Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií, státním rozpočtem a rozpočtem Statutárního města Děčín.
1. komunitní plán sociálních služeb města Děčína 2006 2008 Podklady připravili: Bc. Novotný Petr Kateřina Fiedlerová Mgr. Irena Beránková Marek Hošek Recenzi materiálu provedla: Ing. Renata Grešíková Finální dokument zpracovala: Ing. Dagmar Vávrová Grafická úprava: Art-Focus, www.artfocus.cz První vydání: 2006
1. Komunitní Plán Sociálních Služeb Města Děčína 2006 2008 Dokument vznikl v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb města Děčína.
Vážení spoluobčané, každý z nás se ve svém životě může dostat do situace, kterou sám nezvládne a bude muset vyhledat pomoc jiných. Smyslem komunitního plánování je zlepšit poskytování sociálních služeb v našem městě. Tato metoda je v České republice zaváděna Ministerstvem práce a sociálních věcí již od roku 2000. Mezi města, která se již do tohoto procesu zapojila, patří i Statutární město Děčín. Abychom požadovaného zlepšení mohli dosáhnout, musíme nejprve zjistit, co lidé opravdu chtějí. Odpověď na tuto otázku nám dává právě metoda komunitního plánování, která je založena na dialogu a vyjednávání. Výsledkem naší snahy by měla být nejen vzájemná provázanost, dostupnost, vyšší kvalita, ale i široká a pestrá nabídka sociálních služeb. Občané by měli dostávat dostatek informací o službách i jejich kvalitě a měli by mít možnost výběru dle svých potřeb. Děkuji všem, kteří se na zpracování komunitního plánu podíleli. Ing. Vladislav Raška primátor
Vážení, dostává se Vám do rukou 1. komunitní plán sociálních služeb města Děčína 2006 2008, který vyjadřuje společnou představu o vývoji sociálních služeb ve městě Děčíně pro nejbližší období. Statutární město Děčín se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojilo v roce 2004. Uvědomovali jsme si potřebu veřejné diskuse v této oblasti a zejména propojení aktivit veškerých poskytovatelů s činností veřejných institucí a politickou reprezentací. Dále považujeme za důležité, že komunitní plánování umožňuje angažování veřejnosti do problematiky sociálních služeb, a to nejen samotných uživatelů, ale všech občanů města. Tento dokument je naším prvním komplexním výstupem a chápeme jej skutečně jako první materiál, který se bude dále vyvíjet návazně na další zkušenosti a potřeby. Ráda bych uvedla, že komunitní plán je společným dílem zadavatele, poskytovatelů i uživatelů sociálních služeb našeho města. Velice si cením iniciativy všech, kteří se v procesu KP angažovali, a to i přesto, že bezprostřední užitek pro jednotlivé organizace zdánlivě nemusí být v této fázi zřejmý. Všem, kteří byli ochotni na procesu komunitního plánování spolupracovat, patří upřímný dík. Ráda bych tímto také poděkovala za osvícenost radních a zastupitelů Města Děčína, kteří naši aktivitu podpořili, a umožnili nám tak vytvořit pro komunitní plánování v sociálních službách technické a organizační podmínky. Naším cílem je, aby ve městě byla k dispozici dostupná síť kvalitních sociálních služeb, která odpovídá potřebám občanů, je vzájemně provázaná a efektivní. Doufáme, že komunitní plánování se nám v tomto ohledu stane dobrým pomocníkem. Ing. Renata Grešíková vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví
Obsah: I. Pár slov úvodem 6 II. Organizační struktura komunitního plánování města Děčína 7 III. Sociálně demografická analýza 8 3.1 Popis území 8 3.2 Vybrané ukazatele za správní obvod Děčín 9 3.3 Situace na trhu práce 10 3.3.1 Obecné údaje o nezaměstnanosti 10 3.3.2 Rozbor dlouhodobé nezaměstnanosti rizikových skupin 11 3.3.3 Veřejně prospěšné práce 12 3.3.4 Vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením 12 3.3.5 Stručná analýza problémových skupin 13 3.4 Sociální služby 15 3. Poskytovatelé 16 3. Financování 17 3. Přehled poskytovatelů (členů KS) 19 IV. 21 Senioři 21.1 Analýza současného stavu 21.2 Cílová skupina 25.3 Členové koordinační skupiny 26.4 Poskytovatelé 27.5 SWOT analýza 30.6 Cíle a opatření 31.7 Slovníček pojmů 36 Osoby se zdravotním postižením 37.1 Analýza současného stavu 37.2 Cílová skupina 39.3 Členové koordinační skupiny 41.4 Poskytovatelé 42.5 SWOT analýza 49.6 Cíle a opatření 50.7 Slovníček pojmů 78 Osoby a rodiny v krizi 82.1 Analýza současného stavu 83.2 Cílové skupiny 84.3 Členové koordinační skupiny 85.4 Poskytovatelé 86.5 SWOT analýzy 98.6 Cíle a opatření 100.7 Slovníček pojmů 126 Drogově závislí a etnické menšiny 128.1. Analýza současného stavu 128.2 Cílové skupiny 134 4. Členové koordinační skupiny 138.4 Poskytovatelé 139 4. SWOT analýza 143.6 Cíle a opatření 144.7 Slovníček pojmů 150 Dlouhodobé společné cíle všech koordinačních skupin 151 4
Pár slov úvodem Zpracovatelský tým: Iniciační tým Magistrát města Děčín, OSV Manažerský tým Členové koordinačních skupin Ing. Grešíková Renata Ing. Vávrová Dagmar Ing. Vávrová Dagmar Bc. Novotný Petr Fiedlerová Kateřina Mgr. Beránková Irena Hošek Marek Senioři Osoby se zdravotním postižením Osoby a rodiny v krizi Drogově závislí a etnické menšiny Skupina pro strategii - zástupci organizací ve městě Ing. Faugner Pavel, Dopravní podnik Děčín Horák Marcel, Městská policie PhDr. Král Jiří, ÚP Děčín Ing. Řehák Miloslav, Nemocnice Děčín Ing. Řezáč Jiří, OSSZ Děčín Ing. Kadlecová Marie, VZP Děčín Ing. Voborský Dalibor, Technické služby Děčín Stárková Ivana, zastupitelka - vedoucí odborů Magistrátu města Děčín Ing. Jančová Věra Ing. Martinček Tomáš Ing. Deutsch Dalibor 5
