Statutární město Brno

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2009 ENVIROS, s.r.o. - KVĚTEN 2009 Statutární město Brno INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna aktualizace 2009 ECZ8127 Číslo svazku Verze Závěrečná zpráva Datum Květen 2009 Odkaz na soubor Vedení projektu: Ing. Vladimíra Henelová vedoucí projektu Zpracovatelé: ENVIROS, s.r.o. CDV Brno Mgr. Jakub Bucek, Brno Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel Adresa klienta: Statutární město Brno Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna Kounicova 67 601 67 BRNO Kontaktní osoby: Ing. Martin Vaněček vedoucí Odboru životního prostředí p. Stanislav Švehlák Telefon.: 542 174 558 Fax: 542 174 509 E-mail: svehlak.stanislav@brno.cz

OBSAH ÚVOD 3 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE BRNO 10 A.1 Vymezení aglomerace Brno 10 A.2 Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší 11 A.3 Měřicí stanice na území aglomerace Brno 13 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE 15 B.1 Typ aglomerace 15 B.2 Klimatické údaje 16 B.3 Topografické údaje 18 B.4 Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva 19 B.5 Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci Brno 19 C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA 24 C.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí 24 C.2 Kontakty a odpovědné osoby 24 C.2.1 Magistrát města Brna 24 C.2.2 Úřady městských částí 24 D. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 28 D.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech 28 D.1.1 Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb. 28 D.1.2 Oxid siřičitý (SO 2 ) 29 D.1.3 Částice PM 10 a PM 2,5 35 D.1.4 Oxid dusičitý (NO 2 ) 43 D.1.5 Oxid uhelnatý (CO) 48 D.1.6 Benzen (BZN) 50 D.1.7 Benzo(a)pyren (BAP) 51 D.1.8 Přízemní ozón (O 3 ) 53 D.1.9 Arsen (As) 57 D.1.10 Kadmium (Cd) 58 D.1.11 Nikl (Ni) 60 D.1.12 Olovo (Pb) 63 D.2 Aktuální koncentrace znečišťujících látek 65 D.3 Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek 65 E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 73 E.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší 73 E.2 Celkové množství emisí v oblasti 76 E.3 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí 79 F. ANALÝZA SITUACE 81 F.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší 81 F.1.1 Celkové emise na území aglomerace Brno 81 F.1.2 Emise podle městských částí 82 F.1.3 Nárůst emisí v dopravě 86 F.1.4 Zastaralost technologií u technologických zdrojů 89 F.2 Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší 89 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 3

F.2.1 Spalování paliv a technologické emise 89 F.2.2 Nová výstavba a prostorový vývoj Brna 92 F.2.3 Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší 93 F.3 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních 95 F.4 Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší 98 G. PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU 99 G.1 Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb. 99 G.2 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před 2. aktualizací programu 99 G.3 Hodnocení účinnosti uvedených opatření 102 H. SEZNAM OPATŘENÍ PŘIJATÝCH ZA ÚČELEM SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ V 2. AKTUALIZACI PROGRAMU 103 H.1 Cíle Programu 103 H.2 Priority Programu 103 H.3 Existující doporučená opatření 104 H.3.1 Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM 10 106 H.3.2 Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO 2 108 H.3.3 Priorita 3 Snižování emisí NO x, těkavých organických látek a B(a)P 114 H.3.4 Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší 116 H.4 Nově navrhovaná opatření 120 H.5 Časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší 120 H.6 Popis opatření zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu 122 I. ŘÍZENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU 123 I.1 Řízení programu 123 I.2 Monitorování Programu 123 I.3 Termíny vyhodnocení a aktualizace programu 126 I.4 Přehled zdrojů financování 126 J. ZKRATKY 127 K. POUŽITÁ LITERATURA 128 PŘÍLOHY 1. PODROBNÉ VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ 2. PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA 3. PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES -AKTUALIZACE 2009 SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 4

ÚVOD Důvod pro aktualizaci Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, 7, Zvláštní ochrana ovzduší je statutární město Brno spolu s Prahou a částí Moravskoslezského kraje ustanoveno z pohledu řízení kvality ovzduší aglomerací (aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 000 obyvatel, vymezené Ministerstvem životního prostředí pro účely sledování a řízení kvality ovzduší). Dle odstavce (6) paragrafu 7 zákona vypracují v zónách a aglomeracích krajské úřady a obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena. Účelem programu je plnění limitních hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. Na základě těchto zjištění vyplynula pro město Brno zákonná povinnost zpracovat Program zlepšení kvality ovzduší. První Program byl zpracován v roce 2004 jako jeden z výstupů Generelu ovzduší Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna. Kromě něho byl vypracován a předán také Program snižování emisí statutárního města Brna a Modelové vyhodnocení kvality ovzduší s podrobnými mapovými výstupy koncentrací 11 znečišťujících látek na území statutárního města Brna a jeho městských částí. Řešení Generelu ovzduší bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí (SFŽP) v rámci Programu 2.7.1. SFŽP. Program byl přijat Radou města v roce 2005. Programy snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší byly v 09/2005 schváleny Zastupitelstvem města a vydány Nařízením města č. 3/2006. Zákon o ochraně ovzduší požaduje, aby obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 aktualizovaly programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde na území aglomerace k překročení imisního limitu a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena) u znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta. V roce 2004 došlo na území Brna k překračování imisních limitů pro průměrné 24-hodinové koncentrace pro polétavý prach, frakci PM10, a to na 10% území města. Navíc bylo modelovým hodnocením kvality ovzduší pro rok 2004 dále indikováno překračování imisního limitu pro rok 2010 pro roční průměrné koncentrace NO 2 a benzenu, překračování těchto hodnot bylo prokázáno také měřením. V roce 2005 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 1,7% území města Brna, roční koncentrace PM10 na 3% území a denní průměr včetně počtu překročení na 96,7% území města Brna. K překročení ročního imisního limitu stanoveného pro oxid dusičitý (NO 2 ) dochází pouze na omezeném počtu dopravně exponovaných lokalit.. Proto byl v roce 2006 vypracován aktualizovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší, který se zaměřoval na všechny tyto problémové škodliviny a jeho název byl Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno. Program byl spolu s Programem snižování emisí statutárního města Brna vydán Nařízením města Brna č. 2/2007. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 5

V roce 2006 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 5,2% území města Brna, roční koncentrace PM10 na 2,1 % území a denní průměr včetně počtu překročení na 62,9 % území města Brna. V roce 2007 činila plocha překročení limitu u ročních koncentrací NO2 na 2,1% území města a denních koncentrací PM10 na 31,5 % území. V roce 2008 byla Statutárním městem Brnem zadána další aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší pro dodržení 3-letého intervalu daného zákonem k roku 2009 a také pro posílení opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Legislativa v ochraně ovzduší není plněna na území České republiky plošně zejména kvůli suspendovaným částicím frakce PM 10 a překračování imisního limitu platného od 1.1.2005 i počtu povolených překročení. Tabulka 1: Území, kde došlo v roce 2007 k překročení hodnot imisních limitů pro SO 2, PM 10, NO 2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) Zóna/aglomerace SO2 (d IL) PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL Aglomerace Hl. m. Praha - 4,1 97,9 13,7-97,9 96,4 96,4 Zóna Středočeský kraj - 0,4 38,3 0,2-38,4 7,9 7,9 Zóna Plzeňský kraj - - 0,1 - - 0,1 4,3 4,3 Zóna Karlovarský kraj - - - - - - 3,7 3,7 Zóna Ústecký kraj 0,1 1,5 42,3 0,1-42,4 14 14 Zóna Liberecký kraj - - 3,8 - - 3,8 7,7 7,7 Zóna Královéhradecký kraj - - 43,1 - - 43,1 5,7 5,7 Zóna Pardubický kraj - 0,2 36,8 - - 36,8 4,6 4,6 Zóna kraj Vysočina - - 2,5 - - 2,5 2,4 2,4 Aglomerace Brno - 2,1 62,9 5,2-62,9 76,8 76,8 Zóna Jihomoravský kraj - - 58,2 - - 58,2 7 7 Zóna Olomoucký kraj - 1,2 48,3 0,1-48,3 7,7 7,7 Zóna Zlínský kraj - 0,7 32,4 - - 32,4 14,9 14,9 Aglomerace Moravskoslezský kraj 28,3 65,4 0,1 0,6 65,4 33,3 33,3 Česká republika 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 28,5 9,2 9,2 Zdroj: SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 Tabulka 2: Souhrnný přehled o překročení imisních limitů na území aglomerace Brno Aglomerace Brno PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL 2002-63,9 3,3-63,9 - - 2003-50,8 - - 50,8 - - 2004-10 - - 10 - - 2005 3 96,7 1,7-96,7 78 98,6 2006 2,1 62,9 5,2-62,9 76,8 76,8 2007-31,5 2,6-32,8 11,8 11,8 Zdroj: ČHMÚ Pozn.: IL = imisní limit, CIL = cílový imisní limit STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 6

Současně s aktualizací Programu informují zóny a aglomerace ministerstvo o stavu provádění opatření, která byla programem ke zlepšení kvality ovzduší navržena, a zasílají ministerstvu kopii aktualizované verze programu. Informace o programech ke zlepšení kvality ovzduší musí být uvedeny na úředních deskách příslušného úřadu spolu s oznámením, kde do nich lze nahlédnout, a programy musí být zveřejněny v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému. Součástí programu ke zlepšení kvality ovzduší je Programový dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvláštnímu předpisu. Do programového dodatku zahrnuje aglomerace pouze vlastní prioritní opatření a projekty nebo opatření a projekty vzešlé z místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, rozhodující pro kvalitu ovzduší. Z programů ke zlepšení kvality ovzduší podle odstavce 6 se vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. Program se plným názvem nazývá Aktualizovaný integrovaný program zlepšení kvality ovzduší pro suspendované částice frakce PM 10, oxid dusičitý NO 2 a benzo(a)pyren statutárního města Brna, dále jen Program. Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší respektuje Přílohu č. 3 zákona: a) Místo překročení limitních hodnot, vymezení zóny, popis regionu, a další údaje, lokace případných měst (mapa), měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice), b) Všeobecné informace, typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast) odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje, příslušné topografické údaje, informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy, atd.). c) Odpovědné orgány jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu d) Druh posouzení znečištění ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech, aktuální koncentrace znečišťujících látek, prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek. e) Původ znečištění ovzduší výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením, celkové množství emisí v oblasti (t/rok), informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. f) Analýza situace podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší, podrobnosti o možných nápravných opatřeních. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 7

g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně, hodnocení účinnosti uvedených opatřeních. h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí programu, časový plán implementace opatření, odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů, popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací j) Příloha podle Rozhodnutí komise 2004/224/ES (neplatí pro místní programy) k) Programový dodatek podle čl. 18 odstavec 3 nařízení rady ES 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Požadavky na kvalitu ovzduší Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší (dále jen nařízení). Nařízení stanovuje přípustné úrovně znečištění ovzduší (imisní limity, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle) pro celkem třináct znečišťujících látek, které mají prokazatelně škodlivé účinky na lidské zdraví, ekosystémy a vegetaci 1. Souhrnná informace o kvalitě ovzduší za uplynulý rok je každoročně předkládána členům vlády a dále zveřejňována na stránkách ministerstva životního prostředí: Tabulka 3: Imisní limity vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok Datum, do něhož musí být limit dosažen Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 / 24 - Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 / 3 - Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 / 18 1.1.2010 Oxid dusičitý 1 rok 40 µg.m -3 1.1.2010 Oxid uhelnatý Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 1) 10 mg.m-3 - Suspendované částice PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 / 35 - Suspendované částice PM 10 1 rok 40 µg.m -3 - Benzen 1 rok 5 µg.m -3 1.1.2010 Olovo 1 rok 0,5 µg.m -3-1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí. 1 Převzato ze stránek http://www.mzp.cz/cz/kvalita_ovzdusi STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 8

Tabulka 4: Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Doba průměrování 2007 2008 2009 Oxid dusičitý 1 hodina 30 µg.m -3 20 µg.m 3 10 µg.m -3 Oxid dusičitý 1 rok 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Benzen 1 rok 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 Tabulka 5: Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí 1) Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota cílového imisního limitu 2) Datum splnění limitu Arsen 1 rok 6 ng.m -3 31.12.2012 Kadmium 1 rok 5 ng.m -3 31.12.2012 Nikl 1 rok 20 ng.m -3 31.12.2012 Benzo(a)pyren 1 rok 1 ng.m -3 31.12.2012 1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá opatření, která nepřinášejí nepřiměřené náklady a nepovedou k odstavení zdrojů. 2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM 10 Tabulka 6: Cílové imisní limity pro troposférický ozón ) Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota cílového Datum splnění imisního limitu 2) limitu Ochrana zdraví lidí Maximální denní 8-mi hodinový průměr 2 120 µg.m -3 31.12.2012 Ochrana vegetace AOT40 3 5 ng.m -3 31.12.2012 2 Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 3 Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 9

A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE BRNO A.1 Vymezení aglomerace Brno Místem překročení limitních hodnot je aglomerace Brno. Aglomerace Brno je totožná se správním územím statutárního města Brna. Město Brno se nachází na jihovýchodě České republiky v Jihomoravském kraji. Území města se rozkládá na jihovýchodních svazích Brněnské vrchoviny, na rozloze 230 km 2, kterou zaujímá 0,3 % území republiky. Město Brno je druhým největším městem České republiky s počtem 370 592 obyvatel k 31.12.2008. Brno je moravskou metropolí se silnými regionálními a i nadregionálními vazbami. Město Brno má status statutárního města, výkon veřejné správy je realizován Magistrátem města Brna a úřady městských částí. Město se dělí na 29 městských částí a 278 urbanistických obvodů. Kromě tohoto členění je na území města 48 katastrálních území. Jedná se o NUTS 4: Brno-město. Obrázek 2: Geografická poloha města Brna Tabulka 7: Městské části a počet obyvatel Kód MČ Název MČ Počet obyvatel (2001) Rozloha v km 2 80908 Brno-Bohunice 16.012 3,017 80924 Brno-Bosonohy 2.256 7,146 80913 Brno-Bystrc 23.957 27,243 80906 Brno-Černovice 3.190 6,292 80923 Brno-Chrlice 7.376 9,493 80926 Brno-Ivanovice 1.119 2,446 80927 Brno-Jehnice 862 4,073 80907 Brno-jih 7.962 15,059 80912 Brno-Jundrov 3.865 4,221 80914 Brno-Kníničky 653 10,928 80911 Brno-Kohoutovice 13.440 4,085 80915 Brno-Komín 7.226 7,598 80903 Brno-Královo Pole 27.829 9,864 80920 Brno-Líšeň 25.495 15,466 80918 Brno-Maloměřice a Obřany 4.955 9,292 80916 Brno-Medlánky 3.276 3,514 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 10

80910 Brno-Nový Lískovec 11.292 1,654 80928 Brno-Ořešín 509 3,065 80917 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 15.334 7,780 80904 Brno-sever 46.703 12,266 80921 Brno-Slatina 8.579 5,828 80909 Brno-Starý Lískovec 14.130 3,285 80901 Brno-střed 75.920 14,642 80922 Brno-Tuřany 4.712 15,823 80929 Brno-Útěchov 589 1,177 80919 Brno-Vinohrady 14.749 1,953 80902 Brno-Žabovřesky 22.205 4,349 80925 Brno-Žebětín 2.415 13,599 80905 Brno-Židenice 20.579 5,025 Zdroj: Internetové stránky města Brna, SLBD 2001 ČSÚ, ÚIR MMR Obrázek 3: Mapa správního členění statutárního města Brna A.2 Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Českým hydrometeorologickým ústavem byly vymezeny oblasti na území města Brna, kde dochází ke zhoršené kvalitě ovzduší. Oblasti jsou vymezeny podle příslušnosti ke správnímu úřadu. V následujících tabulkách je uvedeno % rozlohy městské části, na kterém je vyhodnoceno překračování limitních hodnot pro koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 11

Tabulka 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy území) Stavební úřad PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Souhrn překročení IL Úřad městské části Brno-Bohunice 99,9-99,9 Úřad městské části Brno-Bosonohy 46,9-46,9 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8-84,8 Úřad městské části Brno-jih 95-95 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7-7,7 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2-2,2 Úřad městské části Brno - Komín 0,7-0,7 Úřad městské části Brno-Královo Pole 7,4 4,1 11,5 Úřad městské části Brno - Líšeň 5,4-5,4 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 12,6 2,8 12,6 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 63-63 Úřad městské části Brno-sever 15,5 7,4 19,4 Úřad městské části Brno-Slatina 88,7-88,7 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 60-60 Úřad městské části Brno-střed 70,3 13,3 83,6 Úřad městské části Brno-Tuřany 70,6-70,6 Úřad městské části Brno-Vinohrady 50,7 21,3 50,7 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 34,1-34,1 Úřad městské části Brno - Źidenice 97,3 37,4 97,3 Úřad městské části Brno - Chrlice 50,6-50,6 Tabulka 9: Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území) Stavební úřad NO 2 (r IL + MT) Úřad městské části Brno Maloměřice a Obřany 2,8 Úřad městské části Brno - sever 3,5 Úřad městské části Brno - Židenice 6,1 Tabulka 10: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad B(a)P Úřad městské části Brno-Bohunice 7,8 Úřad městské části Brno-Bosonohy 0,7 Úřad městské části Brno-Černovice 6,9 Úřad městské části Brno-jih 38,2 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2 Úřad městské části Brno-Komín 0,7 Úřad městské části Brno-Královo Pole 19 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 2,8 Úřad městské části Brno-Medlánky 11,9 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 9,7 Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 20,1 Úřad městské části Brno-sever 11,9 Úřad městské části Brno-Slatina 5,7 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 24,2 Úřad městské části Brno-střed 42,1 Úřad městské části Brno-Tuřany 11,6 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 68,6 Úřad městské části Brno-Židenice 43,4 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 12

Tabulka 11: Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001-2007 Rok PM 10 (d IL) PM 10 (r IL) NO 2 (r IL) Celkem B(a)P O 3 2001 40,70% - - 40,70% - n.a. 2002 64,40% 3,40% - 64,40% - 47,5 2003 50,80% - - 50,80% - 100% 2004 10,00% - - 10,00% - 100% 2005 96,90% 3,00% - 96,90% 78,00% 77,00% 2006 62,90% 2,10% 5,20% 62,90% 76,80% 100% 2007 31,50% - 2,60% 31,50% 11,80% 100% A.3 Měřicí stanice na území aglomerace Brno V aglomeraci Brno se v letech 2002-2008 podílelo na měření kvality ovzduší 14 stanic imisního monitoringu (Obrázek 4:) spravovaných 3 institucemi: Magistrát města Brna (lokality na mapě vyznačeny červenou barvou), Český hydrometeorologický ústav (lokality na mapě vyznačeny modrou barvou) a Zdravotní ústav se sídlem v Brně (lokality na mapě vyznačeny fialovou barvou). Mapka rovněž rozlišuje charakter lokality kroužkem jsou vyznačeny lokality dopravní (reprezentativnost pouze pro nejbližší okolí), čtverečkem jsou vyznačeny lokality pozaďové (reprezentativnost vysoká pro celé části města popř. pro celé město). Obrázek 4: Lokality imisního monitoringu na území aglomerace Brno STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 13

V současné době již některé lokality nejsou v provozu. Aktuální stanice imisního monitoringu včetně popisu lokality a měřících programů je vždy možné nalézt na následujících webových stránkách: http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_2741.html. Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP MMB. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na webovských stránkách Magistrátu města Brna, na: www.brno.cz/monitoring/. Všichni provozovatelé stanic imisního monitoringu mají platnou autorizaci pro měření imisí, vydanou MŽP dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má navíc akreditaci dle evropské technické normy pro provoz laboratoří ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Tato akreditace se vztahuje na odběr ovzduší i na zkoušky (analýzu koncentrací škodlivin), čímž je ČHMÚ jedinečný v EU. Veškerá data z imisního monitoringu se shromažďují v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO), který provozuje ČHMÚ. Jedná se o obrovskou databázi, do které proudí data automaticky (z automatizovaného imisního monitoringu AIM jsou k dispozici on-line hodinu po naměření) popř. z jednotlivých laboratoří dodávající data do ISKO. Na základě naměřených dat se počítají legislativou dané hodnoty (NV č. 597/2006 Sb.) a modeluje se plošné zatížení kvality ovzduší jednotlivými škodlivinami. Výsledky jsou vydávány ve formě Zprávy o životním prostředí popř. ve formě statistických ročenek. Tabulka 1: Soupis měřících stanic na území města Brna, rok 2009 Název stanice Provoz Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam) SO 2 PM 10 PM 2,5 NO 2 CO O 3 Pb Cd As Ni Brno - Arboretum MMB X X X X X Brno ul. Lány MMB X X X 4) X X Brno - Svatoplukova MMB X X X 2) X X Brno - Výstaviště MMB X X X 3) X X Brno Zvonařka MMB X X X 2) X X X 1) Brno - Masná ZÚ X X X X X Brno střed ČHMÚ X X X X X Brno - Kroftova ČHMÚ X X Brno Úvoz (Hot ČHMÚ X X Spot) [1] Brno - Tuřany ČHMÚ X X X X X Brno - Soběšice ČHMÚ X X Brno - Dobrovského ZÚ X X X X X X X Brno - Krasová ZÚ X Brno - Húskova ZÚ jiné Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší 1) od 08/2004 2) od 11/2007 3) od 11/2007 do 12/2008 4) od 01/2009 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 14

B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ aglomerace Aglomerace Brno je městskou oblastí s vysoce rozvinutým průmyslem a terciárním sektorem. S počtem obyvatel 370 592 celkem se mezi městy řadí na druhé místo v ČR. Hustota obyvatel byla 1610 osob/km 2 v roce 2008. V jednotlivých částech města se výrazně liší od 60 obyvatel/km 2 v Brně-Kníničkách až do 7553 obyvatel/km 2 v Brně-Vinohradech. Výhodné geografické rozmístění Brna mu zaručuje těsné vazby na regiony východní a jižní Evropy, což příznivě ovlivňuje jeho ekonomický růst. Z ekonomického hlediska je Brno druhým ekonomicky nejsilnějším městem České republiky, jehož podíl na hrubém domácím republiky produktu činí 4% (v rámci Jihomoravského kraje více než 50%). Dominujícími odvětvími hospodářství jsou na území města zpracovatelský průmysl (výroba a opravy strojů a zařízení, potravinářství, výroba základních kovů a hutních výrobků, výroba elektrických a optických přístrojů, textilní průmysl), stavebnictví, obchod a školství. Zemědělská půda činí 35% území, z níž 67 % připadá na ornou půdu. Po roce 1989 nastal podstatný útlum výkonnosti průmyslové výroby, pokles významu místních, především průmyslových, podniků v celonárodním kontextu, přesun pracovní síly z průmyslu do terciární sféry (30% nárůst zaměstnanosti ve službách). Těžiště průmyslové výroby se začalo přesouvat do technologicky vyspělejší oblasti elektrotechniky. Brněnská průmyslová základna je nyní výrazně odvětvově diverzifikovaná, s charakterem výroby šetrným k životnímu prostředí. Její významnou část tvoří strojírenská výroba. Rozsáhlá je vědecko-výzkumná základna, která vychází z bohaté průmyslové tradice i široké školské základny. V Brně zahrnuje všechna klíčová průmyslová odvětví. Jedním z předpokladů rozvoje průmyslu je kvalitní nabídka vhodných nemovitostí. V Brně je tato nabídka pokryta přípravou industriální zóny o rozloze 190 ha s perspektivou dalšího rozvoje, poskytující výhledově výhody aglomerované ekonomiky ve zpracovatelských oborech s vysokou mírou přidané hodnoty. Poněkud užší je nabídka vhodných alternativních rozvojových ploch pro investory nesplňující některá z kritérií pobídkového zákona. Specifickou rozvojovou lokalitu představuje Technologický park, zaměřený na technologicky vyspělé druhy výrob, výzkum a vývoj. Brno zaujímá strategickou polohu v současné evropské dopravní síti. Město leží na křižovatce dálnic D1 a D2, které jsou součástmi magistrál mezinárodního významu západ-východ (E 50), a sever-jih (E 55, E 65). Územím Brna prochází první železniční koridor Berlín-Praha-Česká Třebová-Brno-Vídeň. Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm I.kategorie ICAO, které zároveň vykonává funkcí prvního záložního letiště pro Prahu. Město je spádovým územím, do kterého se sjíždí denně za prací přes 65 000 osob, nemalý počet studentů dojíždí za studiem. v Brně bylo v roce 2006 zaměstnáno celkem 241 150 osob. Město prochází za poslední období výraznými změnami v dopravní i technické infrastruktuře, rozsáhlou výstavbou spojenou s nabídkou služeb, rozvoje technologického parku, rozvoje bydlení, změnami v zaměření průmyslu. Na území města se vyskytuje značné množství brownfields a strategií města je preferovat zástavbu v intravilánu, uvnitř zastavitelného území před záběrem rozvojových ploch na okraji města. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 15

Na území aglomerace se nachází 30 maloplošných chráněných území o rozloze 327 ha (viz následující obrázek: přírodní rezervace (PR) Bosonožský hájek (1) PR Břenčák (2) PR Černovický hájek (3), PR Hornek (4), PR Jelení žlíbek (5), PR Kamenný vrch (6), PR Krnovec (7), národní přírodní památka (NPP) Červený kopec (8), NPP Stránská skála (9), přírodní památka (PP) Augšperský potok (10), PP Babí doly (11), PP Bílá hora (12), PP Holásecká jezera (13), PP Junácká louka (14), PP Kavky (15), PP Kůlny (16), PP Medlánecká skalka (17), PP Medlánecké kopce (18), PP Mniší hora (19), PP Na skalách (20), PP Netopýrky (21), PP Obřanská stráň (22), PP Pekárna (23), PP Rájecká tůň (24), PP Skalky u přehrady (25), PP Soběšické rybníčky (26), PP Údolí Kohoutovického potoka (27), PP Velká Klajdovka (28), PP Žebětínský rybník (29). Obrázek 5: Chráněná území v Brně Zdroj: MMB, OŽP Žádné z těchto území nespadá do kategorie chráněné krajinné oblasti a proto nebyly na území města vyhodnoceny oblasti s překročenými imisními limity v ochraně vegetace. B.2 Klimatické údaje Město leží v průměrné nadmořské výšce 227 m n.m., v oblasti s minimální venkovní výpočtovou teplotou -12 C a s intenzivními větry. Základní klimatické údaje byly převzaty z ČSN 060210. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 16

Tabulka 12: Klimatické údaje ( C) střední teplota v topném období počet otopných dnů topné období pro t em = 12 C 3,6 222 topné období pro t em = 13 C 4,0 232 roční průměrná teplota vzduchu 8,4 Centrální a jihovýchodní část města Brno se nachází v teplé klimatické oblasti, severozápadní pak spadá do oblasti s mírně teplým klimatem. Průměrná (roční) teplota + 9,4 C Absolut.max.teplota (1952, 1957) + 36,2 C Absolut.min.teplota (1920) - 26,4 C Půměrné denní teploty v letním období ( v měsících červen - srpen ) dlouhodobý průměr + 17,8 C Průměrné denní teploty v zimním období ( v měsících prosinec - únor) dlouhodobý průměr - 1,0 C Za poslední období (1992-1995) + 0,4 C Průměrné množství srážek za rok 505 mm Průměrný sluneční svit za rok 1 771 hod. Průměrný počet dnů se srážkami 150 dnů Převládající směry větrů severozápadní Obrázek 6: Větrná růžice, stanice Brno - Tuřany Zdroj: ČHMÚ, ÚEK město Brno Tabulka 13: Větrná růžice Četnost hlavních směrů větru v % třída rychlosti (m/s) směr větrů 1-2 3-7 8 celkem 1999-2002 celkem 2001 S 3,19 6,1 0,46 9,75 9,20 SV 5,62 7,17 0,87 13,66 12,30 V 5,01 8,64 0,25 13,9 12,60 JV 3,08 7,45 1,17 11,7 11,10 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 17

J 3,76 4,48 0,44 8,68 6,00 JZ 3,81 5,16 0,11 9,08 7,70 Z 7,78 5,1 1,09 13,97 19,10 SZ 3,55 10,09 1,45 15,09 16,70 celkem 35,80 54,19 5,84 95,83 94,70 bezvětří 4,17 5,30 B.3 Topografické údaje Území města Brno se nachází na styku dvou geomorfologických oblastí, jeho severozápadní část je představena Brněnskou vrchovinou, jihovýchodní pak Západní Vněkarpatskou sníženinou. Geografická pozice města je následující: 49 12' severní šířky, 16 34' východní délky Nadmořská výška města Brna: 190 479 m Obrázek 7: Topografická mapa města Brna Terén města je konfigurován podél vodních toků do uzavřených kotlin (Bystrcká, Žabovřeská, Pisárecká, Maloměřická), které jsou špatně provětrávány. V jižní části města se údolí otevírají a postupně přechází do roviny otevřené k jihovýchodu. V uzavřených kotlinách se projevuje větší četnost inverzních situací a přízemních mlh. Na území města převládá severozápadní proudění vzduchu, které je pro rozptyl škodlivin v oblasti příznivější. Hodnoty jsou uvedeny jednak za období 1999-2002, jednak pro rok 2001. V topném období převládá nepříznivý vliv jižních a jihovýchodních větrů resp. bezvětří. Teploty vzduchu jsou ovlivněny koncentrací zástavby, reliéfem terénu především v severní členitější části města a sklonem k vytváření inverzních situací a přízemních mlh v uzavřených kotlinách a v údolních nivách řek. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 18

B.4 Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva Odhad rozlohy znečištěných oblastí je uveden ve Sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí 4 zveřejněného ve Věstníku MŽP. S využitím dat o rozloze a počtu obyvatel jednotlivých městských částí byla vypočtena rozloha území a počet exponovaných obyvatel. Kromě obyvatel města jsou exponovanými skupinami také osoby, které do Brna jezdí pracovat či studovat a které výpočet nezahrnuje. Jak vyplývá z výpočtu je zhoršenou kvalitou ovzduší dotčeno 46% obyvatel Brna na rozloze 33% území aglomerace Brno celkem. Obrázek 8: Vymezení oblastí s překročenými hodnotami IL a CIL pro ochranu lidského zdraví v roce 2007 dle ČHMÚ a podpůrný obrázek z rozptylové studie pro Brno 2010 Zdroj: vlevo: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007; Vpravo: RS Brno 2010, modelové pole ročních průměrných koncentrací PM 10, J. Bucek. B.5 Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci Brno Prioritou jsou obecně veškeré městské části, na jejichž území byly na základě vyhodnocení imisních dat za rok 2007 vyhlášeny OZKO. Vzhledem k vysokému počtu městských částí, na jejichž území byly OZKO vyhlášeny, bylo pořadí priorit stanoveno s přihlédnutím k počtu obyvatel žijících v OZKO a k tomu, zda jsou překračovány meze tolerance nebo více imisních limitů. Za prioritní jsou považovány všechny městské části, kde žije v OZKO nejméně 1000 obyvatel (viz Tabulka 15, limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistických důvodů jedná se o setinu procenta obyvatel ČR). 4 SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 19

Prioritní městské části v aglomeraci Brno rozlohou znečištěných oblastí Co do rozlohy jsou zhoršenou kvalitou ovzduší nejvíce postiženy městské části: Brno-jih Brno-střed Brno-Tuřany Prioritní městské části počtem exponovaných obyvatel Počet exponovaného obyvatelstva je nejvyšší v těchto městských částech: Brno-střed (63 469 obyvatel) Brno-Židenice (20 023 osob) Brno-Bohunice (15 996 osob) Tyto prioritní městské části jsou stanoveny na základě výpočtu, uvedeného v následující tabulce (Tabulka 14). Důvody pro výběr těchto oblastí plyne i předpokládaného imisního zatížení těchto oblastí ve výhledu k roku 2010 (je dokumentováno 2 obrázky): imisním zatížením NO 2 (předpoklad roku 2010 a rozsah překročení imisního limitu pro roční koncentrace NO 2 pokud bude pokračovat stávající trend, nebudou realizována stávající opatření a přijata dodatečná opatření); oblast s překračovaným imisním limitem a četností překročení pro PM 10 (předpoklad roku 2010 a rozsah překročení imisního limitu pro roční koncentrace PM 10 pokud bude pokračovat stávající trend, nebudou realizována stávající opatření a přijata dodatečná opatření). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 20

Tabulka 14: Stanovení rozlohy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a počtu exponovaných obyvatel Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL NO2 (r IL + MT) B(a)P (CIL) Počet obyvatel celkem Počet exponovaných obyvatel Rozloha překročení IL Úřad městské části Brno-Bohunice 99,9-99,9 7,8 16 012 15 996 3,0 Úřad městské části Brno-Bosonohy 46,9-46,9 0,7 2 256 1 058 3,4 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8-84,8 6,9 3 190 2 705 5,3 Úřad městské části Brno-jih 95-95 38,2 7 962 7 564 14,3 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7-7,7 7,7 3 865 298 0,3 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2-2,2 2,2 13 440 296 0,1 Úřad městské části Brno Komín 0,7-0,7 0,7 7 226 51 0,1 Úřad městské části Brno-Královo Pole 7,4 4,1 11,5 19 27 829 3 200 1,1 Úřad městské části Brno Líšeň 5,4-5,4 25 495 1 377 0,8 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 12,6 2,8 12,6 2,8 2,8 4 955 624 1,2 Úřad městské části Brno-Medlánky 11,9 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 63-63 9,7 11 292 7 114 1,0 Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 20,1 Úřad městské části Brno-sever 15,5 7,4 19,4 3,5 11,9 46 703 9 060 2,4 Úřad městské části Brno-Slatina 88,7-88,7 5,7 8 579 7 610 5,2 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 60-60 24,2 14 130 8 478 2,0 Úřad městské části Brno-střed 70,3 13,3 83,6 42,1 75 920 63 469 12,2 Úřad městské části Brno-Tuřany 70,6-70,6 11,6 4 712 3 327 11,2 Úřad městské části Brno-Vinohrady 50,7 21,3 50,7 68,6 14 749 7 478 1,0 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 34,1-34,1 43,4 22 205 7 572 1,5 Úřad městské části Brno Źidenice 97,3 37,4 97,3 6,1 20 579 20 023 4,9 Úřad městské části Brno - Chrlice 50,6-50,6 7 376 3 732 4,8 Celkem 171 031 75,8 IL=imisní limit CIL=cílový imisní limit IL pro PM 10 je v platnosti od 1.1.2005 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 21

Obrázek 9: Oblasti s překročením imisního limitu pro denní průměrné koncentrace PM 10 (LV = 50 µg/m 3 ) a četnosti překročení (35 dní) Zdroj: Studie Brno 2010, ENVIROS, s.r.o., RS J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 22

Obrázek 10: Oblasti s překročením imisního limitu pro roční průměrné koncentrace NO 2 Město Brno Aktualizace - Stav 2007 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 23

C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA C.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Statutární město Brno je územně členěno na 29 městských částí, Magistrát města Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného obecního úřadu. Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/2004. C.2 Kontakty a odpovědné osoby C.2.1 Magistrát města Brna Magistrát města Brna Úsek rozvoje města Odbor životního prostředí (OŽP) Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Vaněček Tel.: +420 542 174 500 Sekretariát: Kateřina Págová Tel: +420 542 174 501 Fax: +420 542 174 509 Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí Referát ochrany ovzduší p. Stanislav Švehlák Tel.: +420 542 174 558 C.2.2 Úřady městských částí Tabulka 2: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty, vykonávající agendu v oblasti ochrany ovzduší MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 1 Brno střed Dominikánská 2, 601 69 tel. Ústř. 542 526 111, fax. 542 526 395 E-mail: podatelna@stred.brno.cz WWW: www.stred.brno.cz 2 Brno Žabovřesky Horova 28, 616 00 tel. Ústř. 549 523 511, fax. 549 257 422 E-mail: info@zabovresky.brno.cz www.brno.cz/zabovresky 3 Brno Královo Pole Palackého tř. 59, 612 93 tel. Ústř. 541 588 111, fax. 549 245 440 E-mail: info@krpole.brno.cz WWW.kralovopole.brno.cz Odbor životního prostředí Měnínská 4 tel. 542 526 150 Oddělení životního prostředí Horova 28 tel. 549 523 566 Odbor životního prostředí Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 24

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 4 Brno - sever Bratislavská 70, 601 47 tel. ústř. 532 151 111, fax. 545 542 276 E-mail: info@sever.brno.cz WWW: www.brno.cz/sever/ 5 Brno - Židenice Gajdošova 7, 615 00 tel. ústř. 548 426 111, fax. 548 426 129 E-mail: info@zidenice.brno.cz WWW: www.zidenice.cz 6 Brno - Černovice Bolzánova 1, 618 00 tel. ústř. 548 129 811, fax. 548 129 853 E-mail: info@cernovice.brno.cz www.brno.cz/cernovice 7 Brno - jih Mariánské nám.13, 617 00 tel. ústř. 545 427 511, fax. 545 233 413 E-mail: info@brno-jih.cz WWW: www.brno-jih.cz 8 Brno - Bohunice Dlouhá 3, 625 00 tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax. 547 352 946 E-mail: info@bohunice.brno.cz WWW: www.brno.cz/bohunice/ 9 Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, 625 00 tel. ústř. 547 139 211, fax. 547 139 230 E-mail: info@sliskovec.brno.cz WWW: www.radnice.info/staryliskovec 10 Brno - Nový Lískovec Oblá 75a, 634 00 tel. ústř. 547 428 910, fax. 547 211 334 E-mail: info@nliskovec.brno.cz WWW: www.nliskovec.brno.cz 11 Brno - Kohoutovice Bašného 36, 623 00 tel. ústř. 547 130 511, fax. 547 130 522 E-mail: info@kohoutovice.brno.cz WWW: www.kohoutovice.brno.cz 12 Brno - Jundrov Veslařská 56, 637 00 Brno tel. ústř. 541 420 361, fax. 541 220 001 E-mail: info@jundrov.brno.cz WWW: www.brno.cz/mc/jundrov/ 13 Brno - Bystrc nám. 28. dubna 60, 635 00 tel. ústř. 546 125 111, fax. 546 125 224 E-mail: info@bystrc.brno.cz Oddělení životního prostředí a místního hospodářství Bratislavská 70 tel. 532 151 236 Referát dopravy a ŽP Gajdošova 7 tel.: 548 426 121 Odbor životního prostředí Bolzanova 1 tel. 548 129 836 Referát životního prostředí Mariánské nám. 13 tel. 545 427 522 Oddělení ŽP Dlouhá 3 tel.: 547 423 830 Referát tvorby a ochrany životního prostředí a hygieny Klobásova 9 tel. 547 139 238 Referát ŽP Oblá 75a tel.: 547 428 918 Oddělení ŽP Bašného 36 tel.: 547 130 571 Úsek životního prostředí: Veslařská 56 tel. 541 420 376 Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 25

