SPORTOVNÍ AREÁL Brno Kraví Hora Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér Na jižní straně Kraví Hory se nachází areál krytého bazénu a letního koupaliště. Areál získal v roce 2004 zcela novou cenu Bazén roku a Obec architektů, mu o rok později jednomyslně udělila cenu Grand Prix 2005. Stavba byla navíc za ČR nominována na Award Mies van der Rohe v Barceloně. Areál má záviděníhodnou polohu uprostřed zeleně, ale obklopen sídelní zástavbou s významným potenciálem návštěvníků i s dobrou dostupností z centra Brna. Areálu svědčí i těsná blízkost vysoké školy a vysokoškolských kolejí. Hlavní je ale obdivovaný výhled na dominantu hradu Špilberk a katedrály Sv. Petra a Pavla. A na ně můžete hledět přímo z vody bazénu! Areál byl svou vybaveností zařazen v pětihvězdičkovém hodnocení kategorizace bazénů a koupališť mezi tříhvězdičkové kryté bazény a čtyřhvězdičková venkovní koupaliště. Projekt letního koupaliště v prostorách Kraví Hory byl poprve vyhotoven v roce 1969. V roce 1970 byla zahájena výstavba a v roce 1975 bylo koupaliště se saunou zprovozněno brněnské veřejnosti (Areál zdraví Tělovýchovné jednoty Moravská Slávia). V areálu měl být vybudován ještě 50ti metrový bazén, toho se již návštěvníci nedočkali a areál sloužil v této podobě brněnské veřejnosti až do konce tisíciletí.
Po více jak čtvrtstoletí provozu, roce 2001 zadala městská část Brno střed architektonickému ateliéru D.R.N.H s.r.o. zakázku na vyprojektování komplexní rekonstrukce areálu s obnovenou funkcí letního koupaliště doplněnou o chybějící krytý bazén, který by umožnil celoroční využití. Výsledné řešení moderní techno stavby hýřící sklem a nerezem mezi dřevěným nosným systémem pak firma UNISTAV Brno zrealizovala do dnešní podoby. Stavba nepůsobí v daném prostředí nijak rušivě a jistě si architektonická ocenění právem zasloužila. Návštěvník má dnes k dispozici možnost celoročního plavání v krytých bazénech plavecký 25 x 12,5 m, dětský 12,5 m a obdélníkovou vířivku, v letní sezóně navíc venkovní 50ti m bazén a dětské brouzdaliště. Všechny bazény jsou provedeny v celonerezové konstrukci zajišťující snadnou údržbu a hlavně ve venkovní části nenáročné zazimování a odzimování bazénů. Kapacita areálu je 165 návštěvníků v kryté části a až 2000 návštěvníků v letním provozu.
Vzhledem k jmenovaným oceněním bylo o rekonstrukci a dostavbě napsáno již hodně pochvalných statí, podívejme se tedy přes všechna pozitiva stavby i na bolístky a problémy, které museli pracovníci provozující organizace Sportovní a rekreační areál Kraví Hora p.o. řešit, aby návštěvníci mohli být spokojeni. Parkujeme na miniaturním parkovišti u vstupu do bazénu. Ačkoliv není v provozu letní koupaliště, je parkoviště téměř zaplněné a neumím si představit, jak to řeší v létě, kdy se kapacita areálu zvýší na třináctinásobek oproti dnešnímu ještě zimnímu provozu. Procházíme s ředitelem areálu Mgr. Evženem Hrubešem jednotlivými částmi areálu a bavíme se o dětských nemocech, kterými areál pod jeho vedením procházel od okamžiku slavnostního otevření v květnu roku 2004. Areál se sice pro veřejnost otevřel, ale chyběla řada vybavení zajišťující provoz, která vznikala až v následujících letech. Do vstupu musel být vbudován odbavovací turniket hlídající správnou platební morálku návštěvníků. S ním nemůžete smlouvat, že jste překročili povolený čas jen o málo, ten nic nepromine. Změny se dotkly i prostoru šaten. Zůstalo původní řešení společných šaten, kde je vždy řada skříněk a naproti řada převlékacích kabin. Pohodlné řešení, ale prostorově náročné. Ale na škodu to není provozovatel pouhou změnou vnitřního uspořádání vybavení může kapacitu šaten bez prostorových nároků navýšit. Navíc byly vyčleněny zvláštní šatní prostory pro děti v hromadných kurzech. Do prostor šaten byl doplněn kout s vlasovými vysoušeči a zrcadly pro úpravu vlasů před odchodem návštěvníků a návštěvnic z areálu. Prostor šatních skříněk monitoruje kamerový systém, který bezpečně hlídá zde uložené věci. V případě krádeže by byl pachatel rychle identifikován podle záznamu kamery. Nikdo se ale nemusí bát zneužití tohoto záznamu pro vyhodnocení má k němu přístup jen policie a jinak dochází k jeho postupnému mazání a přehrávání. Monitoring prostor umožňuje ale obsluze operativně zakročit a zabránit vandalizmu nebo obtěžování návštěvníků.
Přes prostor sprch oddělených pro muže a pro ženy se dostáváme do bazénové haly. Venku nesvítí sluníčko a tak je v hale poměrně temno. Tmavý dojem umocňují navíc celonerezové bazénové vany s šedavým odstínem vody i tmavé břidlicí obložené ochozy kolem bazénů. Ty se zrovna moc nepovedly odlupující se vrchní vrstva vytváří nehezké fleky na zemi. Ochozy nejsou vyspádovány a tak voda, která vycákává při pohybu plavců z bazénu, vytváří na zemi louže. Plavčíci musí širokými smetáky stahovat vodu z ochozů pryč. Oprava ochozů včetně jejich přespádování a odvodnění je nutná a určitě bude nákladnější než dosud prováděná vylepšení. Ale provozovatel po nabytých zkušenostech už ví, co si má u stavební firmy ohlídat.
