Plán péče o Přírodní památku Rybníček u Studeného

Plán péče o Přírodní památku Rybníček u Studeného na období 2006 2015 02/90 ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 258 01 Vlašim tel/fax: 317845169 e-mail: vlasim@csop.cz

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód ZCHÚ: 1677 Kategorie: přírodní památka Název: Rybníček u Studeného Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: OÚ Benešov číslo: vyhláška dne: 23.7.1993 1.3 Územně-správní členění kraj: Středočeský obec s rozšířenou působností třetího stupně: Vlašim obec: Studený katastrální území: 75846 Studený 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přehled parcelního vymezení je uveden v tabulce přílohy č.2. Přírodní památka byla vyhlášena na parcelním vymezení pozemkového katastru, tj. na dnes již neexistujícím parcelním vymezení. V k.ú. Studený proběhla digitalizace katastrálního operátu a vymezení i čísla pozemků v PP jsou změněna. U všech pozemků jsou známí vlastníci, kteří byli zjištěni z katastru nemovitostí. Zákres v ÚSOP, poskytnutý AOPK ČR je nepřesný, je třeba jej upravit dle nového vymezení hranic pozemků. Velmi nejisté je vedení hranice na parcele 320/2 v jižním okraji území, kde hranice PP dělí pozemek. V různých mapových podkladech (OÚ Benešov, vymezení PP na mapách KN a PK) je tato jižní hranice navíc vedena různě. Ve vyhlášce je v PP zahrnuta celá plocha parcel 321 a 320/1, v jejichž jižní části se nachází vzrostlý les. Ačkoli v PP není les předmětem ochrany je tento les platnou částí PP. V mapových přílohách je zakreslen návrh rozdělení pozemku 320/2 a oddělení lesa na parcelách 320/1 a 321. 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku vodní plochy 0,4866 trvalé travní porosty 1,0936 ZCHÚ plocha v 0,0000 ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha 0,1177 rybník nebo nádrž 0,3689 vodní tok ZCHÚ plocha v 0,0000 ha plocha celkem 1,5802 1

1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je ochrana ohrožených ekosystémů mokřadů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména pak bohaté populace ďáblíku bahenního (Calla palustris). 1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva název společenstva podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) svaz Calthion, Caricion fuscae 30 Vlhké pcháčové louky s přechodem k rašelinným loukám. Zaujímají nejvlhčí střední část sníženiny. svaz Carici rumicion-hydrolapathi, 10 Vegetace bahnitých substrátů Phragmition communis s navazujícími rákosinami. svaz Nymphaeion albae 10 Makrofytní vegetace stojatých vod B. druhy název druhu Ďáblík bahenní (Calla palustris) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Populace vitální, desítky jedinců stupeň ohrožení C3 popis biotopu druhu Vegetace bahnitých substrátů na okraji většího rybníka. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Dílčí plocha číslo Dlouhodobý cíl péče 1 Zachování luhu. Ponecháním luhu bez zásahu umožnit sledování vývoje. Vytvořením a údržbou tůní podpořit populaci obojživelníků. 2 Pravidelným sečením zachovat druhově pestrou mokřadní louku a populaci prstnatce májového. 3 Zachování ranných stadií luhu, ponecháním bez zásahu umožnit sledování vývoje směrem k jasanovo-olšovému luhu. 4 Zachováním funkčního rybníka s pozvolnými břehy umožnit rozvoj populace ďáblíku bahenního. 5 Zachování funkční hráze s doprovodnými dřevinami. 6 Zachování lesa, zvýšení podílu listnáčů. ochranné pásmo Zachování stávajícího vodního režimu, zábrana eutrofizace z okolních ploch. 2

