Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD537 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník 2. ročník Datum vytvoření: 7.4.2014 Datum ověření: 16.4.2014 Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Způsob využití: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Člověk a zdraví Nervová soustava Tělesná výchova s didaktikou Prezentace je určena k seznámení se s vlastnostmi nervové soustavy. Neuron, dendrit, axon, synapse, reflex, reflexní oblouk, podmíněné, nepodmíněné reflexy, mozek, nervy. Prezentace
NERVOVÁ SOUSTAVA Řídí činnost všech orgánů v těle. Zajišťuje vzájemnou souhru mezi jednotlivými orgány. Prostřednictvím NS a smyslových analyzátorů získáváme informace z vnějšího/vnitřního prostředí a reagujeme na ně. Řídícím centrem je mozek. Mozek s míchou tvoří ústřední NS, která je spojena nervy se všemi částmi těla (obvodová NS). Sídlo řeči a myšlení.
STAVBA NEURONU Základní stavební a funkční jednotka NS je NEURON (nervová buňka). Tvorba a přenos nervového signálu (vzruchu). Buňka je tvořena tělem a výběžky (Obr.1): dendrity krátké, vedoucí informaci dostředivě axon dlouhý, vedoucí informaci odstředivě, myelinová vrstva (izolace, ochrana vzruchu) Spojení jednotlivých neuronů SYNAPSE.
Obr.1: Stavba neuronu
NS PRACUJE NA ZÁKLADĚ REFLEXU Reflex je reakce organismu na podnět (nějakou změnu) z vnitřního nebo vnějšího prostředí. Reflexní teorie Jiří Procházka, I.P.Pavlov K uskutečnění reflexu je důležitá souhra všech složek tzv. reflexního oblouku (Obr.2) přijímací orgán (receptory), dostředivé dráhy, nervové centrum (mozek nebo mícha), odstředivé dráhy a výkonný orgán (efektor; sval, žláza, vnitřní orgán).
Obr.2: Reflexní oblouk
NEPODMÍNĚNÉ REFLEXY Vrozené, stálé. Projevují se v reakcích nutných pro zachování života např. kýchání, kašlání, polykání, zvracení, dýchání. Uchopovací, sací a zornicový reflex. Centrum: hřbetní a prodloužená mícha Řetězec NR: Instinkt (pud) např. péče o mláďata, rozmnožování, ochrana, útěk před nebezpečím.
PODMÍNĚNÉ REFLEXY Naučené, získané, nestálé. Vznikají a zanikají během života, jsou reakcemi na opakované podněty. Poprvé je popsal I.P.Pavlov pokusy se psy. Vznik dočasného spojení. Opakováním se reflex zpevňuje, jinak vyhasíná, až postupně zmizí úplně. Centrum: koncový mozek mozková kůra.
DĚLENÍ NS: CENTRÁLNÍ (ústřední) NS mozek, hřbetní mícha PERIFERNÍ (obvodová) NS dostředivé (senzitivní) a odstředivé (motorické) nervy hlavové, míšní a útrobní nervy
MOZEK Řídící orgán NS. Uložen v lebce. Nadlehčován mozkomíšním mokem. Chráněn 3 obaly: tvrdá plena (srůstá téměř s kostí), pavučnice, omozečnice (přímo na povrchu mozku, jemná) Části: Prodloužená mícha, Varolův most, Mozeček, Střední mozek, Mezimozek, Koncový mozek.
V prodloužené míše je centrum dýchací, kardiovaskulární, řízení trávení a vylučování. V Mozečku senzomotorické centrum udržování polohy a postoje těla, koordinace. Řídí napětí kosterního svalstva, zajišťuje vzpřímenou polohu těla, rovnováhu, ovlivňuje přesnost pohybů. Ve středním mozku je centrum zrakových reflexů (pohybová souhra očí) a sluchových reflexů (otočení hlavy za zdrojem zvuku). Mezimozek 2 části: Talamus, Hypotalamus.