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší WWW: www.bystrc.cz 14 Brno - Kníničky Nová 11, 635 00 tel. ústř. 546 221 550, fax. 546 221 550 E-mail: info@kninicky.brno.cz WWW: www.brno-kninicky.cz 15 Brno - Komín Vavřinecká 15, 624 00 tel. ústř. 541 428 161, fax. 541 222 481 E-mail: info@komin.brno.cz www.brno-komin.cz 16 Brno - Medlánky Hudcova 7, 621 00 tel. ústř. 541 273 111, fax. 541 225 573 E-mail: info@medlanky.brno.cz http://www.eurady.cz/medlanky/ 17 Brno - Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám.11, 621 00 tel. ústř. 541 421 711, fax. 541 226 124 E-mail: info@reckovice.brno.cz WWW: www.brno.cz/reckovice 18 Brno - Maloměřice a Obřany Selská 66, 614 00 tel. ústř. 545 423 930, 545 423 940, fax. 545 423 983 E-mail: info@malomerice.brno.cz WWW: www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/ 19 Brno - Vinohrady Velkopavlovická 25, 628 00 tel. ústř. 544 233 513, fax. 544 210 825 E-mail: info@vinohrady.brno.cz WWW: www.brno.cz/mc/vinohrady 20 Brno - Líšeň Jírova 2, 628 00 tel. ústř. 544 424 811, fax. 544 211 010 E-mail: info@lisen.brno.cz WWW: www.brno.cz/lisen/ Agendu vykonává pověřená městská část Brno-Bystrc Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 Odbor životního prostředí Vavřinecká 15 tel. 541 428 177 Odbor životního prostředí: Hudcova 7, tel. 549 273 111 Oddělení životního prostředí ochrana ovzduší, odpadové hospodářství Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 Odbor životního prostředí, zemědělství a vnitřních věcí Selská 66 tel. 545 423 938 Odbor životního prostředí Velkopavlovická 25 tel. 544 210 839 Odbor technický Referát životního prostředí Jírova 2 544 424 877 21 Brno - Slatina Budínská 2, 627 00 tel. ústř. 533 433 573, fax. 545 216 285 E-mail: mcslatina@atlas.cz WWW: www.mcslatina.org 22 Brno - Tuřany Tuřanské nám. 1, 620 00 tel. ústř. 545 128 211 fax. 545 128 212 E-mail: info@turany.cz Odbor technický Referát životního prostředí a zemědělství Budínská 2 tel. 533 433 588 Referát životního prostředí Tuřanské nám. 1 tel. 545 220 017/109 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 26

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší WWW: www.turany.cz 23 Brno - Chrlice Chrlické nám. 4, 643 00 tel. ústř. 545 427 211, fax. 545 238 069 E-mail: info@chrlice.brno.cz www.chrlice.brno.cz 24 Brno - Bosonohy Bosonožské nám. 1, 642 00 tel. ústř. 547 422 711, fax. 547 422 719 E-mail: info@bosonohy.brno.cz www.brno.cz/bosonohy Odbor živ. prostředí, odpad hosp. Chrlické nám. 4 tel. 545 427 211 Odbor životního prostředí Bosonožské nám. 1 tel. 547 422 713 25 Brno - Žebětín Křivánkovo nám. 35, 641 00 tel. ústř. 546 217 110, fax. 546 217 301 E-mail: info@zebetin.brno.cz WWW: www.zebetin.webpark.cz 26 Brno - Ivanovice Mácova 3, 621 00 tel. ústř. 541 226 695, fax. 549 271 494 E-mail: info@ivanovice.brno.cz www.radnice.info/ivanovice 27 Brno - Jehnice Nám. 3. května č. 5, 621 00 tel. ústř. 541 237 425, fax. 541 237 157 E-mail: info@jehnice.brno.cz WWW: www.mcjehnice.brno.cz Úsek životního prostředí Křivánkovo nám. 35 tel. 546 217 301 Agendu vykonává pověřená městská část Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 Agendu vykonává MČ Brno - Královo pole Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 28 Brno - Ořešín Ronovská 10, 621 00 tel. ústř. 541 237 257, fax. 541 237 257 E-mail: info@oresin.brno.cz WWW: www.brno.cz/mc/oresin 29 Brno - Útěchov Adamovská 6, 644 00 tel. ústř. 541 239 135, fax. 541 239 135 E-mail: info@utechov.brno.cz WWW: www.volny.cz/utechov MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 Odbor životního prostředí Adamovská 6 tel. 541 239 135 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 27

D. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ D.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech D.1.1 Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb. Platné imisní limity uvádí následující tabulka rozlišovány jsou imisní limity pro ochranu zdraví lidí a imisní limity pro ochranu ekosystémů/vegetace. Posouzení kvality ovzduší na území města Brna byla provedeno pro následující látky pro které je stanoven imisní limit nebo cílový imisní limit. Přípustné úrovně koncentrací znečišťujících látek (imisní limity), maximálně přípustné četnosti překročení, data splnění imisního limitu a údaje podstatné pro způsob posuzování kvality ovzduší (horní s dolní mez pro posuzování) jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 15: Imisní limity vyhlášené na ochranu zdraví lidí, imisní limity na ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Dlouhodo bé imisní Imisní limit pro ochranu zdraví lidí cíle O 3 Imisní limit pro ochranu ekosystému Cílové imisní limity pro ochranu Cílové imisní limity O 3 Oxid siřičitý SO 2 1 hodina 350 µg*m -3 - - 24 Oxid siřičitý SO 2 24 hodin 125 µg*m -3 75 µg*m -3 50 µg*m -3 3 Oxid uhelnatý CO maximální denní osmihodinový 10 mg*m -3 7 mg*m -3 5 mg*m -3 klouzavý průměr Prašný aerosol PM 10 24 hodin 50 µg*m -3 30 µg*m -3 20 µg*m -3 35 Prašný aerosol PM 10 1 kalendářní rok 40 µg*m -3 14 µg*m -3 10 µg*m -3 Olovo Pb 1 kalendářní rok 0,5 µg*m -3 0,35 µg*m -3 0,2 µg*m -3 Oxid dusičitý NO 2 1 hodina 200 µg*m -3 140 µg*m -3 100 µg*m -3 18 Oxid dusičitý NO 2 1 kalendářní rok 40 µg*m -3 32 µg*m -3 26 µg*m -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg*m -3 3,5 µg*m -3 2 µg*m -3 Oxid siřičitý SO 2 kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) 20 µg*m -3 Oxidy dusíku NO X 1 kalendářní rok 30 µg*m -3 Arsen As 1 kalendářní rok 6 ng*m -3 3,6 ng*m -3 2,4 ng*m -3 Kadmium Cd 1 kalendářní rok 5 ng*m -3 3 ng*m -3 2 ng*m -3 Nikl Ni 1 kalendářní rok 20 ng*m -3 14 ng*m -3 10 ng*m -3 Benzo(a)pyren B(a)P 1 kalendářní rok 1 ng*m -3 0,6 ng*m -3 0,4 ng*m -3 Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace Ochrana zdraví lidí maximální denní osmihodinový klouzavý průměr AOT40 maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 120 µg*m -3 25x v průměru za 3 roky 18000 µg*m -3 *h 120 µg*m -3 Ochrana vegetace AOT40 6000 µg*m -3 *h STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 28

D.1.2 Oxid siřičitý (SO 2 ) Oxid siřičitý (SO 2 ) je dráždivá látka, která způsobuje zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity. Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24-hodinovou koncentraci SO 2 nebyl v roce 2007 na území aglomerace Brno překročen. Pouze na 1,6 % území ČR přesahovaly koncentrace SO 2 dolní mez pro posuzování (LAT). Na žádném měřícím místě nebyl překročen hodinový imisní limit 350 µg.m -3. Z hlediska aglomerace Brno nebyla dolní mez pro posuzování překročena nikde. Obrázek 11: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO 2 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace SO 2 v aglomeraci Brno (nemá již imisní limit), dále pak 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace (imisní limit) a 25. nejvyšší hodinové koncentrace (imisní limit). Průměrné roční koncentrace SO 2 Průměrné roční koncentrace SO 2 jsou v aglomeraci Brno nízké. Značný byl pokles koncentrací SO 2 začátkem 90. let 20. století, kdy bylo celorepublikově významně investováno do odsíření největších zdrojů SO 2. V aglomeraci Brno to znamenalo pokles na cca 20% původních koncentrací. Průměrná roční koncentrace SO 2 již v současnosti nemá imisní limit, ale až do konce roku 2006 platilo NV č. 350/2002 Sb. (od 1.1.2007 novelizováno NV č. 597/2006 Sb.), které stanovovalo pro průměrnou roční koncentraci SO 2 imisní limit 50 µg*m -3. Z uvedeného je patrné, že imisní limit v aglomeraci Brno nebyl na žádné z lokalit po celou dobu jejich měření překročen. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 29

V posledních 5 letech jsou již koncentrace velmi nízké a poměrně vyrovnané. Mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých zdrojů. Průměrné roční koncentrace SO 2 jsou tabelárně zpracovány v tabulce 16. Tabulka 16: Průměrné roční koncentrace SO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace SO 2 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 7,08 6,66 4,63 5,80 5,40 5,42 4,86 Brno-Lány 9,28 8,74 8,27 9,44 Brno-Svatoplukova 5,52 8,34 6,48 6,23 5,63 6,93 6,58 Brno-Výstaviště 8,63 7,67 6,90 7,44 7,52 Brno-Zvonařka 5,01 5,03 5,33 8,22 6,55 6,89 5,62 Brno-střed 5,06 4,87 4,76 5,21 4,32 Brno-Kroftova 3,68 1,70 1,97 2,35 1,53 Brno-Tuřany 7,62 7,64 5,49 5,87 5,94 4,98 4,10 Brno-Soběšice 4,29 4,18 3,45 8,85 5,60 1,94 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 125 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 3x překročena, proto je v příslušné tabulce i na obrázku vynášená 4. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace SO 2, která pokud překročí hranici 125 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 75 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 50 µg*m -3. Barevné pozadí obrázku č. 12 charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 17: 4. nejvyšší 24hodinové ČHMÚ) koncentrace SO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO 2 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 29,30 26,90 14,74 17,73 18,53 13,81 12,51 Brno-Lány 31,91 30,01 26,76 34,57 Brno-Svatoplukova 12,45 17,51 15,19 12,73 13,35 12,74 10,50 Brno-Výstaviště 33,48 25,69 21,18 18,59 17,57 Brno-Zvonařka 23,00 23,68 12,12 23,75 25,15 15,77 10,56 Brno-střed 16,16 15,07 23,37 18,28 11,21 7,23 Brno-Kroftova 21,00 13,70 13,70 13,50 9,50 Brno-Tuřany 38,79 42,54 21,09 24,73 33,11 16,81 15,56 Brno-Soběšice 25,00 27,00 14,00 50,00 51,00 5,30 4,50 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 30

25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 350 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 24x překročena, proto je v následující tabulce č. 19 a na obrázku č. 12 vynášená 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2, která pokud překročí hranici 350 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Hodinové koncentrace SO 2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se již ve výčtu neobjevuje lokalita Brno-Soběšice pracující v manuálním měřícím programu. Tabulka 18: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 38,03 48,76 22,73 25,59 31,03 26,10 17,04 Brno-Lány 60,06 56,48 38,46 50,19 50,48 Brno-Svatoplukova 24,88 31,17 21,59 18,30 24,31 16,24 14,65 Brno-Výstaviště 48,19 48,62 30,17 32,74 23,70 Brno-Zvonařka 36,61 44,90 18,16 34,60 41,61 22,37 14,38 Brno-střed 23,74 30,60 30,63 31,42 21,57 12,78 Brno-Kroftova 43,62 Brno-Tuřany 71,42 64,11 31,16 38,61 64,18 31,69 22,37 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 31

Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace SO 2, aglomerace Brno 2002-2008 10 9 8 Koncentrace (µg*m -3 ) 7 6 5 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 32

Obrázek 13: 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO 2, aglomerace Brno 2002-2008 60 50 Koncentrace (µg*m -3 ) 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 33

Obrázek 14: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-20008 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2, aglomerace Brno 2002-2008 80 70 60 Koncentrace (µg*m -3 ) 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 34

D.1.3 Částice PM 10 a PM 2,5 Suspendované částice jsou emitovány jak přírodními (např. sopky či prašné bouře), tak i antropogenními (např. elektrárny a průmyslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká část populace. V Brně patří mezi nejvýznamnější primární zdroje emisí prachových částic doprava, procesy spalování tuhých paliv (průmyslové i v sektoru bydlení), průmyslové fugitivní emise prachu (slévárny), přeprava a zejména nakládka a vykládka materiálů, spalování dřeva a ostatní biomasy, požáry, demolice budov, stavby, výkopy. Nezpevněné a nebo nezatravněné plochy, kde vlivem půdní eroze vznikají částečky prachu, také patří mezi základní zdroje pro vznik prašnosti (neevidovaných v emisních bilancích). Částečky prachu se vlivem fyzikálních procesů v atmosféře zmenšují a čím jsou menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich odbouratelnost v atmosféře je minimální a zůstávají zde po výrazně delší dobu, než klasické polutanty. Nezpevněné a nezatravněné plochy jsou zřejmě nejvýznamnějším zdrojem emisí primární prašnosti ve městě Brně (jejich emise nejsou sledovány a nejsou podchyceny v emisních bilancích). Podle významu druhým zdrojem prachu je přenos prachových částic ze zemědělsky obdělávaných polí a blízkosti města Brna. Především v době suchého a současně větrného počasí se částečky prachu dostávají do vznosu a padají na město. Primárními zdroji prachových částic jsou zdroje REZZO 1 a REZZO 2 (průmysl). U těchto zdrojů rozhodují o jejich vlivu na kvalitu ovzduší dva faktory - emisní vydatnost a výška komína. Především výška komína je zásadní pro rozptyl částic. Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má dostatečnou výšku komína. To je v Brně případ např. Teplárny Brno Sever a SAKO Brno a.s. I přes svůj významný emisní podíl je jejich příspěvek k imisnímu zatížení prachem minimální. Podíl REZZO 3 na primárních emisích pevných částic je v aglomeraci Brno cca 10 až 15 % což není mnoho. Důvodem je značná teplofikace a plynofikace města. Nicméně i zde určitě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože malé zdroje mají nízké komíny a tím výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Negativní zdravotní účinky PM 10 a PM 2,5 se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Při chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění a snižovat funkci plic. Z NV č. 597/2006 vyplývá, že v případě PM 10 se sledují dva průměry roční a 24- hodinový a sice jeho 36. nejvyšší hodnota. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí ČR, stejně jako v předešlých letech, je Ostravsko a Karvinsko. Z celkového počtu 155 lokalit, na kterých je měřena frakce PM 10 suspendovaných částic, došlo na 54 stanicích (35 % stanic) k překročení 24hodinového imisního limitu PM 10 (50 µg.m -3 max. 35x v roce). Roční imisní limit PM 10 (40 µg.m -3 ) byl překročen na 16 sledovaných lokalitách. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 35

V případě obou uvedených imisních charakteristik frakce PM 10 došlo v roce 2007 proti roku 2006 k výraznému snížení počtu lokalit s překročením imisního limitu. Tento pokles byl ovlivněn příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami především v lednu a únoru 2007. Pokles koncentrací PM 10 je patrnější proti roku 2006 na městských a předměstských pozaďových stanicích, než na dopravních a průmyslových lokalitách. V roce 2007 došlo ke zmenšení plochy území nadlimitních 24 hodinových koncentrací PM 10 zejména v Ústeckém, Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Tato skutečnost je znázorněna na Obrázek 16:, k překročení limitu došlo na 6,3 % území státu. Velikost území, kde byl překročen roční imisní limit pro PM 10 v roce 2007, se také zmenšilo, je to pouze 0,7 % plochy ČR. Od roku 2005 se měří také jemnější frakce částic PM 2,5. V roce 2007 byla měřena na 32 lokalitách. Z tohoto počtu byl na 5 stanicích překročen roční limit 25 µg.m -3, který byl stanoven evropskou směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Tato směrnice bude v nejbližší době zahrnuta do české legislativy. Lokality s překročením limitu se nacházely v Moravskoslezském kraji (Bohumín, Věřňovice, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh a Třinec-Kosmos). Z níže uvedených map a obrázků vyplývá, že v aglomeraci Brno je překročen roční imisní limit pouze na dopravních stanicích (Brno-Úvoz, Brno-Svatoplukova), jejichž reprezentativnost je však pouze pro oblast zhruba 100 až 200 metrů v okolí stanice. Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je již překračován na více lokalitách. V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM 10 v aglomeraci Brno (imisní limit) a PM 2,5 (připravovaný imisní limit) a dále pak 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002 Obrázek 15: Pole roční průměrné koncentrace PM 10 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 36

Obrázek 16: Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Průměrné roční koncentrace PM 10 a PM 2,5 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 14 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 10 µg*m -3. K překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 10 docházelo v posledních letech na dopravních stanicích. Všechny stanice ve sledovaném období se pohybují nad horní mezí pro posuzování. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Zhruba od roku 2000 je trend průměrných ročních koncentrací přibližně vyrovnaný, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise TZL z malých zdrojů. Částice do aerodynamického průměru 2,5µm se měří v aglomeraci Brno dlouhodobě pouze v lokalitě Brno-Tuřany (od roku 2004). Od 11/07 přibyly další lokality - Brno-Svatoplukova, Brno-Výstaviště (do 12/08), Brno-Zvonařka a Brno- Lány (od 1/08). Tato škodlivina prozatím nemá českou legislativou stanovený imisní limit, ale v nové směrnici Evropské komise 2008/50/ES již imisní limit figuruje a evropská legislativa je přenášena do české v podobě návrhu novelizace zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, kde se již rovněž imisní limit pro PM 2,5 vyskytuje a má hodnotu 25 µg.m -3. Z výsledků naměřených v lokalitě Brno-Tuřany vyplývá, že koncentrace PM 2,5 se pohybují v okolí hodnoty imisního limitu a jejich hodnota je opět odvislá od meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimní části roku. Dá se tedy předpokládat, že pokud v období říjen březen budou nízké teploty, delší dobu trvající sněhová pokrývka a vyskytnou se teplotní inverze, budou se koncentrace STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 37

blížit a mohou i překročit imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM 2,5. Dopravní lokality vykazují překročení PM 2,5 i v klimaticky příznivějším kalendářním roku 2008. Od 11/2007 přibyly další lokality (Brno Svatoplukova, Brno Zvonařka, Brno Výstaviště /do 12/2008/ a Brno Lány (od 01/2009) Tabulka 19: Průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace PM 10 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 55,50 32,67 24,55 26,65 34,73 27,72 Brno-Lány 42,67 36,01 39,67 Brno-Svatoplukova 56,60 43,65 49,97 39,69 40,22 Brno-Výstaviště 18,44 31,94 33,12 39,55 34,87 Brno-Zvonařka 63,53 41,24 46,02 36,78 34,37 Brno-Masná 34,83 33,63 Brno-střed 49,39 47,90 45,01 35,16 34,41 Brno-Kroftova 26,31 31,72 28,82 32,06 40,25 21,15 23,08 Brno - Úvoz (hot spot) 44,00 Brno-Tuřany 34,20 39,47 31,39 33,39 36,15 27,83 25,93 Brno-Dobrovského 38,96 35,25 33,98 26,52 22,81 23,21 Brno-Krasová ul. 30,88 33,92 27,25 25,61 Brno-Soběšice 24,01 23,97 23,50 25,45 27,40 19,16 17,88 Brno-Húskova 31,27 30,52 * hodnoty uvedené kurzívou jsou přepočteny faktorem 0,8 z SPM dle zákona 86/2002 Sb. Tabulka 20: Průměrné roční koncentrace PM 2,5, Aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrná roční koncentrace PM 2,5 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Svatoplukova 28,528 Brno-Výstaviště 25,214 Brno-Zvonařka 26,23 Brno-Tuřany 21,857 26,343 27,576 20,224 19,016 Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 38

