Lisovna plastů ALUKROM Benátky nad Jizerou

Strana: 1 z 95 Zákazník: Alukrom, s.r.o. Investor: Alukrom, s.r.o. Projekt: Lisovna plastů ALUKROM Benátky nad Jizerou Zakázkové číslo: 5308-900-2 Autor: RNDr. Stanislav Lenz a kol. Telefon: 251 038 300 Telefax: 251 038 219 E-mail: lenz@tebodin.cz Stupeň: Oznámení ve smyslu zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění Datum: Červenec 2007 SVAZEK č. 1 Základní svazek

Strana: 2 z 95 Ing. Jana Barillová 0 7/2007 Ing. Hana Jarešová RNDr. Stanislav Lenz RNDr. Stanislav Lenz Ing. Ladislav Hanzlík Ing. Milana Kuklíková CSc. (autorizace dle zák. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 24141/2709/OPVŽ/99) RNDr. Stanislav Lenz RNDr. Marcela Zambojová (č. osvědč. odborné způsobilosti posuzování vlivů na veřejné zdraví OVZ-300-18.5.06/23562) Rev. Datum Vypracoval Zodpovědný Vedoucí oddělení Vedoucí projektu

Strana: 3 z 95 OBSAH 1 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 6 1.1 Obchodní firma 6 1.2 IČ oznamovatele 6 1.3 Sídlo 6 1.4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 6 2 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU 7 2.1 Základní údaje 7 2.1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 7 2.1.2 Kapacita (rozsah záměru) 7 2.1.3 Umístění záměru 7 2.1.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry 7 2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 8 2.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru 8 2.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 11 2.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků 11 2.1.9 Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů 11 2.2 Údaje o vstupech 11 2.2.1 Půda 11 2.2.2 Voda 12 2.2.3 Surovinové a energetické zdroje 13 2.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 13 2.3 Údaje o výstupech 13 2.3.1 Ovzduší 13 2.3.2 Odpadní vody 13 2.3.3 Odpady 13 2.3.4 Ostatní 13 3 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 13 3.1 Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území 13 3.2 Stručná současného stavu životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 13 3.2.1 Ovzduší 13 3.2.2. Voda 13 3.2.3. Půda 13 3.2.4. Geofaktory životního prostředí 13 3.2.5. Fauna a flóra 13 3.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz 13 3.2.7. Krajina 13 3.2.8. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky 13 3.2.9. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství 13

Strana: 4 z 95 3.2.10. Ochranná pásma 13 3.2.11. Architektonické a historické památky, archeologická naleziště 13 3.2.12. Jiné charakteristiky životního prostředí 13 3.2.13. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci 13 3.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 13 4 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 13 4.1 Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 13 4.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 13 4.1.2. Vlivy na ovzduší a klima 13 4.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 13 4.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 13 4.1.5. Vlivy na půdu 13 4.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 13 4.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 13 4.1.8. Vlivy na krajinu 13 4.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 13 4.2. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 13 4.3. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 13 4.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů 13 4.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 13 4.6. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace 13 5. ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 13 6. ČÁST F ZÁVĚR 13 7. ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 13 8. ČÁST H PŘÍLOHA 13 Přílohy PŘÍLOHY VÁZANÉ 1) Přehledná situace lokalizace výrobního závodu 1 : 10 000 2) Lokalizace výrobního závodu 1 : 2 000 3) Výsek ÚPD 1: 45000

Strana: 5 z 95 4) Nadregionální a regionální ÚSES 1 : 100 000 5) Lokální ÚSES 1 : 10 000 6) Prvky Natura 2000 1 : 100 000 7) Přírodní parky 1 : 100 000 8) Chráněná území 1 : 100 000 9) Chráněná ložisková území 1: 50 000 10) Vyjádření příslušného úřadu z hlediska ÚP 11) Vyjádření orgánu ochrany přírody dle 45i odst. zák. 114/1992 12) Fotodokumentace PŘÍLOHY SAMOSTATNÉ Hluková studie Rozptylová studie čís. dokumentu 5308-001-2/2-BX-02 čís. dokumentu 5308-001-2/2-BX-03

Strana: 6 z 95 1 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1.1 Obchodní firma Oznamovatel: Alukrom, s.r.o. Pištěkova 6/1163 149 00 Praha 4 Projektant: Tebodin Czech Republic s.r.o. Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8 1.2 IČ oznamovatele 273 82 303 1.3 Sídlo Alukrom, s.r.o. Pištěkova 6/1163 149 00 Praha 4 1.4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Pan Vincente Villamarín Alukrom, s.r.o. Pištěkova 6/1163 149 00 Praha 4 RNDr. Stanislav Lenz Tebodin Czech Republic s.r.o. Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8 Tel. 251 038 300

Strana: 7 z 95 2 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU 2.1 Základní údaje 2.1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Lisovna plastů ALUKROM, Benátky nad Jizerou Kategorie II. Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů a kapacitou nad 100 t/rok. Oznámení bylo zpracováno v rozsahu dle přílohy č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí. 2.1.2 Kapacita (rozsah záměru) Projektovaná výrobní kapacita je 144 t lisovaných plastů za rok. Výrobkem budou drobné plastové komponenty pro automobily. Celková plocha pozemku je 17 973 m 2, z toho zastavěná plocha bude 1 355 m 2. Záměr je navrhován v průmyslové zóně Benátky nad Jizerou. 2.1.3 Umístění záměru Kraj: Středočeský kraj Okres: Mladá Boleslav Obec: Benátky nad Jizerou Katastrální území: Staré Benátky 602124 Parcelní čís.: 5010/51 Stavba je navrhována v průmyslové zóně Benátky nad Jizerou. 2.1.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry Jedná se výstavbu lisovny plastů na zelené louce v průmyslové zóně města, situované v bývalém vojenském prostoru. Výrobním programem společnosti ALUKROM bude výroba plastových (ABS) dílů (např. emblémů, nápisů, mřížek apod.) Podrobný popis technologie je uveden v kap. 1.1.6. V sousedství navrhovaného výrobního závodu je již v provozu výrobní závod SUMIKEI a dále závod BILSING AUTOMATION, vyrábějící také komponenty pro automobilový průmysl. Na okraji průmyslové

