Roèník II èíslo 1 leden 2000

Roèník II èíslo 1 leden 2000

DUCHOVNÍ SLOVO Øada lidí se ptá, co jim tento rok pøinese: Je jisté, že pøinese vìci pøíjemné a nepøíjemné a nic nám celkem nepomùže, když budeme dopøedu vìdìt, kolik bude kterých. Dùležitìjší je otázka, co pøineseme my. Co pøineseme do tohoto roku, do vlastní:- ho života svého okolí, do života svìta. Mnoho lidí se na to ptá i mimo oblast víry. Chtìjí pøinést víc a víc snahy, úsilí, lidských hodnot. Snažit se a pracovat je opravdu nutné, i pro køes ana. Ale køes an není odkázán jen a jen na to, co vyprodukuje. Køes an je, pokud opravdu vìøí; èlovìkem, který je naplòován Bohem, který je naplòován jeho Duchem. A to je to nejpodstatnìjší, co vnášíme do svìta, to je to, èím je naše snaha teprve opravdu úèinná, zhodnocená. Nepøehlédnìme to, byla by škoda, kdybychom byli jen "lidmi yýkonu", lidmi, kteøí vše sázejí jen a jen na to, že budou pracovat více a více. Být plný Boha mùže být jen ten, kdo mu opravdu vìøí, a jen ten, kdo je plný Boha vnáší do svìta, a už dìlá cokoliv -vìci opravdu Boží, a tedy dobré a vìèné. A v tom nás, køes ány, sotva kdo mùže zastoupit. Nechejme tedy hadaèùm a vìštcùm, a se snaží uhodnout, co pøinese budoucnost. My se ale pokusme sami plnì uvìøit. Otevøít co nejvíc, pokud možná docela, svùj život Bohu. Pokusme se udìlat nìco pro to, abychom byli bohatí Bohem, aby náš život byl tak bohatý na plody, které vyrùstají z Boží moci a lásky, z Božího Ducha, který je v nás èinný. Prospìjeme mu tím urèitì víc, než kdybychom vymysleli další a další zaruèenì úspìšné recepty na odstranìní zla ze svìta a na štìstí pro všechny. Kdo z vás mùže o jedinou píï prodloužit svùj život, bude-ii se znepokojovat? Hledejte pøedevším Boha a všechno ostatní vám bude pøidáno. Nedìlejte si tedy starost o zítøek (srv.mt 6,27,34) JUBILEJNÍ ROK V ŽiVOTÌ NAŠí F~RNOSTI otec Karel Na poèátku roku si každý zodpovìdný èlovìk i každé spoleèenství myslící ve prospìch svùj i svého okolí jistì položili otázku: Co nás v tomto roce èeká? A letošní rok není ledajaký -slavíme Svatým otcem vyhlášený Svatý rok -Jubileum, pøi nìmž myslíme na 2000 let od narození Krista. Proto jsme položili nìkolik otázek otcí Aloisovi -faráøovi naší farnosti. Než zaèneme hovoøit o jubilejnim roce, zkuste, otèe, zhodnotit ten rok minulý. Požehnaný rok v nároèné farnosti, bohaté svou aktivitou i snahou po rùstu duchovního života.._n IU: Co Vás v roce 1999 nejvíce potìši- Bylo toho mnoho, ptáte se však na to, co mne potìšilo nejvíce. Zaènu hmotným: Po ètyøech letech otevøení Spanìlské kaple. Duchovní: lidové misie jako pøíprava na Jubileum. A naopak, mùžete nám øíci, co Vás nejvíce zarmoutilo? Nejvíce mne rmoutí duchovní pýcha v našich srdcích se všemi dùsledky v životì naší farnosti. Jaký nejvìtší zážitek ve Vás zùstal z právì uplynu1ých Vánoc? ~trana 2

Mše svatá pro dìti a rodièe ve Španìlské kapli -atmosféra, která ve mnì naladila kouzlo Vánoc. o tìchto stìžejních znameních -pou - èlovìk je homo viator (èlovìk putující) - putuje k Vìènosti. Další znamení -svatá brána, která je bránou milostí a znamením Krista -branou do dalšího tisíciletí. Další znamení -odpustky -prostøedky oèištìní a milosti posvìcení pro nás katolické køes any. Pak znamení oèištìni pamìti -jedná se o osvìtleni nìkterých osob a událostí z historie církve, která se ne- A nyní k našemu hlavnímu tématu. Jak se promítne Jubileum v životì naší farnosti. Které hlavní myšlenky byste chtìl podtrhnout? Jubileum je vìcí celé církve, do níž ovšem patøíme i my -naše farnost. Budeme