II.2. Kostnice v Sedlci u Kutné Hory 17 Sedlec je dnes předměstím Kutné Hory. Ještě před tím, než byla Kutná Hora založena a více než sto let před tím, než byly objeveny místní ložiska stříbra, byl roku 1142 v Sedlci založen cisterciácký klášter. Byl to vůbec první cisterciácký klášter v Čechách a brzy po svém vzniku se stal kulturním a hospodářským centrem oblasti. Během 12. století získal též patronátní právo k nedalekému kostelu v Malíně, na jehož území stojí také kostnice. Pozdější objev stříbrných rud, přičítaný mnichu Antonínovi ze sedleckého kláštera, přinesl bohatství i slávu nejen Kutné Hoře, která vznikla r. 1276, ale poskytl i finanční prostředky na stavbu monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, postaveného v letech 1280 až 1320. V té době byl též postaven na zdejším rozsáhlém hřbitově kostel (kaple), nynější kostnice. Od doby, kdy se začalo usazovat v okolí větší množství obyvatelstva, které se zabývalo těžbou a zpracováním stříbra, zde nejspíše od poloviny 13. století existoval hřbitov. Podle klášterní tradice přinesl opat
18 sedleckého kláštera Heidenreich (Jindřich), který byl poslán roku 1278 s poselstvím Přemysla Otakara do Jeruzaléma, hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a od té doby se na toto místo dávalo pohřbívat mnoho lidí nejen z Čech, ale i z okolních zemí zvláště pak z Polska, Bavorska a Belgie. I v dobách epidemií, které bičovaly české země, zde našlo poslední odpočinek na tisíce lidí. Staré kroniky uvádějí, že za velkého moru v r. 1318 sem bylo pohřbeno na 30 tisíc lidí. Počet hrobů vzrostl i za husitských válek, během nichž roku 1421 husité cisterciácký klášter vypálili a na 500 mnichů pobili. Také bitva u Malešova r. 1424, která byla největší bitvou v okolí Kutné Hory zanechala takového počtu obětí, který odpovídal tehdejší rozloze hřbitova, což činilo 3,5 ha. Po temné době husitských válek se přikročilo k postupnému rušení částí hřbitova. Vyzvednuté kosti byly nejprve naskládány kolem kaple a později přemístěny do její spodní části, kde je roku 1511 poprvé srovnal poloslepý mnich do šesti pyramid. Hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí je následkem dávného narušení statiky poněkud nakloněna Ještě před husitskými válkami, na počátku 14. století, se započalo budování hřbitovní kaple Všech svatých. V téže době byl v nedalekém sousedství dokončován konventní kostel Panny Marie, který je svými 87 m na délku největší dochovanou stav-
19 bou z přelomu 13. a 14. století v Čechách.(Nyní je tento unikátní chrám zapsán v seznamu památek UNESCO. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je 92 m dlouhá, 29 m široká, výška klenby hlavní lodi je 28 m, má 32 toskánských sloupů, 34 pilířů, 106 oken - největší v západním průčelí vysoké 14 m.) Stavba obou chrámů byla prováděna sedleckou stavební hutí. Bohatý klášter si tuto stavení činnost mohl dovolit těžební šachty ležící převážně na jeho pozemcích, na ni velkou částí přispívaly. Hřbitovní kaple Všech svatých je gotickou dvouvěžovou stavbou, skládající se ze dvou kaplí postavených nad sebou. V horním patře se nacházela kaple, ve spodním patře kostnice. Roku 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. V roce 1661 byla kosterní výzdoba znovu přerovnána a zřícená klenba byla nahrazena novou. Na počátku 18. století dochází v souvislosti s celkovou obnovou kláštera, podle koncepce opata Snopka, k barokním úpravám kaple, které jsou dílem geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Santini v té době pracoval na rekonstrukci konventního chrámu Panny Marie, jenž zůstal po vypálení husitskými vojsky v troskách 279 let. Stavbu hřbitovní kaple Všech svatých bylo nutno staticky zajistit, a proto Santini mezi věže západního průčelí vestavěl barokní štít, nesoucí sochu Panny Marie Neposkvrněné početí od Matěje Václava Jäckela z r. 1709, a stavbu vzepřel přístavbou zá-
