V polovin6 roku nabyla udinnosti nov6 vyhl6ska e.2312008 - piin6si garance v6t5i bezpednosti bydfeni z hlediska po26rni ochrany Dne 1. dervence 2008 nabyla fdinnosti nov6 vyhl6ska E.2312008 Sb., o technicklich podmink6ch poi6rni ochrany staveb. Tento piedpis stanovi jednotn6 technick6 podminky po26rni ochrany pro navrhov6ni, vfstavbu a uzivani staveb. Vyhl65ka je zpracov6na na z6klad6 nejnovdj5ich tuzemskltch a zahranidnich poznatkfr v oblasti poz6rni ochrany staveb. Ustanoveni tohoto piedpisu tak6 reaguji na vstup er do Evropsk6 unie a harmonizuji pozadavky poz6rni bezpeinosti na stavebni vfrobky s evropsklimi piedpisy. Jakfch staveb se vyhl65ka tik6? Vyhl65ka stanovi pozadavky pro navrhov6ni a prov6d6ni novlch staveb, tedy t6ch objektt, o kte4tch stavebni ffad pravomocnd rozhodne v 0zemnfm iizeni, ud6li jim fzemni souhlas anebo k projektov6 dokumentaci ziskaji souhlasn6 stanovisko org6nu st6tniho pozdrniho dozoru po nabyti 06innosti t6to vyhl5sky, tedy po 1. dervenci 2008. Pouze v $ 30 vyhl65ky jsou stanoveny podminky pro uziv6ni stavby, kter6 se vztahuji tak6 na st6vajici stavby. Tyto stavby schv6len6 jeit6 pied 1.7. 2008 musi tyto podminky v $ 30 splnit do 6 mdsic[r od nabyti ridinnosti vyhl65ky (tedy do 1. 1.2009). Prod byfa vyhl6ska vydana? Udelem vyhlasky je piedev5im celkov6 zlepseni frovnd ochrany obdanri desk6 republiky pied poi5ry. Toto zvfseni standardu poz6rni ochrany staveb by mdlo piin6st snizeni vysokdho po6tu usmrcenfch a zran6nlch pii po26rech v objektech urdenlch pro bydleni. Pii poz6rech v dom6cnostech kazdorodn6 zemiou desitky lidi a dal5i stovky jsou zran6ny, nemluvd o majetkovfch Skod6ch dosahujicich stamilionfr korun. Vyhl65ka je velmi dfilezitd pro projektanty, stavebniky a tak6 firmy a obdany, protoie stanovi jednotne technick6 podminky po26rni ochrany pro navrhov6nl, vfstavbu a uzivani staveb. Vyhl65ka tak6 harmonizuje poiadavky poi6rni bezpednosti na stavebni vyirobky s evropskstmi piedpisy. Go vyhl6ska m6ni? Vyhldr5ka piin65i vy55i pozadavky na vybaveni novych rodinnlich domrj a staveb urdenfch pro bydleni zaiizenim autonomni detekce a signalizace (obecn6"hl6sidem pozeru") a tak6 pienosnimi hasicimi piistroji. Hldside poi6ru do objektt urdenfch pro bydleni Podle vyhl6sky musi blit zaiizenim autonomni detekce a signalizace (tedy "hl6si6i pozdru") vybaveny v5echny nov6 postaven6 rodinn6 domy, byty, stavby ubytovacich zaiizeni stavenistd, d6le i ubytova ci zaiizeni nebo stavby zdravotnickfch zaiizeni a soci6fni p66e, u kte4ich na zakladl technicklch norem nevznik6 pozadavek na vybaveni elektrickou pozdrni signalizaci (EPS). Povinnost vybavit si objekt "hl6sidi poziru" se vztahuje jen na nov6 stavby, tedy na ty objekty, o kterych stavebni 0iad pravomocnd rozhodne v 0zemnim iizeni, ud6li jim 0zemni souhlas anebo k projektov6 