Obrázek 17: Průměrné roční koncentrace PM 2,5, Aglomerace Brno, 2004-2007 Průměrné roční koncentrace PM 2,5, aglomerace Brno 2002-2008 40 35 30 Koncentrace (µg*m -3 ) 25 20 15 10 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Tuřany LV* 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 50 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 35x překročena, proto je v obrázku vynášena 36. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace PM 10, která pokud překročí hranici 50 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 30 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 20 µg*m -3. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Překročení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 je nejčastějším případem překračování imisních limitů v celé ČR. V aglomeraci Brno hodnoty koncentrací v jednotlivých lokalitách kulminovaly v letech 2005 a 2006, kdy vlivem dlouhé a chladné zimy 2005/2006 včetně velmi špatných rozptylových podmínek způsobených teplotními inverzemi došlo k nejvíce překročením koncentrace 50µg.m -3. Zejména v měsíci lednu roku 2006 došlo k 19 (Brno-Tuřany) překročením, čímž se za jediný měsíc z více než poloviny vyčerpal limit 35 překročení pro celý kalendářní rok. Roky 2007 a zejména 2008 se pak jeví jako nejlepší za posledních 7 let, kdy imisní limit není v lokalitách neovlivněných dopravou překročen. Původ tohoto zlepšení je nutno hledat především v příznivých meteorologických podmínkách v zimním období krátká, relativně teplá zima, kratší topné období, velmi slabé teplotní inverze atp. V celém sledovaném období se koncentrace PM 10 na všech lokalitách pohybovaly nad horní mezí pro posuzování. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 39

Tabulka 21: 6. nejvyšší 24hodinová ČHMÚ) koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2002-2008 (Zdroj 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 46,98 37,05 Brno-Lány 48,56 63,25 54,87 57,55 Brno-Svatoplukova 66,43 Brno-Výstaviště 58,77 Brno-Zvonařka 60,10 Brno-Masná 54,00 51,00 Brno-střed 84,74 84,67 71,29 59,17 55,29 Brno-Kroftova 46,22 44,36 55,00 51,00 38,00 39,00 Brno - Úvoz (hot spot) 71,00 Brno-Tuřany 55,59 62,57 55,42 61,58 63,13 51,25 44,88 Brno-Dobrovského 58,00 58,00 44,00 41,00 37,00 Brno-Krasová ul. 44,00 42,00 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 40

Obrázek 18: Průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno 2002-2008 70 60 50 Koncentrace (µg*m -3 ) 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Brno-Húskova Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 41

Obrázek 19: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, aglomerace Brno, 2002-2008 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, aglomerace Brno 2002-2008 90 80 70 Koncentrace (µg*m -3 ) 60 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 42

D.1.4 Oxid dusičitý (NO 2 ) Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity. K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého pro zdraví lidí (40 µg.m -3 ) dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst (obrázek 19). Z celkového počtu 182 lokalit, kde byl v roce 2007 monitorován oxid dusičitý, došlo k překročení ročního imisního limitu na 17 stanicích. Imisní limit včetně meze tolerance (46 µg.m -3 ) byl překročen na 6 lokalitách. Hodinový imisní limit (200 µg.m -3 ) s mezí tolerance (240 µg.m -3 ) byl překročen na silně dopravně zatížené stanici Praha 2-Legerova. Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření. Imisních limitů pro NO 2 je třeba závazně dosáhnout k 31.12.2009. Obrázek 20: Pole roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno dochází v dopravou zatížených lokalitách k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO 2. V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace NO 2 v aglomeraci Brno (imisní limit) a 19. nejvyšší hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002. Průměrná roční koncentrace NO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 32 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 26 µg*m -3. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 43

Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Pro koncentrace NO 2 obecně je důležité, je-li lokalita ovlivněna dopravou nebo nikoli. V případě průměrných ročních koncentrací v lokalitách aglomerace Brno dochází k překročení imisního limitu pouze v dopravou nejzatíženějších lokalitách. Pozaďové lokality jako např. Brno-Tuřany se pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Tabulka 22: Průměrné roční koncentrace NO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace NO 2 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 32,72 30,40 31,26 31,99 28,53 30,96 Brno-Lány 28,81 32,83 32,05 33,44 33,92 Brno-Svatoplukova 43,43 41,17 43,38 49,30 54,71 47,29 47,05 Brno-Výstaviště 33,78 39,51 32,61 37,16 40,41 37,54 Brno-Zvonařka 38,89 40,28 32,53 44,25 41,04 35,60 Brno-Masná 29,75 27,64 14,43 Brno-střed 44,56 46,69 46,12 47,51 42,35 40,90 Brno-Kroftova 29,09 24,98 41,68 35,95 25,49 23,77 Brno - Úvoz (hot spot) 48,27 Brno-Tuřany 20,40 23,07 20,22 21,85 23,62 20,54 19,97 Brno-Dobrovského 22,40 18,34 17,62 14,68 10,84 Brno-Krasová ul. 13,82 15,71 14,76 Brno-Soběšice 12,36 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 200 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 18x překročena, proto je v tabulce 23 a obrázku 20 vynášena 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, která pokud překročí hranici 200 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Dále jsou pro hodinovou koncentraci NO 2 stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 140 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 100 µg*m -3. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Hodinové koncentrace NO 2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se již některé lokality v aglomeraci Brno neobjevují v následující charakteristice. Všechny lokality se ve sledovaném období drží pod dolní mezí pro posuzování. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 44

Tabulka 23: 19. nejvyšší hodinová ČHMÚ) koncentrace NO 2, Aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 106,60 100,86 107,11 120,95 217,20 96,03 104,83 Brno-Lány 95,33 123,51 119,62 144,01 144,84 Brno-Svatoplukova 123,31 138,17 141,45 147,81 165,47 143,47 140,02 Brno-Výstaviště 91,12 114,70 102,60 118,97 104,83 104,25 Brno-Zvonařka 127,51 139,91 133,66 150,57 161,26 118,22 Brno-střed 116,03 126,48 127,59 134,48 111,91 109,04 Brno-Kroftova 93,88 Brno - Úvoz (hot spot) 119,94 Brno-Tuřany 75,35 80,32 76,33 88,95 118,60 71,35 69,82 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 45

Obrázek 21: Průměrné roční koncentrace NO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace NO 2, aglomerace Brno 2002-2008 60 50 Koncentrace (µg*m -3 ) 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 46

Obrázek 22: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, aglomerace Brno 2002-2008 250 200 Koncentrace (µg*m -3 ) 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 47

D.1.5 Oxid uhelnatý (CO) Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší CO jsou procesy, kdy dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv. CO se váže na hemoglobin a snižuje zásobování důležitých orgánů v těle kyslíkem. V roce 2007 se oxid uhelnatý měřil celkem na 45 lokalitách, na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé průměry oxidu uhelnatého nepřesáhly imisní limit (10 mg.m -3 ). Nejvyšší denní osmihodinový průměr byl naměřen, stejně jako v předchozím roce, na lokalitě hot-spot Ostrava-Českobratrská (4,6 mg.m -3 ). Ani zde však letos nebyla překročena dolní mez pro posuzování (LAT). V aglomeraci Brno probíhá měření CO zejména na dopravních lokalitách imisního monitoringu. Všechny pracují v automatizovaném měřícím programu. V následující tabulce a obrázku je uveden maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace CO včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. V aglomeraci Brno se ve sledovaném období pohybují koncentrace CO převážně pod LAT. Tabulka 24: Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace CO, aglomerace Brno, 2004-2007 (zdroj ČHMÚ) Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 2039,06 1734,38 2109,38 2398,44 1882,81 1484,38 1390,63 Brno-Lány 1585,94 5156,25 6617,19 2390,63 2468,75 Brno-Svatoplukova 3020,83 4093,75 6289,06 4007,81 2335,94 2156,25 2339,29 Brno-Výstaviště 2883,93 2491,07 2593,75 3156,25 1976,56 1703,13 2390,63 Brno-Zvonařka 4031,25 3992,19 5234,38 4312,50 2273,44 2640,63 2031,25 Brno-střed 3553,67 3663,76 2126,23 2399,55 Brno-Kroftova 3011,00 Brno - Úvoz (hot spot) 2515,35 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 48

Obrázek 23: Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace CO, Aglomerace Brno, 2004-200708 12000 Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO, aglomerace Brno 2002-2008 10000 Koncentrace (µg*m -3 ) 8000 6000 4000 2000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 49

D.1.6 Benzen (BZN) K nejvýznamnějším škodlivým efektům expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky. S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho derivátů jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinu. V roce 2007 byly koncentrace benzenu měřeny celkem na 33 lokalitách. Imisní limit je definován jako roční průměrná koncentrace 5 µg.m -3. Tohoto limitu musí být dosaženo do 31.12.2009. Mez tolerance pro rok 2007 byla rovna hodnotě 3 µg.m -3. Právě hodnotě 8 µg.m -3 (5+3 µg.m -3 ) se rovnal roční průměr koncentrací naměřených na stanici ČHMÚ Ostrava-Přívoz (8 µg.m -3 ). Dále byl imisní limit (bez meze tolerance) překročen na stanici Zdravotního ústavu Ostrava-Přívoz (roční průměr 5,9 µg.m -3 ). Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s průmyslovou činností (především s výrobou koksu). V loňském roce byl na obou lokalitách překročen imisní limit (zvýšený o mez tolerance). Během posledních 3 let byly koncentrace na těchto lokalitách v roce 2007 nejnižší. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu koncentrací na všech sledovaných lokalitách. Nárůst naměřený na všech stanicích v roce 2006 tedy nebyl potvrzen. Ke zlepšení situace oproti předchozímu roku došlo pravděpodobně díky příznivějším meteorologickým a rozptylovým podmínkám. Obrázek 24: Pole roční průměrné koncentrace benzenu v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 50

Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno nedochází k překročení imisního limitu, koncentrace se pohybují v okolí dolní meze pro posuzování. V následující tabulce a v obrázku 24 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu v lokalitě Brno-střed včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 25: Průměrná roční koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace benzenu (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-střed 2,85 3,06 2,66 Obrázek 25: Průměrná roční koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace benzenu, aglomerace Brno 2002-2008 6 5 Koncentrace (µg*m -3 ) 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-střed D.1.7 Benzo(a)pyren (BAP) Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren představitelem pro hodnocení účinku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a železa. Benzo(a)pyren, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 51

stejně jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán především na částice menší než 2,5 µm. U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších PAH, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. V roce 2007 byl benzo(a)pyren sledován na 31 lokalitách, z toho na 22 (71 %) byl cílový imisní limit (1 ng.m -3 ) překročen (obrázek 26). Nejvyšší roční průměrná koncentrace byla naměřena, stejně jako v loňském roce, v Ostravě-Bartovicích (8,9 ng.m -3 ), kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena téměř 9krát. Oproti roku 2006 roční průměry koncentrací na lokalitách poklesly, a to především vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek. Na většině lokalit jsou patrné nárůsty koncentrací během topných sezón. V roce 2007 došlo opět ke zpřesnění metodiky tvorby mapy koncentrace benzo(a)pyrenu, do modelu byly použity přímo emise benzo(a)pyrenu, nikoliv procentuální podíl z polyaromatických uhlovodíků, jak tomu bylo v předchozích letech. Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v loňském roce, jako území s překročeným cílovým imisním limitem (celkem 4,9 % plochy ČR, v roce 2006 to bylo 9 %). Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být splněn do 31.12.2012. Obrázek 26: Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2007 Z uvedené mapy vyplývá, že zvýšené koncentrace B(a)P se v aglomeraci Brno vyskytují takřka na celé ploše území. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v lokalitách Brno-Masná, Brno-Kroftova a Brno-Húskova včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 52

posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 26: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace B(a)P (ng*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná 1,00 0,85 1,42 Brno-Kroftova 1,48 2,22 1,26 1,33 Brno-Húskova 0,49 0,48 0,77 1,38 Obrázek 27: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace B(a)P, aglomerace Brno 2002-2008 2,5 2 Koncentrace (ng*m -3 ) 1,5 1 0,5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Húskova Benzo(a)pyren překračoval v letech 2005-2007 cílový imisní limit. V lokalitě Brno- Masná se koncentrace pohybují těsně pod hodnotou cílového imisního limitu. D.1.8 Přízemní ozón (O 3 ) Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi NO x, VOC a dalšími složkami atmosféry. Ozón je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 53

V roce 2007 byl ozon měřen na 72 lokalitách, z nichž na 47 (65,3 %) došlo k překročení cílového imisního limitu pro zdraví lidí za tříleté období 2005 2007. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v horských oblastech. Ve srovnávání tříletých hodnocených období hrají roli především meteorologické podmínky, resp. hodnoty slunečního svitu, teploty ale i výskyt atmosférických srážek v období od dubna do září, kdy jsou měřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Ve srovnání období 2005 2007 s předchozím tříletým obdobím 2004 2006 mírně vzrostl relativní počet stanic s překročením. Příčinou může být skutečnost, že rok 2007 byl v období duben září v letech 2000 2007 druhým nejteplejším (po roce 2003) a tedy i teplejším než rok 2004 (v průměru pro ČR o 1,2 C), který byl zahrnut do předchozího tříletého hodnoceného období. Pro tříletá období, která v sobě zahrnovala i rok 2003 s extrémně teplým létem, byl typický nárůst relativního počtu stanic s překročením. Oproti období 2004 2006 došlo na většině stanic v období 2005 2007 k nárůstu počtu překročení hodnoty 120 µg.m -3 (hodnota cílového imisního limitu). V průměru pro všechny stanice došlo také k mírnému nárůstu 76. nejvyšší maximální 8hod. koncentrace (Obrázek 28:). Na mapě pole 26. nejvyšších maximálních denních 8hod. klouzavých průměrů je patrný mírný nárůst plochy území s koncentracemi nad cílovým imisním limitem 120 µg.m -3. Zatímco v průměru v letech 2004 2006 byly nadlimitní koncentrace přízemního ozonu na 88,3 % území ČR, v letech 2005 2007 to bylo 97 % území. Obrázek 28: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2005 2007 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že cílový imisní limit je překročen na celém území aglomerace Brno. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 54

V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny 26. nejvyšší maximální denní 8hodinové klouzavé průměry O 3 (imisní limit) od roku 2002. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 27: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O 3, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) 26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O 3 (µg*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum 90,49 149,49 105,93 114,06 108,85 Brno-Zvonařka 99,68 92,47 Brno-střed 100,11 98,52 96,41 99,15 87,38 Brno-Kroftova 121,96 Brno-Tuřany 125,12 140,02 122,67 130,35 135,81 126,73 119,48 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 55

Obrázek 29: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O 3, Aglomerace Brno, 2002-2008 160 26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O 3, aglomerace Brno 2002-2008 140 120 Koncentrace (µg*m -3 ) 100 80 60 40 20 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Arboretum Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 56

D.1.9 Arsen (As) Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloučenin. Z antropogenních činností jsou významné hlavně spalovací procesy, výroba železa a oceli a výroba mědi a zinku. Arsen je vázán převážně na částice jemné frakce (PM 2,5 ), která může být transportována na delší vzdálenost a pronikat hlouběji do dýchací soustavy. Kritickým účinkem vdechování arsenu je rakovina plic. Z celkového počtu 73 lokalit, byl cílový imisní limit (6 ng.m -3 ), který musí být splněn do 31.12.2012, překročen na 5 lokalitách (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské hory, Praha 5-Řeporyje, Stehelčeves a Kladno-Švermov). Na stanicích v Ostravě a na lokalitě Kladno-Švermov docházelo k překročení i v dřívějších letech. Na stanici Stehelčeves na Kladně se měřilo teprve druhým rokem a překročení zde bylo indikováno poprvé. V Praze na stanici Praha 5- Řeporyje během posledních 4 let roční průměr postupně narůstal, až zde v roce 2007 došlo poprvé k překročení cílového imisního limitu (za posledních 11 let). Ačkoliv se oproti roku 2006 zvýšil počet lokalit s překročením imisního limitu (ze 3 na 5), na většině lokalit (celkem 42) byl zaznamenán pokles roční průměrné koncentrace (Obrázek 30:). Obrázek 30: Pole roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace arsenu v ovzduší nepřekračuje aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny průměrné roční koncentrace arsenu v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 57

oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 28: Průměrné roční koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace As (ng*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná 1,55 1,00 0,80 Brno-Kroftova 1,15 1,41 1,46 1,10 Brno-Dobrovského 2,60 2,65 1,26 0,84 0,60 0,44 Brno-Krasová ul. 1,57 2,52 2,94 0,92 1,20 Brno-Húskova 1,40 2,50 Průměrné roční koncentrace arsenu se v současné době na lokalitách aglomerace Brno pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Obrázek 31: Průměrné roční koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace As, aglomerace Brno 2002-2008 7 6 Koncentrace (ng*m -3 ) 5 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova D.1.10 Kadmium (Cd) Přirozené zdroje tvoří v globálním pohledu pouze asi 10 % a patří mezi ně více než z poloviny vulkanická činnost. Převážnou část, plných 90 %, tvoří antropogenní zdroje, převážné výroba železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Méně významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno převážně na částice jemné frakce (PM 2,5 ). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 58

Dlouhodobá expozice kadmia ovlivňuje funkci ledvin. Kadmium je prokazatelně karcinogenní pro zvířata, důkazy karcinogenity kadmia pro člověka jsou zatím omezené. V roce 2007 bylo měřeno kadmium celkem na 73 lokalitách. Cílový imisní limit (5 ng.m -3 ) byl překročen, podobně jako v předchozích letech v Libereckém aglomeraci, a to na lokalitě Tanvald (roční průměr 6,2 ng.m -3 ). Dále byly nejvyšší, i když již podlimitní koncentrace naměřeny, podobně jako v roce 2006, v Ostravě na lokalitách Ostrava-Bartovice a Ostrava-Mariánské hory. Na většině lokalit došlo oproti roku 2006 k mírnému poklesu koncentrací především vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek. Cílový imisní limit musí být splněn do 31.12. 2012. Obrázek 32: Pole roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace kadmia v ovzduší nepřekračuje aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny průměrné roční koncentrace kadmia v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 59

Tabulka 29: Průměrné roční koncentrace Cd, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace Cd (ng*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná 0,381 0,368 0,62 Brno-Kroftova 0,418 0,508 0,389 0,314 Brno-Dobrovského 0,672 0,961 0,671 0,416 0,288 0,329 0,20 Brno-Krasová ul. 0,693 0,787 0,575 0,408 0,416 Brno-Húskova 0,693 0,787 Průměrné roční koncentrace kadmia se na lokalitách aglomerace Brno pohybují trvale pod dolní mezí pro posuzování. Obrázek 33: Průměrné roční koncentrace Cd, Aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace Cd, aglomerace Brno 2002-2008 6 5 Koncentrace (ng*m -3 ) 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova D.1.11 Nikl (Ni) Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho zastoupení nižší. Z globálního hlediska je produkován z 26 % přirozenými zdroji (kontinentální prach a vulkanická činnost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit spalování těžkých topných olejů, těžbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli. Ze zdravotního hlediska způsobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro člověka. Asi 70 % částic obsahující nikl tvoří frakci menší než 10 µm a tyto částice mohou být transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s aerodynamickým průměrem větším nebo rovným 10 µm, který rychle sedimentuje v blízkosti zdroje. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 60

