OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY U VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY U VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU Optimization of insurance protection for a selected business entity Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D. Autor: Bc. Martina BARTOŠOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BARTOŠOVÁ Martina Finance OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY U VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU Optimization of insurance protection for a selected business entity Zásady pro vypracování: Cíl práce: Na základě analýzy současného stavu komerčního pojištění vybraného podnikatelského subjektu navrhnout optimalizaci pojistné ochrany daného subjektu. Postup práce a použité metody: Vymezení předmětu pojištění podnikatelského subjektu a pojmového aparátu k danému druhu pojištění. Analýza současného stavu komerčního pojištění u daného podnikatelského subjektu. Analýza aktuální nabídky komerčních pojišťoven na pojistném trhu České republiky k majetkovému a odpovědnostnímu pojištění. Vymezení kritérií pro výběr optimální pojistné ochrany. Porovnání nabídky pojišťoven a výběr optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu podle zvolených kritérií. Použité metody: deskripce, analýza, komparace.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 60 80 stran Seznam odborné literatury: TICHÁ, Radka. Analýza pojištění podnikatelů ve vybrané akciové společnosti. Brno, 2002. 49 l. ŘEZÁČ, František a Gabriela OŠKRDALOVÁ a Martin ŘEZÁČ a Miroslava ŠIKULOVÁ a Petr VALOUCH. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Tisk: BonnyPress, 2009.210 s. neuvedeno. ISBN 978-80-210-4799-0. ČEJKOVÁ, Viktória a František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1998. vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998. 212 s. ISBN 80-86181-13-8. MAJTÁNOVÁ, Anna. Pojišťovnictví:teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 222 s. Munipress. ISBN 978-80-210-5637-4. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-644. Vedoucí diplomové práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2012 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 5. 3. 2012

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Martina Bartošová Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu Optimization of insurance protection for a selected business entity Financí Ing. František Řezáč, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Diplomová práce Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu se zabývá analýzou pojistné ochrany daného podnikatelského subjektu, analýzou nabídky pojišťoven na trhu a výběrem nejvhodnějšího portfolia pojištění pro tento podnikatelský subjekt. První část je zaměřená na teoretické vymezení dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, analýzu jednotlivých druhů pojištění a také na základní údaje týkající se pojistného trhu s podnikatelským pojištěním. Druhá část popisuje vybraný podnikatelský subjekt a analyzuje jeho aktuální pojištění. Třetí část je zaměřená na analýzu pojistných produktů jednotlivých pojišťoven a poslední část se pak zabývá porovnáním a výběrem nejvhodnějšího pojištění. Annotation Thesis "Optimization of insurance protection of a selected business entity" deals with the analysis of the insurance protection business entity, offers of business insurance on the market and choose the best instance portfolio for this business entity. The first part is focused on the theoretical definition of this issue, explanation of basic concepts, analysis of the different types of insurance as well as basic information concerning the insurance market with the business insurance. The second part describes the selected business entity and analyses its current insurance. The third part is aimed at the analysis of individual insurance products of

insurance companies and the last part concentrates on the comparison and selection the best insurance. Klíčová slova Riziko, majetkové pojištění, pojištění motorových vozidel, pojištění odpovědnosti, analýza pojistných produktů, optimalizace pojistného krytí. Keywords Risk, property insurance, car insurance, lability insurance, analysis of insurance products, optimalization of insurance cover.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. 4. 2013 vlast no ruč ní podpis aut o ra

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat za cenné rady a připomínky svému vedoucímu práce Ing. Františkovu Řezáčovi, Ph.D. Dále také pracovníkům pojišťoven, kteří věnovali čas vypracování nabídek pojištění a firmě EC-CZ, s.r.o. za poskytnuté informace.

Obsah Úvod... 10 1 Pojištění podnikatelů... 12 1.1 Základní pojmy v pojištění podnikatelů... 13 1.2 Rizika podnikatelských subjektů... 17 1.3 Způsoby krytí podnikatelských rizik... 18 1.4 Charakteristika pojištění pro podnikatele... 19 1.4.1 Majetkové pojištění... 19 1.4.2 Pojištění motorových vozidel... 26 1.4.3 Pojištění odpovědnosti... 29 1.5 Pojistný trh v České republice se zaměřením na pojištění podnikatelů... 32 2 Pojištění společnosti EC-CZ, s.r.o.... 37 2.1 Charakteristika společnosti EC-CZ, s.r.o.... 37 2.2 Rizika společnosti... 38 2.3 Kritéria pro výběr vhodného pojištění... 38 2.4 Analýza současného stavu pojistného krytí společnosti... 39 2.4.1 Pojištění majetku a odpovědnosti... 40 2.4.2 Pojištění motorových vozidel... 43 3 Analýza nabídky pojištění podnikatelů vybraných komerčních pojišťoven na pojistném trhu České republiky... 47 3.1 Nabídka pojištění podnikatelů České pojišťovny... 47 3.1.1 Pojištění majetku a odpovědnosti nabízené Českou pojišťovnou... 47 3.1.2 Pojištění vozidel nabízené Českou pojišťovnou... 50 3.2 Nabídka pojištění podnikatelů pojišťovny Slavia... 51 3.2.1 Pojištění majetku a odpovědnosti nabízené pojišťovnou Slavia... 51 3.2.2 Pojištění vozidel nabízené pojišťovnou Slavia... 54 3.3 Nabídka pojištění podnikatelů pojišťovny Triglav... 55