slavit toto jubileum natolik -nakolik budeme CHTÍT jej slavit. To nejdùležitìjší je, aby slavení zasáhlo srdce každého z nás -správnì slavíme v srdci, kde se narodil, rodí a má žít Spasitel svìta. Hlavní myšlenky vyjádøil Svatý otec ve dvou dokumentech, které jsou pilíøi celého jubilea. Je to apoštolský list o pøípravì na jubilejní rok 2000 z 10.11.1994 pod názvem Tertio millennioadveniente (Pøíchod tøetího tisíciletí) a bula k vy-hlášení Jubilea lncarnationis mysterium (Tajemství vtìleni). Pøedevším v bule se hovoøí bojí pøiznat své omyly a oèistit svou pamì. Další znamení je památka muèednikù -jedná se o svìdectví víry, u nás pøedevším tìch, kteøí ji osvìdèili svou vìrnost v dobì totalitních systémù nacismu a komunismu. A koneèn~ láska k bližnímu, která je znamením pravosti našeho života køes anské víry. V našem kostele máme již i nìkterá viditelná znamení. Mùžete ještì jednou nám vysvìtlit, co znamená emblém umístìný ve farním kostele nad obìt- Strana 3

nim stolem? Tento znak jubilejního roku vznikl v roce 1996 ~ umìlecké polygrafické škole. Jeho návrh vytvoøila 221etá studentka Emanuela Rocchi, která je mnoho let zapojená v hnutí Katolické akce v Itálii. Modré kulaté pole znamená vesmír a køíž, který je znázornìn v tomto poli, je znamením Ježíše Krista, který je stejný vèera (heri) i dnes (hodie) i navìky (semper), což je heslo celého jubilea 2000 a je z 13. Kap. verš 8 listu Židùm. Pøesné datum Ježíšova narození není známo, ale jak øíká souèasný papež, nehledíme na pøesný výpoèet, ale považujeme za dané, že náš letopoèet zaèíná od Vtìlení Pána Ježiše. Proto pøi poèitáni rokù øíkáme Léta Pánì, latinsky Anno Domini, ve zkratce A.D.2000. Pán Ježiš pøišel ke všem národùm, aby celému lidstvu pøinesl spásu. Proto køíž podpírá a nese lidstvo spojené v pìti svìtadílech. Jsou zastoupeny stejným poètem holubic. Mají obdobné barvy jako olympijské kruhy -místo èerné je však bílá. Køíž je namalován stejnými barvami jako holubice, aby znázornil tajemství vtìlení: Ježíš Kristus pøijímá všechny podmínky života na zemi. Svìtlo, které se šiøí ze støedu køíže, Ukazuje, že Kristus je svìtlo k osvícení všem národùm. Okrouhlý tvar holubic, které do sebe zapadají, pøipomíná, že jubileum má být slaveno v duchu solidarity. Živé a harmonické barvy mají symbolizovat jeho radostné a po-kojné prožívání. Projeví se Jubileum ještì jinak takto viditelnì v našich kostelích? Je možné, že se projeví i jinak, tøeba na nástìnce. Hlavnì,aby se projevilo toto jubileum viditelnì na našem životì -v našich vztazích, ve zmìnì smýšlení a ve snaze o neustálou duchovní obnovu. Které hlavní akce chystá naše farnost? Strana 4

Uskuteèní se í letos letní tábory dìt '? I, " Nabízené materiály pro jubilejní rok dávají mnoho možností, jak tento jubilejní rok prožít. Mohou to být celoroèní záležitosti, napø. v našich rodinách mùže být vystaven jubilejní betlém se svatou bránou a znakem jubilejního roku. Hlavní budou pro farnost jubilejní dny, kterých dohromady mùže být 10. Mezi nimi to je jubilejní Den manželù s obnovou manželských slibù nebo Den obnovy køestních slibù a oslava Kristova zmrtvýchvstání, Dìtský den, Mariánský poutní den, Den farnosti, Den nemocných atd. Bude záležet na farnosti,které z nabízených jubilejních dní si vybere a jak je naplní. Pochopitelnì, že farnost bude chtít také se zúèastnit poutí za úèelem získání nabízených milostí -odpustkù, napø. s dìtmi již plánujeme návštìvu kated-rály, konkatedrály, baziliky P.Marie ve Frýdku a na Cvi-línì (nìkdy v jarních mìsících). Do