Porušení zákona o ochraně spotřebitele

G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti ochrany spotřebitele. Jedná se o předpis veřejnoprávní povahy, což znamená, že dodržování jeho ustanovení podléhá dozoru ze strany orgánů veřejné moci. V případě zjištění porušení zákona mohou tyto orgány podnikatelům ukládat nápravná opatření nebo sankce. Odpovědnost za dodržování zákona tedy mají přímo podnikatelé, nikoli jejich statutární orgány. Pokud je však podnikateli udělena sankce v důsledku nesprávného rozhodnutí nebo postupu jeho statutárního orgánu, připadá v úvahu odpovědnost členů statutárního orgánu za vzniklou škodu podle obecné úpravy v obchodním zákoníku. Tedy i z hlediska členů statutárních orgánů má dodržování zákona o ochraně spotřebitele značný význam. zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Klíčovým pojmem, s nímž pracuje zákon o ochraně spotřebitele, je pojem spotřebitel, tj. fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. Spotřebitel je v zákoně o ochraně spotřebitele chápán jako tzv. konečný uživatel, který s příslušnými výrobky nebo službami dále neobchoduje ani je nezpracovává. Za této situace může mít tedy i podnikatel, který nakupuje zboží nebo užívá služby jako konečný uživatel, postavení spotřebitele ve smyslu tohoto vymezení spotřebitele

G STRANA 2 PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE zákona (např. advokát nakupující nábytek do své kanceláře). Je však třeba zdůraznit, že uvedená definice platí pouze pro účely zákona o ochraně spotřebitele; jiné zákony pracují s jinými definicemi spotřebitele (viz níže).

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY G 1 Nekalé obchodní praktiky G1 STRANA 1 V únoru 2008 byl zákon o ochraně spotřebitele významně novelizován zařazením několika nových ustanovení o nekalých obchodních praktikách, které zákon výslovně zakazuje. novelizace únor 2008 Většina těchto nekalých obchodních praktik byla již v minulosti postižitelná v rámci práva nekalé soutěže, tedy žalobou ze strany konkurence nebo spotřebitelských sdružení. Změna ve srovnání s dřívějším stavem spočívá v tom, že nekalé obchodní praktiky podle nové právní úpravy představují správní delikt a dozorový orgán za ně může podnikateli uložit pokutu, i kdyby konkurence nebo spotřebitelská sdružení zůstala nečinná. Podle 4 zákona o ochraně spotřebitele se nekalou obchodní praktikou rozumí jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, jež by jinak neučinil. Nekalé obchodní praktiky zákon výslovně zakazuje. vymezení nekalé obchodní praktiky Rozlišují se dvě hlavní skupiny nekalých obchodních praktik: klamavé a agresivní obchodní praktiky. Za klamavou obchodní praktiku se považuje nejen uvedení nepravdivého údaje, ale také údaje, který je sám o sobě sice pravdivý, avšak vzhledem ke všem okolnostem a souvislostem může uvést spotřebitele v omyl. Klamavou obchodní praktikou je klamavé obchodní praktiky

G1 STRANA 2 NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY i zamlčení podstatného údaje spotřebiteli nebo prezentace výrobku či služby způsobem, jenž může vést k záměně výrobků, služeb nebo podnikatelů. Zákon o ochraně spotřebitele obsahuje tzv. černou listinu, výčet celkem 24 obchodních praktik, které se vždy považují za klamavé (příloha č. 1). Jako příklad uveďme alespoň některé z nich. Příklad Poměrně často se lze setkat s tzv. vábivou reklamou, situací, kdy podnikatel láká spotřebitele na speciální výhodnou nabídku, aniž by měl zajištěno, že bude moci uspokojit poptávku vyvolanou na základě této nabídky. Pokud má podnikatel důvod domnívat se, že za určitých okolností nebude moci zajistit dodávku nabízeného výrobku nebo služby za uvedenou cenu nebo po celé uvedené období, musí tyto okolnosti uveřejnit spolu s nabídkou. Podobně klamavá je i obchodní praktika, kdy podnikatel uvádí, že speciální výhodná nabídka bude dostupná pouze po omezenou dobu, ačkoli tomu tak není, s cílem přimět spotřebitele k rychlému rozhodnutí. Klamavou obchodní praktikou je také nepravdivé tvrzení o ukončení činnosti, kterým se vyvolává dojem, že nabídka je výhodná vzhledem k nutnosti prodat veškerý zbylý sortiment ( Ukončení prodeje, Totální výprodej apod.). Za klamavou obchodní praktiku se považuje i případ, kdy podnikatel vyvolává dojem, že nabízí spotřebiteli zvláštní výhody, ačkoli pouze plní své zákonné povinnosti ( Speciální nabídka našeho obchodu: nyní záruka až 2 roky ). Na černé listině je také vytváření tzv. pyramidových programů, kdy spotřebitel získává slevu za to, že do programu získá další odběratele, ale musí za svou účast