3.4 Nabídka pojištění podnikatelů pojišťovny Maxima... 57 4 Výběr nejvhodnější pojistné ochrany... 60 4.1 Srovnání pojištění majetku a odpovědnosti... 60 4.2 Srovnání pojištění vozidel... 63 Závěr... 68 Seznam literatury... 70 Seznam tabulek, grafů a schémat... 73 Seznam použitých zkratek... 75 Seznam příloh... 76

Úvod Celý lidský život a všechny činnosti s ním související jsou spojené s existencí nahodilých událostí a rizik. Tyto nahodilé události na nás mohou mít nepříznivý vliv, mohou nám způsobit škody a to jak na životě či zdraví, tak i na majetku. Škody samozřejmě vznikají i podnikatelským subjektům. Ty mají většinou mnohem větší majetek a také zodpovídají za škody, které mohou způsobit svou podnikatelskou činností. Pokud by nebyly nijak zajištěny proti těmto škodám, mohly by se dostat do velkých finančních problémů nebo dokonce zkrachovat. Proti důsledkům těchto nahodilých událostí se lze zajistit pomocí několika nástrojů, kterými se budu krátce zmiňovat v samotném textu práce. Důležitým nástrojem ochrany proti těmto rizikům je pojištění. S pojištěním se můžeme setkat už ve starověku. To se vyvíjelo a zdokonalovalo od různých forem pojištění vzájemné pomoci, kde byly pojistné události jen obecně formulované, až po dnešní formu pojištění prostřednictvím pojišťoven s podrobně definovanými pojistnými událostmi a pojistnými podmínkami. 1 Toto pojištění je poskytováno specializovanými společnostmi, pojišťovnami, které mají povolení od některého regulačního orgánu provozovat pojišťovací činnost. Proto je také pojištění důležitou součástí ekonomik a bylo by vhodné, aby ho firmy nepodceňovaly a správně si pojistily svá rizika. Téma diplomové práce Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu jsem si vybrala proto, že pojištění je důležitou součástí života každého z nás a zejména pak každého podnikatelského subjektu. Cílem práce je provést analýzu současného stavu komerčního pojištění tohoto subjektu, analyzovat nabídku produktů ostatních pojišťoven a navrhnout firmě optimální variantu pojistné ochrany. Pro analýzu jsem zvolila jednu menší firmu EC-CZ, s.r.o., sídlící v místě mého bydliště, která se i přes svoji velikost účastní mnohých velkých projektů, jako jsou výstavby nemocnic, kongresových center, škol apod. V první kapitole diplomové práce se budu věnovat teorii, která se týká pojištění podnikatelských rizik. V úvodu kapitoly bych se v krátkosti zmínila o legislativě spojené s pojištěním. Tuto kapitolu dále rozdělím do pěti oddílů. První oddíl bych věnovala vysvětlení pojmů, se kterými se můžeme setkat v pojišťovnictví a zvláště pak v pojištění podnikatelů. Ve druhém a třetím oddílu bych se zaměřila na to, jaká rizika vlastně mohou podnikatelským 1 HORA, Jan, Jaroslava ŠULCOVÁ a Aleš ZUZAŇÁK. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1.vyd. Praha: Linde, 2004, 249 s. Praktické ekonomické příručky. ISBN 80-720-1488-9, str. 15 10

subjektům hrozit a jakými způsoby se proti nim mohou pojistit. Čtvrtý oddíl bude nejobsáhlejší částí první kapitoly a budu se v něm podrobně zabývat jednotlivými druhy pojištění podnikatelů. V pátém oddíle pak krátce popíšu současnou situaci na pojistném trhu v České republice. Praktické části diplomové práce se budu věnovat v kapitole dva až čtyři. Druhou kapitolu rozdělím také na několik oddílů. V prvním oddílu se zaměřím na charakteristiku vybraného podnikatelského subjektu. Druhý oddíl bude věnován rizikům, kterým firma může při své činnost čelit. V třetím oddílu stanovím na základě dotazníku předloženého společnosti, kritéria, podle kterých bude vybírána optimální pojistná ochrana. V posledním oddílu druhé kapitoly pak analyzuji pojištění, které má firma nyní uzavřená. Třetí kapitola se bude zabývat analýzou pojistných produktů vybraných pojišťoven. Budu se zde věnovat nabídce pojištění jedné větší pojišťovny na trhu a to České pojišťovny a dále pak nabídkou menších pojišťoven Slavia, Triglav a Maxima. U každé z nich popíšu jejich nabídky, které mi byly pro firmu EC-CZ, s.r.o. poskytnuty. Poslední čtvrtá kapitola bude věnována samotnému porovnání pojistných produktů a výběru optimální varianty pojistné ochrany. Toto porovnání budu provádět pomocí scoring modelu. Tento model je založený na bodovém hodnocení a váhách jednotlivých kritérií. Model bude sestaven zvlášť pro pojištění majetku a odpovědnosti firmy a zvlášť pro pojištění vozidel. Na základě něho pak stanovím optimální pojistnou ochranu pro firmu EC-CZ, s.r.o. 11

