III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F.

Transkript

1 III. část Vysoká škola finanční a správní Podzim 2005 Rozvoj manažerských schopností v oblasti dlouhodobé strategie a projektové činnosti středních škol Strategie rozvoje školy v podmínkách EU Jaroslava Barbara Sporková Znalostní společnost Nové zdroje bohatství Nový pohled na kapitál Zkušenost: Japonsko, Jižní Korea, Irsko, Finsko Čechy a Morava přelom 19. a 20. století Peter F. Drucker Společnost znalostí je prvním typem lidské společnosti, v níž je mobilita směrem vzhůru v podstatě neomezená. Znalosti se od všech jiných výrobních prostředků liší tím, že je nelze sdělit ani odkázat. Každý jedinec je musí získávat nanovo a každý začíná od zcela stejné naprosté nevědomosti. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Státy EU se stanou do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností. Lisabonský summit /1 Znalostní společnost Vytváření evropského prostoru výzkumu a inovací Vytváření příznivého prostředí pro zakládání a rozvoj inovativních podniků, zejména malých a středních 1

2 Lisabonský summit /2 Ekonomické reformy pro dobudování a plně funkční vnitřní trh Koordinace makroekonomických politik Vzdělávání a odborná příprava pro život a práci ve znalostní společnosti Více a lepších pracovních míst pro Evropu, aktivní politika zaměstnanosti Summit v Bruselu 2003 /1 Důraz na implementaci LP První výsledky: Nová pracovní místa Upřesnění priorit: Zvyšování zaměstnanosti a podpora sociálního začleňování Podpora inovací a podnikání Posílení vnitřního trhu EU Ochrana životního prostředí stimulující růst a zaměstnanost Summit v Bruselu 2003 /2 Přizvání kandidátských zemí ČR usnesení vlády č. 282 ze dne 19. března Stanovení priorit na rok 2003 Koordinace makroekonomických politik Politika zaměstnanosti Vzdělávání Věda a výzkum Summit ER v Bruselu duben Pojednán Mid Mid-term Review Lisabonské strategie, ve kterém bylo konstatováno nedostatečné plnění kroků vedoucích ke splnění Lisabonského procesu. Za hlavní příčinu neúspěchu je považována skutečnost, že se v rámci LS prosazují bloky, které se navzájem vylučují: konkurenceschopnost x sociální politika, prosperita x udržitelný rozvoj atp. Současnost V současné době je připraven pro projednání v RE a v Evropském parlamentu komunitární program nazvaný Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství Na úrovni ČR se zpracovává národní aktualizace LS s názvem Národní program reforem Česká republika Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR 2

3 Pojetí LZ ve Strategii RLZ je v souladu s převládající současnou mezinárodní praxí, která jím rozumí celoživotní vzdělávání (formální i neformální), včetně učení z praxe (informální( informální), orientované zejména na lepší pracovní uplatnění, zvýšení kompetencí a výkonnosti jednotlivců i týmů, a zahrnuje pod tento pojem širokou škálu aktivit, příležitostí a stimulů ve vzdělávací soustavě, v hospodářské praxi, veřejné správě i jiných sektorech. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR Základní cíle Strategie Nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi. Připravit lidské zdroje v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost, globální ekonomika a blížící se členství v Evropské unii. Zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory. Zvýšit zaměstnatelnost pracovních sil a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost. Zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Strategie rozvoje lidských zdrojů Globální a domácí výzvy Vývoj k informační a znalostní společnosti Globální ekonomika a konkurence Efektivní členství v Evropské unii Společenské uplatnění - zaměstnatelnost a zaměstnanost Česká generační výzva Strategie rozvoje lidských zdrojů Globální a domácí výzvy /2 Demografická výzva Hospodaření s talenty Regionální výzvy Optimální využívání omezených zdrojů: investování do RLZ Strategie rozvoje lidských zdrojů Specifické oblasti strategie Celoživotní učení Vzdělávání dětí a mládeže Terciární vzdělávání a věda Další vzdělávání Čeští manažeři a podnikatelé (viz další list) Podnikové strategie RLZ zaměstnanci pro konkurenceschopné organizace Odborné profese pro tržní ekonomiku Lidské zdroje ve veřejném sektoru Národní inovační strategie České republiky Usnesení vlády ČR č. 210 ze dne 3. března