velké rodíny národní církve máme možnost se zaèlenit úèasti na Národni pouti Jubilea do Øima... Mám velikou radost, že z našich farností se již pøihlásilo více jak 50 vìøících k úèasti na této pouti. Bude pro ~o úèastníky jistì vyvrcholením celého jubilejního roku, protože navštíví baziliky v mìstì Øímì, projdou svatými branami a ponesou si na tato místa sami sebe, své rodiny, naši farnost a celou naši vlast se svou minulostí a pøítomností v touze po obnovì života s Bohem, s velkou nadìjí do budoucna. Pro ostatní, kteøí z jakýchkoliv dùvodù nemohou jet na tato významná místa, bude možnost získání tìchto milostí v ~ci naší vlasti, konkrétnì v našem dìkanátu pøi pouti za nová duchovní povolání a obnovu rodin, která bude letos do Frýdecké baziliky první sobotu v mìsíci srpnu. Na co se mùže tìšit naše mládež? V rámci Jubilea to mùže být pøíprava jubilejního dne: slavnostní obnova biømování, která má být v nedìli 11.6. na Boží hod svatodušní. V rámci diecéze bude mít mládež setkání s naším otcem biskupem v sobotu pøed Kvìtnou nedìlí a pro ty, kteøí by chtìli jet do Øíma, to bude 15. Svìtový den mládeže -od 15. do 20. srpna tohoto roku. Poèítá se s nimi opìt ve dvou týdnech v první polovinì srpna. Základem každého spoleèenství je rodina. Co chcete uskuteè pro další prohloubení jejich života? Jubileum nám nabízí mnoho možností. Již 25.bøezna by to mìl být Den manželù s obnovou manželských slibù. Pro rodinu bude mít význam také možný Dìtský den, který by mohl být 25.èervna jako den prvního sv. pøijímání. V mìsíci øíjnu se mùže uskuteènit Den farnosti, kdy mùžeme víc prožít farnost jako rodinu. A vyvrcholením by mohl být hlavní jubilejní den -slavnost rodinného spoleèenství v noci z 24.12 na 25.12.2000. Co Strana 5

si z tohoto vyberou rodiny naši farnosti, záleží pøedevšim na nich, ale je možné, aby vzniklo i zcela nìco jiného. Život farnosti si nedovedeme pøedstavit Mám bez seniorù radost, a že nemocných v naši farnosti v rámci pùsobeni Charity se také nìco dìlá pro starší vìøící a obèany našeho mìsta. Podaøilo se vytvoøit nìco jako školku pro starší z nás pod názvem "Domovinka". Z celého mìsta ti, kteøi Zùstávaji bìhem dne smni, mohou se sejít.' k vzájemnému spoleèenství zábavy, duševní podpory i fyzické péèe. Vše se dìje z bliženské lásky k potøebným staršim z nás. Ve støedu dne 19.1edna v 10.30 dojde v domì s peèovatelskou službou pod Skalkami k požehnáni vzniklé Domovinky. Ostatní péèe v podobì mší svatých v domovech dùchodcù a v domech s peèovatelskou službou i nemocnici bude pokraèovat. Mùže v rámci jubilea být Den nemocných, 26.11. na slavnost Ježíše Krista Krále. Proè tento den? Protože na svìtový den 11.2. jsou v našich kostelích horší teplotní podminky. Samozøejmì, že pravidelnì chceme i letos navštìvovat naše nemocné na první pát~k. Pokud máte doma nemocného, kterého nenavštìvujeme, rádi posloužíme udìlením svátostí a duchovním povzbuzením. Pró ostatní starší nemocné vìøící v dobì postní bude opìt možnost pøíjmout hromadnì svátost pomazání nemocných. Jak chcete spolupracovat s jednotlivými spoleèenstvími na~í farnosti i organizacemi, které se hlásí ke køes- anství, jako jsou Charita, Orel atd. Farnost nevytváøí pouze faráø a farnost bez faráøe není plnì funkèní farnostl Je nutná vzájemná spolupráce, která vyžaduje,aby spoleèenství nežila jen pro sebe, ale byla užiteèná pro všechny. Být užiteèný pro všechny neznamená, že se dìje ~co tak, jak si pøedstavuji pouze já nebo mé spoleèenství (z mého pohledu), ale jak potøebují ostatní. Uvítám každou