MECHANICKÉ UPEVNĚNÍ ETICS. Ing. Jan Dvořák tel.: 603 228 424, e-mail: jdvorak@ejot.cz

MECHANICKÉ UPEVNĚNÍ ETICS Ing. Jan Dvořák tel.: 603 228 424, e-mail: jdvorak@ejot.cz

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Základní skladba vnějšího tepelně izolačního kompozitního systému (ETICS) podle ETAG 004 1. lepicí hmota a mechanicky kotvící prvek 2. tepelně izolační materiál 3. základní vrstva složená z jedné nebo více vrstev, kde nejméně jedna obsahuje výztuž 4. konečná povrchová úprava

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Zatížení působící na ETICS: sání větru hydrotermické zatížení zatížení vlastní hmotností

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Sání větru Nejčastěji dochází k selhání upevnění ETICS v místě starého podkladu (stará omítka, nátěr, nástřik)

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Sání větru SÁNÍ B A C VĚTRU Síla vyvolaná sáním větru zachycená talířem (C) se přenáší přes rozpěrnou část (B) do podkladu. Spojení (A) mezi lepicím tmelem a izolantem a mezi lepicím tmelem a podkladem je dlouhodobě posíleno.

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Sání větru

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Sání větru

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Teplotní zatížení Povrch ETICS je tvořen tenkovrstvým souvrstvím, odděleným od materiálu nosné stěny tepelnou izolací. Vzhledem k malé tepelné kapacitě reaguje povrchové souvrství velmi rychle a intenzivně na vliv vnějšího prostředí. Ohřev Ochlazení

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Teplotní zatížení Není-li bráněno cyklickému pohybu izolačních desek (lepením nebo mechanickým připevněním) vytváří se na povrchu ETICS tzv. polštářový efekt. ohřev ochlazení

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Optimálně mají hmoždinky upevnit rohy i střed izolační desky. Při rozměru desek 0,5 x 1 m vycházejí 3 hmoždinky na desku, tj. 6 kusů /m 2.

FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS Zatížení vlastní hmotností F - horizontální = zatížení větrem F - vertikální = vlastní hmotnost ETICS Hmotnost zateplovacího systému je přenášena přes izolant lepicím tmelem na podklad. Hmoždinky se na přenosu vlastní hmotnosti nepodílejí. Svým přítlakem na izolant vytvářejí dostatečné tření mezi lepicím tmelem a podkladem.

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Oblasti budovy Účinky zatížení větrem se uvažují pro celý vnější plášť jedinou, nejméně příznivou hodnotou podle výšky budovy, větrové oblasti a kategorie terénu. U budov nad 15 m lze rozdělit plochu na dvě výšková pásma. tj. první pásmo se stanoví do 15 m včetně. Druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy. Plochy budovy se dělí na vnější a vnitřní oblast podle: e je menší z hodnot b nebo 2h. A = A 1 + A 2 B = B 1 + B 2 Počet hmoždinek ve vnitřní oblasti (B případně B 1, B 2 ) lze snížit o 25%.

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Třídy hmoždinek Hmoždinka se zařadí do třídy podle návrhové odolnosti vůči účinkům sání větru = 0,68 x R panel / γ Mb = N Rk / γ Mc Třída; 0,10 0,12 0,15 0,20 0,25 0,30 0,40 0,50 Odolnost hmoždinky vůči účinkům sání větru [kn] 0,100 < 0,115 0,115 < R,hm 0,140 0,140 < 0,190 0,190 < 0,240 0,240 < 0,290 0,290 < 0,390 0,390 < 0,490 0,490 < Tuhost talířku c [kn mm -1 ] min. 0,30 min. 0,40 min. 0,50 min. 0,60

