GEOLOGICKÝ VÝVOJ A STAVBA ÚZEMÍ ČR (miniprojekt)

Základní škola, Staré Město, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace GEOLOGICKÝ VÝVOJ A STAVBA ÚZEMÍ ČR (miniprojekt) Miniprojekt zpracovaný v rámci projektu OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE. 1

Obsah miniprojektu 1. Úvod. 3 2. Cíle a úkoly... 3 3. Pomůcky. 3 4. Charakteristika území. 3 4.1. Geologie.. 4 4.2. Vodstvo 4 4.3. Flóra.. 4 5. Charakteristika a popis lokalit 5 5.1. Komínské skály 5 5.2. Břestecká skála 7 7. Závěry. 11 8. Literatura a pouţité zdroje.. 12 10. Přílohy. 13 2

1. Úvod Při výběru cíle pro naši další exkurzi a miniprojekt s tématem Geologický vývoj a stavba území ČR jsme nemohli zamířit jinam neţ do našich Chřibů. Tato nevelká vrchovina s rozlohou 335 km 2 skrývá pro cizince mnoho nádherných míst, které stojí za to v kteroukoliv roční dobu navštívit. Chřiby jsou velmi zajímavou oblastí z hlediska přírodovědného i historického. Nalezneme zde velmi hodnotné krajinářské lokality, romantická lesní zákoutí, skaliska, studánky, potoky, hluboká údolí i místa s dalekým rozhledem. My jsme si vybrali dva poměrně výrazné cíle Komínské skály a Břesteckou skálu. 2. Cíle a úkoly 1. Pokusit se na lokalitách vypozorovat geologické pochody, které zde proběhly. 2. Určit sloţení hornin na lokalitách, určit stáří. 3. Vypracovat ve skupinách pracovní listy. 2. Zdokumentovat jednotlivé lokality (fotodokumentace, měření, odběr vzorků, ). 3. Procvičit práci s geologickým kladívkem. 4. Vybrat vzorky typických hornin nacházejících se na lokalitách. 3. Pomůcky Mapové podklady lokalit a jejich okolí, pracovní list, zápisový sešit, geologické kladívko, měřící pásmo, mobilní telefon s funkcí GPS lokalizace, fotoaparát, lupa, sáčky na odběr vzorků. 4. Charakteristika území Chřiby jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, leţící mezi městy Kyjovem a Kvasicemi v Jihomoravském a Zlínském kraji. Jejich průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km 2. Nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m. n. m. Chřiby jsou součástí geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty a subprovincie Vnější Západní Karpaty. Svou polohou od sebe oddělují národopisné oblasti Hanou na severu a Slovácko na jihu. Na severu s Chřiby sousedí Litenčická pahorkatina, na západě Ţdánický les, na jihu Kyjovská pahorkatina a na východě Dolnomoravský a Hornomoravský úval táhnoucí se podél řeky Moravy. Název Chřiby je sice starobylého původu, ale v tomto znění je doloţen poměrně pozdě. Ještě Šemberova Mapa Moravy z r. 1863 rozeznává Hříběcí a Maršovy hory, coţ jsou názvy dvou hlavních hřbetů Chřibů. Obr. 1 Mapa geomorfologických celků (Chřiby č. 81) 3