Strana: 8 z 95 zóny je v provozu skládka tuhých odpadů firmy SOH Benátky. Dále se v průmyslové zóně nachází již jen objekty určené jako skladové objekty např. firmy GIGA SPORT. Projekt výstavby výrobního závodu je navrhován v průmyslové zóně situované v jihovýchodní části správního území města Benátky nad Jizerou. Území průmyslové zóny leží zcela mimo obytnou zástavbu. Nejbližší obytná zástavba se nachází severozápadním směrem ve vzdálenosti cca 2 km. Jedná se okraj města Benátky nad Jizerou (rodinné domy se zahradou v ulici V Koreji a v ulici Spojovací). Dopravně bude areál výrobního závodu napojen komunikací průmyslové zóny III/27212 na místní komunikace Benátek nad Jizerou s návazností na rychlostní komunikaci I/10 Praha Mladá Boleslav. Obslužná doprava bude tedy vedena mimo obytné zóny. Vzhledem k charakteru výroby, umístění ve vztahu k obytné zástavbě a dopravnímu napojení, není předpokládána významnější kumulace vlivů s jinými záměry. 2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Umístění záměru je v souladu s funkčním využitím průmyslové zóny Benátky nad Jizerou. Rozhodnutí o umístění investice je tedy pozitivní reakcí investora a zároveň akceptací nabídky zřizovatele průmyslové zóny v širších intencích politiky České republiky. Stavba je navrhována pouze v jedné variantě řešení a lokalizace záměru. 2.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru Popis technologického řešení Ve výrobním závodě ALUKROM s r.o., který se má budovat v průmyslové zóně v Benátkách nad Jizerou bude instalována výrobní linka na výrobu plastových dílů (např. emblémů, nápisů, mřížek apod.) určených pro automobilový průmysl. Povrchovou úpravu bude zajišťovat externí zpracovatel. Výrobna bude umístěna do jednopodlažní haly jejíž půdorysné rozměry včetně administrativní části budou 40,6 x 30,0 m. Výška haly pod vazník 8,9 m. Vstupní surovina - granulát se bude přesouvat samospádem ze zásobníku do hydraulického lisu. Lis bude vyhříván. Vylisované kusy budou chlazeny a předávány ke kontrole. Neshodné výrobky budou z 60% vraceny zpět do výroby a ze 40% odváženy externí společností. Hlavní kroky výrobního procesu Granulát na bázi ABS pryskyřic (akrylonitril - butadien - styrenový kopolymer) je sypán do elektricky vyhřívaného zásobníku. Pokud vstřikovací výlisek bude pouze z jednoho komponentu, bude na stroji pouze jedna násypka. Součástí násypky je sušička, v které se granulát vysuší řízeným procesem na předepsanou vlhkost. Teplota v násypce je 170 C.

Strana: 9 z 95 Odtud je granulát pneumaticky (vakuem) dopravován do hydraulických lisů. V pracovním prostoru lisu se granulát zahřeje na předepsanou teplotu 220 C. Vzniklá plastifikovaná hmota se pod vysokým tlakem vtlačí do kovové formy. Hlavním výrobním zařízením jsou vstřikovací lisy pro zpracování termoplastů. Navrženy jsou lisy od Rakouského výrobce Battenfeld Injection Molding GmbH. Jedná se celkem o 6 ks lisů se závěrnou uzavírací silou v rozpětí od 1 430 kn do 7 150 kn. Tab. č. 1 : Instalované lisy typ počet ks uzavírací síla kn příkon pro ohřev kva příkon lisování kva TM 650 1 7 150 110 68,6 TM 350 1 3 850 55 43,0 TM 210 2 2 310 2 x 37 = 74 2x 18,2 = 36,4 TM 160 1 1 760 30 17,0 TM 130 1 1 430 22 13,8 součet 291 178,0 celkem instalovaný příkon 469,8 kva Pracoviště vstřikovacích lisů budou vybaveny mobilními odsavači. Odsávání s filtrací pevných částic prachu bude vyvedeno nad střechu 2,5 m nad úroveň střechy. Halová vzduchotechnika zajistí odvod vzduchu technologie max. 600 m 3 /hod. Během výroby je dále třeba po každých 2 až 4 hodinách měkkým hadříkem, namočeným v denaturovaném lihu očistit povrch formy. Spotřeba lihu se předpokládá cca 10 l/měsíc. Část použitého lihu bude obsažena v odpadní textilii, část se odpaří. Výpary množství budou odvedeny prostorovou vzduchotechnikou. Po té následuje ochlazení formy chladící vodou, otevření formy, vyjmutí výlisku (pomocí robota, popřípadě mechanické ruky na dopravník a k následujícímu pracovišti. Pro chlazení forem vstřikovacích lisů slouží 4 chladicí stanice s uzavřeným cirkulačním okruhem chladiva, kterým je voda běžné kvality. V každé jednotce cirkuluje množství 225 litrů rychlostí 1 500 l/hod. Na následujícím pracovišti se provede kontrola výlisku, odstranění vtoků, obroušení hran apod. Hotové shodné výrobky se předají na pracoviště balení. Výrobky se balí do pěnové fólie a v exportních obalech (papírové nebo plastové krabice) se uloží na paletu, kde jsou připraveny k expedici. Neshodné výrobky a odstraněné vtoky jdou z části do odpadu (40%) a zbylá část (60%) se znovu použije jako vstupní surovina. Pro provoz je nutno dodržet minimální teplotu 18 ºC. Zvýšená intenzita osvětlení 500 Lx je vyžadována na pracovišti kontroly a ukládání hotových výrobků. Doprava a manipulace s materiálem Hlavní surovina - granule ABS budou dováženy v big-begách po 750 kg, nebo v pytlích po 25 kg uložených na paletách až do hmotnosti 1 tuna (tj. 40 pytlů na paletě). Balicí materiál pěnová fólie bude dovážena v rolích na paletách. Dále se budou dovážet kartónové (složené) nebo plastové kontejnery (krabice) o výšce 700 mm, v kterých se bude expedovat hotový výrobek.

Strana: 10 z 95 Pro vykládku a nakládku slouží jeden ze dvou akumulátorových vozíků, druhý je určen pro pojíždění uvnitř haly. Materiál bude uložen na euro-paletách, část z nich bude mobilní na kolovém podvozku. Manipulace se vstřikovacími formami od lisu a s těžkými částmi výrobních zařízení se budou provádět pomocí jednoho mostového jeřábu o nosnosti Q = 2 t, rozpětí 29,000 m, který zabezpečí manipulaci s břemeny v zóně dosahu háku. Kapacita výroby Kapacita výroby je udána hmotností zpracovaného plastu/resp. hmotností vyrobených plastových dílů. Počty kusů výrobků závisí na velikosti (hmotnosti) konkrétní série výrobků a na poptávce trhu. Odhadem se jedná o cca 7 600 dílů za den. - kapacita strojního zařízení 12t /měsíc - plánovaná výroba 10t /měsíc - neshodné výrobky 2t /měsíc z toho: 60% znovu použito, 40% odstraněno u externí spol. Konstrukční řešení Co se týká vlastní stavby výrobního závodu, jedná se o výrobní objekt (40,6 x 30,0 m ) s výškou haly pod vazník 8,9 m. Konstrukce je navržena železobetonová a obvodový plášť ze sendvičových panelů. Výrobní objekt bude rozdělen na vlastní halu (část výrobní, skladovou) a část administrativní. V jihovýchodní části areálu výrobního závodu je navrženo parkoviště pro osobní automobily s celkovou kapacitou 19 stání. Časové fondy Počet směn Délka směny Počet pracovních dnů v týdnu Počet pracovních dnů v roce 3 směny/den 8 hodin/směnu 5 dnů/týden 220 dnů/rok Pracovní síly, směnnost Pracuje se 24 hod denně (3 směny) po pět dní v týdnu. Předpokládaný celkový počet pracovníků je uveden v následující tabulce. Tab. č. 2 : Počty zaměstnanců podle směn, rozdělení na výrobní a THP pracovníky Výrobní pracovníci 1.směna 2. směna 3.směna celkem 6+1 (lisy) 1 (zdiž. vozík) 6 (montáž) 6+1 6+1 28 THP administrativa 8 - - 8 Celkem 22 7 7 36 Podíl mužů a žen cca 50 : 50 (resp. 60 : 40).

