ORIGINÁL Biocel Paskov a.s., Zahradní 762, 739 21 Paskov STANDARD KAPITOLA IV Část 3 Povrchové ochrany Zpracoval: Ing. Boráň Petr Schválil: Ing. Horkel Radislav 1
O B S A H : 1. Všeobecná ustanovení 2. Klasifikace korozní agresivity 3. Předepisování nátěrových systémů 4. Požadavky na úpravu povrchu 5. Podmínky při zhotovování nátěrových systémů 6. Požadavky na jakost nátěrových systémů 7. Požadavky na životnost nátěrových systémů 8. Kontrola provádění nátěrových systémů 9. Opravy a obnovy nátěrových systémů 10.Skladování materiálů a bezpečnost práce 11.Podmínky v smlouvě s externím dodavatelem nátěrových systémů 12.Skladby nátěrových systémů a jejich použití 13.Barevný stadard povrchových ochran 14.Ochrana životního prostředí 15. Související normy a předpisy 2
1. Všeobecná ustanovení Směrnice platí pro navrhování, provádění a kontrolu povrchových ochran ocelových konstrukcí (dále jen OK) a dalších výrobních zařízení v Biocelu Paskov a.s. Směrnice platí pro organické a kombinované nátěrové systémy, sloužící jako protikorozní ochrana vnějších povrchů stávajících i projektovaných zařízení a konstrukcí z oceli, hliníku a pozinkovaných plechů, vystavených agresivní atmosféře jednotlivých provozních celků Biocel Paskov a.s. Směrnice je závazná pro všechny útvary podniku a externí firmy, které vypracovávají technickou dokumentaci konstrukcí a zařízení, navrhují, provádějí a kontrolují zhotovování nátěrových systémů pro Biocel Paskov a.s. Nátěrové systémy pro podmínky, které nejsou ve směrnici uvedeny, schvaluje a případně navrhuje korozní technik. Veškeré změny a výjimky z této směrnice povoluje a schvaluje korozní technik. 2. Klasifikace korozní agresivity Korozní agresivita atmosféry v Biocel Paskov a.s. je stanovena dle ČSN EN ISO 12944-2 na stupeň C 3 až C 5-I. 3. Předepisování nátěrových systémů Při volbě vhodného nátěrového systému je nutno brát ohled na specifické vlastnosti konstrukce, jenž má být natřena, a na požadavky na ochranný nátěrový systém: poloha a druh konstrukce a její části, přístupnost povrchu použitelné metody přípravy povrchu k docílení požadovaného stupně čistoty, případně volba ochranných opatření (ekologická hlediska) celkový vliv povětrnostních podmínek, případně povětrnostní vlivy v době aplikace nátěru, technologická hlediska požadovaná životnost ve vztahu k prostředí a k provozním vlivům, jimž bude vystavena konečný vzhled povrchové ochrany - barevný odstín, lesk, hladkost, možnost čištění, stálost barevného odstínu, odolnost vůči křídovatění ekonomická hlediska povrchové ochrany požadované údržbářské postupy k zajištění životnosti. Předpis nátěrových systémů je nedílnou součástí technické dokumentace a výrobních podkladů. Před zahájením prací je zhotovitel povinen objednateli předložit detailní technický prováděcí předpis nátěrového systému. Předepisování je povinností dodavatele dokumentace. Součásti předpisu je výměra ploch. Předpis nátěrového systému musí obsahovat tyto údaje : název výrobku s označením technické dokumentace (neuvádí se, je-li předpis přímo na výkres na výkrese nebo kusovníku). 3
způsob přípravy povrchu před nátěrem specifikace nátěrových hmot (nejlépe technické listy od výrobce), druhy hmot počet, tloušťky a barevné odstíny jednotlivých vrstev, celkovou tloušťku celého systému technologie nanášení, doby a intervaly zasychání a nanášení následujících vrstev, kritéria jakosti výměra ploch 4. Požadavky na úpravu povrchu Vzhled povrchu podklad určeného k natírání musí splňovat níže uvedené nejdůležitější obecné zásady kostrukčního a technického řešení podle ČSN EN ISO 12944-1až 8 povrch je zbaven zbytků tavidel po svařování, svarových kuliček, strusky a zbytků penetrantů svary, které