Organizace agro-potravinářského výzkumu v EU a jeho budoucí zaměření (Trendy v potravinářském výzkumu) Ing. Alexandra Kvasničková, ÚZPI

Organizace agro-potravinářského výzkumu v EU a jeho budoucí zaměření (Trendy v potravinářském výzkumu) Ing. Alexandra Kvasničková, ÚZPI Agro-potravinářský sektor v EU musí řešit dva hlavní úkoly: najít odbyt pro svou produkci, tzn. uspět v konkurenci na světových trzích a vyrábět potraviny s vyšší přidanou hodnotou, tj. potraviny, které nejenom pokrývají výživové potřeby obyvatel, nýbrž poskytují jim cíleně další prospěch, který by měl v konečném důsledku vést ke zlepšení zdravotního stavu evropské populace. Aktivity v oblasti vědy a výzkumu zaměřené na oblast agro-potravinářství mohou významně přispět k řešení těchto, ale i dalších úkolů moderní společnosti, které souvisejí např. s životním prostředím, energetickými zdroji aj. Evropská unie vydatně podporuje vědu a výzkum a má zájem, aby se do výzkumných aktivit zapojil co největší počet subjektů v jednotlivých zemích/regionech EU. Tím se dosáhne, že nejnovější poznatky budou přístupné široké veřejnosti. Jejich uplatnění v praktickém životě pak přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti příslušného sektoru. Přehledová práce o organizaci výzkumu v EU seznamuje s tím, k jakému pokroku ve výzkumu zaměřeném na agro-potravinářský sektor došlo za posledních několik let. Je zprostředkován přístup do databází již realizovaných výzkumných projektů, jsou uvedeny směry, kterými se bude výzkum v příštích letech ubírat.

Obsah Předmluva................................................................................ 5 1 KDO JE ODPOVĚDNÝ V EU ZA VÝZKUM................................................. 6 1.1 Evropský komisař pro vědu a výzkum.................................................. 6 1.2 GŘ pro výzkum..................................................................... 6 1.3 GŘ JRC (Společné výzkumné centrum)................................................. 7 1.3.1 Institut pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (IES)............................... 9 1.3.2 Institut pro prospektivní technologické studie (IPTS)............................... 9 1.3.2.1 Evropská vědecká a technologická observatoř.................................. 10 2 EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR (ERA)................................................ 11 2.1 Utváření ERA...................................................................... 11 2.2 Fungování ERA.................................................................... 12 2.3 Porovnání Evropy s Japonskem a USA................................................. 12 2.4 Perspektivy dalšího výzkumu v EU.................................................... 12 2.5 Koordinace výzkumných aktivit...................................................... 13 2.5.1 Koordinace národních aktivit................................................... 13 2.5.1.1 ERA-NET: síťování (networking) národních nebo regionálních programů............. 13 2.5.1.2 EUROCORES............................................................... 14 2.5.1.3 Článek 169.................................................................. 14 2.5.1.4 Příprava 7. rámcového programu................................................ 14 2.5.2 Koordinace na evropské úrovni................................................. 14 2.5.2.1 COST...................................................................... 14 2.5.2.2 EUREKA.................................................................... 15 2.5.2.3 Ostatní..................................................................... 16 2.5.3 Porovnání jednotlivých programů spolupráce..................................... 16 3 RÁMCOVÉ PROGRAMY................................................................ 17 3.1 Historie V&V ve Společenství........................................................ 17 3.2 4. rámcový program (1994 1998)..................................................... 17 3.2.1 FLAIR-FLOW EUROPE....................................................... 18 3.3 5. rámcový program (1998 2002)..................................................... 18 3.4 6. rámcový program (2002 2006)..................................................... 19 3.4.1 Tematické a specifické programy................................................ 20 3.4.1.1 Klíčové akce tematické oblasti 5: Kvalita a bezpečnost potravin..................... 20 3.4.1.2 Nástroje 6. rámcového programu................................................ 21 3.4.1.3 Zapojení MSP do výzkumných projektů.......................................... 22 3.4.2 Posilování základů ERA....................................................... 22 3.4.3 Strukturování ERA........................................................... 22 3.4.4 Databáze projektů 6. rámcového programu....................................... 22 3.4.4.1 Databáze projektů MSP....................................................... 24 3.4.5 Výzkum a inovace. Inovační politika v Evropě..................................... 24

3.5 7. rámcový program (2007 2013)..................................................... 24 3.5.1 Struktura 7. rámcového programu............................................... 25 3.5.2 Finanční prostředky pro 7. rámcový program..................................... 26 3.5.3 Rozdíl mezi 7. rámcovým programem a předcházejícími rámcovými programy......... 26 3.5.4 Evropské technologické platformy (ETP)......................................... 28 3.5.4.1 ETP pro agro-potravinářský sektor.............................................. 28 3.5.5 ETP Food for Life............................................................. 29 3.5.5.1 Témata pro 7. rámcový program................................................. 30 3.5.5.2 Implementace SRA........................................................... 31 3.6 Aktivity JRC v 7. rámcovém programu................................................. 32 3.7 Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)............................. 32 3.8 Dohled nad fungováním rámcových programů výzkumu................................. 33 3.8.1 Programový výbor............................................................ 33 3.8.2 Národní kontaktní místa (NCP)................................................ 33 3.8.3 Poradní skupiny.............................................................. 33 3.8.4 Stálý výbor pro zemědělský výzkum (SCAR)...................................... 34 3.9 Evropský technologický institut....................................................... 34 4 INFORMACE O VÝZKUMU V EU........................................................ 35 5 ZÁVĚR............................................................................... 35

