Přínosy a dopady emisního obchodování Petr Matuszek PRO-ENERGY FórumF Podbanské 9. 10.5.2011 1

Obsah Systém m obchodování s povolenkami Alokované a verifikované emise Budoucnost. Co po roce 2012? Přínosy a dopady Závěr 2

Systém m obchodování s povolenkami Z Z ničeho nic není,, z ničeho nic nevznikne. Latinské přísloví 3

EU ETS Ekonomický nástroj n snižov ování emisí s využit itím m trhu s emisními právy či i emisními jednotkami. Definováno směrnic rnicí (2003/87/ES) Pouze vybrané sektory Pouze oxid uhličitý itý (CO 2 ) Systém m emisního obchodování byl zahájen v roce 2005 v rámci r členských států EU. 5 států se přidalo p později: Bulharsko a Rumunsko v roce 2007, když se staly členy EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko tejnsko se přidaly v roce 2008. 4

EU ETS NAP 1 alokační období (2005 2007) Bezplatné přidělování emisních povolenek Evropským provozovatelům m zařízen zení bylo přidp iděleno na každý rok v průměru ru 2,15 mld. povolenek. Průměrn rné ověř ěřené roční emise CO 2 těchto zařízen zení však činily 2,03 mld. tun. V důsledku d významného přebytku p povolenek došlo k celkovému ochromení systému EU ETS. NAP 2 alokační období (2008 2012) Národní alokační plán ČR R pro léta l 2008 2012 definuje množstv ství přidělených povolenek (394 českých průmyslových podniků obdrželo 86,8 milionů povolenek) a současn asně umožň žňuje nahradit povolenky (EUA) jednotkami ověř ěřeného snížen ení emisí (CER, ERU) do výše e 10 % celkové alokace na úrovni jednotlivých zařízen zení. NAP 3 alokační období (2013 2020) Nikdy to nebylo přílip liš spravedlivé. 5

Schéma obchodování s emisemi EU ETS v ČR 6

Alokované a verifikované emise Největší chyba je, že e si nejsme vědomi v žádné chyby. Thomas Carlyle 7

Alokované a verifikované emise EU-27 Zdroj: The European Environment Agency (EEA) 8

Alokované a verifikované emise ČR Nejvýznamněji ji poklesly emise CO 2 v Evropské unii v roce 2009, o rekordních 7,2 %, v důsledku d hospodářsk ské krize dle sdělen lení EEA. 9

Celosvětov tové emise CO 2 Ze zprávy GAO (U.S. Government Accountability Office), úřadu zajišťuj ujícího informační servis americkému mu Kongresu z 30.7.2010: Annex I 41 většinou v ekonomicky vyspělých států Austrálie, Kanada, Německo, N Japonsko, Rusko, Spojené královstv lovství a USA Non-Annex I 153 většinou v méněm rozvinutých zemí s nižší úrovní monitorovacích ch systémů jako Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Malajsie, Mexiko a Jižní Korea Přesnost vykazování emisí CO 2 je v Rusku asi plus mínus m 40%. Nedostatek dat a vědeckých v znalostí procesů ztěž ěžuje odhady některých emisí CO 2. Křivky globáln lních emisí CO 2 jsou mnohdy pouhé spekulace. Máme vůbec v přesnp esná čísla? Opravdu dochází ke snižov ování? 10

Celosvětov tové emise CO 2 Energy-Related Carbon Dioxide Emissions in Annex I and Non- Annex I Nations, 1992-2030: 30 25 Gt CO2 20 15 Annex Non-Annex 10 5 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 2016 2019 2022 2025 2028 Zdroj: GAO analy sis of Energy Information Administration data. July -2010 11

Budoucnost. Co po roce 2012? Všeobecný souhlas není často ničím m jiným než všeobecným omylem. Charlie Chaplin 12

Budoucnost. Co po roce 2012? Podle revidované směrnice 2009/29/ES lze v zásadz sadě průmyslov myslové sektory rozdělit do třít skupin: Výrobci elektřiny 100% aukce od roku 2013 (v ČR R uvažov ována výjimka). Sektory ohrožen ené únikem uhlíku 100% bezplatná alokace po celé třetí obchodovací období založen ená na benchmarkingu. Ostatní Sektory neohrožen ené únikem uhlíku a výrobci tepla mohou obdržet aža 80 % bezplatných povolenek v roce 2013 s poklesem na 30 % v roce 2020. V roce 2027 by pak neměli získat z žádné bezplatné povolenky. Alokace bude opět t založena na benchmarkingu. 13

Budoucnost. Co po roce 2012? Koeficient zajišťuj ující přechodný systém, který povede ke snížen ení množstv ství bezplatných povolenek v souladu s čl. 10a odst. 11 směrnice 2003/87/ES Rok Hodnota koeficientu 2013 0,800 2014 0,729 2015 0,657 2016 0,586 2017 0,514 2018 0,443 2019 0,371 2020 0,300 14