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY G1 STRANA 3 v programu zaplatit určitý vstupní poplatek, který je zpravidla v nepoměru ke skutečným nákladům. Zakázána je i tzv. skrytá reklama v médiích, při které je pro spotřebitele obtížné rozlišit, zda se jedná o reklamu, nebo o objektivní informování. Klamavou obchodní praktikou je i sdělení, které nepravdivě prohlašuje, že výrobek může vyléčit určitou nemoc nebo zdravotní postižení. Agresivní obchodní praktika je taková obchodní praktika, která výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Na rozdíl od klamavých obchodních praktik nejde o to, že by spotřebitel neměl k dispozici všechny potřebné informace, ale svoboda jeho rozhodnutí je jiným způsobem výrazně omezena, a to zpravidla v souvislosti s obtěžováním, donucováním, nepatřičným ovlivňováním, nebo dokonce s použitím síly. agresivní obchodní praktiky V úvahu se musí brát také načasování, místo a doba obchodní praktiky, způsob jednání, vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele nebo hrozba protiprávním jednáním. Podobně jako u klamavých obchodních praktik obsahuje zákon o ochraně spotřebitele v příloze č. 2 černou listinu obchodních praktik, které se vždy považují za agresivní. Příklad Mezi agresivní obchodní praktiky patří vytváření dojmu, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu bez uzavření smlouvy. S tím se občas setkávají se - nioři na tzv. předváděcích zájezdech, když organi-

G1 STRANA 4 NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY zátoři vyhlásí, že z restaurace, kde se akce koná, se neodejde, dokud určitý počet účastníků nepodepíše kupní smlouvu. Příkladem agresivní obchodní praktiky může být také obtěžování spotřebitele v jeho bydlišti nebo opakovanými nabídkami telefonem, faxem či e-mailem, ačkoli spotřebitel dal jasně najevo, že si to nepřeje. Agresivní obchodní praktikou však není, pokud podnikatel tímto způsobem po spotřebiteli vymáhá svoji splatnou pohledávku. Za agresivní obchodní praktiku se považuje i reklama, která přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu. Také případ, kdy podnikatel prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím svoje podnikání, pracovní místo nebo existenci, je agresivní obchodní praktikou.! TIP Používání nekalých obchodních praktik, a to jak klamavých, tak agresivních, představuje správní delikt, za který může být podnikateli uložena pokuta až do výše 5 mil. Kč. Jak předcházet porušení zákona Černé listiny nekalých obchodních praktik v zákoně o ochraně spotřebitele jsou poměrně podrobné, takže umožňují snadno posoudit, zda jsou obchodní praktiky používané konkrétním podnikatelem v souladu s požadavky zákona. Podnikatelé, kteří toto posouzení dosud neprovedli, by tak měli co nejdříve učinit a případné nedostatky uvést do souladu s novou právní úpravou. Ve většině případů by to nemělo být obtížné, protože situace,

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY G1 STRANA 5 na které dopadají novelizovaná ustanovení, byly z větší části již dříve postihovány v rámci práva nekalé soutěže. Podnikatelé se však musí připravit na to, že nově se o jejich obchodní praktiky budou zajímat nejen jejich konkurenti a spotřebitelská sdružení, ale také dozorové orgány v oblasti ochrany spotřebitele. Shrnutí Zákon výslovně zakazuje používání tzv. nekalých obchodních praktik, mezi něž patří klamavé a agresivní obchodní praktiky. Klamavé jsou takové obchodní praktiky, které zneužívají nedostatku relevantních informací na straně spotřebitelů. Agresivní obchodní praktiky omezují jejich svobodné rozhodování. Zákon obsahuje černé listiny, které uvádějí nejčastější klamavé a agresivní obchodní praktiky. Odkazy: 4, 5, 5a, 24 a přílohy č. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele