Vývoj pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví Vývoj pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Bakalářská práce Autor: Klára Mocová, DiS. Pojišťovnictví Vedoucí práce: Ing. Helena Janegová Praha Červen, 2010 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Českém Dubu dne 14. června 2010 Klára Mocová, DiS. 2

Anotace práce Cílem mé bakalářské práce je porovnat zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Vyhlášky č. 492/1991 Sb., o podmínkách pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem motorového vozidla a povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V první části práce se zabývám členěním pojištění odpovědnosti dle formy vzniku. Dále vysvětluji základní princip pojištění obecné odpovědnosti za škodu. Třetí kapitola obsahuje stručný vývoj motorismu a automobilového pojištění. Dále analyzuji pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Vyhlášky č. 492/1991 Sb. Následující část obsahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Zákona č. 168/1999 Sb. Poté porovnávám jiţ zmíněné právní předpisy, Vyhlášku č. 492/1991 Sb. a Zákon č. 168/1999 Sb., a zhodnocuji, která právní úprava je lepší a jaké výhody a nevýhody mají jednotlivé právní úpravy pro klienta, ale i pojišťovnu. Poslední kapitoly práce jsem věnovala marketingu v oblasti povinného ručení a výběru několika statistických dat souvisejících s povinným ručením. Anotation The aim of my thesis is to compare statutory motor third party insurance according to Vyhláška č. 492/1991 Sb., o podmínkách pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem motorového vozidla and statutory motor third party insurance according to Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla In the first part of my work I discuss the typology of liability insurance according to the form of origin. Then I explain the basic principles of liability insurance. The third chapter contains brief evolution of motoring and automobile insurance. Then I analyze the statutory motor third party insurance according to Vyhláška č. 492/1991 Sb. Next part contains statutory motor third party insurance according to Zákon č. 168/1999 Sb. Then I compare forementioned legal regulations, Vyhlášku č. 492/1991 Sb. a Zákon č. 168/1999 Sb., and I assess, which legal regulation is better and stated their advantages and disadvatages for client as well as for insurance company. In final chapters I put brain to marketing in the field of statutory motor third party insurance and I present a few of statistical data, which have connection with statutory motor third party insurance. 3

OBSAH ÚVOD... 7 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŦ... 8 1 VÝZNAM A KLASIFIKACE POJIŠŤĚNÍ... 10 1.1 Zákonné... 10 1.2 Povinné... 11 1.3 Smluvní... 11 2 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI... 12 2.1 Obecná charakteristika... 12 2.2 Zpŧsob a rozsah náhrady škody... 13 2.3 Obecné výluky z pojištění odpovědnosti... 14 3 VÝVOJ MOTORISMU A AUTOMOBILOVÉHO POJIŠTĚNÍ... 15 3.1 Počátky motorismu... 15 3.2 Milníky českého automobilismu za posledních 90 let... 16 3.3 Dobrovolné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 18 3.4 Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 18 3.5 Fond na podporu při úrazech motorovým vozidlem... 18 3.6 Změna povinného pojištění na pojištění zákonné... 19 3.7 Změna zákonného pojištění na povinně smluvní... 19 4 ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA DLE VYHLÁŠKY Č. 492/1991 SB., O PODMÍNKÁCH POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŦSOBENOU PROVOZEM MOTOROVÉHO VOZIDLA... 20 4.1 Pojistitel... 20 4.2 Rozsah pojištění... 20 4.3 Výjimky z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 20 4.4 Výluky z povinnosti pojišťovny plnit... 21 4.5 Pojistné za tuzemské motorové vozidlo... 21 4.6 Pojistné za cizozemské motorové vozidlo... 22 4.7 Doklad prokazující sjednané pojištění... 22 4.8 Pojistná událost... 22 4