nevyhovují z důvodů špatné kvality povrchu musí být upraveny ostré výstupky, hrany a rohy musí být zakulaceny na rádius > 1 mm otřepy a povrchové vady (šupiny, dvojakost apod.) musí být odstraněny umožnit přístup pro zhotovení, údržbu a kontrolu jakosti nátěrového systému ve všech fázích vyloučit nebo omezit místa z hlediska koroze zvlášť namáhaná, např. netěsně uzavřené duté prostory, žlaby, kapsy, a to volbou vhodné polohy průřezů a kombinací jejich sestav volit konstrukční řešení s co nejmenším povrchem, na který působí agresivní atmosféry, užívat jednoduché nečlenité tvary omezit nebo vyloučit ostré hrany, spáry, štěrbiny, přesahy, dutiny, prohlubně zadržující zkondenzovanou nebo zatékající vodu a nečistotu, zabezpečit odtok náhodně proniklé vody zcela vyloučit použití přerušovaných svarů nebo svarů, které nejsou celoobvodové. Vždy používat průběžné a celoobvodové svary. Svary musí být bez vad, např. nerovností, rozstřiků, přívarků a kráterů. zabezpečit vývody technologických odpadů tak, aby nezasahovaly ocelovou konstrukci zabezpečit, aby nepřístupné povrchy ocelové konstrukce, u kterých není možno zhotovit úplný systém ochrany po montáži, byly opatřeny úplným systémem ochrany před montáží. montážní svary, jenž budou dokončeny na stavbě, je nutno před prováděním povrchové ochrany přelepit 50 mm lepicí páskou z obou stran. Základní nátěr nanést až k lepicí pásce, další vrstvy nanést vždy o 50 mm dále. 4
Podle stupně korozního napadení rozeznáváme čtyři skupiny výchozího stavu povrchu oceli dle ČSN ISO 8501-1 A - zaokujený, nezkorodovaný B - zaokujený, zkorodovaný přibližně na 50 % plochy C - zkorodovaný na 100 % plochy, s výskytem tenké vrstvy rzi D -zkorodovaný na 100 % plochy, s výskytem koroze po vrstvách nebo důlkové koroze Podle použité metody čištění povrchu před nanesením povrchové ochrany rozeznáváme stupně čistoty dle ČSN ISO 8501-2 Tryskání Stupeň čistoty Sa 1 lehké očištění tryskáním Sa 2 dokonalé čištění tryskáním Sa 2 1/2 velmi dokonalé čištění tryskáním Sa 3 čištění tryskáním na viditelně čistou ocel Charakteristika a vzhled povrchu nepřítomnost nečistot, olejů a mastnot, volných okují, rzi, nátěrů a cizího materiálu nepřítomnost nečistot, olejů a mastnot, volných okují, rzi, nátěrů a cizího materiálu. Jakékoliv zbývající stopy znečištění musí být pevně přilnavé. nepřítomnost nečistot, olejů a mastnot, volných okují, rzi, nátěrů a cizího materiálu. Jakékoliv zbývající stopy znečištění se musí jevit pouze jako lehké skvrny ve formě bodů nebo pásů. nepřítomnost nečistot, olejů a mastnot, volných okují, rzi, nátěrů a cizího materiálu.povrch musí mít jednotný kovový barevný odstín. Ruční čištění Stupeň čistoty St 2 dokonalé ruční čištění nebo čištění mechanizovanými nástroji St 3 velmi dokonalé ruční čištění nebo čištění mechanizovanými nástroji Charakteristika a vzhled povrchu nepřítomnost nečistot, olejů a mastnot, volných okují, rzi, nátěrů a cizího materiálu. Stejné jako pro St 2. Povrch musí být dokonaleji opracován a mít kovový lesk vzstupující z kovového podkladu. 5
Předepsaná úprava povrchů: Veškeré nové konstrukce, vnější pláště nádrží a nová zařízení (povrch A, B, C, D) se musí před natíráním otryskat na stupeň Sa 2 1/2. Při opravě nátěrů se povrch musí očistit min. na stupeň St 3. Doporučuje se příprava povrchu tryskáním. Při obnově nátěrů se povrch musí očistit na stupeň Sa 2 1/2. Povrch znečištěný ve vodě rozpustnými látkami (cementový prach, polétavé soli, rozpustné části rzi a pod.) se v případě čištění St 3 musí předem opláchnout dostatečným množstvím vody (nejlépe teplé) a osušit. 