Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti z pohledu práva EU

Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti z pohledu práva EU aneb Všichni jsme přece občané Unie Monika Forejtová FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Diskriminace a občanství Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat), neutrálně zabarvené slovo, nejčastěji se však používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Diskriminace v tomto směru může být přímá či nepřímá (skrytá). Přímá diskriminace: situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímá diskriminace: případ, kdy by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla určitá osoba znevýhodněna v porovnání s jinými osobami, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a ledaže prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné.

Příslušnost, tedy občanství je vztah fyzické osoby k veřejnoprávní územní korporaci; státní příslušnost tedy označuje tento druh vztahu ke státu. Zákaz diskriminace podle státní příslušnosti se vedle fyzických osob - občanů členských států týká rovněž těch právnických osob, jež se těší svobodě usazování právnických osob. Diskriminovat mohou jak jednotlivé státy, stejně tak i soukromé osoby. Diskriminace osoby státem na základě státní příslušnosti tedy spočívá v tom, že diskriminující subjekt zachází rozdílně s osobami, které mají tento vztah vůči jinému subjektu (státu), odlišného od subjektu diskriminace se dopouštějícího, než s osobami, které tímto vztahem disponují vůči němu samému. Jinými slovy stát neodůvodněně zvýhodňuje své státní příslušníky, a/nebo klade požadavky nad rámec pro státní příslušníky cizí. V případě soukromých osob se jedná o exkluzivitu, tedy osoba diskriminující se chová rozdílně k osobám, které patří do její skupiny (mají stejnou státní příslušnost), než k těm, které jsou mimo tuto skupinu (mají cizí státní příslušnost). Nejtypičtěji se toto projevuje např. v inzerátech na pracovní pozice apod.

Právní úprava v ČR Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky. Antidiskriminační legislativu EU do českého práva transponoval antidiskriminační zákon (č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů) schválený 23.4.2009, platný od 29.6.2009 a účinný od 1.9.2009, vyjma části druhé (upravující působnost Veřejného ochránce práv a další detaily týkající se VOP), která je účinná až od 1.12.2009. K jeho přijetí došlo až poté, co Poslanecká sněmovna PČR po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace

Unijní právní úprava Smlouva SFEU (čl. 18 a násl. - Zákaz diskriminace a občanství Unie) zakazuje jakoukoli diskriminaci z důvodu státní příslušnosti (tj. státního občanství, jde-li o osoby fyzické). Tento zákaz se týká všeho, co spadá do předmětu úpravy této smlouvy. Je to základní zásada ovládající celý jednotný vnitřní trh ES, který by jinak nemohl fungovat. Právo na nediskriminaci je dále posíleno Listinou základních práv (čl. 21 a násl.), která má stejnou právní sílu jako Smlouvy. Příslušníci všech členských států tak mají v EU rovné postavení, a to bez ohledu na to, jakou konkrétní státní příslušnost mají. Nelze proto například preferovat vlastní občany při přijímání do zaměstnání nebo při propouštění, při placení vstupného do památkových objektů, nelze preferovat tuzemské výrobce před dovozci zboží téhož druhu, tuzemské firmy před firmami z jiných členských států při zadávání veřejných zakázek apod. Jediným případem, kdy členský stát může preferovat vlastní občany na úkor občanů jiných členských států, jsou zaměstnání nebo podnikatelské činnosti, spjaté skutečně nebo potencionálně s výkonem veřejné moci (např. ústavní činitelé, vyšší státní úředníci, soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených složek apod). Do této kategorie nepatří jiní zaměstnanci veřejného sektoru, u kterých podíl na výkonu státní moci nepřipadá v úvahu (personál státních nemocnic, státních drah, veřejných škol apod.).

Článek 21 Listiny Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Článek 49 SFEU (bývalý článek 43) V rámci níže uvedených ustanovení jsou zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého. Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu usazenými na území druhého státu. Svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce, za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení, nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak. Článek 56 SFEU (bývalý článek 49) Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb. Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství..

Občanství EU Pokud jste občanem některého členského státu Evropské unie, jste zároveň také občanem Evropské unie. Občanství EU neznamená státní příslušnost; občanská práva poskytnutá v rámci občanství EU jsou dalšími právy navíc- občanství akcesorické. Každá země EU si může stanovit podmínky pro získání a ztrátu státní příslušnosti v dané zemi. Občanství Unie se uděluje přímo každému občanovi EU na základě Smlouvy o fungování EU.

Jako občan Evropské unie máte tato práva: Volně se pohybovat (cestovat), hledat práci a pracovat, pobývat a usadit se v kterémkoli členském státě EU. Volit a být volen do Evropského parlamentu. Volit a kandidovat ve volbách do místních zastupitelstev v místě svého pobytu. Podávat petice Evropskému parlamentu. Předmět petice musí spadat do oblasti působnosti EU. Podávat stížnosti evropskému ombudsmanovi. Obracet se na orgány EU a obdržet odpověď ve vašem úředním jazyce. Právo konzulární a diplomatické ochrany od jiného členského státu EU, pokud ve třetí zemi chybí diplomatické zastoupení vašeho státu.

Výše uvedená práva jsou výslovně spojená s evropským občanstvím. Právo Evropské unie však dává občanům EU řadu dalších práv jako např.: Právo na rovné podmínky zaměstnanců Evropské unie - zákaz diskriminace v zaměstnání. Jako osoba samostatně výdělečně činná můžete poskytovat služby na celém území EU. Právo studovat, vzdělávat se, připravovat se na budoucí povolání a uskutečňovat výzkum na území EU. Právo na volný přístup ke všem dokumentům Unie a členských států Evropské unie.