5 POVINNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA DLE ZÁKONA Č. 168/1999 SB., O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA... 23 5.1 Pojistitel... 23 5.2 Rozsah pojištění... 23 5.3 Výjimky z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 23 5.4 Výluky z povinnosti pojišťovny plnit... 24 5.5 Limity pojistného plnění... 25 5.6 Vznik a trvání pojištění... 25 5.7 Pojistné podmínky... 26 5.8 Slevy a přiráţky na pojistném... 26 5.9 Databáze škod povinného ručení... 27 5.10 Povinnosti a práva pojistitele... 27 5.11 Povinnosti a práva pojistníka... 27 5.12 Pokuty za přestupky... 28 5.13 Zánik pojištění... 28 5.14 Česká kancelář pojistitelŧ... 29 5.15 Změny a novely Zákona č. 168/1999 Sb.... 30 6 POROVNÁNÍ A ZHODOCENÍ PRÁVNÍCH ÚPRAV... 33 6.1 Rozdíly v právních úpravách... 33 6.2 Shody v právních úpravách... 35 6.3 Zhodnocení právních úprav... 36 6.3.1 Výhody pro klienta... 36 6.3.2 Nevýhody pro klienta... 36 6.3.3 Výhody pro pojišťovnu... 36 6.3.4 Nevýhody pro pojišťovnu... 37 7 MARKETING V OBLASTI POVINNÉHO RUČENÍ... 38 8 STATISTIKY V OBLASTI POVINNÉHO RUČENÍ... 40 8.1 Struktura pojistného trhu v roce 2009... 40 8.2 Počet pojištěných vozidel registrovaných ke dni 31.12.2009... 41 8.3 Počty vozidel v ČR... 42 8.4 Počet nahlášených nepojištěných škod... 43 8.5 Prŧměrné plnění z garančního fondu (GF) u nepojištěných škod... 44 5

8.6 Vývoj celkových závazkŧ garančního fondu... 45 8.7 Nejvyšší nepojištěné škody řešené v roce 2009... 46 8.8 Nejvyšší příspěvek zaplacený do GF zaplacený v roce 2009... 46 8.9 Nejniţší příspěvek zaplacený do GF zaplacený v roce 2009... 46 ZÁVĚR... 47 SEZNAM LITERATURY... 48 SEZNAM PŘÍLOH... 49 PŘÍLOHY ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 6

ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsme si zvolila "Vývoj pojištění odpovědnosti z provozu vozidla". Toto téma jsem vybrala proto, abych si prohloubila dosud získané informace o tomto dŧleţitém pojištění. Automobil se stal pro většinu z nás neodmyslitelnou součástí všedního ţivota. Zatímco vyuţívání automobilŧ se dříve soustředilo zejména na víkendové jízdy na chatu či návštěvu babičky, dnes se stal automobil kaţdodenním věrným pomocníkem. Lidé si v něm zvykli dojíţdět do zaměstnání, potřebují ho na nákupy v supermarketech na okrajích měst, k rozvozu dětí na nejrŧznější aktivity, k víkendovým rodinným vyjíţďkám, k cestám za sportem, na dovolenou atd. Provoz na silnicích houstne takřka den ode dne, provozování vozidla tak sebou nese čím dál větší riziko vzniku škod dŧsledkem nehody, jejichţ závaţnost vyţaduje zvýšenou ochranu poškozených osob. Proto je Zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla upraveno, ţe pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla je pojištěním povinným, bez něhoţ nelze motorové vozidlo provozovat. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboli "povinné ručení" slouţí ke krytí škod, které pojištěný zpŧsobí provozem vozidla jiné osobě na zdraví, ţivotě či majetku. Povinné ručení neslouţí jen k zabezpečení nárokŧ poškozených osob, ale chrání také finanční stabilitu řidiče (drţitele vozidla), který by se v případě odpovědnosti za hmotnou škodu většího rozsahu, ale především za škody na zdraví či ţivotě jiné osoby mohl dostat do velkých finančních potíţí. Majitel vozidla si mŧţe vybrat, u jaké pojišťovny si svŧj automobil pojistí, přičemţ povolení poskytovat toto pojištění má dnes na území ČR 15 pojišťoven (k 31.3.2010). Cílem mé bakalářské práce je porovnat zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Vyhlášky č. 492/1991 Sb., o podmínkách pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem motorového vozidla a povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle Zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (v platném znění). 7