4 INOVACE Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. (Evropská komise) Vzdělávací systém Inovační systém Řídící složky Inovační podnikání Finance Subjekty inovačního podnikání Orgány státní správy a samosprávy Profesní komory Banky Svazy, agentury, sdružení a nadace Pracoviště V+V Zahraniční agentury a organizace Podnikatelské subjekty Zákazníci, klienti Veřejná správa Implementace NIS Národní politika inovací Legislativa (přímá a nepřímá finanční podpora, propojení s VŠ) Institucionální základna Informační systém Osvěta Regionální inovační strategie pro Prahu Důležité údaje: 133% průměru HDP Produkuje ¼ HDP ČR 80% HDP ze sektoru služeb 20% zahraničních investic v ČR 20% obyvatel s VŠ vzděláním 80% orientace na inovace MSP BRIS (Bohemian regional Innovation Strategy) C.2 Celoživotní vzdělávání pro znalostní ekonomiku Vzdělávání na poli inovačního managementu, transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, zvládání nových technologií. 4

5 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky MŠMT Dlouhodobý záměr Změny strategických směrů z roku 2002: Nadřazený pojem: celoživotní učení Zajišťování kvality, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání (ne už ukončování studia na SŠ) Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství Zajišťování rovných příležitostí ve vzdělávání Dlouhodobý záměr Vychází ze strategie hospodářského růstu ČR. Cíl Strategie: Stát se konkurenceschopnou a flexibilní ekonomikou založenou na znalostech a dovednostech, která bude občanům poskytovat dostatek příležitostí a která bude vytvářet kvalitní prostředí pro život. V oblasti vzdělávání: rozvoj celoživotního učení, zvýšení počtu VŠ vzdělaných nad průměr EU, reflektovat požadavky trhu práce. 1. Vize stát se lokálním centrem vzdělanosti Hlavní cíl - vytvořit polyfunkční vzdělávací zařízení poskytující vzdělávací a informační služby v oblasti RLZ Další cíle a) Do roku 2007 vybudovat Akademii 2,5 věku b) Aktivně se podílet na tvorbě a realizaci školního vzdělávacího programu (pilotní škola MŠMT rámcový vzdělávací program) c) Do roku 2008 zajistit 100% informační gramotnost u všech pedagogických pracovníků d) Zkvalitnit jazykovou výuku 2. Základní otázky: Jakou školou chceme být? Jaký druh školy chceme vytvořit? Které hodnoty bude naše škola vyznávat a řídit se jimi? 5

6 3. Realistické zhodnocení situace školy Objektivní a nepředpojatá analýza (audit) RLZ součástí strategie (soulad zájmů školy, zaměstnanců a klientů) 4. Strategické dokumenty Dlouhodobý záměr vzdělávání na léta Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR BRIS Strategický plán rozvoje hl. m. Prahy Vyhodnotitelnost plnění strategie školy 5. Stanovení indikátorů Inspirace: Dlouhodobý záměr Výsledky a výstupy OP RLZ/JPD 3 Využití ESF k uskutečnění strategie školy - 1 DVPP 1. Program MŠMT Učitelé (zaměřeno na zvyšování kompetencí učitelů) 2. SOCRATES mezinárodní spolupráce zaměřená na zkvalitnění SŠ vzdělávání 3. Zavádění školních vzdělávacích programů, nových předmětů a vzdělávacích programů JPD 3, priorita 3., Opatření 3.1 Využití ESF k uskutečnění strategie školy Rovné příležitosti GS JPD 3, priorita Další vzdělávání GS JPD, priorita 3., Hodnocení školy v rámci GS JPD 3, priorita 3., opatření systémové projekty MŠMT: KVALITA I. a KVALITA II (evalvace) 6

7 Práce ve skupinách Děkuji za pozornost sporkova.spytech spytech.czcz Stanovit jeden z dílčích cílů Jak bude cíle dosaženo Finanční zajištění Partnerství Horizontální priority EU Indikátor (ukazatel) 7