5. Podmínky při zhotovování nátěrového systému Čištění Vodou rozpustné nečistoty mají být odstraněny vodou nebo párou. Odmašťování je samostatná operace, která se do úpravy povrchu zařazuje pouze v případě potřeby. Silné vrstvy mastnot se mechanicky odstraní (škrabkou), povrch se omyječistícími prostředky, opláchne vodou a osuší. Povrch se odmašťuje před otryskáním a ručním čištěním (mastnoty snižují účinek tryskání). V případě ručního nebo mechanického čištění je odmašťování i poslední operaci před natíráním. Mastnoty a tuky, oleje, produkty dočasné korozní ochrany a křídové značky mají být odstraněny použitím odmašťovačů, rozpouštědel nebo jinými vhodnými přípravky. Odmašťování musí vyhovovat ČSN a hygienickým předpisům ČR. Při tryskání křemičitým pískem je nutno maximálně snížit úlet zplodin vzniklých při tryskání. Tryskání na volné ploše může být prováděno jen při zakrytí tryskaného objektu plachtami, jenž zabraňují jakémukoliv rozšiřování pískového prachu, korozních zplodin. V místech, jenž nelze zcela utěsnit musí být zkrápěcí zařízení, zachycující prašnost. Aplikace povlaků Aby se zabránilo vzniku kondenzní vlhkosti, povrch musí být suchý a teplota povrchu podkladového kovu musí mít minimálně o 3 C vyšší teplotu než je teplota rosného bodu. Na připravený (otryskaný, ručně očištěný) povrch musí být co nejdříve nanesen základní nátěr, aby vzniklé nečistoty (např. korozní produkty, špína apod.) nemohly mít negativní vliv na životnost povlaku. Základní nátěr musí být zhotoven nejpozději do 4 hodin po očištění povrchu na venkovní atmosféře. V suchých prostorách, vnitřních je nejdelší interval 8 hodin. Těsně před aplikací nátěrové hmoty musí povrch kompletně odpovídat stupni čištění, který je předepsán. Před nanášením základní nátěrové hmoty na otryskaný povrch, musí být nejen tento, ale celé lešení, včetně podlážek, očistěno od prachu a písku. Při aplikaci základního nátěru mají být natřeny nejdříve hrany, kouty a těžce přístupné plochy, např. otvory pro šrouby, a poté se natírají rovné a lehce přístupné plochy. 6
Veškeré základní nátěry se doporučuje nanášet štětcem. Lze aplikovat i jiné metody nanášení, dovolují-li to předpisy výrobce nátěrových hmot. Je nutné zajistit, aby v průběhu zhotovování (resp. zasychání) nebyl nátěrový systém znečištěn prachem, roztoky, blátem, maltou, oleji a pod. Jestliže se jakýkoliv natřený povrch zašpiní, musí být očištěn před aplikací další vrstvy. Doporučuje se provést následující nátěr, v co nejkratší přípustné době. Nebyla-li další vrstva zhotovena max. do 1 měsíce po zhotovení předchozí vrstvy, je nutné provést abrazivní ometení povrchu.je - li základní nebo mezinátěr nátěr poškozen, je nutné poškozené plochy opravit, včetně řádné přípravy povrchu. Vrchní nátěry se nanášejí předepsaným způsobem, tzn. štetcem, válečkem, pneumatickým či bezvzduchovým stříkáním i v elektrickém poli. Při zhotovování nátěrů (otryskávání, nanášení, zasychání) na volném prostranství musí být teplota při nanášení a zasychání v rozmezí + 5 až + 30 C a max. relativní vlhkost 75 % (pokud výrobce nátěrových hmot nestanoví jinak). Nátěr nesmí být zhotovován při mrazu, sněhu, mlze, silném větru apod. Plochy vystavené přímému intenzívnímu slunečnímu záření mohou být natírány jen tehdy, jsou-li odvráceny od slunce nebo zastíněny. Nutno dodržovat - např. pokyny pro skladování, míchání, rozsah možných teplot pro zpracování, čekací doby, podmínky schnutí a další - technologické podmínky výrobce nátěrových hmot. Nátěrové systémy přes 160 µm musí být aplikovány více než jednou vrstvou odlišných barevných odstínů. Barevné rozlišení jednotlivých vrstev nátěrů se předepisuje pro lepší realizaci i pro přejímací kontrolu. Je důležité volit odstíny, které lze snadno překrývat barevným odstínem následující vrstvy. Kontroly a zápisy do montážního