MÍSTO HLAVNÍ PŘEDMĚT OBLAST GEOMORFOLOGICKÁ Charakteristika Šluknov (Schluckenau) Jiříkov (Georgswald) Ebersbach-Neugersdorf, Varnsdorf Šluknovsko Krkonošsko-Jesenická soustava Krkonošská podsoustava Šluknovská pahorkatina Lužické hory Šenovská pahorkatina Rumburská pahorkatina Lužický hřbet NÁRODNÍ PARK: ČESKÉ ŠVÝCARSKO NATIONALPARK SÄCHICHE SCHWEIS CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST: LABSKÉ PÍSKOVCE A LUŽICKÉ HORY TURISTICKÁ ZNÁMKA A NÁLEPKA: 1918 arboretum ŠLuknov, TURISTICKÁ VIZITKA: 14 Ebersbach-Neugersdorf(DE), 42 Schlechteberg(DE), 122 Historiches Faktorenhaus Ebersbach(DE), 247 Spreequelle Ebersbach(DE), 248 Humboldtbaude(DE). PIDIFRK: 832 Šluknov LENTIKULÁRNÍ POHLEDNICE: Labské pískovce Sachische Schweis Lužické hory MINCE PAMĚTNÍK : 151 Šluknov zámek PIVNÍ POUTNÍK: 7 Pivovar Kocour Varnsdorf Šluknovská pahorkatina(275 km 2 )/Lužický hřbet (109 km 2 ) lužický pluton (granodiority, žuly), kvarter (štěrky, písky, till, křída (písek) neogén (čediče, čedičové horniny, trachyty) POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Labe Severní moře, Atlantský oceán Jiříkovský potok/spréva (Spree) 1 Stát Otevírací doba ČR / D DOPRAVA SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Kraj (ČR): Ústecký 5.335 km 2 836.000 Obyvatel Okres: Děčín (ČR) / Görlitz (D) Kraj (D):Sasko 18.414 km 2 4.183.404 Obyvatel IC Ebersbach (DE): Po a St:8-15, Út:8-18, Čt:8-16, Pá:8-12 (mluví D, ENG a částečně ČJ) Arboretum Kunratice část I. Sukova ulice ve Šluknově (IC Šluknov): Po-Pá: 9-17 Pivovar Kocour Varnsdorf (restaurace): Po-Čt,Ne:10-22, Pá,So:10-00 I. třídy: 9 Rumburk, st.hr. - Zdiby 111 KM [0./111.]- Rumburk II. třídy: 263 Jiříkov Kravaře (u České Lípy) 50 KM [0./50.]- Jiříkov 265 Lipová (u Šluknova) Varnsdorf, st.hr. 26 KM [0./26.]- Varnsdorf II. třídy: 211 Rožany-Krásná Lípa Chřibská-Kytlice-K.Šenov-Stružnice-Holany-Dubá 84 km IV. třídy: 3042 Šluknov-Království-Rumburk-Filipov 18 km 3043 - Filipov-Jiříkov-Šluknov-Lobendava-Dolní Poustevna 35 km Bus/ Auto Šluknov Jiříkov (linka 1410) 9 KM, Jiříkov Varnsdorf, pivovar Kocour 14 - KM 010 Pardubice Praha hl.n. - 104 km [0./104.]km Praha hlavní nádraží (přestup) 1845 Železnice 083 Děčín hl.n. - Rumburk - 65 km [55./10.]km Šluknov (výstup) 1905 (U 28 Děčín hl.n. - Bad Schandau Sebnitz Dolní Poustevna - Šluknov Rumburk)- DB 090 Praha hl.n. Děčín hl.n. - 129 km [0./129.]km Děčín hl.n. (přestup) 1850 Pěšky (per pedes) Procházka Šluknovem a Jiříkovem (3,84 km), Ebersbach-Neugersdorfem (7,12 km ) a Varnsdorfem (0,32 km) 11,28 KM (OMRON KROKOMĚR) Místo: Pivovar Kocour Varnsdorf Co: Stout 12 (EPM%) Hodnocení: 8 pivo, 8 obsluha, 9,5 prostředí Cena: 32,- Kč Koštovaný pivovar: Kocour Varnsdorf Haka 15 (EPM%) Hodnocení: 10 pivo, 8 obsluha, 9.5 prostředí Cena: 32,- Kč Višeň 12 (EPM%) Hodnocení: 9 pivo, 8 obsluha, 9,5 prostředí Cena: 32,- Kč Trasa Pardubice Děčín (vlak), Děčín Šluknov (vlak), Šluknov Jiříkov (autobus), Jiříkov Ebersbach- Neugersdorf Jiříkov (pěšky), Jiříkov Varnsdorf (auto) Datum 8.7.2014 Pořadové číslo roku 18-2014 Obyvatel 5.625/4.096(města)/14.086 (die Stadt) Metrů nad mořem // Area 340/368//350; 47,48/13,31//20,42 km 2 MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1:300.000, ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1:350.000, GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1:620.000, ČESKÁ REPUBLIKA AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1:400.000 