Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie



Podobné dokumenty
Centrální dogma molekulární biologie

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

6. Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Struktura a funkce nukleových kyselin

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetické informace

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Translace (druhý krok genové exprese)

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Genetika zvířat - MENDELU

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Didaktické testy z biochemie 2

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Exprese genetické informace

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Kde se NK vyskytují?

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Bílkoviny a rostlinná buňka

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Energetický metabolizmus buňky

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Struktura biomakromolekul

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus mikroorganismů

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Molekulární základ dědičnosti

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Molekulární základy dědičnosti

Schéma průběhu transkripce

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

15. Základy molekulární biologie

Eva Benešová. Genetika

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Molekulární základy dědičnosti

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Citrátový cyklus. Tomáš Kučera.

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Transkript:

Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny obsahují geneticko informaci ukleové kyseliny polynukleotidy člověk 3 10 9 párů nukleotidů 23 chromosomů v haploidní buňce Složení nukleových kyselin D R nukleové kyseliny deoxyribonukleové ribonukleové (angl. nucleic acid, ) Tři složky: 2- ribosa bakterie cca 2 10 6 párů nukleotidů dusíkaté, G, C, G, C T U kyselina fosforečná Genetická informace Gen a genom je obsažena v D (u virů též v R) v pořadí deoxyribonukleotidů: deoxyadenylát () deoxyguanylát (G) deoxycytidylát (C) thymidylát(t) Gen základní jednotka genetické informace Strukturní gen úsek D, který obsahuje informace o syntéze jednoho druhu proteinu triplety nukleotidů dublety nukleotidů 4 3 = 64 možností pro 20 K 4 2 = 16 možností nedostatečné pro 20 K Genom soubor všech genů (u člověka asi genů) 1

Struktura genu Lineární řetězec polynukleotidů H 2 5 Exon Intron Exon Intron Exon 3 Exon 1 Intron 1 2 2 3 3 4 5 -konec 5 CH2 H 2 Regulační oblast Kódující oblasti ekódující oblasti 3,5 -fosfodiesterová vazba _ H CH2 3 H 3 -konec 5 -konec árování bází 3 -konec DEI THYMI árování bází rimární struktura D - sekvence bází v polynukleotidovém řetězci ve směru od -konce k -konci GUI CYTSI - genetická informace zakódovaná v podobě tripletů bází 5 CG TT GCT 3 2

Sekundární struktura D 5 3 Charakteristika D dvouvláknová pravotočivá šroubovice 2 komplementární řetězce u eukaryontů převážně v jádře (v mitochondriích cca 1 %) párování bází (=T, G C) (poměr /T = 1, G/C = 1) molekuly D asociovány s proteiny (histony) 10 párů bází / otáčku (u B-formy D) (do kondenzované formy chromatinu) antiparalelní orientace řetězců fosfátové skupiny (-) směřují vně helixu deoxyribosy paralelně s osou helixu vodorovně nad sebou uvnitř helixu 5 3 při dělení buněk probíhá současně replikace D tj. přenos genetické informace Replikace Komplementární řetězce proces vytvoření nového vlákna D komplementárního k původnímu vláknu D pravidlo o párování bází ( T, G C) probíhá v jádře probíhá pouze během S-fáze buněčného cyklu katalyzuje D-polymerasa T G C T C G G C Ribonukleové kyseliny Mediátorové R mr obvykle jednovláknové, kratší než D vznikají v jádře transkripcí D některé působí jako enzym (mají katalytickou aktivitu) Základní typy R Mediátorová (messenger, informační) - mr Transferová (přenosová) - tr Ribosomální - rr přenáší genetickou informaci z D na místo syntézy bílkovin y proteosyntéza začíná translací mr od 5 -konce transkripcí D v jádře vznikají tzv. heterogenní jaderné R, hnr (prekurzory mr) hnr obsahují kódující oblasti (exony) oddělené sekvencemi nukleotidů (introny) po úpravě hnr v jádře vstupují do cytoplazmy nativní mr (pouze spojené exony) 3