deníku provádí pověřený pracovník dodavatele, odběratele a korozní technik. Nelze-li dodržet uvedené (počasí, exhalace aj.), musí vedoucí pracovní skupiny přerušit práci a oznámit to pověřenému pracovníkovi odběratele. Právo na přerušení prací, při shledání porušení technologických podmínek pro zhotovování nátěrů má pověřený pracovník odběratele a korozní technik. Natěračské firmy jsou povinny do stavebního deníku uvádět každý den popis klimatických podmínek, teplotu, rosný bod a relativní vlhkost nejméně vždy 3x denně ( doporučuje se uvádět hodnoty v době zahájení prací - 7.30 hod., dále ve 13.00 hod. a v 16.00 hod. a také při změnách počasí). Měření se provádějí v místech, kde se realizují natěračské práce. Plochy, které budou po montáži na konečnou pozici nepřístupné, musí být opatřeny celým povlakem před umístěním na tuto konečnou pozici. Plochy, jenž se budou vzájemně dotýkat, by měly být zcela suché a vyzrálé, před umístěním na konečnou pozici. Zapuštěné, betonem zalité přípravky, před umístěním na pozici, musí být otryskány a natřeny do hloubky nejméně 50 mm pod předpokládaný povrch betonu. Táhla nebudou ošetřena. 7
Poškození povlaků svařováním Je-li to možné, povrch určený ke svařování, by neměl být opatřen povlakem. Je-li podklad natřen, měl by být povlak odbroušen nebo jinak odstraněn před svařováním. Po svařování musí být poškozené plochy opatřeny původním předepsaným celým povlakem jako celé OK, včetně stejné přípravy povrchu. Mechanická poškození Poškození povlaků, vzniklá v průběhu transportu a montáže, musí být opravena celým původním předepsaným povlakem jako celá ocelová konstrukce, včetně stejné přípravy. 6. Požadavky na jakost hotového nátěrového systému musí odpovídat předepsanému technologickému postupu, a to z hlediska úpravy povrchu před nátěrem počtu vrstev, tloušťky, rozlišení odstínu jednotlivých vrstev i konečného barevného odstínu u nátěrů a druhu použitých materiálů. Jakost použitých materiálů musí odpovídat příslušným ČSN nebo technickým podmínkám. Provádění a dozor při zhotovování nátěrů se provádí dle ČSN EN ISO 12944-7 nátěry musí být rovnoměrně naneseny a dobře rozpracovány na všech částech natíraných ploch včetně koutů, hran apod. musí mít jednotný vzhled a lesk podle původní specifikace každá vrstva musí mít souvislý vzhled bez viditelných kapiček, puchýřů, záclon a závěsů, zvlnění, trhlin a oprýskaných míst a dalších defektů musí být rovnoměrně naneseny a dobře rozpracovány na všech částech natíraných ploch včetně koutů, hran apod. nátěr nesmí být znečištěn prachem a jinými mechanickými nečistotami nalepenými na nezaschlém nátěru nebo dokonce do nátěru zapracovanými. Pokud není odsouhlaseno jinak, není akceptovatelná individuální tlouštka suchého filmu nižší než 80% nominální suché tloušťky. Pokud není odsouhlaseno jinak, individuální hodnoty mezi 80% a 100% nominální hodnoty suché tloušťky suchého filmu jsou akceptovatelné, jestliže je zajištěn celkový průměr rovný nebo vyšší, než je nominální tloušťka suchého filmu. 2,5násobná tloušťka nátěru než je nominální přijatelná. předepsaná tloušťka, není zkouška přilnavosti se provádí pomocí mřížkové zkoušky (ČSN ISO 2409) nebo stanovením odtrhem (ČSN EN 24 624) pórovitost se zjišťuje pro povrchovou ochranu zařízení v kapalných prostředích nebo s vysokou relativní vlhkostí (DIN 55 670) 7. Požadavky na životnost nátěrových systémů Životnost nátěrových systémů je doba, kdy rozsah jeho funkčního poškození dosáhne 50 % plochy nátěrového systému. Funkčním poškozením jsou míněny tyto 8
případy: prorezivění nátěrového systému, samovolné odlupování vrstev (popř. celého nátěrového systému) u kombinovaných nátěrových systémů též poškození nátěru vedoucí k obnažení metalizace. Stupeň poškození lze snadno určit v % podle obrazové přílohy k ISO 4628 Záruku na kvalitu provedení nátěrového systému poskytuje jeho dodavatel. Záruka musí být jasně formulována ve smlouvě. Minimální doba záruky by neměla být kratší 18 měsíců. Maximální doba záruky by neměla překročit 5 let Pomocným prostředkem k určení kvality se stává kontrolní plocha.. Kontrolní plochou se rozumí část konstrukce opatřená nátěrovým systémem, kde byl za účelem vyloučení pochybností o dodržování technologického postupu nátěrový systém zhotoven za účasti odpovědných zástupců dodavatele i odběratele (dodavatel nátěrových hmot, mechanik provozního celku, odpovědný pracovník a korozní inženýr ). Kontrolní plochy o velikosti 1 m 2 se provádějí dle dohody. Jejich počet, velikost a umístěním určí odpovědní zástupci dodavatele a odběratele tak, aby byly respektovány všechny prvky konstrukce a všechna odlišná prostředí, ve kterých se konstrukce nalézá. Po provedení se řádně označí a zhotoví barevné fotografie, které slouží pro porovnání při případné reklamaci. 8. Kontroly provádění nátěrových systémů Mezioperační kontrolou se přejímají jednotlivé operace technologického postupu zhotovování nátěrového systému, tj. kvalita přípravy povrchu před nátěrem, základní nátěr, mezinátěr, krycí nátěr po stránce kvalitativní i kvantitativní (stav povrchu, tloušťky jednotlivé vrstvy, rozsah prací). Korozní technik má právo zastavit práce, pokud nejsou dodržovány zásady protikorozní ochrany uvedené v této směrnici, případně jiná základní pravidla. Práce mohou být obnoveny s jeho souhlasem až po odstranění závad, které vedly k zastavení prací. O přejímce každé operace, jakož i dodržení podmínek při zhotovování nátěrových systémů, provede pověřený pracovník zápis do stavebního deníku, kde uvede : způsob úpravy povrchu a jeho stav jakost jednotlivých vrstev s uvedením použitého materiálu, tloušťky, barevného odstínu a technologie nanášení v případě neodpovídající jakosti uvede zjištěné vady a způsob jejich odstraňování při zhotovování nátěrů mimo klimatizované prostory uvede rel. vlhkost (RV) v %, teplotu, rosný bod, popř. povětrnostní podmínky při nanášení i zasychání nátěrů dobu zasychání jednotlivých vrstev (intervaly mezi jednotlivými nátěry) datum a hodinu kontroly. Práce bez kontroly a převzetí ve stavebním deníku nebudou proplaceny. Přejímka povrchu před zhotovením nátěrového systému se provádí vizuálně, porovnávací metodou dle obrazové přílohy normy ČSN ISO 8501-1, případně dle jiných předem určených norem. 9
Kontrola zhotovení jednotlivých vrstev nátěru se provádí vizuálně na základě dohodnutého barevného rozlišení vrstev. Zároveň se provádí měření tlouštěk vrstev nátěrů. Konečný barevný odstín nátěrů se kontroluje vzorníkem RAL. Kontrola přilnavosti se provádí mřížkovou zkouškou podle ČSN ISO 2409 nebo odtrhovou zkouškou. Vzdálenost jednotlivých řezů se řídí stávající tloušťkou vrstvy: do 60 m 1 mm 60-120 m nad 120-250 m 2 mm 3 mm Pokud je ocelová konstrukce a zařízení dodávána s kompletním nátěrovým musí být dodrženy zásady rozlišení odstínů jednotlivých vrstev. Kontroly počtu vrstev se provádějí destruktivními metodami. Poškozená místa je nutné ihned opravit nátěrem shodným s nátěrem původním. Rovněž se provedou nedestruktivní kontrolní měření celkové tloušťky. Doporučuje se, aby po dohodě s pověřeným pracovníkem odběratele nebo korozním technikem byly provedeny kontroly výroby, přípravy povrchu a nanášení nátěrového systému na ocelové konstrukce nebo zařízení. Nová zařízení musí být dodána minimálně se základním nátěrem a mezinátěrem v předepsaných tloušťkách. Nesmí být dodány jen v základním nátěru, neboť tento je považován pouze jako dočasná ochrana a bude muset být odstraněn otryskáním. 9. Opravy a obnovy nátěrových systémů Opravy nátěrových systémů se provádějí při místním poškození (mechanicky, potřísněním agresivní látkou apod.) nepřesahují 30 % plochy nátěrového systému. Obnovy nátěrových systémů se provádějí při poškození přesahujícím 50 % plochy nátěrových systémů. Posuzuje korozní technik. U oprav i obnovených nátěrů je nutné dodržet barevné rozlišení jednotlivých vrstev, které však nemusí být stejné jako u nátěru původního. Při opravě i obnově nátěrů nátěrovými hmotami, které by mohly narušit původní nátěr (zvedání, puchýře apod.), je nutné použít vhodnou základní barvu, kterou je nutné před použitím prakticky odzkoušet. Výběr se konzultuje s korozním technikem. 10. Skladování materiálu a bezpečnost práce Nátěrové hmoty musí být skladovány dle podmínek, které určuje výrobce nátěrových hmot. Skladovatelnost jednotlivých druhů nátěrových hmot je uvedena v příslušných technických listech od výrobce. Skladovací lhůty nelze překročit. Obaly s poškozenými štítky budou hodnoceny jako s prošlou záruční dobou. Všichni pracovníci (včetně externích), kteří provádějí povrchovou ochranu, musí být před započetím práce prokazatelně seznámeni s bezpečnostními předpisy, popř. s dalšími potřebnými předpisy a normami. 10
Za dodržení bezpečnostních předpisů zodpovídá vedoucí pracovní skupiny dodavatele. 11. Podmínky v smlouvě s externím dodavatelem nátěrových systémů Tato směrnice tvoří přílohu každé smlouvy s externím dodavatelem. Biocel Paskov a.s. zajišťuje : přesný popis a rozsah prací proškolení potřebných bezpečnostních předpisů kontrolu a přejímku prováděných prací, včetně zápisů do stavebních deníků. Dodavatel je povinen : dodržovat přesný popis a rozsah prací ve výjimečných případech požádat o změnu, kterou může povolit pouze korozní technik každou operaci dát zkontrolovat pověřenému pracovníkovi a přejímku nechat zapsat do stavebního deníku. Práce, které nebudou zkontrolovány a zapsány v deníku, nebudou zaplaceny. práce, které jsou prováděny mimo smlouvu a ostatní vícepráce, musí být rovněž zapsány v deníku a odsouhlaseny pověřeným pracovníkem. do stavebního deníku uvádět každý den popis klimatických podmínek, teplotu, rosný bod a relativní vlhkost vždy nejméně 3x denně ( doporučuje se uvádět hodnoty v době zahájení prací - 7.30 hod., dále ve 13.00 hod. a v 16.00 hod. a při změnách počasí). uvést ve smlouvě délku záruční doby a předpokládanou životnost nátěrového systému 12. Skladby nátěrových systémů a jejich použití Příprava podkladu před nátěrem je vždy pro všechny nové nátěrové systémy stejná a vyžaduje odstranění nečistot a chemických úsad, případných zbytků tuků a olejů (např. omytí tlakovou vodou). Poté otryskání povrchu abrazivem na stupeň Sa 2 1/2 podle ČSN EN ISO 8501-1. Charakteristiky drsnosti povrchu se posuzují dle ČSN EN 8503-2 Nátěrové systémy jsou stanoveny pro prostředí stupně korozní agresivity C3 a C4 dle ČSN EN ISO 12944-2. Pro ostatní stupně korozní agresivity stanovuje nátěrový systém korozní technik dle konkrétních případů. Není akceptovatelná individuální tlouštka suchého filmu nižší než 80% nominální suché tloušťky. Individuální hodnoty mezi 80% a 100% nominální hodnoty suché tloušťky suchého filmu jsou akceptovatelné, jestliže je zajištěn celkový průměr rovný nebo vyšší, než je nominální tloušťka suchého filmu. Nátěrové systémy pro jiné použití než uvedené, výjimky a změny povoluje korozní technik. 11