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŦ Bonus - je sleva na pojistném za bezeškodní prŧběh. Cizozemské vozidlo - je vozidlo, které je vybaveno cizí státní poznávací značkou, nebo vozidlo, které není vybaveno cizí státní poznávací značkou a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem mimo území ČR. Limit pojistného plnění - je nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Malus - je opak bonusu, přiráţka k pojistnému za nepříznivý škodní prŧběh v předcházejícím období. Pojistitel - je právnická osoba, která získala od České národní banky oprávnění provozovat pojišťovací činnost na území ČR. Její činnost, práva a povinnosti jsou upraveny zvláštními předpisy. Pojistka - je potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, které pojistitel vydává osobě, se kterou uzavřel pojistnou smlouvu. Pojistná smlouva - je dvoustranný právní úkon, ve kterém se pojistitel zejména zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistné. Pojistná doba - je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistná událost - je nahodilá skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit. Pojistné - je úplata za pojištění. Pojistné nebezpečí - je moţná příčina vzniku pojistné události. 8

Pojistné plnění - je částka, kterou je pojišťovna povinna vyplatit, dojde-li k pojistné události. Pojistné riziko - je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistník - je ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění. Má právo dispozice s pojistnou smlouvou a povinnost platit pojistné. Pojištěný - je ten, na jehoţ majetek, zdraví nebo odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. V případě pojistné události má právo na pojistné plnění. Poškozený - je ten, kdo utrpěl škodu, za kterou jiný podle platných právních předpisŧ odpovídá. Škodná událost - je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být dŧvodem vzniku práva na pojistné plnění. Tuzemské vozidlo - je vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm na území ČR nebo právnické osoby se sídlem na území ČR. Zelená karta - je doklad prokazující sjednané povinné ručení. 9

1 VÝZNAM A KLASIFIKACE POJIŠŤĚNÍ Kaţdý subjekt je po dobu svého ţivota vystaven nějakému riziku, které mŧţe být spojeno se vznikem škody. Škodám lze často předcházet nebo zmírnit jejich následky, pokaţdé se to ale podařit nemusí. Nejspolehlivějším zpŧsobem, jak řešit nepříjemnosti spojené se vznikem škody, je být včas a řádně pojištěn. Pojištění nezabrání vzniku škody, ale pomŧţe zmírnit finanční ztrátu, která mŧţe v dŧsledku škody vzniknout. V případě sjednání pojištění na sebe pojišťovna přebírá závazek, ţe pojištěnému poskytne pojistné plnění, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blíţe označená událost. Klient je povinen za tuto pojistnou ochranu pojišťovně platit pojistné v předepsané výši a v předem sjednaných termínech. V dnešní době nabízí pojistný trh nespočetné mnoţství produktŧ vhodných jak pro občany, tak pro podnikatele. Kaţdé pojištění lze klasifikovat dle rŧzných hledisek a faktorŧ, např.: dle formy vzniku, dle délky trvání, dle územní platnosti, dle zpŧsobu placení, podle potřeby zabezpečení budoucích závazkŧ z pojištění, atd. Pro pojištění odpovědnosti za škodu je typické členní dle formy vzniku. Pojištění dle formy vzniku lze rozčlenit na pojištění zákonné, povinné a smluvní. 1.1 Zákonné Toto pojištění vzniká tím, ţe k určitému datu existuje skutečnost stanovená právním předpisem, se kterou spojuje zákon vznik pojištění bez projevu vŧle pojištěného subjektu či pojistníka. Ze zákona je vymezeným subjektŧm stanovena povinnost platit pojistné, pojistná smlouva se však nesjednává. V současné době v ČR existuje jiţ pouze jediná zákonná forma komerčního pojištění, a to zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Toto pojištění je upraveno Zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a Vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při 10

pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Na pojistném trhu toto pojištění poskytují pouze dvě pojišťovny Česká pojišťovna, a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Pojištění vzniká dnem vzniku pracovně právního vztahu u zaměstnavatele. 1.2 Povinné Sjednání tohoto pojištění je uloţeno právním předpisem pro výkon určité činnosti. Vzniká uzavřením smlouvy mezi pojistníkem a pojistitelem. Toto pojištění je vţdy zaměřeno na pojištění odpovědnosti za škodu, kterou mŧţe kaţdý zpŧsobit třetí osobě na majetku, zdraví nebo jeho zájmech. V současné době existuje řada tzv. povinných profesních pojištění, neboť osoby provozující určitou profesi jsou ze zákona odpovědné za své chyby a omyly. Mezi povinná profesní odpovědnostní pojištění patří např. pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem činnosti architekta, lékaře, auditora a daňového poradce. Do skupiny povinných pojištění patří také povinné ručení, neboli pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla. 1.3 Smluvní Toto pojištění vzniká na základě uzavření smlouvy mezi pojistníkem a pojišťovnou, přičemţ pojistník se mŧţe svobodně rozhodnout, zda si toto pojištění uzavře či nikoliv. Do této skupiny pojištění se řadí např. pojištění odpovědnosti v běţném občanském ţivotě, pojištění odpovědnosti za zvíře nebo pojištění odpovědnosti za výrobek. 11

2 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU 2.1 Obecná charakteristika Obecně platí, ţe kaţdý kdo zpŧsobí druhému škodu, za ní nese plnou odpovědnost a ze zákona je povinen tuto škodu uhradit. Odpovědnost za škodu a její náhrada je upravena Zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Obecnými podmínkami pro vznik odpovědnosti za škodu jsou: 1. porušení právní povinnosti, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škŧdce a vzniklou škodou. Odpovědnost mŧţe být pojata jako: odpovědnost subjektivní (odpovědnost za zavinění) předpokladem vzniku odpovědnosti je zavinění škody porušením právního předpisu, odpovědnost objektivní (odpovědnost za výsledek) vzniká bez ohledu na míru zavinění nebo nezavinění. Pojištění odpovědnosti je pojištění, ze kterého má pojištěný subjekt právo, aby za něj pojišťovna uhradila škodu, kterou zpŧsobil jinému subjektu na majetku, zdraví či ţivotě. Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává vţdy jako pojištění škodové, tzn., ţe v případě pojistné události je pojistníkovi vyplaceno pojistné plnění, které je závislé na výši vzniklé škody, přičemţ maximální výše plnění je omezena v pojistné smlouvě. Pojistnou událostí v odpovědnostním pojištění je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu, kterou zpŧsobil. O této povinnosti obvykle rozhoduje soud nebo jiné pravomocné rozhodnutí. Aby pojišťovna mohla provést odškodnění, musí být splněny tyto předpoklady: 1. pojištěný za škodu podle zákona odpovídá, 2. v rozhodné době bylo pojištění v platnosti, 3. nejde o případ odpovědnosti za škodu, který by byl z pojištění vyloučen. 12

2.2 Zpŧsob a rozsah náhrady škody Škoda se definuje jako újma, kterou lze objektivně vyjádřit penězi. Škoda mŧţe vzniknout na majetku, zdraví či ţivotě. Škoda na majetku Dojde-li ke škodě na majetku, hradí se škoda skutečná a to, co by poškozený získal, pokud by k pojistné události nedošlo (ušlý zisk). Škoda je nejčastěji hrazena v penězích, ale je moţné i uvedením do pŧvodního stavu, pokud s tím však poškozený souhlasí. Škoda na zdraví Při škodě na zdraví se hradí jednorázově bolestné a ztíţení společenského uplatnění poškozeného. Nárok na bolestné (i ztíţení společenského uplatnění) se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti. Hodnota 1 bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztíţení společenského uplatnění činí 120 Kč. Výše bolestného se stanoví jako součet počtu bodŧ. Při škodě na zdraví se hradí téţ účelně vynaloţené náklady spojené s léčením. Dojde-li ke ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, je poškozenému hrazen rozdíl mezi jeho prŧměrným výdělkem a dávkou pracovní neschopnosti. V případě, ţe ztráta na výdělku trvá i po skončení pracovní neschopnosti, neboť poškozený nemŧţe vykonávat svou pŧvodní práci v dŧsledku poškození zdraví, je mu hrazen rozdíl mezi příjmy, kterých dosahoval před poškozením zdraví a příjmy, kterých dosahuje po poškození zdraví. Škoda na životě Za škodu usmrcením náleţí dle občanského zákoníku pozŧstalým jednorázové odškodnění, a to: manţelovi nebo manţelce 240 000 Kč, kaţdému dítěti 240 000 Kč, kaţdému rodiči 240 000 Kč, kaţdému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, kaţdému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, kaţdé další blízké osobě ţijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události 240 000 Kč. Při usmrcení se hradí také přiměřené náklady spojené s pohřbem. 13

