28. Válečné konflikty po druhé světové válce, Třetí svět a dekolonizace Barbora Váňová, 4.B
Dekolonizace Za 2WW a po ní sílily v koloniích národněosvobozenecká hnutí a rostl nacionalismus Náklady mocností na koloniální vojska Snaha přeměny koloniálních vztahů do nové podoby- vojenské, politické, hospodářské atd.
Přehled kolonií po 2WW
1. fáze dekolonizace Probíhala v letech 1945-1956 Jižní Asie Vietnam- 1945 rozdělení a nezávislost Vietnamu po bitvě u Dien Bien Phu Filipíny- 1946 (USA) Dálný východ Pákistán- 1947 (VB)
1. fáze dekolonizace Arabský svět Lybie- 1951 (Poručenská rada OSN) Laos- 1953 (Francie)
2. fáze dekolonizace Probíhala především v Africe Zahájena roku 1956 V tomto roce získaly nezávislost Maroko, Tunisko (oba FRA) a Súdán (VB) O rok později osamostatnění Ghany, jejíž prezident Kwame Nkrumah vedl Panafrické hnutí
2. fáze dekolonizace Rok 1960 byl tzv. Rokem Afriky Do tohoto roku získalo nezávislost 18 afrických států
2. fáze dekolonizace Jihoafrická republika Do roku 1961- britské dominium Poté osamostatnění- politika apartheidu Změna až roku 1994- všerasově svobodné volby -> prezidentem Nelson Mandela
3. fáze dekolonizace Po roce 1965 U bývalých metropolí se udržely pouze její pevné součásti nebo území malé a chudé FRA- Quadeloupe, Martinique, Réunion, Guyana Portugalsko- Madeira, Azory ŠPA- malé državy v Maroku, Kanárské ostrovy
3. fáze dekolonizace VB- společenství národů Commonwealth- 50 nezávislých států USA- Havaj, Aljaška SSSR- kolonie až do rozpadu roku 1991
Třetí svět Po rozpadu kolonií- země tzv. Třetího světa -> rozvojové země Společné znaky: Negramotnost (až 75%) Nezaměstnanost Nízký příjem Vysoká porodnost Nižší průměrný věk, atd.
Politické problémy Třetího světa Pestrost politických režimů Nestabilita, časté převraty Často diktátorské režimy, vojenská diktatura Národnostní, náboženské rozpory
Hnutí nezúčastněných států 1955- konference v Bandungu 29 afroasijských zemí Spolupráce, problémy dekolonizace, rasové diskriminace atd. -> vznik HNS HNS sdružovalo africké a asijské země prosazující neúčast ve vojensko- politických blocích
Hnutí nezúčastněných států První summit v r. 1961 v Bělehradě- boj za mír Následovaly další konference- např. v Káhiře 1964, Alžíru 1974 atd. Hnutí se rozrůstalo až na více než 100 členů Důležité osobnosti hnutí: G. A. Násir J. B. Tito I. Ghándíová
Hnutí nezúčastněných států Mezi jednotlivými státy začaly vznikat rozpory Sociálně- ekonomická rozdílnost Koncem 80. let přestává mít HNS význam Další organizace zemí třetího světa: Arabská liga Organizace arabské jednoty
Válečné konflikty Vznik nových států doprovázely neustálé vojenské střety USA x SSSR- chtěli získat co největší vliv Významné ohniska střetů: Blízký a střední východ
Arabsko- izraelský konflikt Počátek konfliktu: Valné shromáždění OSN rozhodlo v r. 1947 o rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát 1. Válka Palestinská 1948- vznik nového státu Izrael Arabské státy se proti tmu postavily a Izrael napadly Izrael uhájil svou existenci
1. Válka- Palestinská Příměří zpřostředkovalo na jaře r. 1949 USA Během této války vznikl tzv. palestinský uprchlický problém Z Palestiny odešlo 800 000 Arabů do uprchlických táborů vedených OSN Problém začlenění uprchlíků v nových zemích Izrael se dostal pod ochranu USA
2. Válka- Sinajská Po vítězství Izraele se situace v arabských zemí vyhrotila V r. 1952 došlo k převratu v Egyptě -> Prezident Gamál Abdal Násir Rozhodl se znárodnit anglo- francouzskou společnost Suezského průplavu VB, Fra, Izrael odpovědely útokem na Sinajský poloostrov
2. Válka- Sinajská Jednotky postupovaly až k Suezu (Suezská krize) Celá akce skončila neúspěchem Do Egypta byly poslány modré přilby OSN SSSR podpořilo Nasirův režim Rozhodující USA- neschválení konfliktu USA nabídlo pomoc jakékoliv vládě z této oblasti
3. Válka- šestidenní Květen 1967 Egypt zablokoval Arabský záliv- znemožnil Izraeli přístup do Indického oceánu Izrael zahájil letecký útok na Sinaj, Palestinu Dobyli strategicky významné Golanské výšiny Po šesti dnech válka skončila příměřím
4. Válka- Jomkippurská Egypt a Sýrie se nemohli smířit s porážkou 6. 10. 1973, na židovský svátek Jom Kippur, znovu zaútočili proti Izraeli Egyptská armáda útočila na Sinaj Sýrijská na Golanské výšiny Izraelci se úspěšně bránili
4. Válka- Jomkippurská Egypt použil účinnou ekonomickou zbraňzačal omezovat těžbu ropy a tím se zvedla její cena-> Ropná krize Ropná krize vedla k zastavení bojů Separatní mír mezi Izraelí a Egyptem byl podepsán až v r. 1979 ve Washingtonu Izrael uznán jako samostatný stát Navrácení Egyptu Sinajského poloostrova
Konflikt v Indočíně Po 2WW se Francie snažila obnovit své dřívější pozice Tím rozpoutala válku proti partyzánským jednotkám Vietnamské demokratické rep. VDR- vyhlásil v r. 1945 Ho Či Min Nakonec francouzská vojska kapitulovala r. 1954 Mezinárodní konference v Ženevě rozdělila Vietnam na dvě části (podle 17. rovnoběžky)
Ho Či Min
Konflikt v Indočíně Sev. Vietnam byl veden komunistickým režimem a podporován SSSR a Čínou Již. Vietnam se stal katolickým diktátorským státem, který podporovalo USA Po svržení a smrti jihovietnamského diktátora se zdálo, že bude Vietnam sjednocen v komunistický stát To USA nechtělo dopustit a r. 1964 propukla Vietnamská válka
Vietnamská válka USA využily incident v Tonkinském zálivu k vyhlášení války Nejkrvavější a nejbrutálnější konflikt od 2WW I přes technickou převahu USA stále nebylo schopno zvítězit V USA se množily protesty proti boji Roku 1973 uzavřeno příměří, USA opustilo Vietnam Až v r. 1975 úplné sjednocení Vietnamu- Komunistický režim
Konflikty v Perském zálivu Vývoj v Íránu ovlivnila tzv. Islámská revoluce Svrhla režim šáha Rezy Páhlavího Do čela Íránu- ajatolláh Chomejní- neomezený vládce Írán se stal muslimským fundamentalisickým státem
Írácko- íránská válka Vyprovokována Írákem (prezident Saddám Husajn) Írák chtěl získat sporné pohraniční území a kontrolu nad Perským zálivem Íránští šíité x íráčtí sunnité V r. 1988 příměří, napětí ale přetrvávalo
Vpád Íráku do Kuvajtu Spor o hranice mezi Írákem a Kuvajtem se vlekl již od r. 1961, kdy Kuvajt vyhlásil nezávislost V r. 1990 obsadila írácká vojska Kuvajt a tehdejší diktátor Husajn prohlásil, že Kuvajt připojuje jako 19. provincii Íráku OSN reagovala výzvou na stažení vojsk George Bush hrozil vysláním ozbrojených sil do Perského zálivu
Vpád Íráku do Kuvajtu 15. ledna 1991 vypršela lhůta ke stažení vojsk -> zahájena operace Pouštní bouře USA a jejich spojenci- značná převaha Írák se pokusil o poslední útok na hl. město Kuvajtu- zapálil ropná pole 28. února 1991 byl Írák přinucen válku ukončit
Karibská krize Problematické území- Kuba Od r. 1956- Partyzánská válka po jejím konci se v r. 1959 dostal k moci Fidel Castro Komunistický režim-> po hospodářských neúspěších závislý na SSSR V dubnu 1961 střet kubánských emigrantů, podporovaných USA s Castrovou armádou SSSR prohlásil, že poskytne Kubě pomoc a rozmístil na Kubě raketové zbraně Karibská krize
Karibská krize Karibská krize vyvrcholila v říjnu, listopadu 1962 Riziko přímé sovětsko- americké konfrontace Na základě jednání J. F. Kennedyho a N. S. Chruščova bylo dosaženo dohody SSSR demontovalo rakety
Kennedy, Chruščov
Čína 1. října 1949- Čínská lidová republika Rozpory se Sovětským svazem- konflikty 1965-69 Velká proletářská revoluce Mao Ce Tung Kult Maovy osobnosti Demonstrace proti umělcům Maovo učení, atd.
Zdroje ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy: české a světové dějiny. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2010, 238 s. ISBN 978-807-2353-828. KOHOUTKOVÁ, Helena a Martina KOMSOVÁ. Dějepis na dlani: české a světové dějiny. 2. vyd. Ilustrace Jindřich Kania. Olomouc: Rubico, 2007, 256 s. ISBN 978-80- 7346-065-5.