BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ANALÝZA UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V SOUVISLOSTI S PRACOVNÍMI ČINNOSTMI A SILNIČNÍM PROVOZEM

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Bezpečnostní management v regionech BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ANALÝZA UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V SOUVISLOSTI S PRACOVNÍMI ČINNOSTMI A SILNIČNÍM PROVOZEM Autor: Roman Vočeluk DiS. Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Renata Štablová, CSc. 2015

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval své vedoucí práce paní Doc. Ing. Renatě Štablové, CSc. za odbornou a metodickou pomoc a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

P r o h l a š u j i, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem. V Praze, dne 25. 6. 2015 Roman Vočeluk DiS.

OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 5 ÚVOD... 6 1 HISTORIE DROG V ČESKOSLOVENSKU A ČESKÉ REPUBLICE... 8 1.1 Česká drogová scéna v Československu před rokem 1989... 8 1.2 Česká drogová scéně v České republice po roce 1989... 8 2 ROZDĚLENÍ A ÚČINKY DROG NA ORGANISMUS... 10 2.1 Rozdělení kategorie drog dle základních hledisek... 10 2.1.1 Základní rozdělení drog dle účinku na psychiku... 10 2.1.2 Rozdělení dle míry rizika... 11 2.1.3 Rozdělení dle legálnosti... 11 2.1.3.1 Drogy legální... 11 2.1.3.2 Drogy nelegální... 14 3 NEJUŽÍVANĚJŠÍ DROGY V ČR... 15 3.1 Metamfetamin... 15 3.2 Konopí a jeho produkty... 16 3.2.1 Marihuana... 16 3.2.2 Hašiš... 16 3.2.3 Heroin... 17 3.3 Kokain... 17 3.4 Extáze... 18 3.5 Nové psychoaktivní látky... 18 3.6 Anabolické steroidy... 18 4 ALKOHOL A JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY PŘI PRACOVNÍ ČINNOSTI... 20 4.1 Rizikové podněty vzniklých problémů... 20 4.2 Projevy návykových problémů v pracovním prostředí... 21 4.3 Následky užívání návykových látek v pracovním prostředí... 21 4.4 Pracovní úrazy v České republice v letech 2008-2014... 22 4.5 Zákon č. 379/2005 Sb. tabákový zákon... 23 4.6 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce... 25 5 DROGOVÁ PROBLEMATIKA A LEGISLATIVA... 26

5.1 Zákonná úprava na úseku drog... 26 5.1.1 Aktuálně platné předpisy na úseku drog... 26 5.1.2 Drogová problematika v souvislosti s přestupkem... 27 5.2 Zákonná úprava v souvislosti s pravidly silničního provozu... 28 6 ALKOHOL A JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY PŘI ŘÍZENÍ VOZIDLA... 29 6.1 Oprávnění policistů k vyšetřování DN... 29 6.2 Interní předpisy upravující činnost policie... 29 6.3 Pojem dopravní nehoda... 30 6.4 Vnější projevy ovlivněných řidičů... 31 6.5 Specifické projevy účinků vybraných typů drog při řízení vozidla... 31 6.6 Způsoby zjišťování alkoholu a jiných návykových látek policistou... 32 6.6.1 Vizuální kontrola řidiče... 32 6.6.2 Analyzátor dechu Dräger... 33 6.6.3 Orientační drogový test DrugWipe 5S... 33 6.6.4 Komunikace s toxikomanem... 33 7 POSTUP POLICIE PŘI VYŠETŘOVÁNÍ DN OVLIVNĚNÉHO ŘIDIČE... 35 7.1 Ovlivnění řidiče alkoholem... 35 7.2 Ovlivnění řidiče jinou návykovou látkou... 36 8 DOPRAVNÍ NEHODOVOST V LETECH 2000-2014... 37 8.1 Celková statistika DN v ČR v letech 2000-2014... 37 8.1.1 Smrtelné dopravní nehody v ČR v období 2000-2014... 38 8.2 Celková statistika DN v Karlovarském kraji v letech 2000-2014... 38 8.2.1 DN v Karlovarském kraji se smrtelnými následky... 39 8.3 DN pod vlivem alkoholu v ČR a kraji v letech 2000 2014... 40 8.3.1 DN pod vlivem alkoholu v ČR... 40 8.3.2 DN pod vlivem alkoholu v Karlovarském kraji... 41 8.4 Následky DN řidičů pod vlivem alkoholu v ČR... 41 8.4.1 Smrtelné dopravní nehody... 41 8.4.2 Dopravní nehody se zraněním... 42 8.4.3 Hmotná škoda... 43 8.5 Dopravní nehody řidičů pod vlivem drog... 44 8.5.1 Smrtelné dopravní nehody... 44

8.6 Dopravní nehody řidičů současně pod vlivem alkoholu a drog... 45 8.6.1 Smrtelné dopravní nehody... 45 8.6.2 Dopravní nehody se zraněním... 45 8.6.3 Hmotná škoda... 46 9 ALKOHOL A DROGOVÁ PROBLEMATIKA V DOPRAVĚ V EVROPSKÉM MĚŘÍTKU... 47 9.1 Povolené limity alkoholu ve vybraných zemích EU... 47 9.2 Povolené limity drog ve vybraných zemích EU... 48 10 NÁVRHY OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI... 49 10.1 Správní řízení... 49 10.2 Úprava povinností autoškol... 50 10.3 Oblast technického stavu vozidel... 50 ZÁVĚR... 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 53 SEZNAM PŘÍLOH... 55 PŘÍLOHY... I-VII

SEZNAM ZKRATEK ČKP Česká kancelář pojistitelů ČR Česká republika DN Dopravní nehoda EU Evropská Unie LSD Halucinogenní droga MDMA Syntetická droga (extáze) NL Návyková látka NPC Národní protidrogová centrála PČR Policie České republiky ŘSDP PP Praha Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia Praha SKPV Služba kriminální policie a vyšetřování TČ Trestný čin VŠRR Vysoká škola regionálního rozvoje ZŘMV Zákaz řízení motorových vozidel 5

ÚVOD Obyvatelstvo České republiky v souvislosti s nástupem demokracie velmi záhy pocítilo i její stinnou stránku, kterou je drogová problematika, jejímiž projevy a důsledky je potencionálně ohrožen každý z nás. V posledních letech se v silniční dopravě a pracovních činnostech, kterými za jistých okolností může být i řízení motorového vozidla, projevuje negativní a nebezpečný jev řízení vozidla pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Stále se zvyšující počty vystresovaných a mnohdy následně i z tohoto důvodu drogou ovlivněných řidičů mají přímou úměru se značně se rozvíjejícím motorismem. Intenzita osobní i nákladní dopravy, silniční, dálniční sítě a dalších komunikací v České republice vede k neustále se navyšujícímu počtu motorových vozidel a v důsledku toho dochází často k nepředvídatelným, a pro mnohé z nás i nepříjemným událostem v silničním provozu, kterými jsou dopravní nehody. Množství dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu a drog se zdá být na vzestupu, stejně jako množství pracovních úrazů, s danou problematikou souvisejících. Absolventská práce Analýza užívání návykových látek v souvislosti s pracovními činnostmi a silničním provozem je vypracována pohledem policisty, kterým byly dopravní nehody ovlivněných řidičů až do nedávné doby vyšetřovány. Statistické grafy a tabulky s nehodovostí související jsou zpracovány a sestaveny autorem na podkladě osobního jednání se zástupci dotčených úřadů a ze zdrojů uvedených v seznamu použité literatury v závěru práce. Cílem bakalářské práce je potvrzení či vyvrácení domněnky, zda se společností tolerované požívání alkoholu a zvyšující se užívání návykových látek projeví i v oblasti silničního provozu a pracovní úrazovosti. Objektem zájmu je nárůst počtu dopravních nehod za období let 2000-2014 a pracovních úrazů za roky 2007-2014. Posuzované následky jsou konkretizovány u dopravních nehod do podoby škod na zdraví občanů a škod hmotných, u pracovních úrazů v letech 2011-2014 je analyzován jejich počet pod vlivem alkoholu. 6

Teoretická část je věnována problematice užívání drog českou populací ve dvou časových horizontech v době předrevoluční a v době po tzv. sametové revoluci v roce 1989. Drogy jsou nejprve obecně kategorizovány podle základních hledisek a popsány jsou jejich účinky na lidský organismus. Pozornost je zaměřena na drogy, které jsou v současné době v České republice mezi konzumenty nejpopulárnější a také nejdostupnější. Další část práce dokladuje nebezpečí užívání alkoholu v pracovním prostředí, což bývá českou populací i sdělovacími prostředky často opomíjeno. O existenci tohoto jevu svědčí i statistické vyjádření nemalého počtu těchto pracovních úrazů. Počty a údaje o pracovních úrazech pod vlivem drog, k nelibosti autora, nejsou žádnou z dotčených organizací evidovány. Problematice právních předpisů, upravujících přítomnost alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti je věnována další kapitola. Drogovou problematikou a s ní spojenou legislativou bude proveden exkurs v následující kapitole, která je zaměřena na zákonnou úpravu v souvislosti s pravidly silničního provozu. Následující kapitola je věnována alkoholu a jiným návykovým látkám při řízení vozidla. V praktické části je vysvětleno oprávnění policistů, vyšetřujících přestupky a trestné činy na úseku drog s aplikací na postup při vyšetřování dopravních nehod řidičů buď ovlivněných alkoholem, nebo drogou. Bakalářská práce pokračuje v následující kapitole rozborem celkové dopravní nehodovosti řidičů v České republice v období let 2000-2014 s uvedením následků, která je porovnávána s nehodovostí ve stejném časovém úseku v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj je potencionálně v důsledku své polohy zvýšeně ohrožen drogovou příhraniční turistikou, spojenou s užíváním drog a následným řízením motorového vozidla. Práce bude pokračovat rozčleněním nehod podle jejich následků na smrtelné dopravní nehody, dopravní nehody se zraněním účastníků a to podle druhu ovlivnění řidiče. U každé z kategorií jsou zmíněny vzniklé hmotné škody, odhadované na místě nehody Policií ČR. Dále se zmíním o drogové problematice v dopravě v evropském měřítku v souvislosti s povolenými limity množství alkoholu a drog. V závěru práce jsou v několika oblastech nastíněna navrhovaná řešení, která mohou pomoci snížit dopravní nehodovost v České republice způsobenou řidiči ovlivněnými alkoholem a drogami. 7

1 HISTORIE DROG V ČESKOSLOVENSKU A ČESKÉ REPUBLICE 1.1 Česká drogová scéna v Československu před rokem 1989 Před komunistickým převratem v roce 1948 a obdobím komunistické nadvlády se Československo díky své poloze ve střední Evropě často stávalo tranzitní zemí pro přepravu opia a dalších nezákonných narkotik. Po roce 1948 a vzniku železné opony, s čímž souviselo uzavření se vůči Západu, došlo k přerušení této pašerácké trasy. Toto ovšem nezabránilo výrobě domácích přípravků s omamným nebo psychotropním účinkem. Přístup k drogám se ze strany oficiálních činitelů pohyboval mezi popíráním problému a represemi. V šedesátých letech minulého století se začaly v hojné míře zneužívat kodein, efedrin, benzodiazepiny včetně barbiturátů. V sedmdesátých letech 20. století na popularitě získal podomácku vyráběný opiát přezdívaný braun a krystalický metamfetamin (pervitin), který se vyráběl z léčiv proti kašli a dalších surovin. Mezi mládeží převládalo čichání rozpouštědel (převážně Toluen). 1.2 Česká drogová scéně v České republice po roce 1989 Demokracie s sebou nepřináší jenom rozvoj, svobodu a prosperitu, ale i takové patologické jevy, jako organizovaný zločin, prostituci, praní špinavých peněz a především drogy (Nožina, 1997). Již v počátečním období po roce 1989 se ukázalo, že zájem o drogy je v české populaci obrovský. S pádem komunistického režimu přišel mimo jiné i vznik drogových trhů. Česká společnost se nikdy nesetkala s tak rozšířeným a markantním užíváním nejrůznějších typů drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2012). 8