Strana: 11 z 95 2.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení: 11/2007 Termín zakončení: 10/2008 2.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Město Benátky nad Jizerou Nejbližší obytná zástavba se nachází severozápadním směrem ve vzdálenosti cca 2 km. Jedná se okraj města Benátky nad Jizerou. 2.1.9 Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Tab. č. 2: Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Složka ŽP Navazující rozhodnutí dle 10 zák. Správní úřad Komplexně Ovzduší Územní řízení Povolení k umístění stavby zdroje znečišťování ovzduší zdroj vytápění Příslušný stavební úřad KÚ Odbor ŽP a zemědělství Výčet potřebných rozhodnutí bude upřesněn na základě závěrů zjišťovacího řízení dle zák. 100/2001 Sb. 2.2 Údaje o vstupech 2.2.1 Půda Stavba je navrhována na parcele č. 5010/51 o výměře 1,7973 ha, zapsaných v katastru nemovitostí jako ostatní plocha. Parcela č. 5010/51 vznikla rozdělením pozemku p.č. 5010/43 podle geometrického plánu č. 847-174/2005, který byl úředně ověřen zeměměřičským inženýrem dne 8.5.2005 pod č.165/2005 a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav dne 13.6.2005 pod č. 165/2005. Realizací záměru nedojde k záboru zemědělského půdního fondu. Pozemek je určen územním plánem pro plánované provozní aktivity. Lokalita stavby je situována v oblasti hnědých půd, které zde představují půdy s průměrnou až podprůměrnou produkční schopností. V okolí zájmového zájmovém území se jedná o půdy zařazené do III. a IV. třídy ochrany zemědělské půdy podle přílohy metodického pokynu MŽP ze dne 12.6. 1996 č.j.: OOLP/1067/96. Lokalita navrhované výstavby se nachází mimo lesní půdní fond.

Strana: 12 z 95 Bilance ploch Zastavěná plocha 1 355 m 2 ( 7,54 %) Komunikace a zpevněné plochy 960 m 2 ( 5,34 %) Retenční nádrž 320 m 2 ( 1,78 %) Zeleň 15 338 m 2 (85,34 %) Celkem 17 973 m 2 (100 %) V zájmovém území výstavby výrobního závodu ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území (CHKO, NPR, PR, NPP, PP) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. 14, o ochraně přírody a krajiny. 2.2.2 Voda Do areálu výrobního závodu ALUKROM bude přiváděna pouze pitná voda. Pitná voda bude využívána pro sociální účely a pro potřeby technologie. Potřeby vody pro provoz výrobního závodu ALUKROM jsou následující. Voda pro sociální účely Potřeba vody pro sociální účely je stanovena podle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení. Tab. č. 3: Potřeba vody dle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 Zaměstnanec Potřeba vody mytí, sprchování apod. pití, stravování celkem výrobní dělníci 120 30 150 THP (administrativa) 50 30 80 Tab. č. 4: Počty zaměstnanců podle směn, rozdělení na výrobní a THP pracovníky 1.směna 2. směna 3.směna celkem Výrobní pracovníci 14 7 7 28 THP administrativa 8 - - 8 Celkem 22 7 7 36 Tab. č. 5: Výpočet potřeby vody Zaměstnanec Potřeba vody (l/směna) Počet pracovníků Skutečná potřeba (l/den) výrobní dělníci 150 28 4 200 THP(administrativa) 80 8 640 Celkem 4 840 pracovních dnů/rok 220 1 064,8 m 3 /rok

Strana: 13 z 95 Vypočtená celková potřeba vody pro sociální účely je tedy následující: Denní potřeba vody: 4,84 m 3 t.j. 0,20 m 3 /hod (0,06 l/s) Průměrná spotřeba vody v 1. směně: Q SM = 2,74 m 3 t.j. 0,34 m 3 /hod (0,10 l/s) Maximální potřeba vody Q MAX = 0,35 l/s Roční průměrná spotřeba vody při 220 pracovních dnech: Q ROK = 1 064,8 m 3 /rok Voda pro potřeby technologie Pro technologické účely bude využívána voda běžné kvality z distribuční sítě pouze pro potřeby uzavřených chladicích okruhů pro vstřikovací lisy. Voda z chladicích okruhů vstřikovacích lisů se bude jednou ročně vyměňovat, tj. celý objem chladicího systému bude vypuštěn a znovu napuštěn: 0,9 m 3 /rok Průběžně bude voda do chladicích okruhů pouze doplňována na uhrazení ztrát, a to v maximálním množství cca: 1 l/den, tj. 0,22 m 3 /rok Celková spotřeba vody pro potřeby technologie: 1,12 m 3 /rok Kropení zelených ploch a sadových úprav Velká část areálu výrobního závodu Alukrom po výstavbě řešené v této dokumentaci je plánována pro případný budoucí rozvoj závodu a tato plocha bude pouze zatravněna a udržována pravidelným sekáním a proto nebude spotřebovávána voda na údržbu těchto ploch. Konečná sadová úprava bude realizována podél jihozápadní hranice areálu a okolo posuzované výstavby v jihovýchodní části parcely č. 5010/51. Sadové úpravy budou provedeny na cca 6 500 m 2. Projekt sadových úprav v areálu bude součástí dalších etap projektové dokumentace. Plánované množství vody na kropení upravovaných zelených ploch je 1200 m 3 /ha/rok. Pro údržbu zelených sadově upravených ploch je možné využít i vodu z retenční nádrže. 0,65 ha á 1200 m 3 /ha/rok 780 m 3 /rok POTŘEBA PITNÉ VODY CELKEM 1 845,92 m 3 /rok Zásobování vodou Po území průmyslové zóny je rozveden vodovodní řad pitné vody pod obslužnou komunikací, přípojka pitné vody bude napojena na vodovodní řad ALTH DN 200 z jihovýchodní strany zájmového území. Vodoměrná šachta bude vybudována na hranici pozemku.