1 Pojištění podnikatelů V úvodu diplomové práce jsem se zmínila o pojmech jako je riziko, nahodilá událost či pojištění. V první kapitole se tedy budu zabývat těmito a dalšími pojmy, se kterými se můžeme setkat v oboru pojišťovnictví a zejména u pojištění podnikatelů. Dále uvedu způsoby, jakými můžou podnikatelé krýt svá rizika a druhy rizik, kterým jsou vystaveni. Stěžejní část této kapitoly je pak věnována vysvětlení jednotlivých druhů pojištění pro podnikatele. Jako první bych však ráda zmínila legislativu, která s pojištěním souvisí. Některé právní předpisy budou také zdrojem informací pro moji práci. Mezi právní předpisy související s pojištěním patří: zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpis, vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12

1.1 Základní pojmy v pojištění podnikatelů Pojištění je dnes už součástí každé ekonomiky. Jeho účelem je zabezpečit se před událostmi, které nemůžeme ovlivnit a které by nám mohly přinést škodu. Firmy, které nemají dostatek finančních rezerv, by taková škoda mohla přivést ke krachu. Proto je pro ně velmi důležité pojistit se proti rizikům, které jim hrozí. Rizika lze pojišťovat jen v případě, že jsou splněna následující kritéria: Kritérium nahodilosti pojistná událost má nahodilý charakter. To znamená, že není závislá na rozhodnutí zúčastněných osob a neopakuje se. Není tedy jisté, zda daná událost nastane a nelze ji ani nijak ovlivňovat. Kritérium jednoznačnosti riziko musí být jasně definované, aby se nedalo zaměnit s jiným rizikem, a při vzniku pojistné události musí být zřejmé, že k ní došlo realizací právě daného rizika. Kritérium odhadnutelnosti pojišťovna musí být schopna zjistit pravděpodobnost realizace daného rizika a škody při ní vzniklé musí být ocenitelné. Kritérium nezávislosti jednotlivá rizika musí být na sobě nezávislá. Kritérium velikosti pojišťovna se musí zajímat i o velikost rizika, zda ho bude schopna unést. Velikost rizika je odvozena od výše škod. V případě, že by riziko bylo obzvlášť velké, může využít služeb zajišťoven. 2 Samotný pojem pojištění bychom mohli vysvětlit jako určité peněžní vztahy, prostřednictvím kterých se vytváří a rozdělují peněžní rezervy. Jedná se o vztah mezi pojistníkem a pojistitelem, kdy pojistitel jednak vytváří technické rezervy z pojistného od pojistníka a také vyplácí pojistná plnění za škody způsobené pojistnou událostí. Do technických rezerv přispívají všichni pojištění, vyplacené pojistné plnění však dostane pouze ten, kterému vznikne pojistná událost blíže specifikovaná v pojistné smlouvě. 3 Do pojistného vztahu vstupují následující osoby: Pojistitel je komerční pojišťovna nebo jiný subjekt, který má povolení provozovat pojišťovací činnost dle zákona o pojišťovnictví a je právnickou osobou. 2 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 178 s. ISBN 80-861-1992-0, str. 35 3 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, str. 20 13

Pojištěný je osoba, jejíž rizika jsou pojištěna. Znamená to, že pojištění se týká jeho majetku, života, zdraví nebo odpovědnosti za škodu. Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu. Tato osoba může byt totožná s pojištěným, pokud si pojišťuje svá vlastní rizika. S pojištěním a pojišťovnictvím také souvisí řada jiných pojmů, které by bylo vhodné zmínit, a to pojmy pojistná částka, pojistná událost, pojistné, pojistné plnění a pojistné riziko. Pojistná částka je nejvyšší možná hodnota, kterou pojistitel vyplatí v případě, že nastane pojistná událost. Pojišťovny to také nazývají limity pojistného plnění. Tato částka je dohodnutá ve smlouvě nebo v jiném právním předpisu. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Nahodilou skutečností je skutečnost, u které nevíme, zda nastane v době trvání pojištění, popřípadě kdy nastane. Pojistné bychom mohli vysvětlit jako úplata za pojištění. Jedná se vlastně o částku, kterou platí pojistník pojistiteli. Pojistné plnění je částka, kterou vyplatí pojišťovna pojistníkovi v případě pojistné události. Tato částka je vypočítána pojišťovnou buď podle výše ztráty, nebo se jedná o dohodnutou částku v případě životních pojištění. Pojistné riziko můžeme ho definovat jako míru pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, což je možná příčina vzniku pojistné události. 4 Pojistná smlouva pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tato smlouva musí mít řadu náležitostí, které určuje zákon o pojistné smlouvě. Je zapotřebí, aby obsahovala určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněných osob, dále pak informace o tom, zda se jedná o pojištění škodové či obnosové, vymezení co je pojistné nebezpečí a pojistná událost daného pojištění. Také musí být určena výše pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva 4 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, str. 18-20 14