Oblasti možné diskriminace Diskriminací na základě státní příslušnosti se tedy rozumí situace, kdy je občanovi jiného členského státu jiným členským státem či v jiném členském státu upírán výkon některého z těchto práv. Jedná se tedy především o tyto oblasti: Uznávání odborné kvalifikace Rodinné dávky Důchodová práva Zboží a služby Pracovní příležitosti a dávky v nezaměstnanosti Daně a cenová politika Motorová vozidla a řidičské průkazy Víza a právo pobytu Zdravotní pojištění a péče v zahraničí Volby a volební otázky

Ochrana proti diskriminaci v EU právo nebýt diskriminován ochrana u národních soudů a orgánů, které se řídí jak vnitrostátním, tak unijním právem. Orgány možné ochrany: Evropská komise, v čele s Generálním ředitelstvím pro spravedlnost, Rada EU se svou Radou pro spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a Pracovní skupinou pro lidská práva, Evropský parlament ve Výboru pro občanské svobody, svobodu a bezpečnost, Evropský veřejný ochránce lidských práv. SDEU, jemuž přísluší dohled nad právem EU, jeho výklad. Agentury EU, např. Agentura základních práv či Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva.

V případě, že se poškozený neobrátí na soud, Evropská komise zřídila službu SOLVIT. SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum se nachází v každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. SOLVIT se zabývá v zásadě jakýmkoli problémem mezi občanem nebo podnikatelem na jedné straně a správním orgánem členského státu EU na straně druhé, který se týká nesprávné aplikace evropských právních předpisů.

Několik případů řešených službou Rumunské vstupné Nediskriminační vstupné do rumunských klášterů Francouzský turista si stěžoval na vyšší vstupné do rumunských klášterů vyžadované po návštěvnících ze zahraničí. Cena vstupného pro cizince byla dvakrát vyšší než pro rumunské občany. Jelikož se tento postup neslučoval se zásadami EU, přesvědčilo rumunské centrum SOLVIT církevní správu, aby v klášterech zavedla stejné vstupné pro všechny.

Švédský sportovec Švédský sportovec může závodit v Rakousku Švédskému občanovi žijícímu v Rakousku bylo odepřeno účastnit se soutěže v jeho oblíbeném sportu curlingu. Podle pravidel rakouského svazu curlingu se hráči, kteří nejsou občany Rakouska, mohli účastnit rakouského mistrovství pouze tehdy, jestliže žili v Rakousku po dobu alespoň 18 měsíců. Navíc mohl být v každém týmu pouze jeden cizinec. SOLVIT poukázal na to, že tato pravidla jsou diskriminační, a přesvědčil svaz, aby kvóty pro cizince ze svých stanov vypustil.

Norské lodě v Irsku Zrušení dodatečných poplatků pro norská plavidla v britských přístavech Norská loď vezoucí náklad hnojiv z Norska do Severního Irska musela zaplatit vyšší poplatky než lodě ze zemí EU. Jelikož je Norsko členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), musí se k jeho plavidlům přistupovat stejně jako k plavidlům zemí EU. SOLVIT o této skutečnosti vyrozuměl přístavní správu, která své sazby odpovídajícím způsobem změnila.

Bulharští pracovníci Zákaz diskriminace bulharských občanů nepracujících v Bulharsku Bulharským manželům žijícím a pracujícím v zahraničí byl odepřen zápis dcery do bulharské školky s odůvodněním, že nejsou účastníky bulharského systému sociálního zabezpečení. SOLVIT bulharským úřadům vysvětlil, že podle právních předpisů EU nemohou postihovat své občany za to, že uplatňují své právo pracovat v jiných zemích EU. Bulharské orgány svůj přístup přehodnotily a dcera mohla být do školky zapsána.

Shrnutí Ochrana lidských práv a svobod je důležitou součástí všech politik EU dovnitř i navenek. Důraz na tuto oblast v počátcích evropské integrace je logický - zakladatelé Společenství poznali na vlastní kůži Evropu, která tato práva nerespektovala. Odstranění diskriminace na základě státní příslušnosti a jejích následků je jedinou správnou snahou k překonání letitých křivd a vstřícným krokem k jednotné, hranic prosté a prosperující Evropě, tedy prostoru svobody, komunikace, obchodu a práva a spravedlnosti.

Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje. Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Uznání odborné kvalifikace či vzdělání ve státech EU Zuzana Vostrá FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Základní pojmy Uznání odborné kvalifikace (profesní uznávání) Zaměřuje se na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby, přičemž tyto znalosti a schopnosti mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jiným dokladem. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání a činnost.

Základní pojmy Uznání dosaženého vzdělání (akademické uznávání) Jde o uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné vzdělávací instituce jinou vzdělávací institucí. Obvykle je takové uznání považováno za základ pro přijetí na další studium v druhé instituci nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu. Akademické uznávání je charakterizováno detailním porovnáváním studijních plánů, jehož výsledkem je pak rozhodnutí o tom, zda vzdělání získané v zahraničí je rovnocenné vzdělání poskytovanému v ČR či v jiném členském státě EU.