20 padní předsíně. Přebudoval i spodní kapli a ve stylu svého specifického architektonického projevu tzv. barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako jsou například řezané koruny nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Před kostnicí je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, taktéž od Matěje Václava Jäckela. Kaple je doplněna plastikami dalších čtyř světců sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Floriána. Významným mezníkem v historii hřbitovní kaple se stal rok 1784, kdy císař Josef II. hromadně ruší kláštery. Zaniká i Sedlecký klášter, jehož majetek posléze koupili Schwarzenberkové z Orlíka. Za jejich působení je kostnice upravena do její dnešní podoby. Zásluhu na unikátní výzdobě z lidských kostí nese její autor, řezbář z České Skalice, František Rint, který za pomoci členů své rodiny interiér vyzdobil. Z původních šesti pyramid dvě zrušil, z nichž část použil k výzdobě a zbývající část (asi 40 m3) nechal, pod velký železný kříž na hřbitově, pietně uložit zpět do hřbitovní půdy. Kosti, které byly použity k výzdobě, byly před použitím desinfikovány a vybíleny chlorovým vápnem. Výzdobu doplnil Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků. Co se vniřní výzdoby hřbitovní kaple týče - u vchodových dveří jsou v latinském a řeckém jazyce umístěny nápisy IHS (Jesus Hominum Salvator - Ježíš Spasitel lidstva), ve schodišti kříž. jsou dva kalichy (<<) a nahoře
21 V rozích dolní kaple stojí mohutné pyramidy z kostí (>>), které jsou urovnány bez svázání do dřevěných konstrukcí. (V současné době dochází v souvislosti s narušenou statikou celé kaple k jejich pozvolné destrukci a hledají se varianty možného řešení jejich záchrany.) Lidské kosti, symbolizují zástupy těch, kteří stojí před Božím trůnem, a nikdo je nedokáže sečíst. Smrt mezi lidmi nečiní žádné rozdíly. Kristovo dílo je dovršeno vzkříšením všech mrtvých. Všichni vstanou k novému životu, a spravedliví pak dosáhnou slávy v nebeském království, které je symbolizováno dřevěnými korunami. (<<) Lustr, který je sestaven ze všech druhů kostí lidského těla visí uprostřed kaple. Pod lustrem je vchod do hrobky, kde jsou uloženy ostatky patnácti bohatých kutnohorských měšťanů. jsou rozmístěny po obvodě hrobky. (>>) Barokní svícny (fiály) (<<) Ve výklencích hlavního oltáře jsou umístěny monstrance. (>>) Lebky bojovníků z husitských válek jsou umístěny v osvětlených vitrínách.
22 (<<) Z kostí sestavený erb Schwarzenberků je na mříži v levé části kaple. (>>) V pravém spodním poli erbu je havran klovajícího oko Turkovi, což znázorňuje vítězství Schwarzenberků nad Turky v bitvě u Rábu r. 1591. (>>) Nápis František Rint z České Skalice 1870 je umístěn vpravo dole pod schodištěm. Písmeno R, složené z kostí na sloupu u pravé zadní pyramidy, uvádí začátek jmen Reiman (ředitel velkostatku Schwarzenberků, z něhož byla financována obnova kostela Všech svatých), Rajský (stavitel, který obnovu provedl) a Rint (který naposledy kosti urovnal). Podle odhadu bylo k výzdobě sedlecké kostnice použito ostatků asi 40 tisíc lidí. Toto dílo není samoúčelné, ale po staletí připomíná návštěvníkům omezenost trvání lidského života, fakt smrti a hodnoty věčnosti a má vést k vědomí, že člověk je zavázán k odpovědnosti vůči Bohu i ke svým bližním. V roce 2005 navštívilo kostnici 227 921 návštěvníků.
23 Kontakt: Farní úřad Sedlec Zámecká 1 284 03 Kutná Hora tel.: 327 561 143, 728 125 488 info@kostnice.cz http://www.kostnice.cz Otevírací doba: Otevřeno denně duben-září 8:00-18:00 říjen 9:00-12:00, 13:00-17:00 listopad-březen 9:00-12:00, 13:00-16:00 zavřeno pouze 24.prosince! Vstupné: dospělí 35,- Kč studenti 20,- Kč Přístup pro vozíčkáře!