Na žádné z 73 měřicích lokalit nebylo, stejně jako v předchozích letech, indikováno překročení cílového imisního limitu (20 ng.m -3 ). Nad hodnotou dolní meze pro posuzování (10 ng.m -3 ) se dostaly roční průměry koncentrací naměřené v Mostě, v Praze a v Plzni. Nejvyšší roční průměr byl naměřen na lokalitě Most-ZÚ (10,6 ng.m -3 ), která v předchozích letech neměla dostatek platných hodnot pro výpočet ročního průměru. Na více než polovině lokalit byl nicméně oproti roku 2006 zaznamenán mírný pokles koncentrací. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny průměrné roční koncentrace niklu v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tabulka 30: Průměrné roční koncentrace Ni, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace Ni (ng*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná 5,52 4,20 3,54 Brno-Kroftova 1,18 1,24 1,53 1,29 Brno-Dobrovského 4,41 2,46 1,83 Brno-Krasová ul. 9,23 Koncentrace niklu v aglomeraci Brno se trvale pohybuje pod dolní mezí pro stanovení. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 61

Obrázek 34: Průměrné roční koncentrace Ni, aglomerace Brno, 1986-2007 Průměrné roční koncentrace Ni, aglomerace Brno 2002-2008 25 20 Koncentrace (ng*m -3 ) 15 10 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 62

D.1.12 Olovo (Pb) Většina olova obsaženého v atmosféře pochází z antropogenních emisí, především ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Z přirozených zdrojů je významné zvětrávání hornin a vulkanická činnost. Olovo se v ovzduší vyskytuje ve formě jemných částic s četnostním rozdělením velikosti charakterizovaným středním aerodynamickým průměrem menším než 1 µm. Při dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují účinky na biosyntézu krevního barviva, nervový systém a krevní tlak. Důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka jsou klasifikovány jako nedostatečné. Na žádné ze 74 lokalit nedošlo k překročení cílového imisního limitu (500 ng.m -3 ). Prvních pět lokalit s nejvyšším ročním průměrem se nachází v Ostravě. Nejvyšší roční průměrné koncentrace bylo v roce 2007 dosaženo, stejně jako v loňském roce, na lokalitě ZÚ Ostrava-Bartovice (101,5 ng.m -3 ). Koncentrace olova na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovně dolní meze pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny průměrné roční koncentrace olova v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem Tabulka 31: Průměrné roční koncentrace Pb, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Průměrná roční koncentrace Pb (ng*m -3 ) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná 26,11 17,45 15,56 Brno-Kroftova 16,31 19,35 15,54 13,66 Brno-Dobrovského 29,39 31,82 27,67 25,98 18,81 10,81 9,95 Brno-Krasová ul. 24,03 21,91 16,21 20,13 25,28 Brno-Húskova 26,54 26,82 Průměrné roční koncentrace olova se na lokalitách aglomerace Brno nepřekročily stanovený imisní limit a v současné době se pohybují zhruba kolem 1/10 hodnoty imisního limitu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 63

Obrázek 35: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace Pb, aglomerace Brno 2002-2008 35 30 25 Koncentrace (ng*m -3 ) 20 15 10 5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 64

D.2 Aktuální koncentrace znečišťujících látek Tabulka 32: Hodnoty koncentrací znečišťujících látek na měřících stanicích na území města Brna, rok 2008 Název stanice Provoz Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam) SO 2 roční SO 2 4.nejvy šší denní PM 10 roční PM 10 36.nejvy šší denní NO 2 roční NO 2 Hodinová, 19.nejvyš ší Benzen B(a)P O3 Brno - Arboretum MMB 4,86 12,51 27,72 37,05 30,96 104,83 108,85 Brno ul. Lány MMB v roce 2008 mimo provoz Brno - Svatoplukova MMB 6,58 10,50 40,22 66,43 47,05 140,02 Brno - Výstaviště MMB 34,87 58,77 37,54 104,25 Brno Zvonařka MMB 5,62 10,56 34,37 60,10 35,60 118,22 92,47 Brno - Masná ZÚ 33,63 51,00 14,43 1,42 Brno střed ČHMÚ 7,23 34,41 55,29 40,90 109,04 2,66 87,38 Brno - Kroftova ČHMÚ 23,08 39,00 23,77 1,33 Brno Úvoz (Hot ČHMÚ Spot) 5 44,00 71 48,27 119,94 Brno - Tuřany ČHMÚ 4,10 15,55 25,93 44,88 19,97 69,82 119,48 Brno - Soběšice ČHMÚ 4,50 17,88 12,36 Brno - Dobrovského ZÚ 23,21 37,00 10,84 Brno - Krasová ZÚ Brno - Húskova ZÚ Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší Překročení imisních limitů na jednotlivých stanicích v roce 2008 je vyznačeno červeně. V roce 2008 byl překročen imisní limit pro průměrné roční koncentrace prašného aerosolu PM 10, průměrné denní koncentrace včetně doby překročení prašného aerosolu PM 10, roční průměrné koncentrace NO 2. Byl překročen cílová imisní limit pro benzo(a)pyren. D.3 Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek V aglomeraci Brno se v letech 2002-2008 podílelo na měření kvality ovzduší 14 stanic imisního monitoringu (obrázek 36) spravovaných 3 institucemi: Magistrát města Brna (lokality na mapě vyznačeny červenou barvou), Český hydrometeorologický ústav (lokality na mapě vyznačeny modrou barvou) a Zdravotní ústav se sídlem v Brně (lokality na mapě vyznačeny fialovou barvou).14 stanic je 8 stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM na mapě čtverečky) a 6 stanic manuálního imisního monitoringu (MIM na mapě kolečka). Magistrát města Brna má v provozu pouze automatizovaný monitoring, ZÚ se sídlem v Brně pouze manuální, ČHMÚ má zastoupeny oba typy monitoringu. Rozmístění stanic imisního monitoringu rozdělených dle typu monitoringu v aglomeraci Brno je uvedeno na následujícím obrázku. 5 V názvu stanice se objevuje termín hot-spot, Pod tímto názvem ČHMÚ se rozumí stanice orientovaná výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Jedná se o lokality splňující kritéria umístění odběrových zařízení zaměřených na dopravu dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 65

Obrázek 36: Rozmístění měřících stanic na území aglomerace Brno Počet monitorovacích lokalit v aglomeraci Brno odpovídá platné legislativě NV č.597/2006 Sb. Lokalita Brno - Tuřany Stanice AIM Brno - Tuřany se nachází v prostoru letiště Brno - Tuřany. Lokalita leží v jihovýchodní části Brna, oproti centru města leží ve vyšší nadmořské výšce na tzv. Tuřanské terase. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 241 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je určení nejvyšší koncentrace znečisťující látky v oblasti. Automatizovaný měřicí program je v provozu trvale od 1.1.1994. Tabulka 33: Brno - Tuřany automatizovaný měřicí program (BBNYA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5 radiometrie absorpce beta záření 1h SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NO x chemiluminiscence 1h O 3 UV - absorpce 1h STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 66

Lokalita Brno - střed Automatizovaná monitorovací stanice Brno-střed je umístěna v centru města Brna v areálu přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. V těsné blízkosti lokalita je frekventovaná křižovatka ulic Kotlářská a Kounicova. Stanice byla koncem roku 2004 předána do správy ČHMÚ Magistrátem města Brna předchozí měření ve správě MMB lze nalézt v databázi ISKO s kódem lokality BBNX. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 230 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě ČHMÚ je v provozu od 1.11.2004. Tabulka 34: Brno - střed automatizovaný měřicí program (BBNDA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 radiometrie absorpce beta 1h záření SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NO x chemiluminiscence 1h Těkavé organické látky VOC (benzen, plynová chromatografie 1h etylbenzen, toluen, o-,m-,p-xylen) s plamenoionizační detekcí O 3 UV - absorpce 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h Lokalita Brno - Kroftova Automatizovaná i manuální monitorovací stanice Brno-Kroftova je umístěna v areálu brněnské pobočky ČHMÚ. Stanice AIM již v současné době není v provozu a do databáze ISKO jsou nyní dodávána data pouze z manuální sítě. Stanice se nachází v zastavěné lokalitě MČ Brno Žabovřesky, poblíž se nachází rušná silnice, z hlediska zástavby pak zejména rodinné domy. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program byl v provozu od 1.1.1994 do 30.10.2003. Manuální měřící program je v lokalitě provozován trvale od roku 1971. Od 1.1.2004 byla stanice rozšířena o měření těžkých kovů z PM 10 a od 1.1.2005 pak rovněž o měření polyaromatických uhlovodíků. Tabulka 35: Brno - Kroftova manuální měřicí program (BBNFM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h SO 2 iontová chromatografie 24h NO 2 guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda 24h - spektrofotometrie SPM gravimetrie 24h STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 67

Tabulka 36: Brno - Kroftova měření těžkých kovů v PM 10 (BBNF0) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h odběr jednou za dva dny arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, olovo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 24 h odběr jednou za dva dny Tabulka 37: Brno - Kroftova měření polyaromatických uhlovodíků (BBNFP) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické aromatické uhlovodíkysuma aerosol QUARTZ - plynová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní Lokalita Brno - Soběšice Stanice manuálního imisního monitoringu Brno - Soběšice je umístěna v severní části Statutárního města Brna v Soběšicích, které jsou částí MČ Brno sever. Soběšice mají charakter satelitního městečka, typickou zástavbou jsou rodinné domy. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 380 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Manuální měřicí program je v provozu trvale od 1.1.1971. Tabulka 38: Brno - Soběšice manuální měřicí program (BBNEM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření SPM gravimetrie 24h SO 2 iontová chromatografie 24h NO 2 guajakolová (modif. Jakobs- Hochheiserova) metoda - spektrofotometrie 24h Až do 31.12.2007 byl v lokalitě Brno-Soběšice SO 2 měřen spektrofotometricky s TCM a fuchsinem (West-Gaekova). Od 1.1.2008 byla metoda odběru změněna na odběr na filtr a analýza je prováděna pomocí iontové chromatografie. Od 1.1.2008 byl v lokalitě Brno-Soběšice rovněž zřízen odběr NO 2. Lokalita Brno Úvoz (hot spot) Od 1.1.2008 je v provozu dopravní stanice Brno Úvoz (hot-spot). Tato lokalita se nachází nedaleko křižovatky ulic Úvoz a Údolní a je zaměřena na měření znečištění ovzduší pocházejícího z dopravy na ulici Úvoz.. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je označena STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 68

jako střední měřítko (100-500 m). Cílem měření je určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí. Automatizovaný i manuální měřicí program je v provozu od 1.1.2008. Tabulka 39: Brno Úvoz (hot spot) automatizovaný měřicí program (BBNVA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření NO, NO 2, NO x chemiluminiscence 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h Tabulka 40: Brno Úvoz (hot spot) manuální měřicí program (BBNVM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24h Lokalita Brno - Arboretum Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Arboretum je umístěna v centru města Brna v areálu arboreta MZLU v Brně. V těsné blízkosti lokality je frekventovaná křižovatka ulic Provazníkova - Drobného a tř. Gen. Píky. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 248 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná, přírodní. Reprezentativnost lokality je mikroměřítko (několik m až 100m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 41: Brno - Arboretum automatizovaný měřicí program (BBMAA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 radiometrie absorpce beta záření 1h SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NO x chemiluminiscence 1h O 3 UV - absorpce 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h Lokalita Brno - Lány Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Lány je umístěna v městské části Brno Bohunice (JZ města Brna), v těsné blízkosti areálu SOŠ zahradní a SOU (travní podrost), na který navazují zahrady blízkých RD. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 228 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná, přírodní. Reprezentativnost lokality je okrskové měřítko (0,5 až 4 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 42: Brno - Lány automatizovaný měřicí program (BBMLA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5, PM 1 radiometrie absorpce beta záření 1h (do 2007), optoelekronická metoda SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NO x chemiluminiscence 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 69

Lokalita Brno - Svatoplukova Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Svatoplukova v areálu židenických kasáren. V těsné blízkosti lokalita je frekventovaná ulice Svatoplukova (37tis. vozidel/den-11% nákl. dopravy, rychlost dopr. proudu - 60km/hod, Vzdálenost stanice od vozovky(vmo) - 3m, od křižovatky-200m, 5m od stanice zastávka MHD(bus, trolejbus)). Stanice je umístěna v nadmořské výšce 213 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je oblastní měřítko (desítky až stovky m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 43: Brno - Svatoplukova automatizovaný měřicí program (BBMSA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5, PM 1 radiometrie absorpce beta záření 1h (do 2007), optoelekronická metoda SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h Lokalita Brno - Výstaviště Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Výstaviště je umístěna nedaleko BVV. Stanice leží v ploše MÚK (mimoúrovňová křižovatka) Hlinky-Bauerova, celk. doprava na rampách a komunikacích MÚK-30tis. vozidel/den - 13% n8kl. dopravy, rychlost dopr. proudu-60 km/hod, vzdálenost stanice od vozovky - 8m, od křižovatky - 200m, VMO - velký městský okruh, MHD-BUS. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 202 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obchodní. Reprezentativnost lokality je okrskové měřítko (0.5 až 4 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 44: Brno - Výstaviště automatizovaný měřicí program (BBMVA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 * radiometrie absorpce beta záření 1h SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h * 19.11.2007 došlo k výměně prachoměru. Prachoměr VEREWA F 703 s SPM sondou byl nahrazen prachoměrem GRIMM MODEL #180 pro měření PM 10, PM 2,5 a PM 1. 15.12.2008 prachoměr GRIMM, Model 180 (PM 1, PM 2,5, PM 10 ) nahrazen prachoměrem Verewa F703 s PM 10 sondou. Lokalita Brno - Zvonařka Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Zvonařka je umístěna v centru města Brna nedaleko autobusového nádraží Zvonařka. Stanice je umístěna v uliční zeleni, před objektem Opuštěná 2, oblast ÚAN Zvonařka, (VMO)-36tis. vozidel/den - 10% náklad. dopravy, rychlost dopr. proudu - 40km/hod, vzdálenost stanice od vozovky- 10m, vzdálenost od křižovatky-50m, 12m od stanice zastávka MHD(bus). Stanice je STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 70

umístěna v nadmořské výšce 200 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny městská, charakteristika zóny obchodní. Reprezentativnost lokality je mikroměřítko (několik m až 100m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřicí program ve správě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 45: Brno - Zvonařka automatizovaný měřicí program (BBMZA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5, PM 1 radiometrie absorpce beta záření 1h (do 2007), optoelekronická metoda SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 1h O 3 UV - absorpce 1h CO IR - korelační absorpční spektrometrie 1h Lokalita Brno - Dobrovského Manuální monitorovací stanice Brno - Dobrovského je umístěna v areálu zahradě polikliniky na ul. Dobrovského v Brně. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 240 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci středního měřítko (100-500 m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Manuální měřící program je v lokalitě provozován trvale od roku 1980. Od roku 2003 byla stanice rozšířena o měření těžkých kovů z PM 10. Tabulka 46: Brno - Dobrovského manuální měřicí program (BBODM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h NO 2 trietanolaminová metoda - spektrofotometrie 24h Tabulka 47: Brno - Dobrovského měření těžkých kovů v PM 10 (BBOD0) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, hmotnostní spektrometrie s indukčně 14 d olovo vázanou plazmou Lokalita Brno - Húskova Kombinovaná monitorovací stanice Brno - Húskova je umístěna v areálu psychiatrické léčebny na ul. Húskova v Brně. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 205 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci středního měřítko (100-500 m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Manuální měřící program byla v lokalitě provozován trvale od roku 1982 do roku 2005. Lokalita Brno Krasová ul. Kombinovaná monitorovací stanice Brno Krasová ul. je umístěna na ul. Krasová v Brně. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 220 m.n.m. Dle klasifikace EoI je STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 71

stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny průmyslová, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci středního měřítko (100-500 m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Manuální měřící program byla v lokalitě provozován trvale od roku 1983 do roku 2007. Lokalita Brno - Masná Manuální monitorovací stanice Brno - Masná je umístěna v areálu ZÚ na ul. Masná v Brně. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 214 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny obchodní, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci středního měřítko (100-500 m). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Manuální měřící program je v lokalitě provozován trvale od roku 2006. Tabulka 48: Brno - Masná manuální měřicí program (BBNAM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h NO 2 trietanolaminová metoda - spektrofotometrie 24h Tabulka 49: Brno - Masná měření těžkých kovů v PM 10 (BBNA0) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, hmotnostní spektrometrie s indukčně 14 d olovo vázanou plazmou Tabulka 50: Brno - Masná měření polyaromatických uhlovodíků (BBNAP) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické aromatické uhlovodíkysuma vysokotlaká kapalinová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 72

E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší Na území města bylo v roce 2007 evidováno: 59 velkých zdrojů znečištění, zařazených do REZZO 1, z toho 5 zdrojů v kategorii zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů; 3 zdroje používají koks (Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o., ALFE BRNO s. r. o. slévárna, FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o.), 1 zdroj spaluje hnědé uhlí (LEAR, a. s.), 1 zdroj (Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever) spaluje těžký topný olej. Zdroje jsou s využitím GIS lokalizovány do území jako bodové zdroje znečištění; 1054 středních zdrojů znečištění, zařazených do REZZO 2; 1 z těchto zdrojů spaluje hnědé uhlí, 1 zdroj spaluje dřevo; 2 zdroje spalují lehký topný olej. Také zdroje REZZO 2 jsou na území statutárního města Brna přiřazeny do území jako zdroje bodové. Obrázek 37: Zdroje REZZO 1, dle sektoru spotřeby, statutární město Brno, 2007 Aktualizace - stav 2007 Členěno dle sektoru Stacionární zdroje Zvláště velké a velké zdroje REZZO 1 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 73

Obrázek 38: Zdroje REZZO 2, dle velikosti roční spotřeby a sektoru, Brno, 2007 Aktualizace - stav 2007 Členěno dle sektoru Stacionární zdroje Střední zdroje znečišťování REZZO 2 Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing. Otakar Hrubý V následujících tabulkách jsou uvedeni hlavní emitenti vybraných 4 znečišťujících látek, které jsou předmětem aktualizovaného Programu. Prašný aerosol PM 10 Tabulka 51: Největší emitenti stacionární zdroje - prašný aerosol PM 10, aglomerace Brno 2007 REZZO Provozovna Tuhé látky (tun/rok) Podíl zdroje 1 Eligo a. s. - odštěpný závod Brno 24,78 6,02% 1 Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o. 17,39 4,22% 1 KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA s.r.o. 9,23 2,24% 1 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o. 8,30 2,02% 1 ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. 7,53 1,83% 2 STAPO MORAVA, a. s. 6,17 1,50% 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever 2,96 0,72% 1 ŠMERAL BRNO a. s. 2,61 0,63% 1 ZETOR TRACTORS a. s. 2,26 0,55% 1 UXA spol. s r. o. 2,22 0,54% Vybrané zdroje celkem 83,45 Podíl zdrojů na emisích celkem 20,26% REZZO 1 72,37 17,57% REZZO 2 13,11 3,18% REZZO 3 47,83 11,61% REZZO 4 (včetně reemisí) 278,49 67,63% Celkem 411,80 100,00% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 74