Budoucnost. Co po roce 2012? Vstoupí v platnost ustanovení vyplývající z klimaticko-energetick energetického balíčku aukce emisních povolenek stanovení celkového množstv ství povolenek na úrovni EU harmonizována na pravidla pro přidp idělování povolenek zdarma přidělení povolenek zdarma je vázáno v na investice do modernizace infrastruktury (výrobci elektřiny) 15

Budoucnost. Co po roce 2012? A co bude dál? d 16

Přínosy a dopady Mýlit se je lidské,, ale setrvávat vat v omylu je ďábelské. Latinské přísloví 17

Přínosy a dopady Přínosy makléři banky verifikační firmy výrobci elektřiny. A co ostatní emitenti? 18

Přínosy a dopady Dopady zvýšen ení ceny elektřiny zvýšen ení ceny průmyslových výrobků. 19

Přínosy a dopady 20

Přínosy a dopady trh s elektřinou Co ovlivňuje cenu elektřiny: Makroekonomické vlivy Povolené výnosy dle stanovené metodiky Připomínky jednotlivých hráčů trhu s elektřinou Boj s klimatickými změnami» Povolenky CO2» Ekologické daně» Příspěvek na OZE Politická rozhodnutí 21

Přínosy a dopady trh s elektřinou 4 000 ČEZ Distribuce - Vývoj informativní průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ na úrovni NN Kč/MWh 3 500 3 000 2 500 SČE NN SME NN STE NN VČE NN ZČE NN 2 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Zdroj: EGÚ 22

Přínosy a dopady trh s elektřinou před účinností vládního balíčku ku 4 000 ČEZ Distribuce - Vývoj informativní průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ na úrovni NN Kč/MWh 3 500 3 000 2 500 SČE NN SME NN STE NN VČE NN ZČE NN 2 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Zdroj: EGÚ 23

Přínosy a dopady trh s elektřinou Opatřen ení na snížen ení příspěvku za OZE: srážkov ková daň FVE darovací daň na emisní povolenky zábor ZPF část příspp spěvku ze státn tního rozpočtu. 24

Přínosy a dopady trh s elektřinou Vliv ekologických opatření na cenu elektřiny pro průmyslové odběratele Skladba ceny - 2010 Silová elektřina - bez EU ETS 8% 1% S íťové služby EU ETS 18% Podpora OZE E kologická daň 51% 22% Ekologie: 27,20 % Je to vůbec ještě trh? Chceme takové regulace? 25

Přínosy a dopady trh s elektřinou Doporučení zavedení tzv. německého modelu Významné úlevy pro energeticko intenzivní průmysl: Osvobozeni samovýrobci Skupina 1: Roční spotřeba více než 10 GWh Náklady na elektřinu jsou vyšší než 15% GVA (Gross Value Added = hrubá přidaná hodnota) Plná cena se platí za 10% roční spotřeby, za zbylých 90% se platí 0,5 /MWh. Skupina 2: Roční spotřeba více než 100 GWh Náklady na elektřinu jsou vyšší než 20% GVA Tato skupina platí za celou spotřebu 0,5 /MWh. 26

Závěr Přestaňme se snižov ováním m emisí skleníkových kových plynů,, nikam to nevede. Nechme CO 2 vesele proudit do atmosféry. Místo toho investujme do výzkumu nových technologických řešení. Bjørn Lomborg 27

Závěr EU ETS je primárn rně politicko-administrativn administrativní a aža poté tržní nástroj. Takový systém m však v podle tržních mechanismů může e fungovat jen stěž ěží. Liberáln lní ekonomové označuj ují EU ETS za direktivní zásah do tržních mechanismů,, který dusí hospodářský ský růst. r CO 2 není jediné,, co se na skleníkov kovém m efektu podílí. je zde také vodní pára, metan, sluneční aktivita, mořsk ské proudy a teď zkuste přesnp esně určit podíl l toho či i onoho. 28

Závěr Žádoucí je odstranění veškerých deformací trhu a překážek volného pohybu energií a vytvoření transparentního tržního prostředí s umožněním všech forem transferu energetických komodit. Rozumné zavádění opatření zejména v oblasti politiky klimatických změn s minimalizací negativních dopadů pro průmysl. 29

Dovětek Vliv redukce emise CO 2 na oteplování - Vzduch vydechovaný z plic obsahuje cca 5% CO 2. - S rostoucí zátěží se zvětšuje dechová frekvence i vyměněný objem vzduchu a produkce CO 2 : - klidný dech 0,65 g CO 2 /min. - velmi velká zátěž 14 g CO 2 /min. - Průměrné auto vypouští cca 170 g CO 2 /km - Na zvládnutí 1 km: - auto + 5 osob vyprodukuje 170 + 5x0,65, tj. 173 g CO 2-5 usilovně běžících osob 5 x 6(min.) x 14, tj. 420 g CO 2 Závěr: jezdit autem, neběhat! 30

Děkuji za pozornost e-mail: pmatuszek@et et.trz.cz tel.: 558 532 070 31