uzavřena. Bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, pak musí být ve smlouvě i to, jakým způsobem se na těchto výnosech bude podílet. 5 V rámci pojistných smluv se často také sjednává spoluúčast. Je to částka, na které se pojistník dohodne s pojišťovnou a touto částkou se podílí na škodách krytých daným pojištěním. Dále bych zmínila pojmy životní a neživotní pojištění, pojištění obnosové a škodové a pojištění smluvní a zákonné. Životní pojištění kryje rizika úmrtí či rizika dožití, neživotní pojištění kryje naopak neživotní rizika, kam řadíme rizika úrazu, nemoci, požáru, odpovědnosti, odcizení, škod apod. Při vzniku pojistné události u pojištění obnosového, je pojištěnému vyplácen určitý peněžitý obnos, který je určen v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách. U škodového pojištění pojišťovna vyplácí takovou peněžní sumu, která odpovídá vzniklým škodám. 6 Pojištění smluvní je pojištění, u kterého je potřeba uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou. Můžeme ho dále dělit na pojištění dobrovolné, které si může uzavřít kdokoliv, kdo má potřebu se před daným rizikem pojistit a pojištění povinné, kde je povinnost sjednat si pojištění dána zákonem. Pojištění zákonné je pojištění, jehož vznik vyplývá ze zákona nebo jiné právní normy. Neuzavírá se u něho pojistná smlouva. 7 Při pojišťování vozidel se můžeme setkat s pojmy jako je bonus, malus a také zelená karta, povinné ručení, kasko a asistenční služby. Povinné ručení je kratší označení pro zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Pojem kasko zase označuje pojištění dopravních prostředků proti škodám, jinými slovy tedy havarijní pojištění. Bonusem pak nazýváme slevu na pojistném v případě, že máme bezeškodný průběh v přecházejících obdobích, malus je jeho opakem. Jedná se tedy o přirážku k pojistnému za škodový průběh. Zelená karta nám slouží jako doklad o platnosti povinného ručení i v zahraničí. 8 Součástí pojištění vozidel také bývají asistenční služby, což je závazek pojišťovny poskytnout osobě oprávněné podle pojistné smlouvy pomoc, dostane-li se do potíží během své cesty či pobytu mimo bydliště. Pojišťovny tuto pomoc poskytují v případě, 5 Česko. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. 6 DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 80-864-1984-3, str. 54-55 7 Internetové stránky Pojištění domácností [online]. [cit. 2012-12-10], dostupné z: <http://www.domacnostipojisteni.info/slovnik-pojmu/formy-pojisteni > 8 ČAPKOVÁ, Dana. Jak pojistit firmu. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2000, 107 s. ISBN 80-722-6337-4, str. 87-90. 15

že se tak stalo v důsledku pojistné události. Tato pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění. Dle zákona se však za asistenční činnost nepovažuje servis a údržba vozidla. 9 V rámci pojištění živelního se můžeme také setkat s pojmem FLEXA. Tento pojem je používaný pro pojištění, které zahrnuje rizika požár, přímý úder blesku, výbuch a pád letadla a vznikl z prvních písmen anglických slov fire, lifting, explosion, aircraft. 10 Pojmy související s pojištěním podnikatelů V rámci pojištění podnikatelů se často setkáváme s pojmy kargo, šomážní pojištění, lom strojů či certifikát havarijní, flotila a jiné. Kargo pojem, kterým označujeme pojištění přepravy zboží, pojištěno je tedy zboží nebo jiné věci a to proti poškození či zničení během jejich převážení. Certifikát havarijní potvrzení, ve kterém jsou zaznamenány příčiny a rozsah škod vzniklé při přepravě zboží. Lom strojů jiný název pro pojištění strojů a strojních zařízení. 11 Šomážní pojištění je jiné označení pro pojištění pro případ přerušení provozu. 12 Flotila jedná se několik vozidel, které jsou pojištěny pod jednou smlouvou, většinou se toto pojištění uzavírá, pokud má firma 5 u některých pojišťoven i nejméně 10 a více vozidel. 13 Výrobek s tímto pojmem se setkáváme u odpovědnostního pojištění a pro účely tohoto pojištění jsou výrobkem nazývány všechny movité i nemovité věci vyráběné za účelem uvedení na trh. 14 S některými dalšími pojmy, týkající se například živelných pojištění, se budu zabývat v rámci kapitoly analyzující jednotlivé druhy pojištění. 9 Česko. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. 10 Internetové stránky pojišťovny Generali a.s. Pojištění přerušení provozu [online]. [cit. 2013-03-31], dostupné z: <http://www.generali.cz/clanky/pojisteni-preruseni-provozu> 11 ČEJKOVÁ, Viktória, ŘEZÁČ, František a ZUZAŇÁK, Aleš. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8., str. 172-178. 12 Slovníček pojmů pojišťovny ČSOB a.s. [online]. [cit. 2013-02-13], dostupný z <http://www.csobpoj.cz/cs/pruvodce-pojistenim/stranky/slovnicek-pojmu.aspx> 13 Dodatkové pojistné podmínky k povinnému ručení pojišťovny Kooperativa a.s. [online]. [cit. 2013-02-16], dostupné z <http://www.koop.cz/data/files/file_11_general.pdf > 14 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu pro podnikatele pojišťovny Allianz a.s. [online]. [cit. 2013-03-10], dostupné z <http://www.allianz.cz/download.php?fname=1309161767.upl&aname=vpp-odpovednost.pdf > 16