Oxidy dusíku Tabulka 52: Největší emitenti - oxidy dusíku, stacionární zdroje, aglomerace Brno 2007 REZZO Provozovna NO x (tun/rok) Podíl zdroje 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Špitálka 151,33 2,77% 1 Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) 96,58 1,77% 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Červený Mlýn 60,23 1,10% 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever 53,33 0,98% 1 REMET, spol. s r. o. - kotel. + tavení nežel. kovů 9,73 0,18% 2 HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a. s. 7,48 0,14% 1 Eligo a. s. - odštěpný závod Brno 7,13 0,13% 1 Fakultní nemocnice Brno - výtopna FN Bohunice 5,41 0,10% 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Staré Brno 4,67 0,09% 1 Nová Mosilana, a. s. 4,64 0,09% Vybrané zdroje celkem 400,52 Podíl zdrojů na emisích celkem 7,34% REZZO 1 435,12 7,98% REZZO 2 109,29 2,00% REZZO 3 371,55 6,81% REZZO 4 4 539,43 83,21% Celkem 5 455,39 100,00% Vlivem rozsáhlé plynofikace města a poklesu průmyslové produkce v uplynulých letech se podíl stacionárních zdrojů znečištění na emisích oxidů dusíku významně snížil na podíl nižší než 20%. Hlavním emitentem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Benzen Tabulka 53: Největší emitenti benzen, aglomerace Brno, 2007 REZZO Provozovna Benzen (kg/rok) Podíl zdroje 1 PREFA KOMPOZITY, a. s. - výroba a sklad 481,25 1,42% 1 FEI Czech Republic s. r. o. 392,50 1,16% 1 Teplárny Brno, a.s., Provoz Brno sever 237,69 0,70% 1 PENGUIN CZ, s.r.o. - chemická čistírna Brno 199,75 0,59% 1 IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů BEL&BLANC-Brno 165,00 futurum 0,49% 1 ROPLASTO PROFILE s.r.o. 147,50 0,43% 1 Arbela s. r. o. - čistírna oděvů, prádelna 137,50 0,41% 1 Milena Veselá - chemická čistírna 100,00 0,29% 1 Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) 95,00 0,28% 1 BOVAR spol. s r. o. - chemické čištění oděvů 57,50 0,17% Vybrané zdroje celkem 2 013,69 Podíl zdrojů na emisích celkem 5,93% REZZO 1 2079,52 6,13% REZZO 2 203,29 0,60% REZZO 3 32,76 0,10% REZZO 4 31 631,67 93,18% Celkem 33 947,24 100,00% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 75

Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho alkyl derivátů jsou velké spalovací zdroje, brněnská spalovna a chemické čištění. Nejvýznamnějším zdrojem jsou ale výfukové plyny benzinových motorových vozidel. V emisích je podíl dopravy naprosto majoritní, 93,2%. Benzo(a)pyren Tabulka 54: Největší emitenti benzo(a)pyren, aglomerace Brno 2007 REZZO Provozovna B(a)P (kg/rok) Podíl zdroje 1 Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO 318,0000 57,00% 1 Obalovna Tuřany - BERNARDI 212,0000 38,00% 1 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o. 13,0000 2,33% 1 Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o. 3,9445 0,71% 2 ERDING, a. s. 0,5653 0,10% 1 ALFE BRNO s. r. o. - slévárna 0,2286 0,04% 2 STAVOTES, spol. s r. o. 0,1190 0,02% 1 Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) 0,0610 0,01% 1 LEAR, a. s. 0,0429 0,01% 1 Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever 0,0427 0,01% Vybrané zdroje celkem 548,00 Podíl zdrojů na emisích celkem 98,24% REZZO 1 547,32 98,11% REZZO 2 0,68 0,12% REZZO 3 9,74 1,75% REZZO 4 0,10 0,02% Celkem 557,85 100,00% Téměř výlučným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území města Brna jsou technologické zdroje ve skupině REZZO 1 - obalovny živičných směsí. Svými emisemi přispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvláště velký spalovací zdroj Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady těchto emisí do ovzduší jsou však značně odlišné a v imisních charakteristikách pro benzo(a)pyren mají hlavní podíl na koncentracích B(a)P v ovzduší obalovny živičných směsí. E.2 Celkové množství emisí v oblasti Tabulka 55: Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje znečištění, aglomerace Brno 2007, t/rok Subkategorie PM 10 SO 2 NO x NO 2 CO VOC Benzen B(a)P REZZO 1 72,37 139,70 435,12 43,51 172,66 96,49 2,08E+00 5,47E-01 REZZO 2 13,11 16,72 109,29 10,93 42,63 79,85 2,03E-01 6,85E-04 REZZO 3 47,83 105,43 371,55 37,15 360,35 80,44 3,28E-02 9,74E-03 REZZO 4 278,49 9,78 4 539,43 272,37 2 900,07 1 167,61 31,6317 1,04E-04 Celkem [t/r] 411,80 271,63 5 455,39 363,96 3 475,72 1 424,39 33,9472 5,58E-01 Emise hlavních znečišťujících látek na území města Brna ze stacionárních i mobilních zdrojů znečištění (REZZO1 4) v jednotlivých městských částech v roce 2007 jsou uvedeny v následující tabulce. Emise REZZO 4 byly ze sčítacích úseků komunikací nasčítány do městských částí s pomocí GIS. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 76

Tabulka 56: Souhrnná tabulka absolutních a měrných emisí, statutární město Brno, 2007 Látka Emise celkem Měrné emise Zdroje REZZO 1 Zdroje REZZO 2 Malé zdroje Mobilní zdroje t/rok % Kg(g)/ osoba kg(g)/km 2 t,kg/rok % t, kg/rok % t,kg/rok % t/kg/rok % PM10 (t/rok) 411,80 100% 1,11 1790,43 72,37 17,58% 13,11 3,18% 47,83 11,61% 278,49 67,63% SO2 (t/rok) 271,63 100% 0,73 1181,01 139,70 51,43% 16,72 6,16% 105,43 38,81% 9,78 3,60% NOx (t/rok) 5455,39 100% 14,72 23719,08 435,12 7,98% 109,29 2,00% 371,55 6,81% 4539,43 83,21% NO2 (t/rok) 363,96 100% 0,98 1582,44 43,51 11,96% 10,93 3,00% 37,15 10,21% 272,37 74,83% CO (t/rok) 3475,72 100% 9,38 15111,81 172,66 4,97% 42,63 1,23% 360,35 10,37% 2900,07 83,44% VOC (t/rok) 1424,39 100% 3,84 6193,01 96,49 6,77% 79,85 5,61% 80,44 5,65% 1167,61 81,97% Benzen (kg/rok) 33947,24 100% 91,60 147596,68 2079,52 6,13% 203,29 0,60% 32,76 0,10% 31631,67 93,18% BaP (kg/rok) 557,85 100% 1,51 2425,43 547,32 98,11% 0,6845 0,12% 9,7395 1,75% 0,1038 0,02% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 77

Tabulka 57: Souhrnná tabulka emisí znečišťujících látek v členění dle sektorů, statutární město Brno, 2007 Sektor Sekce OKEČ Tuhé látky PM 10 Oxid siřičitý SO 2 Oxidy dusíku NO x Oxid dusičitý NO 2 Oxid uhelnatý CO VOC Benzen BaP Těžba nerostných surovin 0,21 Zpracovatelský průmysl 65,19 11,97 70,38 7,04 139,96 122,61 1,18E+00 5,47E-01 Průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,47 137,67 317,62 31,76 49,80 7,31 2,47E-01 6,08E-04 Stavebnictví 5,29 0,01 1,93 0,19 0,18 3,59 8,96E-03 2,62E-09 Nezařazeno 0,33 0,16 26,76 2,68 5,35 1,07 2,51E-08 Celkem z Průmysl 79,50 149,82 416,68 41,67 195,29 134,58 1,43E+00 5,48E-01 Zemědělství Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,20 0,02 2,36 0,24 0,27 0,11 8,25E-05 2,48E-09 Celkem z Zemědělství 0,20 0,02 2,36 0,24 0,27 0,11 8,25E-05 2,48E-09 Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro os.potřebu a převážně pro domácnost 0,74 0,22 5,02 0,50 0,84 23,08 0,05 0,00 Ubytování a stravování 0,01 0,00 0,70 0,07 0,10 0,04 0,00 0,00 Doprava, skladování, spoje 0,01 0,71 0,07 0,12 0,04 0,00 0,00 Finanční zprostředkování 0,01 0,64 0,06 0,11 0,03 0,00 0,00 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; Terciární sféra podnikatelské činnosti 2,58 0,08 15,58 1,56 4,58 16,03 0,06 0,00 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 0,05 0,01 2,64 0,26 0,43 0,38 0,00 0,00 Vzdělávání 0,11 0,05 9,96 1,00 1,56 0,41 0,00 0,00 Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnost 0,19 0,10 12,93 1,29 4,74 2,63 0,01 0,00 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2,49 6,28 101,59 10,16 12,14 3,71 0,72 0,00 Nezařazeno 1,45 0,69 115,70 11,57 23,14 4,63 0,00 Celkem z Terciární sféra 7,63 7,43 265,45 26,55 47,76 50,98 0,84 0,00 Doprava Doprava, skladování, spoje 278,79 9,81 4 541,85 272,61 2 901,37 1 171,96 31,6422 1,04E-04 Celkem z Doprava 278,79 9,81 4 541,85 272,61 2 901,37 1 171,96 31,6422 1,04E-04 Bydlení Nezařazeno 45,70 104,56 229,04 22,90 331,03 66,77 3,27E-02 9,74E-03 Celkem z Bydlení 45,70 104,56 229,04 22,90 331,03 66,77 3,27E-02 9,74E-03 Celkem [t/r] 411,80 271,63 5 455,39 363,96 3 475,72 1 424,39 33,9472 5,58E-01 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 78

E.3 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí Odhad celkové, regionální a městské pozaďové úrovně byl proveden zpracovateli Programu ke zlepšení kvality ovzduší aktualizace 2009 - při mimořádném reportingu Evropské komisi v dubnu 2009 (na základě připomínek Evropské komise k reportingu z prosince 2008). Odhadovaná pozaďová úroveň se pohybuje od 4,5 5.2%. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 79

Tabulka 58: Formulář 3A: Analýza příčin překročení IL (imisního limitu) podle jednotlivých stanic Kód případu překročení CZ0622-1 CZ0622-1 CZ0622-2 CZ0622-2 CZ0622-2 CZ0622-3 CZ0622-3 Odhad regionální pozaďové úrovně PM10 Denní PM10 Denní PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční NO2 Roční NO2 Celkový v rámci členského státu 2 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 Přeshraniční přenos <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 Přírodní zdroje n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. Ostatní n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. Odhad regionální pozaďové úrovně NO X / benzene Celkový 2 v rámci členského státu 2 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 Přeshraniční přenos 2 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 Odhad příspěvku městské pozaďové úrovně PM10/NOx/benzen BBND BBNY BBND BBNF BBMS BBND BBMS Příspěvek celkem 2 Doprava 2 0,70% 0,50% 0,30% 0,70% 0,40% <0,1 <0,1 Průmysl, včetně výroby tepla a el. Energie 2 1,00% 1,00% 1,00% 1,00% 1,00% <0,1 <0,1 Zemědělství 2 2,10% 2,00% 1,70% 1,10% 1,10% <0,1 <0,1 obchod a obytné oblasti 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% <0,1 <0,1 lodní doprava 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% <0,1 <0,1 Nesilniční mobilní stroje 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% <0,1 <0,1 přírodní zdroje 2 0,30% 0,70% 0,20% 0,10% 0,20% <0,1 <0,1 Dálkový přenos městské pozaďové úrovně (se specifikací zdroje) 2 1,00% 1,00% 1,00% 1,00% 1,00% <0,1 <0,1 ostatní (specifikace) 2 Odhad příspěvku místních zdrojů k překročení mezní hodnoty Příspěvek celkem 2 Doprava 2 92,00% 88,00% 86,25% 72,78% 93,82% 88,84% 75,00% průmysl včetně výroby tepla a el. Energie 2 1,35% 2,85% 2,10% 12,20% 0,39% 3,05% 11,00% zemědělství 2 0,00% 0,21% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Obchod a obytné oblasti 2 1,70% 1,30% 6,90% 11,80% 2,10% 8,10% 14,00% Lodní doprava 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Stroje 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Přírodní zdroje 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Místní přenos (se specifikací zdroje) 2 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Ostatní 2 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 80

F. ANALÝZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší F.1.1 Celkové emise na území aglomerace Brno Vývoj zdrojové struktury emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku v letech 2003 až 2004 je uveden v následující tabulce z ní je patrný rostoucí podíl dopravy a REZZO 2 na emisích NO x, nárůst emisí prachu ze stacionárních zdrojů, pokles u emisí těkavých organických látek. Tabulka 59: Zdrojová struktura emisí základních škodlivin - aglomerace Brno, t/rok Látka Rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1-3 REZZO 4 TZL SO 2 NO x CO NH 3 VOC 2003 75,45 20,51 71,81 167,77 11,41 2004 103,04 6,11 71,81 180,96 12,34 2007 72,37 13,11 47,83 133,31 14,00 (278,49) * 2003 125,25 30,67 110,60 266,52 0,02 2004 125,25 30,67 110,60 266,52 0,02 2007 139,70 16,72 105,43 261,85 9,78 2003 575,81 117,43 341,55 1 034,79 3 019,18 2004 547,55 157,64 341,55 1 046,74 4007,78 2007 435,12 109,29 371,55 915,96 4 539,43 2003 117,53 50,87 350,73 519,12 3 920,83 2004 117,53 50,80 350,73 519,05 3 920,83 2007 172,66 42,63 360,35 575,64 2 900,07 2003 0,29 0,00 0,00 0,29 0,00 2004 0,29 0,00 0,00 0,29 0,00 2007** - - - - - 2003 53,43 69,30 78,67 201,40 0,00** 2004 53,43 61,64 78,67 193,75 0,00** 2007 96,49 79,85 80,44 256,78 1 167,61 *emise z dopravy celkem včetně remisí **nebylo šetřeno Pozn.: aktualizace emisí škodlivin byla v roce 2005 prováděna pro zdroje REZZO 1, 2 a 4. V roce 2007 byla provedena aktualizace emisí všech základních škodlivin a všech zdrojů znečištění. Z vývoje emisí vyplývá, že k celkovému poklesu primárních částic PM 10 dochází díky zdrojům REZZO 1 až 3. Emise ze zdrojů REZZO 4 narůstají u PM 10 vlivem rostoucích intenzit dopravy a rostoucího podílu naftových motorů, jsou zahrnuty i remise způsobené dopravou. V dopravě je evidentní prudký nárůst emisí NO x, který naprosto eliminuje snížení emisí ve stacionárních zdrojích (které tvořilo 100 t mezi lety 2003 až 2007). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 81

F.1.2 Emise podle městských částí Byla analyzována emisní situace v jednotlivých městských částech. Tabulka 60: Emise problémových škodlivin na území aglomerace Brno podle městských částí, inventura 2007, t/rok Kód MČ (GIS) Název MČ PM 10 NO x NO 2 Benzen B(a)P t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok 8 Brno-Bohunice 11,325 192,568 12,297 1,051 0,000 24 Brno-Bosonohy 14,133 219,986 13,389 1,156 0,000 13 Brno-Bystrc 5,921 86,918 5,913 0,638 0,000 6 Brno-Černovice 10,144 168,239 11,161 1,034 0,000 23 Brno-Chrlice 10,493 148,647 9,694 0,664 0,318 26 Brno-Ivanovice 3,936 63,060 3,921 0,450 0,000 27 Brno-Jehnice 0,541 5,484 0,408 0,027 0,000 7 Brno-jih 86,445 896,644 56,304 5,262 0,013 12 Brno-Jundrov 1,432 22,016 1,573 0,174 0,000 14 Brno-Kníničky 0,548 7,902 0,536 0,052 0,000 11 Brno-Kohoutovice 2,661 47,919 3,309 0,303 0,000 15 Brno-Komín 4,577 75,180 4,915 0,602 0,000 3 Brno-Královo Pole 37,815 343,616 25,004 2,628 0,001 20 Brno-Líšeň 16,403 103,470 7,121 0,665 0,004 18 Brno-Maloměřice a Obřany 7,598 106,276 8,993 0,573 0,001 16 Brno-Medlánky 0,989 16,255 1,214 0,091 0,000 10 Brno-Nový Lískovec 2,938 49,924 3,215 0,361 0,000 28 Brno-Ořešín 0,133 0,918 0,092 0,000 0,000 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 11,027 183,389 11,898 1,289 0,000 4 Brno-sever 16,528 208,500 14,339 1,471 0,002 21 Brno-Slatina 27,078 310,270 19,345 1,903 0,000 9 Brno-Starý Lískovec 18,094 286,204 17,560 1,428 0,000 1 Brno-střed 52,846 800,355 58,319 5,660 0,003 22 Brno-Tuřany 33,038 513,422 31,459 2,519 0,212 29 Brno-Útěchov 0,108 1,239 0,124 0,000 0,000 19 Brno-Vinohrady 1,987 33,584 2,041 0,301 0,000 2 Brno-Žabovřesky 11,146 190,608 12,224 1,564 0,000 25 Brno-Žebětín 3,351 46,936 3,001 0,328 0,000 5 Brno-Židenice 18,568 325,858 24,593 1,753 0,001 Celkový součet 411,804 5455,388 363,962 33,947 0,558 Mezi emisně nejzatíženější městské části patří: 1. Brno-jih 2. Brno-střed 3. Brno-Královo Pole 4. Brno-Tuřany. Emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů i mobilních zdrojů znečištění v roce 2007 v jednotlivých městských částech je k dispozici v prohlížecí aplikaci emisních bilancí a imisních map, která je k dispozici Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna a úřadům městských částí v aktualizované podobě. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 82

Obrázek 39: Vyhodnocení emisí podle jednotlivých městských částí Aglomerace Brno Aktualizace - stav 2007 dle kategorie REZZO Stacionární a mobilní zdroje Podíl kategorií REZZO na emisích PM 10 (t/r) Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing. Otakar Hrubý Analýza byla provedena i pro měrné emise na území městských částí v následujících tabulkách jsou uvedeny jednak měrné emise na 1 obyvatele a pak měrné emise na km 2 rozlohy městské části. Tabulka 61: Měrné emise znečišťujících látek celkem na obyvatele, kg/obyvatele MC_ Název městské části PM 10 SO 2 NO x NO 2 CO VOC GIS kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 8 Brno-Bohunice 0,707 0,042 12,026 0,768 6,948 2,724 18 Brno-Maloměřice a Obřany 1,533 26,937 21,448 1,815 8,658 3,700 13 Brno-Bystrc 0,247 0,092 3,628 0,247 2,306 0,925 23 Brno-Chrlice 1,423 1,165 20,153 1,314 12,181 4,243 24 Brno-Bosonohy 6,265 0,555 97,511 5,935 59,322 22,719 7 Brno-jih 10,857 1,126 112,615 7,072 74,857 29,487 6 Brno-Černovice 3,180 0,782 52,740 3,499 33,724 18,218 5 Brno-Židenice 0,902 0,771 15,834 1,195 8,440 5,221 12 Brno-Jundrov 0,371 0,211 5,696 0,407 3,736 1,460 22 Brno-Tuřany 7,012 0,639 108,960 6,676 66,306 25,629 11 Brno-Kohoutovice 0,198 0,052 3,565 0,246 2,080 0,816 15 Brno-Komín 0,633 0,216 10,404 0,680 6,952 2,865 21 Brno-Slatina 3,156 0,407 36,166 2,255 23,640 9,009 20 Brno-Líšeň 0,643 0,125 4,058 0,279 2,552 1,565 1 Brno-střed 0,696 0,623 10,542 0,768 6,781 2,622 16 Brno-Medlánky 0,302 0,204 4,962 0,371 2,956 1,887 10 Brno-Nový Lískovec 0,260 0,044 4,421 0,285 2,743 1,138 28 Brno-Ořešín 0,261 0,373 1,804 0,180 1,317 0,279 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 0,719 0,178 11,960 0,776 7,593 3,066 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 83

