Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny
Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6% 4. Voda 6,5% 5. Jádro 6,4% 6. Ostatní 0,9%
OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika sedmi sester : snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 Katar 1962 Indonésie, Libye Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE 1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. Ropa těžba (2004) Saudská Arábie Rusko USA Írán Mexiko Čína Norsko Kanada Venezuela Spojené Arabské Emiráty Kuvajt Nigérie Spojené království Irák mil. barelů denně 10,37 9,27 8,69 4,09 3,83 3,62 3,18 3,14 2,86 2,76 2,51 2,51 2,08 2,03 Podíl na světě (%) 12,5 11,2 10,5 4,9 4,6 4,4 3,8 3,8 3,4 3,3 3,0 3,0 2,5 2,4
Ropa: spotřeba, těžba a zásoby
Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě 1. 2. 3. 4. 6. 7. 11. 13. 14. stát Saudská Arábie Rusko Norsko Írán SAE Kuvajt Irák Kazachstán Katar mil. barelů denně 8.73 6.67 2.91 2.55 2.33 2.20 1.48 1.06 1.02
Saudská Arábie USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA
Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu Japonsko: import všech hlavních surovin hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP
Poř 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. x Země Čína Brazílie Austrálie Indie Rusko Ukrajina USA JAR Kanada Švédsko svět Železná ruda (2003) těžba v mil. t obsahu Fe 261 212 187 106 92 62 46 38 31 22 1 160 Těžba Podíl na svět. produkci (%) 22,5 18,3 16,1 9,1 7,9 5,3 4,0 3,3 2,7 1,9 100,0 zásoby v mil. t obsahu Fe 7 000 14 000 11 000 4 200 14 000 9 000 2 100 650 1 100 2 200 80 000 Zásoby Podíl na svět. zásobách (%) 8,8 17,5 13,7 5,2 17,5 11,2 2,6 0,8 1,4 2,7 100,0
Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli Čína největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy
Poř 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. x Výroba železa a oceli (2003) Země Čína Japonsko USA Rusko J. Korea Německo Ukrajina Indie Brazílie Itálie Svět Surové železo výroba v mil. t 202,3 82,1 40,6 51,3 27,5 30,4 29,6 30,3 30,0 10,0 691,0 Podíl na svět. produkci (%) 29,3 11,9 5,9 7,4 4,0 4,4 4,3 4,4 4,3 1,4 100,0 výroba v mil. t 220,1 110,5 93,7 62,7 46,3 45,0 36,9 31,8 29,6 26,0 962,0 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 Ocel Podíl na svět. produkci (%) 22,9 11,5 9,7 6,5 4,8 4,7 3,8 3,3 3,1 2,7 100,0
Čína: těžba
Bauxit a hliník hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie v Asii: Čína (8,5% světové těžby) provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) Indie (6,5% svět. těžby) Urísa, Uttarpradéš, Kazachstán (3,2%) Pavlodar Výroba hliníku (2003): Poř 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10 x země Austrálie Čína USA Brazílie Jamajka Rusko Indie Surinam Ukrajina Kazachstán svět mil. t 16,5 6,1 4,8 4,0 3,8 3,2 2,5 2,0 1,4 1,4 55,5 podíl (%) 29,7 11,0 8,6 7,2 6,8 5,8 4,5 3,6 2,5 2,5 100,0
Poř 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. - x Země Chile USA Indonésie Peru Austrálie Rusko Čína Kanada Polsko Kazachstán Japonsko svět Měď (2003) těžba v tis. t obsahu Cu Těžba rudy 4 900 1 120 979 831 830 675 610 558 495 485 0,7 13 600 Podíl na svět. těžbě (%) 36,0 8,2 7,2 6,1 6,1 5,0 4,5 4,1 3,6 3,6 0,0 100,0 Produkce rafinované mědi výroba v tis. t obsahu Cu 2 900 1 310 223 517 484 840 1 800 457 530 433 1 430 15 200 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 Podíl na svět. produkci (%) 19,1 8,6 1,5 3,4 3,2 5,5 11,8 3,0 3,5 2,8 9,4 100,0 E/I - - + - - - - + ++ - + - ++ 0
Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea 25% světové produkce rafinované mědi 60% světového importu zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea Indonésie přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce
Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) Indonésie druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko
Další kovy olovo a zinek Čína největší světový producent 29% světové těžby olova 21% těžby zinku (2004) Čína druhý největší spotřebitel (po USA) mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo Kuang-si (Guangxi) Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo) wolfram: v Číně 88% světové těžby Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)
Hospodářství
Velikost ekonomiky Poř. stát mld. US$ PPP (2003) 1. USA 10 978 2. Čína 6 410 3. Japonsko 3 629 4. Indie 3 062 5. Německo 2 279 6. Spojené království 1 643 44. Česká republika 159 x svět 51 401 Pramen: World bank (2005) World development indicators
Klasifikace států podle SB jediné kritérium: HDP v PPP (2004) země s vysokými příjmy: 10 066 US$+ Japonsko, Korea Hongkong, Macao, Singapur, Brunej S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael země s vyššími středními příjmy (3 256 10 065 US$) Turecko, Libanon, Omán Malajsie země s nižšími středními příjmy (826 3 255 US$) Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán země s nízkými příjmy: - 826 US$ Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen
HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong 34 200 (9.) Kyrgyzstán 1 700 (186.) Japonsko 29 400 (21.) KLDR 1 700 (187.) Singapur 27 800 (29.) Nepál 1 500 (195.) Tchajwan 25 300 (33.) Bhútán 1 400 (196.) S.A.Emiráty 25 200 (34.) Tádžikistán 1 100 (206.) Brunej 23 600 (37.) Afghánistán 800 (215.) Katar 23 200 (40.) Jemen 800 (220.) Kuvajt 21 300 (43.) Z.Břeh+Gaza 700 (225.) Izrael 20 800 (45.) V. Timor 400 (231.) Čína 5 600 (120.) Indie 3 100 (153.)
Tempo růstu ekonomiky
Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii 7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí stát mld. US$ měsíce importu Japonsko 673,6 17 Čína 416,2 11 Tchajwan 212,3 17 USA 184,0 1 Korea 155,5 8 Hongkong 118,4 5 Indie 103,7 12 Německo 96,8 1 Singapur 95,7 7 Rusko 78,4 7
Sektorová struktura hospodářství vyspělé země: deindustrializace některé země V a JV Asie: industrializace v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů
Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) 1990 2003 1990 2003 Japonsko 27 21 Čína 33 39 Hongkong 17 5 Malajsie Thajsko 24 27 31 35 Indie Bangladéš Pákistán Írán 1990 17 13 17 12 2003 16 16 16 13 Indonésie Vietnam Arménie Kyrgyzstán 21 12 1990 33 28 25 21 2003 22 8 Nepál 6 8 Pramen: World bank (2005) World development indicators
Podíl zemědělství na HDP (%) vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách Afghánistán Kambodža Laos Nepál Myanmar Čína Indie 1990.. 61 52. 1990 27 31 2003 52 34 49 41 57 2003 15 22 Japonsko S. Arábie Jordánsko Arménie Kyrgyzstán 1990 2 6 8 1990 17 34 2003 1 5 2 2003 24 39 Pramen: World bank (2005) World development indicators
Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005