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území se nachází cca 0,5 km jižně od obce Studený, vlevo od silnice Studený - Těškovice. Mělká terénní sníženina je včleněna mezi hospodářský les na jihozápadě a pole na severovýchodě. Území je protáhlé ve směru SZ - JV, směrem na JV se rozšiřuje. Sníženinou protéká drobný vodní tok. V rozšířené části je rybník, území je zakončeno hrází rybníka. Střední nadmořská výška území je 480m.n.. Geologie: Podkladem celého území jsou biotitické pararuly moldanubika. Ve sníženině je podklad překryt písčitohlinitými sedimenty. Značné zamokření indikuje výskyt organozemních glejů a pseudglejů s přechody do rašelinných půd. Na okrajích sníženiny se vyskytují sušší hnědé půdy. Hydrologie: Vodoteč napájí dva rybníky, horní menší a dolní větší. Horní rybníček je silně zazemnělý, dnes v podstatě nefunkční. Dolní rybník má dle výměry 3689m2, nicméně zazemněním došlo ke nížení vodní plochy na cca 2/3 původní plochy. Květena: V severozápadní části území se nachází rozvolněný jasano-olšový luh (Alnenion glutinoso-incanae). Luh se nachází na zemědělských pozemcích a vznikl zarůstáním mokřadních luk, které nebyly dlouhodobě obhospodařovány. Luh je tvořen převážně olší (Alnus glutinosa), méně jasanem (Fraxinus excelsior), přiíšena je vrba bílá (Salix alba) a krušina olšová (Frangula alnus). V podrostu nalezneme hojné porosty skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), která indikuje původní využití ploch. V nejmokřejší části (bývalý malý rybník) je hojná přeslička poříční (Equisetum fluviatile). Celkově se luh nachází ve stadiu mírně pokročilé sukcese s objevujícím se podrostem - blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) s relikty druhů mokřadních luk - pcháč bahenní (Cirsium palustre). V severní části se jako relikt původní louky nachází volná plocha (290 m 2 ) porostlá skřípinou. Na jasano-olšový luh navazují jihovýchodním směrem luční porosty svazu Calthion. Ve střední, nejvíce zamokřené části je dominantní skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a přeslička poříční (Equisetum fluviatile). V části pod hrází malého rybníka jsou louky zarostlé mladými olšemi a počíná zde sukcese k luhu, nicméně louka je obnovitelná. V dolní (jihozápadní) části, kde louka přechází v bahnitý substrát na straně jedné a v sušší formaci svazu Calthion na straně druhé se vyskytují přechody do luk svazu Caricion fuscae. Kromě ostřic (Carex nigra, Carex rostrata), se v této části vyskytuje i početná populace (1982 několik desítek) prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Kraje louky se mírně zdvihají a jsou sušší. Zde se uplatňují i další druhy pcháčových luk: pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), třeslice prostřední (Briza media) a další. Vyskytují se i přechody do luk svazu Arrhenatherion. Dolní větší rybník je značně zazemnělý a má mohutně vyvinuty břehovou vegetaci. V bahnitém přechodu v louku roste bohatá populac ďáblíku bahenního (Calla palustris), čítající několik desítek jedinců. Oproti minulosti (1982-20 jedinců) je to významný nárůst populace. Vegetaci svazu Carici rumicion-hydrolapathi doplňují ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a blatouch bahenní (Caltha palustris). Na vegetaci bahnitých substrátů navazují orobincové porosty svazu Phragmition communis. Tyto porosty tvořené v podstatě výlučně orobincem (Typha angustifolia) postupně zarůstají rybník, přičemž volná plocha hladiny se zmenšuje. Rybník samotný hostí vegetaci svazu Nymphaeion albae. Zatímco leknín bělostný (Nymphaea candida), nebyl terénním šetřením potvrzen (1982 udáván jako hojný) potvrzen, vegetaci zastupuje rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Hráz rybníka je porostlá olšemi a dalšími dřevinami, zčásti vysazenými, bez větší přírodovědné hodnoty. 3