Pár slov úvodem I. Pár slov úvodem Komunitní plán sociálních služeb města Děčína je dokumentem, jehož cílem je snaha o zlepšení sociálních služeb ve městě. Vznikl v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Každý z nás se může dostat do situace, kdy bude odkázán na své blízké nebo na pomoc organizace, která službu poskytuje. Naší snahou je, aby se o službě vědělo, aby byla dostupná, kvalitní a cenově přijatelná. Smyslem komunitního plánování je společně se dohodnout, jakou podobu by sociální služby ve městě měly mít. Statutární město Děčín začalo komunitně plánovat v roce 2004. V té době byla vytvořena organizační struktura procesu a členové iniciačního týmu prošli vzděláváním v oblasti komunitního plánování. Od začátku roku 2005 pracovaly 4 koordinační skupiny na definici cílů a opatření k jejich naplnění v oblasti poskytování sociálních služeb. Samotný proces komunitního plánování ve městě Děčíně nám umožnil v průběhu roku 2005 2006 zmapovat pokrytí a strukturu poskytovatelů sociálních služeb na území města. Aktivním zapojením poskytovatelů sociálních služeb do procesu komunitního plánování (tzn. podílením se na tvorbě 1. komunitního plánu sociálních služeb města Děčína 2006 2008) se nám podařilo zjišťovat potřeby uživatelů sociálních služeb od odborníků. Od 1. 4. 2006 do 12. 5. 2006 byl návrh plánu dán k připomínkování veřejnosti. Bylo zaevidováno celkem 12 připomínek, z nichž 8 bylo zapracováno do konečné verze plánu. 1. komunitní plán sociálních služeb města Děčína 2006 2008 byl schválen zastupitelstvem města dne 14. 9. 2006 pod č. usnesení č. ZM 06 08 06 01. Předložený materiál je výsledkem společné práce jak zadavatele sociálních služeb, tj. Statutárního města Děčín, tak poskytovatelů sociálních služeb, tj. neziskových a církevních organizací, které služby poskytují a hájí zájmy samotných uživatelů. Cíle a opatření 1. komunitního plánu města Děčína se snaží především zlepšit již existující služby. Můžeme konstatovat, že situace v poskytování služeb již ovlivnila samotná účast poskytovatelů v koordinačních skupinách, kde se zástupci organizací poznali a navázali spolupráci, která v důsledku vede k lepšímu uspokojení potřeb uživatelů. Na financování procesu komunitního plánování se podílelo Statutární město Děčín ze svého rozpočtu. V roce 2005 získal odbor sociálních věcí a zdravotnictví dotaci Ústeckého kraje v rámci programu SROP Společný regionální operační program, grantového schématu Podpora sociální integrace v regionu Ústeckého kraje, na projekt Komunitní plánování sociálních služeb města Děčína. Proces komunitního plánování a metodologie použitá při zpracování plánu probíhala pod supervizí Michala Polesného z Centra komunitní práce Ústí nad Labem. Druhým supervizorem je PaedDr. Michal Slavík. Komunitní plán je živým dokumentem, který bude během procesu realizace doplňován ve vazbě na nově schválený zákon o sociálních službách a s tím spojené změny v podmínkách poskytování sociálních služeb. Nelze se také domnívat, že tento dokument upravuje konkrétní finanční závazky Statutárního města Děčín, nýbrž představuje pouze rámcové vyjádření finanční náročnosti navrhovaného souboru opatření ke zlepšení sociálních služeb ve městě. 6
Organizační struktura komunitního plánování města Děčína II. Organizační struktura komunitního plánování města Děčína Iniciační tým Zastupitelstvo Rada města Koordinační manažer Skupina pro strategii Manažerský tým Senioři Osoby se zdravotním postižením Osoby a rodiny v krizi Drogově závislí a etnické menšiny Iniciační tým navrhl 4 koordinační skupiny podle cílových skupin uživatelů, kterým jsou služby poskytovány. Bylo také přihlédnuto k četnosti poskytovatelů služeb, tj. organizacím, které služby pro cílovou skupinu poskytují. V čele každé skupiny stojí manažer, který vede jednání a spolupracuje s hlavní koordinátorkou procesu. Členové koordinačních skupin jsou vesměs poskytovatelé služeb, kteří hájí zájmy samotných uživatelů sociálních služeb. Manažerský tým pod vedením hlavní koordinátorky procesu koordinoval práce ve všech skupinách a schvaloval strategii při práci na tvorbě komunitního plánu. Skupinu pro strategii tvoří zástupci významných organizací ve městě, kterých se sociální problematika nějakým způsobem dotýká, a dále vedoucí odborů Magistrát města Děčín. Všem členům skupiny pro strategii byly předloženy materiály, ve kterých byly definovány problémy v sociální oblasti a návrhy na jejich řešení. 7
Sociálně demografická analýza III. Sociálně demografická analýza 3.1 Popis území Popis území Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín je největším správním obvodem v kraji, svými 554 km 2 zaujímá 10,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Hustotou 143 obyvatel na km 2 převyšuje průměr České republiky, více než polovina obyvatel žije v sídle správního obvodu. Sousedí se správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Rumburk a Varnsdorf. Na jihovýchodě přiléhá k Libereckému kraji, severně sousedí se Spolkovou republikou Německo. Děčín Ústecký kraj 3.1 3.2 Území města Děčín tvoří soubor 22 katastrálních území o celkové rozloze cca 12 tisíc ha s cca 52 tisíci trvale bydlícími občany. Statutární město Děčín se dělí na 34 částí, a to Děčín I Děčín XXXIII a Děčín XXXV. Město se dále dělí na 9 městských sektorů. Pro město tohoto typu je v České republice nezvyklé takové množství místních částí. 3.3 Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín Hřensko Janov Labská Stráň Jetřichovice 3.4 Arnoltice Růžová Bynovec Kámen Srbská Kamenice Kunratice Jílové Děčín Ludvíkovice Huntiřov Janská Česká Kamenice Kytlice Dobrná Markvartice Veselé Horní Habartice Malšovice Malá Veleň Benešov nad Ploučnicí Dolní Habartice Dobkovice Těchlovice Heřmanov Františkov Valkeřice Merboltice Velká Bukovina nad Ploučnicí Starý Šachov Verneřice Správni obvod města Děčina 8
Sociálně demografická analýza Správní obvod obce s rozšířenou působností tvoří 95 katastrálních území, do něhož spadá 34 obcí s celkovým počtem 82 000 obyvatel (Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Těchlovice, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé). 3.2 Vybrané ukazatele za správní obvod Děčín Správní obvod obce s rozšířenou působností DĚČÍN k 31.12.2004 Počet obyvatel Podíl věkových skupin (%) 0 14 15-64 65 a více Počet ekonomických subjektů v RES Trvale obydlené byty Celkem z toho v rodinných domech (%) Míra registrované nezaměstnanosti (%) Správní obvod celkem 79 049 15,7 71,6 12,7 16 979 30 661 34,2 15,0 z toho města: _ Benešov nad Ploučnicí 4 028 16,2 71,8 12,0 784 1 522 36,3 16,0 _ Česká Kamenice 5 473 16,0 71,3 12,8 1 211 2 006 48,3 16,5 _ Děčín 51 820 15,5 71,1 13,4 11 276 21 072 23,7 14,6 _ Jílové 5 301 16,1 73,9 10,1 955 1 944 38,0 14,1 Vybrané ukazatele za správní obvod Děčín 3.1 3.2 3.3 Složení obyvatelstva podle věku k 31.12.2004 v procentech 3.4 Město Obyvatelstvo ve věku Muži ve věku Ženy ve věku 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ Benešov nad Ploučnicí 16,2 71,8 12,0 17,2 73,9 8,9 15,1 69,7 15,2 Česká Kamenice 16,0 71,3 12,8 17,3 72,8 9,9 14,6 69,8 15,6 Děčín 15,5 71,1 13,4 16,4 73,2 10,5 14,7 69,1 16,2 Jílové 16,1 73,9 10,1 16,8 76,0 7,2 15,4 71,7 12,9 Pohyb obyvatelstva v roce 2004 Město Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Sňatky Rozvody Benešov nad Ploučnicí 48 47 1 92 108-16 -15 31 14 Česká Kamenice 54 56-2 105 105 - -2 21 21 Děčín 509 557-48 835 1025-190 -238 337 207 Jílové 63 50 13 126 145-19 -6 38 27 9
Sociálně demografická analýza 3.3 Situace na trhu práce 3.3.1 Obecné údaje o nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Situace na trhu práce 3.1 3.2 3.3 3.4 12000 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Z grafu měsíčních údajů o nezaměstnanosti vyplývá, že po posledním velkém nárůstu nezaměstnanosti v roce 2003 se daří situaci v okrese Děčín stabilizovat. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Ukazatel (celkový počet) Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Celkem Ženy 31.12.2005 31.12.2005 30.6.2005 31.12.2004 30.6.2004 Evidovaní uchazeči celkem 11 000 5 508 10 537 11 181 10 792 Z toho dosažitelní 10 539 5 207 - - - Volná pracovní místa 411-435 467 460 Uchazeči připadající na volné pracovní místo Uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti 26,8-24,2 23,9 23,5 2 473 1 188 2 222 2 364 2 745 Míra nezaměstnanosti 15,07-14,49* 14,89* 14,99* * podle nové metodiky dle ILO 10
Sociálně demografická analýza Vzdělanostní struktura nezaměstnaných Typ vzdělání 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % Bez vzdělání 15 0,13 16 0,15 17 0,15 Základní vzdělání 4 562 40,8 4 404 41,69 4 398 39,98 Střední odborné 4 714 42,16 4 437 42,11 4 712 42,84 Střední odborné s maturitou 1 579 14,12 1 433 13,51 1 594 14,49 Střední všeobecné (gymnázia) 177 1,58 157 1,49 176 1,60 Vysokoškolské vzdělání 107 0,96 110 1,05 103 0,94 Celkem 10 792 100,00 10 537 100,00 11 000 100,00 Věková struktura nezaměstnaných Věkové kategorie 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 762 6,8 628 5,9 757 6,9 z toho mladiství 213 1,9 196 1,9 207 1,9 20-24 1 734 15,5 1 416 13,4 1 487 13,5 25-29 1 487 13,3 1 398 13,2 1 373 12,5 30-34 1 473 13,2 1 399 13,4 1 490 13,5 35-39 1 126 10,1 1 122 10,6 1 156 10,5 40-44 1 037 9,3 986 9,4 1 012 9,2 45-49 1 146 10,2 1 049 10,0 1 083 9,8 50-54 1 470 13,1 1 450 13,8 1 451 13,2 55-59 887 7,9 1 004 9,5 1 097 10,0 60 a více 58 0,5 85 0,8 94 0,9 celkem 11 181 100,0 10 537 100,0 11 000 100,0 průměrný věk 37 38 38 Situace na trhu práce 3.1 3.2 3.3 3.4 3.3.2 Rozbor dlouhodobé nezaměstnanosti rizikových skupin V podmínkách okresu Děčín je výrazně nepříznivým faktorem růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Prodlužování doby evidence je dlouhodobým jevem zejména z hlediska nezaměstnanosti delší než jeden nebo dva roky. Délka evidence 31.12.2005 30.6.2005 31.12.2004 30.6.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 2 175 19,8 1 805 17,1 2 227 19,9 1 994 18,5 3-6 měsíců 1 704 15,5 1 456 13,8 1 748 15,6 1 566 14,5 6-9 měsíců 897 8,2 952 9,0 978 8,7 1 002 9,3 9-12 měsíců 844 7,7 936 8,9 868 7,9 903 8,4 12-24 měsíců 1 918 17,4 1 890 17,9 1 942 17,3 2 090 19,4 nad 24 měsíců 3 462 31,5 3 498 33,3 3 418 30,6 3 237 30,0 celkem 11 000 100 10 537 100 11 181 100 10 792 100 11
Sociálně demografická analýza Situace na trhu práce 3.1 Délka evidence 31.12.2004 31.12.2005 Celkem v % celkem % muži ženy Celkem 11 181 100 11 000 100 5 492 5 508 Déle než 1 rok 5 360 49,6 5 380 48,9 2 512 2 868 Déle než 2 roky 3 418 30,6 3 462 31,5 1 692 1 830 Déle než 3 roky 2 320 20,7 2 469 22,4 1 175 1 294 Déle než 4 roky 1 582 14,1 1 716 15,6 812 904 Déle než 5 let 1 190 10,7 1 206 11,0 570 636 Déle než 6 let 836 7,5 932 8,5 443 489 Déle než 7 let 549 4,9 672 6,1 319 353 Déle než 8 let 360 3,2 431 3,9 196 235 Déle než 9 let 242 2,2 284 2,6 120 164 Déle než 10 let 157 1,4 197 1,8 89 108 Údaje jsou alarmující: 11,0 % nezaměstnaných je v evidenci déle než 5 let, 22,4 % je v evidenci déle než 3 roky a 48,9 % je v evidenci přes rok. Vysoká čísla nepostihují osoby s krátkodobě přerušenou evidencí (např. pro maření součinnosti), krátkodobě sezónně zaměstnané apod. 3.2 3.3 3.4 3.3.3 Veřejně prospěšné práce V roce 2005 byly uzavřeny dohody na vytvoření 636 míst pro VPP a na nich bylo umístěno 610 uchazečů o zaměstnání. Na VPP bylo vyplaceno 36 037 tis. Kč. Vytvářením VPP je alespoň částečně eliminován problém stále narůstajícího počtu těžko umístitelných uchazečů se základním vzděláním a delší dobou evidence na ÚP. Podpora veřejně prospěšných prací Rok 2002 2003 2004 2005 Počet umístěných uchazečů 974 614 687 610 Počet vytvořených míst 1154 626 681 636 3.3.4 Vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením V roce 2005 bylo vynaloženo celkem 13 405 tis. Kč na provozní náklady a na zřízení chráněných pracovišť. Z toho byl podpořen provoz 261 a vznik 57 pracovních míst Podpora chráněných dílen (CHD) a pracovišť (CHP) Rok 2003 2004 2005 Vytvoření míst CHD nebo CHP 63 55 57 Podpora provozu CHD a CHP 179 238 261 Podpora vzniku CHP OSVČ 7 1 2 12