Předmluva Aby Evropa obstála v konkurenci, musí podporovat výzkum a technologický vývoj tak, aby snižovala náskok vyspělých zemí, především USA a Japonska a současně, aby udržela krok se zeměmi s rychle se rozvíjející ekonomikou. Uvedená práce poskytuje přehled o tom, jak je organizován výzkum v EU a na jaké prioritní oblasti se výzkum v agro-potravinářském sektoru v posledních několika letech zaměřoval. Je zprostředkován přístup do několika databází výzkumných projektů, ve kterých lze nalézt informace o již realizovaných výzkumných projektech, ale i o projektech, na kterých se ještě pracuje. V době sestavování tohoto přehledu probíhala příprava 7. rámcového programu V&V (2007 2013), který přináší do organizování výzkumu v EU řadu nových prvků. Důležitost agro-potravinářského sektoru je zřejmá z toho, že byla za 2. tematickou oblast 7. rámcového programu zvolena problematika Potraviny, zemědělství a biotechnologie. V 6. rámcovém programu (2002 2006) se důraz v agro-potravinářském sektoru kladl na bezpečnost potravin. Slogan od farmy po vidličku byl vyjádřením toho, že pouze přijetím opatření na všech úrovních potravinového řetězce lze zajistit pro spotřebitele nezávadné potraviny. Výzkumné projekty 6. rámcového programu přispěly k tomu, že byla objasněna řada otázek souvisejících s bezpečností potravin a příslušná opatření pro zajištění nezávadných potravin mohla být realizována. V 7. rámcovém programu se problematika agro-potravinářského sektoru dostává na kvalitativně vyšší úroveň. Bezpečnosti potravin se bude sice i nadále věnovat pozornost, avšak spíše z hlediska objasňování dosud neznámých mechanismů tvorby nežádoucích látek v potravinách během jejich výroby. Hlavní důraz bude kladen na potřeby spotřebitele. Je známo, že prostřednictvím stravy lze významně ovlivňovat zdravotní stav populace, jehož vývoj v průmyslově rozvinutých zemích není příznivý. Nárůst civilizačních chorob je natolik závažný, že vyvolává potřebu rychlého zásahu, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování této situace. Ve vědě a výzkumu se proto zaměří velká pozornost na objasňování účinků vybraných složek stravy na populaci. Cílem tohoto výzkumu by měl být vývoj potravin cíleně zaměřených na určitou skupinu populace tak, aby se současný zdravotní stav populace zlepšil. Slogan pro 7. rámcový program, který zní od vidličky k farmě, vyjadřuje, že prioritou je spotřebitel, pro kterého je potřeba zajistit potraviny podle jeho individuálních potřeb. Zvýšené požadavky na kvalitativní parametry potravin se budou muset promítnout do primární produkce surovin pro potravinářských průmysl. V 7. rámcovém programu bude hrát velkou úlohu průmysl. Pro řadu průmyslových oborů byly založeny a postupně se zakládají další tzv. technologické platformy. Jejich účelem je vypracovat vizi příslušného oboru na příštích 10 20 let a prostřednictvím strategické výzkumné agendy uvádět tuto vizi do praxe. V rámci agro-potravinářského sektoru bylo dosud založeno šest technologických platforem, přičemž náplň některých dalších platforem se může rovněž dotýkat tohoto sektoru. Ačkoliv se již řadu let v evropském výzkumu klade důraz na spolupráci a koordinaci výzkumných aktivit, Česká republika se až dosud podílela na evropských výzkumných projektech zaměřených do agro-potravinářského sektoru jen velmi omezeně. Uvedený přehled chce poskytnout informace o tom, jak je výzkum v EU organizován a jakým směrem se bude v budoucnu ubírat. Je zde uvedeno velké množství internetových odkazů, které mají pomoci dostat se k podstatně většímu množství informací, než lze do tohoto přehledu zapracovat. Pokud uvedená práce přispěje k většímu zapojení českých subjektů do evropského výzkumu, splní svůj záměr, pro který byla vypracována.

1 KDO JE ODPOVĚDNÝ V EU ZA VÝZKUM Za výzkum je v EU odpovědný: * Komisař pro vědu a výzkum: Janez Potočnik http://ec.europa.eu/commission_barroso/potocnik/indexfl_en.htm * GŘ pro výzkum (DG Research) http://ec.europa.eu/dgs/research/index_en.html * GŘ Společné výzkumné centrum (DG Joint Research Centre, JRC) http://www.jrc.ec.europa.eu/ Do výzkumu jsou zapojena také ostatní GŘ, v 6. rámcovém programu V&V např.: * GŘ pro informační společnost a média (DG Information Society and Media) http://ec.europa.eu/information_society/reserach/index_en.htm * GŘ pro podnikání (DG Enterprise) http://ec.europa.eu/enterprise/index_en.htm * GŘ pro rybářství (DG Fisheries) http://ec.europa.eu/dgs/fisheries/index_en.htm * GŘ pro energii a dopravu (DG Energy and Transport) http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/index_en.htm 1.1 Evropský komisař pro vědu a výzkum Je jedním z 25 komisařů (každá členská země EU má jednoho komisaře). Každý komisař má svou oblast působení. Komise působí jako kolektivní orgán, tzn. jeden komisař přednese návrh. a ostatní komisaři se k němu vyjadřují. Na rozhodovacím procesu se tak podílejí všichni. Legislativní návrhy jsou následně postoupeny Radě ministrů a Evropskému parlamentu. Činnost komisaře pro vědu a výzkum je podporována dvěma GŘ: GŘ pro výzkum, GŘ JRC. Komisař úzce spolupracuje i s ostatními GŘ na stanovování priorit v daném sektoru a na získávání informací z příslušného sektoru. 1.2 GŘ pro výzkum Úkolem GŘ pro výzkum je: vytvářet politiku EU na poli vědy a technologického rozvoje a tím přispívat k mezinárodní konkurenceschopnosti evropského průmyslu; koordinovat evropské výzkumné aktivity s aktivitami prováděnými na úrovni členských států; podporovat politiky EU v dalších oblastech jako je např. životní prostředí, zdraví, energie, regionální rozvoj atd.; propagovat lepší pochopení úlohy vědy v moderních společnostech a podněcovat veřejnou diskusi o problematikách týkajících se výzkumu na evropské úrovni. Jedním z nástrojů používaných pro implementaci této politiky je víceletý rámcový program, který pomáhá organizovat a finančně podporovat spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a průmyslem, včetně malých a středních podniků (MSP).

GŘ pro výzkum spolupracuje s GŘ JRC i s ostatními GŘ, např.: GŘ pro informační společnost, GŘ pro energii a dopravu, GŘ pro životní prostředí, GŘ pro podnikání. Přehled jednotlivých direktorátů GŘ pro výzkum: (pozn.: struktura jednotlivých direktorátů je uvedena pouze tam, kde existuje spojení s agropotravinářským sektorem) A: interinstitucionální a legislativní záležitosti (koordinuje rámcový program) B: ERA: výzkumné programy a kapacita C: ERA: ekonomika založená na znalostech D: mezinárodní spolupráce E: biotechnologie, zemědělství, potraviny E.2: biotechnologie E.3: potraviny zdraví prospívání E.4: zemědělství lesnictví rybářství akvakultura F: zdraví G: průmyslové technologie H: doprava I: životní prostředí J: energie (EURATOM) K: energie K.3: nové a obnovitelné zdroje energie L: věda, ekonomika a společnost R: zdroje S: implementace programu Ideas T: zdroje T.4: MSP (SME) 1.3 GŘ JRC (Společné výzkumné centrum) JRC (Joint Research Centre) představuje jedno z generálních ředitelství Evropské komise. Mezi klíčové oblasti zájmu JRC patří mimo jiných i problematika Potraviny, chemické produkty a zdraví. V pracovním programu JRC na období 2003 2006 existovalo 11 prioritních oblastí, na které se JRC zaměřoval. Problematika potravin a krmiv byla zahrnuta v těchto prioritách JRC: 1.1 Potravinový řetězec 1.1.1 Bezpečnost a kvalita potravin a krmiv Bezpečnost potravin a kontrola kvality Biologická bezpečnost potravin; patogeny včetně TSE Bezpečnost krmiv a referenční laboratoř Společenství pro autorizaci aditiv určených do krmiv Certifikované referenční materiály pro bezpečnost a kvalitu potravin