Pojistné plnění mŧţe kromě náhrady skutečné škody dále zahrnovat náklady na obhajobu pojištěného v souvislosti se škodou a náklady na soudní řízení o náhradě škody, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného. 2.3 Obecné výluky z pojištění odpovědnosti Odpovědnostní pojištění se obecně nevztahují na: škody, které pojištěný zpŧsobí své manţelce/manţelovi, sourozencŧm, příbuzným v řadě přímé či osobám, které s ním ţijí ve společné domácnosti, rovněţ tak společníkovi v rámci podnikatelských vztahŧ, škody zpŧsobené úmyslně či úmyslným opomenutím, škody převzaté pojištěným dobrovolně nad rámec stanovený právními předpisy nebo převzaté smluvně, škody zpŧsobené nesplněním povinnosti odvrátit škodu. 14

3 VÝVOJ MOTORISMU A AUTOMOBILOVÉHO POJIŠTĚNÍ 3.1 Počátky motorismu Přestoţe první automobil vznikl před více neţ 120 lety, čeští státní úředníci vzali motorismus na vědomí aţ o 20 let později, kdy Panská sněmovna přijala první zákon o povinném ručení. 29. leden 1886 se do dějin automobilismu zapsal zlatým písmem. Právě v tento den podal Karl Benz na patentním úřadě ţádost o zaregistrování svého Patent Motorwagen. V listopadu téhoţ roku mu byl udělen říšský patent na tříkolku poháněnou výhradně spalovacím motorem. Ţivá zvířata tak byla nahrazena technikou, jejíţ principy byly vyuţívány další desítky let. Rok 1886 je tak všeobecně povaţován za počátek automobilové historie. O 11 let později, v roce 1897, vyjel z bran kopřivnické továrny první středoevropský automobil. Jiţ od svého počátku si automobil získal řadu příznivcŧ, a to především u majetných Praţanŧ. V roce 1906 u nás bylo hlášeno 208 automobilŧ, z nichţ plná třetina připadala právě na Prahu. Podobně tomu bylo i u motocyklŧ, kdy z celkového počtu 774 motorek jezdilo 248 po tuzemské metropoli. Zvýšeného provozu si všimli i státní úředníci, a proto byla v roce 1908 schválena první novela zákona o povinném ručení. Odpovědnost za škody se vztahovala jen na automobily, které překročily rychlost 25 km za hodinu. Automobilový rozvoj v Čechách pak přibrzdila první světová válka, kdyţ v letech 1914-1918 byli domácí výrobci automobilŧ Laurin&Klement, Walter, Praga a kopřivnická Nesseldorfer Wagenbaufabrik (později TATRA) začleněny do systému rakouské zbrojní výroby. 15