Sociálně demografická analýza 3.3.5 Stručná analýza problémových skupin Na základě údajů z databáze Úřadu práce v Děčíně bylo k 31.12.2005 registrováno 6 224 nezaměstnaných déle než půl roku, tj. 56,6 %. Současně bylo registrováno 5 360 nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 1 rok - tj. 49,6 % z celkového počtu uchazečů. Skupinu uchazečů s dlouhodobou evidencí převážně tvoří následující problémové skupiny: a) Občané se základním vzděláním nebo bez vzdělání Z celkového počtu nezaměstnaných je v této skupině 40,1 %, tj. 4 415 uchazečů. U nezaměstnaných se základním vzděláním je doba evidence delší než rok v 66,0 % případů, což je nejvíce ze všech rizikových skupin nezaměstnaných. Délka evidence Muži Ženy Celkem 31.12.2004 31.12.2005 30.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 Aktuálně v evidenci 2 482 2 215 2 290 2 200 4 772 4 415 nad 1 rok 1 481 1 312 1 433 1 406 2 914 2 718 nad 2 roky 1 026 964 980 1 012 2 006 1 976 nad 3 roky 710 723 689 734 1 399 1 457 Situace na trhu práce 3.1 Jde zjevně o jednu z nejrizikovějších skupin, která tvoří většinu dlouhodobě nezaměstnaných. Navíc je zde i v ročním srovnání rozpoznatelný poměrně razantní nárůst délky nezaměstnanosti. Uchazeči z této skupiny nezaměstnaných se prolínají se všemi dalšími. Omezení nízkou kvalifikací je nejvýznamnějším jevem pro délku evidence. b) Uchazeči o zaměstnání starší 50 let Z hlediska věkových skupin jsou na tom nejhůře, neboť je jich z celkového počtu nezaměstnaných 23,7 %, tj. 2 612 uchazečů. U nezaměstnaných starších 50 let je doba evidence delší než rok v 57,9 %. 3.2 3.3 3.4 Délka evidence Muži Ženy Celkem 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 Aktuálně v evidenci 1 605 1 400 1 277 1 212 2 882 2 612 nad 1 rok 818 803 748 709 1 566 1 512 nad 2 roky 546 534 527 502 1 073 1 036 nad 3 roky 384 389 370 384 754 773 Jde o skupinu, která se často prolíná s nezaměstnanými se základním vzděláním, popř. i se zdravotním omezením. Podpora nezaměstnaných starších 50 let je v současné době prioritou Úřadu práce v Děčíně. c) Uchazeči o zaměstnání do 25 let věku Je rizikovou skupinou zejména z pohledu perspektiv. Z celkového počtu nezaměstnaných je v této skupině evidováno 20,4 %, tj. 2 244 uchazečů. U nezaměstnaných do 25 let věku vzděláním je doba evidence delší než rok v 30,4 %, což je nejméně ze všech rizikových skupin nezaměstnaných. 13
Sociálně demografická analýza Délka evidence Muži Ženy Celkem 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 Aktuálně v evidenci 1 510 1 261 1 075 983 2 585 2 244 nad 1 rok 491 370 316 312 807 682 nad 2 roky 241 191 110 118 355 309 nad 3 roky 110 104 45 52 155 152 Situace na trhu práce 3.1 Přes obecnou rostoucí nezaměstnanost se daří snižovat u skupiny obyvatel do 25 let nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost v této skupině lidí poměrně výrazně klesá také díky novému zákonu o nezaměstnanosti, který zrušil podporu v nezaměstnanosti pro absolventy škol a učilišť. Rozborem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů v rámci této kategorie se ukazuje nejrizikovější kombinace se základním vzděláním. d) Uchazeči se zdravotním postižením Velmi komplikovanou rizikovou skupinou jsou uchazeči osoby se zdravotním postižením (OZP), kterých z celkového počtu nezaměstnaných je 12,3 %, tj. 1 352 uchazečů. U nezaměstnaných se zdravotním postižením je doba evidence delší než rok v 60,6 % případů.vzhledem k vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti je zdravotně postiženým spoluobčanům věnována zvýšená pozornost. 3.2 3.3 3.4 Délka evidence Muži Ženy Celkem 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 Aktuálně v evidenci 633 682 636 670 1 269 1 352 nad 1 rok 388 403 426 416 814 819 nad 2 roky 277 277 289 285 568 562 nad 3 roky 214 204 201 210 415 414 Jde zjevně o skupinu obyvatel s výrazně vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. U této kategorie je patrný pokles dlouhodobé nezaměstnanosti. Zdravotní důvody hrají samozřejmě velmi důležitou roli, neboť jsou určujícím faktorem pro konkrétní pracovní omezení (a tedy i pracovní uplatnění) 25 % evidovaných uchazečů se ZPS nesmí vykonávat práci ve vynucených polohách (dlouho sedět či stát), 50 % nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci (co je pro zdravého lehké, je pro ZPS často těžké), 10 % není schopno zatěžovat horní končetiny, 5 % má astma či alergii, 10 % má mentální psychické problémy atd. Pro určité výše uvedené kategorie by bylo zajisté možné najít vhodné zaměstnání, kdyby se však v převážné většině případů nejednalo o kombinaci zdravotních omezení. Současně se u této skupiny ještě kumulují další znevýhodnění nízká kvalifikace, věk nad 45 let, neochota přizpůsobit se novým požadavkům trhu práce. Mnozí uchazeči se ZPS často požadují výhody nad rámec možností zaměstnavatel musí na mne brát ohled. Při prezentaci u zaměstnavatele tato skupina mnohdy nezdůrazňuje v prvé řadě své kvality, ale ihned předkládá svoji zdravotní dokumentaci, aby zaměstnavatel věděl, co všechno nesmí. Kromě problémových skupin z hlediska délky evidence na ÚP lze za další problémové skupiny označit např. absolventy škol bez praxe (k 30.6.2005 550), ženy s malými a školou povinnými dětmi, které nemohou nastoupit zaměstnání ve více směnách (např. prodavačky), osoby propuštěné z výkonu trestu 1. 1 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Děčín za rok 2005, ÚP 2006 14
Sociálně demografická analýza 3.4 Sociální služby Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů ovlivňuje pozitivně sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Každému občanu, ať žije kdekoliv, musí být umožněn přístup k celému spektru sociálních služeb, a to z hlediska finanční i fyzické dostupnosti. Jinak řečeno, pro občany každého územního celku by měly být základní typy sociálních služeb k dispozici. S účinností nového zákona o sociálních službách bude stát posilovat podle potřeby příjmy občanů tak, aby si sociální služby mohli koupit. Tím bude vytvářet koupěschopnou poptávku a využívat nástrojů trhu k vyvolání nabídky a konkurence, vedoucí ke zvyšování kvality. Za reálnou existenci služeb by měly být ve prospěch svých občanů odpovědny postupně stále více samosprávné obce. Je také nezbytné stanovit podstatně příznivější a rovnoprávnější podmínky pro podporu a rozvoj činností nestátních subjektů v této oblasti. 2 Sociální služby pomáhají žít lidem běžným způsobem života. Zaměřují se zejména na zachování nebo udržení určitého standardu, kvality či důstojnosti života. Cílem služeb bývá mimo jiné - podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu; - rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život; - snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Mezi základní poskytované služby patří zejména pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zajištění stravy nebo její poskytnutí, umožnění ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, také pomoc s běžným chodem domácnosti, terapeutické, výchovné, vzdělávací a aktivizační programy, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti související s prosazováním práv a zájmů uživatelů. Služby jsou poskytovány lidem v nepříznivé sociální situaci, kterou nejsou schopni řešit či zvládnout sami a obvykle potřebují pomoc druhé osoby. Může se jednat například o následky nepříznivého zdravotního stavu, návyky nebo způsob života vedoucí ke konfliktům s okolím, krizové sociální situace, problémy spojené s vysokým věkem nebo život v sociálně znevýhodněném prostředí. Senioři v současné době představují jednu z nejpočetnějších skupin příjemců sociálních služeb. Tak jako jiné sféry našeho života, i služby sociální péče jsou upraveny právními předpisy. Nejdůležitější z nich jsou: - zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení; Sociální struktura 3.1 3.2 3.3 3.4 2 Autorský kolektiv, Obce, města, regiony a sociální služby, Praha 1997 15