dokumentaci ziskaji souhlasn6 stanovisko org5nu stdtniho po26rniho dozoru po nabyti ridinnosti teto vyhl65ky, tedy po 1. dervenci 2008. Objekty schv6len6 pied 1. dervencem 2008 budou muset bft vybaveny "hl6sidi poz6ru" pouze tehdy, pokud stavba di jeji 66st projde v budoucnu rozs6hlej5i stavebni fpravou ( viz s 31). Jak6 stavby a kde piesnd musi blit vybaveny hl6si6i poisru? Podle vyhld5ky musi blit vybaveny zaiizenim autonomni detekce a signalizace ( "hl6sidem poz6ru") tyto novd navrzend stavby:
Rodinni drim: "Hl5sid po26ru" musi bft umistdn v d6sti vedouci k vlchodu z bytu v rodinn6m dom6, u mezonetovfch byti a rodinnlich domi s vice byty by to m6lo blt v nejvys5im mist6 spoledn6 chodby nebo prostoru. Jedn5-li se o byt v rodinn6m dom6 s podlahovou plochou vdt5i nez 150 m2, musi biit "hl6si6 po26ru" umistdn tak6 v jin6 vhodn6 dirsti bytu. V bytov6m domd kaidi byt: "Hl6sid po2iru" musi bft umistdn v d6sti bytu vedouci smdrem do inikov6 cesty Jedn6-li se o byt s podlahovou plochou v6t5i nez 150 m2 a v mezonetovlch bytech, musi blit umist6n dal5i "hl6si6 poz6ru" v jin6 vhodn6 dirsti bytu. Stavba ubytovaciho zaiizeni, u kter6 nevznikd pozadavek na vybaveni elektrickou pozdrni signalizaci: "Hl6sid poz6ru" musi bft umistdn v ka2d6m pokoji pro hosty, spolednych prostorech a v i6sti vedouci k vfchodu z domu, pokud se nejedn5 o chr6n6nou 0nikovou cestu. Stavba soci6lni p66e, na kterou se nevztahuje pozadavek na zaji5t6ni elektrickou poz6rni signalizaci: "Hl6si6 poz6ru" musi blit umist6n v kazd6 ubytovaci jednotce a v d6sti vedouci k vyichodu z domu, pokud se nejednd o chr6n6nou lnikovou cestu. Stavba ubytovaciho zaiizeni staveni5t6: "Hl6sid poz6ru" musi bft umist6n v kazd6m pokoji urden6m pro ubytovdni osob a v d6sti vedouci k vfchodu z ubytovaciho zaiizeni staveni5t6. Ve vysp6lfch st6tech je "hl6si6 po26ru" na rozdil od er naprosto b6infm vybavenim domecnosti - napi. v D6nsku poz6rnim hl6sidem vybaveno 75 % v5ech dom6cnosti, ve Finsku je to dokonce 98 % dom6cnosti, v Norsku 97 o/o, ve Sv6dsko 68 %, a ve Velk6 Brit6nii je podle odhadfr po26rnimi hldsi6i vybaveno 75-80 % nemovitosti. Povinnost vybavit si dom6cnost poz6rnimi hldsidi existuje hned v nekolika dlensklich zemich EU. Autonomni "hlsside poz6ru" piedstavuji vyzkouienf, efektivni, na [drzbu nen6rodnf a finandn6 dostupn5i (cena v i6dech stovek korun) prostiedek poz6rni prevence, kten/ zajistuje viasn6 zji5tdni pozaru v kteroukoliv denni di no6ni hodinu. "Hl6sid pozdru" tim vlirazn6 zvysuje Sance na pieiiti a chr6ni majetek v dom6cnosti pied nidivfm pozerem. Pienosn6 hasici piistroje do novfch rodinnfch domt Vyhl6ska e. 2312008 Sb., o technicklch podmink6ch po26rni ochrany staveb piin65i tak6 zm6ny v oblasti vybavenosti objekt& pienosnlmi hasicimi piistroji. V5echny nov6 postaven6 rodinn6 domy (tedy ty, o ktery;ch stavebni liad pravomocne rozhodne v 0zemnim iizeni nebo jim uddli 0zemni souhlas po nabyti tldinnosti teto vyhl65ky, tedy po 1. dervenci 2008) budou muset blit vybaveny pienosnim hasicim piistrojem s minimdrlni hasici schopnosti 34 A. (Udaj o hasici schopnosti musi blt uveden na Stitku kazdeho prod6van6ho pienosn6ho hasiciho piistroje). Upozoriujeme, 2e vyhl65ka sice pro rodinn6 domy stanovi pienosnf hasici piistroj na po26ry typu A (poz6ry pevnfch l6tek), ale na trhu existuji take pienosn6 hasici piistroje spliujici povinn6 minimum, kter6 maji univers6lni hasici n5pli urdenou nejen pro poz6ry pevnlch l6tek, ale i pozary kapalin (typ B) a plyni (typ C). Navic je tieba si uv6domit, Ze ob6an6 si nemusi poiizovat pienosni hasici piistroj piesn6 s oznadenim 34 A. Namisto jednoho se mohou vybavit i dv6ma nebo vice pienosnlmi hasicimi piistroji s mensi hasici schopnosti, ovsem soudet jejich hasicich schopnostl pro po26ry typu A musi dos6hnout alespoi stanoven6 minimum 34. Krom6 rodinn6ho domu vyhl65ka rovn6z v piiloze d.4 s ohledem na jejich hasici schopnosti piesnd stanovi podet, druhy a umist6ni pienosnlch hasicich piistroji v novfch bytovich domech, ubytovacich zaiizenich, gar6iich a prodejnich st5ncich. Zde v5ak je tieba zdtrraznit, Ze jiz podle soudasnych piedpisi musi byit napi. spoledn6 prostory v bytovfch domech nebo gardze vybaveny pfenosnymi hasicimi piistroji - vyhl55ka d,. 2312008 v t6to oblasti piin65i pouze zpiesndni.,r15or3 hasiii,r112t' jednotn5 evropsk6 6islo tisiov6ho vol6ni
Statistick6 0daje jednoznadn6 dokl6daji, 2e po2ary v dom5cnostech maji nejtragidt6j5i ndsledky. KaZd! rok pii nich zemiou desitky osob, zrandny jsou stovky osob a zp0sobene Skody dosahuji stamilionfr korun. Na pozdrech v dom6cnostech m5 nejvdt5i podil obydejn6 lidsk6 neopatrnost. Zde mirzeme jako nejdastdjsi piidiny vzniku pozaru uv6st kouienl a zachazeni s otevienfm ohn6m - at jiz se jedna o zapomenute potraviny na vaii6i, nevhodn6 odlozen6 nebo odhozen6 nedopalky cigaret, svicky ponechan6 bez dozoru v tesne blizkosti hoilavlch l6tek, piipadn6 pouziv6ni hoilavfch kapalin (benzin, nafta, petrolej apod.) pii zapalov6ni v kamnech. Jednou z piidin vysok6ho podtu fmrti pii poz6rech je neopatrnost osob pii vyt6p6ni svlch domovfr. Pii provozu topidel se ne vzdy dodrzuji potiebnd bezpednostni pravidla, velmi dasto je zanedb5v6na (tdrlba topidel, kouiovodfr a komintr. Pom6rn6 6asto jsou nevhodnd uskladtiov6na tuh6 paliva. Na5e byty a rodinn6 domy jsou doslova piecpdny vybavenim z materi6lit, kter6 se snadno vzniti a rychle hoii, piitom doch6zi k ilniku znadn6ho mnozstvi vysoce toxick6ho kouie (napiiklad daloun6nf n6bytek, bytov6 textilie, matrace, plastov6 bytov6 doplnky). Velkli podet pozdrfr v domacnostech souvisi s tim, Ze se lid6 doma citi bezpednd