Řada odborníků se krátce po sametové revoluci shodovala ve varování, že u nás v příštích letech dojde k rozšíření nezákonného trhu s drogami a ke zvýšení jejich spotřeby, na což není společnost dostatečně připravena. V souvislosti se sametovou revolucí se vytvořily nové možnosti a příležitosti pro aktivity organizovaného zločinu a nezákonný obchod s drogami. V 90 letech minulého století se zejména ve větších městech užívání drog stalo stále viditelnějším jevem. Česká republika se již kromě tranzitní stala i cílovou zemí pašování drog a jiných zakázaných látek. Zneužívání omamných a psychotropních látek dosáhlo v českých zemích nevídaných rozměrů a proniklo do všech koutů naší republiky. Drogy ve větší míře začaly devastovat jednotlivce, rodiny a celou společnost. Konzumaci podomácky vyráběného braunu nahradilo užívání zahraničního heroinu a český trh byl záhy zaplaven všemi dostupnými drogami. V průběhu následujících let až do současnosti je ve všech vrstvách společnosti užívána jiná stimulační droga pervitin. Jeho výroba, zpočátku soustředěná převážně v Praze a velkých průmyslových aglomeracích, se přesunula i do dalších částí republiky, kde se nyní vyrábí ve stále lépe vybavených laboratořích. V současnosti je potvrzen trend diferenciace na drogové scéně. Roste počet experimentálních a rekreačních uživatelů extáze a konopných látek, zvyšuje se tolerance k užívání těchto látek i podíl osob, které nesouhlasí s trestním postihem uživatelů konopných látek vůbec (Drogová poradna, 2015). Důležitým pomocníkem při vyhledávání zásilek drog v terénu jsou speciálně vycvičení policejní a celní psi, s jejichž pomocí lze pak odhalit nejen místa úkrytů drog, ale získat i cenné informace o osobách, které přišly do kontaktu s těmito látkami nebo místy jejich úkrytu či transportu (Štablová, 2014). 9

2 ROZDĚLENÍ A ÚČINKY DROG NA ORGANISMUS 2.1 Rozdělení kategorie drog dle základních hledisek Každá látka má jedinečný vliv na psychiku. Základní rozdělení drog v uvedené kapitole bere v úvahu účinek pro danou látku nejcharakterističtější v obvykle užívaných dávkách. 2.1.1 Základní rozdělení drog dle účinku na psychiku 1) Tlumivé látky opiáty - heroin, buprenorfin (Subutex), psychofarmaka (látky užívané v medicíně na zklidnění a navození spánku - sedativa a hypnotika), benzodiazepiny, barbituráty, anxiolytika (psychofarmaka, rozvolňující úzkost), organická rozpouštědla, alkohol. Tlumivé látky vyvolávají silnou psychickou a obyčejně také tělesnou závislost. Mezi účinné, ale velmi návykové a devastující látky tohoto druhu patří široká škála veřejností zneužívaných medikamentů ať jsou to prášky na spaní, čili sedativa, nebo šťastné pilulky proti úzkosti, tedy preparáty z řad benzodiazepinových anxiolytik jako je např. Neurol, Diazepam, Lexaurin či Rivotril. 2) Stimulační látky (psychoanaleptika) - kokain, - pervitin, - amfetamin (crack, MDMA extáze), - kofein, nikotin, - anabolické steroidy. 10

Psychoanaleptika jsou látky, které celkově zvyšují duševní i tělesnou aktivitu jedince. Mizí únava, urychluje se myšlenkové tempo, zvyšuje se svalové napětí. Organismus "jede" na plný výkon, vyčerpává i rezervy, po vysazení se dostavuje stav vystupňované únavy, který se upravuje minimálně několik dní. Vedlejším účinkem je nechutenství, které ve spojení se zvýšeným energetickým výdejem vede k rychlému hubnutí. Závislost na uvedených látkách je pouze psychická. 3) Halucinogeny (psychadelika) - cannabinoidy - marihuana a hašiš, - LSD, - psilocybin např. lysohlávka kopinatá, durman obecný, mezkalin. Halucinogeny vyvolávají pravděpodobně asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Průběh intoxikace je velmi ovlivněný okolnostmi užití. Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit. Závislost obyčejně nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace. 2.1.2 Rozdělení dle míry rizika Z hlediska míry rizika při užívání návykových látek lze tyto dělit na látky s vysokým rizikem (toluen, heroin, pervitin, morfin, LSC, crack, durman), s vysokým až středním rizikem (lysohlávky, kokain), se středním (alkohol, extáze, efedrin, kodein), s relativně malým (marihuana, hašiš, kokový čaj), prakticky bez rizika (káva, čaj, kofein). 2.1.3 Rozdělení dle legálnosti 2.1.3.1 Drogy legální tolerovány. Drogy legální jsou charakterizovány volnou dostupností na trhu a populací jsou 11

Alkohol etylalkohol patří do skupiny nejvíce zneužívaných hypnosedativ s krátkodobým účinkem. Po požití malé dávky (pokud koncentrace etanolu v krvi nepřekročí 0,6-0,8 ) vyvolává alkoholický nápoj většinou příjemné pocity. Dochází ke snížení úzkosti, psychické relaxaci, odstranění apatie a pocitu méněcennosti, euforii, celkové stimulaci a zvýšené aktivitě. Právě pro tyto účinky byl, je a bude alkohol vyhledáván a užíván. Při zvýšení dávek vystupují do popředí negativní účinky. Dochází ke ztrátě sebekontroly, stoupá sebevědomí, oslabují se zábrany, snižuje se schopnost jasně myslet a objevují se deprese. Opilý má pocit, že všechno zvládne, vychvaluje se, provokuje, ale nesnese odpor. Kromě ovlivnění psychické činnosti dochází i ke změnám smyslového vnímání. Snižuje se schopnost rozlišovat zrakové a sluchové podněty, klesají zaostřovací schopnosti a porušuje se zrakově-pohybová souhra. Objevují se závratě a na první pohled jsou patrné poruchy. K chronické intoxikaci dochází při dlouhodobém, pravidelném a nadměrném požívání alkoholických nápojů. Patrné je především poškození centrální a periferní nervové soustavy. Nejčastější alkoholickou psychózou je delirium tremens, které končívá nezřídka i smrtí. Na obrázku č. 1 v příloze A bakalářské práce je grafickou podobou vyjádřena struktura české populace ve vztahu k požívání alkoholických nápojů. Z této vyplývá, že téměř polovina české populace patří mezi konzumenty s nižším rizikem závislosti na alkoholu. Konzumentů s vysokým rizikem je v ČR 16% a problémových konzumentů, u nichž je již vyvinuta či zatím pouze hrozí závislost na alkoholu je 4.8% obyvatel. Kofein - který patří, vedle etanolu a nikotinu, k nejužívanějším psychotropním látkám. Kofein je obsažen v různých pochutinách, získaných z více než 60 různých rostlin. Pro své psychotropní a somatické stimulace je řazen mezi skutečné drogy. Kofein sice stimuluje naši nervovou soustavu, ale ve větších dávkách vyvolává její poruchy a pravděpodobně způsobuje i narušení svalové koordinace. Dlouhodobá konzumace kofeinu vytváří fyzickou závislost a abstinenčními příznaky jsou bolest hlavy, únava, letargie a nervozita. 12

Nikotin - kouření cigaret, doutníků a dýmek, šňupání tabáku a s tím spojený návyk (tabakismus) je nejen nejrozšířenějším způsobem zneužívání povolených drog na světě, ale zároveň i nejvíce společensky tolerovaným návykem. Tabakismus je zcela klasickou závislostí projevující se jako závislost psychická a somatická. Po požití nikotinu dochází k výrazné stimulaci centrálního nervového systému. Kouření zvyšuje riziko onemocnění rakovinou plic a dýchacích cest. Dlouhodobé kouření vede i k poškození srdce, které je při kouření nadměrně zatěžováno a namáháno. Psychická závislost nutí kuřáka, aby nadále kouřil, jinak má pocit, že mu něco chybí, je nervózní a neklidný. Vytvoření somatické závislosti se výrazněji projeví až při vynechání kouření, kdy se objeví abstinenční příznaky různé intenzity jako bolesti hlavy, nespavost, nesoustředěnost, nechutenství a nezájem o okolí. Kouření tabáku má závažný dopad na zdravotní stav populace. Výzkumy dokládají, že v České republice se kouření podílí na celkové roční úmrtnosti 15-17%. Podíl kuřáků mezi občany ČR je poměrně stabilní. Pohybuje se mezi 28 a 32 %. Z dlouhodobého hlediska je možné konstatovat, že prevalence denního kuřáctví v dospělé populaci vykazuje v posledních 10 letech mírně klesající trend (Sovinová, Csémy a Kernová, 2014). Novým fenoménem v současné době je kouření elektronických cigaret. V roce 2013 kouřilo e-cigarety 1,4 % mužů a 0.7 % žen. Počty jsou každoročně na velmi nízké úrovni. Zdravotní rizika doposud nebyla vědecky prokázána ani vyloučena. Hazardní hraní Hráčství definujeme jako účast na hazardní hře, což je jakékoliv jednání, které vyžaduje nevratné investice s vidinou zisku založeného na náhodě nebo nejistém výsledku (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2014a). Patologické hráčství představuje poruchu, kterou bychom mohli označit jako závislost na hraní hazardních her (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2014a). Problémoví hráči vykazují také vyšší výskyt současného užívání návykových látek a poruch spojených s jejich užíváním týká se to užívání legálních látek (alkoholu, 13

tabáku, energetických nápojů, léků), ale také nelegálních drog, především konopných látek a pervitinu. Problémoví hráči trpí negativními sociálními dopady hraní narušením rodinných vztahů a rozpadem rodiny, problémy v zaměstnání, střídáním a ztrátou zaměstnání, zadlužeností. V současnosti je nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem hazardního trhu online hazard. Nejrozšířenější hazardní hrou v ČR jsou číselné a okamžité loterie. Druhé místo v celoživotních zkušenostech zaujímají v obecné populaci zkušenosti s hraním na elektronických herních zařízeních (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2014b). Analýzu výskytu hazardního hraní v ČR a jeho sociálních a zdravotních dopadů a souvislostí projednala dne 15. září 2014 vláda ČR a schválila začlenění této problematiky do Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018. 2.1.3.2 Drogy nelegální 1) Konopí a jeho produkty (braun, hašiš, heroin, kodein, morfin). 2) Stimulační látky (efedrin, efedron, amfetamin, metamfetamin pervitin, kokain, crack, MDMA - extáze). 3) Tlumivé látky (hypnotika - léky na spaní, sedativa léky na uklidnění, analgetika léky proti bolestem, anxiolytika léky proti úzkostem). 4) Halucinogeny a) syntetické (LSD, tip, T téčko ) nebo b) přírodní (mezkalin, psilocybin). 5) Těkavé látky (např. oxid dusný, toluen, aceton, benzen, ether, chloroform). 6) Anabolické steroidy (EPO, DHEA). V tabulce č. 1, uvedené v příloze B, je popsáno celkové množství zajištěných drog v ČR v letech 2005-2014. Z tabulky je patrný značný nárůst odhalených pěstíren Cannabis, což je v přímé souvislosti s počtem zajištěných kusů rostlin Cannabis, který byl v roce 2014 ve srovnání s rokem 2005 téměř třicetinásobný. O kvalitním boji proti drogovému podsvětí svědčí též desetinásobně větší množství zadrženého metamfetaminu. 14

3 NEJUŽÍVANĚJŠÍ DROGY V ČR 3.1 Metamfetamin Metamfetamin (pervitin) je jednou z nejvíce zneužívaných drog v České republice. Získáván je z léčiv, obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin. Díky metamfetaminu, který se v České republice vyrábí již od 80 let minulého století, je Česká republika nechvalně známá a proslavená po celé Evropě. Metamfetamin patří do skupiny stimulačních návykových látek, které mají stimulující účinek na centrální nervový systém. Závislost vzniká poměrně rychle a pravidelně, již po uplynutí několika týdnů. Jedná se o závislost pouze fyzickou, tato postupně vede k těžkému poškození osobnosti a sociální degradaci. V současné době trvá tendence stále se zvyšujícího množství vyprodukovaného metamfetaminu. Výroba, obchod a užívání metamfetaminu představují největší problém v oblasti drog v České republice. Produkce a obchod s metamfetaminem jsou rozprostřeny po celém území ČR, přičemž nejvýrazněji jsou zastoupeny v příhraničních oblastech se SRN a Rakouskem, kde se projevuje přetrvávající masivní poptávka zahraničních uživatelů. Převážně z těchto zemí k nám přijíždějí konzumenti drog za účelem provozování tzv. příhraniční drogové turistiky. Po překročení hranice a zakoupení drogy na našem území ji zde buď aplikují, nebo se vrací zpět a drogu přivezou do domovského státu. Při aplikaci v ČR je tato spojena často i se sexuální turistikou. Pervitin je v zahraničí znám pod názvem crystal. V oblasti zneužívaní léků s obsahem efedrinu nebo pseudoefredrinu k nelegální výrobě metamfetaminu přispívá ve vysoké míře trvající dovoz těchto léčiv ze zahraničí, především z Polska, k čemuž napomáhá stále se zvyšující poptávka. Pervitin je aplikován převážně nitrožilně, méně obvyklé je šňupání nebo kouření. K projevům účinku patří stimulace, rozšíření očních zornic, zvýšený krevní tlak, zvýšené sebevědomí a výkonnost, snížená soudnost, myšlenková nepřesnost, podrážděnost, psychická labilita, agresivita, a v neposlední řadě anorexie. 15

3.2 Konopí a jeho produkty 3.2.1 Marihuana Jedná se o jednoletou rostlinu konopí - Cannabis sativa, která obsahuje především v suché, samičí části květenství mírný halucinogen THC (Delta 9 tetrahydrocannabinol. Obsah všech účinných látek nepřesahuje 8 až 12 %. Sušená droga se nazývá marihuana. Průměrný obsah THC činí 12 %, kdy registrovaná škála se pohybuje od 7 do 23 %. Část indoorové produkce konopí je dobře organizovaná a velmi významně se na ni podílí kriminální skupiny vietnamského původu. Většina vypěstované marihuany je určena pro domácí trh, nicméně dochází i k vývozu, a to zejména do sousedních států. Nejobvyklejší formou konzumace marihuany a hašiše je kouření. Konzumenti inhalují hlubokým nádechem a následným zadržením dechu na několik sekund zplodiny kouření, kdy dým obsahující účinné látky dobře proniká až do krve. Dalším způsobem konzumace je podávání jako přísady do pokrmů (např. do buchet) či vaření společně s mlékem. Po konzumaci marihuany nastává celkové uvolnění, euforie, lehká ospalost, změna ve vnímání času a prostoru, porucha chuti, zarudlé oči, narušená stabilita, lehký třes rukou. 3.2.2 Hašiš Hašiš se získává zpracováním zralých květů samičí rostliny konopí indického. Na květech se nachází velké množství chlupů, které jsou plné pryskyřice, bohaté na THC. Účinky hašiše působí 5 krát až 8 krát silněji než marihuany. Hašiš je nepříjemně páchnoucí hmota žluté až hnědé barvy. V celosvětovém měřítku i České republice je jeho poptávka na vysoké úrovni. Konzumenti hašiše tento kouří, lze jej podat také perorálně jako přísadu do potravin (bonbónů, zákusků). Účinek trvá 30 až 60 minut., vytrácí se po třech hodinách. Při ústním požití je průběh delší. Typickým účinkem je potřeba klidu a příjemného snění. Čas a vztah k okolí je chápán zkresleně, dochází k narušení myšlení. Změny zrakového vnímání přecházejí v bohaté a barevné iluze, u uživatelů dochází k poruše prostorového vnímání. 16

3.2.3 Heroin Mák opiový má ve stěnách makovice silně rozvětvenou síť mléčnic. Jejich nařezáváním a následným sběrem zaschlého latexu se získává opium. Dominantní složky opia - alkaloidu morfinu, může být v surovém opiu 2,7 až 20 procent. Mezi nejvíce nebezpečné omamné drogy patří z morfinu synteticky připravovaný diacetylmorfin - heroin. V oblasti pašování a distribuce heroinu na území České republiky dominují zločinecké skupiny etnických Albánců, zejména z Kosova a Makedonie. Přetrvávají tendence v zásobování českého heroinového trhu prostřednictvím menších zásilek, v množství do 10 kg, které jsou v ČR dále ředěny. Heroin se projevuje cca patnáctiminutovým stavem příjemného opojení, později se dostavují drastické abstinenční příznaky. Dochází k otupení bolesti a k utlumení aktivity nervového systému, frekvence dechu a činnost srdce jsou zpomaleny. Heroin se aplikuje nitrožilně, popř. se kouří společně s kokainem, méně často dochází i ke šňupání heroinu, nebo k inhalaci heroinových par. 3.3 Kokain Jedná se o rostlinný tropanový alkaloid z jihoamerického keře jménem Koka pravá. Po roce 1989 se i kokain stal součástí české drogové scény. Po stagnaci trhu v současné době dochází k nárůstu užívání kokainu, a to převážně u mužské populace ve věku 35-44 let. Vzhledem k ceně a konkurenci metamfetaminu na trhu se jedna o drogu, která se prodává zejména ve větších aglomeracích, kde žije majetnější skupina obyvatel. Na pašování a distribuci kokainu se na území ČR stále významnou měrou podílí západoafrické zločinecké skupiny, zejména osoby původem z Nigerie. Kokain se aplikuje šňupáním, nitrožilní aplikací, dochází i k přikládání na pohlavní orgány během pohlavního styku. Projevy účinku drogy jsou rozšířené zornice, někdy i bizarní projevy chování. Po aplikaci kokainu nastává příjemný tělesný pocit se zvýšením adrenalinu, později se dostavuje paranoia, deprese, agresivita, halucinace a srdeční arytmie. 17

3.4 Extáze Tato MDMA droga, též označovaná jak taneční byla celosvětově až do roku 1984 legální. Do Evropy byla dovezena v polovině osmdesátých let minulého století ve formě tablet, které byly zneužívány především mladými lidmi, žijícími nočním životem. Extázi se pro svoji vlastnost sblížení osob říká droga lásky. Účinek extáze se projevuje navozením stavu podobnému transu. Dochází k lehkým změnám vědomí se zdůrazněním emocí a smyslového vnímání. Jedinec má potřebu zvýšené komunikativnosti. Nebezpečím je přehřátí se organismu bez pocitu nepohodlnosti a riziko nervového zhroucení. 3.5 Nové psychoaktivní látky Nové psychoaktivní látky, jinak označované jako designer drugs či legal highs jsou takové látky, které jsou navrženy a syntetizovány tak, aby jejich chemická struktura obešla stávající legislativu, která upravuje zacházení s OPL. Uvedená problematika se stala nedílnou součástí evropské, a tím i české drogové scény. Po tzv. boomu designer drugs v České republice na přelomu let 2010 2011 a následné novelizaci zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách v roce 2011 byly masově otvírány nejen internetové, ale i kamenné prodejny (tzv. Smart shops, Amsterdamshops, apod.) Drogy jsou skrytě prodávány jako sběratelské předměty, soli do koupele nebo léčivé čaje. Jejich aplikace probíhá např. formou náplastí (Durogesic), popř. perorálně či nitrožilně (Subutex). Mezi negativní projevy účinku patří špatné hojení ran, kožní problémy, případně i vznikající absces. 3.6 Anabolické steroidy Anabolické steroidy čili anabolické androgenní steroidy jsou syntetické deriváty látky podobné mužskému hormonu testosteronu, podporující tvorbu bílkovin. Velmi rozšířené jsou peptidové hormony růstové hormony EPO či Beta-blokátory. 18

V oblasti zneužívání látek s anabolickým a jiným hormonálním účinkem dochází k nabídce těchto látek zejména prostřednictvím české i cizojazyčné mutace v rámci nelegálních internetových obchodů. Tyto kriminální skupiny, které se rekrutují převážně ze zemí bývalého východního bloku, pak dopravuji anabolické steroidy na území ČR přímo z destinací jako je např. Thajsko, Čína nebo na území států s větší kupní silou uživatelů (SRN, Rakousko). K dovozu těchto látek do ČR tyto osoby často využívají své kontakty na území Slovenské republiky, kdy tamní právní úprava umožňuje bez trestněprávního postihu distribuci těchto látek osobám starším 15 let (Národní protidrogová centrála SKPV PČR, 2015). Zakázané látky jsou tak bez větších problémů dopravovány nejdříve na území SR, odtud jsou pachateli české národnosti dále distribuovány ke koncovým uživatelům na našem území. Množství a skupina dovezených látek se i proto neustále rozrůstají. Anabolické steroidy se aplikují perorálně či nitrožilně. K projevům účinku patří nápadné zvětšení svalové hmoty, agresivita, poškození oběhového systému, nádorové bujení, vypadávání vlasů, ztráta přirozené pružnosti kůže. 19

4 ALKOHOL A JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY PŘI PRACOVNÍ ČINNOSTI V souvislosti s neutěšenou a zhoršující se situací na drogovém poli v České republice je zřejmé, že přítomnost a užívání návykových látek v pracovním prostředí stoupá přímou úměrou. Při pracovních činnostech dochází k intoxikaci návykovými látkami dvojím způsobem. V některých provozech se pracovníci bezděčně intoxikují látkami, které se legálně v pracovním prostředí vyskytují. Jedná se např. o organická rozpouštědla, barvy apod. Opakem je úmyslné zneužívání návykových látek. Česká republika se již řadu let umísťuje na předních příčkách spotřeby alkoholu na hlavu, což má velice negativní dopad na českou mládež, která je nejohroženější ve vztahu k alkoholu i ostatním návykovým látkám. V případě zneužití návykových látek v pracovní činnosti dochází ke zvýšení rozsahu bezpečnostního rizika, na což již celá řada zaměstnavatelů v České republice i v zemích Evropské Unie reaguje. Dochází k pravidelnému testování tělních tekutin zaměstnanců (např. u pilotů letadel, řidičů hromadné dopravy i řidičů nákladní dopravy). Míra kontrol by zajisté byla větší, pokud by finanční situace zaměstnavatelů s cenou přístrojů a vyšetřením s ním spojeným byla ve shodě. 4.1 Rizikové podněty vzniklých problémů V pracovním prostředí v souvislosti se zvyšujícími se nároky zaměstnavatelů vzniká a existuje celá řada problémů, které rizikové jedince přitahují k požívání alkoholu a jiných návykových látek. Základními podněty jsou nedostatečný dohled a kontrolní činnost na pracovišti, prokonzumní atmosféra na pracovišti, nadměrný nebo dlouhotrvající stres, dlouhodobá práce přesčas, 20

snadná dostupnost alkoholu a jiných návykových látek v pracovním prostředí, odcizenost, izolovanost, stereotyp práce, šikana na pracovišti, ponižování, sexuální obtěžování, fyzická nebo slovní agrese. 4.2 Projevy návykových problémů v pracovním prostředí Užívání návykových látek zaměstnanci s sebou přináší typické projevy, které jsou v následujícím přehledu členěny od nejzávažnějších k méně závažným. Pozitivní toxikologický nález v moči, pozitivní dechová zkouška na alkohol, v soukromém životě je pracovník ostatními spolupracovníky vídán často intoxikován, shánění a vyžadování návykových léků či alkoholických nápojů, nezvykle častá návštěva WC (pití alkoholu, aplikace drogy), nepřiměřené a nezvyklé chování v pracovním kolektivu, častá absence na pracovišti, záchvaty hněvu, sebelítosti, emoční labilita, deprese a střídání těchto stavů, nespolehlivost, zanedbávání povinností, poruchy paměti a soustředění, řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, častá pracovní fluktuace. 4.3 Následky užívání návykových látek v pracovním prostředí Kromě finančních ztrát pro celou společnost, morální a psychické újmy mnohdy i nezúčastněných osob lze konstatovat, že hlavními následky užívání návykových látek v pracovním prostředí bývá nižší produktivita práce (pracovník v kocovině má nižší výkonnost), pracovní úraz, riziko násilného konfliktu, ohrožení nezúčastněných osob, poškození majetku a ekonomických zájmů zaměstnavatele, 21

chybné strategické rozhodnutí, zvýšení rizika násilné i majetkové kriminality. V příloze C bakalářské práce jsou uvedeny typické následky při užívání jednotlivých skupin návykových látek. 4.4 Pracovní úrazy v České republice v letech 2008-2014 Pracovním úrazem je podle 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů, v přímé souvislosti s nimi. Druhy pracovních úrazů. Smrtelný takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. S hospitalizací v lékařském zařízení delší než 5 dní - takové poškození zdraví, jehož ošetřování si vyžádalo pobyt v nemocnici delší než 5 kalendářních dnů. Ostatní - takové poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti. Státním úřadem inspekce práce Opava je každoročně vydávána publikace Pracovní úrazovost v České republice, kde je statistickou formou vykázána veškerá pracovní úrazovost vždy za předcházející kalendářní rok. V ročenkách je vždy detailně uveden přehled o počtu pracovních úrazů včetně mnoha rozdělení dle pohlaví, např. osob a jejich věku, krajů, délky pracovní neschopnosti a dalších aspektů. Zahrnut však není počet pracovních úrazů osob pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Výše uvedená organizace a ani jiná organizace v České republice do veřejně přístupných statistických položek pracovních úrazů statisticky nevykazuje účast alkoholu a drog na pracovních úrazech. Požadovaná data o pracovních úrazech podnapilých a jinak ovlivněných pracovníků, zahrnutá do předkládané bakalářské práce, byla získána na základě osobních konzultací s vedoucími pracovníky odboru informatiky Státního úřadu inspekce práce Opava. 22

Nutné je navíc se zmínit i o skutečnosti, že rokem 2012 byla ukončena Českému statistickému úřadu povinnost statistického vykazování údajů o pracovních úrazech bez následné pracovní neschopnosti. Taktéž využití údajů České správy sociálního zabezpečení při zajištění statistik pracovní neschopnosti znamená, že jsou publikována pouze statistická data o úrazech s pracovní neschopností, čímž mají data částečně sníženou vypovídací schopnost. V tabulce č. 3, příloze D, je uveden celkový přehled všech pracovních úrazů v České republice za posledních 7 let, při kterých přišlo o život 868 osob. Příloha E znázorňuje počet pracovních úrazů v České republice v období 2011-2014, při kterých bylo u pracovníků zjištěno požití alkoholu či jiných návykových látek. Za poslední 4 roky došlo k 58 úrazům, při kterých zemřely 3 osoby, a závažně bylo zraněno 26 osob. Případů s dočasnou pracovní neschopností se stalo 29. Podíl přítomnosti alkoholu při pracovních úrazech v roce 2014 činil 0,05 %, což znamená, že každý cca dvoutisící pracovní úraz byl zaviněn v důsledku ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Údaj za poslední čtyři roky činí 0,03 % a odpovídá každému třítisícovému úrazu pod vlivem výše uvedených látek. Rozčlenění návykových látek na alkohol a drogy či jiné omamné látky nelze do bakalářské práce zahrnout, neboť tato data nejsou v žádné ze zúčastněných organizací zaznamenána. 4.5 Zákon č. 379/2005 Sb. tabákový zákon V České republice problematiku přítomnosti alkoholu či jiných návykových látek při pracovní činnosti řeší právní úprava, která je obsažena především v zákoně č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů - tabákovém zákoně a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Výše uvedený tabákový zákon v 16 - Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky - řeší provádění vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiných NL a vztahuje se mimo jiné i na pracovněprávní vztahy. V odst. 1 se uvádí, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. 23

V odst. 2 je uvedeno, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky, stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření. Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné NL než alkoholu je věnován odstavec 3, kde je uvedena povinnost podrobení se osoby, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem jiné návykové látky, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s užitím jiné návykové látky. V 4 je řešeno oprávnění k výzvě k podrobení se vyšetření a platí, že Vyzvat osobu podle odstavců 1 až 3 ke splnění povinnosti podrobit se vyšetření podle odstavce 2 a 3 je oprávněn příslušník Policie České republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatel, její ošetřující lékař, strážník obecní policie nebo osoby pověřené kontrolou osob vykonávajících činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo poškodit majetek. Seznam oprávněných organizací a osob provádějících orientační vyšetření je definován v 5 zákona, kde je uvedeno, že orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob vykonávajících činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie. Odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý. Odmítne-li osoba podle odstavců 1 až 3 vyšetření podle odstavců 2 a 3, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. 24

4.6 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Zákoník práce č. 262/2006 Sb. je dalším předpisem, upravujícím danou problematiku. V 106 - Práva a povinnosti zaměstnance se v odst. 4 a písm. e) uvádí, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Povinnost příslušné fyzické osoby podrobit se vyšetření je stanovena v odst. 4 písm. písm. i) uvedeného zákona, kde je stanoveno, že zaměstnanec je povinen: Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Působnost tohoto ustanovení je užší oproti 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších v těchto dvou aspektech: zákon 379/2005 Sb. se nevztahuje na všechny zaměstnance, ale jen na ty, kteří vykonávají výše uvedenou činnost, při níž riziko ohrožení života, zdraví či majetku je kvalifikované, nikoliv nepodstatné (například řidiči, strojníci, obsluhy jiných strojů a technických zařízení nebo osoby, které se při práci pohybují v prostředí s rizikem ohrožení vlastního zdraví), zákon 379/2005 Sb. nepřekrývá všechny situace, při nichž je zakázáno požívat alkohol a jiné návykové látky nebo být pod jejich vlivem, ale týká se jen samého výkonu příslušné činnosti a nástupu k jejímu výkonu. 25

5 DROGOVÁ PROBLEMATIKA A LEGISLATIVA 5.1 Zákonná úprava na úseku drog Pro značnou obsáhlost a množství zákonů, vyhlášek, nařízení a dalších předpisů, vztahujících se k drogové problematice na území našeho státu je provedeno členění na úrovni předpisů českých, v nichž jsou již z části implementovány předpisy Evropské unie a předpisy OSN. 5.1.1 Aktuálně platné předpisy na úseku drog České a unijní právní předpisy stav k 4. 4. 2015 trestní řád č. 141/1961 Sb., trestní zákoník č. 40/2009 Sb., zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb., zákon o PČR č. 273/2008 Sb., zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb., tabákový zákon č. 379/2005 Sb., nařízení vlády č. 41/2014 ovlivnění návykovou látkou, stanovisko Nejvyššího soudu Tejn/2013 množství větší než malé, nařízení vlády č. 467/2009, nařízení vlády č. č. 455/2009, nařízení vlády č. 454/2009, nařízení vlády č. 458/2013 seznam výchozích a pomocných. látek a množstevní. limity, nařízení vlády č. 463/2013 o seznamech návykových látek, zákon o léčivech č. 378/2007 Sb., zákon o státní kontrole č. 552/1991 Sb., zákon o prekurzorech drog č. 272/2013 Sb. 26

Úmluvy OSN - Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č.173/1933 Sb., - Úmluva o omamných látkách č. 47/1965 Sb., - Úmluva o psychotropních látkách č. 62/1989 Sb. 5.1.2 Drogová problematika v souvislosti s přestupkem Přestupkové jednání jednoznačně definuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kde je v 2 odstavci 1 uvedeno, že se jedná o zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. V souvislosti s drogovou problematikou lze aplikovat 30 odst. 1 písm. j) stejného zákona, kdy přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. Malé množství drogy a množství větší než malé jsou velice často diskutovaná témata. V průběhu několika posledních let se stanovené množství většího než malého opakovaně měnilo. V současné době je právně závazná příloha stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR č. Tpjn 301/2013 ze dne 13. 3. 2014. Hodnoty omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících pro účely trestního zákoníku uvádí tabulka č. 5, která se nachází v příloze F. Přechovávání drog pro vlastní potřebu je v naší republice vždy protiprávní. V malém množství podle zákona o přestupcích, v množství větším než malém je vždy trestným činem. Paradoxně platí, že přechovávat drogu v jakémkoliv množství je vždy protiprávní oproti vlastní konzumaci drogy, která je beztrestná. V praxi to znamená, že překročení uvedených hodnot, uvedených v prostředním sloupku výše uvedené tabulky, již není přestupkem, ale vždy trestným činem. Pěstování rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku je věnován 30 odst. 1 písm. k) přestupkového zákona, kdy přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku. 27

Zde je nutné si uvědomit, že např. sušení konopí je již výrobou psychotropní látky a je vždy trestným činem bez ohledu na množství. Za oba výše uvedené přestupky lze uložit pokutu do 15 000 Kč. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, že věc náleží pachateli a byla užita nebo určena ke spáchání přestupku, lze využít 15 přestupkového zákona, kdy dojde k propadnutí věci. Zabrání věci, podle 18 stejného zákona přichází na zřetel pouze v případech, kdy věc nenáleží pachateli a vyžaduje to bezpečnost osob nebo majetku. V souvislosti s trestnou činností na úseku drog v lednu 2014 vstoupila v účinnost novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a zákon č. 272/2013 Sb. o prekurzorech drog. Policisté jistě přivítali Nařízení vlády č. 41/2014., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot. Dle tohoto nařízení lze pro potřeby přestupkového řízení jednoznačně stanovit, kdy se řidič považuje za ovlivněného návykovou látkou. 5.2 Zákonná úprava v souvislosti s pravidly silničního provozu Zákonná úprava, stanovující povinnosti účastníkům silničního provozu, je vymezena zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V ustanovení 5, odst. 2, písm. a) je uvedeno, že řidič nesmí požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy. Podle ustanovení 5 odst. 2 písm. b) stejného zákona řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem. V případě podezření z požití alkoholických nápojů či jiných návykových látek u řidiče policisté nebo strážníci obecní policie postupují v souladu s 5. odst. 1 písm. f), kdy řidič je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkohol. Řidič, který měl účast na dopravní nehodě je dále dle 47 odst. 2 písm. b) povinen se zdržet požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku. Tento zákaz platí vždy do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastnící nehody povinni tuto ohlásit. Postupu policistů po zjištění, zda se řidič v souvislosti s požitím alkoholu či jiných návykových látek dopustil přestupkového jednání či trestného činu je věnována jedna z následujících kapitol. 28

6 ALKOHOL A JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY PŘI ŘÍZENÍ VOZIDLA Lidské společnosti rozvoj motorismu přináší bezesporu celou řadu výhod, na druhé straně tato skutečnost s sebou nese i spoustu negativních aspektů, s čímž souvisí dopravní nehody. Tato událost negativně poznamenává jak psychiku, tak i zdraví účastníků, kteří následky často nesou po celý zbytek života. V případě řízení vozidla a zavinění dopravní nehody řidičem pod vlivem alkoholu či drog jsou pohnutky řidiče vozidlo řídit o to více zavrženíhodné (Porada et al, 2000). 6.1 Oprávnění policistů k vyšetřování DN Při řešení dopravních přestupků policista postupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Rychlé a objektivní objasnění dopravní nehody včetně jejích příčin a podmínek vzniku nemá za cíl jenom represi, ale i významně přispívá k prevenci, která je nedílnou součástí bezpečnosti silničního provozu (Chmelík, 1998). 6.2 Interní předpisy upravující činnost policie K postupu policie při vyšetřování DN byl dne 4. 12. 2009 vydán Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V uvedeném pokynu je v článku 30 uvedeno, že vyšetřování dopravních nehod je činnost spočívající ve zjišťování, odhalování a dokumentování přestupků nebo trestných činů spáchaných porušením zákona č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích, v souvislosti s dopravní nehodou. Logicky z věci vyplývá, že jednání pachatele DN může být přestupkové jednání, ale i jednání, které má znaky trestného činu. 29

Ve stejném závazném pokynu, čl. 28 se uvádí, že při zjištění přestupku spáchaného pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky policista postupuje dle přestupkového zákona, zákona o provozu na pozemních komunikacích a taktéž dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 221/2011 z 14. prosince 2011, kterým se upravují některé postupy v řízení o přestupcích. Zde je stanoven postup příslušníka policie při zabránění v jízdě, vybírání kauce, popřípadě zadržení řidičského průkazu v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Pokyn č. 4 ředitele Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR ze dne 12. ledna 2010 upravuje činnost policie při šetření silničních dopravních nehod. V čl. 3, bodu 1 uvádí, že pokud má výjezdová služba důvodné podezření, nebo provedenou dechovou zkouškou zjistí, že řidič řídil pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, řidiči zabrání v jízdě, popřípadě mu zakáže jízdu na nezbytně nutnou dobu. 6.3 Pojem dopravní nehoda Tento základní pojem, mající souvislost s oblastí silničního provozu, je definován v 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kde je uvedeno, že dopravní nehoda je například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž došlo k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Při dopravní nehodě není rozhodující, zda vozidlo bylo řízené či neřízené řidičem. Uvedené lze dokladovat např. samovolným rozjetím nezajištěného vozidla, které je šetřeno jako dopravní nehoda. Taktéž není rozhodující, zda se jedná o motorové, nemotorové vozidlo či tramvaj. Laicky řečeno, dopravní nehoda (dále jen DN ) je neúmyslná, nepředvídaná událost v silničním provozu na veřejných komunikacích, způsobená motorovými či nemotorovými dopravními prostředky, chodci, zvěří, technickou závadou na vozidlech a dalšími okolnostmi (např. přírodními katastrofami), které mají škodlivé následky na životech a zdraví osob nebo škody na majetku. 30

6.4 Vnější projevy ovlivněných řidičů Z důvodu zajištění co nejspolehlivějšího výsledku vyšetření musí policista především zajistit dechovou zkoušku a detekci přítomnosti drog včas v co možná nejkratší době po spáchání dopravní nehody, jiného přestupku či trestného činu. Odběr je doporučeno provést před svědkem zpravidla druhým členem hlídky. Doba prokazatelnosti drog v moči je v závislosti na užití návykové látky různá. Např. u pervitinu činí 1-2 dny, u marihuany 2-8 dní při jejím občasném užívání a 14-48 dní u pravidelného užívání. Známky heroinu jsou v moči prokazatelné 1-2 dny, kokain lze prokázat několik hodin. Vnější projevy ovlivněných řidičů musí i nezkušeného policistu uvést do stavu obezřetnosti např. výrazem očí. Řidič má nepřítomný pohled, u opiátů i v šeru zúžené zornice, u ostatních drog zornice nereagují na přímý dopad silného světla. Na obličeji jsou krůpěje potu, kůže má změněnou barvu a je buď bledá, nebo zarudlá. Dech řidiče není cítit po alkoholu. Řeč bývá po požití opiátů pomalá, naopak po požití stimulantů zrychlená, nesouvislá a zmatená. Řidič pod vlivem drog má roztěkané ruce a jeho chůze je klátivá, stejně jako u podnapilé osoby. 6.5 Specifické projevy účinků vybraných typů drog při řízení vozidla Alkohol vede k tunelovému vnímání reality, výrazně roste tendence riskovat a přeceňovat své schopnosti. Podnapilý řidič špatně odhaduje vzdálenost, prodlužuje se u něho reakční čas a při delším řízení hrozí vysoké nebezpečí spánku během řízení. Marihuana prodlužuje reakční dobu a zhoršuje schopnost řídit motorové vozidlo minimálně 10 hodin po jejím požití, kdy navíc oslabuje krátkodobou paměť. Řidič má zhoršenou schopnost orientace v čase a prostoru. Požití pervitinu u řidiče evokuje pocity pronásledování, poruchy myšlení, jeho ukvapenost a podrážděnost. Po fázi bdělosti nastává hluboký útlum s rizikem opožděné reakce a usnutí za volantem. 31

Po požití halucinogenního LSD řidič trpí poruchami vnímání reality, má zhoršenou schopnost rozhodování a jeho schopnost řídit motorové vozidlo je výrazně snížena. Po dlouhodobějším požívání LSD u řidiče hrozí flashback krátkodobý stav jako po požití halucinogenu. Řidič pod vlivem kokainu ohrožuje své okolí velmi nebezpečnou nadměrnou sebedůvěrou, která se po odeznění úvodní fáze ovlivnění mění v riziko usnutí při řízení. Řidič má větší citlivost na světlo a hrozí jeho oslnění protijedoucím vozidlem. Mezi společné příznaky požití alkoholu nebo drog patří u řidičů opilost, neduživost, únava nebo naopak nepřiměřeně dobrá nálada. 6.6 Způsoby zjišťování alkoholu a jiných návykových látek policistou Drogy a alkohol představují v silniční dopravě velké bezpečnostní riziko. Při jednání s jakoukoliv osobou musí policista být vždy obezřetný a připraven na to, že se může jednat o osobu nebezpečného pachatele, osobu agresivní či pod vlivem alkoholu nebo drog. Pro správné a kvalitní vyšetření DN má vždy nezpochybnitelný význam rychlé a spolehlivé zjištění, že účastník silničního provozu je pod vlivem jedním z těchto faktorů. Každým rokem dochází o několik set případů ke skokovému nárůstu v počtu odhalených řidičů pod vlivem drog. Za rok 2011 bylo policisty služby dopravní policie zjištěno při silničních kontrolách celkem 1 717 těchto případů. V roce 2012 již 2 195 případů a v roce 2013 se jednalo o již rekordních 2 785 případů. 6.6.1 Vizuální kontrola řidiče Při kontrole řidiče policista laickým pohledem zkoumá, zda řidič jeví známky užití alkoholu nebo jiných návykových látek. Podezření získává z chování, vystupování a celkového projevu řidiče. Jedním ze základních znaků, které svědčí o užití návykové látky, je velikost a reakce zornic. Policista se zaměří na postoje, chůzi a tělesné příznaky užití jiných návykových látek (např. nepřirozené změny barvy kůže, pot páchnoucí po spálené trávě, zarudnutí oči nebo vyrážku v oblasti úst a nosu). Nepřiměřenost oblečení daným klimatickým podmínkám také může být nápomocnou indicií (Konečný, 2011). 32

6.6.2 Analyzátor dechu Dräger Policie ČR je pro běžnou hlídkovou službu již řadu let vybavena přístrojem, kterým je hladina alkoholu v krvi zjištěna orientačním způsobem, a to dechovou zkouškou. Jedním z nejnovějších přístrojů produktové řady společnosti Dräger je analyzátor typu 7510, který je již také přizpůsoben k vytisknutí výsledku měření ve služebním vozidle. S výsledkem měření je kontrolovaný řidič vždy seznámen, po vytištění výsledek zkoušky stvrdí svým podpisem. 6.6.3 Orientační drogový test DrugWipe 5S Řadoví policisté jsou oproti nedávné minulosti v současné době vybaveni již v dostatečném množství jednorázovým orientačním testem DrugWipe 5 S. Tento test detekuje přítomnost drog ve slinách nebo potu, kdy detekovanými 5 skupinami jsou marihuana, amfetaminy, metamfetaminy, kokain (crack) a opiáty (heroin, morfium). DrugWipe 5S je pouze orientační testy. Důkazem, potvrzujícím výsledek testu je toxikologický rozbor vzorku krve, který musí být proveden ihned po zjištění pozitivního výsledku testu. Případný rozbor moče potvrzuje nebo vyvrací, že testovaná osoba je nebo není uživatelem drog, ale nepotvrzuje, že v době testování byla pod vlivem drog. K potvrzení domněnky musí být vypracován znalecký posudek nebo odborné vyjádření. 6.6.4 Komunikace s toxikomanem Komunikace policisty s toxikomanem nepatří mezi jednoduché záležitosti. Policista musí očekávat možný výskyt celé řady nepříjemných okolností, při kterých může docházet k ohrožení policisty i samotného toxikomana. Rozdílnost chování toxikomanů je v příčinné souvislosti, jakou drogu užili. Hlavní zásadou musí být klidná komunikace ze strany policisty, který se musí vyvarovat povýšeného a arogantního jednání, které může vyústit k fyzické agresi ze strany toxikomana. Osoba ovlivněná opiáty mluví pomalu, zapomíná znění otázek a v průběhu řeči může usínat. Vzhledem k tomu, že osoba není schopna běžné a očekávané reakce, je nezbytně nutné zachovávat trpělivost. 33

Toxikoman intoxikovaný stimulačními látkami je zrychlený, mluví rychle, dlouho, odbíhá od tématu a často říká nesmysly. Zde policista musí zachovat vytrvalost, otázky upřesňovat a znovu upřednostňovat klidné jednání. Toxikoman, který užívá stimulační látky dlouhodobě, může prožívat toxickou psychózu, při které se cítí ohrožen svým okolím a chová se jako smyslů zbavený. Objevují se známky paniky a úzkosti, může dojít k jednání, které ohrožuje zdraví a život toxikomana a jeho okolí. Zde musí policista zvážit přítomnost lékaře a velmi klidné jednání. Toxikoman v průběhu abstinenčních příznaků se cítí po fyzické i psychické stránce velice špatně, zde je průvodním jevem jeho chování neochota komunikace a agresivita. Obecné zásady jednání při komunikaci s ovlivněnou osobou. Hlas udržovat bez emočního zabarvení, udržovat přirozený oční kontakt, který nesmí být zbytečně prodlužován, jednat rázně, ne však agresivně, komunikaci vést pomaleji a opatrně, vyvarovat se verbálních projevů, volit mírnější volbu nesouhlasu, rázné, nikoliv autoritativní jednání. 34

7 POSTUP POLICIE PŘI VYŠETŘOVÁNÍ DN OVLIVNĚNÉHO ŘIDIČE Následující část bakalářské práce je věnována postupu policie při řešení dopravních nehod podnapilých a zdrogovaných osob za předpokladu, že při osobní či bezpečnostní prohlídce dotčeného řidiče u tohoto nebyla již další droga nalezena. Základní povinností policisty po příjezdu na místo DN je učinit prvotní a neodkladná opatření, tzn. úkony, které již nelze v pozdější době opakovat. 7.1 Ovlivnění řidiče alkoholem Mezi nejdůležitější uvedené úkony a opatření patří řidiče vyzvat a následně provést orientační dechovou zkoušku na alkohol. Povinnost provést dechovou zkoušku má policista stanovenu závazným pokynem policejního prezidenta na rozdíl od povinnosti provést zkoušku na přítomnost drog či jiných návykových látek, toto vždy záleží na uvážení policisty. V případě, kdy je řidič podezřelý ze spáchání dopravní nehody spáchá pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, policista povinně řidiči zabrání v jízdě, zakáže další jízdu a zajistí vozidlo, vyplní předepsané kolonky tiskopisu Protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou a po poučení řidiče vyzve k lékařskému vyšetření k provedení odběru žilní krve nebo jiného biologického materiálu, v případě podezření z požití drog či jiných návykových látek policista vypíše Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou, policista odešle lékařským zařízením odebraný a zapečetěný vzorek krve k rozboru na odborné pracoviště, řidiče předvolá k provedení výslechu. Po obdržení výsledku rozboru krve (v případě ovlivnění řidiče pouze alkoholem) policista postupuje v závislosti na výsledné hodnotě odebraného vzorku. V případě 35

naměřené hodnoty pod 1 promile vždy věc zpracovává dle přestupkového zákona s porušením ustanovení 5 odst. 2 písm. b) ze strany řidiče. V běžné policejní praxi často vzniká problém v diferenciaci jednání řidiče a jeho kvalifikaci, vznikají nesouhlasná stanoviska, zda se jedná o přestupek dle přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. či trestný čin dle zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. V případě naměřené hodnoty 1 promile a výše se může jednat o stav vylučující způsobilost, který si řidič přivodil vlivem návykové látky a spáchání trestného činu Ohrožení pod vlivem návykové látky dle ustanovení 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 (trestní zákoník). Pokud se řidič stejného jednání již dopustil v minulosti (v průběhu posledních 2 let před skutkem) a za toto jednání byl pravomocně odsouzen, spáchal trestný čin Ohrožení pod vlivem návykové látky v odstavci 2 písm. c) stejného zákona. V současně platné legislativě v České republice nikde není definován pojem stav vylučující způsobilost způsobený vlivem návykové látky. Policista je proto povinen věc vždy konzultovat s místně příslušným státním zastupitelstvím a postupovat dle rozhodnutí státního zástupce, který dozoruje další postup policie po zahájení úkonů trestního řízení. 7.2 Ovlivnění řidiče jinou návykovou látkou Pokud je orientačním testem DrugWipe 5S u řidiče ve slinách nebo potu detekována přítomnost drog, je řidič vždy po poučení vyzván k provedení odběru biologického materiálu v odborném lékařském zařízení. Odebíraným biologickým materiálem bývá krev a moč řidiče. Policista zašle biologický materiál k toxikologickému rozboru a dle obdržených výsledků dále postupuje. Stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, obsahuje Nařízení vlády č. 41 ze dne 26. února 2014. Uvedené hodnoty jsou obsahem tabulky č. 6 v příloze G. Po obdržení výsledku rozboru moči a krve, při kterém bylo zjištěno ovlivnění řidiče návykovou látkou, policista nechá vypracovat znalecký posudek nebo odborné vyjádření za účelem zjištění, zda se v uvedené souvislosti řidič dopustil přestupkového jednání či trestného činu. 36

8 DOPRAVNÍ NEHODOVOST V LETECH 2000-2014 Celostátní ucelenou statistiku a evidenci dopravních nehod zavedla policie v roce 1961, do roku 2000 byly statistickými oblastmi jednotlivé kraje, dále rozčleněny na okresy a obvody. Převážná část dopravních nehod vzniká kvůli neukázněnému chování a nezodpovědnosti účastníků dopravy či jiných osob. 8.1 Celková statistika DN v ČR v letech 2000-2014 V České republice v období let 2000 2014 policisté vyšetřovali celkem 1 599 809 nahlášených dopravních nehod, což je znázorněno na obrázku č. 2, který se nachází v příloze H. Statistiky celkového počtu dopravních nehod jsou do jisté míry zkreslené, neboť nejsou zohledněny naprosto všechny vzniklé nehody. Za touto skutečností stojí především novelizace zákona č. 361/2000 Sb., O provozu na pozemních komunikacích, platná od 1. ledna 2009, která posunula hranici výše škody, při které vzniká účastníkům povinnost oznámit dopravní nehodu policii z 50 tisíc na 100 tisíc korun. Důkaz tvrzení zdánlivě klesající tendence je právě rok 2009, kdy došlo v České republice oproti roku 2008 k meziročnímu poklesu silničních nehod o 53,4 %. Nejvytíženější byl pro policii rok 2000, kdy bylo nahlášeno 211 516 dopravních nehod. Naopak rok 2009 se stal až do současné doby rokem pro nehody nejpříznivějším s počtem 74 815 nehod. Pokles počtu dopravních nehod dokládá i rok 2014, kdy ve srovnání s rokem 2000 se stalo v České republice o 59 % dopravních nehod méně, což je velice pozitivní fakt. K poklesu jistě přispělo i navýšení preventivní činnosti na základních a středních školách, stejně jako celostátně odvysílané dopravně-bezpečnostní kampaně. Při pohledu na statistiky a tyto zlomové roky je logicky opakovaně zaznamenán více či méně výrazný pokles. Účastníci silničního provozu již nejsou povinni policii volat k téměř každé dopravní nehodě, ze zákona jim ovšem vyplynula nová povinnost společně sepsat Záznam o dopravní nehodě. Po vzniku nehody záleží tedy pouze na účastnících, zda jsou ochotni se vzájemně dohodnout na zavinění a policii nevolat. Podnapilí či zdrogovaní řidiči se zajisté této dohodě nebrání. 37

8.1.1 Smrtelné dopravní nehody v ČR v období 2000-2014 Česká republika patří do kategorie zemí s jednou z nejnižších úrovní bezpečnosti silničního provozu zemí Evropské unie. Při dopravních nehodách loni na milion obyvatel zemřelo 71 lidí a to je osmé nejvyšší číslo ze všech zemí Evropské unie. V období let 2000 2014 zahynulo v ČR celkem 14 728 osob, což lze s nadsázkou přirovnat k počtu obyvatel města Slaný. Mezi nejtragičtější roky patří dlouhodobě rok 1969, kdy zahynulo 1 758 osob a rok 1994 s 1 473 usmrcenými, od té doby má počet usmrcených klesající tendenci. Velice pozitivní je fakt, že za posledních 15 let klesl počet obětí o více než jednu polovinu. V loňském roce zahynulo na českých komunikacích celkem 629 osob, což je druhé nejnižší číslo od doby, kdy byla statistika nehod zavedena. Uvedené údaje zobrazuje následující obrázek č. 3. 1336 1219 1314 1319 1215 1127 1123 956 992 832 707 695 681 583 629 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Usmrceno 1336 1219 1314 1319 1215 1127 956 1123 992 832 695 707 681 583 629 Obrázek 3- Klesající tendence úmrtí při DN. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem Indexová zobrazení vývoje dopravní nehodovosti v ČR za posledních 33 let potvrzuje celkové zmírňování následků policií vyšetřovaných dopravních nehod, což dokládá tabulka v obrázku č. 4, který je uveden v příloze I. 8.2 Celková statistika DN v Karlovarském kraji v letech 2000-2014 V Karlovarském kraji ve stejném časovém období došlo k 63 873 dopravním nehodám. V dlouhodobém horizontu se na celkové nehodovosti v ČR Karlovarský kraj podílí dohromady 3,99 %, v roce 2014 byl podíl kraje 2,01 %. 38

6900 5898 5693 6290 6610 6457 5935 5680 4658 Počet 1772 1737 1489 1396 1626 1732 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obrázek 5- Statistika DN v kraji. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.2.1 DN v Karlovarském kraji se smrtelnými následky V Karlovarském kraji zemřelo při dopravních nehodách v průběhu let 2000 2014 celkem 473 osob, což křivku klesající tendence potvrzuje. Nejtragičtějším byl rok 2003 s 55 usmrcenými osobami, rok 2013 pokles s 8 usmrcenými výrazně umocnil. Velmi varovným signálem je loňský rok, kdy se počet usmrcených oproti roku 2013 zvýšil o téměř 100 % na 15 osob. I přes toto negativní zjištění se v porovnání s rokem roku 2003 úmrtnost snížila o 52 %. Obrázek č. 6 dokladuje klesající tendenci předchozího tvrzení. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Usmrceno 50 53 35 55 37 38 31 27 34 34 24 21 11 8 15 Obrázek 6 - Tendence úmrtí v kraji. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 39

8.3 DN pod vlivem alkoholu v ČR a kraji v letech 2000 2014 8.3.1 DN pod vlivem alkoholu v ČR Za sledovanou dobu policisté na celostátní úrovni vyšetřovali 103 259 dopravních nehod řidičů pod vlivem alkoholu. Následující obrázek č. 7 je znázorněním vývoje a následného poklesu počtu podnapilých řidičů při dopravních nehodách v České republice. 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 8888 9067 8297 8566 8445 8192 7466 7252 6807 5725 5015 5242 4974 4686 4637 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet Obrázek 7 - DN pod vlivem alkoholu v ČR Zdroj ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem Celkové následky na lidských životech a zdraví způsobené řidiči pod vlivem alkoholu jsou vyjádřeny na obrázku č. 8. 5000 4000 3000 2000 1000 Lehké zraněno Těžké zranění Usmrceno 0 Obrázek 8 - Následky DN na životě a zdraví v ČR. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 40

8.3.2 DN pod vlivem alkoholu v Karlovarském kraji V Karlovarském kraji došlo k 3717 dopravním nehodám podnapilých řidičů. Podílové zastoupení pachatelů DN pod vlivem alkoholu z Karlovarského kraje na celkové celostátní statistice DN řidičů pod vlivem alkoholu v roce 2014 činí 2,63 %. Od roku 2007 počet řidičů pod vlivem alkoholu postupně klesá, a to jak na celostátní, tak na krajské úrovni. Výjimkou, potvrzující pravidlo, je rok 2007, kdy počet nehod oproti předcházejícímu roku mírně vzrostl, což dokladuje obrázek č. 9. 350 300 250 200 150 100 50 0 320 328 318 322 346 325 262 283 269 207 152 175 148 140 122 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet Obrázek 9- DN pod vlivem alkoholu v kraji. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.4 Následky DN řidičů pod vlivem alkoholu v ČR 8.4.1 Smrtelné dopravní nehody V roce 2014 bylo usmrceno 63 osob, což je o více než polovinu menší počet. Alarmující je skutečnost, že se počet usmrcených od roku 2012 znovu navyšuje, každoročně téměř o 20%. Následující obrázek č. 10 je věnován rozboru smrtelných DN, při kterých byl řidič ovlivněn alkoholickými nápoji. Nejtragičtějším na českých komunikacích byl v důsledku ovlivnění řidiče alkoholem rok 2002, kdy zemřelo 136 osob, nejpříznivějším rok 2007 s 36 usmrcenými osobami. 41

160 140 120 100 80 60 40 20 0 136 123 109 111 101 103 89 80 59 59 63 52 42 45 36 200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Počet Obrázek 10 - Smrtelné DN pod vlivem alkoholu. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem V České republice za posledních 15 let zemřelo při DN v důsledku ovlivnění řidiče alkoholem 1208 osob. Za křivkou postupného snižování následků nehod stojí bezesporu bezpečnější vozový park obyvatelstva, přestože procento obnovy vozového parku v ČR je neustále pod evropským průměrem. Podle údajů Centrálního registru vozidel bylo k 31. 12. 2014 v ČR registrováno celkem 7 820 146 ks vozidel všech kategorií. Průměrný věk celého vozového parku v České republice neustále stárne a přesahuje 17 let, k 31. 12. 2014 činil 17,84 roku. V roce 2013 byl průměrný věk všech vozidel pouze 17,51 roku. Na obrázku č. 11, který je součástí přílohy J, je uvedena struktura parku osobních vozidel v ČR s procentním vyobrazením jednotlivých věkových kategorií. Největší objem vozidel v České republice tvoří vozidla ve stáří nad 15 let, kterých je 38.40 %, vozidla ve stáří od 10 do 15 let jsou zastoupena 24,88 %. Toto zjištění potvrzuje nelichotivou bilanci, která znamená, že téměř 64% vozidel na českých komunikacích je starších 10 let. 8.4.2 Dopravní nehody se zraněním V průběhu let 2000-2014 došlo na českých komunikacích celkem k 103 259 dopravním nehodám řidičů pod vlivem alkoholu, při kterých bylo kromě 1208 usmrcených osob 6935 osob zraněno těžce a 43043 zraněno lehce, což dokladuje následující tabulka v obrázku č. 12. 42

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 4250 3870 3242 3933 3860 2567 2603 3105 2670 2208 1976 2085 Lehce zraněno 2323 2069 Těžce zraněno 2282 824 834 432 314 369 315 317 281 237 Obrázek 12 - DN se zraněním v ČR. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.4.3 Hmotná škoda Celková hmotná škoda při dopravních nehodách, zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu v období 2000-2014 je obsahem následující tabulky č. 7. Velmi pozitivním faktem je, že hodnota škod celkově klesá, což je v logické shodě s poklesem počtu DN podnapilých řidičů. Tabulka č. 7 Hmotná škoda pod vlivem alkoholu odhadnutá Policií ČR Kalendářní rok Škoda v mil. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 349,61 407,04 447,07 442,10 407,81 397,88 335,51 366,77 Kalendářní rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Škoda v mil. Kč 390,67 315,26 294,27 278,78 270,74 236,61 236,98 Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem Součet škod vzniklých následkem DN podnapilých řidičů za posledních 15 let činí 5,18 miliardy Kč. Průměrná roční škoda, odhadnutá policií na místě nehody činní 345 mil. Kč, průměrná roční škoda za poslední 3 roky činní 248 mil. Kč. Vyčíslení hmotné škody policií je však pouze orientačním údajem, neboť se jedná o odhad na místě nehody. Skutečná čísla, která vykazuje Česká kancelář pojistitelů, jsou ve 43

skutečnosti vyšší, v roce 2013 rozdíl činil 34.19 mil. Kč, rok 2014 je rozdílný o 15.86 mil. Kč. Uvedené rozdíly jsou znázorněny v následující tabulce č. 8. Tabulka 8 Porovnání odhadnuté a skutečné hmotné škody Kalendářní rok 2012 2013 2014 Odhadnutá hmotná škoda Policií ČR (v mil. Kč) 270,74 236,61 236,98 Skutečná hmotná škoda v mil. Kč vyčíslená ČKP (v mil. Kč) 268,26 270,80 252,84 Zdroj: ŘSDP Praha PP Praha, 2015, ČKP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.5 Dopravní nehody řidičů pod vlivem drog Dopravních nehod, kdy byl viníkem řidič pod vlivem drog, se v období let 2010-2014, stalo 887, při kterých bylo 39 osob usmrceno Ve stejném období došlo k 73 dopravním nehodám zdrogovaných a podnapilých řidičů, při kterých byly zraněny osoby. Přítomnost alkoholu a drog nebo drog samotných u řidiče byla v období let 2010-2014 příčinou celkem 1017 dopravních nehod a 54 úmrtí, což je znázorněno v tabulce č. 9 v příloze K této bakalářské práce. 8.5.1 Smrtelné dopravní nehody Řidiči pod vlivem návykových látek v důsledku své neschopnosti řízení vozidla a způsobení dopravní nehody zavinili smrt 50 nevinných osob. 15 14 10 5 0 10 8 6 4 3 2 1 1 1 0 0 0 0 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet Obrázek 13 - Smrtelné DN pod vlivem drog. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 44

8.6 Dopravní nehody řidičů současně pod vlivem alkoholu a drog Následující graf v obrázku č. 14 je vyjádřením počtu DN v ČR v období 2010-2014, při kterých byli řidiči současně ovlivněni alkoholem i drogami. V průběhu posledních 5 let se takových nehod v ČR stalo 120, potvrzuje se tendenční vzestup. 50 40 30 20 10 0 40 31 14 16 19 2010 2011 2012 2013 2014 Počet Obrázek 14 - Vliv alkoholu a drog současně. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.6.1 Smrtelné dopravní nehody V uvedeném období je zaznamenáno 15 dopravních nehod, při kterých došlo k úmrtí v důsledku ovlivnění řidiče současně alkoholem i drogami. Rozbor smrtelných nehod je předmětem obrázku č. 15. 8 6 4 2 1 2 6 4 2 Počet 0 2010 2011 2012 2013 2014 Obrázek 15 - Vliv alkoholu a drog současně. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 8.6.2 Dopravní nehody se zraněním V letech 2010-2014 se stalo 73 dopravních nehod zdrogovaných a podnapilých řidičů, při kterých došlo ke zranění osob. Celkový přehled je znázorněn na obrázku č. 16. 45

20 18 17 15 13 13 12 10 5 Počet 0 2010 2011 2012 2013 2014 Obrázek 16 - DN podnapilých a zdrogovaných řidičů se zraněním. Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem Na první pohled je zřejmé, že se jedná a vysoká čísla. Je ovšem nutné si uvědomit, že jsou podchyceny pouze dopravní nehody, u kterých byla přítomna policie. Lze usuzovat, že skutečné číslo bude daleko vyšší, neboť řidičům je dána možnost dopravní nehodu nehlásit za splnění specifických podmínek daných zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Vymahatelnost práva u zdrogovaného řidiče na místě nehody, pokud havaruje sám a např. nedojde ke zranění, je také velmi diskutabilní. Nelze předpokládat, že sám na sebe přivolá policii. Pravidlem takového řidiče je z místa dopravní nehody ujet. Jako velmi problémovou shledávám pravomoc vyšetřujícího policisty na místě dopravní nehody, aby se sám dle okolností rozhodl, zda u řidiče (usmrceného či pouze zraněného) kromě nařízení rozboru krve ke zjištění alkoholu nařídí současně i rozbor krve k toxikologickému vyšetření. Uvedené vyšetření je pro policii totiž finančně několikanásobně náročnější. 8.6.3 Hmotná škoda Hmotná škoda u dopravních nehod podnapilých a zdrogovaných řidičů, při kterých došlo ke zranění osob, je vyčíslena na částku 5.615 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2010 je nárůst více než stoprocentní, což dokladuje tabulka č. 10. Tabulka č. 10 Hmotná škoda Kalendářní rok 2010 2011 2012 2013 2014 Hmotná škoda 0,938 0,602 1,108 0,646 2,321 Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem 46