Sociálně demografická analýza - vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška č 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních; - vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Sociální struktura 3.1 3.2 Kromě předpisů upravujících rozsah a možnosti poskytování služeb je nutné mít pevně stanoveny také hranice kvality. Proto byly vytvořeny standardy kvality sociálních služeb, které jsou dle zaměření rozděleny na procedurální, personální a provozní. Tyto standardy popisují, jak má kvalitní sociální služba vypadat. Procedurální standardy zahrnují především cíle a způsoby poskytování služeb, ochranu práv uživatelů sociálních služeb, pravidla jednání se zájemcem o službu, způsob, náležitosti a podmínky uzavření dohody o poskytování služeb, plánování a průběh poskytování služeb. Také podmínky zpracování a nakládání s osobními údaji uživatelů, pravidla pro podávání stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb, a dále návaznost na další zdroje. Personální standardy znamenají především personální zajištění služeb, což představuje strukturu, počet, vzdělání a dovednosti pracovníků, jejich profesní rozvoj a dále stanovuje pravidla pracovních podmínek a řízení poskytování služeb. Provozní standardy sociálních služeb obsahují místní a časovou dostupnost služby a informovanost o službě, stanovují prostředí a podmínky pro poskytování služby a zajištění kvality. Kromě tohoto řeší také financování služeb či řešení nouzových a havarijních situací. 3.3 3.4 3. Poskytovatelé sociálních služeb Velmi významné a v řadě směrů nezastupitelné místo při poskytování sociálních služeb patří nevládním neziskovým organizacím (NNO). Jejich činnost doplňuje omezenou nabídku produktů státu a podnikatelských subjektů. Právní formy NNO: - občanská sdružení, - obecně prospěšné společnosti, - právnické a církevní osoby, - nadace a nadační fondy. Působnost NNO můžeme rozdělit na místní, regionální a celorepublikovou. Organizace jsou osvobozeny od daní v případě příjmů z grantů, dotací a darů, v případě nadací také u výnosů z nadačního jmění. Kostřánková Jana Bc., Služby pro seniory ve městě Děčíně, FSE UJEP, 2006 16
Sociálně demografická analýza Rozložení organizací poskytující sociální služby v Děčíně podle zřizovatele* Kraj 5% Stát 10% Kraj 12% 3. Financování Obec 26% Církev 3% Kraj NNO 56% Statutární město Děčín se podílí 12% na financování v sociální oblasti Církev v několika směrech. Je zřizovatelem Centra sociálních služeb Děčín, příspěvkové organizace, 3% která provozuje zařízení pro seniory, ústavy pro osoby s mentálním postižením, azylový dům, nízkoprahové zařízení a doléčovací centrum v oblasti protidrogové prevence. Na jejich financování se podílí stát u ústavů příspěvkem na lůžka. Z rozpočtu města je dále poskytová- nční prostředky poskytované z rozpočtu města na sociální služby na dotace Státorganizacím, které zajišťují městem požadované služby, např. jesle. Vedle ostatních 24% činností, které má Statutární město Děčín povinnost zajišťovat ze zákona, patří i financování procesu komunitního plánování. NNO 56% Sociální struktura Rozložení organizací poskytující sociální služby v Děčí podle zřizovatele* Obec 26% Kraj 5% Stát 10% 3.1 3.2 3.3 2004 3.4 2005 Finanční prostředky poskytované z rozpočtu města na sociální služby 30 000 2006 25 000 CSS Děčín, p.o. tis. Kč 20 000 Ostatní dotovaná zařízení 15 000 Dotace NNO Ostatní služby 2004 2005 10 000 2006 5 000 0 CSS Děčín, p.o. Ostatní dotovaná zařízení Dotace NNO Ostatní služby 17
Sociálně demografická analýza Sociální struktura 3.1 Z našich poznatků vyplývá, že získávání finančních prostředků NNO v našem městě lze spojit se schopnostmi managementu jednotlivých organizací. Svazy a místní organizace, jejichž zřizovatel má celorepublikovou působnost, nemají ve většině případů možnosti dosáhnout na evropské peníze a k zajištění jejich aktivit jim stačí vlastní prostředky a dotace města, na rozdíl od některých organizací, jejichž management je schopen získat finanční prostředky od státu nebo z evropských fondů. Vykazování zdrojů pro potřeby komunitního plánování organizací, které obdržely finanční prostředky z Evropské unie, je pro tyto organizace problémové, neboť dochází buď k předfinancování celého projektu, nebo naopak organizace musí zafinancovat projekt z vlastních zdrojů a následně, po ukončení realizace, obdrží finanční prostředky. Jsme si vědomi, že tato oblast je pro některé organizace problémová, buď z důvodu nesledování některých údajů, nebo i nechuti tyto údaje rozkrývat. Naší snahou při přípravě dalších komunitních plánů města bude stanovení finanční náročnosti jednotlivých služeb. V souvislosti se změnou legislativy v oblasti sociálních služeb se budou měnit i požadavky na veškeré poskytovatele sociálních služeb, včetně NNO, tak aby byl naplněn zákon o sociálních službách a zákony související. Týká se to především povinných registrací poskytovatelů a zprůhlednění financování sociálních služeb v rámci města v návaznosti na úpravu plánu rozvoje sociálních služeb dle 3 zákona 108/2006 Sb. 3.2 3.3 3.4 18
Sociálně demografická analýza 3. Přehled poskytovatelů PŘEHLED POSKYTOVATELŮ (členů koordinačních skupin) ostatní nezaměstnaní, lidé ohrožení sociální exkluzí pachatelé trest. činnosti, osoby propuštěné ze škol. zaříz. pro výkon ústav. nebo ochran. výchovy po dosažení zletilosti osoby ohrož. prostitucí děti a mládež ohrožené delikvencí osoby s jiným zdravotním postižením, poúrazový stav osoby s kombinovaným postižením osoby se sluchovým postiž. osoby se zrakovým postiž. osoby s mentálním postiž. osoby s tělesným postiž. Cílová skupina oběti násilí osoby v krizi osoby bez přístřeší uprchlíci etnické menšiny rodiny s dětmi senioři drogově závislí osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS osoby s duševním onemocněním Organizace Agentura Osmý den Agentura osobní asistenční služba AJAK Děčín Asociace vozíčkářů a zdravotně i mentálně postižených Děčín Azylový dům pro muže a matky s dětmi Centrum pro zdravotně postižené ÚK D-centrum Domov důchodců Charitní sdružení Děčín INDIGO Jonáš K-centrum Krizová poradna Mateřské centrum Bělásek Městská policie Děčín Magistrát města Děčín Občanské sdružení Jurta Oblastní charita Č. Kamenice OS Labské skály PČR Pečovatelská služba Pedagogicko-psychologická poradna PMS Sociální struktura 3.1 3.2 3.3 3.4 19
Sociálně demografická analýza Sociální struktura 3.1 3.2 3.3 3.4 ostatní nezaměstnaní, lidé ohrožení sociální exkluzí Cílová skupina oběti násilí osoby v krizi osoby bez přístřeší pachatelé trest. činnosti, osoby propuštěné ze škol. zaříz. pro výkon ústav. nebo ochran. výchovy po dosažení zletilosti osoby ohrož. prostitucí děti a mládež ohrožené delikvencí uprchlíci etnické menšiny rodiny s dětmi senioři drogově závislí osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS osoby s jiným zdravotním postižením, poúrazový stav osoby s kombinovaným postižením osoby s duševním onemocněním osoby se sluchovým postiž. osoby se zrakovým postiž. osoby s mentálním postiž. osoby s tělesným postiž. Organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým Děčín Sdružení Slunečnice Sekce důchodců při OROS Senior, o. s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Speciální základní škola SPRP Liberec Svaz diabetiků, územní organizace Svaz důchodců ČR Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Svaz postižených civilizačními chorobami Svaz tělesně postižených Děčín Úřad práce Děčín Ústav sociální péče Boletice Ústav sociální péče Horní Žleb ZŠ Máchova 20
IV. Senioři Obsah:.1 Analýza současného stavu.2 Cílová skupina.3 Členové koordinační skupiny.4 Poskytovatelé.5 SWOT analýza.6 Cíle a opatření.7 Slovníček pojmů.1 Analýza současného stavu Struktura poskytovatelů sociálních služeb, zaměřených na oblast seniorů, je v Děčíně relativně vyvážená. Velmi dobře pracuje pečovatelská služba, rozvíjejí se asistenční služby a o své místo se hlásí nově vznikající organizace či již fungující organizace z jiných měst (Opora o.s., Senior o.s., Křesťanské společenství Jonáš apod.) Děčín disponuje relativně vysokým počtem bytů v domech s pečovatelskou službou. Plánuje se výstavba nového domova důchodců, který by měl nahradit zastaralý a standardy nesplňující ústav. Vážným nedostatkem je také absence asistenčních a pečovatelských služeb v odpoledních a nočních hodinách, jakož i o víkendech. Poptávku po odlehčovacích krátkodobých pobytech pro seniory (respitní péče) nedovedeme prozatím zcela uspokojit. Také zde Struktura přírůstku obyvatel v letech 1950 2004 Senioři 120 000 80 000 40 000 0-40 000-80 000-120 000 celkový přírůstek přirozený přírůstek saldo migrace 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2004 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/struktura_prirustku_obyvatel_v_letech_1950_2004 21
nepracují dobrovolnické či církevní organizace. Situaci v poskytování sociálních služeb seniorům a zdravotně postiženým může změnit nový zákon o sociálních službách, který byl poslaneckou sněmovnou schválen a bude účinný od 1. 1. 2007. Je otázkou, do jaké míry dají klienti v budoucnu přednost ústavní péči před péčí v domácím prostředí. Populační stagnace V České republice dochází postupně ke stárnutí populace a v současné době se ČR zařadila mezi nejstarší evropské země s nepříznivým demografickým vývojem a nízkým podílem dětských ročníků. Je předpoklad, že se v nejbližších letech ČR stane jednou z nejstarších evropských zemí. Její dosavadní nevýhodou (z hlediska demografického vývoje) ve srovnání se západoevropskými a jihoevropskými zeměmi je, že není významněji omlazována imigrací ze zahraničí (imigrace brání rychlému populačnímu stárnutí v zemích s dlouhodobě nízkou porodností např. v Německu, ve Švýcarsku, Rakousku). Podle všech variant projekce bude obyvatelstvo ČR nadále stárnout a tempo stárnutí se urychlí. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Studie OSN odhadují, že za půlstoletí budou Zemi obývat dvě miliardy lidí starších 60 let, tedy celá pětina populace. Počet osob ve věku nad 65 let podle pohlaví a rodinného stavu (k 31.12.2005) Senioři Muži Ženy Svobodní 18 179 22 474 Ženatí (vdané) 432 598 313 094 Rozvedení 32 736 71 062 Ovdovělí 86 191 480 057 Celkem 569 704 886 687 Pramen: ČSÚ 30 Podíl obyvatel ve věkové skupině 0 14 a 65 a více let v letech 1950 2004 (v %) 25 20 0-14 65 + 15 10 5 0 1946 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2004 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_obyvatel_ve_vekove_skupine_0_14_a_65_a_vice_let_v_letech_1946_2004 22
Věkové složení obyvatel ČR 1998 Věkové složení obyvatel ČR 2030 Věk 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 MUŽI ŽENY 0 100000 50000 0 50000 100000 Počet obyvatel Věk 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 MUŽI ŽENY 100000 50000 0 50000 100000 Počet obyvatel Pramen: ČSÚ střední varianta projekce Vedle demografických změn se se stárnutím obyvatelstva zákonitě změní i životní styl společnosti změní se struktura trhu průmyslového zboží, vznikne odlišná skladba životních hodnot a dojde k posunu roviny vytváření podmínek přiměřeného bydlení. Počty a podíly seniorské populace ve věku nad 60 let v období 1950 2030 v ČR Rok Počet obyvatel ve věku nad 60 let (v tis.) nad 60 let (v %) 1950 1 136 12,6 1960 1 414 14,8 1970 1 799 18,3 1980 1 733 16,8 1990 1 836 17,7 1995 1 859 18,0 2000 1 873 18,2 2005 2 077 20,3 2010 2 402 23,4 2015 2 673 26,2 2020 2 780 27,7 2025 2 900 29,2 2030 2 962 30,6 Poznámka: Data pro období 2005-2030 pocházejí ze střední varianty populační projekce ČSÚ Pramen: Statistická ročenka ČR, Zdravotnická ročenka ČR, ČSÚ Senioři 23
Vývoj počtu živě narozených a zemřelých v Ústeckém kraji v letech 1991 2004 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7 500 živě narození zemřelí 7 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů v prosinci 2003 Kraj, okresy Důchody celkem starobní plné starobní poměrné invalidní plné z toho důchody invalidní částečné vdovské 1) vdovecké 1) sirotčí Příjemci důchodů Ústecký kraj 200 253 100 583 363 25 858 15 527 46 164 6 780 4 978 Děčín 32 918 16 232 40 4 544 2 767 7 440 1 104 791 Senioři Průměrná měsíční výše důchodu (bez součástí) v Kč Ústecký kraj 6 891 7 085 4 243 6 874 4 197 7 544 8 505 3 374 Děčín 6 680 6 862 4 209 6 622 4 117 7 435 8 091 3 290 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Počet obyvatel v poproduktivním věku v absolutním počtu a v procentech v okrese Děčín (střední varianta) 1991 2000 2010 2020 12 157 19,09 % 13 385 21,2 % 14 375 23,1 % 14 965 24,3 % Pramen: Okres Děčín Studie demografického vývoje, RNDr. Jan Ježek Z demografických studií vyplývá, že i ve městě Děčín přibývá stále více lidí v poproduktivním věku a dochází k nárůstu počtu seniorů. Z celkového počtu 53 350 obyvatel podle sčítání v roce 2004 je v současné době na území města 5 092 trvale bydlících seniorů ve věku 65 80 let a seniorů ve věku 80 let a více je 1 942. Studie demografického vývoje RNDr. Jana Ježka dokládá, že tento vývoj zvyšování počtu seniorů bude v našem městě i nadále pokračovat. Do prognózy vstupují tyto ukazatele: migrace obyvatel, přirozený úbytek a přírůstek, porodnost, prodlužování průměrné délky života. Proto se výsledná čísla mohou od předpokladu lišit a jsou průměrem několika variant možného vývoje. 24
Pravděpodobný nárůst populace v poproduktivním věku lze očekávat v období 2008 2015, kdy dojde k odchodu do důchodu u silných poválečných ročníků z let 1946 50. Vztah vývoje populace k rozvoji ústavních zařízení sociální péče Vzhledem ke zlepšování zdravotnických služeb a prodlužování průměrné doby dožití lze usuzovat, že do budoucna nedojde k dramatickému nedostatku míst v ústavní péči. Pouze bude třeba zajistit dostatečné spektrum typů zařízení, např. pensiony pro samostatně hospodařící seniory, domovy důchodců (se specializovanými odděleními pro různé typy klientů), léčebny pro dlouhodobě nemocné, hospice apod. Personální zajištění současných sociálních služeb není problémem z důvodu zeštíhlení řady zdravotnických zařízení a k možnému přelivu těchto pracovníků..2 Cílová skupina V průběhu přípravných jednání si členové koordinační skupiny rozdělili cílovou skupinu seniorů do specifických skupin, neboť každá z těchto skupin potřebuje jiné služby a jinou péči. Produktivní senioři soběstační, samostatní jedinci v důchodovém věku, aktivně prožívající život. Služby pro tuto skupinu se budou zaměřovat na zprostředkování např. rekondičních, poznávacích a společenských aktivit, které zkvalitní podzim jejich života. Motto pro tuto skupinu by mohlo znít: Aktivně prožít každý den a nezůstávat sám. Produktivní senioři nesplňující důchodový věk (nad 55 let) bez práce nebo v předčasném důchodu (není podmínkou). Pro tuto skupinu platí předchozí charakteristika rozšířená o možnost informovat o pracovních příležitostech či dalším vzdělávání (Univerzity třetího věku U3V). Senioři vyžadující péči další osoby (člena rodiny nebo pracovníka organizace). Tato cílová skupina již bude vyžadovat intervenční typ služby. Rozsah může být od občasné návštěvy spojené s donáškou nákupu či vypraného prádla, přes každodenní službu (obědy) až k několikahodinové asistenci při přípravě stravy, hygienických úkonech nebo pravidelný dohled nad dospělou osobou. Zde se může jednat i o pobytovou službu ve stacionáři. Motto: Být doma až do konce. Imobilní senioři umístění do ústavní péče nebo v domácím prostředí. Zde se předpokládá dlouhodobý pobyt asistentů a dobrovolníků v rodině nebo v ústavu spojený s provázením při denních pochůzkách nebo při sebeobslužných úkonech. Motto: Ač imobilní, přesto důstojný život. Osamělí senioři málo nebo žádné sociální vazby na členy rodiny, v bydlišti. Pomoc těmto klientům spočívá v nabízených možnostech k navazování kontaktů. Někdo je rád ve společnosti každý den, jinému stačí 1x týdně. Problém je spíše ve vyhledávání těchto seniorů a ve způsobu jejich oslovení. Motto: Nebát se poznat něco nového. Nepřizpůsobení senioři odmítají pomoc organizací, nedovedou žít v ústavních zařízeních, nesnesou se v místě bydliště, ruší (alkoholici, bezdomovci, psychotici, podivíni, nedbající o sebe apod.) U této skupiny se jedná spíše o informování okolí a rodinných příslušníků, popřípadě o vytvoření nízkoprahových ubytovacích kapacit pro důstojné dožití. Motto: Žít a nechat žít. Senioři 25
.3 Členové koordinační skupiny Senioři Bc. Petr Novotný manažer KS Zaiptová Eva Agentura osobní asistenční služby Jiřího z Poděbrad 1053/85, Děčín 6 Hyblerová Miluše Centrum pro zdravotně postižené Ústeckého kraje Ulice 28.října 29, Děčín 1 Mgr. Radek Michálek Centrum sociálních služeb Děčín p.o. Domov důchodců, Kamenická 195, Děčín 2 Lucie Pisaříková Centrum sociálních služeb Děčín p.o. Pečovatelská služba, Krásnostudenecká 30, Děčín 6 Martina Volfová Charitní sdružení Děčín, Husovo nám. 99/13, Děčín 4 Hana Poláková Oblastní charita, Tyršova 350, Česká Kamenice Marta Revayová OROS Děčín sekce důchodců při ČMOS Prokopa Holého 808, Děčín 4 Jana Bašová Senior o.s., Fügnerova 355, Děčín 2 Jarmila Hlavatá Svaz diabetiků ČR územní organizace Děčín Čsl. armády 811/14, 405 02 Děčín 1 Zdeněk Danileiko Svaz důchodců ČR MO č. 1 Děčín Bezručova 21, Děčín 4 Irena Lenghartová Svaz tělesně postižených Děčín U Tvrze 21, Děčín 6 412 593 169, 608 505 504 petr.novotny@mmdecin.cz 412 539 584,723 123 050 os.asistence@seznam.cz 412 510 107, 775 204 162 cs.szdp@quick.cz 412 526 662 michalek@cssdecin.cz 412 540 978 pisarikova@cssdecin.cz 412 510 660 charita@space.cz 412 582 602 kamenice@dchltm.cz 412 530 228 723 345 134 412 558 555 basova@seniorcentrum.cz 607 727 992 412 518 161 412 539 110 606 622 119 i.lenghartova@seznam.cz 26
