z hlediska typologie nalezneme ve všech službách také církevní subjekty (azylové domy, noclehárny, denní centra i terénní programy). ETF / Jabok 2011 10
Bezdomovectví a spiritualita Hodnoty: Lidé bez domova jsou ti, které potkala tvrdá konfrontace v oblasti hodnot. Mohli mít konzumní postoje, ale najednou nemají na jejich naplňování nebo se stali jejich obětí. Mohli dříve mít i vyšší hodnoty, jako např. rodinný život, ale selhali v něm nebo se stalo něco, co to pozitivní rozbilo. Jednoduše, co platilo dříve, po pádu na dno platit přestalo. Tato deziluze je natolik silná, že člověka přivádí k rezignaci. Vina: Lidé bez domova mají na svých bedrech nemalé množství viny. Možná právě její nepřijetí a popírání je tím, co mnohé přivedlo až na dno. Odmítání viny se zákonitě pojí s odmítáním zodpovědnosti. Pro pracovníky v sociálních službách bývá práce se zodpovědností často klíčovým tématem, na němž závisí úspěch klienta. ETF / Jabok 2011 11
Křesťanství a jeho potenciál První a možná i jediný segment společnosti, který začal po roce 1989 pracovat s bezdomovci, byli křesťané a křesťanské instituce. Důvodem přijetí společenské zodpovědnosti za lidi na okraji není jen nutnost plynoucí z křesťanských povinností. Je to hlubší potřeba realizace lásky k bližnímu především tam, kde chybí. Jedná se o extrémně náročnou práci, při níž kromě infekcí a stálého stresu je člověk ohrožován i agresivitou ze strany těch, jimž nabízí pomoc. Právě to je nejzazší projev bezmoci, který dokáže přijmout a pochopit snad jen křesťan, čerpající svou sílu jinde než z přirozeného vděku. Možnosti duchovního působení mezi bezdomovci:základním nástrojem duchovní formace je vztah. Očekává se být s lidmi v nouzi. Není třeba jim přednášet, formovat je. Předávání informací obvykle moc nepomůže. Ten, kdo přináší duchovní poselství, nemusí (možná by ani neměl) nic rozdávat. Jeho darem, pomocí, obohacením pro potřebné je on sám. Služby pro lidi v nouzi prahnou po pomoci duchovních i laiků, kteří by tyto úkoly na sebe vzali. ETF / Jabok 2011 12
Souhrn 1. Bezdomovectví jako extrémní podoba vyloučení ze společnosti je výzvou křesťanům. Ukazuje, že okolo nás není něco v pořádku. Domníváme-li se, že je to pouhé selhání těch, kteří se ocitli v nezáviděníhodné situaci na společenském dně, vzdalujeme se od pravdy. Bezdomovectví je obrazem destrukce lidské duše i společnosti jako celku. Je nepříjemným zrcadlem a svědčí o tom, že s některými věcmi si nevíme rady. 2. Klíčovou roli v práci mezi lidmi bez domova hraje vztah. Lidský vztah jako nástroj setkání s Bohem je jednou z mála možností zpřítomnění evangelia. Tato oblast je neustálou výzvou. V historii nás řada světců i prostých lidí upozorňuje na rezonanci Boží lásky v ryzích vztazích (sv. František z Asissi, Matka Tereza, Phill Bosmans). 3. Další výzvou je svědectví o hodnotách, které plynou z křesťanství a zvěstování evangelia. Přirozené hodnoty jako svoboda, respekt, důstojnost člověka, hodnota lidského života a řada dalších jsou ukazatele smysluplného rozvoje člověka. 4. Klíčem k poznání a řešení bezdomovectví je pokora. Lidé, kteří lpí na jednoduchých formulacích a soudech, nemají v oblasti bezdomovectví co pohledávat. Určitá míra posouzení situací je v práci s bezdomovci nezbytná. Je však třeba elementární osobnostní dispozice vyznačující se otevřeností a ponecháním volného místa ve vlastních myšlenkách i při každodenních setkáních. ETF / Jabok 2011 13
Literatura DELTOUR, M. Setkání s Philem Bosmansem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. HAASOVÁ, J. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. HRADECKÝ, I. Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé. Praha, 2005. HRADECKÝ, I. A KOL. Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje, 200. HRADEČTÍ, V. A I. Bezdomovectví extrémní vyloučení. Praha: Naděje 1996. ETF / Jabok 2011 14