Infrastruktura pro rozvoj aeroturistiky Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a pohybových ploch letiště Moravská Třebová (LKMK)

Infrastruktura pro rozvoj aeroturistiky Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a pohybových ploch letiště Moravská Třebová (LKMK) Prioritní osa: 3 Cestovní ruch Oblast podpory: 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu

Vydání publikace bylo realizováno v rámci dotačního projektu Infrastruktura pro rozvoj aeroturistiky zaměřeného na podporu cestovního ruchu. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

Úvodní slovo Vážení přátelé, po více jak třech letech usilovného snažení mám možnost konstatovat: dílo se podařilo. Dne 18.7.2013 byl Aeroklubu Moravská Třebová vydán Úřadem pro civilní letectví souhlas s užíváním stavby. K naplnění idee rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy na letišti Moravská Třebová bylo nutné překonat mnohá úskalí a překážky, které převyšovaly nám jinak běžné výzvy. Osobně jsem se díky tomuto projektu mnohému naučil a věřím, že nabyté zkušenosti zhodnotím i při další, nejen aeroklubové, činnosti. Zrekonstruovaná asfaltová dráha 08/26 otvírá novou etapu života našeho Aeroklubu. Dovoluji si konstatovat, že se jedná o historický mezník v budování našeho letiště, jehož vznik se datuje do období prvorepublikového Československa. Tak jak se mění doba a i naše společnost, tak se i mění a vyvijí amatérské a sportovní létání. Neustále vzrůstající počet vlastníků malých sportovních a turistických letadel způsobuje nebývalý rozvoj do nedávné doby téměř neznámé aeroturistiky i v naší republice. Pevně věřím, že tento náš počin přispěje nejen k dalšímu rozvoji tohoto odvětví turismu, ale pozvedne i atraktivitu celého Moravskotřebovského regionu a přivede k nám na letiště nové zájemce o sportovní a turistické létání. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří nás v tomto snažení podporovali a měli pro nás pochopení. Zvláštní dík patří celému realizačnímu týmu a především městu Moravská Třebová, které nám k realizaci našeho cíle nemalou měrou pomohlo. Ing. Pavel Řeřicha předseda Aeroklubu Moravská Třebová

Východiska realizace projektu rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy (VPD) letiště Moravská Třebová (LKMK) a jeho hlavní cíle Preambule Veřejné vnitrostátní letiště Moravská Třebová (vlastník a provozovatel Aeroklub Moravská Třebová, o.s.) mělo a má historicky vytvořené vhodné předpoklady pro svůj další rozvoj, potvrzením čehož bezesporu je uskutečněná rekonstrukce travnaté VPD na zpevněný asfaltový povrch. Dalšími důležitými předpoklady rozvoje letiště jsou: rozsah a kvalita doprovodných služeb alokovaných na letišti ve Starém Městě (ubytování, stravování, servis letecké techniky atd.); významný lidský potenciál (tréninkové centrum reprezentace České republiky v letecké akrobacii); dlouholeté zkušenosti Aeroklubu při pořádání leteckých soutěží národního i mezinárodního charakteru. Vzhledem k tomu, že se za uplynulých dvacet let v ČR nevybudovala ani jedna zpevněná VPD na letištích pro malá letadla, bylo nutné čerpat zkušenosti z podobných projektů v zahraničí, především ve Spolkové republice Německo. Právě zde, na území bývalé NDR, bylo vybudováno celkem devět nových zpevněných VPD na letištích používaných pro potřeby zemědělství či leteckého sportu.

Všechna tato letiště byla do značné míry podobná letišti ve Starém Městě a vykazovala shodné charakteristiky: bývalá sportovní či agrární letiště, na kterých je provoz zajišťován místním dobrovolnickým sdružením, zabývajícím se rekreačním a sportovním létáním; na letištích neexistovala výrazná konkurenční výhoda, která by mohla zajistit lokální mnohonásobné zvýšení leteckého provozu, případně podstatnou změnu jeho charakteru. Aeroturismus, cílová skupina uživatelů letiště Současné uživatele malých letišť lze rozdělit do těchto skupin: kmenoví členové letišť užívající letiště ke svým volnočasovým aktivitám sportovní nebo rekreační létání; amatérští nebo profesionální letci a jejich doprovod přijíždějící na letiště z důvodu účasti na tréninkových campech, soustředěních, školeních či soutěžích; návštěvníci regionu využívající letiště jako vstupní bránu do regionu, tedy osoby, které z celé řady různých důvodů (poznávacích, podnikatelských aj.) přiletí do regionu letadlem; obyvatelé regionu přijíždějící na letiště z důvodu konání různých akcí pořádaných na letišti (soutěže ve sportovním létání, dny otevřených dveří, propagační akce s akrobatickými letci, přednášky o leteckém sportu atd.).