Úprava na úrovni EU Upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 07.09.2005 o uznávání odborných kvalifikací. Důvod přijetí: odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy Možnost vykonávat povolání jako OSVČ nebo zaměstnanec v jiném členském státě než v tom, ve kterém získal kvalifikaci. Definuje pojmy jako je regulované povolání, odborná kvalifikace, doklad o dosažené kvalifikaci, odborná praxe, adaptační období

Úprava na úrovni EU Uznání odborné kvalifikace hostitelským členským státem umožňuje, aby oprávněná osoba měla v tomto členském státě přístup ke stejnému povolání, pro které získala kvalifikaci v domovském členském státě, a vykonávala je za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci. Užívání akademických titulů právo užívat tituly a jejich zkratky v jazyce domovského členského státu

Uznávání kvalifikací v ČR Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace (novelami zapracovaná směrnice EU) Klíčový pojem: regulovaná povolání a regulované odborné činnosti (necelých 400 povolání včetně např. advokáta)

Postup při uznávání odborné kvalifikace Každý příslušník členského státu EU, EHP a Švýcarska V případě neregulovaného povolání nebo činnosti možnost výkonu i bez uznání odborné kvalifikace U regulovaného povolání nebo činnosti povinnost žádat o uznání odborné kvalifikace u ústředního správního orgánu nebo u profesní komory Uznávací orgán rozhoduje bezodkladně nejdéle do 60, případně 90 dnů. (Uzná odbornou kvalifikaci, požaduje splnění kompenzačních opatření nebo zamítne žádost).

Postup při uznávání odborné kvalifikace Proti rozhodnutí ústředního správního orgánu je možné podat do 15 dnů rozklad. Zvláštní režim advokáti, auditoři, architekti, lékaři, zubní lékaři, farmaceuti, všeobecné sestry a porodní asistentky a veterinární lékaři díky harmonizaci minimálního obsahu studia prakticky automatické vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a dokladů o vzdělání.

Postup při uznávání vzdělání V ČR dvě úrovně 1) uznávání základního, středního a vyššího odborného vzdělání upraveno školským zákonem č. 561/2004 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 12/2005 Sb. Základní pojem nostrifikace, rozhodují krajské úřady, částečně MŠMT a MV. V případě mezinárodní smlouvy o rovnocennosti vzdělání se vydá osvědčení, jinak rozhodnutí. Odlišnost programu zamítnutí, částečná odlišnost nostrifikační zkouška.

Postup při uznávání vzdělání 2) uznávání vysokoškolského vzdělání upraveno zákonem o vysokých školách č. 111/1998 Sb. V případě ekvivalenční smlouvy tituly lze používat bez vydání osvědčení (uzavřena se SR, Polskem, SRN, Maďarskem a Slovinskem). Pokud tato smlouva není, uznává veřejná vysoká škola či MŠMT. Veřejná vysoká škola má povinnost rozhodnout do 30 resp. 60 dnů. V případě zamítnutí žádosti do 15 dnů odvolání případně rozklad.

Aktualita Nová ekvivalenční dohoda mezi ČR a SR

Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Podmínky dlouhodobého pobytu na území jiného státu EU Tomáš Pezl FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Dlouhodobý pobyt Ve vztahu k občanům EU Přechodný pobyt (pobyt delší než 3 měsíce) Trvalý pobyt (pobyt delší než 5 let) Občané třetích zemí

Pobyt delší než 3 měsíce Právo svědčí občanům EU pokud: jsou zaměstnáni nebo osobami samostatně výdělečně činnými; nebo mají pro sebe a své rodinné příslušníky dostatečné prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu, a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském členském státě kryta všechna rizika; nebo jsou zapsáni ke studiu a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském členském státě kryta všechna rizika jsou rodinnými příslušníky doprovázejícími nebo následujícími občana Unie

Vyžadované formality Jediné co je možné vyžadovat je registrace u příslušného orgánu Lhůta pro registraci nesmí být kratší než 3 měsíce Podklady: Cestovní doklad nebo průkaz totožnosti Potvrzení o důvodu pobytu Případně potvrzení o zdravotním pojištění

Status zaměstnance trvá není dočasně schopen pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu; je řádně zapsán jako nedobrovolný nezaměstnaný poté, co byl zaměstnán více než jeden rok a je řádně zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; po skončení pracovní smlouvy na dobu určitou kratší jednoho roku nebo poté, co se během prvních dvanácti měsíců stal nedobrovolně nezaměstnaným, a zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V tom případě si postavení pracovníka ponechává na dobu alespoň šesti měsíců; zahájí odbornou přípravu.

Práva rodinných příslušníků z třetích zemí Právo pobytu se vztahuje i na rodinné příslušníky z třetích zemí Musí jim být vydána pobytová karta při doložení: platného cestovního pasu; dokladu potvrzujícího rodinný vztah nebo registrované partnerství; osvědčení o registraci, nebo neexistuje-li systém registrace, jakýkoliv jiný doklad o pobytu občana Unie, kterého doprovázejí nebo následují, v hostitelském členském státě; Právo pobytu zůstává i poté co občan EU zemřel nebo odjel z členského státu, obdobně i u rozvodu nebo zrušení partnerství.

Ukončení pobytu Ministerstvo ukončí pobyt Na základě žádosti občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné; to neplatí jestliže manželství netrvalo alespoň 3 roky. Rozhodnutí musí být přiměřené

Trvalý pobyt po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, Pokud je v důchodovém věku a činnost vykonával alespoň rok a pobývá na území alespoň 3 roky jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let. jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.

