Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány

Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány Lenka Němečková * lenka.nemeckova@gmail.com Eliška Pavlásková * eliska.pavlaskova@gmail.com Abstrakt: Folksonomie jsou nástrojem věcného pořádání i vyhledávání v prostředí sociálních sítí. Umožňují uživateli tvorbu individuálního věcného popisu dokumentu a zároveň i sdílení tohoto popisu s ostatními. Hlavním rysem folksonomií je sdílení a komunikace všech individuálních informací a s nimi spojená okamžitá zpětná vazba na zvolené výrazy a jejich seskupení poskytující návaznost na příbuzné dokumenty. Pravděpodobně největší výhodou je pak otevřenost takovýchto systémů a následná velmi rychlá adaptabilita na konkrétní uživatelskou komunitu, vývoj jazyka a odborné terminologie. Takové systémy tedy mnohem více odpovídají uživatelským potřebám a slovníku každého jednotlivého uživatele. Implementace podobného systému do personalizovaného uživatelského rozhraní Jednotné informační brány by byla přínosem jednak pro konkrétního uživatele, jehož komfort při práci s vyhledanými záznamy by se podstatným způsobem zvýšil, tak pro knihovníky a informační pracovníky, kteří by získali unikátní sumu metadatových záznamů. Klíčová slova: folkosomie, tagování, uživatelské prostředí, web 2.0 1 Úvod V dnešní době jsme svědky rychlé a poměrně výrazné proměny v charakteru přenosu a sdílení informací. Koncept zvaný Web 2.0 dal uživatelům možnost aktivně se podílet na procesu tvorby, rozšiřování a vyhledávání informací. Jeho zásadním principem je kooperace a sdílení a to nejen primárních, ale i sekundárních informačních zdrojů. Uživatel je veden k tomu, aby prezentoval své názory a svá díla, ale také svůj individuální styl práce s informacemi. Tradiční knihovnické nástroje přestávají vyhovovat potřebám těchto uživatelů 2.0 a často alespoň z uživatelského úhlu pohledu nemohou konkurovat moderním internetovým nástrojům, které okamžitě přinášejí zdánlivě relevantní a úplné výsledky (za všechny jmenujme například Google). Profesionální knihovnické a bibliografické systémy jsou obvykle vybaveny sofistikovaným vyhledávacím rozhraním a pracují s nejrůznějšími schématy věcného pořádání (od prostých klíčových slov až po tezaury). Prakticky vždy jsou však dokumenty indexovány odborníky (případně autory). Uživatelské rozhraní poskytuje pouze omezené (či žádné) možnosti ukládání a následného třídění záznamů. Autorky se domnívají, že aplikace folksonomií do uživatelského rozhraní knihovnických aplikací by byla významným přínosem jak pro uživatele, tak pro informační profesionály. * Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, U Kříže 8, 158 00 Praha 5. 1

2 Stručná definice folksonomií Folksonomie jsou velmi jednoduchým nástrojem pro tvorbu a rozvoj sociálních sítí. Tento termín vznikl kombinací pojmů folk a taxomomie. Jedná se tedy o jakýsi lidový systém pořádání znalostí. Někteří autoři používají i termín etnoklasifikace [8] Podstatou folksonomií je kolektivní tvorba selekčních údajů či klasifikačního schématu. Výsledkem mohou být množiny jednotlivých tagů popisujících věcný obsah dokumentu způsobem velice podobným klasickým klíčovým slovům, nebo i nejrůznější klasifikační schémata sloužící zejména k pořádání dokumentů či odkazů (webové katalogy či encyklopedie). V současné době jsou folksonomie plně a úspěšně využívány v online komunitách, které si kladou za cíl poskytnout své oblíbené dokumenty a názory na ně co nejširší skupině uživatelů Internetu. Mezi nejznámější a nejcitovanější systémy využívající folksonomií a tagování patří systém pro uchování, správu a sdílení oblíbených webových stránek Del.icio.us [1]. Přímo s knižními dokumenty pracuje systém The Library thing [7] Nicméně folksonomie mohou být implicitně přítomny i ve službách, které nepracují přímo se sekundárními informacemi. Příkladem může být projekt Wikipedia [13]. Hierarchická struktura hesel zde obsažených a vazby mezi nimi jsou rovněž folksonomickým systémem pořádání informací. Dokonce existují projekty, které zvažují možnost využití Wikipedie při automatické (či poloautomatické) tvorbě tezauru [9]. V tomto příspěvku se však budeme zabývat zejména folksonomiemi založenými na principu kolaborativního uživatelského tagování dokumentů a možnostmi jejich aplikace v českém prostředí. Tento nový trend ve vývoji Internetu (nejen to, folksonomie mohou být užitečným nástrojem například i v rozsáhlejších firemních intranetech) by rozhodně neměl být opomenut knihovníky ani informačními specialisty. Je sice samozřejmé, že podobný systém nemůže nahradit systémy věcného pořádání generované na odborném základě (ať už manuálně nebo automaticky), nicméně může se stát užitečným pomocníkem jak pro uživatele, tak pro knihovnicko-informační komunitu. 3 Výhody a nevýhody kolaborativní tvorby selekčních údajů 3.1 Přínosy Přínosy folksonomií (respektive tagování) je možno rozdělit do několika oblastí. V první řadě zvyšují komfort konkrétního uživatele a významným způsobem mu usnadňují tvorbu individuálního pořádacího systému. V druhé řadě a tento přínos bývá nejčastěji zdůrazňován jsou zde přínosy pro celou uživatelskou komunitu a pro formování sdílené organizace komunitních znalostí. Za třetí je zde i významný zdroj metadatových informací pro tvůrce pořádacích systémů. Prvotním přínosem pro konkrétního uživatele je jistě možnost vytvoření určitého třídění dokumentů a to přímo na míru. Použité tagy a případně i jejich hierarchie jsou na této úrovni plně kontrolovány uživatelem (i když zde je třeba připomenout, že často používané tagy mohou být uživateli při popisu dokumentu napovídány ) a odrážejí strukturu jeho poznatkového tezauru. Uživatel má takřka naprostou volnost není třeba, aby se omezoval jen na tradiční věcný popis. Mezi tagy může zařadit i čistě subjektivní pojmy vyjadřující jeho vztah k dokumentu. 2

Komunitní správa a tvorba systému organizace znalostí s sebou přináší nové možnosti pohybu mezi dokumenty. Browsing je sice dávno známým termínem a ve větší či menší míře jej umožňoval takřka každý systém věcného pořádání znalostí, přesto však folksonomie přinášejí prakticky celou novou úroveň vazeb mezi dokumenty i uživateli. Dokumenty jsou popisovány i nalézány na základě heterogenních paradigmatických systémů a objevují se mezi nimi často nečekané a překvapující vztahy. Je možno říci, že folksonomie nejsou primárně nástrojem nalézání dokumentů, ale spíše nástrojem jejich objevování. Možná méně vzrušujícím ale přesto podstatným přínosem folksonomií a tagování je jejich schopnost odrážet aktuální stav terminologie v té které oblasti a to v daleko větší míře, než jsou toho schopny tradiční pořádací systémy. Jednotlivé tagy jsou tvořeny na principu komunitního konsensu (zde vstupuje do hry ono napovídání uživatel je veden k tomu, aby se inspiroval již použitými tagy). Je možno předpokládat, že signifikantní změna terminologie se odrazí i ve folksonomii. Data obsažená ve folksonomiích mohou být významným přínosem pro teorii i praxi věcného pořádání. Jestliže totiž reflektují skutečný stav terminologie používané uživateli pro vyhledávání a pořádání dokumentů, mohou se stát cenným zdrojem empirických dat jak pro teoretický výzkum, tak pro reálný design informačních systémů. Mohou také fungovat jako kontrolní mechanismus při hodnocení stávajících systémů věcného pořádání. 3.2 Problematické oblasti Jestliže uvažujeme o aplikaci folksonomií v knihovnickém prostředí, je třeba soustředit se i na potenciální problémy, jimž je třeba předejít, a také si uvědomit, že folksonomie mají své limity, které v některých oblastech významně omezují jejich efektivitu. V první řadě je zde stejně jako u všech neřízených slovníků postrádajících autoritní kontrolu problém víceznačnosti. Tagy bývají používány zejména v mezioborových systémech, ve kterých může jeden termín nabývat mnoha významů. Druhou stranou problému způsobeného absencí autoritní kontroly je častá duplicita selekčních údajů. Uživatelům je dána vysoká míra svobody a oni tak mohou obvykle zcela volně rozhodovat o tom, jaký tvar slova použijí. Není tedy výjimkou, že soubory tagů často obsahují velké množství synonymních výrazů. Otázkou také je, nakolik můžeme uživatelům důvěřovat, že pro popis dokumentu zvolí skutečně relevantní výrazy. Není zřejmě možné předpokládat, že konkrétní dokument bude indexován pouze uživatelem, který dobře zná ten který obor a jeho terminologii. Dokonce je i pravděpodobné, že v mnoha případech bude uživatel popisovat dokument dříve, než jej přečte. Tyto skutečnosti samozřejmě zvyšují pravděpodobnost chybného popisu. Nicméně je třeba si uvědomit, že v ideálním případě by chyba jednoho uživatele měla ovlivnit kvalitu celého souboru tagů pouze v minimální míře. Kooperativní princip tvorby folksonomií totiž předpokládá, že chyba jednotlivce bude opravena většinou. Důvěřujeme-li tedy většině, můžeme doufat, že v situaci, kdy spolupracuje dostatečný počet uživatelů bude důvěryhodná i folksonomie. Přesto by bylo dle názoru autorek vhodné, aby uživatelé vytvářející konkrétní folksonomii tvořili alespoň v minimální míře homogenní skupinu. Zde se dostáváme k další a nejméně ovlivnitelné slabosti folksonomií. Je totiž možno předpokládat, že konkrétní folksonomie se stává použitelnou teprve v okamžiku, kdy je překročeno jisté kritické množství uživatelů. Není-li kritického množství dosaženo, je folksonomie nedůvěryhodná a náchylná k chybovosti. Z technického hlediska je také třeba vyřešit otázku unikátních identifikátorů dokumentů. Zejména v případě práce s heterogenními informačními zdroji je třeba zvážit, jakým 3

způsobem budou dokumenty identifikovány. V některých případech zřejmě bude nutno smířit se přinejmenším dočasně s duplicitou záznamů. 4 Návrh funkcí systému Tato kapitola shrnuje návrh základních a pokročilých funkcí, kterými by mělo disponovat uživatelské rozhraní pro tvorbu a správu tagů. Jedná se o všeobecné a předběžné shrnutí nejpodstatnějších vlastností systému. Konkrétní aplikace se samozřejmě může odchýlit od tohoto návrhu, avšak autorky předpokládají, že většina funkcí by měla být zachována. 4.1 Funkce vážící se k uživatelům Jednou ze základních funkcí systému je možnost vytvoření individuálního uživatelského účtu rozšířeného o správu bibliografických záznamů. Uživateli by mělo být umožněno nejen záznamy ukládat a třídit, ale také v nich vyhledávat. Vzhledem k tomu, že podobný systém je v zásadě typem sociální sítě, bylo by užitečné vytvořit i prostor pro uživatelský profil, kde by uživatel mohl zveřejnit informace o své osobě, uvést odkaz na své webové stránky a pod. Pokročilé uživatelské funkce by umožnily vytváření uživatelských skupin a v jejich rámci nastavení režimu sdílení záznamů. Má-li systém být i prostředkem vytváření sociálních vazeb, měla by být zahrnuta i funkce umožňující soukromou komunikaci mezi uživateli. 4.2 Funkce pro správu záznamů Základní vlastností systému v oblasti správy záznamů je možnost vytvářet tagy popisující obsah dokumentu a sdílet je s ostatními uživateli. Z hlediska uživatelského komfortu a ochrany soukromí je nutné připojit i funkci umožňující nesdílet konkrétní záznam (pokročilá forma této funkce předpokládá možnost povolení sdílení záznamu pouze s určitou skupinou uživatelů). Samozřejmostí je umístění linku na službu SFX. Za pokročilou funkci v tomto případě pokládáme nástroj pro vytvoření poznámek k dokumentu (opět s možností rozhodnout o jejich sdílení). Dále by jistě bylo výhodné uživatelům nabídnout nejrůznější druhy označení stavu dokumentu např. přečteno/nepřečteno či seřazení dle priority. 4.3 Funkce pro správu tagů V základní variantě by měl systém umožňovat samotnou tvorbu tagů uživatelem, jejich sdílení a třídění. Podstatnou vlastností i je i funkce systému, která uživateli při tvorbě tagu doporučuje termín při indexaci dokumentu již použitý. Doporučovaný termín je vybírán na základě četnosti jeho výskytu v souvislosti s konkrétním dokumentem. V pokročilé verzi je již možno uvažovat o propojení s profesionálně tvořenými řízenými slovníky či s věcným popisem připojeným k originálnímu záznamu. 5 Možnosti aplikace folksonomií v českém prostředí Jak již bylo uvedeno, úspěšná aplikace kolaborativní uživatelské klasifikace je primárně závislá na dostatečném počtu uživatelů a na homogenitě uživatelské skupiny daného informačního systému. V českém prostředí existuje řada samostatných i integrovaných bibliografických systémů, které jsou do jisté míry propojeny v rámci souborného katalogu ČR a v mnohem širším záběru dostupné přes unifikované uživatelské rozhraní Jednotné informační brány. 4

Projekt JIB je dle záměru jeho tvůrců zaměřen zejména na akademickou, vědeckou a výzkumnou sféru, tj. kategorii koncových uživatelů, charakterizovatelnou obdobnou úrovní vzdělání a informační gramotnosti, podobným aktivně využívaným znalostním tezaurem, vyjadřovacími schopnostmi, znalostí příslušného oboru a v neposlední řadě i potřebou (návykem) konzultace a zpětné vazby ke své činnosti, respektive dosaženým výsledkům. Toto uživatelské zaměření dále prokazuje i analýza zahrnutých českých i zahraničních prohledatelných zdrojů a statistika využívání zdrojů JIB ke IV. čtvrtletí 2006 [3]. 5.1 Analýza zdrojů JIB Dle údajů k září 2006 Jednotná informační brána plně integruje katalogy a databáze 54 institucí (celkem 93 prohledatelných zdrojů), konkrétně 33 českých a 21 zahraničních. Z českých institucí jsou rovnoměrně zastoupeny následující (v závorce jsou uvedeny počty příslušných typů institucí): veřejné knihovny (včetně NK ČR a MZK 9), univerzitní knihovny (9), institucionální knihovny (9) a vědecké a technické knihovny (6). Obdobný trend je patrný i v zastoupení zahraničních prohledatelných zdrojů: všeobecné národní knihovny a souborné katalogy (8) univerzitní a vědecké knihovny a souborné katalogy (10) centrální oborově zaměřené knihovny (2) institucionální knihovny a databáze (1). Z těchto údajů lze konstatovat, že k uvedenému datu jsou v JIB z 68,5% zastoupeny zdroje poskytované akademickými, vědeckými či oborově zaměřenými institucemi. Ze zapojených českých institucí je na akademickou, vědeckou a oborovou sféru zaměřeno téměř 73% a ze zahraničních necelých 62%. V současnosti dochází k postupnému přesouvání pozornosti k sofistikovanému výběru dalších zdrojů pro vědu a výzkum volně dostupných v Internetu, budování a integrace oborových portálů a k postupné integraci digitálních archivů. V druhé polovině roku 2006 byl též zahájen testovací provoz dvou oborových informačních bran a jednoho digitálního archívu. 5.2 Statistika využívání zdrojů JIB Ze statistiky využívání zdrojů JIB, zveřejněné počátkem prosince 2006 [3] je patrná silná převaha využívání českých souborných katalogů odborné literatury (katalogů největších českých univerzit spolu se souborným katalogem ČR), následován souborem zdrojů zahraničních a až za nimi jsou zastoupeny regionální veřejné a vědecké knihovny. Z uvedených údajů vyplývá, že do 30 nejvyužívanějších (Top) zdrojů směřuje 81,2% všech dotazů Součet dotazů na zmíněných 30 zdrojů 1 767 564 Celkový součet všech dotazů 2 177 081 Celkový podíl dotazů do Top 30 zdrojů 81,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 1 5

z dotazů do českých zdrojů z Top 30 směřuje 83,2% do oblasti českých akademických, vědeckých, nebo oborových zdrojů Zdroj Počet dotazů Souborný katalog ČR 143 060 SKAT - souborný katalog 138 536 UK - souborný katalog 137 502 VUT Brno - souborný katalog 136 476 VŠE - souborný katalog 136 040 MUNI - souborný katalog 122 118 ČVUT - souborný katalog 55 454 VK Olomouc katalog 34 734 MSVK Ostrava - katalog 31 717 KVK Liberec - katalog knih 30 344 SVK Kladno katalog 29 111 SVK Plzeň katalog 28 189 SVK Ústí n/l. katalog 28 047 NK - katalog (NKC) 37 042 MZK katalog 36 139 KK Vysočiny katalog 30 820 KK Pardubice katalog 28 691 KK Karlovy Vary - katalog 28 074 Knihovna J. Mahena - katalog 26 307 NK - článková bibl. (ANL) 24 619 Součet dotazů do českých zdrojů z Top 30 1 263 020 Z toho akademických, vědeckých nebo oborových 1 051 328 Poměr dotazů do českých akademických / vědeckých / oborových z českých Top 30 83,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 2 z dotazů do zahraničních zdrojů z Top 30 směřuje 79,8% do oblasti zahraničních akademických, vědeckých, nebo oborových zdrojů. Zdroj 6 Počet dotazů GBV - souborný katalog 51 142 OLIS - souborný katalog 51 107 BIBSYS - souborný katalog 51 038 National Library of Medicine 50 793 IDS Zurich Universitat 50 223 IDS NEBIS 50 208 IDS Basel / Bern 50 205 IDS St. Gallen 47 722 Library of Congress 51 333 National Library of Canada 50 773 Součet dotazů do zahraničních zdrojů z Top 30 504 544 Z toho akademických, vědeckých, nebo oborových 402 438 Poměr dotazů do zahraničních akademických / vědeckých / oborových zdrojů ze zahraničních Top 30 79,8% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 3

Uvedené dílčí statistiky jen kopírují trend patrný i ze souhrnné analýzy všech Top 30-ti nejvyužívanějších prohledatelných zdrojů. Z nich vyplývá 82,2% cílení všech dotazů do akademických, vědeckých a oborově zaměřených zdrojů. Součet dotazů do Top 30 zdrojů 1 767 564 Součet dotazů do akademických / vědeckých / oborových zdrojů z Top 30 1 453 766 Poměr dotazů do akademických / vědeckých / oborových zdrojů 82,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 4 6 Přínos tagování v Jednotné informační bráně Jednotliví uživatelé přistupují do Jednotné informační brány ve dvou obecných případech: vyhledání vlastníka (lokalizace) konkrétního díla s cílem si dílo vypůjčit, vyhledání co nejvíce informací (bibliografických záznamů) z konkrétního oboru, popřípadě o konkrétním předmětu. Na základě výše definovaného institucionálního profilu uživatelů JIB a skutečnosti, že jednotlivá akademická a výzkumná pracoviště a jejich programy nejsou v ČR v žádné větší míře propojeny, lze konstatovat, že podobný systém může pomoci v seznámení uživatelů s podobnými zájmy navzájem, nalezení užitečných informačních zdrojů a doporučení, porovnání programů jednotlivých příbuzných akademických pracovišť, vytvoření určité formy invisible college, propojení podobných projektů řešených v rámci různých disciplín a pracovišť, snadném začlenění nováčků do dané problematiky. 7 Návrh organizačně funkčního řešení systému V konkrétním návrhu organizačně funkčního řešení implementace folksonomií do stávajícího systému se odráží problematika absence jednoznačných identifikátorů. Většina integrovaných zdrojů sice interní jednoznačné identifikátory bibliografických záznamů využívá, ty ovšem v řadě případů neplní funkci selekčního údaje a není tedy možné zachovat přímou vazbu na konkrétní záznam či podle něj zpětně vyhledávat. Jedním z možných způsobů překonání tohoto nedostatku je vytvoření a integrace nového plně prohledatelného zdroje záznamů s přidanou hodnotou, postupně vytvářeného uživateli systému z údajů vyhledaných pomocí rozhraní JIB a vlastních tagů a popisků. Zároveň by tak bylo uživatelům umožněno vkládaní vlastních záznamů nezávisle na využití vyhledávače JIB, čímž by došlo k signifikantnímu rozšíření filozofie celého systému. Tento nový zdroj by byl využíván paralelně se všemi stávajícími prohledatelnými zdroji a poskytoval plnou šíři stávajících služeb včetně odkazu na přidané služby SFX. 7