1.1.2 Potravinový řetězec: od zemědělství po ochranu spotřebitele Předpovídání výtěžnosti plodin a odhady produkce Vysledování hospodářských zvířat Udržitelné zemědělství 1.2 Biotechnologie 1.2.1 GMO v potravinách, krmivech, semenech a životním prostředí Podpora vědy a technologie pro implementaci legislativy týkající se GMO Referenční laboratoř Společenství (SRL) pro GM potraviny a krmiva Certifikované referenční materiály (CRMs) GMO a bioanalýza K dalším prioritám řešeným v JRC, které mohou souviset s bezpečností v rámci potravinového řetězce, patří: 1.3 Bezpečnost chemikálií 1.4 Příspěvek ke zdraví 2.1 Ochrana životního prostředí v Evropě (např. IPPC) 2.2 Globální změna (např. skleníkové plyny) 2.3 Energie (např. energie z obnovitelných zdrojů, systémy pro alternativní paliva SYSAF) 4.1 Záměry v oblasti technologie (např. technologie v agro-potravinářském sektoru) Zdroj: JRC Multi-Annual Workprogramme 2003 2006 (http://www.jrc.cec.eu.int/download/mawp2003-2006.pdf, 4. 12. 2006) Víceletý pracovní program JRC (2003 2006) byl koncipován tak, aby podporoval 6. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj vyhlášený Evropskou komisí a 6. rámcový program pro atomovou energii Evropského společenství. JRC spolupracuje s členskými zeměmi prostřednictvím cílených akcí umožňujících přímou účast v projektech JRC a v mezinárodních sítích koordinovaných JRC nebo jde o krátkodobé pracovní pobyty a praktická školení pro vědecké pracovníky. Vedle centrály v Bruselu má JRC sedm výzkumných institutů v pěti evropských zemích: 1. Institut pro referenční materiály a měření (Institute for Reference Materials and Measurements, IRMM) Geel, Belgie http://www.irmm.jrc.be/html/homepage.htm 2. Institut pro transurany (Institute for Transuranium Elements, ITU) Karlsruhe, Německo http://itu.jrc.cec.eu.int/ 3. Institut pro energetiku (Institute for Energy, IE) Petten, Nizozemí http://ie.jrc.cec.eu.int/ 4. Institut pro ochranu a bezpečnost obyvatel (Institute for the Protection and the Security of the Citizen, IPSC) Ispra, Itálie http://ipsc.jrc.cec.eu.int/ 5. Institut pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (Institute for Environment and Sustainability, IES) Ispra, Itálie http://ies.jrc.cec.eu.int/ 6. Institut pro zdraví a ochranu spotřebitele (Institute for Health and Consumer Protection, IHCP) Ispra, Itálie http://ihcp.jrc.cec.eu.int/

7. Institut pro prospektivní technologické studie (Institute for Prospective Technological Studies, IPTS) Sevilla, Španělsko http://www.jrc.es/index.htm 1.3.1 Institut pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (IES) IES se zabývá aktivitami na podporu vývoje a implementace politik EU zaměřených na životní prostředí. IES je tvořen sedmi vědeckými jednotkami, které se zabývají: změnou klimatu, globálním monitorováním životního prostředí, dopravou a kvalitou ovzduší, venkovským prostorem, vodními zdroji a ekosystémy, prostorovou informační infrastrukturou (INSPIRE), územním managementem a přírodními riziky, obnovitelnými energiemi (REU: Renewable Energies Unit). Posláním REU (http://ies.jrc.cec.eu.int/reu.html) je podpora politik EU v oblasti začleňování energií z obnovitelných zdrojů do systému dodávek energie. Práce REU probíhají na dvou výzkumných úkolech: * Akce 2312: http://ies.jrc.cec.eu.int/refree.html Vědecko-technický referenční systém o obnovitelné energii a efektivním využití elektrické energie (STRS RE & EEE, http://streference.jrc.cec.eu.int/ ). V sekci Info for Experts (lišta vlevo) je přístup k řadě publikací týkajících se dané problematiky. Na stránce Recent Publications jsou k dispozici nejnovější publikace. * Akce 2324: http://ies.jrc.cec.eu.int/solarec.html Solární elektrická energie (SOLAREC, http://re.jrc.cec.eu.int/). 1.3.2 Institut pro prospektivní technologické studie (IPTS) IPTS vypracovává studie, které obecně vedou k publikování Technical Report popisující nálezy těchto studií. Uvedené technické zprávy se zaměřují na specifické vědecké a technické problémy, které mají aktuální nebo potenciální dopad na vytváření politiky EU. Jednotlivé zprávy jsou volně ke stažení z FTP (File Transfer Protocol) serveru IPTS. V databázi publikací IPTS lze vyhledávat podle: autora publikace, názvu publikace, předmětu, EUR (kódu publikace), abstraktu, roku. Publikace spadající do oblasti zemědělství a potravinářství: Přístup do databáze IPTS: http://www.jrc.es/home/pages/publications.cfm 1. rozbalte okno pod Subject. 2. vyberte příslušnou kategorii, např. zemědělství & výživa (pozn.: problematika zemědělství/ potravinářství je obsažena v řadě dalších nabízených kategorií). 3. potvrďte Search. Jednotlivé publikace jsou k dispozici ve formátu pdf.