Aeroturisty lze tedy charakterizovat jako velice širokou skupinu návštěvníků, pro které je existence moderní VPD základním předpokladem jejich návštěvy samotného letiště, okolních měst či regionu. Cíle projektu: Hlavním záměrem rekonstruované VPD je zlepšení funkce letiště ve Starém Městě především v oblasti cestovního ruchu. Realizací projektu jsou naplněny předpoklady pro následující specifické cíle: 1. zvýšit počet tuzemských i zahraničních turistů nejenom v turistické oblasti Českomoravského pomezí, ale i v celém Pardubickém kraji; 2. zvýšit podíl aeroturistiky na celkové návštěvnosti regionu, tj. zvýšit podíl osob přijíždějících do regionu za účelem leteckého sportu, turistiky obecně, obchodu a pochopitelně i práce. Pro tento druh leteckého provozu jsou využívána právě malá regionální letiště; 3. zvýšit stávající nabídku sportovních akcí v regionu, které přinesou zvýšenou návštěvnost turistů z tuzemska i zahraničí; 4. pořádat vrcholové sportovní podniky v oblasti leteckého sportu; 5. rozvíjet regionální infrastrukturu, která přinese lepší dostupnost turisticky atraktivních lokalit; 6. vytvořit další pracovní příležitosti a zvýšit tak zaměstnanost primárně v oblasti obslužných procesů, sekundárně pak v další sféře služeb cestovního ruchu, které budou požadovat a využívat sportovci a návštěvníci regionu; 7. snížit míru zatížení okolí hlukem při vzletu letadel;

8. zajistit celoroční provoz letiště; 9. zajistit vnímání a využívání samotného areálu letiště jako atraktivity cestovního ruchu; 10. zvýšit věhlas a prestiž celého regionu; Přistávající závodník na mistrovství regionů Zrekonstruovaná VPD bude mít nemalý vliv na podnikatelské subjekty působící nejenom v cestovním ruchu. Další významnou skutečností pro celkový rozvoj regionu bude i vybudování rychlostních komunikací R43 a R35, kdy nedaleko letiště bude křížení těchto významných dopravních tepen. Hangáry a kontrolní věž letiště Moravská Třebová

Provozovatel: Aeroklub Moravská Třebová o. s., letiště Staré Město, 569 32 Aeroklub Moravská Třebová je občanské sdružení, jehož hlavní náplní je sdružování osob za účelem provozování rekreačního a sportovního létání. Aeroklub je zároveň majitelem a provozovatelem veřejného vnitrostátního letiště Moravská Třebová (LKMK). Technické parametry VPD 08/26 Zpevněná plocha vzletové a přistávací dráhy 08/26 Celkové náklady na stavební část projektu 23 x 714 m 39,9 mil. Kč Koordinační situace projektu 1:1 000

Přehledná situace projektu 1:10 000

Historie letiště Historie vzniku letiště ve Starém Městě je datována do druhé poloviny třicátých let dvacátého století, kdy muselo tehdejší Československo čelit stále sílící hrozbě německého nacismu. Na stupňující se vojensko-politický nátlak reagovala Československá vláda přijetím celé škály opatření, jejichž cílem bylo posílení obranyschopnosti země v případě německého útoku. Kromě výstavby linie stálého opevnění podél hranic v průběhu třicátých let probíhalo i budování nových vojenských letišť. Letecká základna měla podle plánů předválečného Hlavního štábu vzniknout také ve Starém Městě u Moravské Třebové. V době mobilizace v září 1938 byla na letišti ve Starém Městě hotová zhruba jedna třetina stavebních prací. Přesto zde byla již dne 23. června 1938 zřízena stanice Četnické letecké hlídky. Po podpisu mnichovské dohody 30. září 1938 postihl letiště zajímavý osud. Německý letoun Heinkel HE 112

Na rozdíl od ostatních letišť, která byla v drtivé většině případů situována ve vnitrozemí, bylo Staré Město v rámci záboru obsazeno jednotkami Wehrmachtu. Po nich se zde koncem října objevily i letouny Luftwaffe. První ze dvou stíhacích skupin, I/JG - 331, přilétá 1. listopadu 1938. Druhá stíhací skupina IV/JG - 132 byla narychlo zformována k 1.červenci 1938. Jejich neobvyklou výzbrojí se staly stíhací letouny Heinkel HE 112, které byly později nahrazeny Meserschmitty Bf 109C. Skupiny zde setrvaly až do 15. března 1939, kdy se její stroje podílely na obsazení letiště v Olomouci. Německý letoun Messerschmitt Bf 109 C Jak je z předchozího patrné, využili Němci okamžitě zisku velkého, byť teprve rozestavěného letiště k přesunutí poměrně početných jednotek Luftwaffe. V Sudetech začaly létat moderní stroje, výkonově nadřazené letounům používaným československým letectvem. Letouny Luftwaffe, operující nejen ze Starého Města, ale také z Karlových Varů či Mariánských Lázní, byly připraveny na okupaci.