Strana: 14 z 95 2.2.3 Surovinové a energetické zdroje Množství vstupních surovin a chemických látek je specifikováno v následující tabulce. Tab. č. 6 : Vstupní suroviny a chemické látky Hlavní suroviny: Granule ABS 144 t/rok Oleje: Hydraulický olej Motorové, převodové a mazací oleje 2 830 l/rok 140 l/rok Chemické látky: Technický benzín Technický líh 120 l/rok 120 l/rok Balící materiál: Kartony Pěnové fólie granule ABS Hlavní surovinou je ABS polymer, tj. kopolymer akrylonitrilu butadienu a styrenu. Obchodní název této suroviny je Forsan, výrobce Kaučuk a.s., (případně se může používat surovina z dovozu, např. výrobek s označením PA 726(+) tchajwanské firmy CHI MEI Corporation). V obou případech se jedná o látku, která není klasifikována jako nebezpečná podle zákona č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých přípravků. Bod vzplanutí je v rozmezí 305 365 C, hustota 1 027 1 039 kg/m 3 (při 20 C). Zásobování materiálem a skladování Granule ABS budou skladovány ve výrobní hale v přepravních obalech a z nich pak pneumaticky přemísťované do násypek vstřikovacích lisů. skladované množství cca 1 až 1,5 t (zásoba pro výrobu na 1,5 týdne) produkt (plastové výlisky) kapacita sklad. plochy ve výrobě kapacita expedičního skladu zásoba balicího materiálu kartónové krabice (rozložené naplocho) role pěnové fólie cca 60 beden (přepravek) cca 20 EU palet s bednami (přepravkami) cca 5 EU palet max. 28 palet zásoba chemikálií pro údržbu: technický benzín methylalkohol 10 litrů 10 litrů

Strana: 15 z 95 denaturovaný líh 10 litrů hydraulický olej skladované množství 200 litrů lisovací formy cca 30 ks Součástí skladových prostor bude místo pro dobíjení akumulátorových vozíků. Sklad bude vybaven el. VZV a NZ vychystávacími vozíky s gelovými bateriemi (trakčními bateriemi). Gelové baterie jsou uzavřené, mají menší počet nabíjecích cyklů, při dobíjení dochází k úniku vznikajících plynů pórovitostí obalu baterie. Pokud v místě dobíjení nebude splněna podmínka, že přirozený pohyb vzduchu nedocílí min. rychlosti 0,1 m/sec, doporučuje norma odsávání vzduchu z bezprostředního místa dobíjení s dvojnásobnou výměnou vzduchu/hod. Údaje o potřebách energií a médií Elektrická energie Níže jsou uvedeny instalované příkony pro 100% využití (tj. bez uplatnění koeficientu soudobosti). Výrobní zařízení instalovaný příkon kva - lisy (6 ks) celkem 469,8 - chladicí systém (2 jednotky) celkem 693,8 Pomocná zařízení kva - kompresory (2 ks) celkem 56,0 - nabíječe akumulátoru VZV 40,0 - pohony jeřábu celkem cca 5,0 Stlačený vzduch Stlačený vzduch se bude využívat ve vstřikovacích lisech. Jeho výrobu zajistí dva šroubové kompresory s výkonem 5 000 m 3 /hod a el. příkonem 28 kva x 2 ks = 56 kva. Tlak vzduchu 6 bar. Druhý kompresor bude tvořit 50% rezervu centrálního systému výroby a distribuce stlačeného vzduchu. Nerovnoměrnosti v odběru budou řešené osazením vzdušníku (4m 3 ) do rozvodu pro akumulaci stlačeného vzduchu. Ostatní energie a média Zemní plyn a technické plyny navrhovaná technologie nevyžaduje. Zemní plyn Vytápění a ohřev TUV v administrativní části bude zajišťovat kotel o instalovaném výkonu 43 KW. Vytápění a větrání výrobní haly bude řešeno dvěmi nástřešními jednotkami HOVAL 2 x 60 kw s plynovým ohřevem. Dalším uvažovaným spalovacím plynovým zdrojem je SAHARA 40 kw u vjezdových vrat, která bude sloužit jako vratová clona.

Strana: 16 z 95 Tab. č. 7: Spotřeby zemního plynu pro vytápění a VZT Maximální hodinová spotřeba zemního plynu (m 3 /hod) Roční spotřeba zemního plynu (m 3 /rok) plynový kotel ADM 43 kw 5 14 540 VZT jednotky 2x60 kw 15 31 500 SAHARA 40 kw 5 14 500 Celkem 20 60 540 2.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava období výstavby Napojení dopravní obsluhy staveniště se předpokládá na obslužnou komunikaci průmyslové zóny s napojením na veřejnou komunikaci III/27212 popř. dále na rychlostní komunikaci I/10. Transport přebytečné výkopové zeminy se předpokládá po komunikaci průmyslové zóny až na křižovatku s veřejnou komunikací III/27212, a dále vpravo na skládku SOH Benátky nad Jizerou. V době nejintenzivnější výstavby se předpokládá provoz cca 5 nákladních vozidel za hodinu. Doprava - období provozu S provozem posuzovaného výrobního závodu bude souviset provoz osobních tak i nákladních automobilů. Osobní automobily budou používat především zaměstnanci případně návštěvníci výrobního závodu. Nákladní automobily budou zajišťovat dovoz vstupního materiálu, pomocných surovin, odvoz hotových výrobků, odvoz odpadů apod. Dopravně bude areál výrobního závodu napojen komunikací průmyslové zóny III/27212 na místní komunikace Benátek nad Jizerou s návazností na rychlostní komunikaci I/10 Praha Mladá Boleslav. Komunikace III/27212 bude v krátké době v souladu s územní dokumentací napojena na rychlostní komunikaci I/10 (Praha Mladá Boleslav) tak, aby veškerá doprava z průmyslové zóny byla odkloněna mimo trvale obydlenou část Benátek nad Jizerou. Pro osobní automobily je uvažováno se směrem dopravy převážně do Benátek nad Jizerou popř. dále po místních komunikacích. Intenzita dopravy spojená s provozem posuzovaného výrobního závodu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 8: Intenzita dopravy (počet vozidel) spojený s provozem výrobního závodu Typ automobilu Den (6 00 až 22 00 hod) Noc (22 00 až 6 00 hod) Osobní automobily 22 14 Nákladní automobily 3 0 V areálu výrobního závodu bude v jihovýchodní části areálu parkoviště pro osobní automobily s celkovou kapacitou 19 parkovacích míst.

Strana: 17 z 95 Zásobování vodou Po území průmyslové zóny je rozveden vodovodní řad pitné vody pod obslužnou komunikací, přípojka pitné vody bude napojena na vodovodní řad ALTH DN 200 z jihovýchodní strany zájmového území. Vodoměrná šachta bude vybudována na hranici pozemku. Kanalizace Ve výrobním závodě bude vybudována oddílná kanalizace splašková pro splaškové vody a dešťová kanalizace. Splašková kanalizace bude z výrobního závodu vyústěna do kanalizační stoky AKT DN 300, která prochází podél jihozápadní strany zájmového území pod budovanou obslužnou komunikací. Tato stoka bude odvádět odpadní vody na čerpací stanicí č.1 a dále pak na ČOV Benátky nad Jizerou. Dešťová kanalizace bude vyústěna do zasakovací retenční nádrže (tak jako u okolních objektů v průmyslové zóně). 2.3 Údaje o výstupech 2.3.1 Ovzduší Nový energetický zdroj bude vzhledem k použití zemního plynu jako nejekologičtějšího paliva emitovat zejména oxidy dusíku. Emise ze spalování zemního plynu budou vznikat tedy ze zdrojů vytápění včetně přípravy teplé užitkové vody. Vlastní technologie nebude zdrojem významného množství emisí. Zdrojem emisí bude dále navazující automobilová nákladní i osobní doprava. Spalovací zdroje emisí Vytápění a ohřev TUV v administrativní části bude zajišťovat kotel o instalovaném výkonu 43 kw. Vytápění a větrání výrobní haly bude řešeno dvěmi nástřešními jednotkami HOVAL 2 x 60 kw s plynovým ohřevem. Dalším uvažovaným spalovacím plynovým zdrojem je SAHARA 40 kw u vjezdových vrat, která bude sloužit jako vratová clona. Hlavní škodlivinou emitovanou ze spalování zemního plynu jsou oxidy dusíku. Emise ostatních škodlivin jsou méně významné. Určující pro velikost emisí je spotřeba zemního plynu. Hodnoty maximální hodinové a roční spotřeby zemního plynu uvádí tabulka: Tab. č. 9 : Spotřeby zemního plynu pro vytápění a VZT Maximální hodinová spotřeba zemního plynu (m 3 /hod) Roční spotřeba zemního plynu (m 3 /rok) plynový kotel ADM 43 kw 5 14 540 VZT jednotky 2x60 kw 15 31 500 SAHARA 40 kw 5 14 500 Celkem 20 60 540 Pro výpočet velikosti emisí byly použity emisní faktory uvedené v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. k zákonu č.86/2002 Sb.o ovzduší. Hodnoty emisních faktorů v případě těchto instalovaných výkonů jsou také obsaženy v následující tabulce v kg škodliviny na 10 6 m 3 zemního plynu.:

Strana: 18 z 95 Tab. č. 10: Emisní faktory pro škodliviny produkované ze spalování zemního plynu (kg/10 6 m 3 spáleného plynu) Palivo Topeniště Výkon kotle Tuhé znečišťující zemní plyn látky jakékoliv <0,2 MW 20 2,0.S SO 2 NO x CO VOC S (9,6) 1600 320 64 Výsledné emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého z energetických zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 11: Emise ze spalování zemního plynu Emise g/s ve špičce g/hod ve špičce t/rok Emise NO x plynový kotel ADM 43 kw 0,002222 8,00 0,023 VZT jednotky 2x60 kw 0,006667 24,00 0,050 SAHARA 40 kw 0,002222 8,00 0,023 Celkem 0,008889 32,00 0,097 Emise CO plynový kotel ADM 43 kw 0,000444 1,60 0,005 VZT jednotky 2x60 kw 0,001333 4,80 0,010 SAHARA 40 kw 0,000444 1,60 0,005 Celkem 0,001778 6,40 0,019 Doprava Zdrojem emisí výfukových plynů bude navazující osobní i nákladní automobilová doprava. Parkoviště osobních automobilů tvoří plošný zdroj emisí. Parkoviště bude tvořit celkem 20 stání. Špička příjezdu a odjezdu se předpokládá v době střídání první a druhé směny, kdy lze předpokládat maximálně 30 jízd osobních automobilů během jedné hodiny. Průměrné denní emise z parkoviště a z příjezdových komunikací bude tvořit 72 pojezdů osobních automobilů. Příjezdové komunikace jsou uvažovány jako liniový zdroj emisí. Navazující kamionovou přepravu bude tvořit příjezd a odjezd 3 těžkých nákladních vozů za den. Při modelování imisní situace je uvažováno s příjezdem a odjezdem jednoho tohoto vozu během hodiny dopravní špičky. Do modelování imisního příspěvku je zahrnut i příjezd osobních a nákladních vozidel po veřejné komunikaci. Všechna nákladní doprava bude realizována směrem na Benátky nad Jizerou a dále po rychlostní komunikaci Praha Mladá Boleslav. Pro výpočet emisí z dopravy byly použity emisní faktory pro motorová vozidla uvedené v PC programu MEFA v.02 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2002). Výsledné emisní vydatnosti oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a benzenu uvádějí následující tabulky.

Strana: 19 z 95 Tab. č. 12: Emise NO x z dopravy Zdroj emisí Emise NO x g/h špičky g/den kg/rok Parkoviště 1,06 3,54 0,9 Obslužné komunikace 9,33 28,80 7,6 Doprava celkem 10,39 32,34 8,5 Tab. č. 13: Emise CO z dopravy Zdroj emisí Emise CO g/h špičky g/den kg/rok Parkoviště 5,9 19,7 4,9 Obslužné komunikace 6,3 20,3 5,4 Doprava celkem 12,2 40,0 10,3 Tab. č. 14: Emise benzenu z dopravy Zdroj emisí Emise benzenu g/h špičky g/den kg/rok Parkoviště 0,030 0,10 0,025 Obslužné komunikace 0,042 0,14 0,036 Doprava celkem 0,072 0,24 0,061 Tab. č. 15: Emise PM 10 z dopravy Zdroj emisí Emise benzenu g/h špičky g/den kg/rok Parkoviště 0,03 0,10 0,024 Obslužné komunikace 0,37 1,16 0,310 Doprava celkem 0,40 1,26 0,334 Rekapitulace emisí Zdrojem emisí budou energetická a technologická zařízení a navazující automobilová doprava. V následující tabulce jsou uvedeny přehledně zdroje emisí a jejich emisní vydatnosti. Tab. č. 16: Přehled emisí v t/rok Emise (t/rok) Spalovací zdroje Doprava Celkem NO x 0,097 0,0085 0,1055 CO 0,019 0,0103 0,0293 Benzen - 0,000061 0,000061 PM 10 0,000334 0,000334 Z tabulek vyplývá, že kvantitativně nejvýznamnějšími emitovanými škodlivinami budou oxidy dusíku, jejichž celková emise se předpokládá cca 105 kg/rok.

Strana: 20 z 95 2.3.2 Odpadní vody Ve výrobním závodě bude oddílná kanalizace pro splaškové odpadní vody a pro dešťové vody. V areálu výrobního závodě ALUKROM budou tedy vznikat následující hlavní druhy odpadních vod: a) splaškové odpadní vody b) technologické odpadní vody c) dešťové vody Produkce odpadních vod výrobního závodu jsou následující. Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat výše uvedené potřebě vody. Celkové roční množství odpadních vod : 1 064,8 m 3 /rok Budou vznikat v sociálních zařízeních jednotlivých budov areálu (toalety, umývárny a sprchy, kuchyňky). Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat spotřebě pitné vody v těchto zařízeních. Odpadní vody z kuchyňského provozu budou před zaústěním do kanalizační sítě předčištěny v lapači tuků. Odpadní splaškové vody budou svedeny do veřejné kanalizace a na městskou čistírnu odpadních vod pro Benátky nad Jizerou. Technologické odpadní vody Voda pro technologické účely bude v nové výrobní hale využívána pouze pro potřeby chladicího systému. Jednou ročně bude celý obsah chladicího systému vypuštěn a znovu napuštěn, podle plánu údržby vstřikovacích lisů. Ve výrobním závodě budou vznikat odpadní vody jako vypouštění a odkaly uzavřeného chladicího systému. Z chladicích systémů se bude do splaškové kanalizace vypouštět cca 0,922 m 3 /rok. Technologické odpadní vody z chladicích systémů vstřikovacích lisů budou splňovat limitní koncentrace znečištění kanalizačního řádu města Benátky nad Jizerou a budou vypouštěny do veřejné kanalizační sítě a na městskou čistírnu odpadních vod. Limitní hodnoty kanalizačního řádu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.č. 17: Kanalizační řád města Benátky nad Jizerou Ukazatel znečištění Jednotka Mezní hodnota vypouštěného znečištění KŘ Teplota o C 40 ph - 6-9 Biochemická spotřeba kyslíku BSK 5 mg/l 500 Chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr mg/l 1000 Nerozpuštěné látky NL mg/l 500 Rozpuštěné anorg. soli RAS mg/l 1000 Amoniakální dusík mg/l 45

