Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: I/2 Inovace výuky ČJL Neorealismus čtvrtý ZAH_12_27_neorealismus Zdeněk Záhrobský Český jazyk a literatura Světová literatura po 2.světové vílce Charakteristika, Alberto Moravia, filmová podoba literárního díla Datum: 25.10.2013
NEOREALISMUS
CHARAKTERISTIKA směr v italském umění 40. a 50. let 20. století, zejména ve filmu a próze autoři usilovali o důkladně prokreslené zobrazení skutečnosti tehdejšího italského života i některých období minulosti - zejména dvacetileté nadvlády fašismu a odporu proti němu
snažili se proniknout i do psychiky svých hrdinů /především prostých venkovanů/ forma jejich příběhů byla jasná, nekomplikovaná, jazyk byl blízký lidové řeči příkladem je román italské komunistické spisovatelky Renaty Viganové Anežka jde na smrt, jehož hrdinka, prostá venkovanka, která spolupracuje s partyzány, je nakonec surově ubita německým vojákem.
ALBERTO MORAVIA (1907 1990) Narodil se v Římě, roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v několika sanatoriích v Alpách vzdělání získal především od soukromých učitelů. Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou pocházel z židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat, byl na něj dokonce vydán zatykač
Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s církví. Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu, ve třicátých letech navštívil i SSSR. Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 1959 1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.
DÍLO Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny motivy odcizení a krachem lidských vztahů nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka později se zabýval také antifašistickou tematikou.
postupem času se dostával stále více k sexuální tematice na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem, surrealismem a S. Freudem tento trend se projevoval už v předválečných dílech plně toto téma rozvinul až na sklonku jeho života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená..
už svým prvním románem Lhostejní /l929/ vyznačil okruh svých zájmů zabývá se ve svých dílech: mravními problémy městského člověka, krizemi dospívání, milostnými okamžiky - ve kterých se člověk projevuje plně a nezkresleně z neuskutečnitelnosti normálního lidského života obviňuje Moravia společnost založenou na vlastnictví, která člověka zbavuje lidskosti a činí z něj pouhou věc
HORALKA román líčí osudy žen Cesiry a její dcery Rossety za války vlastnily krámek, ale před nebezpečím utíkají na venkov potkávají dobré lidi, kteří jim pomáhají, ale také zažívají hrůza spojené s válkou /drancování, znásilnění/ román byl dvakrát zfilmován, mezi oběma filmy uplynulo třicet let v obou filmech hrála Sophia Lorenová - nejprve dceru, pak matku.
Sophia Lorenová v ústřední roli adaptace románu Alberta Moravii
ŘÍMANKA Adriana sní o rodině a normálním životě, ale pod tlakem své maminky se stane již ve svých 16 letech modelkou (pózuje nahá malířům) kamarádka Gisella přesvědčí k prostituci (maminka s tím souhlasí, chce aby využila svou neobyčejnou krásu ve svůj prospěch). Ke zvratu přispívá i zjištění, že její snoubenec Gino je už dávno ženatý. Adriana vykonává své povolání dobrovolně a svědomitě, má k němu předpoklady.
Mnohokrát se nad svým povoláním zamýšlí, prožívá stavy úzkosti, strachu o život, ale nikdy se jej nedokáže vzdát zůstává po celou dobu nezměněná, nezkažená, je zosobněním zdravé podstaty prostých lidí Postavami jsou lidé nešťastní, plní strachu, jejich zoufalství je izoluje, odcizuje okolnímu světu. Se svými zákazníky, jimiž jsou např. fašistický pohlavár, vrah, zakomplexovaný intelektuál, prožívá epizody ze života. V závěru Adriana zjistí že je v jiném stavu s vrahem, který už ale není naživu. Přes všechny strašné události, navzdory realitě je odhodlaná mít a vychovat dítě a žít normálně, nemá ale moc velkou šanci.
"Tak je to v pořádku," řekl. To "je to v pořádku", v němž ještě doznívala ozvěna hrozby, potvrdilo můj strach, bylo-li toho ještě potřeba. A zatímco mě pod pokrývkami tiskl k sobě a objímal a kolem nás byly jen temnoty, prožila jsem chvíli prudké úzkosti, snad nejhorší z celého svého života. Ze strachu mi dřevěněly údy, mimoděk se odtahovaly a chvěly při styku s jeho tělem podivuhodně lysým, hladkým a hadovitým, ale zároveň jsem si říkala, že je to nesmysl mít z něho strach v takovou chvíli a se vší silou své mysli jsem se snažila strach ovládnout a vzdát se mu beze strachu jako milenci. Ten strach nebyl jenom v mých údech, které mě ještě poslouchaly, třebaže je zaplavovala ošklivost, ale hlouběji, na dně mého klína, který jako by se zavíral a s hrůzou odmítal objetí lásky. Konečně se mě zmocnil a já jsem pocítila rozkoš, která byla černá a krutá z té hrůzy, a mimoděk se mi vydral ve tmě z hrdla dlouhý a žalostný výkřik, jako by konečné sevření nebylo sevřením lásky, ale smrti a jako by ten výkřik byl výkřikem mého života, který mi unikal a zanechával za sebou jen bezduché a zmučené tělo.