spolupráci jednotlivce i všech spoleèenství, která se chtìjí na životì farnosti tak'to podílet. Závìrem vyslovte Své osobní pøání i pøání na~í farnosti. Dìlejme vše k vìtší cti a slávì Boží a k spáse nesmrtelných duší a k spáse své. Rozmlouval Antonín Urban mladší Z HISTORIE Máme v jubilejním roce pohlédnout do uplynulého století. Tímto pøíspìvkem tak èiníme -jak se "støídali" duchovní otcové naší farnosti. Dne 12.10.1993, pøi opravì støechy farního kostela Nanebevzetí P. Marie v Novém Jièínì, byla na vìži nalezena schránka, obsahující zajímavé historické dokumenty, mimo jiné seznam duchovních správcù tohoto kostela od roku 1366. Obsah této schránky byl pøi každém otevøení doplòován až do roku 1916. Pøí posledním otevøení byla schránka sice doplnìna aktuálními dokumenty a 9.11.1994 slavnostnì uložena na své místo na vìži, ale na doplnìní seznamu duchovních správcù se zapomnìlo. Pokusil jsem se tuto chybu napravit, nebylo to však tak snadné vzhledem k pomìrùm za vlády komunistù, kdy vedení farní dokuméntace bylo ovlivòováno komunistickým církevním tajemníkem, ale s pochopením mnoha lidí se mi to podaøilo. Strana 6

Dne 16.6.1916 umírá poslední duch. Správce naší farnosti, který je jmenován v dokumentu uloženém ve schránce: je jím èestný obèan Nového Jièína, arcib. rada P.Jan Parsch. Narodil se roku 1847 v Unièovì, vysvìcen byl r.1908 v Olomouci. Po nìm pøebírá funkci jeho dosavadní zástupce, pozdìji arcib. rada P.Rudolf Weigel. Ten spravuje farnost až do r.1949. Od 16.1. do 1.5.1916 jako administrátor, poté jako faráø. Byl nìmecké národnosti. 1.5.1946 mu by1.odebrán "souhlas", ale zùstává ve funkci až do roku 1949. Narodil se 2.10.1885v Suchdole nad Odrou, vysvìcen byl 5.7.1908 v Olomouci azemøe111.11.1961 ve Vražném. Po nìm nastupuje P.Josef Šostek, který se narodi123.2.1900 v Pøíboøe, vysvìcen byl 5.7.1927 v Olomouci a zemøel 4.1.1956. Do 1.5.1945 pùsobil jako druhý kaplan ve Valašském Meziøièí, poté jako první kaplan v Novém Jièínì. Od 1.5.1951 do 24.6.1953 byl administrátorem ustanoven P.Antonín Lanèa, který se narodil 6.6.1907 v Zelinkovicích, vysvìcen byl 19.3.1932 v Bmì. Zemøel 26.12.1999 -pohøben v Bo1aticich. Od 1.2.1953 do 30.4.1956 byl administrátorem P.Jindøich Weihrich, narozený 3.7.1908 v Opavì-Jaktaøi, vysvìcen 5.7.1938 v Olomouci. Zemøe113.2.1976 a je pochován na sv.hostýnì. Od 1.5.1956 jako provizor (doèasný správce farnosti do nástupu faráøe) a od 1.4.1960 jako administrátor, od r.1973 jako faráø, pùsobí pozdìjší dìkan P.Jan Jan. Narodil se 9.12.1901 v Melèi, vysvìcen byl 5.7.1925 v Olomouci a zemøe111.1.1998, pochován je v Novém Jièínì Ȯd 1.7.1990 do 1.7.1993 jako administrátor pùsobil v Novém Jièínì P.Petr Eliáš. Narodil se 1:12.1959 vodrách, vysvìcen by127.6.1987 v Olomouci. Nyní pùsobí ve Velké Polomi. Od 1.7.1993 jako faráø pùsobí v našem mìstì dìkan P.AloisPeroutka. Narodil se 18.6.1957 v Ostravì-Zábfehu, na knìze byl vysvìcen 30.6.1984 v Olomouci. Z NAŠí KNIHOVNY Ing.Jan Maria Stanèík Pravým ateistou není ten, kdo øíká "Bùh neexistuje", ale pøedevším ten, kdo nevìøí, že Bùh je schopen ho zmìnit, kdo tvrdí, že v jeho vìku (v 15 i 60 letech) se èlovìk nemìní, že je pøíliš starý, pøíliš slabý..., že už všechno nadarmo zkoušel. t, "Nebe je místo, kde existuje vzájemná láska. Vstupuje se tam svobodnì. Existence pekla je výrazem toho, že Bùh bere ohled na naši svobodu. Bùh nebude nikoho nutit, aby ho miloval. Peklo je útoèištìm tìch, kdo odmítl;". -"V nebi ""ldlld f

