Adolf Chwala (1836 1900) 1 Dílo a životní osudy českého krajináře, představitele krajinomalby 2. poloviny 19. století, byly doposud obestřeny řadou nejasností a otázek, na které se naše výstava pokusí odpovědět. Ačkoliv jeho tvorba je početně velká a kvalitativně vyvážená, nemá tento umělec doposud žádnou publikaci a jeho jméno se na souborných výstavách umění 19. století po celé 20. století téměř neobjevilo. Adolf Chwala patřil do generace českých krajinářů, studujících na pražské Akademii v 50. letech 19. století u profesora, představitele mnichovské romantické krajinomalby. Mezi jeho spolužáky patřili Adolf Kosárek, Alois Bubák, Wilhelm Riedel a další. Roku 1864 se Chwala přestěhoval do Vídně, kde pokračoval v úspěšně započaté malířské kariéře. Důvody jeho přesídlení neznáme, ale je jisté, že se tímto z pražské umělecké scény téměř vyloučil. Chwala celý život cestoval za krajinářskými motivy nejen po Čechách (maloval v povodí Sázavy, Vltavy, Labe, Jizery i Otavy), ale i na Moravu (okolí Staré Břeclavi, Lednice, Vranova nad Dyjí) a do Dolního Rakouska, Bavorska a Alp. Alpská jezera Mondsee, Königsee a další se pro něj stala nevyčerpatelným zdrojem námětů. Jeho krajiny, založené na plenérových studiích, byly po způsobu romantiků dokonale komponované a pečlivě, do nejmenších detailů provedené v ateliéru. Přesvědčivé zachycení přírodní nálady, atmosféry krajiny s přicházející bouří či v dešťových mracích, to byla témata jeho prací. Chwalova tvorba byla úspěšná a veřejností žádaná, což dokládá i řada autorských replik. Nelze v souvislosti s Chwalovou tvorbou přehlédnout nedávný pohyb velkého množství jeho obrazů z Německa a Rakouska zpátky do Čech. Tento obrovský zájem o jeho plátna, doprovázený i nebývale vysokými cenami, je známkou hlubší informovanosti veřejnosti o umění 19. století a také zájmu uměleckého trhu i o kvalitní díla umělců, kteří nepatřili doposud mezi oněch několik vyvolených, jejichž jména se opakují v expozicích a na výstavách. Naše výstava, která je postavena převážně na zápůjčkách ze soukromých sbírek, tento nový trend potvrzuje. Zároveň je však i splacením dluhu české historiografie tomuto vynikajícímu krajináři 2. poloviny 19. století, který si v rámci habsburské monarchie zvolil za své město Vídeň. Šárka Leubnerová 2 M. J. Haushofer (1811 1866) byl švagrem ředitele pražské Akademie a stal se profesorem její krajinářské školy po smrti A. Mánesa. Vyškolil v letech 1845-66 celou řadu českých krajinářů (A. Kosárek, B. Havránek, A. Bubák, J. Mařák,...). Do Čech přinesl vyspělý německý romantismus a své žáky naučil vyzdvihnout zajímavost místní krajinné scenérie, barevně vyjádřit roční a denní proměny v krajině, v přírodě si zaznamenat vnější obrysy tvarů a v ateliéru komponovat velké obrazy. Romantismus / umělecký směr konce 18. století a první poloviny 19. století. V krajinomalbě se projevuje výběrem krajiny - extrémní prostor nebezpečný člověku (moře, poušť, velehory, hluboký les) s důrazem na individuální lidské postavy, středověké památky a osobní poselství umělce. Romantické hodnoty v krajině jsou pak vznešenost, smrt, fatalita času, únik pomocí nekonečna (křesťanská víra, jiné duchovní světy), dynamika a osvobození barvy. Romantikové jako např. J. Mánes, A. Kosárek či A. Bubák dělají studie na cestách a dokončují dílo v ateliéru. je nová vlna romantismu od 60. let 19. století ve výtvarném umění spojující realistickou techniku a romantický obsah.
3 se v Praze narodil Adolf Chwala v rodině kloboučnického mistra. žil Adolf Chwala s rodinou v Praze především na Starém a Novém Městě. 1836 / po 18 letech znovu zřízen krajinářský ateliér na pražské Akademii, ateliér vede Antonín Mánes. objev fotografie. vynález cínové tuby na barvu, předtím váčky barev z prasečích měchýřů. se stává profesorem krajinářské školy pražské Akademie Maxmilian Joseph Haushofer. 1848 / vlna revolucí v Evropě. 1851 1855 / studoval Chwala na pražské Akademii (nejdříve přípravka, pak krajinářský ateliér M. Haushofera); je však uváděn pod jménem Anton Chwala. 1854 / na pražské Akademii zavedeno malování podle přírody jako povinný předmět. 1855 / Světová výstava v Paříži s pavilonem Realismus s obrazy Gustava Courbeta. 1856 1858, 1860, 1862, 1888 1899 / Adolf Chwala vystavoval na výročních výstavách Krasoumné jednoty SVPU. Roku 1857 / mu byl vydán List k cestování pro Čechy, Moravu a Rakousko. 1862 / poslední archivní zápis o pobytu Adolfa Chwaly v Praze. 1863 nebo 1864 / přesídlil do Vídně, kde obdržel domovský list 13. října 1880. 1868 / rakousko-uherské vyrovnání. 16. ledna 1871 / se ve Vídni oženil s Josefou, rozenou Procházkovou (nar. 9. března 1840) z Posupek na Moravě. Leopoldina Emilie učitelka hudby a malířka, Adolf sklepník a misionář, Antonie tanečnice, Viktor sklepník, Friedrich malíř-krajinář, Gabriela provdaná do New Yorku, Terezie provdaná do Cařihradu, Laura členka divadla, později vychovatelka. 1874 / první výstava impresionistů v Paříži. V letech 1885 1898 / byl Adolf Chwala členem Wiener Künstlerhauses, vystavoval na vídeňských výročních výstavách. Po roce 1886 / založení skupiny krajinářů kolem Paula Gauguina v Pont-Aven v Bretani. 1887 / po 21 letech obnovena Juliem Mařákem krajinářská škola na pražské Akademii. Roku 1887 / byl vydán manželce Josefě a dceři Antonii cestovní pas do Rumunska na jeden rok. 1888 / založen Klub českých turistů. 1890 / umírá Vincent van Gogh. 1893 / Edvard Munch maluje obraz Výkřik. 1895 / Manifest České moderny v časopisu Rozhledy. 1900 /Paul Cézanne: Krajina je válec, koule a kužel! / zemřel Adolf Chwala ve Vídni.
4 Podívejte se na tři reprodukce krajin Adolfa Chwaly. Zkuste pocitově propojit tužkou slova a obrazy. Jaká slova nejlépe vystihují Partii od Břeclavi a která alpské jezero Königsee? Königsee (1885 95) Partie od Břeclavi I (1876) Pohled na horu Planspitze v Gesäuse (70. léta 19. století) a slova charakterizují romantismus, slova romantiku kýč.
5 Někdy se stává, že je učitel tak dobrý či silný, že jeho žáci mají pak podobný pohled a styl. Porovnejte obraz Chwaly s jeho učitelem Haushoferem, a pak i s jeho spolužákem Aloisem Bubákem (originály se nachází ve stálé expozici v 1. patře). Mají něco společného? Jsou to podobnosti v detailech nebo je to i v tom, jak je krajina složena? Shody si označte tužkou a propojte čarami díla. Maxmilian Haushofer: Jezero v Alpách (1860) Alois Bubák: Letní odpoledne (1863) Adolf Chwala: Jezero Mondsee s pohledem na Dračí skálu (70. léta 19. století) Najděte Chwalův obraz Česká krajina. Máte před sebou typickou českou krajinu, jak ji vnímalo 19. století. Dobře si ji prohlédněte a napište, co všechno můžeme i dnes potkat na výletě v české krajině z našeho obrazu. Co je stejné jak v 19. století, tak v našem jednadvacátém století? Adolf Chwala: Česká krajina (1865 70) 1/... 2/... 3/... 4/... 5/...
6 Prohlédni si krajinu od Adolfa Chwaly. Poznáš, jaké je na obraze počasí? Adolf Chwala dokázal proměnlivost počasí zachytit mistrně. Na všech místech obrazu není počasí stejné. Zkus k jednotlivým částem oblohy doplnit, v jakém počasí je krajina namalovaná. Můžeš si vybírat i z těchto návrhů: oblačno, podmrakem, jasno, slunečno, přívalové deště,... Pohled na Attersee proti Kammeru (70. léta 19. století) Krajinu zkus barevně vybarvit, jak by vypadala za slunečného dne, bez deště.