Během druhé světové války bylo letiště ve Starém Městě využíváno jako velká opravárenská základna pro letouny operující na východní frontě. Rozměry letištní plochy měly dosáhnout trojnásobku oproti dnešnímu stavu, některé zdroje uvádějí i instalaci přehledového radaru na hřebeni Hřebče, patrně na stejném místě, které bylo o desítky let později vybráno ke stavbě televizního vysílače. S opravárenskými dílnami na letišti měla úzce spolupracovat opravna leteckých motorů zřízená v nedalekém Krasíkově. V posledních dnech války, přesněji 6. května 1945, pak do Letoun stíhací skupiny Jagdgeschwader 77 Starého Města přiletěly letouny stíhací skupiny I/JG 77 Herz Ass (srdcové eso), tvořící dosud jádro protivzdušné obrany Slezska a Ostravské průmyslové oblasti, operující předtím z Dolního Benešova a Jakartovic u Opavy. Ze Starého Města se příslušníci Luftwaffe po vyhlášení kapitulace 8. května pokusili dosáhnout západních Čech (k Američanům). Německým pilotům však nepřálo štěstí. Podařilo se jim ustoupit pouze do Havlíčkova Brodu, kde je dostihla a zajala Rudá armáda.

Historie aeroklubu Po odsunu původního německého obyvatelstva nově příchozí české etnikum brzy po válce navázalo na letecké aktivity ve Starém Městě. V areálu letiště zůstala stát jen administrativní budova a při ní betonová plocha, na které stával ocelový montovaný hangár, který byl před koncem války Němci demontován a odvezen neznámo kam. Letištní plocha byla v několika místech rozorána, aby nemohla být používána pro provoz. V dolní části stálo několik vraků vojenských stíhaček. Vrak německého letounu Situace se postupně stabilizovala natolik, že v roce 1948 byl postaven dřevěný hangár a v roce 1949 byla aeroklubu přidělena nová letadla - kluzák Z 23 Honza, větroň Krajánek a také jednomotorový letoun Praga E 114. V padesátých letech v aeroklubech nastalo období reorganizací.

Nejdříve byla v roce 1951 založena organizace Doslet a v roce 1953 byl založen Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou), kdy aerokluby přešly pod tuto organizaci stejně jako ostatní technické sporty. V průběhu 70. let minulého století se začíná psát novodobá historie letiště a místního aeroklubu. Vzhledem ke své poloze uprostřed tehdejší ČSSR bylo letiště vybráno pro vznik základny pro přípravu a sídlo reprezentace v leteckých sportech (bezmotorové létání a akrobacie) a vzniklo zde Středisko vrcholového sportu (SVS). V tomto období byl vybudován areál letiště do dnešní podoby (ubytovny, hangárovací kapacity, servisní dílny, čerpací stanice LPH, rehabilitační centrum, ). S působením SVS jsou spojená taková jména sportovního letectví, jako jsou mistři světa v letecké akrobacii Ivan Tuček a Petr Jirmus. V bezmotorovém létání jsou to medailisté z mezinárodních mistrovství Marie Kyzivátová, Hana Zejdová, Štěpánek, Miloš Dedera, Jaroslav Vávra a další. Na letišti ve Starém Městě započali také svoji sportovní kariéru mistři světa v parašutismu, a to Jindřich Vedmoch, Jiří Gečnuk, Katka Papežíková. Po revoluci v roce 1989 dochází v důsledku společenských změn k útlumu činnosti SVS. Jako nástupnická organizace na letišti působí Letecké akrobatické centrum zajišťující reprezentaci ČR v letecké akrobacii. Mezi členy patřil i tragicky zesnulý mistr světa v letecké

akrobacii Martin Stáhalík. V současné době zde působí mezinárodně úspěšní medailisté, jako například Martin Šonka, Petr Biskup a další.

FOTODOKUMENTACE VÝSTAVBY VPD

FOTODOKUMENTACE VÝSTAVBY VPD

FOTODOKUMENTACE VÝSTAVBY VPD

FOTODOKUMENTACE VÝSTAVBY VPD

INVESTOR Aeroklub Moravská Třebová o. s. letiště Staré Město, 569 32 www.lkmk.com DODAVATEL STATUS stavební, a.s. Nádražní 998 Humpolec, 396 24 www.status.cz Prioritní osa: 3 Cestovní ruch Oblast podpory: 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu