Antweiler Vesnice v Eifelu

Antweiler Vesnice v Eifelu Autoři Tomáš Kosnar Markéta Mráčková Mária Ralbovská Konzultanti Prof. Rolf -Egon Westerheide Dipl.-Ing. Anne Eaton Dipl.-Ing. Stefan Krapp Zadání Návrat stavební kultury Lehrstuhl für Städtebau und Landesplanung Fakulta architektury RWTH Aachen (DE) LS 2010

Záměr práce: Jsme přesvědčeni, že naprosto zásadním problémem současného bydlení v ČR není kvalita konkrétních domů, ale skrze populárně naučná média masivně podporovaný sen o vlastním rodinném domku na předměstí, který spolu s pochybnou koncepcí většiny územních plánů obcí vytváří prostředí, které jen ztěží může být dlouhodobě přijatelné. Kvalitní domy na nekvalitně rozparcelovaném poli budou vždy jen dalšími domky v moři sídelní kaše. Dům bude přestavěn či zbořen, ale jednou danou strukturu jen těžko změníme. Chceme-li hovořit o kultivovaném prostředí a kultivovaném bydlení, musíme bezpodmínečně začít u obecných principů. Naše společnost se o sebe musí naučit starat. Začít znovu uvažovat o ekonomice a fungování sídel a tvorbě veřejného prostoru. Chceme, aby si lidé začali uvědomovat, že vesnice může být něco víc než jen 3,5 metru odstupů, dvě auta, děti odkázané na odvoz rodičů a snaha být tradiční požadavkem na šikmou střechu. Rádi bychom, aby se obyvatel stal opět pánem své vesnice či města - měl nad ním moc a měl za něho odpovědnost. Popis práce: Práce se zabývá vývojem vesnice Antweiler na západě Německa, nedaleko Cách a Bonnu, v blízkosti hranic s Belgií a Holandskem. Na příkladu této vesnice řešíme obecně vývoj vesnic v širším okolí velkých měst. Vesnic, které nejsou nejbližší suburbií, ale současně vesnicemi, které nejsou naprostým venkovem. Práce má část analytickou a návrhovou. Návrhová část má 3 kapitoly: 1. Záhumenní cesty - otázka vztahu vesnice a krajiny a jejich hranic a prostupnost krajiny. 2. Zastavovací systém - návrh prostorové, funkční a výrazové regulace výstavby se zvláštním ohledem na sociální strukturu vesnice. 3. Hospodářské centrum - snaha vypořádat se s problematikou monofunkce současné vesnice.

Poloha Německo, Severní Porýní-Vestfálsko, Antweiler Köln 998 000 obyvatel Düren 93 000 obyvatel Bonn 320 000 obyvatel Aachen 258 000 obyvatel ANTWEILER 790 obyvatel Koblenz 106 000 obyvatel Euskirchen 56 000 obyvatel Billig 500 obyvatel Trier 108 000 obyvatel Mechernich 27 000 obyvatel ANTWEILER 6 Bad Münstereifel 19 000 obyvatel

Okolí 0 1 2 km 7

Blízké okolí Golfklub Burg Zievel www.gcburgzievel.de Těžba jílu Klášter Maria Rast www.haus-maria-rast.de Těžba jílu Krebsbach ANTWEILER 790 obyvatel L 11 Kalkar 260 obyvatel 3 km Wachendorf 60 obyvatel 1 km Kaple Bruder-Klaus Peter Zumthor 0 8 200 00 m

Antweiler K 2 L Graf- 11 ll-stra Scha Stará škola ße Dolní hrad Potraviny Edeka Louka Hřiště Horní hrad Kostel St. Johannes Baptist Fabrika TONA 0 100 200 m 9

Historický vývoj 1803 1895 1986 2003 2010 10 0 100 200 m

1803 1895 1986 Zukunft? 11

Závěr anylýz Všeobecná situace Co zůstává, je změna, neboť jen to,co se mění, zůstává. Lejene, Carlo. Leben und Feiern aud dem Lande: svazek 3. Wien, Aktuell Verlag, 1996. strana 11 Tradiční vesnice byla formována následujícími faktor: funkční požadavky klima dostupné technologie Struktura zastavění a struktura veřejných, poloveřejných a soukromých prostorů je důležitější než design jednotlivých budov. 12 Antweiler leží relativně blízko Kolína a celému Porůří. Autem jsou města jako Kolín, Cáchy, Bonn etc. snadno dostupná, přesto nemůžeme říci, že jsou blízko. Z nedalekého Euskirchenu jsou tato velká města dostupná vlakem, avšak spojení mezi Antweilerem a Euskirchenem je velmi špatné. Těchto 9 km zdolává cestující hromadné dopravy stejně dlouho, jako cestu z Euskirchenu do Kolína, který je vzdálen dalších 0km. Pokud vůbec nějaké spojení v daný den je. O víkendech je téměř nemožné se do Antweileru hromadnou dopravou dostat. Téměř každý dospělý obyvatel Antweileru má proto auto, se kterým se pohybuje po okolí, což je nepoměrně rychlejší. To je řešení na jednu stranu nákladné, na straně druhé způsobující závažné dopravní problémy jak v obci, tak v okolních městech. Zejména palčivý je problém parkování. Velkým problémem Antweileru, stejně jako většiny ostatních vesnic v širokém okolí je monofunkce. Zemědělství je dnes již natolik zefektivněno, že obhospodařování krajiny okolo obce uživí v celé vesnici jen 2 rodiny. Ostatní obyvatelé obce se musí živit jinak. V obci je několik drobných živnostníků (automechanik, potraviny, holič, kavárna, pojišťovny, zámečník) a několik dalších obyvatel pracuje doma v profesích jako architekt etc. Takto je v obci zaměstnáno 10-15 obyvatel. Významným živitelem obce je továrna TONA, která zaměstnává 15 dalších obyvatel a je tak největším zaměstnavatelem v obci. Ostatní obyvatelé pracují v širším okolí. Hovoříme tu tedy o několika stovkách lidí, kteří každodenně dojíždí autem do práce. Přes den jsou ve vesnici tedy převážně jen důchodci a matky s malými dětmi. Takto přes den vylidněná vesnice, s rodinami, ze které je každý pracovní den minimálně jeden člen autem ve větším městě (nebo do něho může kdykoliv během 15 minut dojet) nemá šanci uživit téměř žádné obchody a služby - ty totiž nedokáží nikdy najít dostatek zákazníků a konkurovat cenám městských supermarketů. Image a struktura Antweiler se obtáčí kolem 2 hlavních silnic - Graf-Schall-Straße a dopravní L11. Kolem Graf-Schall-Straße se soustřeďuje starý původní Straßendorf a nalézáme tu poměrně příjemné historické jádro obce, jehož nejstarší část leží v těsné blízkosti Dolního hradu a směrem na sever zástavba mládne. S dopravní L11 si obec neví rady. Domy se k ní staví povětšinou zahradami a příkopy a několik nových domů komunikaci s dopravní tepnou nezvládá. Silnice L11 tak rozděluje obec jak fyzicky, tak i pocitově na 2 části. Toto rozdělení je potrženo dále tím, že část za silnicí je podstatně novější a až na několik budov pochází kompletně z druhé poloviny 20. století. Rozdělení vnímá nejen náhodný návětěvník, ale zvláště silně ho vnímají sami obyvatelé obce. Nová část, pyšnící se nelichotivou přezdívkou Ghetto, není příliš oblíbena ani u obyvtel staré části, ani u obyvatel nové části. Velký podíl na tom má výstavba z 50. let, kterou vesničané vnímají velmi negativně pro její sériovost a typovost. Image obce utváří dvojice hradů, zejména pak Dolní hrad, svírající mezi sebou velkou nezastavěnou louku. Pak je to okolní krajina, do které se z různých částí obce otvírají krásné výhledy, jejímž předstupněm je kostel na kopci nad vesnicí. Do obrazu obce se propisuje i továrna TONA se svým komínem a nepříjemné prostředí kolem L11. Stavební typologie V průběhu 20. století prodělala podoba výstavby zásadní proměnu v celé řadě směrů. Impulsů, které tento vývoj iniciovaly, je celá řada. Za nejdůležitější jmenujme. změnu funkčního využití domů i pozemků směrem k pouhému bydlení a rekreaci a změna požadavků na bydlení vývoj stavebních technologií legislativní změny zavržení uzavřených dvorů ve prospěch zdravých soliterů v zeleni s počátkem moderny a funkcionalismu vznik snu domku se zahradou a s ním spojeného segmentu trhu s pozemky a typovou výstavbou Proti původním domům podél okraje pozemku s volným středem a výrazně podlouhlou hospodářskou zahradou tu tak dnes máme solitéry uprostřed drobné drahé rekreační parcely. Jako jednoznačně negativní vnímáme na novém způsobu zástavby 2 faktory. mizivou fl exibilitu, neefektivitu a ztrátu členění na soukromé, poloveřejné a veřejné části (které je řešeno dodatečně zelení) necitlivost nové výstavby k charakteru a atmosféře místa - import toskánských vil etc. První faktor stojí přitom v ostrém kontrastu k fascinující praktičnosti a fl exibilnosti starých domů, které i po staletích dokáží reagovat na nové situace a požadavky. Za všechny uvěďme problém parkování - staré statky se s autem dokáží vypořádat mnohem lépe, než nová výstavba, kde se ulice proměňuje ve velké neobyvatelné asfaltové parkoviště. Druhý faktor je velmi komplikovaný. Zachytit a adekvátně reagovat na charakter místa je úkolem pro citlivý návrh, řešený pro konkrétní pozemek. Nikdy se ho nedá dosáhnout užitím nějakého typového projektu. Ale pro kvalitní návrh každého jednotlivého domu v každé vesnici nemáme zkrátka ani dost schopných architektů, ani dost prostředků. Můžeme tedy hledat charakteristické prvky dané lokality a s jejich pomocí se snažit držet genia loci? Charakteristické prvky původní zástavby jsme pospali v analýzách. Jejich pouhým opakováním ale nemůžeme dosáhnout stejného efektu, jakého dosáhli naši předci. Situace se totiž radikálně změnila. Stavíme jiné domy jinými technologiemi. Musíme tedy hledat gramatiku, pravidla, podstatu. Ptát se proč? Hledat společné jmenovatele, kteří jsou skryti pod na první pohled viditelnými vlastnostmi. Nemůžeme stavět znova hrázděné

domy - v krajině kolem dnes roste jiné dřevo a jejich technologie v dnešní době neobstojí. Nemluvě o tom, že hrázděné domy používali naši předci proto, že neměli na kámen. Střechy jsou černé, protože byli pokryty došky a břidlicí. V čem je pak typický černý eternit vyrobený na druhém konci Německa, není-li rovnou z dovozu? Omítky byly bílé, protože byly natřeny vápnem. Ale Styroputz z vápna neuděláme. Stejně tak můžeme zpochybnit velikost oken, přesahy a tvar střechy, vše. Ale zpochybnímeli vše, nedostaneme se nikam a toskánská vila v Eifelu bude obhajitelná, což je nepochybně špatně. Čeho se tedy chytit? A proč nám vlastně toskánská vila vadí? Jak strašlivě nehodící se musely být renesanční stavby v gotické Evropě? A jak moc je dnes obdivujeme! V čem je tedy problém? Renesanční architektura (jako každý nový sloh) byla spjata s novým myšlením, novými ideály. A stavitel se svým renesančním domem k těmto ideálům hlásil. Agresivní vpád nové estetiky byl spjat s vlnou reformního myšlení. Srovnejme tento stav s dnešními toskánskými vilami, které se staví jen na základě aktuálního vkusu stavebníka a nejsou podloženy žádnou hlubší myšlenkou (obdiv fi losofi e toskánských venkovanů), ani se nesnaží okolnímu světu něco sdělit (šíření kultury tyrolského lovectví do Eifelu). Manifestují nic. Dnešní doba nám dala moc stavět prosté domy s nebývalou mírou svévole a prostopášnosti. Dostupné technologie, prostředky a vysoká míra anonymity dnešní společnosti naprosto změnila situaci na vesnici. Původní výstavbu můžeme s klidem označit za moderní - její podobu určovali jen a pouze konstrukční, funkční a technologickoekonomické požadavky. Vrcholem zdobení pak byli drobné ozdoby nebo malování. Nelogicky, svévolně a z velké části něvědomě se kombinují různé převzaté vzory a vzniká nesourodý guláš. Selský rozum a zkušenosti, které tvořili původní domy, rezignovaly pod palbou nařízení, vyhlášek, norem a závazných stanovisek dotčených správních orgánů. Snaha ozvláštnit svůj dům nějakým zajímavým prvkem dává korunu mizernému domu z katalogu, jehož jediným pozitivem je, že splňuje nesmyslnou regulaci o jednopatrovosti vesnických domů. Díky absenci obecně příjímaného slohu a přehnané touze po originalitě je styl každého domu zcela jiný. Takové domy se pak chovají jako paláce chtějí být šperky reprezentující své majitele. Ale chybí pozadí, na kterém by se mohly blyštit. Jsou-li všechny domy šperky, stává se z pestrosti a zajímavosti teror přeplácanosti. Milovník tyrol se musí z okna dívat na chobotnice, aljašský lovec na toskánské sloupořadí. Z budování sousedství se stává válka vkusů. Co je tedy gramatikou obyčejných eifelských domů? Co je onou kostrou atmosféry zdejších vesnic? Nalezli jsme následující body, o které je, dle našeho názoru, možno se opřít. Efektivita, upřímnost a jednoduchost Nestavíme zámky, ale obyčejné domy. Nehrajme si na něco, co nejsme. Nejsme ani v Toskánsku, ani Tyrolích, ani na Aljašce, ale v Eifelu. Kontakt s ulicí Ulice je celistvý, jasně defi novaný a dobře kontrolovatelný prostor. Jasné hranice mezi veřejným, poloveřejným a soukromým prostorem se vstupem z poloveřejného prostoru a důrazem na ochranu privátní části. U nových domů tento řád není dodržen a je právě tím, co způsobuje nepříjemnost těchto částí. Hranice jsou částečně nouzově řešeny zelení, ale to není nikdy důsledné řešení. Můžeme pozorovat postupný úpadek tohoto řádu v průběhu 20. století. Zatímco nové domy z poloviny století se řádu ještě drží a jeho stopy najdeme i u domů z 80. let, nejnovější stavby rozhodně trpí splýváním soukromého a veřejného prostoru, což je v kontrastu k nárůstu individality v naší společnosti zvláště pikantní. Sociologické faktory Zjistili jsme, že klíčovým rozdílem mezi vesnicí a městem je ve vnímání sídla jako celku. Zatímco město je anonymní skrumáží budov, na vesnici se všichni více či méně znají. Tyto společenské vazby svým významem výrazně ovlivňují chápání obce jejími obyvateli. Při vyplňovní dotazníku* se obyvatelé obce orientovali podle toho, kde kdo bydlí a jejich odpovědi na otázky navigace nebo příjemných či nepříjemných míst byli zásadním způsobem ovliněny jejich vztahem ke konkrétním spoluobčanům. Dodnes jsou v obci velmi výrazně zachovány silné rodinné vazby. Vzájemné vztahy obyvatel vesnice jsou důležitější, než architektonická kvalita konkrétního místa. Příkladem budiž obchůdek Edeka, který jako poslední obchod v obci, jedno z posledních center náhodného setkávání, je občany hodnocen pozitivně, bez ohledu na jeho silně diskutabilní architektonické kvality. * Dotazník spolu s kompletní analytickou částí můžete najít v plné verzi práce na webových stránkách. www.kosnar.eu www.mrackova.eu Soukromý, poloveřejný a veřejný prostor je jasně definován. Poloveřejný prostor je důležitým filtrem mezi soukromým a veřejným prostorem. Ve vesnici je jednotlivec více vnímán než ve městě. Edeka - poslední obchod ve vesnici, který funguje jako jedno z posledních míst náhodného setkávání 13

Problémový výkres + - Uzavřené zadní strany soukromých zahrad Metoda zastavění Metoda zastavění Nevyvážený vztah vesnice a silnice L11 Rozdělení vesnice na 2 části Stará kompaktní ulice Veřejný prostor podobný parkovišti Louka a Dolní hrad Pohledová otevřenost zadních částí soukromých zahrad Horní hrad Nevyvážený vztah mezi rodinnými domy a silnicí L 11 1 0 100 200 m

SWOT ANALÝZA + - Vnější Vnitřní Strength/ Silné stránky Opportunity/ Příležitosti Poloha Dolní hrad a louka Kompaktní sociální struktura historické jádro L 11 Krajina Rozdělení vesnice Monofunkce Nedostatek služeb Neomezený růst Špatná veřejná doprava Weakness/ Slabé stránky Threat/ Hrozby STRATEGIE Strength/ Silné stránky Weakness/ Slabé stránky Opportunity/ Příležitosti Zesílení image Využití silnice L11 Propojení vesnice Threat/ Hrozby Nové hospodářské srdce podél L11 Omezení růstu Rozumná zastavovací metoda 15

Záhumenní cesty Vesnice je korálek na niti krajiny. Krajina je jednou z hlavních devíz vesnice proti městu. Chceme umožnit hluboký kontakt obyvatele vesnice s jeho krajinou. Umožnit mu ji navštívit zblízka i vidět z dáli. Obkružujeme vesnici záhumenními cestami, které z velké části využívají stávající cesty, z části menší tvoří cesty nové. Cesty doplňujeme tu stromem, tu alejí, tu lavičkou. Vedeme chodce kolem kostela a kapliček, kolem ústí potoka, přes místa s neopakovatelnou atmosférou. Otvíráme mu výhled do krajiny a nabízíme možnost se téměř kdykoliv zanořit zpět do vesnice, nebo naopak vyrazit dále do krajiny ke klášteru Maria Rast, k polní kapli Bruder-Klaus, do lesů či k mokřinám. Tvoříme hranu skrze kterou chodec komunikuje s obcí na jedné straně a s krajinou na straně druhé. Cestu, kudy může každý obyvatel obce jít a vnímat krajinu i obec z odstupu i zblízka. Kudy může jít, chce-li se projít, vyvenčit psa, být chvíli sám, jít si zaběhat nebo jen zakouřit. Louka Záhumenní cesta Alej Strom Významné místo Výhled Kaplička Potok Krebsbach 16 Kaple Bruder-Klaus 0 100 200 m

Panorama Solitérní strom s lavičkou Historická cesta podél louky Za kostelem 17

Jak stavět na vesnici? Krier, Léon. Choice or fate. London: Andreas Papadakis Publisher, 1997 Jak by se mělo v moderní vesnici stavět? Hledali jsme odpověď ve dvou základních rovinách. - KDE? - JAK? 1. KDE a) Rozrůstání Další rozrůstání obcí do krajiny považujeme principiálně za nevhodné. Jednak se růstem obce zásadně ničí její charakter, domy ztrácejí kontakt s krajinou, původní jednovrstevnatost obce ulice dům zahrada - krajina se logicky nabalením dalších vrstev obytné zástavby vytrácí a vzniká sídelní kaše. Dochází ke ztrátě volné krajiny. Jednou zastavěnou oblast již těžko odestavíme. Protažením současného vývoje dále do budoucnosti bychom vytvořili z volné krajiny jen drobné pásy zeleně mezi vesnicemi. Takový vývoj má možná smysl v konurbacích kolem velkých měst, ale ne v Eifelu. Dále je tu problém zmíněný již v analýze dopravy. Každý dům znamená cca 2 nová auta, která budou každý den jezdit tam a zpět, do města a do vesnice. To přináší kromě ekonomické a ekologické zátěže regionu i problémy dopravní. V okolí Prahy, kde situaci z vlastní zkušenosti dobře známe, se situace vyvinula do takové podoby, že řidič v ranní špičce stojí i hodinu v koloně ve vesničkách a na venkovských cestách, než se dostane na okraj Prahy, kde ho čekají přeplněná záchytná parkoviště a další a další kolony. Euskirchen nebo Mechernich nejsou milionová města jako Praha, ale v malém se zde objevují podobné problémy a pokud by nastal výrazný růst vesnic, tyto problémy by se vážným způsobem rozrostly. Proto navrhujeme: Omezit další rozrůstání obce do krajiny. Pro potřeby růstu obce využít potenciál v intravilánu obce nalezli jsme v Antweileru místo pro 0-50 domů, bez toho, abychom museli vykročit z dnešního rozsahu obce. Vytvořit plochy pro vznik menších podniků, sídel fi rem, drobných živnostníků. (viz část Hospodářské srdce ) Krajina, parkoviště a popelnice - nejnovější ulice v Antweileru Diethkirchenweg, 2010 18

Hranice zastavitelnosti a zastavitelné plochy Hranice zastavitelnosti Zastavitelné plochy 0 100 200 m 19

Zastavovací čára b) Uliční prostor Pro ulice jsme stanovili zastavovací čáry, které určí charakter uličního prostoru. Tato čára se vyskytuje ve třech podobách závazná, určující přesně polohu uliční fasády domu pohyblivá dávající stavebníkovi možnost pohybu v daném rozsahu zcela volná, nechávající stavebníka stavět dle libosti. Tato poslední možnost je určena pro okrajové části obce, kde se již zástavba může volně rozpadat do krajiny. Stavební čára je čára určující polohu rohu nebo roviny čelní fasády. Řez 1 Stiftsstraße Domy naproti louce Řez 2 Stiftsstraße Domy v blízkosti křižovatky s ulicí Oberburg - L11 Řez 3 Oberburg - L11 Nové plochy pro podnikání 20

Zastavovací čáry Závazné čáry 6 Pohyblivé čáry Odstup [m] 0-0- 0-6 0-0- 6 6 5,5 5,5 0 0-0- 6 5 0-5 0-6 0 0 0 0 0-0 0-0 0-8 0-8 6 3 2,5 3 2,5 3 3 10 3 0 100 200 m 21

Budování sousedství Válka vkusu X Progresivní harmonie 2. JAK a) Budování sousedství Abychom zabránili válce vkusů, abychom zcelili obec výrazově, využíváme silné stránky obce silných sociálních vazeb mezi jejími obyvateli. Navrhujeme, aby se sousedé měli možnost vyjádřit a ovlivnit podobu domů, které budou v jejich těsném okolí vznikat. Aby nově příchozí musel nejprve navázat sociální kontakt s původními obyvateli a dojít s nimi ke kompromisu v tom, co si v jejich sousedství postaví. Extrém - Válka vkusu... Krier, Léon. Choice or fate. London: Andreas Papadakis Publisher, 1997 Podoba sousedského schvalování může být různá. Při vyplňování proluk jde jen o dohodu s nejbližšími sousedy. Při výstavbě větších celků mohou návrhy více domů probíhat formou společných workshopů. Princip je vždy jeden. Aby si lidé uvědomili, že svým domem ovliňují životní prostředí svých sousedů a vědomě se snažili navrhnout domy k oboustranné spokojenosti. A aby k této oboustranné spokojenosti docházelo nikoliv na základě příkazu shora a nikoliv na základě nějaké normy, ale na základě prosté lidské dohody a porozumění. Protože pokud se nedokážete se sousedem dohodnout na tom, co snese na sousedním pozemku za dům, těžko se s ním v budoucnu budete schopni dohodnout na čemkoliv jiném. To povede k Přenesení odpovědnosti za vzhled obce na konkrétního obyvatele. Žádná anonymní komise, aplikující svůj vkus na celou obec nebo na obcí několik. Soused ovliňuje souseda. Každý obyvatel se v určitém okamžiku stane tím, kdo bude mít odpovědnost za to, jak bude vypadat část jeho ulice....další extrém může být také nebezpečný - ghetta! Krier, Léon. Choice or fate. London: Andreas Papadakis Publisher, 1997 Schvalování pak zafunguje jako řetězová reakce. Vzájemné provázání vkusu jednotlivých sousedů povede k určité jednotě ve výrazu, která z války udělá společnou hru. Přitom má ale každý obyvatel jen omezenou moc ovlivňuje jen své bezprostřední sousedy a tím je zajištěna možnost postupného vývoje, zachování určité pestrosti a svobody a zabránění ghettizaci. 22