9 ALKOHOL A DROGOVÁ PROBLEMATIKA V DOPRAVĚ V EVROPSKÉM MĚŘÍTKU Je vědecky dokázáno, že každý jedinec reaguje na užití návykové látky jinou formou projevu svého chování. Na evropských silnicích dochází k mnoha nehodám s úmrtími, které způsobují řidiči, jejichž schopnost řídit vozidlo je snížena některou psychoaktivní látkou. Odhaduje se, že jen alkohol je příčinou až 10 000 úmrtí na silnicích v zemích Evropské unie ročně, což je jedna čtvrtina všech úmrtí na silnicích Pouze minimum zemí má o prevalenci (poměru DN drogou ovlivněných řidičů vůči celkovému počtu všech nehod) v určitém časovém období spolehlivé statistiky, což podněcuje nemožnost vyvození obecného závěru (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, 2009). Dopravně-bezpečnostní akce, náhodné policejní kontroly a kontroly účastníků dopravních nehod jsou v České republice stejně jako v ostatní části Evropy jediným podkladem ke zjištění, zda řidiči nejsou ovlivněni alkoholem či jinou návykovou látkou. 9.1 Povolené limity alkoholu ve vybraných zemích EU Riziko vzniku dopravní nehody řidiče pod vlivem alkoholu v hladinách 0,2 g/kg až 0,5g/kg je třikrát vyšší, šestkrát vyšší je riziko v rozmezí 0,5 g/kg až 0,8 g/kg a jedenáctkrát vyšší v hodnotách 0,8 g/kg až 1g/kg. Rizika vážné/fatální dopravní nehody jsou vyšší pro mladé lidi a u nehody jednoho automobilu (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2008). Povolené limity alkoholu při řízení vozidla ve vybraných evropských zemích jsou popsány v tabulce č. 11, která se nachází v příloze L. Z uvedené tabulky vyplývá, že z bývalých postkomunistických zemí zůstává nulová tolerance alkoholu již pouze v České republice, na Slovensku, v Estonsku, v Maďarsku, Rumunsku, Rusku a Ukrajině. Překvapivě vysoká tolerance je ve Velké Británii, Severním Irsku a Irsku. 47

V těchto zemích ovšem při překročení limitu také hrozí také nejvyšší tresty, např. ve Velké Británii hrozí pokuta až 5 000 GBP a kromě odebrání řidičského průkazu i uvěznění až na 6 měsíců. 9.2 Povolené limity drog ve vybraných zemích EU Ve všech evropských státech policisté při dopravních kontrolách či po dopravní nehodě namátkově řidiče testují na přítomnost drog či jiných návykových látek v těle. Samotný test probíhá stejně jako v České republice nejčastěji ze slin, rozdílné jsou kategorie osob, test provádějících. Např. v Rakousku testuje policejní lékař, v Itálii lékařská služba a ve Švýcarsku kromě policistů i celní správa. Povolené limity drog při řízení vozidel v České republice a sousedních zemích včetně sankcí při jejich zjištění uvádí následující tabulka č. 12, uvedená v příloze M. Zajímavým zjištěním je fakt, že např. v Německu je tolerance ve srovnání s ČR a Slovenskem nulová. Sankce v zahraničí při řízení pod vlivem drog jsou na české poměry vysoké a pokuty v nejvyšší možné hranici. Pro představu finanční citelnosti při postihu řidiče uvádím srovnávací tabulku minimálních měsíčních mezd v České republice sousedících zemích v roce 2015. Minimální mzda v zemích EU v roce 2015 byla přepočtena z hodinové mzdy na průměrný měsíční fond pracovní doby aktuálním kursem ze dne 7. 2. 2015. Údaje o Rakousku nejsou zahrnuty, neboť zde minimální mzda není stanovena. Tabulka č. 13 Minimální mzdy pro rok 2015 v sousedních zemích Minimální mzda (národní Datum poslední změny Minimální mzda ( Kč/měsíc) měna/měsíc) Česká republika 9 200 CZK 1. 1. 2015 9 200 Kč Německo 1 473 EUR 1. 1. 2015 40 796 Kč Slovensko 380 EUR 1. 1. 2015 10 524 Kč Polsko 1 750 PLN 1. 1. 2015 11 660 Kč Zdroj: Das Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliche Institut (WSI), 2015. Zpracováno a přeloženo autorem 48

10 NÁVRHY OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Ke snížení nehodovosti v České republice je nezbytné realizovat celý soubor opatření zákonného charakteru s rovnocennými prioritami. Nelze vytrhnout jednotlivosti s přihlédnutím k aktuálně převažujícím příčinám nehod a havárií. Společně s tím je nutné posoudit naléhavost vzniku a podpory nových řešení pro potírání užívání drog a alkoholu ve společnosti, potažmo v kategorii řidičů motorových vozidel. Nutné je ovšem konstatovat skutečnost, že vymýtit dopravní nehodovost jako takovou nelze, neboť ne vždy je jejím viníkem člověk, na kterého lze osvětou či sankcemi působit. Navrhovaná řešení mohou snížit dopravní nehodovost v České republice nejen v obecné rovině, ale i v zamezení možnosti řidičům podnapilým, zdrogovaným nebo osobám v trestu ZŘMV dále vozidlo řídit. V tomto duchu bude předložen návrh příslušnému poslanci ve volebním obvodu, aby se návrhy společně se svými kolegy zabýval a formou poslanecké iniciativy dosáhl jejich schválení a uvedení v praxi. Ve spojení s navrhovanými opatřeními k omezení nehodovosti ovlivněných řidičů lze nehodovost snížit na přijatelnou úroveň i touto formou. Návrhy opatření ke snížení nehodovosti na českých komunikacích člením do oblastí, které do jednání a práv účastníků silničního provozu zasahují a mají na něj vliv. 10.1 Správní řízení U projednání přestupků řidičů, kteří spáchali dopravní nehodu nebo jiný přestupek pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek navrhuji uzákonit opatření, aby 20 % z pokutové částky, uložené řidiči při soudním i přestupkovém řízení, bylo poukázáno povinně na nově vytvořený účet Ministerstvem dopravy pro oběti dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, po úplném uplynutí doby trestu zákazu řízení omezit dotčené osobě řidičské oprávnění podmíněně na dobu 5 let, v případě opakovaného přestupkového jednání odebrat řidičské oprávnění navždy, 49

zrušit možnost správního orgánu řidičský průkaz vrátit po polovině doby uplynutí trestu, důsledněji využívat sankčního opatření Propadnutí věci podle 15 a ochranného opatření Zabrání věci podle 18 přestupkového zákona. 10.2 Úprava povinností autoškol V případě lékařských prohlídek, předcházejících podání přihlášek do autoškoly vidím jako nutnost zavést obecně pro všechny řidiče povinnou pravidelnou lékařskou prohlídku z důvodu vyloučení z účasti při řízení vozidel osoby drogově či jinak závislé. Lékařská prohlídka by se následně po obdržení řidičského oprávnění opakovala 1x za dva roky. Po obdržení přihlášky do autoškoly zahraničních žadatelů, např. občanů Evropské unie, by autoškoly byly povinny s dostatečným předstihem údaje žadatelů předložit Policii ČR ke schválení, aby se z účasti na výcviku vyloučily osoby, kterým byla ve zmíněných okolních zemích řidičská oprávnění z důvodů řízení pod vlivem drog či alkoholu odňata a které se nacházejí se v trestu zákazu řízení motorových vozidel. V případě tohoto zjištění by do autoškoly nastoupily až po ukončení trestu a domovský stát by o této snaze řidiče byl informován. Pro uzákonění dané podmínky hovoří fakt, že Evropskou unií je projednáván návrh společné databáze dopravních přestupků pro všechny jejich členské země. 10.3 Oblast technického stavu vozidel Na následky nehod řidičů pod vlivem alkoholu a drog mají zajisté vliv aktivní i pasivní ochranné prvky automobilů. Pro všechny výrobce vozidel navrhuji povinnou instalaci technických indikátorů, eliminujících uvedení vozidla do provozu podnapilou či zdrogovanou osobou, nacházející se na sedadle řidiče. Indikátor umístit do takové vzdálenosti od prostoru sedadla řidiče do prostoru přístrojové desky, aby technicky nebylo možné motor nastartovat, dokud uvedená osoba prostor neopustí. 50

ZÁVĚR Drogy v současné České republice dnes nejsou problémem jen určité sociální skupiny lidí, týkají se nás všech a minimum z nás s nimi nemá žádnou zkušenost. Dopravní nehodovost řidičů pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek je jev, který v souvislosti s technickým pokrokem a rozvojem lidské společnosti nelze zcela vymýtit. Vývojáři a specialisté automobilových a ostatních výrobců dopravních prostředků po celém světě každým dnem minimalizují možnosti vzniku technických závad na všech typech vozidel a další přepravní technice osob a zboží. Řidičem, který je za řízení uvedených dopravních prostředků, životy a zdraví přepravovaných osob a zboží zodpovědný, je však stále pouze jen člověk. Jedna z překážek, která brání tomu, aby křivka naší úspěšnosti stoupala vzhůru rychleji a efektivněji, je lidský činitel. Tento byl, je a stále bude naším nezničitelným nepřítelem při minimalizaci následků dopravních nehod a počtu jejich obětí. V dopravním charakteru problémového řidiče, který jezdí pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, stojí zpravidla disharmonická struktura osobnosti a patologický mravní profil (Havlík, 2011). Policisté v nedostatečné míře využívají možnosti, umožňující jim 34 přestupkového zákona, který hovoří o odnětí věci. Této lze využít v případě, že podnapilý či zdrogovaný řidič řídí vozidlo či způsobí dopravní nehodu vozidlem, tedy věcí, která náleží pachateli a byla užita nebo určena ke spáchání přestupku. V tomto případě policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána. To se nutně projevuje v praxi při následných dopravních nehodách stejného vozidla stejného pachatele. Vzhledem k tomu, že pachatelé často nerespektují jim uložený trest ZŘMV a policisté nevyužívají výše uvedeného oprávnění, vzniku dopravních nehod a ohrožení nevinných lidí nic nebrání. Celková dopravní nehodovost v České republice klesá pouze tabulkově, skutečnost je rozdílná. Policie neeviduje jako DN například poškození zaparkovaného vozidla jiným vozidlem v případech, že pachatel ujel. Těchto dopravních nehod je velké množství, čímž i statistická čísla by byla vyšší. Statistiky drogově ovlivněných řidičů dlouhodobě ovlivňuje i sporná pravomoc policisty na místě DN se dle okolností rozhodnout, zda bude u řidiče proveden odborným lékařským vyšetřením odběr krve pouze ke zjištění alkoholu či odběr krve i ke zjištění přítomnosti drog. V důsledku úsporných opatření tímto může docházet 51