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Větrové oblasti Stanovení větrové oblasti podle EC pomocí větrové mapy. Norma ČSN 73 2902 přináší tabulku vybraných lokalit v ČR. VĚTROVÉ OBLASTI PRO VBRANÉ OBLASTI V ČR I II III IV Cheb Benešov Náchod Bruntál Hlinsko Karlovy Vary Beroun Nový Jičín Chrudim Tanvald Karviná (část) Blansko Opava Jablonec n/n Kroměříž Břeclav Ostrava Semily Mělník Brno Pardubice Svitavy Nymburk Česká Lípa Pelhřimov Znojmo Olomouc České Budějovice Písek Žďár n/s Praha (část) Český Krumlov Plzeň Prostějov (část) Děčín Praha (část) Ústí nad Orlicí Domažlice Prachatice Zlín (část) Frýdek Místek Prostějov (část) Havlíčkův Brod Přerov Hodonín Příbram Hradec Králové Rakovník Chomutov Rokycany Jičín Rychnov n/k Jihlava Sokolov Jindřichův Hradec Strakovice Karviná (část) Šumperk Kladno Tábor Klatovy Tachov Kolín Teplice Kutná Hora Třebič Liberec Trutnov Litoměřice Uherské Hradiště Louny Ústí nad Labem Mladá Boleslav Vsetín Most Vyškov Zlín (část)

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Kategorie terénu Stanovení kategorie terénu podle EC a podle ČSN 73 2902 kategorie terénu I kategorie terénu II kategorie terénu III kategorie terénu IV

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek bytový panelový dům, Havlíčkův Brod třívrstvý betonový panel výška 25 m větrová oblast II kategorie terénu III EPS 70 tl. 120 mm zatloukací talířová hmoždinka N Rk = 1,2 kn, c = 0,6 kn.mm -1, γ Mc = 2,3 R panel = 0,52 kn (z ETA výrobce) = 0,295 kn třída únosnosti hmoždinky 0,3

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek Kategorie terénu I Výška budovy v metrech (včetně) Tabulka D.5 Počet hmoždinek třídy 0,3 na m 2 Větrová oblast / základní rychlost větru (včetně) I II III IV do 20 m s -1 do 25 m s -1 do 27,5 m s -1 do 30 m s -1 do 10 8 8 10 12 do 15 8 10 10 12 do 26 8 10 12 14 do 38 10 10 12 16 do 10 6 8 8 10 II do 15 6 8 10 12 do 26 8 10 10 12 do 38 8 10 12 14 do 10 6 6 6 8 III do 15 6 6 8 8 do 26 6 8 8 10 do 38 6 8 10 12 do 10 6 6 6 6 IV do 15 6 6 6 6 do 26 6 6 8 8 do 38 6 6 8 10

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek bytový panelový dům Havlíčkův Brod třívrstvý betonový panel výška 25 m větrová oblast II kategorie terénu III EPS 70 tl. 120 mm zatloukací talířová hmoždinka N Rk = 1,2 kn, c = 0,6 kn.mm -1, γ Mc = 2,3 R panel = 0,52 kn (z ETA výrobce) = 0,295 kn třída únosnosti hmoždinky 0,3 8 8 6 6 6 6 15 m 25 m 8 kusů/m 2 6 kusů/m 2

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek bytový skeletový dům s vyzdívkou z plynosilikátu, Ostrava výška 25 m větrová oblast II kategorie terénu III EPS 70 tl. 120 mm šroubovací talířová hmoždinka N Rk = 0,3 kn, c = 0,6 kn.mm -1, γ Mc = 1,8 R panel = 0,52 kn (z ETA výrobce) = 0,16 kn třída únosnosti hmoždinky 0,15