Činnost IPTS probíhá ve čtyřech vědeckých jednotkách: A. Udržitelné zemědělství, potraviny a zdraví (Sustainability in Agriculture, Food and Health, SAFH) http://www.jrc.es/home/pages/safh_unit.htm akce: LIFETECH (Life Sciences and Technologies in Health and Agro Food) akce: SUSTAG (Sustainable Agriculture) B. Udržitelný průmysl, energie a doprava (Sustainability in Industry, Energy and Transport, SIET) http://www.jrc.es/home/pages/siet_unit.htm akce energie: Energy and industrial greenhouse gas emission scenarios (GHG) akce energie: Energy technologies modelling and scenarios project (ETMOS) http://energy.jrc.es/ akce životní prostředí: Sustainable production and consumption (SUSPROC) http://cleantech.jrc.es/ akce životní prostředí: The European IPPC Bureau (EISSCB) http://eippcb.jrc.es/ akce doprava a mobilita: Technology scenarios for transport sustainability (SETRAS) http://www.jrc.es/home/pages/action_2154.htm C. Informační a komunikační technologie (ICTs) http://www.jrc.es/home/pages/ict_unit.htm akce: Techno-economic Development of European Information Society (TEDEIS) akce: The Impact of Emerging Information Society Technologies (EIST-Impact) akce: Key Applications for the Development of the European Information Society (KADEIS) D. Podpora evropskému výzkumnému prostoru (Support to the European Research Area, SERA) http://www.jrc.es/home/pages/sera_unit.htm akce: Policies and Human Resource for Research (ERA-Policies) akce: Industria Research and Innovation (IRI) akce: European Foresight (FORERA) 1.3.2.1 Evropská vědecká a technologická observatoř (European Science and Technology Observatory, ESTO) ESTO (http://esto.jrc.es/) je síť tvořená organizacemi, které fungují pod vedením Evropské komise, GŘ-JRC, jeho Institutu pro prospektivní technologické studie (IPTS). Mezi hlavní aktivity ESTO patří: provádění specifických studií důležitých pro proces rozhodování v EU, monitorování perspektivních vědeckých a technologických aktivit v EU 25+, podpora vydávání The IPTS Report (měsíčník) aj. 10

Jádro ESTO v současné době tvoří 20 evropských institutů. Příklady projektů ESTO & JRC-IPTS Název projektu Koexistence GM a konvenčních plodin. a plodin z ekologické produkce. ftp://ftp.jrc.es/pub/eurdoc/eur22102en.pdf Prospektivní studie zaměřená na potravi-. nářskou technologii a bezpečnost potravin Organizace ESTO podílející se na projektu CEST (UK), NIAB (UK),. FhG-ISI (D), INRA (F) VDI-FTD (D), DTU (UK), ENEA (I), VITO (B), Atlantis (GR) Projekt řešen pro Evropskou komisi-gř. pro zemědělství Evropskou komisi-gř pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG Sanco) Přehled zpráv ESTO: http://esto.jrc.es/reports_list.cfm 2 EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR (ERA) Evropská komise v lednu 2000 navrhla ve svém sdělení Towards a European Research Area určeném Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů vytvoření European Research Area (http://cordis.europa.eu/era/). Hlavním cílem tohoto sdělení bylo přispět k vytvoření lepších celkových rámcových podmínek pro výzkum v Evropě. Komise označila ERA za zásadní nástroj k zajištění hospodářské a konkurenceschopné budoucnosti Evropy. ERA je platforma, která má seskupit a zintenzivnit výzkumné úsilí na úrovni EU a koordinovat je s národními a mezinárodními iniciativami. ERA by měla vést a usměrňovat celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky a zajišťovat tak příznivou budoucnost pro ekonomiku. a konkurenceschopnost 25 členských států. V rámci ERA by se tak měly spojovat a vzájemně doplňovat tři koncepce: vytváření vnitřního trhu ve výzkumu (volný pohyb znalostí, výzkumníků a technologií), restrukturování evropské výzkumné továrny zejména zlepšenou koordinací národních výzkumných aktivit a politik, utváření evropské výzkumné politiky. Nejdůležitějším nástrojem k uvádění ERA do praxe se stal 6. rámcový program. Znamenalo to napomáhat inovaci a zlepšovat využití a přenos výsledků výzkumu do sféry komerčních technologií v Unii a ve všech jejích regionech, včetně nových členských států. 2.1 Utváření ERA V roce 2000 přišli evropští představitelé na evropském summitu v Portugalsku s myšlenkou tzv. Lisabonské strategie, tj. strategie, jejímž cílem je pomáhat Evropě, aby se stala do roku 2010 světovou nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou založenou na vědomostech. O dva roky později, po zjištění, že EU zaostává za stanoveným časovým harmonogramem, byla tato strategie na summitu v Barceloně posílena stanovením cílů pro členské státy, aby zvyšovaly procentuální podíl HDP, který věnují na výzkum a rozvoj tzv. Cíl 3 %. 11

2.2 Fungování ERA ERA byl koncipován s cílem zvýšit soudržnost a účinnost evropské výzkumné činnosti. V jeho zakládacím dokumentu K evropskému výzkumnému prostoru je uvedeno několik konkrétních úkolů, které by měly být splněny. Patří mezi ně: lepší využívání vědeckých zdrojů a zařízení na úrovni Evropy, zvýšení dynamiky soukromých investic do výzkumu a rozvoje, nárůst lidských zdrojů, větší mobilita výzkumných pracovníků, zajišťování takových podmínek, které by lépe napomáhaly rozvoji v oblasti výzkumu při sdílených hodnotách. Ve středu pozornosti ERA je snaha soustředit roztříštěné zdroje a odborné znalosti tak, aby bylo možné provádět významné a přínosné projekty. Pomocí lepší výměny informací a koordinace se usiluje o snižování zbytečné byrokracie a zvyšování efektivity a důvěry v tento proces. Pro zahájení fungování ERA vydala Komise dokument nazvaný ERA se stává realitou: Směrnice pro výzkumné činnosti EU, který rovněž napomohl při přípravě 6. rámcového programu pro výzkum. Uvedený dokument mimo jiné zdůrazňuje význam vytvoření sítě národních výzkumných programů a důležitost koordinovaných a cílených výzkumných projektů a infrastruktury EU. Podtrhuje rovněž zásadní roli, kterou v rozvoji evropské vědy a technologie v rozšiřující se Unii sehrávají tyto lidské zdroje: ženy a věda, otázky mobility pracovníků ve výzkumu, věda a mládež. 2.3 Porovnání Evropy s Japonskem a USA Jedním ze způsobů, jak měřit pokrok dosažený na cestě k tomu, aby se EU stala světovým předvojem v oblasti inovací a vědy, je srovnání EU s jejími hlavními konkurenty, USA a Japonskem. Evropské hodnocení inovací 2003 (European Innovation Scoreboard 2003) nástroj pro srovnávání ukázalo, že téměř ve všech kritériích jsou výsledky Unie na poli inovací slabší než výsledky dosažené USA, a to navzdory strategiím vyhlášeným v Lisabonu a Barceloně. Jedním z hlavních nástrojů poměřování těchto výsledků jsou čísla ukazující, jaké procento HDP jednotlivé země věnují na výzkum a vývoj. Barcelonský Cíl 3 % je hranicí, které by výdaje členských států měly dosahovat, aby mohla Unie dospět ke svému cíli stát se nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na vědomostech. I když došlo v EU k určitému zvýšení částky věnované na výzkum a vývoj (1999 1,92 %, 2002 1,99 %), stále EU zaostává za svými konkurenty (Japonsko 2,98 %, USA 2,80 %). 2.4 Perspektivy dalšího výzkumu v EU Dne 16. června 2004 přijala Komise sdělení Věda a technologie: klíč k budoucnosti Evropy zaměřené na zajištění vedoucí role Evropy v rozvoji výzkumu a technologií. V tomto sdělení, které vychází z finančního návrhu EU z února 2004, se doporučuje zdvojnásobit rozpočet na evropský výzkum přibližně na 10 miliard EUR ročně, a to počínaje obdobím 2007 2013, které bude zahrnovat 7. rámcový program. 12