Talamus třídí a filtruje informace podle důležitosti, ochrana před zatížením. Hypotalamus důležitá centra pro řízení dýchání, krevního oběhu, tělesné teploty, hospodaření s vodou. Slaďuje činnost vnitřních orgánů v komplexní odpověď. Při zátěži připravuje CS, DS, TS na zvýšenou fyzickou nebo psychickou aktivitu. Koncový mozek je nejvyšším oddílem NS. Nejmladší a největší část mozku. Šedá hmota na povrchu, bílá uvnitř. Gyrifikace (vrásnění).
ČLENĚNÍ MOZKOVÉ KŮRY KONCOVÉHO MOZKU Z hlediska anatomického laloky: čelní, spánkový, týlní a temenní lalok v každé hemisféře. Z hlediska funkčního specifické oblasti mozkové kůry, ve které končí dostředivé dráhy. Obecně platí, že přední část hemisfér je spíše oblast motorická, zadní část senzorická (smysly).
Obr.3: Členění mozkové kůry z hlediska anatomického
Obr.4: Členění mozkové kůry z hlediska funkčního
OBVODOVÁ (PERIFERNÍ) NS Spojuje oběma směry centrální NS a všechny orgány a tkáně celého těla. Nervy hlavové, míšní a vegetativní (útrobní). NERVY HLAVOVÉ 12 párů, ovládají většinou oblast hlavy a krku. Senzitivní, motorické nebo smíšené nervy. Např. čichový, zrakový, sluchově-rovnovážný, lícní jazykohltanový, podjazykový, okohybné nervy.
NERVY MÍŠNÍ 31 párů, odstupují z hřbetní míchy, vystupují meziobratlovými otvory. Obsahují senzitivní i motorická nervová vlákna. NERVY ÚTROBNÍ (vegetativní) Činnost není závislá na naší vůli, řídí činnost vnitřních orgánů (hladké svalstvo). Udržování jednoty vnitřního prostředí Nervy: Sympatikus, Parasympatikus
SYMPATIKUS Vystupují z hrudní a bederní páteřní míchy. Činnost sympatiku převažuje v bdělém stavu. Udržuje pohotovost jednotlivých soustav při práci, mobilizuje energetické zásoby. PARASYMPATIKUS Vystupují z mozku a z křížové míchy. Vliv parasympatiku převažuje při útlumu; ve stavu odpočinku, ve spánku. Co povzbudí, sympatikus utlumí, a naopak.
VÝŽIVA MOZKU Vyživován krví (glukóza a kyslík). Na nedostatek kyslíku jsou nervové buňky velmi citlivé. Při krátkodobém přerušení nebo oslabení krevního oběhu nastávají závratě, případně bezvědomí. Při déletrvajícím nedostatku (3-5 min) odumírá nenávratně mozková tkáň.
LATERALITA MOZKU Preference (dominance) jedné polokoule mozku Práce mozku není stejná v obou polokoulích. Leváctví souvisí s lateralitou. Levá zajišťuje spíše abstraktní myšlení logické myšlení, verbální vyjadřování, chápání času, rozpoznávání písmen, slov, úvahy apod. Pravá zprostředkovává intelektuální funkce vnímání prostoru, hudební a výtvarné nadání, fantazie, emoce, intuice apod.
HYGIENA SPÁNEK Fyziologický stav organismu, při kterém je snížena činnost některých soustav. Např. se snižuje tělesná teplota, zpomaluje se dýchání, snižuje se krevní tlak apod. Význam: Zrání nervového systému Odpočinek, regenerace organismu Rušení nebo neumožnění spánku vede k psychickým potížím.
POUŽITÉ ZDROJE Obr.1-4 [cit. 2014-05-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://www.thethirdsource.org/wp-content/uploads/neuron.gif http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/sensory,_relay_%26_motor_neurons _cz.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/gray728.png http://skolajecna.cz/biologie/images/textbook/big/0090000/00336.jpg MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vydání. UK Praha: Nakladatelství Karolinum, 1994, 263 s. ISBN 80-7066-980-2. JELÍNEK, Jan. ZICHÁNEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 6. vydání. Nakladatelství Olomouc, 2003, 574 s. ISBN 80-7182-159-4. NOVOTNÝ, Ivan. HRUŠKA, Michal. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1999, ISBN 80-7168-462-7.