EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY
Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů je několik vnitřních a několik okrajových moří. Vnitřní moře jsou ta, která pronikají do vnitrozemí a jsou ze všech stran téměř obklopena pevninou (např. Jaderské moře). Okrajová moře jsou ta, která oblévají pevninu kontinentu a volně přecházejí ve vody oceánů (např. Barentsovo moře).
Slovníček: MOŘE jsou součástí oceánů. Oblévají pevninu (okrajová moře), nebo do nich pronikají (vnitřní moře). OCEÁNY jsou velké vodní plochy, které oddělují světadíly. PRŮLIV je mořská úžina mezi dvěma výběžky pevniny, spojující oceán s mořem nebo dvě různá moře. PRŮPLAV je uměle vytvořené spojení dvou vodních ploch (moří, řek nebo jezer). ZÁLIV je výběžek moře do pevniny.
Sladké vody Sladké vody se vyskytují na pevnině v potocích a řekách nebo ve vodních nádržích: jezerech, rybnících a přehradních nádrţích (přehradách). Řeka začíná jako pramen. Od pramene teče jako potok, který přibírá z levé i pravé strany přítoky a rozšiřuje se v řeku. Na konci svého toku řeky ústí do moří. Evropské řeky ústí do moří Atlantského nebo Severního ledového oceánu. Největší řeky (podle plochy povodí) nazýváme veletoky. Evropskými veletoky jsou například: VOLHA, DUNAJ A RÝN.
Velké řeky jsou využívány k říční dopravě. Na některých řekách byly vybudovány přehradní nádrže. Říční doprava je nejvíc rozvinuta v přímořských průmyslových zemích. Na mnoha řekách byly v těchto zemích vybudovány průplavy. Ty napomáhají rozvoji říční dopravy tím, že propojují toky řek, a tak prodlužují cesty pro říční dopravu i do oblastí, kterými řeky neprotékají. Díky průplavům pokračuje říční doprava z rozsáhlých vnitrozemských oblastí až do přímořských přístavů, odkud je zboží dál přepravováno po moři. Nejvíc průplavů bylo vybudováno v Německu, kde je říční doprava nejrozvinutější v Evropě.
Vybudováním hráze, která přehradí vodní tok, vznikají na řekách přehradní nádrţe (přehrady). Při některých přehradách byly postaveny vodní elektrárny, které vyrábějí elektrický proud. Většina jezer je pozůstatkem rozpuštěného ledovce, který pokrýval v minulosti sever Evropy. Velké množství jezer se proto nachází v severní Evropě. Největší evropské jezero je Ladoţské jezero v Rusku. V horách jsou jezera menší. Nejvíc horských jezer se nachází v Alpách a v Karpatech.
UŽ VÍME, ŽE: Evropu oblévají slané vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů je několik vnitřních okrajových moří. Sladká voda se vyskytuje na pevnině v potocích a řekách nebo ve vodních nádržích: jezerech, rybnících a přehradních nádržích. Splavné řeky slouží k říční dopravě. Vybudováním hráze, která přehradí vodní tok, vznikají na řekách přehradní nádrže.
ÚKOLY PRO BYSTRÉ HLAVIČKY: 1. Zakresli do sešitu schéma vodní nádrže a jejich dělení. Pomocí mapy zkus přiřadit některé rybníky, nádrže a jezera nacházející se u nás v Evropě. 2. Které oceány oblévají Evropu? 3. Jak jsou na mapě znázorněny průplavy? 4. Které řeky odvádějí řeky z území naší vlasti? 5. Kde se v Evropě nachází nejvíce jezer?
Hospodářství Země Evropy jsou hospodářsky vyspělé. Evropské hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava a služby) se ve srovnání s ostatními světadíly rozvíjí po nejdelší dobu. PRŮMYSL: V Evropě jsou bohatá naleziště černého a hnědého uhlí, ţelezné rudy a uranové rudy. Ostatní suroviny se musí dovážet z jiných světadílů. Lesy poskytují potřebné dřevo. Na horských řekách se stavějí vodní elektrárny, v blízkosti zdrojů paliv tepelné elektrárny a ve vyspělých zemích jaderné elektrárny.
ZEMĚDĚLSTVÍ: Evropští zemědělci vyrobí pro obyvatele dostatek masa a vypěstují dostatek obilovin a řepy cukrovky. Rybáři zásobují trhy rybami. DOPRAVA: Dopravní síť je v Evropě velmi rozvinuta. K osobní a nákladní dopravě slouží dokonalé druhy pozemní (silniční, železniční), vodní (říční, námořní) a letecké dopravy. Evropa je protkaná sítí ropovodů, plynovodů, energovodů a dokonalou počítačovou sítí, poštovními sluţbami a sítí zajišťující přenos zpráv a informací (internet). SLUŽBY: Většina lidí v Evropě pracuje ve sluţbách, např. v obchodě, bankovnictví, školství, zdravotnictví, kultuře nebo v oblasti cestovního ruchu.
Obyvatelstvo: Evropa je nejhustěji zalidněným světadílem. Žije zde asi 700 milionů lidí. Počet obyvatel, ve srovnání s ostatními světadíly, roste v současnosti velmi pomalu. Neustále však přibývá přistěhovalců z jiných světadílů. Všichni lidé žijící na naší planetě Zemi mají společný původ. Vznikli vývojem z jednoho ţivočišného předka. Postupně se přizpůsobili přírodním podmínkám oblasti, ve které žijí. Obyvatelé Evropy patří převážně k bílé rase(europoidní). Tu tvoří zejména slovanské, germánské a románské národy. V Evropě žijí také obyvatelé jiných světadílů, kteří se sem přistěhovali, např. příslušníci černé (negroidní) rasy a ţluté (mongoloidní) rasy.
Už víme, že: Evropa patří k hospodářsky nejvyspělejším světadílům. Je zde rozvinutý průmysl, doprava i zemědělství. Obyvatelstvo Evropy patří převážně k bílé rase (europoidní), kterou tvoří zejména slovanské, germánské a románské národy.
Použitá literatura: Odkaz byl použit v prosinci 2012.
Anotace V této prezentaci se žáci seznámí se světadílem a to Evropou. Jaké vody se v Evropě nachází a také s hospodářstvím (průmyslem, zemědělstvím, dopravou).