nebudeme závidìt ostatnfm jejich štìstf a zásluhy, ale budeme se z nich radovat, protože je budou mít jen proto, aby je rozdávali." To je nìkolik myšlenek z knihy (samizdatu) Credo od Evelyho, kterou najdete ve farní knihovnì. -Zamyslete se nad svou vírou. Jan Knytl EKUMENICKÉ OKÉNKO Minulý rok 1999 byl mimo jiné ve znamenf významných ekumenických událostf. Za v$echny jmenujme alespoò ekumenické setkánf na Bílé hoøe a vyjádøenf Svatého otce Jana Pavla II k mistru Janu Husovi v závìru roku. 18. ledna na svátek Panny Marie, Matky jednoty køes anù, zatal stejnì jako každý rok n Týden za jednotu køes anù", který skontf 25.ledna na svátek Obrácenf sv. Pavla Tyto modlitby navazujf na stejnou akci na,šich protestanstských bratøf. Jako malý pøfspìvek k vzájemnému poznání jsme pøipravili rozhovor s faráøem Èeskobratrské církve evangelické Mgr. Vlastímílem Kováøem. Pane faráøi, mùžete nám nejprve pøiblížit hístorii vzniku spoleèných modlíteb za sjednoceni? V posledních letech dostáváme na konci roku do našich spoleèenství brožurku: Pozvání ke spoleèným modlitbám. Jsou to programy dvou týdnù modliteb na zaèátku každého roku. Donedávna byly "tyto oba modlitební týdny spiš znamením rozdìlení køes anù, než výrazem touhy po jednotì. Alianèni modlitebni týden na zaèátku ledna zapustil koøeny pøedevším v evangelických církvich, zatímco modlitebni týden v druhé polovinì ledna pøipravovaný Papežskou radou pro jednotu køes anu byl využíván cirkvi øímskokatolickou. Pøed Strana 8 více než 150 lety se ve Velké Británii poprvé konala spoleèná modlitebni shromáždìní nìkolika církvi. Podnìt k nim dala Evangelická aliance. Tradièní datum Týdne za jednotu køes anù navrhl v roce 1908 Paul Wattson ve dnech 18.- 25. ledna. Bìhem desítek let vmikly tyto tradice a nebylo snadné rozhodnout, ke které se pøipojit. Obì mìly pevné místo v životì jednotlivých církvi. Už pøed revolucí jsme se v Suchdole nad Odrou scházeli na zaèátku ledna po celý týden k modlitebním veèerùm spoleènì s èleny Bratrské jednoty baptistù, Církve bratrské i Církveøimskokatolické (i když pan církevní tajemník o tom nerad slyšel). Když jsem pøišel v roce 1992 do Nového Jièína, uvažoval jsem o tom, jak to udìlat, abychom i zde tento èas využili k spoleèným modlitbám. S bratrem faráøem Petrem Eliášem jsem se domluvil, že udìláme modlitební setkání -jednou v naší modlitebnì a jednou v kostele. Od té doby se to snažím domlouvat i s vaším bratrem dìkanem. Vždy v tomto mìstì jako køes ané máme spoleènou odpovìdnost a spoleèný úkol, k nimž patøí spoleèné modlitby. Apoštol Pavel klade Kristovým uèedníkùm na srdce: Na prvním místì žádám, aby se konaly

,ybsorp modlitby, pøímluvy, díkùvzdání az všechny lidi, za vládce a za všechny, íøetk mají v rukou moc, abychom mohli tíž tichým a klidným životem v opravdoév zbožnosti a vážnosti (I Tm 2, ln). emejiž spoleènì v jednom mìstì. idalm naší øímskokatolické církve ìnèelops s mladý-mi jiných církví vyilip-uots v loòském roce na námìstí s memargorp k svátku sv. Cyrila a Me-,ejìdot úèastnili se vo-lejbalového tur-,ejan poøádané-ho Vaší církví. Mùžete mán nì-co øíci o tìchto a pc:»dobných,hcát-ivitka na kterých do-chází k vzámýnmej setkáním v našem regionu? laèaz bych tím, že zopakuji znovu ketáèaz Vaší otázky: énèelops poslání. Máme Jsem také (~"'-.ìtsìmemejiž spoleènì v tomto,neèdìvseøp že jednota ohížob lidu je žádoucí, I ánžom a uskuteèni-,.