3.2 Milníky českého automobilismu za posledních 90 let 1918 - Před kaţdou křiţovatkou bylo nařízeno troubit. 1919 - Poplatek za řidičskou zkoušku byl 33,20 Kčs. Učit řídit motorové vozidlo mohl kdokoli a kdekoliv. 1920 - Tuzemský vozový park čítal 3 373 osobních, 2 143 nákladních a 194 speciálních vozŧ a 1 676 motocyklŧ a tříkolek. 1921 - Svaz řidičŧ automobilŧ ţádal zavření autoškol a zastavení dalších zkoušek nových řidičŧ na 6 měsícŧ, neboť řidičŧ bylo jiţ příliš mnoho. 1923 - V Praze došlo k 1 299 dopravním nehodám, které si vyţádaly 11 mrtvých. 1926 - V Praze připadal 1 automobil na 100 obyvatel. 1927 - Na mnoha místech byla stanovena nejvyšší rychlost pro prŧjezd obcí 6 km/h. 1930 - Na některých praţských křiţovatkách se začala zřizovat světelná signalizace. 1933 - Byly zavedeny nové silniční značky platící s malými změnami dodnes. 1934 - V dŧsledku hospodářské krize byli v jedné z největších autoškol v Praze jen dva ţáci. 1935 - Byl zřízen Fond pro podporu při úrazech motorovými vozidly se sídlem v Praze (obdoba Garančního fondu). Z tohoto fondu se poskytovaly podpory osobám, které utrpěly úraz motorovými vozidly a pozŧstalým po osobách, které byly usmrceny motorovými vozidly. 1936 - V ČR jezdilo celkem 200 282 motorových vozidel. Prodejem vozŧ se zabývalo 1 561 firem, jejich opravami pak 2 377 firem. 1938 - V Čechách pŧsobilo na 150 rŧzných motoristických organizací. 1940 - Automobilový provoz byl zcela ochromen. Pro neukázněné řidiče se zavedla nedělní škola. 1945 - Továrna Praga byla téměř zničena. Nastalo znárodnění více neţ 60 % prŧmyslu a větší části dopravy. 1950 - V Praze byla zřízena první havarijní odtahová sluţba. V automobilovém prŧmyslu pracovalo přes 36 000 osob. 1950 - Firma BARUM začala s výrobou bezdušových pneumatik. 1961 - Byla zavedena nová pravidla silničního provozu. 1965 - Vzhledem k rychlému nárŧstu soukromých motorových vozidel byla zavedena daň z motorových vozidel, která činila 900 Kč na rok. Povinné pojištění odpovědnosti pro osobní automobil stálo 144 Kčs na rok. Cena benzínu byla 2,10 Kčs za litr. 16

1967 - V ČSSR připadal jeden osobní automobil na 27,3 obyvatele. 1971 - Byl otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. V Mladé Boleslavi bylo vyrobeno 134 158 osobních automobilŧ. 1976 - Na trh byl uveden osobní vŧz ŠKODA 105/120. Bylo zahájeno vysílání relace pro motoristy Zelená vlna. 1984 - Benzín Speciál přišel na 8 Kčs/litr. Super byl o korunu draţší. 1989 - Počet přihlášených osobních automobil překročil 3 miliony. 1991 - Největší tuzemský výrobce automobilŧ, společnost Škoda, se stal součástí německého koncernu Volkswagen. 2000 - Liberalizace a demonopolizace trhu s povinným ručením. Licenci na poskytování povinného ručení obdrţelo 11 pojišťoven. 2002 - Došlo k deregulaci cen povinné ručení se stává produktem komerčních pojišťoven, které si samy určují cenu. 2006 - V červenci nabyla účinnosti novela silničního zákona, která upravuje provoz na pozemních komunikacích a zavádí bodový systém. 2009 - Česká kancelář pojistitelŧ má 15 členŧ, počet pojištěných vozidel v databázi ČKP dosahuje 6,5 milionŧ. 17

3.3 Dobrovolné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla V roce 1925 začal zákon ukládat povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla nejprve jen některým majitelŧm a provozovatelŧm motorového vozidla. Majitelé jiných motorových vozidel však časem sami začali pociťovat potřebu uzavřít pojištění odpovědnosti, a tak si ho u pojišťoven začali sjednávat dobrovolně, nikoliv ze zákona. Zásada dobrovolnosti trvala aţ do konce roku 1932. 3.4 Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Od posledního prosince roku 1932 vstoupil v platnost Zákon č. 198/1932 Sb., o dopravě motorových vozidel. Podle zákona se doprava osob nebo nákladu, pravidelná i nepravidelná, vykonávaná ţivnostensky, pokládala za koncesovanou ţivnost. Koncesionář byl povinen uzavřít pojištění odpovědnosti na zabezpečení závazkŧ vyplývajících z odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla v této činnosti. Pokud koncesionář ţivnostenskému úřadu neukázal doklad o uzavření povinného ručení, nesměla se mu vydat koncesní listina na vykonávání ţivnosti. Byla zde vládou stanovena výše pojistné sumy pro kaţdý druh motorového vozidla. Brzy se však ukázalo, ţe nestačí, aby se toto pojištění týkalo jen motorových vozidel, kterými byla vykonávána ţivnostenská činnost. Proto v Zákoně č. 81/1935 Sb., o jízdě motorovým vozidlem, uloţili zákonodárci povinnost uzavřít povinné ručení kaţdému drţiteli vozidla, které bylo zapsáno v registru československých motorových vozidel. Vyjmuta byla pouze vozidla státní správy. Tento zákon nabyl účinnosti 1. 11. 1935. Majitel vozidla byl povinen pojistit jak sebe, tak osobu, která řídila vozidlo s jeho vědomím. Pojištění se uzavíralo v pojišťovnách, které k tomu získaly oprávnění. Pojišťovny však nehradily škody do 400 Kč a z vyšších částek pak pojistník hradil 10 % ze svého, nejméně však 400 Kčs a maximálně 20 000 Kčs. 3.5 Fond na podporu při úrazech motorovým vozidlem V roce 1935 byl rovněţ zaloţen Fond na podporu při úrazech motorovým vozidlem, který byl dotován některými orgány a organizacemi a částečně do něj plynuly i pokuty, jeţ se ukládaly majitelŧm motorových vozidel, kteří neměli uzavřené povinné ručení. Z tohoto fondu se poskytovaly podpory osobám, které utrpěly úraz motorovým vozidlem a pozŧstalým po osobách, které byly usmrceny motorovým vozidlem. 18