4. 1. Geologie Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci, Břestecké skále či Buchlovském kameni. Mineralogicky jsou Chřiby málo zajímavé. Jsou tvořeny vnějším Magurským flyšovým pásmem, které je sloţeno převáţně z pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců. Na nerostné suroviny jsou Chřiby chudé, kromě pískovce z několika kamenolomů se u Kostelan v menší míře těţí ropa a zemní plyn. Na území se nachází i několik lomů. Mezi vytěţené a dnes opuštěné patří lom na Salaši, lom 1-3 v Cetechovicích (těţba mramoru), lom Pardusy (těţba vápence), lom Medlovice (těţba porcelanitu), Jeţovský lom (těţba pískovce), 4. 2. Vodstvo Na území Chřibů pramení velké mnoţství vodních toků, jako je Kyjovka (v Chřibech nazývaná Stupava), Litava, Kotojedka, Dlouhá řeka. Všechny toky se vlévají do řeky Moravy (kromě Kyjovky, která ústí do Dyje jen několik kilometrů před jejím vyústěním do Moravy, a kromě Litavy, která je přítokem Svratky). Na Kyjovce byla v Chřibech vybudována vodní nádrţ Koryčany. Další menší nádrţ Březina leţí na toku Hruškovice u Osvětiman a vodní nádrţ Nad Sovínem leţí na Dlouhé řece u Smraďavky (Leopoldova) asi 2 km jiţně od Buchlovic. Na Smraďavce (Leopoldově) také pramení sirovodíkový pramen, který byl jako lázně vyuţíván jiţ v 16. století. V blízkosti našich lokalit můţeme najít menší vodní toky Bunčovský potok, Jankovický potok, Kudlovický potok, Zlechovský potok a několik pramenů U Růrky, Sirkovica, Pod Břesteckou skalkou, v Chrasťách, 4. 3. Flóra V rámci České republiky lze toto území označit jako jedno z ekologicky nejstabilnějších, vyznačující se nadprůměrnou lesnatostí s převahou lesů přírodní dřevinné skladby (bukové a dubohabrové lesy). Antropogenní vlivy zasáhly především na úpatí pohoří přeměnou listnatých porostů na jehličnaté, většinou smrkové porosty. Na obou lokalitách se vyskytovaly listnaté stromy s převahou buku lesního (Fagus silvatica) a dubu zimního (Quercus petraea). Na vrcholu Břestecké skály zaujme několik nádherných pokroucených borovic lesních (Pinus silvestris). Obr. 2 Bukové porosty v okolí Komínských skal Obr. 3 Krásné borovice lesní na Břestecké skále 4

V podrostu z běţných rostlin roste např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), mařinka vonná (Asperula odorata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ostřice chlupatá (Carex pilosa). Ze vzácnějších rostlin lze nalézt např. sněţenku podsněţník (Galanthus nivalis), Árón východní (Arum cylindraceum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) a pak celou řadu našich orchidejí okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač bledý (Orchis palens), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), aj. 5. Charakteristika a popis lokalit 5.1. Komínské skály Katastrální území: Kostelany GPS: 49 11'6.832"N, 17 21'58.921"E Oblast: Pouzdřanská, ţdánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů Lokalizace: Skaliska na hřbetu Chřibů, 1 km na V od rekreačního střediska Bunč. Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m) Charakteristika objektu: Skaliska ze slepenců a pískovců lukovských vrstev račanské jednotky magurského flyše. Geologická charakteristika: Izolované skála a mrazové sruby Komínky jsou tvořeny slepenci a pískovci račanské jednotky magurského flyše, a to lukovskými vrstvami (paleocén). Pískovce jsou středně aţ hrubě zrnité, silně zvětralé. Tvoří je křemen, ortoklas, biotit, muskovit a jílové minerály, ţivce, a fylity. Skalní útvary vystupují jednak ve vrcholové části hřbetu, kde tvoří dlouhý pás izolovaných skal, převyšující okolí o 50 m, a jednak na severním svahu pod ním. Nejvýraznější izolovaná skála tvoří nejvyšší bod hřbetu a vystupuje ve tvaru šikmo uloţené vypreparované slepencovo-pískovcové vrstvy o půdorys. rozměrech 13x4 m. Četné jsou zde také drobné tvary zvětrávání a odnosu (skalní mísy, voštiny). Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů - račanská jednotka Stratigrafie: svrchní paleocén Jevy: skála, mrazový srub, skalní mísa, voštiny, vrstva Původ geologických jevů (geneze): sedimentární, zvětrávání mrazové, zvětrávání Hornina: pískovec, slepenec (konglomerát) Obr. 4 Izolovaná skála na vrcholu Komínků (se schůdky) Obr. 5 Geologický klub pod stěnou hlavní skály 5