V době naší návštěvy je v bazénové hale příjemně větrání a systém vytápění pracuje přesně v souladu. Jak ale pan ředitel prozradil, problém nastává, když sluníčko přes celoskleněné stěny začne prohřívat celou krytou část areálu. Do bufetu a kanceláří se podařilo udělat chlazení, to ale není v bazénové hale, kde pak teplota neúměrně stoupá. Areál má vlastní tepelné zdroje - 2 kogenerační jednotky vyrábějící současně elektrickou energii spalováním plynu ve spalovacím motoru (2 jednotky po 100 kw), k tomu vzniká teplo s výkonem 150 kw. V přechodových obdobích, kdy se potřeba tepla v areálu snižuje, má provoz problém, co s vyrobeným teplem. Kogenerační jednotky se při nedostatečném odběru tepla přehřejí a vypnou. Tím se areál přepne na spotřebu elektrické energie z veřejné sítě v tomto nárazovém odběru samozřejmě dražší, než kdyby byl sjednaný odběr veškeré elektriky. V letním období se přebytečné teplo vypouští do venkovního bazénu. Jediným výtahem v areálu, určeným hlavně pro osoby tělesně postižené, sjíždíme do technologického podlaží. Areál se může pyšnit svým bezbariérovým řešením, které je zde využíváno i jednotlivými sdruženími handicapovaných lidí. Protože ale jde o jediný výtah v areálu, slouží i pro dopravu materiálu a zboží. Aby s ním nemuseli vozit i chemikálie, vytvořil si provozovatel v suterénu přečerpávací stanici, kam jsou chemikálie hadicí natankovány z přepravních autocisteren. Odtud si je strojníci stáčí do ručních barelů.
Pozitivní pro provozovatele jsou poměrně rozlehlé technické prostory zabírající celý suterén kryté části areálu. Technologie je tak přehledně uzpůsobená a dobře obsluhovatelná a bylo možné zde vytvořit i chybějící sklady pro bufet a prostor pro obsluhu. Zde, v úpravně vody, vidíme další problémy, které musel provozovatel řešit. Byly zde instalovány filtry s velmi malou filtrační pískovou výškou, takže i s malou kalovou kapacitou. Tím vznikly veliké problémy s udržením kvality vody, která výrazně kolísala. Nakonec zde provedli alespoň úpravu vnitřku filtrů vyjmuli mezidno a tím zvýšili pískovou vrstvu o několik centimetrů. I tak by ale bylo potřebné, aby filtrační vrstva byla alespoň dvoj či trojnásobná, aby se blížila standardu jiných bazénů. Technolog zde naprojektoval společnou úpravnu vody pro všechny kryté bazény. V praxi tak byla ve vířivce studená voda. Proto provozovatel provedl dodatečné oddělení úpravny vody vířivky. Oba systémy byly doplněny o moderní desinfekční systémy ozonizace s průchodem vody přes středotlakou UV lampu. Vyměněn byl již celý systém chemického hospodářství včetně automatického měření a regulace kvality bazénové vody. Mgr. Hrubeš si velmi pochvaloval odborných rad Ing. Svobody CSc., bývalého přednášejícího balneologie na VUT v Brně, při vymýšlení úprav technologie i šikovných rukou pana Kalaše z nedaleké Nautiky Brno, který se o jemnou mechaniku chemického hospodářství a jeho regulačních prvků průběžně stará. I díky jím se nyní daří nastavit a držet parametry vody v mezích přísných hygienických pravidel.
Provoz se musí vypořádat i s dalšími specifiky této lokality. K ním patří nedostatečná kapacita vodního zdroje i malá kapacita kanalizace. Při výměně vody tak trvá více jak 10 dní, než je bazén napuštěn. Navíc je nezbytně nutné přísné šetření s vodou, což zní u areálu s bazény až neskutečně. Voda z bazénů se tak před vypuštěním nejprve použije ve sprchách a na záchodech. Odpadní vody se jímají do rezervoárů a voda se používá na zálivku a údržbu hřišť. Pro provoz to tak znamená úsporu na stočném, protože se do kanalizace vypouští jen splaškové vody. Chod areálu zajišťuje městská příspěvková organizace Sportovní a rekreační areál Kraví Hora p.o. z peněz nejen z vybraného vstupného, ale i z příspěvků z městské kasy. To umožňuje nastavení vstupného ve výši, která nebrání plavání ani méně majetným návštěvníkům. Většinu provozní doby ale zabírají pronájmy bazénu plavecká škola, kurzy plavání a pronájem sportovců. Je škoda, že v areálu nebyly vybudovány alespoň dva plavecké bazény, aby měla veřejnost více prostoru. Takto se musí čekat, až v okolí vyroste nějaká konkurence, která část poptávky po plavání z Kraví Hory odejme.
Areál Kraví Hora je členem profesní Asociace pracovníků v regeneraci. Proto zde také probíhá část programu jarní konference APR 11. 12. května zaměřená na novou provozní legislativu bazénů, solárií a wellness provozů. Vstupné na krytém bazénu závisí na lukrativnosti doby a velikosti vodní plochy volné pro plavání veřejnosti. Pro dospělé se pohybuje od 50 70 Kč/h, děti, důchodci a invalidé platí 40 Kč/h, děti do 6ti let mají přístup zdarma. Venkovní bazén sice při naší návštěvě při přípravě konference ještě nebyl v provozu a pokrývala jej vrstva ledu, ale v ceníku se dovídáme, že vloni při návštěvě zaplatil dospělý návštěvník za celý den 100 Kč, děti, důchodci a invalidé symbolických 40 Kč/den. Foto: Milan Šmíd