KČT - turistické Oblast: č.12. Národní parky České a Saské Švýcarsko - 13. Šluknovsko a České Švýcarsko - 1:50.000 Aktéři (turisté) Roman (písař a knihovník), Soňa (vévodkyně de Houdini), Romča (rétorik Vilém Tell a geograf), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce) Vstupné: all (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné): bez poplatků, Doba prohlídky: dle vlastních dispozic, Foto/Video: 0/0, Bezbariérově: ano Moto Zjistil jsem, že se nalézám v oblasti, kterou jsem nemohl dříve navštívit, a která je mi přesto dokonale známá. Cítím, že je to existence, jíž jsem už součástí byl a které znovu účasten budu. John Buchman 1 Jiříkovský potok pramení na polích pod Vyhlídkou v nadmořské výšce 427 m n.m. Délka toku je 8,4 (7 ČR; 1,4 D) km a povodí tvoří (nevím) km 2. Vlévá se do Sprévy v Německu v nadmořské výšce 399 m. Spréva (Spree) - pramení ze tří pramenů na úpatí Lužických hor v katastru města Ebersbach-Neugersdorf. Délka toku je 380 km a povodí tvoří 9.793 km 2. Protéká středoevropskou rovinou přes jezera Schwielochsee a Müggel. V Berlíně (Spandau) se vlévá do Hlaholy. 1
Nejde to prostě nekonat a sedět doma, když se obnovil provoz na křídle trati mezi Sebnitz a Dolní Poustevnou. To prostě nejde! A tak jsme v 7:18 hod sedali v Pardubicích do vlaku EC 176 Johannes Brahms a v 9:58 hod po ujetí 233 km jsme již byli v Děčíně. Děčínský peron jsme znali z dřívějších přestupů, ale stejně byl opět něčím nový a my získávali nové krásné pohledy a poznání. Naše DESIRO již bylo na nástupišti a tak jsme čekali při zakoupeném kafíčku a chutném pišingru na dobu odjezdu Os 5445, která byla v 10:40 hod. Ještě jsme okoukli, kudy to pojedeme a zavzpomínali jsme na provedené tripy v okolí. A to jsme již seděli na svých místech a četli jsme německý tisk a snažili jsme se něco přelousknout. A najednou se hnedle vedle nás objevil Soni kamarád Rosťa a to přivítání bylo velmi hezké a vřelé. Rosťa měl trpělivost a tak se ho začal 2
Romča hnedka na vše dotazovat a fakt jsem ho obdivoval v té jeho trpělivosti. A to se nám již dal do pohybu a my se vydali na svou plánovanou trasu. A hleděli jsme na Dolní Žleb a na pískovcové strážce vysoko nad řekou a opětovně jsme vzpomínali na chvíle, kdy jsme hleděli právě z opačné strany shora dolů. A projížděli jsme Hřenskem, hleděli jsme na proplouvající lodě a to jsme již stáli na zastávce v Schöna. Vlak byl zcela plný a využití bylo skutečně velké, protože neustále někdo vystupoval a nastupoval a to i v organizovaných skupinách. A stáli jsme v Bad Schandau a obdivovali jsme v dálce viditelný vyhlídkový výtah a prohlíželi jsme si upravenou staniční budovu. Pak nám ochotná 3
paní na moji žádost vyfotila Soňu s Rosťou a synky a to už byl vlak zase v pohybu a my jsme projížděli po upravených kolejích přes Labe po mostu a dále do Rathmannsdorf a Porschdorf. Byla to taková klikatící se jízda, kdy snad každý ve vlaku pilně pozoroval okolí. Byla to překrásná jízda přírodou drahou Sebnitzského údolí, která tudy vede již od roku 1877 a je tedy od pradávna zvána SEBNITZTALBAHN. To jsme se již blížili do Sebnitz a hleděli na to upravené město a pomalu jsme lapali po dechu, protože jsme nečekali, že takto upravené město může být připnuto k hraniční čáře. Po chvilce jsme již vjížděli do železniční stanice. A co je to to město Sebnitz? Je to velmi starodávné město, o němž existuje první zmínka již z