Formality Právo vzniká automaticky při splnění podmínek Členský stát následně vydá doklad v co nejkratší lhůtě Rodinní příslušníci ze třetích zemí Doklad se vydá do 6 měsíců od podání žádosti

Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Sociální zabezpečení pracovníků v EU Jana Odehnalová FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Zaměstnání a sociální zabezpečení koordinace systémů sociálního zabezpečení koordinační úpravy se týkají: dávek v nemoci, mateřství, invaliditě, stáří, při pracovním úrazu, nemoci z povolání, smrti, v nezaměstnanosti a rodinných dávek

Země pojištění ve které zemi jsem sociálně pojištěn? sociálně pojištěni jste v zemi, ve které pracujete (zásada) výjimky: vyslaní pracovníci, námořníci úředníci a zaměstnanci velvyslanectví a konzulátů zvláštní úprava pro osoby obvykle zaměstnané ve více než jednom členském státě

Povinnost platit příspěvky, nároky na dávky a výpočet dávek se řídí zásadně právem členského státu, ve kterém je pracovník pojištěn. Doby pojištění získané v jednom členském státě se v případě potřeby započítávají v ostatních členských státech. Pravidla se vztahují i na státní příslušníky třetích zemí, pokud legálně žijí v členských státech EU a pokud se jich týká přeshraniční problematika (nevztahují se na Dánsko a Spojené království)

Která země vyplácí důchod? nárok na důchod tam, kde pracujete, min. rok, jinak se připočte doba pojištění (pokud pojištění trvá méně než rok) každý členský stát vyplácí samostatně a to v zemi bydliště, a to v době, ve které vznikne nárok dle předpisů tohoto státu důchod je vyplácen v zemi bydliště (výjimky: doplňkový příspěvek Národního fondu solidarity ve Francii, či starobní důchody nezávislé na příspěvcích v Irsku a Portugalsku na ty má nárok pouze ten, kdo v dané zemi bydlí)

Důchod příklad Pan Jaroslav, bydlí v ČR a zde také pracuje. V září 2012 prosinec 2013 (16 měsíců) však pracoval i pobýval v Německu a v létě 2014 (červen září) pobýval i pracoval v Itálii. Dne 12. ledna 2015 mu vznikne nárok na důchod dle německých předpisů, 18. května 2015 i dle českých předpisů. Jaké dávky a odkud bude pan Jaroslav pobírat? Bude pobírat důchod z Německa od ledna 2015 a z ČR od 18. května. Podle Italských předpisů mu nárok nevznikne, neboť nesplnil potřebnou dobu pojištění, takže se doba pojištění připočte k době pojištění v ČR, pokud to bude třeba (protože tam byl naposledy zaměstnán delší dobu)

nárok na invalidní důchod Každá země posuzuje samostatně vznik nároku na invalidní důchod Není povinnost vzájemného uznávání stupně invalidity Tentýž člověk může brát v jedné zemi invalidní důchod a v druhé zemi pracovat

Podpora v nezaměstnanosti nárok vznikne vůči státu, kde byl zaměstnanec naposledy zaměstnán a řídí se vnitrostátním právem je třeba splnit vnitrostátní podmínky toho konkrétního členského státu, ale je možné započítat doby pojištění i z jiného státu, Příklad: Český pracovník pracoval 5 měsíců v ČR a dále 8 měsíců v Německu. Bude mít nárok na dávky v nezaměstnanosti, pokud dle německého práva vznikne nárok na dávky po odpracování 12 měsíců? - ano, je možné započítat dobu pojištění z ČR

Pendlující pracovníci výjimka je u tzv. pendlerů příhraničních pracovníků, kteří za prací dojíždějí dostává dávky ze země bydliště Příklad: Pan Emil dlouhodobě bydlí v Železné Rudě a denně dojíždí za prací do blízkého Německa, kde mu vznikne nárok na podporu v případě ztráty zaměstnání? (V ČR) dávky je možné si nechat vyplácet v jiném členském státu, pokud se tam přihlásíte na tamější úřad práce (je třeba vyplnit příslušné formuláře). Max 3 měsíce, ale tato doba může být o další 3 měsíce prodloužena

Rodinné dávky v členských státech výrazné rozdíly ohledně předpokladů nároku a výše rodinných dávek pokud bydlí rodinní příslušníci tam, kde zaměstnanec (nebo OSVČ) vyplácí dávky tato země ve stejném rozsahu a výši jako u příslušníků tohoto státu. pokud rodinní příslušníci bydlí v jiné zemi, přednostně je nutno uplatnit dávky z té země, ve které vznikne nárok z titulu zaměstnání jednoho z rodičů.

pokud vznikne nárok ve více zemích, national authorities (příslušné úřady) rozhodnou, kdo má primární odpovědnost za výplatu dávek podle stanovených pravidel (pravidla pro určení priority priority rules ) 1) kde je zaměstnán 2) kde bydlí dítě 3) doba pojištění Rodiče si tedy nemohou sami vybrat V druhé zemi vznikne nárok na vyplacení rozdílu, pokud je v druhé zemi dávka výhodnější

Příklady 1) Matka s dítětem bydlí v ČR, otec pracuje v Německu. Z které země bude rodina pobírat rodinné dávky? Podle pravidel má přednost země, kde je rodič zaměstnán, tedy Německo. 2) Z které země budou pobírat dávky, pokud by měla nárok i matka z titulu svého zaměstnání (tedy oba rodiče by měli nárok na dávku z titulu svého zaměstnání)? Přednost má země, kde dítě žije ČR (pokud by však v Německu byla dávka výhodnější, vznikne nárok na doplacení rozdílu z Německa)

Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Postavení rodinných příslušníků pracovníků v EU Renáta Vokrojová FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Relevantní prameny práva EU Smlouva o fungování Evropské unie Nařízení (EU) č. 492/2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie Směrnice 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí Směrnice 2004/38/ES o volném pohybu osob - Vztahuje se na občany EU a jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovázejí nebo následují (i když nejsou státními příslušníky členského státu EU) - V případě přestěhování do jiného členského státu nebo pobývání v jiném členském státu EU, než jehož jsou občané EU státními příslušníky, nebo V případě návratu domů po pobývání v jiném členském státu EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2004/38/ES Tato směrnice stanoví: a) podmínky výkonu práva volného pohybu a pobytu na území členských států občany Unie a jejich rodinnými příslušníky; b) právo trvalého pobytu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků na území členských států; c) omezení práv uvedených v písmenech a) a b) z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví.