MC_ Název městské části PM 10 SO 2 NO x NO 2 CO VOC GIS kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 4 Brno-sever 0,354 0,323 4,464 0,307 3,457 1,396 26 Brno-Ivanovice 3,517 0,621 56,354 3,504 36,544 14,852 9 Brno-Starý Lískovec 1,281 0,110 20,255 1,243 12,154 4,680 14 Brno-Kníničky 0,840 0,574 12,102 0,821 8,405 3,068 25 Brno-Žebětín 1,388 0,544 19,435 1,243 13,142 5,322 29 Brno-Útěchov 0,183 0,180 2,104 0,210 0,838 0,182 19 Brno-Vinohrady 0,135 0,007 2,277 0,138 1,531 0,682 2 Brno-Žabovřesky 0,502 0,114 8,584 0,551 5,667 2,309 3 Brno-Královo Pole 1,359 0,422 12,347 0,898 9,190 3,286 27 Brno-Jehnice 0,628 0,558 6,362 0,473 4,515 1,476 Tabulka 62: Měrné emise znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 3 v kg na 1 obyvatele MČ MC_ Název městské části PM 10 SO 2 NO x NO 2 CO VOC GIS kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 8 Brno-Bohunice 0,93 2,33 4,89 0,49 7,39 1,48 18 Brno-Maloměřice a Obřany 0,47 0,90 8,36 0,84 4,03 0,81 13 Brno-Bystrc 0,18 0,40 1,33 0,13 1,38 0,28 23 Brno-Chrlice 2,13 4,58 12,19 1,22 14,85 4,69 24 Brno-Bosonohy 0,49 1,21 3,49 0,35 4,00 0,80 7 Brno-jih 0,86 1,87 14,39 1,44 7,83 1,57 6 Brno-Černovice 2,38 5,50 30,19 3,02 20,86 5,22 5 Brno-Židenice 0,02 0,03 0,66 0,07 0,19 0,04 12 Brno-Jundrov 0,12 0,28 1,16 0,12 0,98 0,20 22 Brno-Tuřany 0,37 0,58 3,70 0,37 2,23 0,46 11 Brno-Kohoutovice 0,02 0,04 0,40 0,04 0,19 0,04 15 Brno-Komín 0,07 0,11 0,66 0,07 0,40 0,08 21 Brno-Slatina 0,03 0,07 0,25 0,02 0,22 0,05 20 Brno-Líšeň 0,01 0,01 0,06 0,01 0,05 0,01 1 Brno-střed 0,14 0,28 1,50 0,15 1,03 0,30 16 Brno-Medlánky 0,09 0,19 1,13 0,11 0,74 0,15 10 Brno-Nový Lískovec 0,10 0,20 1,30 0,13 0,79 0,16 28 Brno-Ořešín 4,10 8,60 20,04 2,00 27,27 5,64 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 0,00 0,00 0,04 0,00 0,01 0,03 4 Brno-sever 0,04 0,06 0,39 0,04 0,23 0,05 26 Brno-Ivanovice 0,13 0,28 1,51 0,15 1,06 0,21 9 Brno-Starý Lískovec 0,08 0,15 0,95 0,09 0,58 0,16 14 Brno-Kníničky 0,01 0,02 0,10 0,01 0,08 0,02 25 Brno-Žebětín 0,11 0,18 0,95 0,09 0,65 0,14 29 Brno-Útěchov 1,33 2,06 7,77 0,78 6,91 1,45 19 Brno-Vinohrady 0,02 0,04 0,21 0,02 0,14 0,03 2 Brno-Žabovřesky 0,01 0,02 0,09 0,01 0,07 0,02 3 Brno-Královo Pole 0,05 0,08 0,38 0,04 0,28 0,06 27 Brno-Jehnice 0,01 0,01 0,06 0,01 0,02 0,01 V tabulce jsou červeně vyznačeny ty městské části, ve kterých jsou měrné emise ze zdrojů REZZO 3 na 1 obyvatele nejvyšší Brno-Černovice, Ořešín, Chrlice a rovněž Bohunice. Tuto analýzu doplňuje rozbor podílu emisí jednotlivých kategorií zdrojů znečištění. V následující tabulce jsou městské části seřazeny podle nejvyšších emisí v dopravě. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 84

Tabulka 63: Analýza znečištění emise PM 10 a NO x podle kategorie zdroje a podle městských částí, seřazeno podle emisí v R4 PM 10 NO x Kód v Název městské části R1 R2 R3 R4 Podíl R4 R1 R2 R3 R4 Podíl R4 GIS t/rok t/rok t/rok t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok (%) 7 Brno-jih 30,63 1,19 2,05 52,57 60,8% 22,98 13,64 26,02 834,01 93,0% 1 Brno-střed 4,57 1,64 14,89 31,75 60,1% 160,91 18,25 78,27 542,92 67,8% 22 Brno-Tuřany 0,21 0,15 1,12 31,56 95,5% 1,08 1,87 13,40 497,07 96,8% 21 Brno-Slatina 7,53 0,17 1,14 18,24 67,4% 1,05 4,20 12,98 292,04 94,1% 9 Brno-Starý Lískovec 0,00 0,10 0,47 17,52 96,8% 1,44 3,75 4,49 276,52 96,6% 3 Brno-Královo Pole 13,15 6,56 4,32 13,79 36,5% 66,75 11,14 31,78 233,94 68,1% 24 Brno-Bosonohy 0,01 0,54 13,59 96,1% 0,27 4,48 215,24 97,8% 5 Brno-Židenice 2,51 0,40 3,63 12,03 64,8% 98,13 2,16 25,74 199,83 61,3% 8 Brno-Bohunice 0,12 0,16 0,19 10,86 95,9% 5,41 7,94 5,23 173,99 90,4% 2 Brno-Žabovřesky 0,01 1,06 10,07 90,4% 0,84 18,85 170,92 89,7% 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 0,06 0,11 1,16 9,69 87,9% 3,42 4,30 14,65 161,01 87,8% 4 Brno-sever 0,11 6,79 9,63 58,2% 6,84 38,89 162,77 78,1% 6 Brno-Černovice 0,17 0,36 0,96 8,65 85,2% 8,40 2,16 16,10 141,57 84,1% 23 Brno-Chrlice 0,64 0,82 0,84 8,20 78,1% 1,24 10,50 7,64 129,27 87,0% 20 Brno-Líšeň 9,21 0,59 1,74 4,85 29,6% 3,60 0,82 18,39 80,65 77,9% 13 Brno-Bystrc 0,58 0,32 0,92 4,09 69,1% 4,07 6,49 6,90 69,46 79,9% 15 Brno-Komín 0,06 0,69 3,83 83,7% 2,68 7,42 65,08 86,6% 26 Brno-Ivanovice 0,01 0,31 3,62 92,0% 0,39 3,05 59,62 94,5% 10 Brno-Nový Lískovec 0,01 0,02 0,24 2,67 90,9% 2,31 0,75 2,41 44,45 89,0% 25 Brno-Žebětín 0,01 0,78 2,56 76,5% 0,04 4,58 42,32 90,2% 18 Brno-Maloměřice a Obřany 2,96 0,09 2,09 2,46 32,3% 53,33 1,87 10,20 40,88 38,5% 11 Brno-Kohoutovice 0,00 0,10 0,34 2,23 83,6% 1,00 4,50 5,35 37,07 77,4% 19 Brno-Vinohrady 0,01 0,04 1,94 97,6% 0,05 0,61 32,92 98,0% 12 Brno-Jundrov 0,03 0,51 0,89 62,3% 1,52 4,78 15,71 71,4% 16 Brno-Medlánky 0,09 0,28 0,62 62,4% 2,28 3,70 10,28 63,2% 14 Brno-Kníničky 0,00 0,17 0,38 69,6% 0,02 1,52 6,36 80,5% 27 Brno-Jehnice 0,33 0,21 39,4% 1,97 3,51 64,0% 28 Brno-Ořešín 0,13 0,0% 0,92 0,0% 29 Brno-Útěchov 0,11 0,0% 1,24 0,0% Celkem 72,37 13,11 47,83 278,49 67,6% 435,12 109,29 371,55 4 539,43 83,2% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 85

Z analýzy vyplývá, že doprava je majoritním tvůrcem emisí jak v případě PM 10 (emise zahrnují i reemise vlivem vznosu částic do vzduchu při průjezdu automobilů) tak u NO x. Emise ze zdrojů REZZO 3 jsou významnější v okrajových částech města a také ve středu města, kde stále existuje starší zástavba. Nelze ale hledat přímou úměru mezi emisemi na obyvatele a mezi znečištěním ovzduší, protože koncentrace znečišťujících látek jsou ovlivněny mnoha jinými faktory (zástavba, povětrnostní podmínky, apod.). V následující tabulce jsme se i přesto pokusili stanovit cílové skupiny pro opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Doprava je cílovou skupinou ve všech dotčených městských částech. Tabulka 64: Porovnání zatížených městských částí s provedenou analýzou, odhad příčin znečištění Stavební úřad PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Příčiny znečištění Úřad městské části Brno-Bohunice 99,9 - R4 Úřad městské části Brno-Bosonohy 46,9 - R4 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8 - R4 Úřad městské části Brno-jih 95 - R1, R4 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7 - R3, R4 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2 - R4 Úřad městské části Brno - Komín 0,7 - R3, R4 Úřad městské části Brno-Královo Pole 7,4 4,1 R1, R3, R4 Úřad městské části Brno - Líšeň 5,4 - R1, R3, R4 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 12,6 2,8 R1, R3, R4 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 63 - R4 Úřad městské části Brno-sever 15,5 7,4 R3, R4 Úřad městské části Brno-Slatina 88,7 - R1, R4 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 60 - R4 Úřad městské části Brno-střed 70,3 13,3 R3, R4 (PM 10 ), R1, R4 (NO 2 ) Úřad městské části Brno-Tuřany 70,6 - R4 Úřad městské části Brno-Vinohrady 50,7 21,3 R4 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 34,1 - R4 Úřad městské části Brno - Źidenice 97,3 37,4 R3, R4 (PM 10 ), R1, R4 (NO 2 ) Úřad městské části Brno - Chrlice 50,6 - R2, R4 F.1.3 Nárůst emisí v dopravě Podrobnosti o dopravě na území aglomerace Brno Železniční doprava V současné době ústí do Brna celkem 7 železničních tratí. V severním prostoru města do Železničního uzlu Brno (ŽUB) ústí tratě Brno hl.n. Havlíčkův Brod (nová Tišnovka ) a Brno hl.n. Česká Třebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou trať vlárská ), Brno hl.n. Přerov (trať Přerovská ), Břeclav Brno hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou Brno hl.n. a Brno hl.n. Okříšky Jihlava. Konfiguraci tratí ŽUB doplňuje tzv. nákladní průtah, který v trase odb. Brno-Židenice žst. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 86

Brno, dolní nádr. žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní přepravy. Z hlediska osobní dopravy ve městě Brně má nejvýznamnější postavení stanice Brno, hl.n. Je do ní vedena naprostá většina vlaků osobní dopravy mířících do ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu vč. mezinárodní. Má největší obrat cestujících ze všech železničních stanic na síti ČD, což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech částí města. V regionální dopravě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno-Židenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (trať 340) a žst. Chrlice (trať 300). Dále ještě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (tratě 240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. Několik let je diskutován záměr přesunu ŽUB. Uzlem nákladní dopravy je seřaďovací stanice Brno-Maloměřice s denním výkonem 987 vozů, což ji řadí na 10. místo v ČR. Silniční doprava Na území města Brna se nachází cca 20 km dálnic, 40 km silnic I. třídy vč. 2 tunelových úseků o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. třídy a 63 km silnic III. třídy. Tyto komunikace doplňuje síť místních komunikací v délce 814 km. Celkově se tedy na území města Brna nachází 998 km silničních komunikací. Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo město Brno slouží tangenciálně vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha Vyškov) s odbočující D2 (Brno Bratislava) a R52 (Brno Pohořelice). Doplnit by je měla výstavba rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální části města. Základní součástí komunikační sítě ve městě Brně je Velký městský okruh (VMO),který tvoří silnice I/42 Postupně jsou na něm realizovány další stavby, které zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, právě realizovaná MUK Hlinky) a odvádějí jeho trasu z obytných částí města (Husovický tunel, v 06/2006 zahájená výstavba tunelů Dobrovského). Pro ochranu centra před automobilovou dopravou slouží Malý městský okruh (MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a často dochází k překračování kapacity profilů, zejména ve východní části na ulici Koliště a v západní části na ulici Husova. Tyto okruhy jsou propojeny a doplněny systémem radiálních komunikací a silnicí II/642, která tvoří polokruh v trase Vídeňská Mendlovo náměstí Úvoz Kotlářská Provazníkova Svatoplukova (souběh s trasou VMO) Žarošická. S výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hněvkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých výrazně převládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravně-obslužného charakteru. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 87

MHD Systém MHD, provozovaný DPMB,a.s., se skládá ze tří subsystémů. Páteř městské dopravy představují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995 převzaly roli napáječů tramvajových linek a realizují také většinu tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní části města, kde je nedostatečná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako doplněk tramvajové sítě působí v Brně od roku 1949 také trolejbusová doprava. Vývoj intenzit v silniční dopravě na komunikacích aglomerace Brno Vysoká intenzita dopravy je jednoznačnou příčinou vysokých imisních koncentrací zejména u polétavého prachu PM 10 a oxidů dusíku (NO x ). Podíl mobilních zdrojů znečištění na celkovém imisním zatížení je odhadován na 80 až na 94 % a souvisí především s prudkým nárůstem individuální automobilové dopravy. Nárůst počtu automobilů a zvyšování jejich využívání jsou jedny z faktorů, které vedou ke změnám v dělbě přepravní práce, zejména na úkor hromadné dopravy. Na rozvržení dopravních intenzit se v roce 2007 projevila především výstavba mimoúrovňové křižovatky MÚK Hlinky - Bauerova, která je již v současné době v provozu. Na většině území byl oproti předchozímu roku zaznamenán nárůst intenzit, nejvíce na dálnici D1 (nejzatíženější úsek 69 tis. vozidel / 24 hod), rychlostní silnici R 43 v severní části města - ul. Hradecká (nárůst o 4 t-5 tis. vozidel na max. 47 000 vozidel / 24 hod). Malý městský okruh vykázal mírný nárůst dopravy. Doprava v oblasti sběrného koridoru II/642 (dopravní polookruh) je stabilizovaná - intenzity zůstávají na úrovni roku 2004. V současné době, což ale není na kartogramech zátěží zaznamenáno, se na rozvrstvení dopravy v Brně podílí především rekonstrukce ulice Husova a výstavba tunelů VMO Dobrovského spojená s rekonstrukcí křižovatky Žabovřeská - Hradecká, kdy dochází k výraznému nárůstu zátěže na objízdných trasách (např. ul. Královopolská, Skácelova, Purkyňova, J. Babáka). Po výstavbě tunelů je předpoklad lepší plynulosti dopravy a snížení zátěže na okolních komunikacích - viz obr. 1. Předpoklad dokončení tunelů je v roce 2012. Emise v dopravě Emisní výtěžnost komunikací a intenzity dopravy na komunikacích města BRNA byly vypočteny CDV s ohledem na dopady změn infrastruktury a emisní výtěžnosti komunikací k roku 2010. Do výpočtu intenzit silniční automobilové dopravy k roku 2010 byly zařazeny vybrané dopravní stavby, jejichž zprovoznění je předpokládáno do konce roku 2009. S odborem dopravy MMB byly diskutovány následující dopravní stavby: VM Dobrovského: do roku 2010 budou v provozu tunely, nebude v provozu křižovatka Královopolská Hradecká, Hradecká Sportovní. Obchvat Tuřan: jedná se o stavbu kraje, nikoliv města, v roce 2008 byla k dispozici dokumentace pro stavební povolení, stavba má být financována z Regionálního operačního programu. Černovická terasa: bude hotova, předpokládá se cca 20 až 30 nákladních vozidel týdně Slatina: nebude ještě v povozu dálniční sjezd Dopravní zatížení vyvolá výstavba Jižního centra (výstavba ŽUB) MÚK Hlinky-Bauerova: bude v plném provozu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 88

Intenzity dopravy byly stanoveny dle prognózy BKOM a.s. a byly doplněny o prognózovaný nárůst intenzit dopravy dle koeficientů nárůstu CDV Brno. Emise byly vypočteny pro jednotlivé sčítací úseky, vycházející z potřeb modelu Symos. Obrázek 40: Grafický výstup výchozího podkladu - sčítání ŘSD na vybraných úsecích ulic města Brna, 2005 Zdroj: CDV Brno F.1.4 Zastaralost technologií u technologických zdrojů U stávajících technologických zdrojů je nezbytné sledovat vývoj v emisích z těchto zdrojů a konsultovat výhledový stav v návaznosti na rozvoj výroby, sortiment a prováděná opatření pro snížení emisí škodlivin z těchto zdrojů. F.2 Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší F.2.1 Spalování paliv a technologické emise Vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů souvisí s vývojem poptávky po energii, s ekonomickým rozvojem průmyslových subjektů na území aglomerace, s technologickými změnami v podnicích, s rozvojem zástavby a vývojem v plynofikaci, vývojem v oblasti dodávek tepla z CZT, s využíváním obnovitelných zdrojů (zejména sluneční energie kolektorů, výhledově solárních panelů, tepelných čerpadel ve stávající a rekonstruované zástavbě), s dosahováním úspor energie při modernizaci bytového fondu, v sektorech občanské vybavenosti, v průmyslu atp. Technologické záměny a inovace, úspory ve vytápění a postup v plynofikaci a teplofikaci přinášejí s sebou snížení emisí znečišťujících látek vč. snížení emisí skleníkových plynů. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 89

Obrázek 41: Rozvojové plochy na území města Brna v roce 2007 dle jejich funkčního využití Zdroj: Územní plán statutárního města Brna Zdroje soustavy CZT - Souhrnné emise z těchto zdrojů budou ovlivněny poptávkou po teple, vstupními palivy pro výrobu tepla ve zdrojích Tepláren Brno, a. s. Zvláště velké stacionární spalovací zdroje podléhají skupinové regulaci podle Nařízení vlády č. 112/2004 Sb. a mají stanoveny emisní stropy pro NO x i tuhé znečišťující látky. Jejich podíl na znečištění ovzduší je minimální. Předpokládáme, že s růstem výroby tepla v SAKO, a. s., s rostoucím důrazem na využití potenciálu úspor, tlakem legislativy (energetická náročnost v budovách, Směrnice o energetických službách a úsporách energie u konečného odběratele, zavedení ekologické daně, emisní obchodování), a vývojem v ceně tepla a ostatních paliv a energie pro konečné odběratele poklesne výroba tepla ze zdrojů Tepláren Brno. Nejméně předvídatelný je vývoj v emisích ze zdroje Červený Mlýn, který je provozován pro potřeby vyrovnání odběrového diagramu ve spotřebě elektřiny. Klesající odběr v teple by měl být vyvážen nárůstem odběrů tepla na rozvojových plochách realizace Varianty 2 ÚEK předpokládá napojení objektů v dosahu sítí na CZT. V rámci studie Brno 2010 byly identifikovány rozvojové plochy v blízkosti sítí CZT, jejichž napojení je vzhledem k výši odběru a dosahu sítí doporučeno. V případě, že by město nepodpořilo napojování nových odběrů, hrozí vlivem úspor ve spotřebě tepla nárůst ceny tepla a s tím další tlaky na odpojování od soustavy. Takový trend je ale pro kvalitu ovzduší ve městě Brně velkou hrozbou. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 90

