Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Praktické cvičení z biologie C15 KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C15 A. Metodický pokyn TÉMA: Kapraďorosty - kapradiny Předmět Třída Časová náročnost Forma Organizace Cíl Pomůcky a materiál Poznámky cvičení z biologie, seminář z biologie 1. 4. ročník SŠ 90 min praktické cvičení samostatná práce nebo práce ve dvojicích prohlédnout si charakteristické části výtrusných rostlin kapraďorostů - kapradin mikroskop, pomůcky k mikroskopování, kapraď samec, bezbarvý lak na nehty, průhledná izolepa řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod B. Teoretický úvod Kapradiny patří mezi výtrusné cévnaté rostliny. Recentní druhy jsou hlavně bylinné, ovšem v tropech se vyskytují i stromovité druhy. Kapradiny patří do megafylní vývojové větve kapraďorostů. Vyznačují se často dvakrát až třikrát zpeřenými listy. Jejich listy jsou funkčně většinou nerozlišené (trofosporofyly). V mládí jsou listy spirálovitě stočené, což zajišťuje ochranu meristémů. Stonky těchto rostlin jsou plné, nečlánkované, často vyvinuté jako oddenek, ze kterého vyrůstají adventivní kořeny. Na rubu nebo okraji listů vyrůstají výtrusnicové kupky, které jsou u mnoha druhů kapradin chráněny blanitou ostěrou. Výtrusnice mívají na obvodu prstenec. Jedná se o charakteristicky ztloustlé buňky, které při vysychání v době zralosti výtrusů zajišťují otevírání výtrusnic. Mezi nejvýznamnější zástupce patří kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, hasivka orličí, žebrovice různolistá, sleziník červený.
Obr. č. 1: Životní cyklus kapradin Na preparátu podélného řezu vrcholkem kořene kapradě samce pozorujeme kořenovou čepičku (kalyptra), což je náprstkovitě utvářené parenchymatické pletivo na špičce kořene, které chrání růstový vrchol kořene. Dále je patrný kalyptrogén, primární meristém kořenů, který vně odděluje trvalá pletiva kořenové čepičky, a vrstvy primárního meristému. Na preparátu příčného řezu kořenem kapradě samce pozorujeme rhizodermis, primární kůru (má parenchymatickou a sklerenchymatickou vrstvu), střední válec s diarchním svazkem cévním (dva dřevní a dva lýkové paprsky). Na příčném řezu oddenku kapradě samce pozorujeme především dřevostředný svazek cévní. V pokožce spodní strany listu kapradě samce jsou patrné průduchy obklopené podkovovitou buňkou. Preparát se zhotovuje mikroreliéfovou metodou pomocí bezbarvého laku na nehty a průhledné izolepy. Listy kapradě samce nesou na spodní straně kupky výtrusnic chráněné blanitou ostěrou. Každá výtrusnice má na hřbetní straně kolenchymatický prstenec. Při dozrávání a vysychání se prstenec narovnává a výtrusnice praská. C. Praktické cvičení z biologie č. 11 návrh protokolu
Praktické cvičení z biologie č. 11 Jméno a příjmení: Škola: Třída: Skupina: Protokol č.: Datum: Téma: Kapraďorosty - kapradiny Úkoly: 1. Zhotovte podélný řez vrcholkem kořene kapradě samce. 2. Zhotovte příčný řez kořenem kapradě samce. 3. Zhotovte příčný řez oddenkem kapradě samce. 4. Zhotovte otiskový preparát pokožky spodní strany listu kapradě samce. 5. Zhotovte příčný řez kupkou výtrusnic na spodní straně listu kapradě samce. 6. Zhotovte preparát výtrusnice kapradě samce. Pomůcky: Postup práce: Vypracování: Celkové zvětšení: Závěr:
D. Opakování 1. Charakterizuj listy kapradin. 2. Jaký význam má spirálovité stočení mladých listů kapradin. 3. Kde se nachází u kapradin výtrusné kupky a čím bývají často chráněny? 4. Jakou funkci má prstenec po obvodu výtrusnic? 5. Popiš životní cyklus kapradin. 6. Co je to kalyptra a jakou má funkci? 7. Popiš stavbu kořene kapradě samce na příčném řezu. 8. Jaký svazek cévní je typický pro oddenek kapradě samce. 9. Popiš postup přípravy otisku pokožky listu mikroreliéfovou metodou. 10. Uveď nejvýznamnější zástupce kapradin.
E. Použitá literatura 1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. 2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007. 3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. 4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. 5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998. F. Obrázky a mikrofotografie Obrázek č. 1 knihovna prostředků ActivInspire upravila Kateřina Žáková, zakova@gymcaslav.cz