3.6 Změna povinného pojištění na pojištění zákonné V roce 1950 byl vydán Zákon č. 56/1950 Sb., o provozu vozidel na veřejných komunikacích. Tento zákon změnil povinné pojištění na pojištění zákonné. Zákonnou, tedy bezesmluvní formu pojištění, umoţnil monopol státu. Od roku 1953 bylo zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla upravováno vládním nařízením č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích a dále vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 492/1991 Sb., o podmínkách pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. 3.7 Změna zákonného pojištění na povinně smluvní Do konce roku 1999 pro stát zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla provozovala pouze Česká pojišťovna. Od 1.1.2000 se zákonné pojištění stalo pojištěním povinně smluvním dle Zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla. Povinně smluvní znamená, ţe je zde zákonem stanovena povinnost uzavřít toto pojištění, a to formou smlouvy u jedné z pojišťoven, která získala licenci poskytovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. O licenci u Ministerstva financí tehdy zaţádalo třináct pojišťoven, ale udělena byla pouze jedenácti z nich. (Dnes má licenci 15 pojišťoven a uděluje ji Česká národní banka.) Kdyţ došlo k legislativnímu otevření trhu s povinným ručením, Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, však po dobu dalších tří let zachoval státní regulaci cen v podobě stanovení minimální i maximální výše pojistného. Zachována zŧstávala i tarifní struktura pojistného vycházející ze zdvihového objemu válcŧ motoru vozidla. Rozdíly v podmínkách povinného ručení mezi pojišťovnami, které ho nabízely, nebyly příliš výrazné. K diferenciaci sazeb pojistného začalo docházet aţ od roku 2004, respektive spíše ještě o rok později. Rŧznit se postupně začala i tarifní struktura pojistného. Změny přinesly motoristŧm širší moţnost výběru, ovšem situace na trhu se tím zároveň stávala méně přehlednou. 19

4 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA DLE VYHLÁŠKY Č. 492/1991 SB., O PODMÍNKÁCH POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŦSOBENOU PROVOZEM MOTOROVÉHO VOZIDLA Výše uvedená vyhláška upravovala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla od 1.1.1992 do 31.12.1999. Zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se dle vyhlášky vztahovalo na odpovědnost za škodu provozovatele i řidiče. 4.1 Pojistitel Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem motorového vozidla poskytovala pouze Česká pojišťovna, a. s. 4.2 Rozsah pojištění Provozovatel i řidič motorového vozidla, na které se zákonné pojištění vztahovalo, měli právo, aby za ně pojišťovna nahradila škodu, kterou zpŧsobili provozem motorového vozidla někomu jinému na zdraví, ţivotě nebo majetku. 4.3 Výjimky z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Povinnost platit pojistné nevznikala za tuzemské motorové vozidlo se státní poznávací značkou a za tuzemské motorové vozidlo bez státní poznávací značky, které bylo provozováno orgánem nebo organizací, jejichţ příjmy a výdaje byly příjmy a výdaji státního rozpočtu. 20