á~vet ~a~o se ~ I ljamopnp avols Ježíšovy inhcišv jedno.ilyb (Jan 17). ijeøp.si, abychom eøbod rozumìli tìmto.mùvols Jednota, za uoretk se.zde Pán Ježíš íldom a za kterou proléva,verk to není laciný ekumenismus. ej to nároèný proces, který nìco stojí. ínèazinagro jednota není to hlavni, Jde o ínvohcud jednotu, jde o to, abychom élec své životy vystavili ostrému a proumévakin svìtlu Ducha svatého, který ávýrkdo naše teologické i historické,ytarkz naši povrchnost, pýchu a høích. ej to vždy- úžasné a obohacující, když,emívejbo že ti, kteøí pøicházejí z jiné ecidart a z jiného prostøedí, nám mají co modlitby:...aby, y t ' dát. Pøi takovém pøístupu vždycky roste naše pokora k druhým. Nechci však zamlèet, že se objeví i otázky, v nichž se neshodneme. A pøece to nejdùležitìjší je láska, která vytváøí obecenství i pøes hranice církevní organizace. Láska, která rozeznává vìci zásadní od vedlejších a ne-podstatných. Je velice dùle-žité, aby se vìøící lidé spo-leènì setkávali. Existence nìkolika církví na jed-nom místì mùže být svìtu pohoršením. Na druhé stranì se mùže-me navzájem obohacovat svým obdaro-váním a dùrazy. Cesta k jednotì ne-vede skrze zasedací místnosti rùzných komisí, ale najdeme ji v prak-tickém životì. V našem -sboru se snažíme pøipra-vovat rùzné spoleèné akce, pøi ~ \ -,I nichž si opravdu uvìdomujeme, že èerpáme z,i jednoho zdroje Boží mi-.1 losti. Z vìtších akcí A. jsme v loòském roce organizovali modlitební setkání, rùzné pøednášky, zmínìný volej balový turnaj, setkání mládeže. Váš sbor slavil pøed dvìma lety jubileum. Pøibližte nám vaši tradici v našem mìstì. Bylo to zaèátkem èervence 1998, kdy jsme si pøi bohoslužbách pøipomnìli 90 let od postavení modlitebny. Hostem byl nejvyšší pøedstavitel naší církve, synodní senior Pavel Smetana. Odpolední pøednáškou Zápas o srozumitelné vy já-døení evangelia v cyrilometodìjské a husovské tradici a krátkým ohlédnutím do minulosti jsme vzpomínali na úsilí, obìtavost a starost našich pøedkù, aby se lidé mìli kde scházet k bohoslužbám. Historie vzniku samostat- -~ ::itrana Y

ného farního sboru je velice dlouhá. Jen ve struènosti: Farní sbor Èeskobratrské církve evangelické v Novém Jièínì vznikl po II. svìtové válce ze zdejší kazatelské stanice, která byla souèástí sboru v Hodslavicích. Do užívání nám byl pøidìlen sborový dùm nìmecké evangelické církve, který byl bìhem nìkolika mìsícù uveden do provozu. Ve sborovém domì, který èlenové sboru v letech 1989-1992 za velké námahy a obìtavosti sami opravili (generální oprava), je modlitebna, kanceláø, místnost pro mládež a dìti, sborová ku-chyòka a byt pro kazatele. Jaký je žívot Vašeho sboru v souèasnosti? Jak je uspo-øádán organizaènì? Základní jednot-kou je sbor, který povolává a volí svého faráøe ( kazatele). Naše zøízení je presbytemì ~ synodní, to zname-ná, že èlenové církve se zúèastòuji -na její správì svobodnou volbou starších (presbyteru), kteøí spoleènì s kazatelem spravují sbor. Ti zase volbou vysílají každý rok zástupce na konvent (shromáždìní zástupcù urèité oblasti -seniorátu) a na synod (celocírkevní shromáždìní). Tam se také volí šestièlenná synodní rada s nejvyššimi pøedstaviteli církve -synodním seniorem a synodním kurátorem. Na tìchto shromáždìních se spoleènì projednávají aktuální otázky života sboru. Naše církev má asi 260 sboru, 220 kazatelù a je rozdìlena do 13 seniorátù. V církvi od poèátku s vdìèností pøijímáme službu laikù. "'Neexistuje rozdíl v ordinaci (svìcení): Každý z kazatelù -zaèínající stejnì jako synodní senior -má stejnou ordinaci ke službì slova a svátostí. Základem ve stavbì sborového života jsou nedìlní bohoslužby (prosté a jednoduché s kázáním Božího slova, písnìmi a modlitbami), biblické hodiny,.køes anská výchova dìtí a mládeže. Neoddìlitelnou souèástí naší víry je služba nemocným, starým a opuštìným. Do všech tìchto úkolù se aktivnì zapojují èlenové sboru (mládež zpìvem, chválami, pøimluvnými modlitbami, jiní zase ètením, nìkdy i kázáním pøi bohoslužbách; návštìvami, brigádami...). Jsem vdìèný, že èlenové sboru pøicházejí s mno-ha myšlenkamijak obohatit život našeho sboru. V pøedvá-noèním èase jsme pøipravili mikulášskou besíd-ku pro dìti. Sestry napekly a naz-dobily vánoèní perníky, dìti s mlá-deží nacvièily pásmo a písnì o odpuštìní; podai'ilo se nám pi'i-pravit 130 balíèkù, sbírku hraèek a peèiva pro dìti v táboi'e pro uprchlíky ve Vyšních Lho-tách u Frýdku-Místku. Pi'esný poèet èlenù sboru Vám dnes ještì nei'eknu, nebo probíhá dùsledná revize kartotéky. Uvádìli jsme kolem 700 èlenù; nedìlních bohoslužeb se zúèastní prùmìrnì 75 bratøí a sester. Naši knìží jezdí hodnì po okolních farnostech. Spravujete také okolní obce èi mìsta? Kolik evangelických faráøù pùsobi v našem okrese? V letošnfm roce spravuji jen sbor v Novém Jièinì. V minulých letech jsem postupnì administroval sbory v Suchdole n. Odrou, Odrách, Ostravì a Vítkovì. Jsem vdìèný, že tyto uprázdnìné Strana 10

sbory mají již své kazatele. V okrese jsou ještì další sbory v Hodslavicích a Štramberku se svými kazatelskými stanicemi. Pøedloni jsem byl na konventu zvolen do seniorátního výboru, kde mám také urèité úkoly a povinnosti jako zástupce seniora. Nedávno skonèily Vánoce. Jak jste je prožíval? Mnoho volného èasu jsem nemìl, ale pøesto jsem stihl strávit pìkné chvíle se svojí rodinou. V pohodì jsem stihl rozbalit i dárky, mezi nimiž se již PQnìkolikáté objevila bílá košile a montérky. Jsem ženatý, mám tedy manželku a tøi dorùstající dìti. Dvì z nich studují mimo Nový Jièín, proto jsme se snažili spolu trávit co nejvíc èasu. Naše dìti posloužily spolu s ostatními pøi bohoslužbách. Vánoèní svátky jsme prožili v pohodì, zaèátkem roku mne skolila chøipka. A tak další dny mi vypomohla manželka, která právì pøed Vánocemi dostala na základì složených zkoušek jáhenské povìøení (v naší církvi je ordinace udìlována také ženám). Na zaèátku roku vyslovujeme svá pøání. Máte také nìjaká? Své pøání jsem se snažil vyjádøit v novoroèním kázání slovy apoštola Pavla, který píše Filipským: 000 nauèil jsem se být spokojen s tím, co mám... Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu. K tomu bych si pøál, abychom spoleènì byli solí a svìtlem tomuto mìstu. Rozmlouval Ant.Urban mladší NAD DOTAZY FARNÍKÙ Hovoøí se o majetku církve. Z èeho církev žije? Proè se vybirají v kostele peníze a plati mše, když duchovni dostávaji platy a cirkev je dotována státem? Církev nežije jako spoleèenstvi Božího lidu nad zemi v oblacích -neni pouze duchovní podstaty. Existuje na této zemi, má své lidské potøeby. Potøebuje materiální zázemí. Proto v 5.knize CIC (Kodex církevního práva) se hovoøí o majetku církve. Tam se doèteme, že církev má vrozené právo nez4visle na svìtské moci nabývat, držet, spravovat a pøevádìt majetek k dosahování vlastních cílù. Vlastní cíle jsou: konání bohoslužeb, zajištìní pøimìøeného zaopatøení duchovních a jiných služebníkù, uskuteèòování apoštolátu (tisk, sdìlovací prostøedky, misie, školství, osvìta atd.) a charitativní èinnosti (nemocnice, sociální zabezpeèení) hlavnì mezi chudými. (kanon 1254) Proto vìøící poskytují církvi pomoc požadovanými pøíspìvky dle norem biskupské konference (kai1. 