Obrázek 42: Detailní ukázka návrhu možného krytí rozvojových ploch energií a palivy pro vytápění a ohřev TV (červeně jsou vyznačeny plochy pro napojení na CZT) Zdroj: Územní plán statutárního města Brna, HO Base - Ing. Hrubý, napojení projednáno s Teplárnami Brno, a. s. Ostatní zdroje REZZO 1 Zlepšení v emisích pevných částic může být bohužel i důsledkem dopadů ekonomické krize a případně emisního obchodování s povolenkami CO 2 či daňové reformy pro zavedení ekologických daní. U energeticky náročných výrob mohou po roce 2013 nastat vážné problémy s nákupem potřebných emisních povolenek a s ekonomikou výroby. Slévárenské zdroje budou nadále své emise prachu snižovat v souladu s podmínkami vydaného integrovaného povolení k provozu. Zdroje REZZO 2 a 3 V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby a jejich náhradou teplem z CZT (v případě technické a cenové dostupnosti dodávek i u bytových domů) nebo zemním plynem, v obou případech s příznivým dopadem na emise téměř všech škodlivin, zejména pak tuhých prachových částic, SO 2, B(a)P, NO x a kovů. Na území města se významně snížil počet zdrojů REZZO 2 a lokálních topenišť na tuhá paliva, protože byly plynofikovány. Ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 porostou ve výhledu emise NO x důsledkem rychlého rozvoje města a nové zástavby, který je pouze z malé části eliminován v důsledku realizace opatření k snížení spotřeby paliv a energie Očekáváme nárůst emisí NO x z této skupiny zdrojů o cca 10 % oproti současnému stavu do roku 2010. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 91

V malých zdrojích znečištění předpokládáme stabilizaci objemu emisí a případné snížení vlivem nových požadavků na tepelně technické vlastnosti budov, jejich certifikaci při výstavbě a důrazu na snižování spotřeby v důsledku rostoucích cen energie. F.2.2 Nová výstavba a prostorový vývoj Brna Výhledové emise a jejich prostorové rozložení ovlivňuje dopravní řešení a výhledové intenzity na zatížených úsecích komunikací, způsob zásobování obchodních a administrativních center palivy a energií, úzce souvisí s územním rozvojem a jeho plánováním. Historické centrum města, v případě Brna relativně malé, bylo ovlivněno komercializací a prudkým rozvojem služeb. Dochází k postupnému vytěsňování rezidenční funkce z centra a jejímu nahrazování službami, administrativou a komercí obecně funkcemi s vysokým ziskem na jednotku plochy. Prostorový vývoj v centru vede k fyzické obnově nemovitostí a k intenzivnímu využívání plochy (polyfunkční centra; např. IBC, Velký Špalíček). Negativními důsledky je především zvýšená úroveň automobilové dopravy a s tím související zvýšení emisí v těchto lokalitách. Oblast vnitřního města je územím s relativně kompaktní obytnou zástavbou a představuje konsolidované oblasti, v některých případech ohrožené sociální degradací (oblast Francouzské, Bratislavské). Naopak je možné rovněž vydělit oblasti se zřetelně vyšším sociálním statutem (Stránice, Pisárky). Průmysl, který je lokalizovaný v tomto prstenci, byl hluboce postižen strukturálními změnami a zasáhl nejvíce historicky vyvinutou posvitavskou průmyslovou zónu. Přelom 90. let znamenal pro mnoho podniků silný útlum výroby spojený s jejím vymísťováním a postupnou degradací výrobních areálů. Vzhledem k ekologickému zatížení řady ploch a mnohdy nevyjasněným majetkoprávním vztahům jsou tyto brownfields jen málo atraktivní pro investory dávající přednost stavbám na zelené louce, zejména v okrajových územích města (Černovická terasa). Rozvojové projekty města a nabídka lokalit souvisí s projekty: Brno - Jižní centrum, rychlostní komunikace R43, přestavba železničního uzlu Brno, Jihomoravské inovační centrum, průmyslová zóna Černovická terasa, další. Zejména průmyslová zóna Černovická terasa byla vyčleněna pro umístění průmyslových objektů z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. Z oblasti zpracovatelského průmyslu se jedná především o obory: letectví, kosmonautika, dopravní prostředky, výpočetní technika, informační technologie, elektronika, telekomunikace a radiokomunikace, farmacie, biotechnologie, lékařské přístroje. Okrajové sídlištní celky jsou oblastmi s poměrně příznivou sociální skladbou, v řadě sídlišť probíhají programy humanizace obytného prostředí a bytového fondu. V těchto oblastech se dá očekávat snížení emisí NO x z blokových a domovních kotelen. Nejdynamičtější současné změny se odehrávají v okrajových příměstských částech. - masivní rozvoj bytové výstavby (zejména ve formě rodinných domů a rozsáhlých obytných kondominií) a prudký nárůst velkoprostorových nákupních středisek. Do předměstských oblastí jsou situovány i rozvojové projekty náročné na plochu, jako je např. projekt Brněnského podnikatelského parku či Technologického parku. Extenzivní prostorový rozvoj v příměstských zónách zvyšuje nároky na městskou infrastrukturu, především dopravní. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 92

Veškeré tyto skutečnosti vedou ke zvyšování produkce emisí na území města Brna, zejména emisí, souvisejících se spalováním zemního plynu ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 a s emisemi z dopravy. Výstavbu na rozvojových plochách je zapotřebí již od funkčního vymezení ploch, přes územní rozhodnutí a schvalování umísťování nových zdrojů do území přizpůsobit potřebné ochraně ovzduší v předmětné lokalitě. Při rozhodování o umístění nových staveb je nezbytné brát zřetel na vyvolané nároky na další mobilitu a vznik přepravních potřeb v místě realizace stavby a na jejich možné dopady na kvalitu ovzduší od zahájení stavby až po její ukončení a provozování po celý cyklus její životnosti. Nezbytná se zpracovatelům Programu jeví aktualizace dopravní prognózy statutárního města Brna - stávající prognóza z roku 1997 je překonaná. Na základě aktualizované dopravní prognózy je výhledově možné stanovit nově očekávanou zátěž rozhodujících komunikací i příslušné dopad do kvality ovzduší. Prognóza by se měla opírat i o zpracovaný Generel ovzduší a zohlednit navrhovaná opatření v oblasti dopravy. Potenciální emise NO x a benzenu z dopravy, prašnost a imisní zátěž suspendovanými částicemi frakce PM 10 jsou z hlediska kvality ovzduší rizikovým faktorem, ke kterému je nezbytné přihlížet. Imisní zátěž z nově připravovaných zdrojů znečištění je vždy třeba posuzovat s ohledem na již stávající zatížení a přírůstek nových zdrojů znečištění by neměl způsobit překročení výhledových imisních limitů na území města Brna. V rámci Generelu ovzduší byly vytvořeny a statutárnímu městu Brnu předány podklady pro taková posouzení. Aktualizované rozptylové mapy byly vytvořeny i v rámci předkládané aktualizace. F.2.3 Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší Jsou plánovány následující dopravní stavby: Silniční doprava západní tangenta R 43, VMO Žabovřeská, MÚK Hradecká Žabovřeská, východní části VMO: Tomkovo náměstí Jedovnická, jižní část VMO: přemostění Svratky a napojení na ul. Černovická, propojení Černovická - Jedovnická, Bratislavská radiála, tunely Úvoz, dobudování ul. Pražákova Železniční doprava přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) MHD severojižní tramvajový diametr (SJTD) Každá ze zmíněných dopravních staveb má svůj vlastní projekt a prochází procesem EIA (v případě přestavby ŽÚB i SEA), kde je hodnoceno více variant řešení. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 93

Podle prognostických dat se pozitivně projevuje vliv západní tangenty R43, která převezme část dopravní zátěže zejména v katastrech městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Tunely Dobrovského převezmou většinu současné zátěže ul. Dobrovského, Skácelovy a dalších komunikací, která ale není příliš vysoká a v současné době se pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000 vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova). Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska emisí spíše neutrální. Na jedné straně se odstraní kongesce, na straně druhé tyto stavby mohou indukovat novou dopravu. Vymístí však dopravu a imisní zatížení mimo hustě obydlený střed města. Obrázek 43: Zobrazení průměrné roční koncentrace NO X, záměr R43: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 94

F.3 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Nástroje a opatření, aplikované jak na národní, tak krajské, úrovni v uplynulém období let osmdesátých a počátku devadesátých vedly k výraznému omezení emisí a ke snížení imisní zátěže. Potenciál těchto opatření (zavedení emisních limitů, plynofikace velkých, středních i malých zdrojů znečišťování, technologické záměny, atd.) je již téměř vyčerpán. Stávající programy snižování emisí a zejména Programy ke zlepšení kvality ovzduší jsou dnes zaměřeny na řešení vytipovaných lokálních problémů a na zlepšení lokální imisní situace. Plošná opatření ke snížení emisí jsou otázkou strategie na úrovni státu a jejího úspěšného prosazení až na úroveň obcí a měst. Aglomerace Brno nemá na rozdíl od obou ostatních aglomerací v ČR statut kraje a nedisponuje kompetencemi (ani zdroji), které může využívat krajský úřad. Většina nástrojů, kterými jsou ovlivňovány emise z významných zdrojů znečištění, je v rukách kraje. V následujícím přehledu jsou uvedeny nástroje a opatření, kterými disponují krajské úřady při výkonu státní správy v přenesené působnosti, a které se nemusí týkat výlučně odboru životního prostředí, ale i těch, kde je odbor životního prostředí DOSS (dotčeným orgánem státní správy). Opatření v rukou státu/eu Legislativní požadavky na zdroje znečištění (emisní limity, plány snižování emisí, emisní parametry vozidel, povinnosti kontrol, atd.) v plném rozsahu zdrojů technologických i spalovacích, Legislativa v ochraně ovzduší Požadavky na kvalitu paliv Fiskální a ekonomické nástroje (daně, poplatky, pokuty, atd.) Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší Podpora práce doma (teleworking) Podpora všech forem elektronické komunikace Optimalizace dělby přepravní práce mezi silniční a železniční přepravu Regulace dopravy prostřednictvím poplatků za používání pozemních komunikací apod. Kontrola emisních parametrů vozidel a nastavení požadavků na tyto parametry Podpora alternativních paliv Normativní nástroje/opatření v rukách kraje (Povolení vydávaná krajským úřadem k umisťování staveb, výstavbě a provozování zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1 a 2): Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší kraj nové zdroje jsou podřízeny přísným požadavkům na vypouštěné emise a jejich vliv na ovzduší je tak přísně regulován. V přípravě je novela směrnice o IPPC, která má podmínky provozu zvláště velkých zdrojů nadále zpřísnit. Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 95

Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých zdrojů Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší - kraj Stanovení látek, pro které jsou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity Tyto všechny nástroje jsou kontrolní, provozovatel prokazuje že plní nebo bude v dohledné době plnit parametry, na něž mu bylo vystaveno povolení v rámci řízení o vydání stavebního povolení. Ve všech případech je potřebné provést následnou kontrolu, zda zdroj skutečně dosahuje parametrů, na které byla vydána předchozí povolení dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (povolení v územním řízení a povolení ve stavebním řízení), případně integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. U těchto opatření vydává Magistrát města Brna svá stanoviska. Normativní a ekonomické nástroje / opatření, které jsou v kompetenci města, zahrnují: Územní plánování a územní rozhodování - Výstavbu na rozvojových plochách je zapotřebí již od funkčního vymezení ploch, přes územní rozhodnutí a schvalování umísťování nových zdrojů do území přizpůsobit potřebné ochraně ovzduší v předmětné lokalitě. V této oblasti je Odbor životního prostředí závislý na postupu Odboru územního plánování a rozvoje. Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a obnovitelné zdroje energie a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie tato povinnost vyplývá pro stavební úřady ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění Povinnost vlastníků udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, což platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení (podle stavebního zákona) v současnosti toto opatření není vymáháno. Souvisí také s kvalifikovanou a odborně dobře provedenou prací při pozemních stavbách, bez následných sesuvů a erozí narušením geologie, geomorfologie, apod. Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší město udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, ochrana životního prostředí a zeleně, užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti výsadba izolační zeleně, parků, Možnost omezit spalování rostlinných materiálů Investice do energetické infrastruktury Investice do úspor energie STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 96

Finanční podpory domácnostem Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst či obcí Zavedení zón snížené rychlosti v městech a obcích Zavedení environmentálních zón v městech a obcích Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst (mýto) Finanční podporu systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku Podpora výstavby hromadných garáží Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elektřina) Podpora dodatečných technických opatření u vozidel Regulační řád (při smogových situacích) Parkovací politika (regulace parkování, podpora systémů P + R) Infrastrukturní opatření (obchvaty, okruhy, kolejová infrastruktura) Optimalizace řízení dopravy Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy Rozvoj integrované dopravy Snižování přepravní náročnosti území Podpora pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů s cílem omezit sekundární prašnost (včetně zalesňování a zatravňování) Technicko-organizační opatření u malých zdrojů, které nejsou předmětem regulace prostřednictvím právních předpisů. (zejména zdroje emitující tuhé látky a těkavé organické látky). V kompetenci města jsou i další nástroje/opatření: Optimalizace a koordinace výkonu veřejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů zejména zákona o ochraně ovzduší, stavebního zákona, EIA) Zajištění odpovídající odborné podpory výkonu veřejné správy (vč. zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů) Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zde doporučujeme, aby jednotlivé záměry nebyly posuzovány pouze z hlediska dopadů tohoto jednoho, odtrženého záměru na kvalitu ovzduší, ale aby byly posouzeny i širší vazby záměru na kvalitu ovzduší ve městě jako celku. Dopady záměru na kvalitu ovzduší by měly povinně zahrnout dopad do kvality ovzduší v identifikovaných oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší na území města (z pohledu tohoto programu se jedná o prioritní městské části) Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek - Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž splnění bude nezbytné pro získání veřejné zakázky města a její realizaci - opatření se týká zejména způsobu provádění stavebních prací (s ohledem na kvalitu, minimální prašnost, technologie a postupy, které budou co nejšetrnější ke kvalitě ovzduší), atd. Cílem opatření je přispět ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalitě a STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 97

podpořit subjekty, které používají technologie a postupy splňující přísnější podmínky ochrany ovzduší. Obdobně doporučujeme upřednostnit záměry s vyššími požadavky energetické účinnosti apod. než ukládají obecně platné předpisy, atd. Informování veřejnosti, výchova a osvěta k novým vyhláškám, k omezením, která mohou být přijata k dosažení kvality ovzduší, ke zdravotním dopadům zhoršené kvality ovzduší, k záměrům města v prosazování CZT; informační tlak na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší. F.4 Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Opatření byla vybrána na základě vyhodnocení využití již existujících opatření, a jejich případné účinnosti. Některá z opatření, navržená v předchozích programech, byla z programu vyřazena. Byla naopak zvážena opatření nová (dodatečná) vzhledem k tomu, že imisní limity pro PM 10 nejsou na území města plněny, ačkoliv byl termín dosažení těchto limitů stanoven naší i evropskou legislativou na 1.1.2005, a hrozí, že ani imisní limity pro NO 2 nebudou k roku 2010 plněny. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 98

G. PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU G.1 Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb. Program ke zlepšení kvality ovzduší byl vypracován v roce 2004-5 na základě překročení imisního limitu a meze tolerance v roce 2003. Před tímto programem (zpracovaném v rámci Generelu ovzduší) byla realizována: Opatření legislativního rázu (zejména vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a ze zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění); Výstavba komunikací a jejich modernizace; zpřísnění emisních limitů pro stacionární zdroje znečištění v roce 1997 na základě tehdy platného zákona o ochraně ovzduší; povinnost získat integrované povolení k provozu podle IPPC; omezení emisí ze zdroje SAKO Brno (spalovna); plynofikace města (drtivá většina zdrojů REZZO 1, 2 a 3 byla zplynofikována již před rokem 2005); zpracování Územní energetické koncepce a návrh na další rozvoj soustavy CZT, využití CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to vhodné. Město (Odbor ochrany ovzduší) od přijetí zákona č. 86/2002 Sb. preferuje a prosazuje CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to pro soustavu CZT výhodné. Inovace a technologické záměny v provozech a zdrojích. Snahy o dosahování úspor ve vytápění, zateplování domů, náhrada kotlů, regulace apod. Realizace části opatření z povinných energetických auditů - jak ve službách, tak v průmyslu. Na tato opatření pak navazují opatření z Generelu ovzduší v roce 2005, v rámci kterého byl zpracován první Program ke zlepšení kvality ovzduší (dle zákona č. 86/2002 Sb.). Program byl schválen 02/2006. Od roku 2006 jsou realizována opatření na základě Nařízení města Brna k Programu ke zlepšení kvality ovzduší (schváleného v únoru 2006) a další opatření, zahrnutá v programu ke zlepšení kvality ovzduší schváleného v roce 2007. G.2 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před 2. aktualizací programu Opatření, která byla navržena předchozími programy a případně Programovým dodatkem z roku 2006, vycházela z identifikovaných příčin znečištění na úrovni města Brna a jejich snahou bylo dosáhnout kýženého cílového stavu definovaného cílem Programu snížit imisní zátěž v identifikovaných oblastech a pro problémové škodliviny - na požadovanou úroveň. Opatření byla schválena Radou města v únoru 2007. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 99

Obrázek 44: Scénář vývoje do roku 2010, PM 10, denní průměrné koncentrace, četnost překročení, bez dodatečných opatření Obrázek 45: Scénář vývoje do roku 2010, NO 2, průměrné roční koncentrace, bez dodatečných opatření Zdroj: MMB, rozptylová studie J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 100

Tabulka 65: Opatření přijatá v roce 2007 a jejich plnění: 1.1.1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů Plněno průběžně - v rámci integrovaného povolení podle IPPC 1.1.2 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech Plnění nesledováno pro bydlení 1.1.3 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění Probíhá, počet spalovacích zdrojů na tuhá paliva se snížil 1.1.4 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách Není plněno 1.1.5 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí Plněno 1.2.1 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Čištění komunikací probíhá, nepostačuje 1.2.2 Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku Vybavení filtry neprobíhá 2.1.1 Ekologizace MHD - snížení emisí u autobusů MHD Průběžně plněno 2.1.2 Preference vozidel MHD v provozu Plněno na vybraných křižovatkách 2.1.3 Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Plněno, v současné obě pozastaveno 2.1.4 Další rozvoj integrované dopravy Plněno 2.1.5 Regulace parkování, podpora systémů "Park and ride" Plánováno 2.1.6 Podpora systémů "bike and ride" Plánováno 2.1.7 Výstavba nových cyklotras Plánováno 2.1.8 Omezení automobilové dopravy v centrech měst Plněno Opatření 2.2: Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT Plněno Opatření 2.3: Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx Plněno 3.1.1 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla Plněno 3.1.2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy Plněno domu 3.1.3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov Plněno 3.1.4 Podpora energetickému řízení V poslední době neplněno 3.2.1 Využití biomasy v kotelnách CZT Plněno 3.2.2 Využití nespalovacích technologií pro využití obnovitelných Částečně plněno zdrojů energie 3.3.1 Výstavba hromadných garáží pro odstranění studených Plánováno startů vozidel 3.3.2 Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot Plněno 4.1.1 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání Není plněno veřejných zakázek 4.1.2 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování Není plněno a rozhodování 4.2.1 Posílení imisního monitoringu MMB Plněno 4.2.2 Zpracování aktualizované dopravní prognózy Není plněno 4.3.1 Kontrola emisních parametrů vozidel Není plněno 4.3.2 Účinná kontrola údržby komunikací Není plněno 4.3.3. Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění Plněno komunikací při smogových situacích 4.4.1 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší Plněno 4.4.2 Informovanost obyvatel a subjektů na území města Programy umístěny na webovských stránkách města STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 101

Obrázek 46: Preferenční a monitorované křižovatky v Brně Zdroj: DPmB G.3 Hodnocení účinnosti uvedených opatření Účinnost opatření a jejich ponechání v programu byla zpracovateli programů projednána s dotčenými útvary: S krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí S odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna S Odborem dopravy (OD) Magistrátu města Brna S Odborem technických sítí (OTS) S odborem Územního plánování a rozvoje (OÚPR) Magistrátu města Brna. Tabulka se souhrnným hodnocením plnění opatření je v Příloze k tomuto programu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 102