a drobn6 nehody podceiuji, piestoze tyto mnohdy vedou ke vzniku po26ru. Nebezpedi mtrze plynout i zb62nich dinnosti v dom6cnosti jako je hra d6ti, vaieni, kutilstvi apod. V roce 2007 do5lo v dom6cnostech k celkem 2652 po26r0m, pii nichz zemielo 58 osob (t6m6i polovina viech imrti u poz6rt) a dal5ich 473 bylo zran6no. Piitom po26ry v dom6cnostech dinily jen 11,8% z celkov6ho po6tu poz6r0, majetkove Skody zp0soben6 po26ry v dom6cnostech dosdhly drlstky 335 milion0 korun. Ze statistiky polar'(t za poslednich p6t let vyplfv6, Ze hasidi likviduji kazd! den prrim6rnd sedm poz6ri v dom5cnostech, denn6 je pii tdchto poz6rech zran6na alespoi jedna osoba a smrt si po2ary v dom6cnostech vy2adaji prtimdrn6 jednou za pdt dni. Po26ry za sebou v dom6cnostech zanechaly za poslednich pdt let Skody v astronomick6 WSi 1,4 miliardy korun, lid6 tak v prtmdru dennd piichdtzi o majetek v hodnot6 777000 korun. Nej6ast6j5i piidiny tragickfch poz6r0 v domacnostech v roce 2007 - kouieni - nespr6vn6 obsluha topidla - pouzivsni otevien6ho ohn6 k osvdtlovsni, rozehiiv6ni Nejzr6dn6jSi jsou poi5ry v noci, kdy lid6 v objektech spi a neni nikdo, kdo by si poz6ru vdas v5iml. Tii ze 6tyi ob6ti poi6rri neuhoii, ale zemiou kvtili nadfch6ni se toxicklich zplodin hoieni vznikajicich pii poi6ru. Zqmena v noci tak na n5s dih6 nebezpedi, protoze koui je rychlejsi a ti55i nez ohei a jiz dv6 nebo tii nadechnuti blivaji smrteln6. Jednou z cest, jak preventivn6 piedejit vzniku nidiv6ho pozaru, je vybavit si domdcnost autonomnimi "hlilsidi pozaru." kter6 v6as detekuji vznikajici po26r a akusticklim sign6lem na n6 upozorni. Lid6 pak maji mnohem v6t5i Sanci situaci vdas vyie5it - zavolat haside, piip. opustit ohro2enf prostor. Tyto hl6side tak mohou zachr6nit lidsk6 Zivoty - navic jejich cena neni nikterak horentni, hl6side pozdru si lze poiidit jiz za 300 korun.
Krom6 jednodu ch6ho zaiizeni k rychl6mu zjist6ni vznikl6ho poz6ru (autonomni "hl6si6e pozdrru,") je vhodne si domdcnost vybavit tak6 prostfedky pro ha5eni ( napi. pienosnv hasici pfistroj nebo hasici sprej). DodrZovat z6kladnf bezpednostni pravidla a piijmout opatieni, ktere omezuji riziko vzniku poz6ru v domacnosti, nestadf. KaZd! vlastnik objektu by mdl z6rovei pedovat take o i6dny technickli stav stavby vdetnd technicklch zaiizeni. Z VaSi dom6cnosti se mriie v okamiiku st5t zakouiena a rozihaveni smrtici past. To, zda se i Vy stanete obiti, zaleli hlavn6 na V6s. Proto: Instalujte a uzivejte tepeln6 a jine spotiebide v souladu s pr0vodni dokumentaci vyrobce. Nenech6vejte bez dozoru otevienf plamen plynov6ho spor6ku, krbu a dbejte zvyi5en6 opatrnosti pii vaieni, aby nedoch6zelo ke vzniceni piipravovanlch potravin. S otevienlm ohn6m zbyte6nd neriskujte. Zdroje otevien6ho ohn6 jako jsou svi6ky nebo teplomet nenechte hoiet bez dozoru, umistdte je tak, aby nemohly zap6lit materialy v okoli. Pfi kouieni cigaret a odhazov6ni nedopalk0 do odpadkovfch kos[r dbejte na dokonal6 uha5eni nedopalk0 cigaret, pozor na pokl6d6ni cigaret na hoilavf materi6l. Velmi nebezpe6n6 je pak kouieni v posteli, zvl65f pokud jste pod vlivem alkoholu nebo jinfch drog. Nechejte si pravidelnd distit a kontrolovat kominy. Kouiovody a topidla udrzujte v i6dn6m technick6m stavu. Zhav! popel ukl6dejte na bezpedn6 misto, nejl6pe do nehoilavich n5dob. Uzivejte vlhradn6 topiva pro dan6 topidlo urden6, nezapalujte pomoci vysoce hoilavlich l6tek (napi. benzinu) a netopte napi. odpady, plasty apod. Neumistujte do blizkosti topidel 26dne hoilave l6tky, jinak hrozi vznik poz6ru vlivem s6lav6ho tepla. Bezpedn6 vzd6lenost by m6la byt stanovena v ndvodech pouzitl - pokud neni k dispozici, lze pak vyu2it piilohu d. I vyhl65ky e. 2312008 Sb., kde jsou stanoveny bezpedn6 vzd6lenosti rriznlch spotiebi60 od hoilavfch hmot. Zamele piistupu d6ti k moznlim zdrojfrm otevien6ho ohn6, z6palk6m, zapalovad[rm, apod. Ud6lejte si das a vysvdtlete jim, Ze ohei je dobqi sluha, ale zlf p6n! Pou-te sv6 d6ti o nebezpedi vzniku poz6ru. Vybavte si svou dom5cnost autonomnimi "hl6si6i poi6ru," kter6 v6s na hrozici nebezpedi vdas upozorni. Budte vybaveni funkdnimi jednoduchfmi hasebnimi prostiedky (pienosnf hasici piistroj, hasici sprej). Hlavni vypinade elektrick6ho proudu, uzdv6ry vody a plynu musi bft i6dn6 oznaden6 a piistupn6. UdrZujte dobni technicky slav zaiizeni (vdetn6 rozvodri el. energie, plynu, topidel). UdrZujte poiddek a 6istotu na prid6ch a ve sklepich. Chodby, schodi5t6, rinikov6 cesty a vfchody udrzujte voln6 k evakuaci osob, materi6lu di vedeni hasebniho z6sahu. Rednd a bezpednd ukledejte hoilav! materi6l a l6tky majici sklon k samovzniceni (napi. seno, bavlna, uhli). KdyZ opoustite domov, nezapomeite zhasnout sv6tla, vypnout elektrick6 spotiebide, vypnout elektrickf nebo plynov! spor6k, uhasit otevienf oheff (krb), zastavit vodu. Ujist6te se, Ze jsou zavien6 okna a dveie. LINKY TiSilOVEHO VOLAN,rlSOrr hasidi u",12tt jednotn5 evropsk6 6islo tisiov6ho vol6ni
Autonomni hl5sid po26ru patii do dom6cnosti - aneb,,lep5i kdyz v5s budi hl6si6, nez hasid" Autonomni "hlisid poz6ru" je jednoduchb za(izeni, kter6 obsahuje v jedn6 krabidce v5echny komponenty potiebn6 pro spolehlivou detekci kouie a vyvoliini poplachu (zvukovlm signdlem). Adkoliv jejich uzivdni neni v deskfch domficnostech na rozdll od zemi z5padni Evropy je5t6 piilis roz5iieno, jde o finandnri dostupn6 zaiizeni s jednoduchou instalaci (napi. pomoci vrutil). "Hl6sid po26ru" dokdze fungovat "autonomn6", tedy nez6visle na jinlch zdrojich energie, stadi mu b6zn6 baterie. eidfa hleside dokaii po2ar (resp. koui z polaru) vaas detekovat a silnlim akustickym sign6lem na n6j