4.4 Výluky z povinnosti pojišťovny plnit Pojišťovna nehradila dle uvedené vyhlášky škodu: na věci, pokud za ni pojištěný odpovídal svému manţelovi nebo příbuzným v řadě přímé a nebo osobám, které s ním ţili ve společné domácnosti, na motorovém vozidle, jehoţ provozem byla škoda zpŧsobena, kterou pojištěný uhradil nebo se zavázal uhradit nad rámec stanoveným právními předpisy, vzniklou závodícím a soutěţícím účastníkŧm při motoristických závodech a soutěţích. Pojišťovna měla právo na náhradu částek, které vyplatila z dŧvodu škody zpŧsobené motorovým vozidlem proti pojištěnému, který: zpŧsobil škodu úmyslně, zpŧsobil škodu po prokázaném poţití alkoholického nápoje, po poţití návykové látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, zpŧsobil škodu provozem vozidla, které pouţil neoprávněně, řídil vozidlo bez platného předepsaného řidičského oprávnění nebo v zákazu činnosti řídit motorové vozidlo, svěřil řízení motorového vozidla osobě, která neměla platné předepsané řidičské oprávnění nebo osobě, o níţ věděl, ţe poţila alkoholický nápoj, návykovou látku nebo lék označený zákazem řídit vozidlo, nesplnil povinnost ohlásit dopravní nehodu a v dŧsledku toho byla ztíţena moţnost řádného šetření pojišťovny. 4.5 Pojistné za tuzemské motorové vozidlo Povinnost platit pojistné měl ten, kdo byl v době vzniku této povinnosti zapsán v technickém prŧkazu jako drţitel motorového vozidla. Pojistné bylo placeno najednou na celý kalendářní rok a bylo splatné nejpozději do konce února. Ten, kdo byl povinen platit pojistné, byl povinen si jej sám vypočítat podle příslušných ustanovení vyhlášky (viz Příloha č. 1). Pojistné se platilo bez vyzvání v hotovosti v pojišťovně, převodem z účtu nebo poštovní poukázkou. Pojistné se platilo na účet té organizační jednotky pojišťovny, v jejímţ obvodu bylo motorové vozidlo v evidenci. 21

Nebylo-li pojistné zaplaceno včas, zvyšovalo se o 40 % roční sazby pojistného za kaţdý i započatý kalendářní měsíc prodlení, nejméně však o 100 Kč. 4.6 Pojistné za cizozemské motorové vozidlo Povinnost platit pojistné za cizozemské motorové vozidlo vznikla dnem vstupu tohoto vozidla na území ČR. Pojistné se platilo za celou dobu pobytu, nejméně však na jeden měsíc, a bylo splatné dnem vstupu na území České republiky. Pojistné vybírala pohraniční celnice a odváděla ho na určený účet té organizační jednotky pojišťovny, v jejímţ obvodu cizozemské vozidlo vstoupilo na území ČR. 4.7 Doklad prokazující sjednané pojištění Řidič motorového vozidla byl povinen mít u sebe při jízdě doklad o zaplacení posledního splatného pojistného a předloţit jej na výzvu kontrolnímu orgánu. Dokladem o zaplacení pojistného bylo potvrzení o zaplacení pojistného vydané pojišťovnou nebo výpis z účtu, podací lístek poštovní poukázky nebo platná karta automobilového pojištění. 4.8 Pojistná událost Pojistnou událostí byl vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu. Pojištěný byl povinen pojišťovně do 15 dnŧ po události oznámit, ţe došlo ke škodě a podat pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu. Dále byl povinen předloţit v dohodnuté lhŧtě doklady, které si pojišťovna vyţádala a při projednávání náhrady škody postupovat v souladu s pokyny pojišťovny. Pojišťovna byla povinna plnit do 15 dnŧ po skončení šetření nutného ke zjištění její povinnosti plnit nebo po obdrţení pravomocného rozhodnutí o výši náhrady škody. Šetření bylo skončeno, jakmile pojišťovna s poškozeným dohodla výši náhrady škody. 22