1.2 Rizika podnikatelských subjektů V tomto oddílu se zmíním o rizicích, se kterými se firma může setkat. Nejprve bych ještě vysvětlila co to vlastně riziko je. Tento pojem do značné míry souvisí s pojišťovnictvím. Bez existence rizika by nebyla potřeba existence pojištění. Každý podnikatelský subjekt se je snaží co nejvíce eliminovat, aby nedocházelo k velkým ztrátám. Riziko má mnoho definicí a některé z nich jsem vypsala níže. Obecně jím rozumíme nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání. Dále můžeme riziko vysvětlit jako: pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru, variabilitu možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení, odchýlení skutečných a očekávaných výsledků, pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného, nebezpečí negativní odchylky od cíle, možnost vzniku ztráty či zisku. 15 Nejdůležitější je pro nás však definice rizika v pojišťovnictví. Rizikem se rozumí záporná odchylka od normálu. Projevem působení rizika může být poškození, zničení nebo ztráta života, zdraví nebo majetku pojištěného. Poškození, zničení nebo ztráta je vyčíslitelná v peněžních jednotkách. 16 V následujícím schématu jsem znázornila rizika, kterým jsou podnikatelé často vystavováni. Schéma č. 1: Podnikatelská rizika Vlastní zpracování dle Dana Martinovičová, Pojištění podnikatelských subjektů, 2007 15 SMEJKAL, Vladimír. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2006, 296 s. ISBN 80-247-1667-4, str. 78 16 ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, c2011, 222 s. ISBN 978-80-210-5637-4, str. 12 17

Dle schématu vidíme, že mezi podnikatelská rizika patří riziko: ekonomické finanční rizika (tržní, likvidní, operační), škody způsobené managementem, obchodní škody způsobené vadným výrobkem, informační škody na elektronickém zařízení, sociální snížení příjmů v době pracovní neschopnosti, škody způsobené výkonem povolání, technické poškození životního prostředí, logistické škody na přepravovaném zboží či dopravním prostředku, odcizení motorového vozidla. 17 1.3 Způsoby krytí podnikatelských rizik 18 Krytím podnikatelských rizik si firmy vytváří finanční zdroje, kterými pak financují případné škody a ztráty způsobené nějakou neočekávanou událostí. Existuje několik způsobů, kterými může rizika krýt. Jedná se o samopojištění, dohoda o vzájemné pomoci, tvorba společných finančních fondů a to hlavní komerční pojištění. U každé z nich můžeme zmínit řadu výhod i nevýhod. Pod pojem samopojištění řadíme vlastní zdroje a úvěr. Výhodami u krytí vlastními zdroji jsou zainteresovanost na kontrole rizika a ztrát, pravidelné odložené prostředky a také to, že nedochází ke sporům s pojistitelem. Nevýhodou naopak je, že při větší škodě může i přes samopojištění dojít k likvidaci firmy. Co se týče úvěru, ten nevyžaduje odložení finančních prostředků. Problémem však je, že se o krytí rizika zajímáme až při vzniku škod. Nezajímáme se tedy vůbec o preventivní činnost a neexistuje ani žádná záruka, že nám bude úvěr poskytnut. Navíc jsou zde další náklady spojené s úroky. Dohodu o vzájemné pomoci řadíme mezi nejstarší způsoby. Jedná se tedy o dohodu mezi obchodními partnery či přáteli o spolupodílení se na škodách. Patří sem například pomoc při odstraňování škod, pomoc s dodávkou potřebného materiálu apod. Je však důležitá důvěra partnerů a může krýt spíše menší škody. Vytváření společných finančních zdrojů je sdružení podnikatelů, kteří ukládají finanční prostředky do speciálních fondů za tímto účelem vytvořených. Tyto prostředky se pak dle potřeb přerozdělují. Při větších ztrátách opět nemusí tyto prostředky stačit. Posledním způsobem krytí podnikatelských rizik je komerční pojištění. Jedná se o nejefektivnější formu 17 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, 236 s. ISBN 978-80-87071-08-3, str. 124-133 18 ČAPKOVÁ, Dana. Jak pojistit firmu. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2000, 107 s. ISBN 80-722-6337-4, str. 17-20 18