k neodhalení zdrogovaného řidiče, podhodnoceným údajům ve statistických kolonkách a ve svém důsledku i k ovlivnění protidrogové politiky státu v oblasti dopravy a silničního provozu. Bakalářská práce byla zaměřena na dopravní nehodovost ovlivněných řidičů a pracovní úrazy pod vlivem alkoholu. Zabývala se otázkou, zda v souvislosti s nástupem demokracie do naší země kromě běžného alkoholu i fenomén drogy ovlivnil zodpovědnost a chování pracovníků, řidičů, dopravní nehodovost a pokud ano, v jaké míře. V oblasti pracovních úrazů se domněnka potvrdila. Celková křivka úrazovosti pravidelně sice klesá, ovšem úrazovost pod vlivem alkoholu je na vzestupu. V průběhu let 2011-2014 došlo při pracovních činnostech na území ČR k 58 úrazům pod vlivem alkoholu s 3 smrtelnými následky. V meziročním srovnání let 2013 a 2014 je nárůst těchto úrazů o více než 70 %. V období let 2000-2014 zemřelo při dopravních nehodách řidičů, ovlivněných alkoholem, 1 208 osob, z toho v období 2010-2014 352 osob. Počet dopravních nehod šetřených (ne ovšem policii nahlášených) policií statisticky klesá, stejně jako počet dopravních nehod řidičů pod vlivem alkoholu. Meziroční pokles je ovšem minimální. Naopak pravidelně stoupá počet DN řidičů pod vlivem drog. Zatímco v roce 2010 těchto nehod bylo 151, v roce 2014 již 220, za sledované období je celkový počet 887 s 39 usmrcenými osobami. Stoupá taktéž počet řidičů, kteří DN zaviní současně pod vlivem alkoholu a drog. V roce 2010 se stalo těchto nehod 14, naopak v roce 2014 již 40 a zemřely při nich 2 osoby. Přítomnost alkoholu, alkoholu a drog, nebo drog samotných byla u dopravních nehod v období 2010-2014 příčinou celkem 406 úmrtí osob a toto číslo je každoročně na vzestupu. Ve srovnání s evropským měřítkem je v České republice stanovena nulová tolerance alkoholu v krvi řidiče, toleruje se hodnota pod 0,2 promile, kdy takto zjištěná hodnota neprokazuje požití alkoholických nápojů před jízdou, pokud jejich požití řidič při kontrole policistovi nepřizná. V oblasti drog se při řízení vozidla může jednat o přestupkové jednání, ale i trestný čin v okamžiku, kdy rozborem krve řidiče je prokázáno jeho ovlivnění návykovou látkou podle nařízení vlády č. 41/2004 Sb. Ze souhrnu analýz všech sledovaných ukazatelů a dostupných údajů lze učinit závěr, že v České republice dochází k nárůstu počtu dopravních nehod osob pod vlivem alkoholu a návykových látek i navýšení počtu pracovních úrazů pracovníků pod vlivem alkoholu. Tímto je cíl bakalářské práce naplněn a potvrzena nezbytnost zpřísnění zákonných norem i četnosti jejich kontroly. 52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura - HAVLÍK, K, 2011. Psychologie v řidičské praxi. Praha : Vogel Medien International, 2011, 60 s. - CHMELÍK, J. 1998. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha : Ministerstvo vnitra, 1998. 3 s. - EVROPSKÉ MONITOROVACÍ CENTRUM PRO DROGY A DROGOVOU ZÁVISLOST. 2009. Úkol drogy 20., Lisabon, 2009, 2 s. - KONEČNÝ, J. 2011. Šetření a dokumentace silničních dopravních nehod. Praha : Odbor vzdělávání a správy policejního školství Ministerstva vnitra ve spolupráci s Vyšší policejní školou MV v Jihlavě, 2011, 50 s. - NEŠPOR, K. 2001. Návykové látky a pracovní prostředí. České pracovní lékařství. Praha, 2001, č. 4, 127 s. ISSN: 1212-6721. - NOŽINA, M. 1997. Svět drog v Čechách. Praha : Koniasch Latin Press, 1997, 26 s. ISBN 80-85917-36-X. - NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. 2008. Zaostřeno na drogy 6. Drogy a řízení. Praha : Úřad vlády České republiky, 2008, 2 s. ISSN 1214-1089. - NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. 2012. Hledání rovnováhy. Koncepce protidrogové politiky v České republice. Praha : Úřad vlády České republiky, 2012, 11 s. ISBN 978-1-936133-65-9. - NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. 2014a. Identifikace rizik spojených s hraním hazardních her. Praha : Úřad vlády České republiky, 2014, 11-17 s. ISBN 978-80-7440-102-2. - NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. 2014b. Zaostřeno na drogy 6. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha : Úřad vlády České republiky, 2014, 2 s. ISSN 1214-1089. - PORADA, V. et al. 2000. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi. Praha : Linde, 2000. ISBN 80-7201-212-06. - SOVINOVÁ, H.; CSÉMY, L.; KERNOVÁ, V. 2014. Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za posledních 10 let. Praha : Státní zdravotní ústav, 2014, 11, 13, 28 s. ISBN 978-80-7071-335-8. - ŠTABLOVÁ, R. 2014. Drogová kriminalita. Praha : Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, 2014. 23 s. ISBN 978-80-87174-28-9. Prameny (právní a jiné dokumenty) - Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích - Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních 53

hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidiči považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou - Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013 k výkladu pojmu množství větší než malé u omamných a psychotropních látek a přípravků je obsahujících a jedů Internetové zdroje - AUTO.CZ. Drogy za volantem: Tráva, perník, kokain, hašiš - co škodí více?. [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z www: <http://www.auto.cz/drogy-volantem-travapernik-kokain-hahis-skodi-vice-79673>. - BOZP.INFO.CZ. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2014. [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z www: <http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/temabozpinfo/pracovni_urazovost150528.html>. - DAS WIRTSCHAFTS UND SOZIALWISSENSCHAFTLICHE INSTITUT (WSI). Mindestlohndatenbank. [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Přeloženo autorem. Dostupné z www: <http://www.boeckler.de/wsi-tarifarchiv_43610.htm>. - DROGOVÁ PORADNA. O drogách obecně. [online]. 2015 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z www: < http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html/>. - GENERALI POJIŠŤOVNA. Pozor na alkohol limity v evropských zemích. [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z www: <https://www.klubgenerali.cz/clanek/29- Pozor-na-alkohol-limity-v-evropskych-zemich>. - MINISTERSTVO VNITRA ČR. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z www: <http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=41/2014&typelaw=zakon&what=cislo_zakona_smlouvy - NEJVYŠŠÍ SOUD ČR. Stanovisko Nejvyššího soudu k výkladu pojmu množství větší než malé u omamných a psychotropních látek a přípravků je obsahujících a jedů ( 283, 284, 285 tr. zákoníku). [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z www: <http://www.nsoud.cz/judikaturans_new/ns_web.nsf/web/proverejnostamedia~tiskov ezpravy~stanovisko_nejvyssiho_soudu_k_vykladu_pojmu mnozstvi_vetsi_nez_male u_omamnych_a_psychotropnich_latek_a_pripravku_je_obsahujicich_a_jedu 283 284 285_tr zakoniku ~?opendocument&lng=cz>. - POLICIE ČR. Statistika nehodovosti 2007 2014. [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z www: <http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx>. - POLICIE ČR: NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SKPV PČR. Výroční zpráva za rok 2014. [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z www: <http://www.policie.cz/clanek/celorepublikove-utvary-narodni-protidrogova-centralaskpv-zpravodajstvi-vyrocni-zprava-za-rok-2014.aspx>. - SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRUMYSLU. Struktura vozového parku. [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z www: <http://www.autosap.cz/tiskove-informace/>. - STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013. [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z www: <http://www.suip.cz/_files/suipdd73842c7104cc4665813c804d287c4b/pracovni_urazovost_2013.pdf>. - STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za posledních 10 let. [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z www: < http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/tabakalko2004_2013.pdf>. 54

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Příloha B: Příloha C: Příloha D: Příloha E: Příloha F: Příloha G: Příloha H: Příloha I: Příloha J: Příloha K: Příloha L: Příloha M: Struktura české populace ve vztahu k alkoholu (obrázek č. 1)... I Zajištěné návykové látky v České republice (tabulka č. 1)... I Typické následky při užívání jednotlivých skupin NL (tabulka č. 2)... II Pracovní úrazy v ČR (tabulka č. 3)... II Pracovní úrazy pod vlivem alkoholu v ČR (tabulka č. 4)... III Množství drog větší než malé (tabulka č. 5)... III Limitní množství návykové látky v krvi (tabulka č. 6)... IV DN v ČR v letech 2000-2014 (obrázek č. 2)... IV Index dopravních nehod 1982-2014 (obrázek č. 4)... V Struktura vozového parku (obrázek č. 11)... V Následky na zdraví (tabulka č. 9)... VI Povolené limity alkoholu v zemích EU (tabulka č. 11)... VI Povolené limity drog v sousedních zemích (tabulka č. 12)... VII 55

PŘÍLOHY Příloha A: Struktura české populace ve vztahu k alkoholu (obrázek č. 1) Zdroj: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/tabakalko2004_2013.pdf Příloha B: Zajištěné návykové látky v České republice (tabulka č. 1) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Cannabis (kg) 103,33 108,35 122,12 392,53 171,80 277,99 440,78 563,34 735,36 569,56 Ks rostlin Cannabis 1 780 2 276 6 992 25 223 33 427 64 904 62 817 90 091 73 639 77 685 Hašiš (kg) 4,63 0,47 0,39 0,69 12,49 9,35 2,43 20,53 1,32 14,85 Pěstírna 11 17 34 79 84 145 165 199 276 301 Metamfetamin (kg) 5,31 5,24 5,97 3,79 3,59 21,30 18,47 31,90 69,13 50,23 Varna Kokain (kg) Heroin (kg) 261 418 388 434 342 307 338 235 261 272 10,16 4,70 37,58 7,63 12,90 14,16 16,07 8,05 35,78 5,40 9 3 2 4 3 3 4 7 4 36,34 27,87 20, 33 46,30 31,25 30,45 4,73 7,57 5,04 156,81 Zdroj: Národní protidrogová centrála SKPV PČR, 2015. Zpracováno autorem I

Příloha C: Typické následky při užívání jednotlivých skupin NL (tabulka č. 2) Skupina látek Charakteristika problémů Alkohol Úrazy, násilné konflikty, zdravotní komplikace a vyšší nemocnost Opioidy Kanabinoidy Sedativa a hypnotika Pervitin, kokain Halucinogeny Absence, trestná činnost za účelem opatření si prostředků na drogu, krádeže návykových látek (farmaceutický průmysl, zdravotnictví). Pracovní úrazy, ztráta zájmu o profesi, duševní poruchy. Vyšší nemocnost, související s nemocemi dýchacího systému. Úrazy (zpomalení reakčního času zdravotní komplikace a vyšší nemocnost, nespolehlivost, ohrožení dalších osob v některých profesích. Úrazy, násilné konflikty, duševní poruchy, vyšší nemocnost, ohrožení dalších osob. Doznívající intoxikace je provázena spektrem duševních poruch. Tabák Organická rozpouštědla Vyšší nemocnost z důvodů nemoci, vyšší výskyt pracovních úrazů a disciplinárních problémů. Úmyslné či bezděčné intoxikace v provozech s těmito látkami pracujícími. Zdroj: (Nešpor, 2001) Příloha D: Pracovní úrazy v ČR (tabulka č. 3) Kalendářní rok Počet všech pracovních úrazů 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 71 281 50 173 51 678 47 111 44 108 42 927 45 058 Úrazy žen 18 995 14 188 14 997 13 492 12 654 12 547 13 113 Smrtelné úrazy 174 105 121 125 113 113 116 V zahraničí 442 338 370 384 384 425 838 Zdroj: Státní úřad inspekce práce, BOZP. 2015. Zpracováno autorem II

Příloha E: Pracovní úrazy pod vlivem alkoholu v ČR (tabulka č. 4) Kalendářní rok 2011 2012 2013 2014 Počet pracovních úrazů 47111 44108 42927 41108 Pod vlivem alkoholu 17 8 12 21 Smrtelné úrazy pod vlivem alkoholu 1 1 1 0 Závažné úrazy pod vlivem alkoholu 6 4 6 10 Ostatní úrazy pod vlivem alkoholu 10 3 5 11 Zdroj: Státní úřad inspekce práce, 2015. Zpracováno autorem Příloha F: Množství drog větší než malé (tabulka č. 5) Látka Množství větší než malé (hmotnost směsi) Účinná látka Heroin Více než 1,5 g 0,2 g Kokain Více než 1 g 0,54 g Marihuana Více než 10 g sušiny 1 g Hašiš Více než 5 g 1 g Metamfetamin (pervitin) Více než 1, g 0,5 g LSD 5 papírků 0,000134 g Psilocybin (lysohlávky) Více než 40 plodnic 0,05g Extáze Více než 4 tablety 0,34g Buprenorfin (Subutex) Podle obsahu účinné látky v tabletě 52 mg Zdroj: Nejvyšší soud ČR, 2014. Zpracováno autorem III

Příloha G: Limitní množství návykové látky v krvi (tabulka č. 6) Mezinárodní nechráněný název návykové látky v českém jazyce Limitní hodnota návykové látky v krevním vzorku (ng/ml) Delta -9-tetrahydrokanabinol (9-THC) 2 Methamfetamin 25 Amfetamin 25 3,4-Methylendioxymethamfetamin (MDMA) 25 3,4-Methylendioxyamfetamin (MDA) 25 Benzoylekgonin 25 Kokain 25 Morfin 10 Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, 2015. Zpracováno autorem Příloha H: DN v ČR v letech 2000-2014 (obrázek č. 2) 250000 211516 200000 150000 100000 74815 85859 50000 0 Zdroj: ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem IV

Příloha I: Index dopravních nehod 1982-2014 (obrázek č. 4) Zdroj ŘSDP PP Praha, 2015. Zpracováno autorem Příloha J: Struktura vozového parku (obrázek č. 11) Struktura parku osobních automobilů v ČR (stav k 31.12.2014) Registrace celkem 4 893 562 ks, průměrný věk 14,49 roku vozidla ve věku nad 15 let 38,40% vozidla mladší než 2 roky 6,24% vozidla ve věku 2-5 let 10,36% vozidla ve věku 5-10 let 20,11% vozidla ve věku 10-15 let 24,88% Zdroj: http://www.autosap.cz/tiskove-informace/ V