Ve sdělení Věda a technologie se uvádí šest hlavních úkolů na podporu konkurenceschopného výzkumu a vývoje v EU: vytváření evropských středisek excelence, vznik technologických iniciativ v jednotlivých rostoucích průmyslových odvětvích, vytvoření Evropské agentury pro podporu týmů základního výzkumu v Evropě, podporování rozvoje infrastruktur výzkumu a vývoje, zvyšování počtu zkušených výzkumných pracovníků v klíčových sektorech, zaměření na klíčová témata; byly určeny dva nové směry: vesmír a bezpečnost. Sdělení Věda a technologie doporučuje, aby tyto snahy na zlepšení výzkumných aktivit byly podpořeny efektivnějším způsobem realizace, jako např. formou partnerství veřejného a soukromého sektoru. 2.5 Koordinace výzkumných aktivit K utváření ERA přispívá Společenství tím, že stimuluje a podporuje koordinaci programů a společných aktivit prováděných na národní nebo regionální úrovni i mezi evropskými organizacemi. Tímto se napomáhá vytvářet společný základ znalostí nezbytný pro koherentní vývoj politik. Tyto aktivity mohou být v jakékoliv vědecké a technologické oblasti, včetně v oblastech, které představují tematickou prioritu. 2.5.1 Koordinace národních aktivit * ERA-NET * Eurocores * Článek 169 * Příprava 7. rámcového programu 2.5.1.1 ERA-NET: síťování (networking) národních nebo regionálních programů Spolupráce a koordinace národních nebo regionálních výzkumných a inovačních aktivit (tj. programů) může obsahovat následující aktivity: systematická výměna informací & nejlepších praktik; strategické aktivity; implementace společných aktivit (vytváření klastrů); mezinárodní výzkumné aktivity. ERA-NET Scheme: http://cordis.europa.eu/coordination/era-net.htm ERA-NET projekty (CA, SSA): http://cordis.europa.eu/coordination/projects.htm Přehled vybraných projektů (zaměřených především na agro-potravinářství): 1. ANIMAL WELFARE (SSA-510193): bez internetové stránky 2. ERA-NET BIOENERGY (CA-515738): http://www.eranetbioenergy.net Bioenergy for a greener future 3. SAFEFOODERA (CA-515726): http://www.safefoodera.net Safety first for European food 4. ERA-ARD (CA-517837): http://www.era-ard.org Agricultural Research for Development (ARD) dimension of the European Research Area (ERA) 13

5. MNT ERA-NET (CA-510226): http://www.mnt-era.net From Micro- and Nanoscale Science to New Technologies for Europe 6. NanoSci-ERA (CA-16146): http://www.nanoscience-europe.org Nanoscience in the European Research Area 7. SUSPRISE (CA-510220): http://www.susprise.net Networking, co-ordination, co-operation and integration of national programmes in the field of the Sustainable Enterprise 8. WoodWisdom-Net (CA-510206): http://www.woodwisdom.net Carving new structures for European wood research 9. COREorganic (CA-11716): http://www.coreorganic.org, http://www.coreportal.org Coordination of European Transnational Research in Organic Food and Farming 10. ERA-PG (CA-510189): http://www.erapg.org Plant genomics 11. Coordination of European Phytosanitary (CA-36212): dosud bez internetové stránky 2.5.1.2 EUROCORES (Euroean Collaborative Research Scheme): schéma spolupráce v EU na multinárodní úrovni (http://cordis.europa.eu/coordination/eurocores.htm) Aktivity prováděné skrz evropské kooperační rámce jsou podporovány zejména ESF (European Science Foundation, http://www.esf.org) Evropskou asociací národních organizací odpovědných za podporu vědeckého výzkumu. Členy za ČR jsou: Akademie věd ČR a GA ČR. 2.5.1.3 Článek 169 Evropské společenství bylo založeno v r. 1957. Zakládací smlouva má 314 článků, které jsou seskupeny do ustanovení ( knih ) a ty zase do částí. Třetí část Smlouvy je nazvána Politiky Společenství (Community Policies) a je rozčleněna do 20 ustanovení, přičemž ustanovení XVIII, které sestává z 11 článků (163 173), formuluje politiku Společenství v oblasti výzkumu a vývoje. Zatímco články 166 168 vymezují základní podobu rámcových programů a jejich implementace, článek 169 (http://cordis.europa.eu/coordination/art169.htm) otevírá možnost, aby se prostřednictvím rámcového programu mohlo Společenství účastnit národních programů výzkumu a vývoje. (IP. a NoE integrují jednotlivé subjekty provádějící výzkum, článek 169 integruje národní programy). 2.5.1.4 Příprava 7. rámcového programu Viz kapitola 3: Rámcové programy 2.5.2 Koordinace na evropské úrovni * Cost * Eureka * Ostatní 2.5.2.1 COST (Cooperation in the field of Scientific and Technical Research): mnohostranná spolupráce na poli vědeckého a technického výzkumu (http://www.cost.esf.org/) Jde o rámec pro vědeckou a technickou spolupráci umožňující koordinaci národního výzkumu na evropské úrovni. Akce COST zahrnují základní výzkum a výzkum předcházející hospodářskému soutěžení (pre-competitive research) a dále aktivity obecně využitelné. Cílem tohoto Evropského programu spolupráce je koordinovat priority národního výzkumu v Evropě. 14

Program byl založen v r. 1971 ve Vídni. Členy programu COST jsou jednotlivé státy a ne samostatné instituce. Česká a Slovenská federativní republika se stala členem v r. 1991, Česká republika v r. 1993. Do programu je v současné době zapojeno 35 států. Výzkum a vývoj se realizuje formou tzv. ACTIONS, k nimž se mohou členské státy připojovat svými vlastními projekty. Jednotlivé evropské sladěné (concerted) akce (actions) probíhají po omezenou dobu (obvykle 5 let). V současné době probíhá zhruba 200 akcí COST. Od 1. ledna 2000 bylo administrativní řízení programu COST převedeno na Technologické centrum AV ČR. V TC AV ČR je zajišťována příprava projektů COST a další administrativní záležitosti spojené s účastí ČR v tomto programu. Odbor 32 MŠMT zajišťuje: administrativu ve vztahu k Bruselu, dotace na řešení projektů COST, uzavírání hospodářských smluv na tyto dotace a jejich převádění řešitelům. Více informací o programu COST: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uvod-co-je-to-cost Program COST je rozdělen do deseti domén & výborů a tří interdisciplinárních ad hoc pracovních skupin (http://www.cost.esf.org/index.php?id=25). Jednou z domén je potravinářství a zemědělství. Přehled akcí v doméně Food and Agriculture : http://www.cost.esf.org/index.php?id=51. Program COST je podporován rámcovým programem EU (viz kapitola 3). 2.5.2.2 EUREKA (A Network for Market Oriented R&D): síť pro tržně orientovaný V&V. (http://www.eureka.be) Program EUREKA vznikl v roce 1985 s cílem podporovat spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Od svého začátku se tak snaží vytvářet podmínky pro zvýšení úrovně a výkonnosti evropského průmyslu, rozvíjet společnou infrastrukturu a řešit problémy dotýkající se více zemí, a tím posilovat konkurenceschopnost Evropy vůči zámořským konkurentům zejména ze Spojených států a Japonska. V současnosti EUREKA sdružuje 38 řádných členů (řádným členem je rovněž EU). Na rozdíl od výzkumných programů řešených prostřednictvím rámcových programů EU upouští EUREKA od stanovování tematických projektů, jejich výběru a centrálního financování. Základní zásadou je, že návrhy a iniciativa musí přímo vycházet zdola, tj. od jednotlivých průmyslových podniků. a výzkumných ústavů, které mají o spolupráci bezprostřední zájem (tzv. princip bottom up). Projekty programu EUREKA slouží civilním účelům a jsou zaměřeny na oblasti soukromého. i veřejného sektoru. Jejich výstupem jsou špičkové výrobky a technologie i progresivní služby schopné prosadit se na trhu. EUREKA nevytváří žádný společný finanční fond na podporu řešení projektů. Účast v projektech si hradí jejich účastníci sami, avšak spolupráce v rámci programu EUREKA umožňuje rychlou kumulaci finančních prostředků ze soukromých zdrojů a dotace z veřejných prostředků, neboť ve většině členských zemí existují určité finanční možnosti jak z vládních, tak i dalších zdrojů na podporu účasti v programu EUREKA. Projekty programu EUREKA musí splňovat základní požadavky jako je zejména spolupráce podniků a výzkumných organizací nejméně ze dvou členských zemí, dosažení znatelného pokroku (inovačního stupně) v technologické i užitné hodnotě vyvíjeného výrobku, technologického procesu nebo služby, předpoklad komerčního uplatnění výsledku řešení, perspektiva finančního zisku 15

z realizace projektu, technické, finanční a řídicí schopnosti a kompetence účastníků projektu pro jeho řešení. Projekt EUREKA se rámcově orientuje na deset oblastí (http://www.eureka.be/thematic.do), přičemž: * oblast 7 se zaměřuje na zemědělské a mořské zdroje, * oblast 8 se zaměřuje na agro-potravinářské technologie. (Pozn.: Kliknutím na příslušnou oblast lze listovat v projektech zařazených do této oblasti.) V databázi projektů EUREKA (http://www.eureka.be/inaction/portfolioadvancedsearch.do) lze vyhledávat projekty podle různých hledisek. Pro oblast 8: agro-potravinářské technologie je k dispozici 700 běžících projektů (stav k 11. 12. 2006). 2.5.2.3 Ostatní Spolupráce a společné iniciativy specializovaných evropských vědeckých kooperujících organizací, např. CERN (Evropská laboratoř pro fyziku částic), ESA (Evropská kosmická agentura), ESO (Evropská jižní observatoř) aj. 2.5.3 Porovnání jednotlivých programů spolupráce A. Porovnání ERA-NET, COST, EUREKA ERA-NET COST EUREKA Cíl Podpora. Evropské komise Účastníci koordinace národních/regionálních programů (síťování výzkumných aktivit prováděných na národní nebo regionální úrovni vzájemné otevírání národních/ regionálních programů) koordinace na úrovni výzkumníků financování průmyslových výzkumných projektů koordinačních aktivit (ne výzkumu) vědecké koordinace pouze sekretariátu EUREKA národní/regionální subjekty, které řídí výzkumné programy (programoví manažeři a tvůrci programů) hlavně univerzity & výzkumná pracoviště (střediska V&V) hlavně subjekty z průmyslu. a V&V B. Porovnání ERA-NET a článku 169 ERA-NET Článek 169 Koordinace a kooperace mezi národními výzkumnými programy Financování ze strany Společenství: náklady na koordinaci strategických aktivit vytvořených programovými managery Všechny oblasti vědy a technologie Proces snadného rozhodování kromě koordinace a kooperace národních výzkumných programů financování ze strany Společenství: vydatný finanční příspěvek výzkumným a koordinačním aktivitám prioritní oblasti vědy a technologie v 6. RP proces obtížného rozhodování: postup spolurozhodování 16

3 RÁMCOVÉ PROGRAMY 3.1 Historie V&V ve Společenství Politika zaměřená na výzkum v EU a implementace výzkumných programů v EU je zakotvena v Amsterodamské smlouvě. V uvedené smlouvě se zdůrazňuje, že výzkum a technologický vývoj (V&V) je nezbytným prvkem ve fungování průmyslových zemí. Na úrovni V&V značně závisí konkurenceschopnost firem a zaměstnanost, V&V je rovněž nezbytný pro podporu dalších politik, např. ochranu spotřebitelů nebo ochranu životního prostředí. Samotný V&V prochází vývojem. Výzkum na vysoké úrovni je stále komplexnější, na určitou problematiku je zapotřebí nahlížet z různých hledisek (multidisciplinární pojetí). Výzkum na vysoké úrovni je stále nákladnější, a proto je třeba, aby se do řešení aktuálních témat zapojovalo stále více subjektů. Na tyto změny může jen těžko reagovat jednotlivý vědecký tým, vědecká laboratoř nebo organizace (státní či soukromá). Vědecká spolupráce na různých úrovních, koordinace národních i evropských politik, propojování (networking) vědeckých týmů, spolupráce vědeckých týmů s výrobními podniky jsou směry, kterými se moderní výzkum musí řídit. Budování výzkumné základny v EU má dlouhou historii. V roce 1957 bylo zřízeno Společné výzkumné centrum (JRC) a v roce 1984 byl odsouhlasen 1. rámcový program V&V (1984 1987). Cílené zaměření výzkumu na oblast potravinářství se objevuje ve 4. rámcovém programu (1994 1998), a to v programu pro zemědělství a rybářství (FAIR). Chronologický přehled rámcových programů V&V v EU: 1984: 1. rámcový program (1984 1987) 1987: 2. rámcový program (1987 1991) 1991: 3. rámcový program (1991 1994) 1994: 4. rámcový program (1994 1998) 1998: 5. rámcový program (1998 2002) 2002: 6. rámcový program (2002 2006) 2007: 7. rámcový program (2007 2013) 3.2 4. rámcový program (1994 1998) FAIR (Agriculture and Fisheries Programme, http://ec.europa.eu/research/agro1.html) byl program pro zemědělství a rybářství ve 4. rámcovém programu. Cílem tohoto programu bylo podporovat a harmonizovat výzkum v hlavních potravinářských i nepotravinářských sektorech zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství a akvakultury. Tento program zahrnoval šest tematických oblastí, přičemž oblast tři se týkala obecné (generické) vědy a zdokonalených technologií pro nutriční potraviny. Programy z uvedené oblasti se dále zařazovaly do těchto podoblastí: výživa spotřebitelů a prospívání, nové a optimalizované potravinářské materiály a nutriční potravinářské výrobky (do této podskupiny spadaly projekty zaměřené na funkční potraviny), zdokonalené a optimalizované technologie a procesy, generická potravinářská věda. Oblast čtyři programu FAIR se zaměřovala na zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova. Přístup k jednotlivým projektům programu FAIR: http://cordis.europa.eu/fair/src/project.htm. 17

3.2.1 FLAIR-FLOW EUROPE FLAIR-FLOW EUROPE byl specializovaný projekt šíření výsledků projektů V&V zaměřených na potraviny, který sponzorovala EU. Uvedený projekt byl zahájen v roce 1991, a to proto, že se informace o výsledcích výzkumu dostávaly pomalu k evropskému průmyslu a zvláště pak k MSP. FLAIR-FLOW EUROPE byl podporován programy Evropské unie FAIR a INNOVATION. Byl koordinován Národním střediskem pro potraviny v Dublinu a zahrnoval síť pracovišť v 15 členských státech EU, dále Island, Norsko a Švýcarsko. Do projektu se zapojily také tehdejší kandidátské země, včetně České republiky. Existuje několik způsobů šíření informací o výsledcích výzkumu, přičemž projekt FLAIR-FLOW EUROPE upřednostňoval jednostránkové technické dokumenty, na jejichž konci byl uveden kontakt na řešitele projektu. V České republice se rozšiřováním jednostránkových dokumentů o výsledcích výzkumu v EU zabývala do roku 2003 VŠCHT. Na internetové adrese http://flairflow4.vscht.cz je k dispozici databáze dokumentů, které byly přeloženy do češtiny. Jsou členěny podle zaměření do těchto skupin: informace zajímavé pro podnikatelské subjekty (zejména MSP: výrobce a prodejce potravin), informace zajímavé pro spotřebitele (konzumenty potravin), informace zajímavé pro odborníky na výživu a zdravotní nezávadnost potravin. Dále je zde k dispozici několik syntetických zpráv shrnujících informace v určité aktuální oblasti (např. probiotika, potravinová alergie, BSE). 3.3 5. rámcový program (1998 2002) 5. rámcový program byl složen ze sedmi specifických programů, z nichž čtyři byly tematické a tři horizontální. Ty podporovaly a doplňovaly tematické programy tím, že reagovaly na běžné potřeby všech výzkumných oblastí (tab. 1). 1. Přehled programů 5. rámcového programu Tematické programy Kvalita života a řízení živých zdrojů. (Quality of Life, QoL). http://cordis.europa.eu/life/ Uživatelsky příznivá informační společnost (IST). http://cordis.europa.eu/ist/ Růst schopný konkurence a udržitelný růst (GROWTH). http://cordis.europa.eu/growth/ Energie, životní prostředí a udržitelný vývoj (EESD). http://cordis.europa.eu/eesd/ Horizontální programy Posilování mezinárodní úlohy výzkumu. ve Společenství (INCO 2) http://cordis.europa.eu/inco/fp5/index_en.html Podpora inovací a podpora účasti MSP. (Innovation - SMEs) http://cordis.europa.eu/innovation-smes/ Zvyšování humánní výzkumného potenciálu. a sociálně-ekonomického povědomí (Improving) http://cordis.europa.eu/improving/ Hlavní inovací 5. rámcového programu bylo zavedení tzv. klíčových akcí (šlo o jasně definované aktivity, které se zaměřovaly na problémy, které vyžadovaly řešení) a integrovaného přístupu k řešení problémů. 18

V rámci tematického programu QoL bylo vytypováno šest klíčových akcí: 1. potraviny, výživa a zdraví, 2. regulace infekčních chorob, 3. buňka jako továrna ( cell faktory ), 4. životní prostředí a zdraví, 5. udržitelné zemědělství, rybářství a lesnictví a integrovaný rozvoj venkovských oblastí včetně horských oblastí, 6. stárnoucí populace a invalidita. Výzkumné projekty související s potravinářským průmyslem byly zařazeny vesměs do klíčové akce 1. Klíčová akce 1: potraviny, výživa a zdraví V rámci klíčové akce 1 bylo v průběhu 5. rámcového programu podáno 431 projektů a to v těchto podkategoriích: 1.1 vývoj bezpečných, flexibilních a nových a/nebo zdokonalených výrobcích procesů a technologií, 1.2 vývoj testů k detekci a procesů k eliminaci infekčních a toxických faktorů (činidel) v rámci celého potravinového řetězce, 1.3 výzkum zaměřený na zjištění úlohy potravin v podpoře a udržení zdraví. S problematikou potravinářského průmyslu souvisely také některé výzkumné projekty řešené v rámci ostatních klíčových akcí, a to především v rámci klíčové akce 3: buněčná továrna : 3.1 nové a inovované procesy a výrobky související se zdravím, 3.2 energeticky účinná bioremediace a procesy biozpracování odpadu, 3.3 nové biologické a biotechnologické procesy a produkty z buněčných továren. 2. Statistika projektů řešených v 5. rámcovém programu, v programu QoL Klíčová akce Počet projektů v databázi 1. potraviny, výživa a zdraví 431 2. regulace infekčních chorob 319 3. buňka jako továrna (cell factory) 398 4. životní prostředí a zdraví 183 5. udržitelné zemědělství, rybářství a lesnictví 730 6. stárnoucí populace a invalidita 224 Více informací o programu QoL: http://cordis.europa.eu/life/ Více informací o jednotlivých projektech klíčové akce 1 6 programu QoL:. http://cordis.europa.eu/life/src/proj_browse.htm 3.4 6. rámcový program (2002 2006) V 6. rámcovém programu kladla Evropská komise stále větší důraz na kvalitu a bezpečnost potravin. Po řadě krizí (např. BSE, slintavce a kulhavce) věnovala velkou pozornost rovněž spotřebitelům s cílem obnovit jejich důvěru v potraviny produkované v Evropě. Slogan od farmy po vidličku, který byl vytvořen v roce 1997 a dosud se vydatně používá, vyjadřuje, že bezpečnost potravin je nezbytné zajišťovat v celém potravinovém řetězci, tj. od získávání surovin až po servírování hotového pokrmu. Tento slogan prošel vývojem a pro 7. rámcový program byl pozměněn na slogan od vidličky k farmě. Touto změnou se naznačuje velká úloha spotřebitele, pro kterého 19