1262). U nás žádné normy nebyly dosud vydány. Za jediný pøíspìvek se považuje v kostele sbírka a dary osob a také dotace obcí a státu na opravy památek. Na rozdíl od jiných církví, kde jsou nìkde zavedeny povinné tzv. desátky (desetina z platù nebo dùchodu), jsou v naší církvi sbírky a dary zcela na bázi dobrovolnosti. Sbírky se konaly již za dob sv.pavla. Dávaly se naturálie, které se pak rozdìlovaly mezi chudé, obec a duchovenstvo na tøi èásti. Dnes je zavedena penìžní forma. Sbírky jsou obìtovány pro "dobrý chod" farností, ale myslí se i na potøeby celé církve (semináø, misie, povodnì atd). Každý z nás ví, že výdaje, jak slyšfme pøi bilancích na konci roku, v kostelích rostou, a že vše je rok od roku dražší. Proto vìøící ví, že by mìl ve sbírce obìtovat dnes Strana I

více než napø. pøed patnácti lety a že èástka, kterou obìtoval pøed deseti lety pøi zapsání úmyslu mše sv., by mìla být dnes dle možnosti také vyšší. Budeme ochotní v budoucnu obìtovat na "chod" církve daleko víc, až stát nebude tzv. zabezpeèovat církve? Toto "zabezpeèení" se dìje zákonem z roku 1949, vydaným komunistickým režimem a platícíin dodnes. Nìco pøes 500 milionù roènì jde z rozpoètu tohoto státu na církve. Je to èíslo za èarou. Církve dostávají tolik, kolik roènì dostane jako dotaci jediný dùm v Praze -Národní divadlo. Dnes tato èástka již nestaèí na dotaci platù duchovních a oprav památek, na které by správnì mìl stát pøispívat, ale celá jde.ya platy duchovních všech církví, což se politicky využívá proti církvíin a hýbe žluèí.;1i~evìøícíin spoluobèanùm. Platy duchovních se skuteènì zvýšily, ovšem uvedená cifra -'hrubého platu, jak jsou v Praze zvyklí poèítat, nejsou peníze dané "na ruku" (jsou v tom i odvody na sociální a zdravotní pojištìní a daò státu). Za pár let, døíve nebo pozdìji, stát tuto dotaci zruší nebo lépe øeèeno bude chtít, aby se o duchovní starali vìøící sami a dotace by mohla jít na opravu památek. Proto bylo vždy v naší církvi zvykem pøispívat skrze tzv. mešní stipendium (slovo stip = obì, almužna, dar). Jedná se o obì ke mši svaté, která je spojena s úmyslem, na který knìz obìtuje mši svatou ve prospìch dárce. Je nesprávné a zavádìjící, když babièka øekne - jdu platit mši svatou, kolik stoji? Mše svatá se nedá zaplatit! Penìžitý dar ke mši svaté jsou peníze ve prospìch církve, což jsou mezi jinými cestovní výdaje, bohoslužebné potøeby, zajištìní života duchovních (ve svìtì nemají plat od státu). Jsou to peníze církve a ne knìze a tak s nimi má knìz hospodaøit. Dnes naštìstí v našich farnostech vìtšinou vìøící vìdí, že nelze pøispívat podobnì jako pøed deseti a více léty. Svìdèí o tom rùst sbírek a darù. Nìkdy se vìøící ptají: Jeto málo? Staèí? Není stanovena žádná taxa ani pro sbírky, ani pro obìti mše svaté. Knìz je povinen odsloužit mši svatou, i kdyby nedostal žádný dar, a to proto, aby nebyli vylouèeni chudí a potøební mezi námi. Hovoøit o majetku církve a penìzích je v naší vlasti ožehavé téma, ale pøesto je potøeba o nìm hovoøit. Vždy platilo -veselého dárce miluje Bùh. Je blaženìjší dávat než dostávat. Díky za obìtavost a štìdrost našich vìøících. Za to, že knìz nikdy nezemøel hlady a že naše kostely se zvelebují. otec AlOIS Co NÁS ÈEKÁ - w 20. února dìtský maškarní ples v Orlovnì w v týdnu jarních prázdnin farní sportovní den v Orlovnì (termín bude upøesnìn) Vydává Rímskokatolická farnost Nový Jièín, Zerotínova 24, Nový Jíèín, 741 01, telefon 707 698. Dotazy, pøipomínky, podnìty a pøíspìvky možno podat písemnou formou do schránky s logem èasopisu ve famím chrámu nebo na faøe èi u Ant Urbana mladšího (703197) Vydáno pro vnitøní potøebu farností. Strana.\2