roku 1223. Původně zde prý byla osada Slovanů, kterou však z nějakých důvodů vystřídaly germánské kmeny z Bavorska (možná je také asimilace). Sebnitz (Žebrnice) jsou městem od roku 1451. Město samotné je zasazeno do překrásné přírody několika horských členstev v údolí řeky Sebnitz a z toho vyplývá, že je velmi rozmanité včetně okolí. Město od roku 1877 protíná Dráha Saského údolí, která vede z Bad Schandau do Bautzen (Budyšína). Od roku 1900 se město stalo centrem výroby německých umělých květin a květin hedvábných (bylo známo více jak 200 regulérních továren) a proto je také zváno MĚSTEM UMĚLÝCH KVĚTIN anebo MĚSTEM HEDVÁBNÝCH KVĚTIN. Dnes v Sebnitz žije více jak deset tisíc obyvatel a tvoří státem uznanou rekreační oblast východní Sasko. Německý instruktor s českým strojvůdcem mi umožnili vychutnat vjezdu do stanice z prostředí stanoviště strojvedoucího a tak jsem si zažíval takový krásný modropryžný okamžik a to se snad ani vysvětlit nedá, ale bylo to skutečně krásné. 4
A stáli jsme ve stanici a já jsem získal vysvětlení o způsobu zabezpečení jízd vlaků mezi železniční stanicí Sebnitz a Dolní Poustevnou. Byl jsem neskutečně nadšen tou ochotou obou pánu, kteří řídí tyto stroje desiří. A jeli jsme po tom úseku, v celé obnovené délce, který tam od roku 1945 chyběl. Připadal jsem si jako při porodu trati, kdy se narodila po dlouhém úsilí zcela identická dcera, trať jménem spojovací úsek, který přišel na svět v délce celých 72 metrů. A my vjížděli do Dolní Poustevny v 11:45 hod. Všude v okolí bylo neustále plno lidí, kteří si stejně jako my chtěli vychutnat tohoto pocitu a DESIRO bylo stále plné a hovořilo se česky a německy a byl to vlastně vlak plný příběhů, bylo to zajímavé. 5
My jsme po drobné chvilce pokračovali ve své cestě a zastavili jsme v Mikulášovicích na dolním nádraží a cesta opět pokračovala a my ve 12:12 hod zastavili ve Šluknově a také vystoupili. Cestujícím z vlaku jsme zamávali a upalovali jsme do pokladny pro razítka a pak už konečně na oběd. Po obědě jsme se vydali přímo na zámek, kde jsme koupili turistickou známku již navštíveného arboreta a zařadili jsme ji do sbírky. Ale k zakoupení už byl i nový pidifrk města a tak hop a byl náš. Ještě jsme navštívili zámeckou cukrárnu, protože to prostě nejde neudělat. Po kávičce jsme měli ještě dost času a tak jsme prošli parkem a vydali jsme se na obhlídku okolí a bylo vidět, že nějaká ta údržba ve městě skutečně i probíhá a nahrávali jsme do svých hlav hezčí obrázky starobylých objektů. Také jsme se zastavili u bývalého pivovaru a 6
my tu vůni pivních produktů i cítili, a to přes to, že venku v tu chvíli byla bouřka. Pivovar sousedí bezprostředně se zámeckým parkem, který je dnes skutečně nádherně upraven. Sousedí však také s autobusovým nádražím, kde jsme čekali na náš autobus do Jiříkova a já tedy začal vyprávět o pivovarnictví ve Šluknovském výběžku. A to už nám jel autobus a my se již řítili za rodinnou návštěvou. Soňa byla celá natěšená, až si pochová malou Haničku a dá ji láskyplnou pusinku a kluci se těšili na strejdu Josefa a tetu Šárku. Já jsem se odčlenil a vydal jsem se po cestě, po které v roce 1938 pochodovali přátelé pana Konráda při svých 7