V jihozápadní části je součástí PP také kulturní les bez větší přírodovědné hodnoty. Jedná se o smíšený porost se zastoupením modřínu, borovice, smrku a dubu s chudým podrostem. Zvířena: V území se vyskytuje šidélko Coenagrion hastulatum. V rybnících žijí z obojživelníků čolek obecný (Triturus vulgaris) a skokan hnědý (Rana temporaria). Ve větším rybníce je násada kaprů. Entomologický průzkum lokality provedl Záruba (1998-2001), zjištěny byly ze vzácnějších druhů: Caenis horaria (Ephemeroptera) a Catalysta lemnata (Lepidoptera). V ochranném pásmu se nachází na severu orná půda, která je stálým rizikem eutrofizace území. V jižní části se nachází les a travní porosty. V lese na západním okraji PP se nachází černá skládka s nejrůznějším materiálem (komunální odpad). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Dˇáblík bahenní (Calla palustris) Mnoho desítek jedinců, vitální populace Prstnatec májový (Dactylorhiza populace v řádech majalis) několika desítek jedinců, stagnující populace kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený Vegetace bahnitých substrátů v okraji dolního (většího) ohrožený rybníka. Okraje vlhké pcháčové louky v jihovýchodním okraji lučního komplexu, na přechodu v zrašelinělé louky. Ďáblík bahenní (čeleď Araceae árónovité) je vytrvalá bylina, 15 až 30 cm vysoká. Oddenek plazivý, až 50 cm dlouhý, dutý, článkovitý, na konci bezlisté stonky zakončené květní palicí. Listy jednoduché, dlouze řapíkaté, s čepelemi okrouhle srdčitými až ledvinovitými, krátce zašpičatělými. Květní toulec (někdy 2 až 3) ploše rozložený,vejčitý až eliptický, zakončený prodlouženou špičkou. Palice květů válcovitá, 2 až 3 cm dlouhá, tupá, hustokvětá. Květy velmi drobné, převážně oboupohlavní. Plodem sytě červená bobule se 4 až 10 semeny. Kvete v květnu až červenci, občas znovu v srpnu až září. Rostlina je jedovatá. Vyskytuje se obvykle ve skupinách v okolí lesních bažinatých tůní, na bahnitých březích, slepých ramenech řek, okrajích rašelinišť, v močálových olšinách, rašeliništních jezírkách apod., ve vodách do hloubky max. 20 cm. V ČR roztroušeně od nížin do podhorských oblastí, místy zcela chybí, jelikož je to rostlina závislá na osobitém rázu krajiny. Celkově je rozšířen ve střední a severní Evropě (chybí na jihu, na Britských ostrovech a v Maďarsku) a dále na Sibiři až po Japonsko a v části východního pobřeží Severní Ameriky. Prstnatec májový (čeleď Orchidaceae vstavačovité) je vytrvalá, 20 až 60 cm vysoká bylina se dvěmi hlízami. Lodyha lysá, v horní části purpurově naběhlá. Listy široce kopinaté, až 10 cm dlouhé, takřka vždy s výraznými purpurovými skvrnami. Květenství hustý mnohokvětý klas, 6 okvětních fialově purpurových lístků, horních 5 odstávajících, spodní tvoří trojlaločný pysk s dlouhou ostruhou kratší než semeník. Listy nápadně skvrnité, dolní vejčitě kopinaté, horní užší. Kvete v květnu až červenci. Plodem je mnohosemenná tobolka. Roste na vlhkých až podmáčených loukách, slatinách, vrchovištích a prameništích, na jílovitých, středně až silně humózních půdách. Ve srovnání s jinými druhy prstnatců je méně citlivý na dusík. Je mykotrofní. Jeden z nejběžnějších druhů vstavačovitých, v minulosti ubýval kvůli odvodňování luk a přeměnám luk na ornou a stavební půdu. V ČR roste od nížin po nižší horské polohy roztroušeně, celkově roste v Evropě vyjma nejjižnějších a nejsevernějších částí, dále na Sibiři, v Malé Asii. 4