již nestačí zajišťovat pouze kvalitní a bezpečné potraviny, nýbrž potraviny, které budou navíc lépe splňovat jeho očekávání (např. bio-potraviny, potraviny k podpoře zdraví). V 5. rámcovém programu (1998 2002) byla problematika potravin zahrnuta pod tematickou oblast Kvalita života. V 6. rámcovém programu (2002 2006) se kvalita a bezpečnost potravin stala jednou ze sedmi tematických priorit. Problematika potravin byla obsažena v 5. tematické oblasti Kvalita a bezpečnost potravin, avšak nepřímo se jí týkaly i některé další oblasti, např. 1. tematická oblast ( Vědy o životě, genomika a biotechnologie pro zdraví ). 6. rámcový program byl spuštěn v listopadu 2002 a byl tvořen třemi typy aktivit: I. Zaměření a integrace výzkumu (tematické a specifické programy) II. Posilování základů ERA III. Strukturování ERA 3.4.1 Tematické a specifické programy Proces integrace výzkumu probíhal v sedmi tematických prioritách a prostřednictvím tří specifických aktivit. Zaměření a integrace výzkumu Tematické priority 1. Genomika a biotechnologie pro zdraví http://cordis.europa.eu/lifescihealth/home.html 2. Technologie informační společnosti http://cordis.europa.eu/ist/ 3. Nanotechnologie a nanověda, multifunkční. http://cordis.europa.eu/nmp/home.html materiály a nové výrobní procesy a nástroje 4. Letectví a kosmický výzkum http://cordis.europa.eu/fp6/aerospace.htm 5. Kvalita a bezpečnost (nezávadnost) potravin http://cordis.europa.eu/food/home.html 6. Trvale udržitelný rozvoj, globální změny. http://cordis.europa.eu/sustdev/ a ekosystémy 7. Občané a vládnutí ve znalostní společnosti http://cordis.europa.eu/citizens/home.html Specifické aktivity Podpora politik a předvídání vědeckých. http://cordis.europa.eu/fp6/support.htm a technologických potřeb Horizontální výzkumné aktivity pro MSP http://cordis.europa.eu/fp6/sme.htm Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce Nejaderné aktivity Společného výzkumného centra (JRC) 3.4.1.1 Klíčové akce tematické oblasti 5: Kvalita a bezpečnost potravin Cílem projektů této tematické oblasti bylo zajištění zdraví a prospívání obyvatel Evropy prostřednictvím lepšího pochopení vlivu konzumace potravin a faktorů životního prostředí na zdraví člověka a dále zajišťování bezpečnějších, vysoce kvalitních potravin, které podporují zdraví. Jednotlivé klíčové akce se zaměřovaly na: epidemiologii onemocnění souvisejících s potravinami a alergie, vliv potravin na zdraví, postupy dosledovatelnosti v celém výrobním řetězci, metody analýzy, detekce a regulace (kontroly), 20

bezpečnější a pro životní prostředí příznivější výrobní metody a technologie a zdravější potraviny, dopad živočišných krmiv na lidské zdraví, zdravotní rizika z životního prostředí. 3.4.1.2 Nástroje 6. rámcového programu V 6. rámcovém programu byly zavedeny dva nové nástroje, které se budou dále používat jako prioritní nástroje pro provádění aktivit v prioritních tematických oblastech s cílem integrace evropského výzkumu. Tradiční nástroje (zavedené v 5. rámcovém programu) byly: specificky zaměřené výzkumné projekty (Specific Targeted Research Projects, STREP), koordinační aktivity (Coordination Actions, CA), specifické podpůrné aktivity (Specific Support Actions, SSA). Nové nástroje v 6. rámcovém programu jsou: integrované projekty (Integrated Projects, IP), sítě (základny) vytvářené z prestižních pracovišť pro danou problematiku (Networks of Excellence, NoE). http://www.rect.muni.cz/veda/6rp/008_noe_ip.htm IP: integrované projekty Cílem IP je zvyšování konkurenceschopnosti Evropy nebo určování důležitých potřeb ve společnosti. Hlavním úkolem IP je poskytnout znalosti (knowledge) pro nové výrobky, procesy, služby atd. Projekty typu IP musí obsahovat výzkumnou složku. Mohou se ale také zaměřovat na technologický rozvoj, obsahovat demonstrační složky a obsahovat složku školení (instruktáže). U IP se požadují minimálně tři partneři ze tří různých zemí, vydatně se podporuje účast MSP v IP. Projekty jsou obvykle na 3 5 let, ve skutečnosti jsou časově neomezené. Příspěvek z prostředků EU tvoří určitý podíl z celkových nákladů na projekt. Více informací viz http://cordis.europa.eu/fp6/instr_ip.htm NoE: vytváření sítě pracovišť dosahujících vynikajících výsledků v určité oblasti NoE mají podporovat vědeckou a technologickou výjimečnost (excelenci) v určité výzkumné oblasti. Cílem je překonat roztříštěnost evropského výzkumu prostřednictvím vzájemného propojování pracovišť, které má zajistit, že zdroje a zkušenosti budou co nejvíce využity, což zajistí Evropě vedoucí postavení pro danou oblast. NoE mají rovněž šířit výjimečnost za hranice svého partnerství. Projekty musí obsahovat složku školení týkající se šíření excelence v příslušné oblasti. NoE mohou vytvořit minimálně tři partneři ze tří různých zemí, minimální počet partnerů může být specifikován ve výzvě k podávání návrhů projektů. Trvání projektu je běžně 5 let, maximálně však 7 let. Více informací viz http://cordis.europa.eu/fp6/instr_noe.htm STREP: specificky zaměřené výzkumné projekty Jejich účelem je podporovat výzkum, technologický rozvoj a demonstrační aktivity menšího rozsahu a náročnosti než mají IP. Cílem STREP je zvyšovat evropskou konkurenceschopnost nebo uspokojovat potřeby společnosti nebo politik Společenství. Mohou mít následující formu: projekt vědeckého a technologického rozvoje navržený ke zvýšení znalosti nebo ke zlepšení existujících produktů, procesů nebo služeb; demonstrační projekt navržený k odzkoušení životaschopnosti nových technologií, které ještě nelze přímo komercializovat. Požadavkem jsou minimálně tři partneři ze tří různých členských zemí nebo asociovaných zemí. V některých výzvách k podávání projektů může být specifikován vyšší minimální počet partnerů. Projekty STREP trvají běžně 2 3 roky, mohou být i delší. Více informací viz. http://cordis.europa.eu/fp6/instr_strp.htm 21