Kodon sekvence 3 nukleotidů (triplet) v mr každá K má svůj 64 kódujících tripletů: 61 ů - pro 20 (+ 1) kódovaných K 3 y nesmyslné slouží např. jako terminační signály některé K jsou kódované více y (genetický kód je degenerovaný) Transkripce přepis genetické informace z D do R (párování U, G C, C G, T ) probíhá v jádře je katalyzována R-polymerasou - C G T G G - - U G C U C C - mr -T G C T C C - templátový řetězec kódující řetězec D Transferové R přenáší K na místo syntézy proteinů a zařazují je do polypeptidového řetězce tr jsou specifické pro jednotlivé K (je jich minimálně tolik druhů, kolik je K) tr se aktivuje po navázání dané K tr Sekundární struktura tr v rovině CC konec -H tvar jetelového trojlístku vazba aminokyseliny (esterovou vazbou přes 3 -H skupinu na adenosin) Terciární struktura - konformace v prostoru připomíná písmeno L anti = 7 nukleotidů rozeznávající v mr Ribosomové R rr Translace strukturální součást ů (nukleoproteinů) nejrozšířenější typ R v buňce (80 % všech R) 2 vazebná místa pro aktivované tr vazebné místo vazebné místo 1 vazebné místo pro mr informace uložená v mr (pořadí ů) se překládá do molekuly proteinu (pořadí K) translace začíná od 5 -konce mr za vzniku -konce řetězce proteinu syntéza proteinů (proteosyntéza) probíhá v cytoplazmě na ech (y většinou vázáné na ER, méně volné) 4

růběh translace růběh translace anti peptidyl-tr mr peptid vázaný na R mr mr vazba do místa aminoacyl-tr aminokyselina vázaná na R vznik peptidové vazby elongace peptidu uvolnění volné tr z místa růběh translace mr mr Tři fáze katabolismu Katabolismus živin až na C 2 + H 2 přesun peptidyl-tr do místa navázání další aminoacyl-tr do místa I. fáze II. fáze roteiny Glykogen Tuky proteolýza glykogenolýza lipolýza Citrátový cyklus minokyseliny Glukosa Mastné kyseliny glykolýza T yruvát laktát β-oxidace lokalizován v matrix mitochondrií 4 dehydrogenační reakce: cetyl-co DH + H + FDH 2 vznik 3 DH a 1 FDH 2 III. fáze 2 2 dekarboxylační reakce: 3 DH + 3 H H + 2 dýchací řetězec FDH 2 T D + i T aerobní fosforylace Citrátový cyklus C 2 C 2 acetyl-co je oxidován na 2 C 2 vznik 1 T (GT) 5

růběh citrátového (Krebsova) cyklu Zisk v citrátovém cyklu: přímo. T nepřímo celkem. T malát fumarát sukcinát T oxalacetát 3 DH + 3 H + acetyl-co C 2 citrát FDH 2 C 2 2-oxoglutarát C 5 C 2 Glykolýza za aerobních podmínek v cytoplazmě Zisk: T Zisk v citrátovém cyklu:.. T glukosa ( ) T glukosa-6-fosfát ( ) T 2 triosa-fosfát (C 3 ) 4 T 2 D + 2 DH + H + 2 pyruvát (C 3 ) 2 Co 2 C 2 2 acetyl-co (C 2 ) 2 D + oxidační dekarboxylace 2 DH + H + Glykolýza za anaerobních podmínek u kvasinek ethanolové kvašení glukosa ( ) T glukosa-6-fosfát ( ) T Glykolýza za anaerobních podmínek (v buňkách bez mitochondrií, např...); (při nedostatečném přísunu 2, např...) glukosa ( ) T glukosa-6-fosfát ( ) T Zisk:.. T 2 triosa-fosfát (C 3 ) 4 T 2 D + 2 DH + H + 2 pyruvát (C 3 ) recyklace D + 2 CH 3 CH 2 H 2 CH 3 CH mléčné kvašení Zisk:.. T 2 triosa-fosfát (C 3 ) 4 T 2 D + 2 DH + H + 2 pyruvát (C 3 ) recyklace D + 2 laktát X 2 C 2 acetyl-co (C 2 ) acetyl-co (C 2 ) Katabolismus mastných kyselin CSCo acyl-co dehydrogenace FDH 2 v matrix mitochondrie CSCo enoyl-co aktivace R-CH vazbou na koenzym opakující se β-oxidace = sekvence 4 reakcí vznikající acetyl-co citrátový cyklus vznikající DH a FDH 2 dýchací řetězec hydratace H β CSCo dehydrogenace β CSCo štěpení vazby H 2 β-hydroxyacyl-co DH β-oxoacyl-co HS-Co + C 2 acyl-co + acetyl-co 6