upozorni uzivatele dom6cnosti (domu), kterfm tak umozni nebezpedi zlikvidovat jii v zdrodku di ohrozenli prostor vdas opustit a piivolat haside. Ze zkusenosti z6chrandriir plyne,2e pr6v6 vdasn6 zji6t6ni poiiru je rozhodujici pro z6chranu lidskfch iivotri a "hkiside pozaru" tak vlirazn6 zvyiuji Sance na pieiiti. Nebezpedi hrozi napi. v noci, kdy lid6 spi a neni nikdo, kdo by si poz6ru vdas vsiml a zalarmoval ohrozen6 osoby. Tii ze ityi ob6ti pozdrfr neuhoii, ale zemiou kv0li nadlich6ni se toxicklich zplodin hoieni vznikajicich pii po26ru. Koui je rychlejsi a ti55i nez ohen a i malf poziir dokdze po p6r minutich zaplnit byt vysoce toxickymi zplodinami, kier6 ji2 pii n6kolika vdechnutich zptisobuji smrt dlov6ka. Zachr6nit nds mf:ze.jen vdasn6 varov5ni. Autonomni,,hl5side po26ru" tak mohou zachr6nit dein6 Zivoty - navic jejich cena neni nikterak horentni, pohybuje se v i6dech stovek korun. Zbleii na ka2d6m, jak vysokou miru bezpednosti si chce zajistit pro sebe a sv6 blfzk6, jak kvalitni prostiedky si poiidi a zda si dom6cnost vybavi tak6 dalsimi, tieba i ndkladndj5imi, prostiedky v oblasti poz6rnl ochrany^ Poiizeni,,hldside pozaru" je v5ak urdit6 vlihodn6 investice, hldsid dok6ze zachr6nit Zivot a zdravi. V porovnani s hodnotou v6ci ve va6i dom6cnosti, o kter6 v5s pfipadnf poi6r snadno piipravi, je navic 66stka za poiizeni hl6side zanedbateln6. Jakf typ hl6si6e poz6ru je povinnf a kde ho lze koupit? Vyhl65ka 6,. 23l2AO8 Sb. stanovi, 2e dom6cnosti v novfch objektech (tedy schvillenlich po 1.7. 2008) musi bft vybaveny aulonomnimi hlisiii kouie. "Hl6sid po26ru" musi odpovidat technickfm normdm, m6la by tedy na ndm blt znadka "CE", kteri garantuje, ie vlrobek odpovid6 evropsklim harmonizovanym norm6m- D[tleZite je kupovat vfrobek se srozumitelnym n6vodem k instalaci a pou2iti v 6esk6m jazyce. I kdyz se povinn6 vybavenl po26rnimi hldsidi t!k;i pouze novfch di nov6 rekonstruovanlich staveb, MV-generfrlni ieditelstvi Hasi6sk6ho zschrann6ho sboru er doporu6uje obianrim, aby si "'hl6si6e po26ru" poiidili do viech domacnosti. St6le totiz plati heslo "lepsi kdy2 vtls budi hl6sid, nez hasi6." Kam umistit hl6sie poi6ru? Instalace autonomniho "hl6side poz6ru" nenl nikterak sloiita a m6l by to zvl6dnout kazd! domdrci kutil - stadi k tomu napf. hmozdinky a b6zne naiadi. Pii jejich instalaci se v2dy postupuje podle navodu vfrobce- Upozoriujeme ale, 2e pokud se bude "hl6sid pozaru" pofizovat do nov6 stavby, tedy do objektu schv6len6ho az po 1.7. 2008 jak povinn6 stanovi whl65ka d. 2312008 Sb., pak by m6l hldsid v souladu s
projektovou dokumentaci stavby nainstalovat vyikolenf odbornik, kteqj' musi jeho instalaci je5t6 pied zad6tkem u2ivdni prokdrzat stavebnimu rliadu, a to piedlozenim dokladi o mont62i a funkdnosti. Vlirobci t6chto zaiizeni vdt5inou doporuduji "hl6side pozdru" umistovat doprostied stropu, minim6ln6 v5ak ve vzdslenosti 60 cm od st6ny, ve vlice maximsln 6 melrft od podlahy. "Hl6si6e po26ru" neni vhodn6 umfsfovat v blizkosti ventil6torir, svitidel nebo jinlch zdrojir tepla, ani ve vrcholech p&dnich prostor& stiech tvaru a v prostordch pra$nfch di velmi vlhkych (koupelny). Vtrodn roend*t rd hf {*lfr * @ {} :! irlinirfi gtdi oe&tin * :* oplir*dlni o,{h iina tu r\ Lbidea {_J Sbfisrf dl(qi Lo6riic* {{48rJs. Minim5lni podminky umistdni hl5sid0 v objektech urdenfch pro bydleni stanovi vvhl6ska d.23/2008 Sb., o technickich podmink6ch poiilrni ochrany staveb. Podle vyhl65ky by m6l blit hl6si6 umist6n v d6sti vedouci k vfchodu z bytu (rodinn! dfrm), respektive v d6sti bytu vedouci smdrem do 0nikov6 cesty (byt v bytov6m dom6). Umistit hl6sid v centr6lnl 66sti bytu je nejvlihodn6jsl proto, Ze se zde potkirvaji vlastne v5echny nebo vice d6sti bytu. V piipad6, 2e by vznikl po25r v jedn6 z mistnosti, tak by se koui Siiil ido tdchto centr6lnlch prostor s "hl6sidem pozaru," kteni by uzivatele bytu vdas upozornil na nebezpedi. Navic hl6si6 v centr6lni 66sti bytu garantuje ochranu v5ech osob, kter6 se mohou nach6zet na r0znych mistech bytu. Optim6lni ale samoziejmd je, pokud m6te hlasid v kazd6 obytn6 mistnosti, nebo alespoi v centralni d6sti bytu a na kazd6m podlazi domu, a pak tak6 samozfejm6 tam, kde lze piedpoklddat moznost vzniku poz6ru (napi. dilna, gar6z).,r{5o'r hasigi,11123' jednotn6 evropsk6 dislo tisfiov6ho volini
Hasici piistroje jsou pouzivriny v podatcdni f6zi vznikl6ho poz6ru. Pii vlastnim pouziti hasicich piistrojri je nutno zachovat klid a rozvahu. Z6sah je nutno proviiddt vzdy po sm6ru vdtru a vystiikujici proud hasiva musi smdiovat vzdy od okraje poz6ru smdrem do poz6ru. Dle typu a mnozstvi hasiva v hasicim piistroji je doba dinnosti 6-60 sekund a dostiik 2-6 m. Hasici piistroj je tlakovri nridoba naplndnii hasivcm a opatienii zaiizenim, ktcr,-fm se piistroj uv6di v dinnost. Hasivo je vy'tladov6no samodinn6 a to bud'trvallftn tlakem, nebo tlakcm z patrony. Uvcdcni hasiciho piistrojc pod strillim tlakcm do dinnosti je velicc jcdnoduchd. Stadi vytrhnout zajist'ovaci kolik a po stisknuti piiky ventilu jc hasici piistroj okamzitd funkini. Tyto hasici piistroje jsou v6tsinou osazcny manometrem, ktcrli niim trvale ukazujc, zda-li je v hasicim piistroji potiebnli provozni llak. Uvedeni do dinnosti hasiciho piistroje s tlakovou patronou je trochu slozit6j5i. Po vytrzeni zaji5t'ovaci pojistky udeiimc na n6raznikovou armaturu a vydkdme (5-10 vteiin), nez dojde k piemistdni vylladndho plynu z tlakov6 patrony do nridoby hasiciho piistroje. Potd jc hasici piistroj piipraven k haseni. Sprrivnri volba hasiciho piistroje jc podmin6na druhem hoilav6 l6tky. Dle druhu hoilavd kitky rozlisujeme tzv. tiidy poz6ru. Tiida