12. A Stupeň korozivní agresivity C3 12.A.1 Vnitřní prostory. Vnější povrch ocelových konstrukcí, nádrží (bez izolace) a strojních zařízení z uhlíkové ocele, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. a) 1 x 60 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 70 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 70 µm dvousložková epoxidová krycí nátěrová hmota Celková nomimální tloušťka suchého povlaku musí činit 200 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.A.2 Venkovní prostory. Vnější povrch ocelových konstrukcí, nádrží (bez izolace) a strojních zařízení z uhlíkové ocele, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. 12.A.2.E Epoxidový systém a) 1 x 60 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 70 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 70 µm dvousložková epoxidová krycí nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 200 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.A.2.P Polyuretanový systém a) 1 x 70 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 80 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 50 µm dvousložková polyuretanová krycí nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 200 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.A.3 Pozinkované plochy, vnitřní i venkovní prostory. teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. Odstranění nečistot a chemických úsad, případných zbytků tuků a olejů. Pečlivé očištění bílé rzi, abrazivní zdrsnění, (abrazivní ometení) a) 1 x 60 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 60 µm dvousložková polyuretanová krycí nátěrová hmota 12
Celková nominální suchého povlaku musí činit 120 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.B Stupeň korozivní agresivity C4 12.B.1 Vnitřní prostory. Vnější povrch ocelových konstrukcí, nádrží (bez izolace) a strojních zařízení z uhlíkové ocele, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. a) 1 x 80 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 80 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 80 µm dvousložková epoxidová krycí nátěrová hmota Celková nomimální tloušťka suchého povlaku musí činit 240 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.B.2 Venkovní prostory. Vnější povrch ocelových konstrukcí, nádrží (bez izolace) a strojních zařízení z uhlíkové ocele, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. 12B.2.E Epoxidový systém a) 1 x 80 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 80 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 80 µm dvousložková epoxidová krycí nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 240 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.B.2.P Polyuretanový systém a) 1 x 80 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 100 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou c) 1 x 60 µm dvousložková polyuretanová krycí nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 240 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.B.3 Pozinkované plochy, vnitřní i venkovní prostory, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. Odstranění nečistot a chemických úsad, případných zbytků tuků a olejů. Pečlivé očištění bílé rzi, zdrsnění povrchu, (abrazivní ometení) 13
a) 1 x 40 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota b) 1 x 70 µm dvousložkový epoxidový mezinátěr se železitou slídou b) 1 x 50 µm dvousložková polyuretanová krycí nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 160 µm. Jednotlivé vrstvy musí být barevně odlišné. Konečný odstín se musí řídit barevným standardem Biocel v příloze směrnice. 12.C Ocelové pláště nádrží a potrubí s izolací. Vnitřní i venkovní prostory, teplotní zatížení max. 100 C suchého tepla. 1 x 100 µm dvousložková epoxidová základní nátěrová hmota Celková nominální tloušťka suchého povlaku musí činit 100 µm. 12.D Ocelové pláště nádrží a potrubí s izolací. Vnitřní i venkovní prostory, teplotní zatížení nad. 100 C suchého tepla. Nátěrový systém určí (schválí) korozní technik dle konkrétních případů 13. Barevný standard povrchových ochran POVRCHOVÁ OCHRANA VENKOVNÍ Vnější strana fasád RAL 3011, ČSN 8440 červenohnědá Ocelové konstrukce potrubních RAL 1002, ČSN 2030 mostů a dopravníků písková žluť Dveře a vrata RAL 6011, ČSN 5150 zeleň rezedová Požární žebříky, vnější hydranty RAL 2002, ČSN 8140 a hasící zařízení červeň rumělková světlá Zúžené a snížené profily, RAL 1012, ČSN 6200 značení okrajů ramp apod. žluť chromová střední RAL 9005, ČSN 1990 černá 14
POVRCHOVÁ OCHRANA UVNITŘ BUDOV Ocelové konstrukce mostů a RAL 6021, ČSN 5080 dopravníků zeleň hrášková Vnitřní strana fasád RAL 9002, ČSN 1036 bílošedá Motory, el. zařízení 220/380 V RAL 6018, ČSN 5050 zeleň epoxidová Motory, el. zařízení 660 V RAL 2004, ČSN 7845 oranžová Motory, el. zařízení 10 kv RAL 5012, ČSN 4212 modř Jeřábový most a jeřáb vlastní RAL 2001, ČSN 7800 oranž červená Vzduchotechnická zařízení RAL 5007, ČSN 4400 modř světlá Čerpadla RAL 6025, ČSN 5220 zeleň olivová střední POTRUBÍ DLE PROTÉKAJÍCÍHO MÉDIA Voda RAL 6019, ČSN 5014 zeleň pastelová světlá Pára, parní kondenzát RAL 7001, ČSN 9110 stříbrná 15
Vzduch, vakuum RAL 5009, ČSN 4400 modř světlá Plyny RAL 1012, ČSN 6200 žluť chromová střední Kyseliny a tekutiny kyselé RAL 2000, ČSN 7550 oranž návěstní Louhy a tekutiny alkalické povahy RAL 4001, ČSN 3140 fialová Tekutiny hořlavé a nehořlavé RAL 8001, ČSN 2320 hněď kávová Ostatní látky RAL 9005, ČSN 1990 černá Požární potrubí a všechna RAL 2002, ČSN 8140 požární zařízení červeň rumělková světlá 14. Ochrana životního prostředí Veškeré používané nátěrové hmoty v Biocelu Paskov a.s. nesmí obsahovat olovo a sloučeniny chrómu. 15. Sovisející normy a předpisy ČSN EN ISO 12944-1 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 1: Obecné zásady ČSN EN ISO 12944-2 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 2 : Klasifikace vnějšího prostředí ČSN EN ISO 12944-3 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 3 : Navrhování ČSN EN ISO 12944-4 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 4 : Typy povrchů podkladů a jejich příprava 16
ČSN EN ISO 12944-5 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 5 : Ochranné systémy ČSN EN ISO 12944-6 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 6 : Laboratorní zkušební metody ČSN EN ISO 12944-7 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 7 : Provádění a dozor při zhotovování nátěrů ČSN EN ISO 12944-8 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 8 : Zpracování specifikací pro nové a údržbové nátěry ČSN ISO 8501-1 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků vizuální vyhodnocení čistoty povrchu ČSN ISO 8501-2 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků vizuální vyhodnocení čistoty povrchu ČSN ISO 8503-1 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků charaktreristiky drsnosti otryskaných ocelových podkladů Část 1 ČSN ISO 8503-2 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků charaktreristiky drsnosti otryskaných ocelových podkladů Část 2 ČSN ISO 8504-1 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků Metody přípravy povrchu Část 1 : Obecné zásady ČSN ISO 8504-2 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků Metody přípravy povrchu Část 2 : Otryskávání ČSN ISO 8504-3 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků Metody přípravy povrchu Část 3 : Ruční a mechanizované čištění ČSN 67 3067 Označení a hodnocení barevných odstínů nátěrů. Příloha. Vzorkovnice barevných odstínů ČSN 03 8153 Kovové a nekovové anorganické nátěrové systémy na slitinách železa. Metody stanovení stupně prorezavění 17