Komínky jsou přírodní památka ve vrcholové skalnaté partii na zalesněném hřbetu Chřibů. Nachází se na svazích a vrcholu kóty Komínky (520 m n. m.) v nadmořské výšce 480 aţ 520 m. n. m., asi 1 km východně od rekreačního střediska Bunč. Ve vrcholové části hřbetu vystupuje asi 40 m dlouhý pás izolovaných skal a mrazových srubů, další skalní výchozy se nacházejí v severním svahu hřbetu. Skály jsou budovány ze slepencových a pískovcových hornin. Zdejší pískovce jsou středně aţ hrubě zrnité, místy silně zvětralé. Nejvýraznější dominantou přírodní památky je izolovaná skála tvořící vlastní vrchol, je asi 13 m dlouhá, 4 m široká a dosahuje výšky 5 m. Představuje šikmo uloţenou vrstvu pískovců a slepenců vypreparovanou z méně odolných hornin mechanickým a chemickým zvětráváním podél ploch vrstevnatosti a puklin. Zajímavý geomorfologický útvar představuje také mrazový srub (skalní stupeň vzniklý mrazovým zvětráváním pískovců a následným odnosem), který se nachází na severním svahu několik metrů pod vrcholem. Na povrchu skal jsou místy patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu hornin, výklenky, převisy, skalní mísy, voštiny atd. Obr. 6 Dominanta Komínků Obr. 7 Malá jeskyně pod vrcholem Na lokalitě jsme ve skupinách vyplnili část pracovního listu (viz. Příloha 6), ke kterému jsme dostali i geologickou mapu. Z mapy jsme vyčetli některé důleţité údaje. Hledali jsme na skále typické útvary pukliny, skalní mísy, voštiny. Posledně jmenované jsme zakreslovali do pracovního listu. Odváţlivci se mohli podívat i do malé jeskyně kousek pod vrcholem. Odebrali jsme vzorky pro další pozorování a pomalu se přesunuli na druhou lokalitu. Obr. 8 Pracovní skupina řeší zadané úkoly Obr. 9 Voštiny v pískovcové skále Komínků 6

Obr. 10 Středně hrubý pískovec z Komínků Obr. 11 Pískovec z obsahem křemenných a biotitových krystalů 5.2. Břestecká skála Katastrální území: Břestek GPS: 49 6'41.436"N, 17 20'8.305"E Oblast: Pouzdřanská, ţdánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů Lokalizace: Nachází se v nadmořské výšce 280-400 m n. m., asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek v centrální části Chřibů, k. ú. Břestek. Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice cca 250 m Charakteristika objektu: Členité pískovcové skály v lesním porostu na jiţním úbočí vrchu Komínek (455,8 m n. m.). V okolí jsou stopy prehistorického osídlení z období staršího i mladšího neolitu. Geologická charakteristika: Břestecká skála leţí v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami paleocenního stáří (hostýnské souvrství račanské jednotky magurského flyše). Hřbet, protaţený zhruba ve směru JZ SV, přechází v horní části v pískovcový hřeben s mrazovým srubem a strukturním svahem, kde se nacházejí i nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části - Hlavní kámen, Plotna a Východní věţka. Při horním okraji se nachází drobná puklinová jeskyně. Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů - račanská jednotka Stratigrafie: svrchní paleocén Jevy: skalní hřbet, jeskyně pseudokrasová Původ geologických jevů (geneze): sedimentární, zvětrávání mrazové Hornina: pískovec, slepenec (konglomerát) Obr. 12 Cesta k vrcholu Obr. 13 Břestecká skála s reliktními borovicemi 7