spanilých pochodech, kdy i v počtu 700 lidí s prapory a vlajkami se svastickými prvky, cílili z Ebersbachu na náměstí v Jiříkově. Tehdy tam žilo více jak 95% Němců a tohle se tam prostě dělo. Já jsem šel tedy bez praporů a s cílem navštívit nově konstituovaná místa turistických vizitek v Ebersbach- Neugersdorfu. A hele nová ce- A co je to ten Jiříkov? Z původní farní vsi s kaplí s poustevnou, ve které žil za posledních Přemyslovců mnich jménem Lorg (ten tam v době kolonizace přivedl z Dolního Saska další osadníky) PŮVODNÍ JMÉNO S PŘEKVAPENÍM ZNĚLO LORGSWALDE, vzniklo ve velmi vratké a kruté historii, pohraniční město. Město bylo také kdysi průmyslové ( také socialisticky - JAWA, ELITEX, PETROF, BYTEX, LUSTRY), o kterém existuje první písemná dochovalá zmínka z roku 1346, kdy patřilo k panství Honštejn v Sasku, později ke Šluknovu a také se někdy uvádí už i rok 1240. Městysem se stal již v roce 1753 a od roku 1784 městem (znovu městem 1914). Čím je a bylo město známé? Výrobou lněného plátna, vyhlášených dřeváků a sklářstvím, ale také službami, protože tam také v 19. století fungovaly minerální lázně. O městě toho ještě nebylo zdaleka vše napsáno a někdy i dobře tomu tak, ale je tam toho i dnes skutečně, co hezkého objevovat. Jiříkov se jmenuje Jiříkovem od 1.7.1947, kdy byl po odsunu většinového německého obyvatelstva přejmenován z druhého historického názvu Georgswalde. Nutno připomenout, že významným rodákem byl Daniel Swarovski (1862-1956) vynálezce a podnikatel ve sklářství zakladatel významné firmy. dule, protože Ebersbach už byl Ebersbach-Neugersdorfem. Prostě, kdo chvilku stál, dnes stojí opodál a já procházel ulicí k vlakovému nádraží. Přepnul jsem na rok 2009 a pozoroval jsem rozdíly a byly tam ve vybavenosti informačními cedulemi. Velkou novinou byl také ten fakt, že české autobusy mají zastávku přímo před staniční budovou a vytváří tam zajímavý mezinárodní přestupní bod. Já jsem si pak vzpomněl na teplý rok 2009, kde nějak nechtěla přijít zima a my tam s celou rodinou navštívili zajímavou parní jízdu a sledovali jsme, jak se křižují vlaky 8
na tomto vlakovém nádraží. Prostě to letí jako smetí a tak jsem prohlížel peron a hleděl jsem také na rozhlednu na Schlechtebergu. Hleděl jsem k centralptatzu a také k rathausu a už jsem si to plánoval, kudy všude to zase prolezu a byla to krásná představa. A já se už těšil na sloh pánů Biedermanna a Mayera. A tak jsem zase vyšel před nádraží a procházel jsem okolo obchodů a počítal jsem, čím je to německé zboží globálních značek dražší a ono bylo ve všech případech lev- 9
nější. Když jsem si uvědomil, kolik bere Němec v Sasku a kolik Čech v jakémkoli kraji, bylo mě až do pláče a to slovo parita kupní síly jsem z hlavy vyhodil a raději zapomněl. A už jsem byl u železničního viaduktu a také jsem vešel na jakousi výstavku moderního malířství, která byla za free a raději jsem ani nemluvil. Dále další drobné chvíli jsem došel jsem procházel okolo jakéhosi starodávného domu, který byl upraven do stavu netradičního pomníku. No a to jsem už kráčel okolo jednoho z pramenů Sprévy a začetl jsem se do další informační tabule. Po na náměstí a byl jsem opět v hot roku 2009. V roce 2014 vzduch voněl, protože bylo po pořádně velkém dešti a přes náměstí k vodnímu já jsem se to vydal mašírovat mlýnku, ale ten dostal pěkně na frak a sotva si to mlel. Ohlédl jsem se k radnici a to už jsem hleděl na velké I a mé kroky se rozběhly k informačnímu 10