Popsaný návrh lépe demonstruje následující schéma: Stávající heterogenní prohledatelné zdroje Báze bibliografických záznamů s přidanou hodnotou Vyhledávač JIB Zobrazení záznamů 8 Závěr Jak již bylo zmíněno, implementace folksonomií je trend, který stojí za seriozní zvážení při budování informačních systémů. Prostudovaná literatura navrhuje jako jeden z nejbližších kroků ve vývoji a výzkumu využití folksonomií jejich implementaci do menších univerzitních informačních systémů a následné zavádění a paralelní využívání společně s tradičně tvořenými metadaty v rozsáhlejších informačních a rešeršních systémech. Podle autorů by systémy kombinující schémata profesionálně a uživatelsky tvořených metadat mohly ještě zvýšit svoji efektivitu ve smyslu zvýšení míry přesnosti i úplnosti vyhledávání a tím mnohem lépe uspokojit informační potřeby nejen akademické obce, ale i běžných, průměrně informačně gramotných uživatelů. Použitá literatura a WWW odkazy 1. Del.icio.us [online]. Sunnyvale (CA, USA) : Yahoo! Inc., [2003-] <http://del.icio.us/>. 2. JIB : Jednotná informační brána / Uniform Resource Gateway [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, c2001-2005. <http://www.jib.cz>. 3. Informační zpravodaj Jednotné informační brány. [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c2001-2005 [cit. 2007-01-14]. Dostupný z WWW: < http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/zpravodaj-jib>. 4. Jednotná informační brána : Informační portál JIB [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, c2001-2005 [cit. 2007-01-12]. Pro uživatele. Dostupný z WWW: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele>. 8

5. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. Souborné katalogy [CD-ROM].In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK; 2001. 6. Leták JIB : elektronická verze. [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c2001-2005 [cit. 2007-01-14]. PDF. Dostupný z WWW: < http://info.jib.cz/dokumenty/letak-jib/letak-jib-obal.pdf> a <http://info.jib.cz/dokumenty/letakjib/letak-jib-vnitrek1.pdf >. 7. Library Thing [online]. [2005-] <http://www.librarything.com/>. 8. MATHES, Adam. Folksonomies : cooperative classification and communication through shared metadata [online]. 2004. <http://www.adammathes.com/academic/computer-mediatedcommunication/folksonomies.html>. 9. MILNE, D., MEDELYAN, O., WITTEN, I.H. Mining Domain-Specific Thesauri from Wikipedia: A case study. In Proc. of the International Conference on Web Intelligence (IEEE/WIC/ACM WI'2006), Hong Kong: 2006. Dostupné též z WWW: < http://www.cs.waikato.ac.nz/~dnk2/publications/milne_wikipedia_final.pdf>. 10. MATHES, Adam. Grassroots cooperative categorization of digital content assets : folksonomies, what they are, why they work. [online]. 2005. <www.masternewmedia.org/2005/01/05/grassroots_cooperative_categorization_of_digital.htm>. 11. ORCHARD, Leslie M. Hacking del.icio.us TM. Indianapolis (IN, USA) : Wiley Publishing, Inc., c2006. ISBN 0-470-03785-7. 12. ŘÍHA, Daniel. Multiuživatelské virtuální prostředí a podpora odborné komunikace a CSCL na internetu [CD-ROM].In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK; 2001. 13. STOKLASOVÁ, Bohdana, [et. al]. Výzkumný záměr Budování vzájemně kompatibilních informačních systémů pro přístup k heterogenním informačním zdrojům a jejich zastřešení prostřednictvím Jednotné informační brány. Zpráva o plnění cílů v roce 2006. [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c2001-2005 [cit. 2007-01-14]. PDF. Dostupný z WWW: < http://info.jib.cz/oprojektu/projekt/zamer2006zpravatextfinale.pdf>. 14. Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. c2007 [cit. 2007-01-14]. Dostupný z WWW: <http://www.wikipedia.org/>. 15. Wikipedia, the free encyclopedia. Folksonomy [online]. c2007 [cit. 2007-01-14]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/folksonomy>. 9