Kdo je rodinný příslušník? a) manžel nebo manželka; b) partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím, v souladu s podmínkami stanovenými souvisejícími právními předpisy hostitelského členského státu; c) potomci v přímé linii (děti, vnoučata), kteří jsou mladší 21 let nebo jsou závislými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky dle písmena b); d) předci v přímé linii (rodiče, prarodiče), kteří jsou závislými osobami, a takoví předci manžela či manželky nebo partnera či partnerky dle písmena b);

Ostatní rodinní příslušníci (ORP) sourozenci, bratranci, sestřenice, tety a strýcové, partner, se kterým máte trvalý a řádně doložitelný vztah (tato koncepce partnerství zahrnuje partnerství stejného a opačného pohlaví i taková partnerství, jako je soužití - když oba partneři žijí společně), registrovaní partneři, kteří se stěhují do členského státu EU, který nepovažuje registrované partnerství za rovnocenné s manželstvím, a další příbuzní.

Postavení ORP Mají právo na to, aby jim hostitelský členský stát EU usnadnil vstup a pobyt, jestliže jsou na vás závislí, nebo jsou členové vaší společné domácnosti, nebo jejich vážný zdravotní stav vyžaduje osobní péči Nemají automatické právo vstupu a pobytu, hostitelský členský stát může uznat postavení ORP de facto a jednat s nimi na stejném základě jako s RP (posoudí jejich rodinné vazby na vaši osobu, a zjistí, zda tvoříte skutečnou rodinu). Odmítnutí vstupu a pobytu ORP na území jiného členského státu musí být odůvodněné, oznámené písemně a musí umožňovat odvolání.

Rodinní příslušníci (RP) - Vstup na území jiného členského státu EU Ať jsou buď sami občany EU, nebo nejsou státními příslušníky členského státu EU (tzv. rodinní příslušníci ze třetích zemí), mohou vstoupit do hostitelského členského státu EU s platným cestovním pasem. Pokud pocházejí z určitých zemí, na které se vztahují vízové povinnosti, může od nich být požadováno vstupní vízum (viz nařízení (ES) č. 539/2001, v případě Spojeného království a Irska ve vnitrostátních právních předpisech). Bez ohledu na svou státní příslušnost mají právo vás doprovázet nebo následovat do jiného členského státu EU, než je členský stát, jehož jste státním příslušníkem. Toto právo platí bez ohledu na to, zda dříve pobývali v jiném členském státu EU, nebo s jakým vízem vstoupili do hostitelského členského státu EU.

Vstupní víza Členské státy EU mají povinnost přijmout všechna opatření, aby RP ze třetích zemí usnadnily získání potřebných víz. Tato víza by měla být vydána bezplatně v co nejkratší době a na základě zrychleného postupu (zpoždění delší než čtyři týdny není přiměřené) Členské státy EU mohou požadovat od vašich rodinných příslušníků pouze vstupní víza, nesmí požadovat rodinná nebo pobytová víza. Vaši rodinní příslušníci nemohou být na hranicích automaticky vráceni zpět, pokud nemají platný cestovní pas nebo případně vstupní vízum, pokud mohou prokázat svoji totožnost a rodinnou vazbu na vaši osobu.

Hraniční kontroly Občané EU překračující vnější hranice podléhají pouze minimální kontrole a mohou využívat zvláštní koridor určený pro občany EU. Při překračování vnitřních hranic mezi schengenskými členskými státy EU již není nutné ukazovat cestovní pas nebo průkaz totožnosti. Cestovní pas nebo průkaz totožnosti byste však měli mít vždy u sebe a na požádání tyto doklady předložit. Vaši RP, kteří jsou občany EU, podléhají stejným pravidlům. Vaši RP ze třetích zemí mohou vstoupit do schengenského prostoru se vstupním vízem, je-li požadováno, a mohou volně cestovat po celém prostoru, protože na celém území členských států je platné jednotné vízum.

Právo pobytu až na 3 měsíce Každý občan EU má právo na pobyt na území hostitelského členského státu EU po dobu až tří měsíců, aniž by podléhal jakýmkoli podmínkám či formalitám s výjimkou povinnosti být držitelem platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. RP ze třetích zemí, kteří vás doprovázejí nebo následují, u vás mohou pobývat až tři měsíce a potřebují pouze svůj cestovní pas

Zvláštní zacházení pro uchazeče o zaměstnání Občané EU mají právo na pobyt, aniž by podléhali jakýmkoli podmínkám či formalitám, po dobu šesti měsíců a dokonce déle, pokud v hostitelském členském státu EU nadále hledají zaměstnání a mají skutečnou šanci získat práci.

Nahlášení přítomnosti Od vás a vašich rodinných příslušníků může být požadováno, abyste v přiměřené lhůtě od vašeho příjezdu ohlásili svou přítomnost. Pokud vy nebo vaši rodinní příslušníci nevyhovíte požadavku ohlásit svou přítomnost, mohou vám být uloženy přiměřené a nediskriminační správní sankce (stejné jako ty, které by byly uloženy státním příslušníkům hostitelského členského státu EU). Za pouhé porušení tohoto pravidla však nemůžete být vyhoštěni. Právo na pobyt v jiném členském státu EU je vaše základní a osobní právo a uděluje vám ho přímo Smlouva o fungování Evropské unie. Toto právo proto nezávisí na tom, zda jste vyhověli správním postupům.