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Dolní větší rybník byl rybářsky obhospodařován se smíšenou rybí obsádkou. Rybník byl původně založen na větší ploše, než zaujímá dnes. Zarůstáním rákosinami a jen občasnými zásahy došlo ke zmenšení plochy. Louky mezi rybníky byly sečeny 1x ročně ručně nebo lehkou mechanizací, sloužily jako zdroj píce. Menší rybník byl rybářsky využíván, nicméně není již řadu let obhospodařován a je zazemněn. Rovněž louky nad a pod menším rybníkem a některé části luk nebyly řadu let sečeny sečeny a rozšířily se na ně olšové porosty. Olšiny jsou v přírodovědně zajímavém sukcesním stavu a nejsou lesnicky obhospodařovány. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy V PP nejsou dle vyhlášky a údajů KN lesní pozemky. Z podkladů Krajského úřadu Středočeského kraje (srovnání ortofota a digitálního katastru nemovitostí) vyplývá, že v jižní části parcel 320/1 a 321 je les. Tento les je veden jako součást porostu 227Fa10 (321) a 227Fb12 (320/1) pro ORP Vlašim, LHO Dolní Kralovice. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Větší rybník je v současnosti obhospodařován pouze extenzivně. Dochází k jeho zazemňování expanzí orobincových porostů. Vlivem nedosékání krajů luk se mírně rozšiřují olšové porosty. Sousední orná půda představuje trvalou hrozbu eutrofizace vlivem splachů z polí. Na louky se rozšiřuje třtina výběžkatá (Calamagrostis epigejos) jako konkurenčně silná rostlina. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Les na dílčí ploše č.6 je veden jako součást porostu 227Fa10 (321) a 227Fb12 (320/1) pro ORP Vlašim, LHO Dolní Kralovice. Existence lesa na tomto nelesním pozemku je způsobena zřejmě nepřesnostmi v zákresech pozemků v katastrálních mapách. Na ploše se nachází smíšený porost modřínu, smrku, borovice, ke kterým přistupuje dub, v nižším patře jeřáb a dub. V chudém podrostu převažuje mléčka (Mycelis muralis) a šťavel (Oxalis acetosella). Les je navržen vyjmout z plochy PP a není proto blíže rozebírán. 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Dolní rybník Katastrální plocha 3689 m 2 (parc. č. 319/1, 319/2) Využitelná vodní plocha cca 1000 m 2 Plocha litorálu cca 2000 m 2 Průměrná hloubka 0,7 m Maximální hloubka 2 m Postavení v soustavě spodní rybník Manipulační řád nezjištěn Způsob hospodaření rybník hlavní 5

Intenzita hospodaření Uživatel Průtočnost doba zdržení extenzivní nezjištěn 10 dní Rybník je zarostlý orobincem, volná hladina je pouze na zlomku původní rozlohy. Hráz v dobrém stavu, vypouštěcí objekt dřevěný. Název rybníka (nádrže) Horní rybník Katastrální plocha 1177 m 2 (parc. č. 307) Využitelná vodní plocha cca 300 m 2 Plocha litorálu cca 600 m 2 Průměrná hloubka 0,5 m Maximální hloubka 1 m Postavení v soustavě horní rybník Manipulační řád nezjištěn Způsob hospodaření rybník hlavní Intenzita hospodaření extenzivní Uživatel nezjištěn Průtočnost doba zdržení 0 dní Rybník vypuštěný zjevně již řadu let, z náletů porost olší. Volná vodní hladina není. Hráz ve špatném stavu, vypouštěcí objekt dřevěný, nefunkční. 2.5.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis dílčích ploch a objektů (vymezení dílčích ploch je uvedeno v příloze č.4) Dílčí plocha číslo Stručný popis 1 Olšovo-jasanový luh (věk porostu 15-20 let) ve vývoji s rozvíjejícím se bylinným patrem, plocha již řadu let bez zásahu. Hojně zastoupena Alnus glutinosa, méně Fraxinus excelsior a Salix alba, dále Frangula alnus. Hojná Scirpus sylvaticus jako relikt bývalé louky. Součástí plochy zazemnělý malý rybník s hojnou Equisetum fluviatile. V severní části volná plocha jako pozůstatek bývalé louky s jednolitým porostem Scirpus sylvaticus. 2 Mokřadní luční porosty svazu Calthion. Střední část louky je výrazně vlhčí s přechody do svazu Caricion, na tyto přechody je zejména v jihovýchodní části vázán výskyt prstnantce májového (Dactylorhiza majalis). V okrajových vyšších částech vegetace s přechody do svazu Arrhenatherion. V horní části louky pod hrází menšího rybníka vlivem zanechání seče olšové nálety. 3 Fragment olšového luhu vzniklý z louky. Jedná se o rozvíjející se sukcesně zajímavý olšový porost na louce s rozvíjejícím se bylinným patrem - Caltha palustris, Equisetum sylvaticum aj. Dle věku olší (30 let) probíhá sukcese již nějaký čas, převod zpět na louku obtížný. 4 Dolní větší rybník pokrytý rdestem (Potamogeton natans). Silně zazemnělý, značně zarostlý orobincem (cca 90% současné vodní plochy). V okrajových zbahnělých částech kolem celého rybníka vitální populace ďáblíku bahenního (Calla palustris). 5 Hráz rybníka s olšemi, břízou a dalšími dřevinami. Hráz je po statické stránce stabilní, vypouštěcí zařízení dřevěné. 6