vytváření finančních rezerv, kdy pojištěný nemusí mít vlastní zdroje na krytí ztrát. Firma uzavírá smlouvu s pojišťovnou, která se za určitý peněžitý obnos zavazuje, že v případě neočekávané události poskytne finanční prostředky ke krytí ztrát. 1.4 Charakteristika pojištění pro podnikatele Podle toho pro koho je pojištění určené, můžeme rozdělit pojištění na pojištění občanů a pojištění podnikatelů a průmyslu. Toto dělení je základním dělením, které můžeme najít jak v různých publikacích týkající se dané problematiky, tak ho používají i samotné pojišťovny. Pojištění občanů je určené pouze pro občany. Moje práce však na tuto problematiku není zaměřená, proto se s ní dále nebudu zabývat. Pojištění průmyslu a podnikatelů je určené podnikatelům. 19 Jednotlivé druhy pojištění spadající do této oblasti v tomto oddílu podrobněji popíšu a také vysvětlím některé pojmy s nimi související. Pojištění pro podnikatele můžeme rozdělit na majetkové pojištění, pojištění motorových vozidel, pojištění odpovědnosti a jiné speciální typy pojištění. Většina druhů pojištění se překrývá, nemůžeme je přesně zařadit do kategorie pojištění občanů či pojištění podnikatelů. Například pojištění motorových vozidel uzavírají jak občané, tak i podnikatelé. 1.4.1 Majetkové pojištění Majetkové pojištění patří mezi základní pojištění. Můžeme ho zařadit mezi pojištění smluvní dobrovolné, škodové a neživotní. Dělíme ho na pojištění věcí a pojištění zájmů. Předmětem pojištění věcí jsou movité a nemovité věci, předmětem pojištění zájmů jsou pohledávky, úvěry, zisky apod. 20 Movité věci jsou pojišťovnami vysvětlovány jako věci, které podnikatelé používají k výkonu své podnikatelské činnosti vedené v účetnictví, a mohou jimi být věci vlastní, cizí a vlastní zásoby. Mezi věci vlastní můžeme zařadit výrobní, obchodní či provozní zařízení, která jsou ve vlastnictví pojištěného. Jedná se nejen o stroje a zařízení, ale také nábytek, elektroniku apod. Cizí věci můžeme dělit na věci užívané, kde se jedná například o leasing, věci vypůjčené na základě výpůjční smlouvy a věci převzaté, které podnikatel převzal za účelem opravy či ke zpracování. Vlastní zásoby zahrnují suroviny, materiál, nedokončenou výrobu, 19 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 42 20 ČEJKOVÁ, Viktória, ŘEZÁČ, František a ZUZAŇÁK, Aleš. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 83-84 19

polotovary a zboží. Nemovité věci jsou pozemky a stavby nebo jejich části spojené pevně se zemí. Mezi stavby pak můžeme řadit budovy či jiné drobné stavby. 21 Výše pojistného plnění v případě pojistné události u majetku je odvozena od jeho hodnoty v době vzniku škody. Pokud dojde například ke škodě na budově, pojistné plnění je dáno cenou opravy nebo rekonstrukce, v době kdy tato škoda vznikla. Musí však od něj být odečteny částky, které majetek vylepšují. Pojistné plnění u pojištěného zboží je zase odvozeno od toho, kolik bude stát v době vzniku škody jeho náhrada nebo uvedení do původního stavu. Majetek pojišťujeme proti rizikům, které mu hrozí. Těchto rizik je velké množství a je na každém podnikateli, která rizika zahrne do svého pojištění. Základní rizika, proti kterým se majetek pojišťuje, jsou rizika živelná. Ráda bych zde tedy některá zmínila a vysvětlila, co znamenají. Mezi živelná rizika můžeme zařadit: povodeň je zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo nádrží, nebo tyto břehy a hráze protrhla, nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku, záplava rozumíme souvislé ucelené vodní plochy, na které bude voda delší dobu stát, popřípadě po ní proudit a způsobí škody na pojištění a věcech, požár oheň, který vznikl mimo určené nebo obvyklé ohniště nebo který takové ohniště opustil a vlastní silou se rozšířil na okolní předměty, není jim však žhnutí a doutnání, působení tepla při zkratu v elektrickém vedení, vichřice dynamické působení hmoty vzduchu (vítr), který dosahuje v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km/hod (20,8 m/s), krupobití přírodní jev, při kterém kousky ledu (kroupy) různého tvaru, velikosti, váhy a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc a tím dochází k jejímu poškození nebo zničení, výbuch náhle probíhající projev sil, který spočívá v rozpínavosti plynů nebo par, je doprovázen zvukovým rázem a tlakovou vlnou s ničivým destruktivním účinkem na okolí, zemětřesení otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení, 21 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění drobných podnikatelů pojišťovny Generali a.s. [online]. [cit. 2013-04-02], dostupné z: <http://www.generali.cz/soubory/7wlj4q/vpp_drobny_podnikatel.pdf> 20

pád stromu a stožáru pohyb tělesa, který má znaky volného pádu, sesuv půdy, zřícení skal a zemin takové, které vzniknou působením gravitace a vyvolané porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem, nebo byla-li tato rovnováha porušena v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, tíha sněhu a námrazy destruktivní působení jejich nadměrnou hmotností na střešní krytiny nebo nosné konstrukce budov, úder blesku bezprostřední přechod blesku na pojištěnou věc. 22 Majetek také pojišťujeme proti jiným než živelným rizikům a to například proti vandalismu či odcizení. Zde by bylo vhodné také vysvětlit některé základní pojmy a to pojem loupež, krádež a vandalismus. Za loupež se považuje případ, kdy si pachatel přivlastní věc pod různými pohrůžkami bezprostředního násilí nebo přímo násilím. Krádeží je pak myšleno to, že pachatel odcizil nějakou věc a musel u toho prokazatelně překonat překážky chránící tuto věc před odcizením. 23 A k vandalismu dochází tehdy, pokud pachatel úmyslně poškodil nebo zničil nějakou cizí věc či její části. 24 Pojišťovat se můžeme také proti sdruženým rizikům, která zahrnují rizika živelná, odcizení a vandalismus. V dnešní době dochází k maximální specializaci pojišťovaných rizik a také ke slučování rizik do jedné pojistné smlouvy, aby bylo pojištění co nejvíce výhodné pro obě strany. Slučováním rizik dochází ke zjednodušení a také k zlevnění, snižují se režijní náklady pojišťovny. 25 V pojistných podmínkách, které jsou součástí každé pojistné smlouvy, také najdeme výluky z pojištění. Tím pojišťovny vymezují případy, ve kterých nebudou vyplácet pojistné plnění. U pojištění majetku nevzniká právo na plnění v případě škody v důsledku: válečných konfliktů, povstání, nepokojů, teroristických útoků, zásahu státní či veřejné moci, vlivů jaderné energie apod., úmyslného jednání pojištěného, pojistníka, či jiné osoby na popud některého z účastníků pojištění. 26 22 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 91-93 23 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti pojišťovny Kooperativa a.s. [online]. [cit. 2013-03-01], dostupný z <http://www.koop.cz/data/files/file_27_general.pdf> 24 Internetové stránky pojišťovny Kooperativa a.s. Slovníček pojmů [online]. [cit. 2013-03-01], dostupný z <http://www.koop.cz/index.php?u=/pruvodce-pojistenim/zajimave-rady-a-tipy/slovnicekpojmu/&letter=v&a=glossaryview> 25 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, 236 s. ISBN 978-80-87071-08-3, str. 120 21