Přírodní památka Břestecká skála představuje členité pískovcové skály ukryté v lesním porostu. Nachází se v Jankovické vrchovině v centrální části Chřibů na jihozápadním hřbetu a úbočí kóty Komínek (455,8 m. n. m.) nad údolím Zlechovského potoka v nadmořské výšce 275 aţ 385 m. n. m., asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek. Skála leţí v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami (paleocenní stáří) svrchní části soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Dominantní horninou flyšových vrstev jsou hrubozrnné pískovce s polohami slepenců. Kromě toho jsme zde našli i několik pěkných vzorků. Cestou nahoru jsme narazili na velmi pěkný odkryv šikmo uloţených vrstev jemnozrnného pískovce. Tento odkryv je i krásnou ukázkou biologického zvětrávání, kterému silné kořeny borovice velkou měrou napomáhají. Zde jsme odebrali vzorky pískovce pro další studium a zpracování. Obr. 14 Kořeny borovice pronikající pískovcem Obr. 15 Šikmo uloţené vrstvy jemnozrnného pískovce Obr. 16 Jemnozrnný pískovec ve vrstvách Obr. 17 Stejný vzorek z jiného pohledu Cesta na vrchol byla náročná. Stoupali jsme od cesty přímo nahoru, a tak se někteří začali opoţďovat. Nahoře jsme si kaţdý našel nějaké příjemné místo, posvačili jsme, porozhlédli se po krajině. Kdyţ uţ jsme byli všichni, tak jsme ve skupinách doplnili zbývající část pracovního listu, ke kterému jsme opět dostali geologickou mapu. Pak jsme se rozdělili do několika skupin a pátrali po vzorcích, které bychom mohli odebrat pro další pozorování. Tentokrát jsme měli větší štěstí a podařilo se nám objevit i několik zajímavějších kousků. Geologická kladívka byla našimi velkými pomocníky. 8

Obr. 18 Růţový pískovec s vyšším obsahem ţivců Obr. 19 Drobné krystaly kalcitu (vlevo nahoře) A protoţe jsme se nechtěli vzdát, hledali jsem stále dále. Chtěli jsme najít skutečně něco zajímavého. A nakonec se nám to snad i podařilo. Ve spodní části Hlavního kamene jsme objevili tento vzorek. Určitě se jedná o křemen. Ale proč má šedivou barvu? Obr. 20 Křemen v šedivém odstínu Obr. 21 Klasický křemen ze stejné lokality (ze slepence) Obr. 22 Hrubozrnný pískovec Obr. 23 V několika polohách lze najít tyto slepence 9

Po sestupu z Břestecké skály jsme si udělali vyhodnocení pracovních listů. Naprosto všechno jsme správně neměli, ale na většinu otázek jsme ty správné odpovědi našli. Všechny odebrané vzorky jsme si v igelitových sáčcích odvezli do školy, kde jsme si je znovu společně prošli, určili, nafotili a poté je zařadili do naší školní sbírky minerálů a hornin. V jednom byla tato exkurze zase jiná Na exkurzi s námi totiţ vyrazil ještě někdo Jak náš klub pracuje se totiţ přijela podívat kontrola z Prahy. Čekali jsme přísnou paní, která bude sledovat kaţdý náš pohyb. Ale opak byl pravdou. Společná exkurze byla velice příjemně strávené odpoledne, které nám ukázalo další krásný kousek naší země. 10

6. Závěry Zařazení geomorfologického celku Chřiby je následující: Soustava: Karpaty Oblast: flyšové pásmo Region: magurská skupina příkrovů Jednotka: račanská jednotka Nadloţí je tvořeno pískovci a slepenci. Při podrobnějším členění se Břestecká skála skládá z hornin vzniklých při Alpinském vrásnění, tzv. flyšové pásmo leţí na styku dvou tektonických celků, čímţ došlo k zániku paleooceánu Tethys. Ve flyšovém pásmu existují dvě základní jednotky a to Vnější skupina příkrovů a Vnitřní magurská skupina příkrovů, kam spadají tyto lokality. Ta vznikla ve svrchní křídě a opět se dělí na tři samostatné jednotky, přičemţ Břestecká skála i Komínky patří do Račanské jednotky. Tato jednotka je plošně nejrozsáhlejší a je charakteristická proměnlivými sedimenty. Častými útvary Chřibů jsou právě skaliska ze slepenců a pískovců lukovských vrstev račanské jednotky magurského flyše. Stářím pocházejí z nejstaršího období třetihor paleocénu. Nalezené horniny, tzn. pískovce a slepence, odpovídají geologickým mapám, které jsme měli k dispozici. Minerály, které tyto horniny tvoří se ve větším či menším mnoţství vyskytují na obou lokalitách. Na lokalitě Břestecká skála bylo spektrum nalezených minerálů o něco větší. Naším nejzajímavějším objevem byl nález šedivého křemene ze spodní části Hlavního kamene. Velmi pěkným nálezem byl i ţivcový pískovec růţové barvy. Z geologických pochodů, které zde lze pozorovat jsou nejvýraznější sedimentární procesy. Velmi dobře pozorovatelná vrstevnatost byla na odkryvu pod Břesteckou skálou. Z dalších pochodů je zde patrné zvětrávání a také mrazové zvětrávání. Na území Chřibů je řada chráněných území. Za zmínku stojí výslunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých nebo námi navštívené skalní útvary na hřebenech Chřibů. Chřiby jsou také navrţeny k ochraně jako Evropsky významná lokalita v České republice. Nasbírané vzorky minerálů a hornin jsme zařadili do školní sbírky k dalšímu pouţití. 11