Rybářské chýše u jezera Brienzersee (1865 1870) Měsíční noc na Brienzersee (1865 1870) Oba obrazy s jezerem Brienzersee zachycují rybářovu chýši. Najdeš mezi obrazy 5 shodných a 5 rozdílných prvků? SHODNÉ ROZDÍLNÉ
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost Adolf Chwala rád maloval v Alpách. Několikrát namaloval stejný pohled na Dračí skálu. Něčím se však od sebe obrazy s Dračí skálou liší. Zkuste krajinomalby seřadit podle času, v jakou denní dobu je malíř zachytil. K obrazům připište časový údaj, např.: ráno, poledne, odpoledne, večer, půlnoc, V blízkosti jeskyně pravděpodobně mohl žít drak, protože skála byla pojmenovaná podle něj Dračí skála. Nakreslete do rámečku, jak drak žijící v jezerní a skalnaté krajině mohl vypadat.
7 8 Krajina Landscape, Sorosovo centrum současného umění, Praha 1993 Dějiny českého výtvarného umění (III / 1) 1780 / 1890, Academia 2001 Cílek, Václav: Krajiny vnější a vnitřní, Dokořán 2005 Stibral, Karel: Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku, Dokořán 2005 Blažíčková-Horová, Naděžda (ed.): Krajina v českém umění 17. 20. století, NG v Praze, 2005 Blažíčková-Horová (ed.), Naděžda, Umění 19. století v Čechách (1790 1910) malířství, sochařství a užité umění. Průvodce expozicí Klášter sv. Jiří na Pražském hradě, Národní galerie v Praze, Praha 2009 Blažíčková-Horová, Naděžda, Maximilian Joseph Haushofer (1811 1866): Návrat z lovu (50. léta 19. století), Národní galerie v Praze 2009 Galerie Kodl Thoreau, Henry David, Toulky přírodou, Paseka 2010 Šimek, Michal, Kroupa, Miroslav, Haushoferova krajinářská škola, Galerie Kroupa Litomyšl 2011 Leubnerová, Šárka, Adolf Chwala, Národní galerie v Praze, Praha 2011 9 Termíny: 5. 10. v 15.00, 2. 11. v 16.00 a 7. 12. v 16.00 12. 10. 16.30 Zapomenutí romantičtí krajináři Milan Dospěl 9. 11. 16.30 Čechy, jaké už nikdy nebudou co prozrazuje dílo A. Chwaly o středoevropské přírodě předminulého století Jiří Sádlo 30. 11. 16.30 Pozdní romantismus a novoromantismus v krajinomalbě 2. poloviny 19. století Monika Sybolová 14. 12. 16.30 Krajiny a krajinky romantická krajinomalba očima kulturní ekologie Michaela Zemková 2. 11. 15.00 Krajina v českém umění 19. století (K. Postl, A. Mánes, A. Chittussi, J. Mařák) 2. 11. 17.00 Škola romantické krajinomalby Maxe Haushofera (B. Havránek, A. Bubák) 7. 12. 15.00 Adolf Kosárek a Karel Hynek Mácha hvězdy českého romantismu 7. 12. 17.00 Hudební putování krajinou Kurátorka výstavy / Šárka Leubnerová Vzdělávací programy / Monika Sybolová a Martina Lachmanová Místo konání / Klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Pražský Hrad, Praha 1 Termín konání / od 14. září do 31. prosince 2011 Vstupné pro školní skupiny (bez programu) / 20 Kč / 1 osoba Pedagogický doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma Cena programu pro školy / 25 40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 500 800 Kč / 1 skupina žáků menší než 20 osob / Doba trvání: 90 120 min. / Rezervace: dva týdny předem Otevírací hodiny / denně od 10.00 do 18.00 hod. Doprava / metro A Malostranská, tram 22 stanice Pražský Hrad Informace o vzdělávacích programech / Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Praha 1, 119 00, email: vzdelavani@ngprague.cz, www. ngprague.cz, tel.: 224 301 003 Informace o otevírací době a vstupném / tel: 257 530 550 Termín: 23. 10. 15.00 Cena těchto akcí: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za výklad) / Doba trvání: 45 60 min. / Místo setkání: u pokladny Čas: neděle 5. 11. / Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let (zahrnuto vstupné, poplatek za lektorské služby a výtvarný materiál) / Doba trvání: navštivte ateliér kdykoli od 14.00 do 16.30 Program pro MŠ Neviditelný pozorovatel Program pro 1. stupeň základních škol Jak se dělá krajina? Program pro 2. stupeň základních škol Před bouří... Programy pro střední školy Hudební putování krajinou 19. století a Daleká cesta má, marné volání!. Hlavní partner NG v Praze