Pobyt delší než tři měsíce Můžete být požádáni, abyste se zaregistrovali u příslušných orgánů (osvědčení o registraci uvádějící jméno, adresu a datum registrace). Zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné a osoby, které v hostitelském členském státu EU dočasně poskytují služby, mají právo na pobyt bez jakýchkoli dalších podmínek. Občané EU si zachovávají postavení zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných za těchto okolností: nemohou pracovat z důvodu nemoci nebo úrazu nebo jsou řádně zaevidováni jako nedobrovolně nezaměstnaní a zaregistrovali se jako uchazeči o zaměstnání u příslušného úřadu práce nebo zahájili odbornou přípravu RP mají právo s vámi pobývat, pokud splňujete dané podmínky.

Ekonomicky neaktivní osoby Měly by poskytnout doklad, že mají - zdravotní pojištění, kterým jsou kryta všechna rizika, a také - dostatečné prostředky, aby se nestaly zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu EU. Dostatečné prostředky přesahují limit, pod kterým jsou v hostitelském členském státu EU poskytovány dávky životního minima (nebo minimální příspěvky ze sociálního zabezpečení).

Osvědčení o registraci pro RP RP, kteří jsou sami občany EU, bude také vydáno osvědčení o registraci při předložení těchto dokumentů: platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu, vašeho osvědčení o registraci nebo jakéhokoli jiného dokladu vašeho pobytu v hostitelském členském státu EU a dokumentu potvrzujícího existenci rodinného vztahu nebo registrovaného partnerství s vámi a případně doklad prokazující, že jsou na vás závislí. ORP, kteří mají právo na usnadnění vstupu a pobytu, musí také předložit: dokument vydaný příslušným orgánem země původu uvádějící, že jsou na vás závislí nebo jsou členy vaší domácnosti, doklad o existenci vážných zdravotních důvodů nebo doklad o trvalém vztahu s vámi.

Pobytová karta Vaši rodinní příslušníci, kteří sami nejsou občany EU, mají povinnost zažádat o pobytovou kartu, pokud je plánovaný pobyt delší než tři měsíce. Lhůta pro podání žádosti nesmí být kratší než tři měsíce od data příjezdu. Pobytová karta je vydána do šesti měsíců od podání žádosti a je platná po dobu pěti let od data vydání (nebo po předpokládanou dobu vašeho pobytu, pokud je tato doba kratší než pět let). Musí být vydána jako samostatný dokument a nikoli ve formě nálepky do cestovního pasu. Potvrzení o podání žádosti by mělo být vydáno ihned. Pobytové karty musí být vydány zdarma nebo za poplatek, který nepřevyšuje poplatek uložený státním příslušníkům za vydání podobných dokumentů.

Zachování práva na pobyt Vy a vaši rodinní příslušníci máte toto právo tak dlouho, dokud jsou splněny podmínky práva na pobyt. Toto právo tedy můžete ztratit, pokud již nepracujete či nemáte postavení zaměstnané osoby nebo pokud ukončíte studium a nemáte dostatečné prostředky k pokrytí nákladů na pobyt. Můžete požádat o sociální pomoc, pokud ji potřebujete. Právo pobírat dávky máte za stejných podmínek jako státní příslušníci hostitelského členského státu EU. Hostitelský členský stát EU je však oprávněn přezkoumat okolnosti vašeho nároku. Může zvážit, zda je vaše potřeba žádosti o pomoc způsobena dočasnými obtížemi

Co se stane s rodinnými příslušníky, jestliže občan EU ztratí právo na pobyt? RP si za určitých podmínek mohou zachovat své právo na pobyt v případě vašeho úmrtí, odjezdu nebo ukončení rodinných vazeb (rozvod, prohlášení manželství za neplatné nebo ukončení registrovaného partnerství). Vzhledem k tomu, že jejich právo na pobyt je odvozeno od vašeho práva na svobodný pohyb a pobyt a je na něm závislé, vaše úmrtí, odjezd nebo ukončení rodinných vazeb má dopad na jejich právní postavení v hostitelském členském státu EU. Jakmile je získáno právo trvalého pobytu, je bezpodmínečně zachováno dokonce i v případě vašeho úmrtí, odjezdu nebo ukončení rodinných vazeb. Situace vašich rodinných příslušníků opět závisí na tom, zda jsou občany EU nebo ne.

RP jsou sami občany EU Jestliže občan EU ztratí právo na pobyt, na jejich právo na pobyt to nemá dopad, pokud - sami splňují podmínky práva na pobyt (v zásadě musí být zaměstnanými osobami nebo osobami samostatně výdělečně činnými nebo případně studenty či neaktivními osobami, které jsou účastníky zdravotního pojištění s krytím na všechna rizika a které mají dostatečné prostředky) nebo pokud - jsou RP občana EU, který tyto podmínky splňuje (např. RP, kteří jsou na vás závislí).

RP nejsou občany EU Úmrtí nebo odjezd občana nepovede ke ztrátě práva pobytu RP ze třetích zemí za předpokladu, že pobývali v hostitelském členském státu EU jako vaši RP alespoň jeden rok před vaším úmrtím. Děti školou povinné a jejich rodiče V případě vašeho odjezdu si vaši rodinní příslušníci ze třetích zemí v zásadě nezachovávají právo pobytu, ale váš odjezd nebo úmrtí by až do ukončení studia dětí nemělo mít dopad na právo pobytu vašich dětí, ani rodiče, který o děti skutečně pečuje bez ohledu na jejich státní příslušnost, pokud jsou tyto děti zapsány ve vzdělávacím zařízení. Rozvod nebo ukončení registrovaného partnerství Vaši RP ze třetích zemí mohou získat nezávislé právo na pobyt, pokud manželství nebo registrované partnerství před zahájením rozvodového řízení nebo řízení o ukončení registrovaného partnerství trvalo nejméně tři roky, z toho nejméně jeden rok v hostitelském členském státu EU.