V rámci majetkového pojištění existuje velké množství pojistných produktů, mezi které můžeme zařadit: pojištění pro případ poškození věci živelnou událostí, pojištění budov, pojištění strojů a strojních zařízení, pojištění šomážní, pojištění pro případ odcizení, pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodního zařízení, 27 pojištění stavebně montážní, pojištění elektronických zařízení, pojištění vnitrostátní přepravy, pojištění skel, výloh, neonových trubic, pojištění chladírenských zařízení. 28 U šomážního pojištění někteří autoři, například pan Páleník, toto pojištění nezahrnují do pojištění majetku, ale vyčleňují ho jako specifické pojištění. Já se ve své práci přikláním k zařazení do majetkového pojištění. Jak už jsem zmínila na začátku, pojištění majetku můžeme dělit na pojištění věcí a zájmů, do kterého ušlý zisk patří. Pojištění pro případ poškození věci živelnou událostí V tomto případě jsou pojišťovány věci movité a nemovité proti živelným rizikům. Jedná se o základní pojištění, které je zahrnuté ve většině pojistných smluv. Každý subjekt si může vybrat, která rizika chce či nechce do svého pojištění zahrnout, a na základě toho se pak odvíjí cena pojištění. Co všechno je možno zařadit pod živelná rizika jsem už zmínila a vysvětlila výše. Mezi základní rizika můžeme zahrnout požár, úder blesku, výbuch nebo pád letadla označované jako FLEXA. Nelze se pojistit například jenom proti požáru. 29 26 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti pojišťovny Kooperativa a.s. [online]. [cit. 2013-03-31], dostupný z <http://www.koop.cz/data/files/file_27_general.pdf> 27 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 86 28 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 73-74 29 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 91 22

Pojištění budov a staveb Tímto pojištěním si pojišťujeme budovy, příslušenství a vybavení. Pojem budova je pojistníky vysvětlován jako soukromé obydlí cihlové, kamenné, betonové, jeho přístavky, příslušenství a zařízení majitele, zdi, ploty, vrata, ohrady, plavecké bazény, terasy, příjezdové cesty a chodníky. Příslušenstvím a vybavením je pak myšleno vše, co v domě zůstává, pokud se stěhujeme. Jedná se například o kuchyně, elektrickou instalaci, okna apod. Pojištění pak zahrnuje krytí proti rizikům jako je požár, výbuch, blesk, zemětřesení, náraz letadla, vlaku, vozidla, bouře, vichřice, padající strom, sesuvy půdy, unikání vody, odcizení součástí budov a mnohé další. Záleží na domluvě mezi pojišťovnou a pojistníkem, jaká rizika do daného pojištění zahrnou. 30 Budovy a stavby se pojišťují na novou cenu neboli hodnotu stavby. Tato hodnota je tedy pojistnou částkou a navrhuje ji pojistitel. Pokud pojištěný s takovouto částkou nesouhlasí, může si ji stanovit sám, ale v případě nižší částky než jakou stanovil pojistitel, může dojít k podpojištění a tedy k nižšímu pojistnému plnění. 31 Pojištění strojů a strojních zařízení Tomuto pojištění se jinak také nazývá lom strojů, což bylo vysvětleno už v části zabývající se pojmy. Pojištěny jsou stroje a jiná zařízení proti náhlému poškození nebo zničení nahodilou událostí a stroj tedy není funkční. Zahrnuty jsou zde ovšem jen škody způsobené provozem, nesprávnou obsluhou, opravou či údržbou nebo manipulací při montáži, nezahrnuje však poškození vzniklé korozí či běžným používáním. 32 Pojištění přerušení provozu šomážní pojištění Pojištění přerušení provozu je pojištění určené pouze pro podnikatele. Je jím kryto riziko přerušení provozu, ke kterému dojde v důsledku pojistné události. Předmětem pojištění jsou stálé náklady a ušlý zisk pojištěného. Je velmi úzce spojeno s majetkovým pojištěním. Pojišťovna požaduje, aby bylo současně sjednáno i majetkové pojištění na stejná rizika. Pojišťují se zde následné škody, vzniklé přerušením provozu z důvodu majetkové škody, kterou se rozumí poškození, zničení či pohřešování věci, bez kterého se provoz firmy 30 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 109 31 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 97 32 HORA, Jan, Jaroslava ŠULCOVÁ a Aleš ZUZAŇÁK. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1.vyd. Praha: Linde, 2004, 249 s. Praktické ekonomické příručky. ISBN 80-720-1488-9, str. 26 23