Strana: 21 z 95 Ukazatel znečištění Jednotka Mezní hodnota vypouštěného znečištění KŘ Celkový dusík N celk. mg/l 60 Fosfor celkový P celk. mg/l 10 Sírany (sulfáty) mg/l 400 Chloridové ionty Cl - mg/l 400 Tenzidy aniontové PAL-A mg/l 10 Fenoly jednosytné FN1 mg/l 5 AOX mg/l 0,05 Kyanidy celkové CN - mg/l 0,2 Extrahovatelné látky EL mg/l 75 Nepolární extrahovatelné látky NEL mg/l 10 Rtuť Hg mg/l 0,01 Měď Cu mg/l 0,2 Nikl Ni mg/l 0,1 Chrom celkový Cr total mg/l 0,3 Chrom Cr VI mg/l 0,05 Olovo Pb mg/l 0,1 Arsen As mg/l 0,05 Zinek Zn mg/l 1,0 Kadmium Cd mg/l 0,01 Vanad V mg/l 0,05 Kobalt Co mg/l 0,01 Selen Se mg/l 0,01 Stříbro Ag mg/l 0,1 Molybden Mo mg/l 0,01 Dešťové odpadní vody Dešťové odpadní vody jsou tvořeny všemi druhy atmosférických srážek, spadlých na povrch odkanalizovaného území, které po povrchu odtékají do stok. Likvidace dešťových vod v celé průmyslové zóně je navrhována zasakováním a dešťová kanalizace vzhledem k odlehlosti recipientu (Jizera) zde není vůbec vybudována. Z tohoto faktu je třeba vycházet při návrhu a posuzování likvidace dešťových vod z areálu posuzovaného výrobního závodu. V rámci projektu dešťové kanalizace je nutno oddělit čisté dešťové vody od vod, které mohou být znečištěny ropnými látkami. Dešťové vody z nechráněné části povodí ze střech a obslužných komunikací budou vedeny do záchytné retenční nádrže přes sedimentační jímku přímo a vody z parkovišť a manipulačních ploch potenciálně znečištěné úkapy ropných látek budou vedeny přes odlučovače ropných látek (ORL) s opalescenčním a sorpčním filtrem. Kvalita srážkových vod odváděných do retenční nádrže a dále k zasakování musí splňovat podmínky stanované vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních v souladu se zákonem o vodách 254/2001 Sb.ve znění platných právních úprav.

Strana: 22 z 95 Pro vybudování retenční nádrže a zasakovacího systému byla zpracována studie zasakovacích poměrů a návrh zasakovacího systému podle výsledků penetračních zkoušek. Horninový podklad zájmové lokality je tvořen jemnozrnnými pískovci stáří mezozoika (křída), které jsou tmeleny prachovitými a jílovitými materiály a vykazují tedy jen velmi nízkou propustnost. Jediná možná koncepce nakládání se zachycenou srážkovou vodou je tedy zajistit infiltrační objekt s velkým retenčním objemem, který spolehlivě pojme výpočtový objem srážek a zároveň bude mít co největší plochu, aby docházelo k postupné infiltraci a výparu. Vzhledem k velmi nízké propustnosti horninového prostředí vychází koncepce vsakování vody ze zajištění dostatečného objemu pro akumulaci dimenzovaných průtoků ze srážek a je počítáno s jejich postupnou infiltrací. Objekty jsou dimenzovány pro 15 min srážky s intenzitou q e = 0,02 l/s/m 2 (200 l/s/ha) a 3 hod srážky intenzitou q p = 0,0021 l/s/ m 2 (21 l/s/ha). Vsakování je doporučeno řešit jediným infiltračním objektem, do kterého bude svedena zachycená srážková voda z plochy střech a pozemních komunikací. Zelené plochy mají dostatečnou infiltrační schopnost samy o sobě, nevhodnému povrchovému odtoku při extrémní srážce lze úspěšně zamezit vhodnou úpravou terénu. Nejvhodnějším řešením umělé infiltrace na dané lokalitě je povrchový vsakovací příkop s minimálním retenčním objemem V min = 290 m 3. Přítok vody je řešen vpustí na předpokládané kótě 208,4 m n.m. (tj. 1, 2m pod úrovní stávajícího terénu). Ve stejné úrovni je navržen přepad do trativodu pro možnost přečerpávání pro případ dlouhodobého srážkového extrému. Navržené řešení je kapacitně dimenzované i pro případné zvýšení intenzity odtoku rozšířením výrobního závodu Množství dešťových vod z areálu výrobního závodu: Součinitel odtoku Ψ plocha střech S 0,1355 ha 0,9 plocha komunikací S 0,0960 ha 0,7 plocha zeleně S 1,5338 ha 0,1 plocha retenční nádrže 0,0320 ha 1,0 redukovaná plocha 0,37453 ha Intenzita deště přívalového deště (i) dle ombrografické stanice (dešťoměrná stanice Bakov nad Jizerou) s délkou trvání 15 minut, periodicitu n = 0,5 (dvouletý déšť) je pro danou oblast 152 l/sec/ha. Výpočet objemu dešťových vod je podle vzorce: Q = Ψ x S i Q = 56,93 l/s Při přívalovém dešti s periodicitou 2 roky bude do retenční nádrže povrchového vsakovacího příkopu odtékat voda v objemu 56,93 l/s, tj. 51,24 m 3 během 15 minutového deště. 2.3.3 Odpady Legislativu oblasti nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcí předpisy. Pro posuzovanou stavbu jsou důležité zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), a č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady.

Strana: 23 z 95 Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění pozdějších úprav. Odpady vznikající provozem nového výrobního závodu lze rozdělit na odpady, které budou vznikat při výstavbě a na odpady, které budou vznikat za běžného provozu. Provozovatel výrobního závodu, jako producent odpadů, bude řešit problematiku odpadového hospodářství ve spolupráci s externími odbornou firmou. Během výstavby se předpokládá vznik běžných stavebních odpadů z použitých stavebních materiálů, výkopová zemina, odpad obalů a malé množství odpadů komunálních. Vzhledem k charakteru výroby tj. lisování plastových dílů z ABS granulátu bude vznikat převážně odpad ze špatných výlisků, odpad z čistění povrchů (tj. čistící tkaniny), oleje a odpad z obalových materiálů. Provozem závodu bude též vznikat komunální odpad, odpad ze zářivek apod. Řešení problematiky odpadového hospodářství bude vycházet z důsledného třídění odpadů v místě jejich vzniku, podle charakteru odpadů a jejich následného stejného způsobu využití nebo zneškodnění. V zásadě budou odpady tříděny na využitelné a nevyužitelné. Využitelné odpady budou tříděny odděleně, podle jednotlivých druhů a kategorií, nevyužitelné odpady budou tříděny podle charakteru odpadů, druhů a kategorií odpadu, a následného způsobu nakládání (skládkování, spalování apod.). Odpady budou shromažďovány v místě vzniku odděleně podle druhu odpadu do sběrných nádob a odtud budou průběžně odstraňovány a odváženy do shromaždišť odpadů. Odtud budou odpady odváženy ke zneškodnění. Zvláštní pozornost bude věnována skladování nebezpečných odpadů, pro které budou mít ve shromaždištích vymezeny oddělené, uzavřené plochy (zabezpečení proti neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady, zamezení havarijnímu úniku atd.). Odpady budou shromažďovány do speciálně k tomuto účelu určených a označených nádob a kontejnerů, které budou odpovídat požadavkům pro sběr ostatních a nebezpečných odpadů. V následujících tabulkách jsou uvedeny předpokládané odpady vznikající při výstavbě a při provozu výrobního závodu. Odpady jsou zatříděny do druhů a kategorií dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů. Tab. 18 : Odpady při výstavbě Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky O (např. vodouředitelné barvy) Způsob nakládání 2 15 01 01 O 15 01 02 O Papírové obaly 1 Plastové obaly 1

Strana: 24 z 95 Kód odpadu Kategorie 15 01 03 O 15 01 06 O Název druhu odpadu Dřevěné obaly 1 Směsné obaly 1 Způsob nakládání 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 2 15 02 02 N 16 06 01 N 16 06 02 N 17 01 07 O 17 02 01 O 17 02 02 O 17 02 03 O 17 03 02 O 17 04 05 O 17 04 11 O 17 05 04 O 17 06 04 O 17 08 02 O Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Olověné akumulátory 1 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 1 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků (neznečištěné nebezpečnými látkami) Dřevo 1 Sklo 1 Plast 1 Asfaltové směsi (neobsahující dehet) 1,2 Železo a ocel 1 Kabely (bez nebezpečných látek) 1 Zemina a kamení (neobsahující nebezpečné látky) 2 Izolační materiály (bez obsahu azbestu a nebezpečných látek) 1,2 Stavební materiály na bázi sádry (neznečištěné nebezpečnými látkami) 1,2 1,2 1,2 17 09 04 O Směsné stavební a demoliční odpady (bez PCB a nebezpečných látek) 1,2 20 01 21 N 20 03 01 O 20 03 04 O Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 1 Směsný komunální odpad 1,2 Kal ze septiků a žump, odpad z chemických toalet 2

Strana: 25 z 95 Tab. č.19: Odpady při provozu Kód odpadu Kategorie 13 01 11 N 13 02 06 N 15 01 01 O 15 01 02 O 15 02 02 N 16 03 06 O 16 06 01 N 20 01 21 N 20 02 01 O 20 03 01 O 20 03 03 O Název druhu odpadu Množství t/rok Způsob nakládání Syntetické hydraulické oleje 2,8 1,2 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 0,14 1,2 Papírové a lepenkové obaly 2 1 Plastové obaly 1 1 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečistěné nebezpečnými látkami 0,2 1,2 Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05 9,6 1,6 Olověné akumulátory Do 0,1 1 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť do 0,05 1 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) 18 3 Směsný komunální odpad 7,7 2 Uliční smetky 0,1 2 Vysvětlivky: - způsob nakládání: 1 využití (jako palivo, regenerace, recyklace atd.) 2 odstranění (skládkování, spalování atd.) 3 biologická úprava - kategorie odpadu: O - ostatní N nebezpečný 2.3.4 Ostatní Hluk Zdroje hluku související s provozem výrobního závodu lze rozdělit na liniové, stacionární a plošné. Liniové zdroje hluku Mezi liniové zdroje hluku patří automobilová doprava související s provozem výrobního závodu. Předpokládá se jak provoz osobních tak i nákladních automobilů. Osobní automobily budou používat především zaměstnanci případně návštěvníci výrobního závodu. Nákladní automobily budou zajišťovat dovoz vstupního materiálu, pomocných surovin, odvoz hotových výrobků, odvoz odpadů apod.

Strana: 26 z 95 Intenzita dopravy spojená s provozem posuzovaného výrobního závodu pro výpočty hlukové jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 20: Intenzita dopravy (počet jízd) automobilů spojený s provozem výrobního závodu Typ automobilu Den (6 00 až 22 00 hod) Noc (22 00 až 6 00 hod) Osobní automobily 44 28 Nákladní automobily 6 (3x 2) 0 Dopravně bude areál výrobního závodu napojen komunikací průmyslové zóny na veřejnou komunikaci III/27212 a dále místní komunikace Benátek nad Jizerou s návazností na rychlostní komunikaci I/10 Praha Mladá Boleslav. Komunikace III/27212 bude v krátké době v souladu s územní dokumentací napojena na rychlostní komunikaci I/10 (Praha Mladá Boleslav) tak, aby veškerá doprava z průmyslové zóny byla odkloněna mimo trvale obydlenou část Benátek nad Jizerou. Pro osobní automobily je uvažováno se směrem dopravy převážně do Benátek nad Jizerou popř. dále po místních komunikacích. Stacionární zdroje hluku Mezi hlavní stacionární zdroje hluku, které budou ovlivňovat venkovní prostředí, lze zařadit hlavně vzduchotechnická zařízení pro odvětrání a vytápění výrobní haly, vzduchotechnická zařízení pro odvětrání správní budovy a kondenzační jednotky pro chlazení místností situovaných ve správní budově. Vzhledem k tomu, že se zde předpokládá nepřetržitý provoz výroby závodu (pondělí až pátek), budou v noci (v nejhlučnější hodině) v provozu jednotky shodné jako ve dne. Stacionární zdroje hluku uvažované při výpočtech ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v posuzovaných reprezentativních výpočtových bodech pro denní a noční dobu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 21: Stacionární zdroje hluku spojené s provozem výrobního závodu Zdroj Počet v provozu Hladina akustického Umístění (pro den / noc) tlaku v 1 m L pa v db sání nástřešní jednotky s plynovým ohřevem pro odvětrání a vytápění výrobní a skladové haly výtlak nástřešní jednotky s plynovým ohřevem pro odvětrání a vytápění výrobní a skladové haly 2 / 2 66 2 / 2 80 střecha výrobního objektu střecha výrobního objektu nástřešní ventilátor od lisů 4 / 4 58 odtah z prostoru chladiče situovaného uvnitř haly 1 / 1 78 střecha výrobního objektu střecha výrobního objektu výtlak odvětrání sociálních zařízení situovaných ve správní budově 2 / 0 39 střecha správní budovy