Metoda zastavování b) Metoda fyzické nezávislosti pozemků Navrhujeme novou zastavovací metodu, která koncepčně vychází z myšlenky fyzické nezávislosti původních staveb, která jim umožňuje v rámci pozemku dosahovat fascinující fl exibility. Zahazujeme stávající model odstupových vzdáleností, které vedou k vzájemné závislosti jednotlivých pozemků, které neumožňují jakékoliv rozumnější přestavby domů na pozemku a vedou k jeho silně neefektivnímu využívání. Navrhujeme, aby každý pozemek obklopovala obálka maximálního možného objemu, do kterého se musí nový dům vejít a ve kterém musí splnit všechny další požadavky. Obálku, jejíž rozměry jsou navrženy tak, aby umožnili stavět domy pohodlné a dnešní době odpovídající. Příklad ulice Pravidla jsou následující Boční stěny obálky je v návrhu nutno považovat za plné. Dům musí splňovat požadavky na prosvětlení, proslunění i provětrání, jakož i další požadavky, jakoby v těchto místech stála zeď. Tím je dosaženo naprosté fyzické nezávislosti jednotlivých pozemků, která umožňuje kdykoliv jakoukoliv přestavbu bez toho, že by soused došel k úhoně. Pozemek musí ve svém nitru, nikoliv na ulici před domem, poskytovat dostatek parkovacích míst. Navrhujeme, aby každý dům musel mít za rovinou své uliční fasády minimálně 2 parkovací místa. Domy nesmí přesáhnout imaginární obálku Vstup do domu by měl být z poloveřejného prostoru. Imaginární obálka maximálního objemu 23

Centrum 1. Hospodářské centrum Za hlavní problém obce považujeme její monofunkčnost. Navrhujeme využít dopravní silnice L11 jako pole 21. století, dávající obci obživu. Po této silnici projíždí obcí každý den tisíce řidičů potenciálních zákazníků. Zároveň znehodnocuje pro bydlení pozemky ve svém okolí. Navrhujeme přestavbu okolí silnice L11 v sídla několika menších fi rem. V první fázi nechť je přestavěn Horní hrad a ať poslouží jako katalyzátor a symbol pro celou proměnu. V druhé fázi navrhujeme zásadní proměnu druhé strany ulice v sídla drobných živnostníků. Pokud by se tento model uchytil, mohl by další rozvoj hospodářského srdce směřovat dále podél L11 na sever. Řešení využije pro bydlení nevhodné pozemky podél L11 a zároveň výrazně prospěje životu v obci. 2. Rozpad vesnice Druhý problém v této oblasti je trhání Antweileru na dvě části. Podél historické cesty spojující Horní a Dolní hrad navrhujeme novou výstavbu rodinných domů za použití našeho zastavovacího systému. V těchto domech by se samozřejmě mohli usadit i drobní podnikatelé. Skutečnost, že již nyní je podél této silnice situována velká část podnikatelských aktivit v obci ukazuje, že tento model může fungovat. Výstavba a oživení podél této staré cesty by propojilo obě části obce a scelilo ji. 2

Koncept 25

Návrh - část 1 - Vymezení cílových zón Zelené plochy Bydlení Hospodářské centrum Přestavba Zastavovací čáry Stávající stromy Navrhované stromy Stiftsstraße Vznik veřejného prostoru podél ulice Kleiner Gähn L 11 Revitalizace veřejného prostoru podél silnice L11 Kleiner Gähn Přestavba nevhodně umístěných rodinných domů na sídla drobných živnostníků V první fázi bude přestavěn Horní hrad, který poslouží jako katalyzátor a symbol pro celou proměnu Plocha nefunkční benzínové pumpy bude využita drobnými živnostníky 0 200 00 m 26

Nová výstavba podél historické ulice Stiftsstraße Stiftsstraße Přestavba nevyužitých pozemků Zachování louky a Dolního hradu jako důležitých symbolů Antweileru Přestavba nevhodně zastavěných pozemků 27

Návrh - část 2 - Možná podoba zastavění Zelené plochy Bydlení Hospodářské centrum Stávající stromy Navrhované stromy Zahuštění a nová výstavba Stiftsstraße L 11 Uliční prostor s alejemi podél silnice L11 Obytná náves Kleiner Gähn Úplná přestavba, nová parcelace, nové budovy s drobnými živnostníky Horní hrad - katalyzátor pro hospodářské centrum 0 200 00 m 28

Vícegenerační bydlení Stiftsstraße 29

Model 1. Ulice Oberburg - L11 Příjezd ze severu Nové hospodářské centrum po levé straně Horní hrad po pravé straně Stiftsstraße 3. Pohled od Horního hradu na Dolní hrad. Nová výstavba po levé straně 2. Stiftsstraße Nové bydlení v blízkosti Dolního hradu Stiftsstraße. Pohled z východu na Dolní hrad Nová výstavba po pravé straně. 30

Ulice Oberburg - L11 5. V popředí hospodářské centrum V pozadí Stiftsstraße a Dolní hrad 31