.4 Poskytovatelé Agentura osobní asistenční služby Centrum pro zdravotně postižené ÚK Charitní sdružení Děčín Oblastní charita Česká Kamenice CSS, Domov důchodců CSS, Domy s pečovatelskou službou Sekce důchodců při OROS Senior Svaz diabetiků Svaz důchodců ČR Svaz tělesně postižených ČR NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení Církevní organizace Státem / Městem řízená organizace Státem / Městem řízená organizace NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení NNO občanské sdružení Rozložení poskytovatelů podle zřizovatele v % % Obec 18% NNO 73% Církev 9% Vývoj struktury poskytovatelů v Děčíně prošel dvěma významnými fázemi. První velkou změnou bylo rozhodnutí Rady města Děčín o sloučení všech příspěvkových organizací a organizačních složek odborů města do jedné velké organizace, Centrum sociálních služeb Děčín, p.o., která zabezpečuje poskytování městem zřizovaných služeb v domově důchodců, domech s pečovatelskou službou, ústavech sociálních služeb a klubech důchodců. Druhým impulzem bylo zahájení procesu tvorby 1. komunitního plánu města, kdy došlo k oslovení a ke spolupráci neziskových organizací, působících na území města v oblasti sociálních služeb. Tyto dva kroky vedly ke zmapování struktury poskytovaných služeb a ke vzájemnému poznání a spolupráci všech zainteresovaných organizací, svazů a institucí. Spektrum poskytovatelů služeb pro seniory lze dále rozdělit na skupiny podle míry profesionality, a to na organizace zaměstnávající odborný personál pro přímou péči (CSS Děčín, Agentura OA, Senior o.s., Oblastní charita,...), a organizace poskytující nepřímou péči (Centrum pro ZP ÚK, STP půjčovna kompenzačních pomůcek) a zájmové svazy složené z dobrovolných členů (Svaz diabetiků, Svaz důchodců, OROS,...) Senioři 27
Územní působnost organizací N = 11 Počet organizací Území obce / obcí 8 Kraj (Ústecký) 3 Několik regionů / krajů 0 Celá ČR 0 Územní působnost organizací v % Území obce/obcí 73% Kraj 27% Senioři Název organizace Přehled poskytovatelů a zařízení Počet klientů v přímé péči Jednorázová pomoc, opakované intervence Počet členů nebo pracovníků Agentura osobní asistenční služby 56 102 15 Centrum pro zdravotně postižené ÚK 11 663 3 Charitní sdružení Děčín 21 58/1 250 poradna Oblastní charita Česká Kamenice azylová ubytovna 53-9 CSS, Domov důchodců 149-45 CSS, Domy s pečovatelskou službou, terénní služby pečovatelek 413 40 475 26 Sekce důchodců při OROS - - 68 Senior 45 335 3 Svaz diabetiků - 280 127 Svaz důchodců ČR - - 124 Svaz tělesně postižených ČR 3 683 126 3 28
Přehled druhů zdravotních postižení klientů v péči Druh postižení Organizace Agentura osobní asistenční služby Centrum pro zdravotně postižené ÚK Charitní sdružení Děčín Oblastní Charita Česká Kamenice Domov důchodců při CSS Dc Pečovatelská služba při CSS Dc Senior, o.s. Sekce důchodců při OROS Svaz diabetiků Svaz důchodců ČR Svaz tělesně postižených ČR osoby s tělesným postižením osoby s mentálním postižením osoby se zrakovým postižením osoby se sluchovým postižením osoby s duševním onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s jiným zdravotním postižením, poúrazový stav Cílová skupina Organizace Rozdělení dle cílových skupin klientů Agentura osobní asistenční služby Centrum pro zdravotně postižené ÚK Charitní sdružení Děčín Oblastní Charita Česká Kamenice Domov důchodců při CSS Dc Pečovatelská služba při CSS Dc Senior, o.s. Sekce důchodců při OROS Svaz diabetiků Svaz důchodců ČR Svaz tělesně postižených ČR Senioři Produktivní senioři věk 65+ Produktivní senioři věk 55+ Senioři vyžadující péči druhé osoby Imobilní senioři Osamocení senioři Nepřizpůsobení senioři 29
.5 SWOT analýza VIZE 2010 Fungující volný přístup seniorů na internet Společenská změna přístupu k seniorům Tři fungující Domovy důchodců v Děčíně Existence domu s odlehčovací službou Existence university 3. věku Rozvinutá terénní práce (aktivační a zdravotní) Existence osobních asistentů Hranice věku pro využívání slev je snížena Existuje dům pro seniory osvětová a kulturní činnost Dostatek pečovatelských domů se službami Existují rehabilitační pracovníci v domovech důchodců Možnost dostatečného využívání služeb v zařízeních typu hospic, LDN SILNÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI Senioři 1. ochota odborníků pomoci seniorům 2. péče o seniory v domácnosti 3. aktivita samotných seniorů 4. komunikace v oblasti péče o seniory podpora kultury pro seniory dostatek míst v DPS rychlé vyřizování žádosti o využití pečovatelské služby fungující systém příspěvků na stravné pro seniory nad 70 let terapeuti v domově důchodců místní doprava pro seniory nad 70 let zdarma 1. dobře zpracovaný a projednaný KP města Děčína 2. zajištění dostatku finančních prostředků 3. zvýšení prestiže sociálních služeb 4. samospráva se bude více zabývat sociálními potřebami obyvatel dostatek vůle k řešení u všech zúčastněných dobře zpracované projekty a podpořené - DD rozvoj spolupráce v příhraniční oblasti organizace využívají volných manažerů či firem pro projektovou činnost dobrá práce koordinační skupiny vychází periodikum pro seniory SLABÉ STRÁNKY OHROŽENÍ 1. nedostatečná kapacita a vybavenost DD 2. chybí specializované zařízení pro seniory (alkohol, AZH) 3. špatná výchova mladé generace k mezigeneračnímu soužití 4. chybí dostatečná nabídka krátkodobých zájezdů pro seniory špatný přístup státu k asistenčním službám chybí větší provázanost mezi potřebami seniorů a samosprávou organizace nezvládají zpracování žádostí na SF EU nedostatek míst pro nekuřáky (cukrárny, restaurace) špatné řešení systému parkování podpora kultury pro seniory nedostatečná chybí zařízení typu hospic 1. nepodaří se zajistit dostatek finančních prostředků do oblasti 2. projektové řízení bude ještě složitější 3. malá vůle politické reprezentace k řešení problémů v oblasti seniorů změny a nestabilita politické reprezentace pomalé přizpůsobování se organizací potřebám seniorů 30