2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Olšina nad menším rybníkem se vyvíjí směrem k olšovo-jasanovému luhu, za dobu existence PP zde nedošlo k významným zásahům. Luční porosty v PP nad velkým rybníkem byly pravidelně sečeny 1x ročně ručně nebo lehkou mechanizací různými subjekty dle požadavků orgánu ochrany přírody. Luční porosty reagují na sečení velmi pozitivně, populace prstnatce májového je stabilní. Okrajové části byly někdy nedosékány a do nesečených částí nalétává olše. Sukcesně zajímavý směr má i olšina při větším rybníce, do které nebylo zasahováno. Větší rybník je po dobu existence PP bez zásahu, vlivem zanedbání hospodaření postupně zazemňuje zarůstáním orobincem. Doprovodným jevem je pak mírné postupné zvyšování hladiny vody v rybníce. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Hlavním předmětem ochrany jsou mokřadní luční a pobřežní společenstva. V rámci tohoto je třeba preferovat druhově bohatší lemová společenstva mokřadů před rákosinami. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Pro potřeby Plánu péče byly jednotlivé pracovní plochy zaměřeny v terénu, plochy lze vyčíst z prostředí GIS. Dokumentaci sečení zaměřit na evidenci skutečně pokosených ploch pomocí GPS. Dokumentaci ZCHÚ zaměřit na vyhodnocení sečení (časová řada fytocenologických snímků na trvalých plochách) a na sledování početnosti populace prstnatce a ďáblíku. Pro odbahnění rybníka je nutné zpracovat samostatnou projektovou dokumentaci. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Předmětem ochrany PP nejsou lesní pozemky, nicméně území nad malým rybníkem a část PP v jihozápadní části mají charakter lesa. Plocha 1 nad malým rybníkem je porostlá mladým rozvolněným jasanovo-olšovým luhem. Porost je ve stadiu vývoje (stáří cca 15-20 let) a je navrhován jako bezzásahový v rámci opatření mimo lesní pozemky (plocha A). Les v jihozápadní části území (plocha G) je okrajem hospodářského lesa a při hospodaření lze postupovat nadále podle stávající LHO (údaje uvedeny příloze č.7). Pro porosty je stanovena pro období plánu péče obnovní těžba a následné zalesnění smrkem a bukem. Při hospodaření v lese nelze používat chemických prostředků bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Nepřípustná je úprava vodního režimu např. meloračními příkopy při zalesňování. V rámci obnovy lze doporučit zvýšení podílu listnatých dřevin, např. dubu. Nevhodné je použití nepůvodních dřevin. Při těžbě a dopravě dřeva se nesmí zasahovat do území PP a území PP se nesmí využívat ke skladování dřeva. 7

b) rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Dolní rybník Způsob hospodaření Hlavní rybník Intenzita hospodaření Extenzivní Manipulace s vodní hladinou Ne Způsob letnění nebo zimování Ne Způsob odbahňování Ne Způsoby hnojení Ne Způsoby regulačního přikrmování Ne Způsoby použití chemických látek Ne Rybí obsádky do 100kg Hospodaření na rybníce může být: 1. Rybník zcela bez rybí obsádky. Tato situace je výhodnější pro obojživelníky a vodní hmyz. 2. Rybí obsádka do 100kg z těchto domácích druhů: a. Ryby nedravé kapr obecný (Cyprinus carpio), lín obecný (Tinca tinca), hrouzek obecný (Gobio gobio), pelín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), plotice obecná (Rutilus rutilus), karas obecný (Carassius carassius), slunka obecná (Leucaspius delineatus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis). b. Ryby dravé okoun říční (Perca fluviatilis), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus) i jedinec štiky obecné (Eso lucius) Uvedené druhy lze kombinovat do 5 nedravých druhů a do 3 druhů dravých, za dodržení poměru biomasy nedravých a dravých ryb v obsádce 3-6:1. Při vysazování ryb je nutné pečlivě prohlédnout násadu, zda se v ní neobjevuje střevlička východní (Pseudorasbora parva), která by se po zavlečení do rybníčku jen obtížně likvidovala. Zcela nevhodný v rybí obsádce je s ohledem na hlavní předmět ochrany amur bílý (Ctenopharyngodon idella). Při obhospodařování je nutné dále dodržovat následující podmínky: Bude evidován počet kusů, biomasa a druhy vysazených ryb Ryby nebudou přikrmovány V případě zájmu vlastníka rybníka je možné přistoupit k odbahnění rybníka za dodržení těchto zásad: Odbahnění se bude týkat pouze centrální části rybníka, litorální porosty nebudou předmětem úprav. Přístup mechanismů k rybníku bude přes těleso hráze. Maximální hloubka odbahněného rybníka bude 2,5m, sklon bude plynule navazovat na ponechaný litorál. Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Horní rybník Bez hospodaření Bez hospodaření Ne Ne Ne 8

Způsoby hnojení Ne Způsoby regulačního přikrmování Ne Rybí obsádky Bez obsádky Vzhledem k náletu dřevin, zazemnění i nefunkčnosti výpustního objektu je hospodaření na rybníce problematické a jeho obnova ekonomicky náročná. Řešením by mohla být obnova alespoň části vodní plochy jako tůně pro obojživelníky na části plochy rybníka. Tento zásah by přispěl i ke zvýšení diverzity mokřadních stanovišť. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Louky (plocha 2) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Sečení s odvozem biomasy 2x ročně 1x za 2 roky Ruční kosa, lehká ruční sekačka Červen září, ideálně červenec srpen Nevhodné je hnojení, vápnění, pastva jen výjimečně v okrajových částech. Pobřežní porosty (bažinná vegetace, rákosiny) (plocha 3) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Sečení orobince s odklízením biomasy 1x za 2 roky 1x za 3 roky Ruční nástroje Listopad leden Při redukci orobince je třeba respektovat bažinnou vegetaci s ďáblíkem, proto je třeba sečení provádět mimo vegetační sezonu. Nevhodná je pastva a použití býložravých ryb. d) péče o rostliny Ďáblík bahenní vyžaduje stálou hladinu vody zazemňujících se nádrží. Je tedy třeba se zdržet terénních úprav (např. vyhrnování rybníka). Specifická opatření pro podporu tohoto druhu nejsou třeba. Prstnatec májový vyžaduje stálé vlhkostní podmínky půdy a sečení porostu. Je třeba se zdržet úprav vodního režimu území a louky pravidelně kosit. e) péče o živočichy Živočichové nejsou hlavním předmětem ochrany, při realizaci opatření je třeba brát v úvahu dopady zejména na obojživelníky. Nevhodná je podpora koncentrace zvěře, která by mohla sešlapem narušit půdu. Není tedy vhodné budovat krmelce, zásypy apod. 9