pozriru A - poliry pevnych hoilavjch liitck hohcl plamenem nebo Zhnutfm. Jednri se zejmdna o dievo, papir, slimu, uhli, gumu, textil, plast apod. Pro tuto tiidu poziiru jsou vhodni hasici piistroje vodni, p6nov6 a prriskov6. Tiida poziru B - poziry hoilavly'ch kapalin a l6tek kterd do kapalndho skupcnstvi piechrizeji. Jcdnii sc zejm5na o benzin, naftu, olcje, barvy, laky, mazadla apod. Pro tuto tiidu poz6ru jsou vhodni hasici piistroje p6nov6, pr65kov6 a halonov6. Tiida poz:iru C - polhry plynnlich l6tek hoiicich plamenem. Jedn6 sc zejmdna o propan-butan, zemni plyn, svitiplyn, acetylen, metan, vodik atd. Pro tuto tiidu poz6ru jsou vhodnd hasici piistroje prri5kov6, hasici piistroje s n6plni CO2 (nazfvanl sndhovli hasici piistroj) a halonov6. Tiida poiiru D - pozriry lehklich alkalicklich kovri napi. hoiiiku a jcho slitiny s hlinikem. Pii hoieni tdchto kovfr doch6zi k vfvinu obrovskyich teplot, ha5cni takovlichto poziirri vyzaduje pouziti speciilnich suchfch hasiv nebo speci:ilni upravenfch priskfi Tiida poiiru F - poz6ry jedljch olejfi a lukfr (rostlinnd nebo Zivodi5n6 oleje a tuky) vc frit6zrich, prinvich a jinych kuchyfiskj'ch zaiizenich. Abychom nemuseli slozitd piemli5let jakli druh a jak mrime pouzit hasiciho piistroje, na obalu je uvede ndvod a z6rovei jsou zniizom6ny piktogramy s tifdou po26ru, pro kteqije vhodny hasici piistroj. POZORtil Vodni a p6novf hasici piistroj nesmi bit pouiit na bqi-pozi ru zafizeni pod elektrick'im Droudem. PrrlSkovim a snihov'im neni vhodn6 hasit poziry sy.pb!1&jsl9riil!g-@u - nebezpeii vzniku vfbusn6 smisi se vzduchem, resp. vj'buchu. Pii ha5eni hasicim piistrojem s n6plni CO2 nebezpeii vzniku p (omrzlin)- pii kontaktu s nechr{ndnou pokozkou.
Hasivo Vvsv6tlivkv: +++ velmi vhodn6, ++ dobr6, + vhodn6 za urditfch podminek, - nevhodn6, - nebezpedn6 Pokvnv pro pouziti pienosnrlch hasicich piistroi0 l. Stiikaci trysku nasm6iujte na pozir. 2. UvolnEte pojistku a spust'te hasici piistroj. 3. Proved'te hasebni z6sah. Na co si d6t pozor a iak postupovat spr6vnd - pozor na sm6r vetru - proud hasiva nasmiiujte vidy po vdtru - haste pierusovane - smer hasiva soustied'te na hoiici litku, nikdy nestiikejte do plamenri a koute - hoilav6 kapaliny, kter6 vyt6kaji haste smerem od mista vyt6krini sm6rem k hoiici louzi a zpit - vdtii poi6ry zdol6vejte vzdy pomoci nekolika hasicich piistrojri - hasici piistroje nasazujte postupnd nikoli souiasn6 - pii haleni hasicimi piistroji je vhodn6 kombinovat s jinfmi technikami haleni - zabezpeite, aby pouzit6 hasici pfistroje byly neprodleni znovu napln6ny a umisteny na urien6 mista - zajistdte dodrzovini terminri pro kontroly provozuschopnosti hasicich piistroji odtrornou firmou (minimflne I x roin6) LINKY TISIOVEHO VOLANI,r150t' hasidi,r112n jednotn6 evropsk6 6islo tisiov6ho volsni