centru. A trefil jsem čas a už jsem bušil na vstupní dveře a už jsem byl vevnitř a už jsem začal spojovat všechny jazyky a s paní jsme se nakonec německo-anlicky dohodli na všem potřebném a ona mi ve velké ochotě dala i dárek ve formě propisovačky a jakési vlaječky souměstí. A pak jsem se vydal s počmáranou mapou za cíli, které jsem chtěl stihnout. Nejprve jsem se vydal do staré mandlovny a byl jsem u ní za necelých deset minut cestou okolo Sprévy, kousek za dalším viaduktem na Löbau. Obcházel jsem to vesele okolo stavení jako mlsný pes, ale ne, neznačkoval jsem nic. 11
Okna nebyla zabedněna tak velice, abych se dovnitř nemohl podívat a tak jsem koukal na ten minikulturák, který v sobě nese kapacitu celých 120 sedících kousků člověka. Když nebyla nikde ani stará mandlová, otočil jsem se a okolo regulované Sprévy jsem se ulicí Bautzener StraBe vydal hledat Muzeum kafe a našel jsem ho. Občas furt jsem si připadal jako v pohádce a ty domečky skutečně velmi hezky krášlily mojí cestu. A to jsem již našel cestu, kudy vylezu k Humboldtbaude a k rozhledně Schlechteberg. Vlastně jsem došel až do částí OT Oberdorf a OT Oberland, ale dokázal jsem to a vážně jsem hleděl. Připadal jsem si jako v pohádce o několika perníkových chaloupkách a děti také poletovaly okolo domků a vlastně také olupovaly své imaginární perníčky. Čas mě však začal nějak neposlouchat a já se musel začít vracet. Prošel jsem tedy Kinderwaldem a už jsem byl zpátky v OT Haine. A už jsem hleděl do Jiřikova na piánovku Petrof. 12
Když jsem se vrátil do Jiříkova, Josef se zrovna chystal stříhat Jaromíra, který si strejdovy služby objednal a byl tak natěšen, že jsem ho takhle dlouho neviděl. Chvilku jsme rodinně pobyli a po společném focení nás Josef odvezl autem do pivovaru Kocour, kde jsme měli domluven nocleh a nějakou kulturu. Já se prostě tak těšil na v Praze na Náplavce koštované pivko, že to svět neviděl, prostě jo. A koštování jsem začal hnedka po dojezdu. Šli jsme se ubytovat do vagónu a říkali jsme si, že to bude fantastické dobrodružství spát ve voze, který vozíval v období před sociálně ekonomickými reformami tavárišče do Ruska. Do vozu jsme dali kabely a už jsme seděli zpátky v restauraci, kde na náš čekala turistka a sběratelka turistických suve- 13
nýrů Jitka Mrázková s manželem. Bylo to moc hezké setkání a měl jsem z celého dne vůbec velkou radost, a když jsme u toho všeho v závěru dne pěkně popíjeli dobré pivko, bylo báječně na té naší Zemi. Po chvilce jsem se dostal také k tomu, že jsem se mohl přehrabovat v obdržené sadě sběratelsky ceněných pivních podtáccích. To by však nebylo ono, abych také někde neokoštoval pečená žebírka a tak byla objednána a po drobné chvíli donešena. Musím říci, že hezčí závěr dne snad ani nelze prožít. Když jsme všechno dojedli a dopili objednaná pivka, rozloučili jsme se se sběrateli Mrázkovými a ukončili jsme tak turisticky velmi pestrý den. Fajné to bylo. 14
Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA: www.mesto-slukov.cz, www.ebersbach-neugersdorf.de, www.ebersbach-sa.de, www.pivovar-kocour.cz, www.jirikov.cz, E-DRÁT.: ic@mesto-sluknov.cz (IC města Šluknov) restaurace@pivovar-kocour.cz (pivovar Kocour ve Varnsdorfu) TEL.: +420.412.332.711, +420.739.593.014 (IC Šluknov) +420.739.242.302, +420.412.370.270 (pivovar Kocour ve Varnsdorfu) DE+0049 3586.763.175 (Schlechtenberg rozhledna nad Ebersbachem, Neugersdorfem a Jiříkovem), DE +0049 3586.765.590 und +0049.3586.763.175 (Historisches Faktorenhaus - Ebersbach Alte Mangel Stará Mandlovna) DE +0049 3586.365.504 (Humboltdbaude) ADRESA: IC Šluknov, Zámecká 642, 407 77 Šluknov Pivovar Kocour Varnsdorf, Rumburská 1920, 407 47 Varnsdorf Historisches Faktorenhaus, ALTE MANGEL, Georgwalder str. 1, 02730 Ebersbach/Sa. (ostatní kontakty a odkazy se nachází v obsahu dokumentu) Seznam využitých zdrojů (tištěné dokumenty): 1. Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. 2. Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader s Digest Výběr, 2010. ISBN 978-80-7406-106-6. 3. Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, 2002. ISBN 80-85925-12-5. 4. Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. 5. DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, 2005. ISBN 80-7309-259-7. 6. Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-23-0. 7. KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, 2007. ISBN 978-80-239-9074-4. 8. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, 1960. ČSAV Praha. 9. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-709-8. 10. BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z nížin do hor Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80200-2026-0. 11. ŽAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1:240.000]. Praha: Žaket Praha, 2012. ISBN 978-80-7233-369-1. 12. Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7348-036-0. 13. Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha 2011. EU code DC 685 993. 14. NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, 2005. Vydání první. ISBN 0-7033 872-5. 15. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. 16. ŽAKET. Autoatlas: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2010. 17. ŽAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2012. 18. DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie Ústecký kraj. Praha: Knižní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. 19. FREYTAG & BERNDT, Železniční mapa České republiky. [1:900.000]. Praha: FREYTAG & BERNDT 2008. 20. SŽDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŽDC.s.o. 2013. 21. Kol. autorů, CYKLOATLAS Česko (podrobný cykloatlas). [1:75.000]. Vizovice: SHOCART spol. s r.o., 2014. ISBN 978-80-7224-626-7. 22. WALDHAUSER, J. Keltské Čechy. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80-200-2119-9. 23. DIESTLER, R. Pivopedie. Praha: Euromedia Group k.s. Knižní klub 2014. ISBN 978-80-242-4486-0. 24. DELITEUS, Děčínsko, Litoměřicko, Teplicko, Ústecko cykloturistická mapa. [1:750.000]. Ústí nad Labem: DELITEUS, 2002. 25. ON LINE, Šluknovsko cykloturistická a turistická mapa. [1:250.000]. Česká Lípa: ON LINE, 2008. Seznam využitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/seznam_německých_názvů_obcí_a_osad_v_česku 2. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/šluknov 3. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/železničí010,083,090 4. WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/spréva 5. PLÁNOVAČ TRAS (SILNICE III. A IV. TŘÍDY): http://www.skoda-auto.cz 6. TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz 7. TURISTICKÉ ZNÁMKY: http://www.turisticke-znamky.cz 8. PIDIFRK: http://www.pidifrk.cz Využitá osobní fota: Ing. Roman Houdek Houdini - H, Roman Houdek Romča - R, Jaromír Houdek J, Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM. Použité fotografie zpravidla vlastní, ostatní použity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:HOUDINI111@email.cz (Czech, English, Russian) ROMAN - Houdini ROMAN - William Tell JÁRA - Jerome SOŇA - Sonnia 15