g) zásady jiných způsobů využívání území Vyhláška o zřízení PP uvádí následující další omezení činností v PP: - je zakázáno vjíždět vozidly a na zvířatech - je zakázáno narušovat plochu PP - je zakázáno hnojit a používat chemické látky v PP a ochranném pásmu - rybník vypouštět jen při odlovu, nezasahovat do pobřežní vegetace, odlov provádět na podzim - je zakázáno zřizovat bažantnice a obory v PP - je zakázáno přikrmování zvěře - je zakázána výstavba mysliveckých zařízení 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Vymezení pracovních ploch je uvedeno v příloze č. 5 Výčet, popis a odůvodnění zásahů je uveden v příloze č.6. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro zachování přírodních fenoménů v území je nutné zachování stávajícího vodního režimu, toto se týká jak množství vody tak i obsahu rozpuštěných látek. V ochranném pásmu by se neměly tudíž skladovat a používat minerální a organická hnojiva. Zásahy v lesích v ochranném pásmu PP a v PP by rovněž neměly narušit vodní režim území. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V území byla provedena aktualizace katastrálních map (digitalizace a úprava katastrálního operátu), území je v terénu vyznačeno funkčním pásovým značením, které nezahrnuje část lesa (dílčí plocha č.6), na přístupových cestách osazeny tabule se státním znakem. V rámci zpracování Plánu péče byla zhotovena vrstva hranic PP vycházející z digitálních katastrálních map. Současně byla dle ortofotomapy upravena hranice PP v jižní části a na mapě vyznačeno ochranné pásmo PP. V návaznosti na nový stav katastru nemovitostí je třeba převyhlásit PP a zapsat existenci ZCHÚ do katastru nemovitostí. V této souvislosti je nutné nechat zaměřit nově navržené hranice pozemků a zanést geometrické plány do KN. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro dosažení optimálního administrativně-správního stavu území je třeba: 1. oddělit z pozemku 320/2 část ležící mimo PP. 2. oddělit z pozemků 320/1 a 321 části, které jsou lesem. Orientační návrh rozdělení pozemků je uveden v mapové příloze č. 3. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není využíváno k rekreaci ani ke sportovním účelům. 10

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území K hrázi většího rybníka na přístupové cesty umístit informační tabule pro návštěvníky. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Lze doporučit sledování obojživelníků a plazů - zvláště v návaznosti na realizaci doporučené revitalizace rybníka a vybodování tůní v horní části území. Z dalších skupin: drobní savci, další skupiny bezobratlých - měkkýši. V olšových porostech na plochách 1 a 3 sledovat sukcesi k olšovo-jasanovým luhům. V případě vysazené rybí obsádky sledovat vývoj rybího společenstva. 11

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Viz tabulka v Příloze č.8 4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2005): Seznam zvláště chráněných území ČR k 31.12.2004. Ústřední seznam ochrany přírody. Praha. AOPK ČR (1996): Chráněná území ČR 1 Střední Čechy. Consult, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Hanel L.(1982): Další lokalita ďáblíku bahenního na Podblanicku. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 23: 99-101. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha. Petříček V. (ed.) et al (1999): Péče o chráněná území I., AOPK ČR, Praha. Procházka F. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR. AOPK ČR. Záruba: Entomologický inventarizační průzkum PP Rybníček u Studeného 1998-2001.Lepidoptera, Ephemeroptera. ms. Data Digitálního KN - k.ú.studený, Ortofotomapa list Humpolec 9_1. Zapůjčeno KÚ na základě licenční smlouvy. Tabulková a GIS data. Zapůjčeno AOPK ČR, odd. informatiky. Lesní hospodářské osnovy, zař. obvod Dolní Kralovice. Vlastní šetření v roce 2005. 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko) číslo mapového listu: Benešov 60-23-02 b) Státní mapa 1:5000 odvozená číslo mapového listu: c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 23-12-17, 23-12-18 4.4 Seznam používaných zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky DKM digitální katastrální mapa GPS - globální polohový systém GIS - geografický informační systém KN - katastr nemovitostí KÚ - Krajský úřad LHO - lesní hospodářské osnovy PK - pozemkový katastr PP - Přírodní památka 12

OÚ - Okresní úřad ÚSOP - Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ - zvláště chráněné území 4.5 Plán péče zpracoval Tento plán péče navazuje na Plán péče pro rok 1994-2003. 02/09 ZO ČSOP Vlašim Ing. Mgr. Martin Klaudys 15.2.2006 13

Přílohy Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Příloha č.7 Příloha č.7 Orientační mapa PP Rybníček u Studeného Parcelní vymezení PP Rybníček u Studeného Mapa parcelního vymezení PP Rybníček u Studeného a návrh vedení hranic Mapa zhodnocení současného stavu PP Rybníček u Studeného podle jednotlivých částí Mapa pracovních ploch v PP Rybníček u Studeného Výčet, popis a odůvodnění zásahů Údaje LHO pro lesní porosty v PP Rybníček u Studeného Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 14