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek Kategorie terénu I Výška budovy v metrech (včetně) Tabulka D.2 Počet hmoždinek třídy 0,15 na m 2 Větrová oblast / základní rychlost větru (včetně) I II III IV do 20 m s -1 do 25 m s -1 do 27,5 m s -1 do 30 m s -1 do 10 14 16 -- -- do 15 14 -- -- -- do 26 16 -- -- -- do 38 -- -- -- -- do 10 10 14 16 -- II do 15 12 16 -- -- do 26 14 -- -- -- do 38 16 -- -- -- do 10 8 10 12 14 III do 15 10 12 14 16 do 26 12 14 16 -- do 38 12 16 -- -- do 10 6 8 8 10 IV do 15 8 8 10 12 do 26 10 12 14 16 do 38 10 12 16 --

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Stanovaní počtu hmoždinek bytový skeletový dům s vyzdívkou z plynosilikátu, Ostrava výška 25 m větrová oblast II kategorie terénu III EPS 70 tl. 120 mm šroubovací talířová hmoždinka N Rk = 0,3 kn, c = 0,6 kn.mm -1, γ Mc = 1,8 R panel = 0,52 kn (z ETA výrobce) = 0,16 kn třída únosnosti hmoždinky 0,15 14 14 12 14 kusů/m 2 12 kusů/m 2 12 10 12 15 m 25 m 10 kusů/m 2

ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902 Kalkulátor pro stanovaní počtu hmoždinek Výpočtový program pro stanovení počtu hmoždinek podle zjednodušeného postupu. CD s programem mají k dispozici členové Cechu pro zateplování budov. Někteří členové CZB mají nebo budou mít firemní provedení pro své výrobky. Výsledek návrhu lze vytisknout ve formě protokolu včetně kotevních schémat. Kalkulátor obsahuje hodnoty charakteristické únosnosti hmoždinek z ETA. Hodnoty N Rk ze zkoušek in situ a hodnoty R panel je nutné do kalkulátoru zadat. Pro volbu větrové oblasti lze vedle tabulky vybraných obcí v ČR podle normy ČSN 73 2902 využít i mapu větrových oblastí z ČSN EN 1991-1-4. Pozn.: Má-li být protokol součástí stavební dokumentace, musí být podepsán autorizovanou osobou!

VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK Na fasádě se zkondenzovanou vlhkostí ulpívají rychle nečistoty obsažené ve vzduchu. Suchá místa se znečišťují výrazně pomaleji a zůstávají světlejší.

VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK Příčiny vykreslování: 1.tepelné mosty hmoždinek Týká se hmoždinek s kovovými rozpěrnými prvky (trny a šrouby) Stanovení bodového tepelného mostu hmoždinky podle TR 025 (Technical Report) χ = (0; 0,001; 0,002; 0,003; 0,004; 0,008; NPD) W/K Teplený most hmoždinky ohřívá povrch fasády. Zkondenzovaná vzdušná vlhkost ulpívá na studeném povrchu fasády. V místě hmoždinek je teplota vyšší a zde ke kondenzaci nedojde. Použití hmoždinky s nízkou hodnotou bodového tepelného mostu χ = 0 W/K - platí pouze pro hmoždinky s plastovými trny χ = 0,001 W/K - hmoždinky s ocelovým rozpěrným prvkem s výrazným snížením bodového tepelného mostu Minimální dotace tepla k povrchu ETICS. Minimální změna teploty povrchu fasády.

VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK 2.zvětšená tloušťka povrchového souvrství Tenkovrstvá omítka na ETICS reaguje velmi rychle na změny teploty vnějšího prostředí. Místa se zvýšenou tloušťkou omítky (např. nad příliš zapuštěnou hmoždinkou) reagují kvůli větší tepelné kapacitě se zpožděním a jsou teplejší (při ochlazování) nebo studenější (při ohřevu). Vzdušná vlhkost v místě hmoždinek nekondenzuje.

VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK Hmoždinka je správně namontovaná Hmoždinka má definovanou a nebo snadno kontrolovanou montáž. Omítka má všude stejnou tloušťku a tedy stejnou tepelnou kapacitu. Povrch ETICS reaguje rovnoměrně na změny teploty vnějšího prostředí.

Děkuji za pozornost!