7. Literatura a použité zdroje Kocman L.: Geologické poměry okresu Uherské Hradiště. OV ČSOP 1982. Baščan M. a kol.: Chřiby záhadné a mytické 1-5 díl. Futuro 2003-2005. Šnajdara P.; Hrabec J.; Krupičková Z.: Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. [s.l.] : ZO ČSOP 57/10, ZO ČSOP 61/13 a ZO ČSOP 63/12 ve spolupráci s OkÚ Uherské Hradiště, 2002. Mackovčin P., Jatiová M. a kol: Chráněná území ČR, sv. II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 2002. Krupičková Z.: Návrh na vyhlášení přírodní památky Břestecká skalka. Uherské Hradiště, 2002. Kohoutová: Ochrana geologických lokalit na okrese Uherské Hradiště. Brno, 2000. Šnajdara P., Hrabec J. a kol.: Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání, 2002. http://lokality.geology.cz/d.pl http://geology.cz http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace http://moravske-karpaty.cz/ http://www.mapy.cz/ http://nature.hyperlink.cz/bile_karpaty/index.htm http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/ 12

8. Přílohy Příloha 1 Komínské skály (mapové podklady) 13

14 Příloha 2 Břestecká skála (mapové podklady)

15 Příloha 3 Geologické mapy lokalit

Příloha 4 Legenda ke geologickým mapám Legenda ke geologickým mapám Příloha 5 Geologická mapa ČR 16

Příloha 6 Pracovní list Pracovní list Terénní geologická exkurze 27. února 2014 1. Jak se nazývá geomorfologický celek (rozsáhlá oblast), do kterého jsme se dnes vypravili? Odpověď: 2. Jaký je to typ georeliéfu? rovina pahorkatina vrchovina hornatina 3. Jaký je nejvyšší vrchol a jaká je jeho nadmořská výška? Odpověď: 4. Do které základní geologické jednotky na území ČR patří? Český masiv Západní Karpaty 5. Zkuste odhadnout, jakou plochu celý tento geomorfologický celek zaujímá. 33.5 km 2 335 km 2 3350 km 2 33500 km 2 Lokalita Komínky 1. Jaké geologické útvary zde najdeme? Co je na obrázku?. 2. Jaké hlavní geologické pochody zde lze pozorovat? 3. Které horniny se především podílejí na stavbě těchto útvarů (urči podle geologické mapy)? 4. Jak se nazývají drobné geologické útvary vytvořené zvětráváním a odnosem materiálu? 5. Které zvláštní útvary na této lokalitě stoprocentně nevytvořila sama příroda? Bonusový úkol Co jsou to voštiny? (Zkuste nějaké na Komínkách najít a nakreslit.) Lokalita Břestecká skála 1. Jaké geologické útvary zde najdeme? 2. Jaké hlavní geologické pochody zde lze pozorovat? 3. Které horniny se především podílejí na stavbě těchto útvarů (urči podle geologické mapy)? 4. Jak se nazývají nejzajímavější skalní útvary, které se dělí na tři typické části? 5. Které stromy převaţují ve skladbě lesa v této lokalitě? Poslední otázka Která lokalita má vyšší nadmořskou výšku? Odpověď: Víte, co je to mrazové zvětrávaní? (Zkuste na to přijít a vysvětlit.). 17

Příloha 7 Fotodokumentace mladých geologů z exkurze dne 27. 2. 2014 18