Strana: 27 z 95 Zdroj Počet v provozu (pro den / noc) Hladina akustického tlaku v 1 m L pa v db Umístění výtlak odvětrání kuchyňky situované ve správní budově venkovní kondenzační jednotka pro chlazení kanceláří situovaných ve správní budově venkovní kondenzační jednotka pro chlazení serveru situovaného ve správní budově sání čerstvého vzduchu pro vnitřní parapetní jednotku pro denní místnost Axiální ventilátor pro odvětrání prostoru trafa a rozvodny elektro 1 / 0 31 2 / 0 57 1 / 1 57 1 / 1 38 3 / 3 78,5 střecha správní budovy střecha správní budovy střecha správní budovy fasáda výrobního objektu fasáda správní budovy Komín kotle kotelny, výtlak v 11 m 1 / 1 58 Větrací žaluzie pro kotelnu 1 / 1 75 Sání pro kompresor 2 / 2 85 Výtlak odvodu tepla od kompresoru 2 / 2 85 střecha správní budovy fasáda správní budovy střecha výrobní haly střecha výrobní haly Výtlak odtahu odvětrání z prostoru nabíjení AKU baterií Pohyb vysokozdvižného akumulátorového vozíku na tzv. manipulační ploše 1 / 1 58 1 / 0 75 střecha výrobní haly Samostatný zdroj situovaný u jihozápadní fasády Plošné zdroje hluku Vzhledem k minimální hodnotě vážené neprůzvučnosti R W = 30 db prvků obvodového pláště výrobního objektu (sendvičové panely s minerální výplní tl. min 12 cm, izolační dvojsklo) a charakteru činnosti uvnitř budov, jejíž hladina akustického tlaku A u vnější stěny fasády se předpokládá do 85 db, bude hluk z činnosti uvnitř těchto budov vně obvodového pláště dostatečně utlumen. Plošný zdroj hluku bude představovat parkoviště pro osobní automobily situované v jihovýchodní části areálu posuzovaného závodu s celkovou kapacitou 19 parkovacích míst.

Strana: 28 z 95 Záření Radioaktivní záření V objektech administrativních budov se nebudou provozovat žádné zdroje ionizujícího záření s radioaktivními zářiči. Opatření k ochraně před ionizujícím zářením nebudou navrhována. Záření elektromagnetické V objektech se nebudou v technologických zařízeních provozovat zdroje elektromagnetického záření. Pro pracoviště s výpočetní technikou (resp. monitory), budou uplatněny požadavky bezpečnosti práce tj. budou používána schválená zařízení, uspořádání pracovišť bude navrženo dle příslušných hygienických předpisů. V rámci stavby se nemusí navrhovat opatření ochrany zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. V areálu závodu budou používána běžná telekomunikační zařízení, typu mobilních telefonů. Záření ultrafialové Škodlivé účinky záření vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového se uplatní při sváření v průběhu výstavby areálu. Pracovníci budou chráněni osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby v okolí místa sváření budou chráněny zástěnou. 3 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 3.1 Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území Předkládaný záměr je situován do nezastavěné plochy v průmyslové zóně. Jedná se o pozemek na území bývalého vojenského prostoru. Jedná se o nezemědělský pozemek, vedený v katastru jako ostatní plocha. Ve vztahu k obytné zástavbě je průmyslová zóna vhodně situována, nejbližší obytná zástavba se nachází severozápadním směrem ve vzdálenosti cca 2 km. Ze srovnání naměřených imisních koncentrací škodlivin v ovzduší na nejbližších měřících imisních stanicích s imisními limity dle zákona č. 86/2002 Sb. vyplývá, že imisní limity základních škodlivin jsou splněny. Území průmyslové zóny Benátky nad Jizerou není v současné době nadměrně zatěžováno hlukem. Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny a neovlivňuje žádné chráněná území, přírodní park nebo významný krajinný prvek. Situování záměru není umístěno v prostoru, který by mohl být označen jako území historického, kulturního nebo archeologického významu. Staré ekologické zátěže, resp. úroveň kontaminace cizorodými látkami není z prostoru navrhované výstavby známa.

Strana: 29 z 95 Z hlediska stávající zátěže životního prostředí se nejedná o území nadměrně zatěžované. 3.2 Stručná současného stavu životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 3.2.1 Ovzduší Řešená stavba je lokalizována jihovýchodně od Benátek nad Jizerou. Mezi škodliviny emitované z provozu řešené stavby patří především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, suspendované částice PM 10 a uhlovodíky (např. benzen) obsažené ve výfukových plynech z navazující automobilové dopravy. Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení těmito škodlivinami jsou výsledky imisního měření. Relativně nejbližšími imisními stanicemi jsou stanice v Brandýse nad Labem vzdálená cca 16 km a stanice Mladá Boleslav ve vzdálenosti cca 17 km. Stanice Mladá Boleslav č. 1437 provozovaná ČHMÚ je klasifikována jako pozaďová městská stanice v obytné zóně. Umístěná je ve sportovním areálu blízko sídliště. Stanice č. 1492 Brandýs nad Labem je pozaďovým předměstským typem stanice v obytné zóně, umístěna je v rovinatém terénu na zahradě rodinného domu ve vilové čtvrti. Imisní stanice Zájmová lokalita Imisní stanice Brandýs nad Labem Mladá Boleslav Z měření imisních koncentrací NO x u těchto stanic lze odvodit v průběhu roku kolísání. V zákoně č. 86/2002 Sb. o ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu (Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.) jsou

Strana: 30 z 95 definovány imisní limity na ochranu zdraví, které se týkají pouze jedné složky oxidů dusíku oxidu dusičitého. Naměřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého spolu s příslušným imisním limitem jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. č. 22: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (μg/m 3 ) Imisní stanice Rok Nejvyšší hodinová Brandýs nad Labem Mladá Boleslav imise IH h = 200 Nejvyšší denní imise IH d nestanoven Průměrná roční imise IH r = 40 2000-02 - - - 2003-64,0-2004 - 93,6 22,5 2005-71,0 24,3 2000-61,0 24,0 2001 88,3 54,2 21,0 2002 116,8 73,8 22,0 2003 144,4 97,0 27,6 2004 150,8 102,8 19,5 2005 93,9 66,6 17,9 Imisní limit denní není definován, imisní limit krátkodobý hodinový činí 200 µg/m 3. Tato hodnota nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok. Naměřené maximální hodinové průměry jsou sledovány a publikovány od roku 2001. Na měřící stanici Mladá Boleslav je maximální hodinový limit pro oxid dusičitý s rezervou plněn. Naměřené průměrné roční imise NO 2 splňují také nový imisní limit stanovený na 40 µg/m 3 a pohybují se pod dolní mezí pro vyhodnocování, která je stanovena v případě oxidu dusičitého na 26 μg/m 3. Pro sledovanou škodlivinu suspendované částice PM 10 je legislativně stanoven imisní limit denní a roční. Naměřené imisní hodnoty obsahuje následující tabulka. Tab. 23: Naměřené imisní koncentrace suspendovaných částic PM 10 (μg/m 3 ) na nejbližší imisní stanici. Imisní stanice Rok Nejvyšší denní imise IH h = 50 36. nejvyšší denní imise Průměrná roční imise IH r = 40 Brandýs nad Labem 2001-04 - - - 2005 120 59 31,8 Mladá Boleslav 2001 67,5 31,8 21,0 2002 128,3 34,6 24,0 2003 240,0 75,3 44,7 2004 208,7 62,3 42,0 2005 134,5 62,6 35,8 Imisní limit denní pro prachové částice PM 10 je stanoven na 50 μg/m 3. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Na nejbližší imisní stanici v Brandýse nad Labem jsou uvedeny naměřené imise pouze za rok 2005, kdy hodnota 36. nejvyšší denní imise překračovala stanovený imisní limit. Také na imisní stanici v Mladé Boleslavi překračují naměřené 36. nejvyšší hodnoty denní imise PM 10