NUDA hlavním hrdinou je čtyřicetiletý malíř Dino, ocitá se v tvůrčí krizi a zakouší pocit nudy. Zamiluje se do modelky, milenky nedávno zesnulého malíře Balestrieriho. Zprvu je zájem podmiňován zvědavostí; Dino se snaží vypátrat záhadu erotické posedlosti stárnoucího muže /Balestrieriho/, která vyvrcholila smrtí Kromě milování, jemuž se oddává s naprostým zaujetím, je Cecíliin projev velice prostomyslný a zdá se, že i ona bude pohlcena nudou
Pak ale získává důkaz o existenci jiného muže v Cecíliině životě to v něm vyvolá žárlivost a neovladatelnou touhu. Snaží se přivlastnit si Cecílii sňatkem a penězi, což se mu však nedaří není schopen ji opustit, ani dokončit svou sebevraždu. Román končí jeho pobytem v nemocnici, kde vzpomíná na Cecílii, která právě tráví jím financovanou dovolenou se svým milencem.
Já ale trpěl. A pomalu si tím mým utrpením prorazila nakonec cestu následující myšlenka a já žasl, že mě nenapadla dřív: snad jediný způsob, jak se od Cecílie osvobodit, to jest, jak ji opravdu mít a tudíž nudit se s ní, byl oženit se s ní. Nepodařilo se mi, aby mě Cecília nudila, když byla mou milenkou, a byl jsem si téměř jist, že se s ní budu nudit, jakmile se stane mou ženou. Myšlenka na manželství mě tedy začala lákat stále víc, se zcela jinou vyhlídkou, než jaká se obvykle usmívá na toho, kdo se hodlá oženit; ten se těší snem o nekonečné lásce; mně naopak kynul sen opačný, o konci lásky. Se zalíbením jsem si představoval, že Cecília, jakmile bude jednou provdaná, změní se v obyčejnou manželku, plnou domácích a společenských starostí, spokojenou a prostou všeho tajemství; že se zkrátka, jak se v domácím žargonu říká, usadí. Nynější Cecíliina nedosažitelnost byla snad jen výrazem touhy po manželství; snad Cecília instinktivně hledala mezi svými milenci manžela, u něhož by se mohla v klidu zastavit. Myslel jsem si, že se s ní ožením se vší náboženskou a měšťáckou okázalostí, a jakmile bude jednou vdaná, že se mi musí dát hodně dětí, které ji rovněž usměrní a uzavřou ji v obraz mateřství zcela prostý tajemství.
Někdo může namítnout, že tato myšlenka prožít manželství tam, kde neuspěly fyzický vztah a peníze, je nesmyslná a v každém případě nepřiměřená. Jako by někdo spálil dům, aby si zapálil cigaretu. Jak už snad každý pochopil, byl jsem odpoután od jakékoli společnosti, a hlavně od té, k níž patří moje matka. V tomto naprostém nedostatku kořenů a odpovědnosti, v té naprosté prázdnotě nudy, manželství bylo pro mě něčím mrtvým a bezvýznamným, co bylo tímto způsobem aspoň k něčemu dobré. Počítal jsem samozřejmě, jakmile se ožením, že budu se ženou a matkou žít ve vile na Appis. Manželství, vila, matka, matčina společnost, to všechno bylo částí ďábelského stroje, do něhož Cecília vstoupí jako tajemný a lehkomyslný démon a stane se v něm měšťáckou paničkou.
CITÁTY Z DĚL Člověk je takový jako jeho skutky. Diktatura je státní forma, kde se všichni bojí jednoho a jeden všech. Hlad je velká věc, přivede k rozumu i ty nejpyšnější. Hlouposti mohou být půvabné. Hloupost nikdy. Jak psát? Je to jednoduché, od levé strany k pravé. Když se muž pořeže při holení, takřka vždy použije mateřštinu. Všechno na tomto světě lze vrátit zpět, jenom vědění ne.
LITERATURA A ZDROJE Prokop, Vladimír: Přehled světové literatury 20.století, O.K.-Soft, Karlovy Vary, 2007 http://www.databazeknih.cz/autori/alberto-moravia-244 http://cs.wikipedia.org/wiki/druh%c3%a1_sv%c4%9btov%c3%a1_v% C3%A1lka_v_literatu%C5%99e http://www.iliteratura.cz/clanek/21707/moravia-alberto http://otavinka.blog.cz/1009/alberto-moravia http://www.unium.cz/materialy/0/0/alberto-moravia-horalka-m36887- p2.html http://www.ceskatelevize.cz/porady/27044-horalka/