RP nejsou občany EU Péče o děti občana EU nebo styk s nimi Vaši RP ze třetích zemí mohou získat nezávislé právo na pobyt také tehdy, jestliže po dohodě mezi manželi nebo partnery nebo na základě soudního příkazu má manžel/manželka nebo partner/partnerka svěřeny vaše děti do péče nebo má právo na styk s vaším nezletilým dítětem za předpokladu, že soud rozhodl, že k tomuto styku musí docházet v hostitelském členském státu EU. V případě práva na styk s nezletilým dítětem je právo na pobyt zachováno, dokud se požaduje. Obzvlášť obtížné okolnosti RP získávají nezávislé právo na pobyt také tehdy, pokud to vyžadují obzvlášť obtížné okolnosti, např. pokud se během trvání manželství nebo registrovaného partnerství stali obětí domácího násilí.

Právo trvalého pobytu Podmínkou je nepřetržitý oprávněný pobyt v hostitelském členském státu EU po dobu pěti let, Toto právo vám přiznává přímo právo EU. Toto právo můžete ztratit pouze z důvodu nepřítomnosti po dobu delší než dva po sobě jdoucí roky. Přijatelná nepřítomnost dočasná nepřítomnost nepřesahující celkem šest měsíců v roce nebo nepřítomnost delšího trvání z důvodu plnění povinné vojenské služby nebo souvislá nepřítomnost po dobu nejvýše dvanácti měsíců z důležitých důvodů, (těhotenství a narození dítěte, vážná nemoc, studium nebo odborná příprava) nebo vyslání do jiného členského státu EU nebo do třetí země zaměstnavatelem.

Právo trvalého pobytu pro RP RP, kteří s vámi legálně pobývali v hostitelském členském státu EU po dobu pěti let, rovněž získávají právo trvalého pobytu. RP, kteří si zachovali právo pobytu v hostitelském členském státu EU v případě vašeho úmrtí, odjezdu nebo ukončení rodinných vazeb, mohou po pěti letech pobytu rovněž sami získat právo trvalého pobytu.

Právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu Pokud jste zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná, můžete za určitých podmínek získat právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu v těchto třech případech: 1. Dosažení věku pro nárok na starobní důchod nebo odchod do předčasného důchodu Pokud přestanete pracovat, protože jste dosáhli věku pro nárok na starobní důchod nebo odejdete do předčasného důchodu za předpokladu, že v tomto hostitelském členském státu EU jste pracovali předcházejících nejméně dvanáct měsíců a nepřetržitě jste tam pobývali více než tři roky. Jestliže právo hostitelského členského státu EU nepřiznává některým kategoriím osob samostatně výdělečně činných právo na starobní důchod, je podmínka věku splněna, jakmile dotyčná osoba dosáhla věku šedesáti let.

Právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu Pokud jste zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná, můžete za určitých podmínek získat právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu v těchto třech případech: 2. Trvalá pracovní neschopnost Jestliže jste přestali pracovat v hostitelském členském státu EU z důvodu trvalé pracovní neschopnosti za předpokladu, že jste tam nepřetržitě pobývali déle než dva roky. Je-li vaše pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nemusíte splnit podmínku délky pobytu.

Právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu Pokud jste zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná, můžete za určitých podmínek získat právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu v těchto třech případech: 3. Přeshraniční zaměstnané osoby Jestliže pracujete v jiném členském státu EU za předpokladu, že: k tomu dochází po třech letech nepřetržitého zaměstnání a pobytu v hostitelském členském státu EU a ponecháváte si bydliště v hostitelském členském státu EU, kam se vracíte každý den nebo alespoň jednou týdně. Pro účely získání práva na trvalý pobyt v hostitelském členském státu EU se v prvních dvou případech doby zaměstnání strávené v členském státu EU, ve kterém pracujete, považují za strávené v hostitelském členském státu EU.

Právo trvalého pobytu před uplynutím pěti let nepřetržitého pobytu RP, kteří s vámi pobývají v hostitelském členském státu EU, získávají právo trvalého pobytu v okamžiku, kdy ho získáváte vy. Jestliže jste zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná a dojde k vašemu úmrtí před tím, než získáte právo trvalého pobytu, vaši RP, kteří s vámi pobývali, mohou získat toto právo za předpokladu, že: - jste v době úmrtí nepřetržitě pobývali v hostitelském členském státu EU po dobu dvou let nebo - příčinou úmrtí byl pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo - jestliže pozůstalý manžel/manželka ztratil/ztratila státní příslušnost daného členského státu EU v důsledku sňatku s vámi.

Doklad osvědčující trvalý pobyt RP, kteří jsou sami občany EU, získají stejný doklad. Rodinní příslušníci ze třetích zemí musí požádat o kartu trvalého pobytu před uplynutím doby platnosti jejich standardní pobytové karty. Karta trvalého pobytu by jim měla být vydána do šesti měsíců od podání žádosti. Karta trvalého pobytu se automaticky prodlužuje každých deset let. Sankce Pokud vaši RP ze třetích zemí nesplní požadavek a nepožádají o kartu trvalého pobytu, mohou jim být uloženy přiměřené a nediskriminační sankce. Nemohou však být vyhoštěni za pouhé porušení tohoto pravidla.

Důvody veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví Členské státy EU mohou uložit omezení, pokud je to odůvodněno na základě veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, např. odepření vstupu, zamítnutí pobytu nebo vyhoštění. Zvýšená ochrana pro osoby s trvalým pobytem a nezletilé Občané EU a jejich rodinní příslušníci, kteří mají právo trvalého pobytu, požívají zvýšenou ochranu proti vyhoštění, protože mohou být vyhoštěni pouze ze závažných důvodů týkajících veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Pokud jde o občany Unie, kteří pobývali v hostitelském členském státu EU předchozích deset let nebo jsou nezletilí (tj. do osmnácti let věku), je vyhoštění odůvodněno pouze z naléhavých důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti (v případě nezletilých může být vyhoštění oprávněné i tehdy, je-li to v nejlepším zájmu dítěte).

Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Zelené a modré karty Tomáš Křivka FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Myšlenková východiska Nepříznivý demografický vývoj v EU Nedostatek kvalifikované pracovní síly Velký zájem zahraničních pracovníků o práci v EU Jak správně nastavit podmínky ekonomické integrace?

První návrhy Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace (2005) potřeba revidovat opatření v oblasti přistěhovalectví s důrazem na konkurenceschopnost EU Plán politiky v oblasti legální migrace (2005) výčet aktivit a legislativních iniciativ k prosazení politiky EU v oblasti legální migrace předpokládá přijetí jedné rámcové směrnice a 4 směrnic zvláštních (vysoce kvalifikovaní pracovníci, sezónní pracovníci, vnitropodnikové převedení do jiné pobočky, stážisté s odměnou)

Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. směrnice o modrých kartách) podmínky vstupu a pobytu delšího než 3 měsíce na území členských států pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a pro jejich rodinné příslušníky podmínky vstupu a pobytu výše uvedených státních příslušníků třetích zemí a jejich rodinných příslušníků v jiných členských státech

Jak fungují modré karty? Modrá karta vydaná Českou republikou = povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn: pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, a případně toto místo za definovaných podmínek změnit. Vydávána pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční nebo roční mzdu, jejíž výše odpovídá alespoň 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v ČR Platnost modré karty = výkon zaměstnání + 3 měsíce, nejdéle však na 2 roky

Jak fungují modré karty? MK usnadní přístup na trh práce cizincům, kteří mají vyšší kvalifikaci, po které je v České republice poptávka. Je požadováno minimálně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky Modrá karta je určena pro cizince, ze zemí, které nejsou členy Evropské unie a na které se nevztahuje některá z výjimek uvedených v 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nutné mít předem dohodnuté zaměstnání Žádost na zastupitelský úřad ČR

Tato prezentace vyjadřuje Není nutné pouze názory předem autora a Komise mít dohodnuté neodpovídá za použití zaměstnání informací, jež tato prezentace obsahuje Zelené karty usnesení vlády č. 1174 ze dne 22. října 2007 o zjednodušení podmínek zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn: - pobývat na území České republiky a - pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání.

Zelené karty Zelená karta se vydává: typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen typ C: pro ostatní pracovníky Platnost zelené karty je 2-3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky. Žádost na zastupitelský úřad ČR

Další návrhy Návrh směrnice zavádějící společné podmínky pro vstup a pobyt sezónních pracovníků ze třetích zemí (tzv. návrh směrnice o sezónních pracovnících) KOM (2010) 379 v konečném znění Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (tzv. návrh směrnice o vnitropodnikových převedencích) KOM (2010) 378 v konečném znění

Další návrhy Návrh směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřízování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a k výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemích, kteří oprávněně pobývají v členském státě KOM (2007) 638 v konečném znění jednotný postup vydávání jednotného povolení k pobytu a pracovního povolení státním příslušníkům třetích zemí k práci na území členského státu EU

Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Europas Milan Tomeš FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013

Víte, jakou máte úroveň EQF?

Problém Jazyková bariéra Různé právní předpisy Různá struktura institucí Různé kulturní zvyklosti

Víte, co je to Europas?

Europas - Motto Teorie Evropská unie je společný prostor, volného pohybu osob, zboží, služeb kapitálu. Praxe Prostředky a procesy usnadňující občanům stěhujícím se za prací či studiem rychleji se uplatnit v novém prostředí

Europas - Pojem Informace o držiteli ve všech jazycích států EU Studenti Absolventi Pracující Soubor dokladů Vzdělání Osobní kompetence Jazykové dovednosti Odborné kvalifikace Pracovní zkušenosti Dokumenty pro zaměstnavatele a vzdělávací instituce

Europas - Rozsah užití členské státy Evropské unie Evropského sdružení volného obchodu Švýcarsko Norsko Lichtenštejnsko Island kandidátské země EU Makedonie Černá Hora Island Srbsko Turecko

Europas - Obsah životopis evropský pas dovedností jazykový pas, doklad o mobilitě, dodatek k osvědčení, dodatek k diplomu a další doklady např. Europass-doklad o stáži, diplomy certifikáty vysvědčení

Úroveň EQF Dosažené vzdělání 8 7 6 5 4 3 2 1 vysokoškolské doktorský studijní program vysokoškolské magisterský studijní program vysokoškolské bakalářský studijní program, vyšší odborné vzdělání (vč. konzervatoří) programy krátkého cyklu (v ČR se teprve budou vytvářet) střední vzdělání s maturitní zkouškou (všeobecné, s odborným výcvikem, odborné) střední vzdělání s výučním listem (délka studia 3 roky) základní vzdělání, střední vzdělání bez výučního listu, střední vzdělání s výučním listem (délka studia 2 roky) základy vzdělání (základní škola speciální)

Europas http://www.europass.cz/ - webové rozhraní pro vytvoření europasu - Veškerá potřebná data - Webové formuláře

Národní centrum Europass V každé zemi koordinuje všechny aktivity dokumentů Europassu první kontaktní místo pro kohokoli (jednotlivce i organizaci), Informace o Europassu

Europas - Links http://www.europass.cz/ http://www.eqf.cz/ http://www.cedefop.europa.eu/ -Evropské centrum pro podporu profesního vzdělávání http://www.nicm.cz/ - Národní informační centrum pro mládež