neobejde. Pokud si toto pojištění firma sjednává, je důležité správně stanovit dobu ručení. Doba ručení je doba, po kterou pojišťovna bude platit ušlý zisk a stálé náklady v případě pojistné události. Je to vlastně období, po které je vypláceno pojistné plnění pojištěnému. Tato doba by měla odpovídat době, za kterou je podnikatel schopen uvést do původního stavu provozovnu a objem výroby, kdy bude zisk srovnatelný se ziskem před pojistnou událostí. Většinou toto období bývá 12 měsíců, může však být i delší. 33 Pojištění pro případ odcizení Toto pojištění kryje ztráty způsobené odcizením nějakého majetku. Pojišťovna nám však škodu proplatí pouze v případě, že zároveň došlo k násilnému vniknutí. Pokud tedy pachatel použije například klíč, který nějakým způsobem získal, pak pojišťovna škodu nehradí. Pojistitelé se před uzavřením pojištění zajímají o to, jaké rizika firmě hrozí a požadují například zdokonalení bezpečnostních opatření, instalaci poplašného zařízení a jiné. Z tohoto pojištění jsou obvykle vyloučeny bankovky a peníze. Někteří autoři ve svých publikacích však peníze do tohoto pojištění zahrnují, doplňují však, že je u nich potřeba zvláštních opatření, například uložení v pancéřové skřínce apod. Pojištěny jsou peníze přenášené pojištěným a jeho zaměstnanci nebo zasílané poštou, peníze v nočním trezoru banky, peníze v provozovně pojištěného nebo u jeho zaměstnanců, které bývají omezeny do určité částky, peníze uložené v uzamčeném trezoru mimo úřední hodiny. Pojem peníze zde zahrnuje jak peníze hotovostní, tak i šeky, známky či kolky. Součástí tohoto pojištění může být i pojištění úrazu osob přenášejících peníze či škody na jejich oblečení, škody na trezoru a jiné. Pojišťovna škodu neproplácí v případě, že došlo k manku v důsledku chyb a omylu nebo také pokud došlo k odcizení peněz z trezoru a kombinační kód či klíč byl v provozovně. 34 Pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodního zařízení Jak už z názvu vyplývá, toto pojištění se týká škod, které způsobí voda unikající z vodovodního potrubí, ale také jiná kapalina nebo pára unikající z ústředního či jiného topení či voda z odvádějících potrubí, ale i škod vzniklých v důsledku přetlaku kapalin a páry, zamrznutím a jiné. Pojištění je nejvíce využíváno pro ochranu zásob podnikatele. Může být i součástí pojištění budov. 33 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 74-75 34 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 101-103 24

Pojištění stavebně montážní Pojištění se vztahuje na škody vzniklé při stavbách a montážích díla a to od jeho počátku až po jeho uvedení do provozu. Zahrnuje v sobě jak pojištění majetku tak i pojištění odpovědnostní. Stavebním dílem jsou myšleny budovy, haly, věže, vodojemy, sila, komíny, komunikace apod., montážním dílem je pak montáž stavebních a výrobních konstrukcí, výrobních strojů, technologických linek a jiných výrobních zařízení. 35 Pojištění přepravy zboží kargo Tímto pojištěním je chráněno přepravované zboží. Poskytuje krytí majetkové a odpovědnostní. Krytí se týká zboží zasílaného silniční, železniční dopravou a zboží zasílané poštou. Pojištěny jsou ztráty nebo škody na zboží způsobené požárem, odcizením, nehodou, vykradením při nakládaní, během přepravy nebo při vykládání z vozidla. Z pojištění jsou však vyloučeny případy, kdy dojde ke zpoždění dodání, při kterém se převážené zboží zkazí, a dále také odcizení nebo vykradení, kterému napomáhají zaměstnanci pojištěného. 36 V některé literatuře je toto pojištění zahrnuto pod pojištění dopravní. Toto pojištění zahrnuje škody vzniklé na dopravním prostředku nebo na přepravovaném zboží. Můžeme ho dělit z několika hledisek. Podle druhu pojistné potřeby rozlišujeme pojištění kasko a kargo. Dle způsobu přepravy ho dělíme na pojištění námořní a říční dopravy, vnitrostátní dopravy, letecké dopravy nebo pojištění kombinované dopravy. 37 V praxi se však pojem dopravní pojištění používá spíše pro pojištění přepravy zboží kargo. Pojištění elektronických zařízení V rámci tohoto pojištění jsou pojištěna všechna zařízení elektrické či elektrotechnické povahy, tzn. audio a video technika, elektrosystémy, zabezpečovací systémy, telefonní, výpočetní či kancelářská technika, zařízení ve zdravotnických střediscích a jiné. Opět zahrnuje jak poškození, tak zničení nahodilou událostí, při které dojde k jejich nefunkčnosti. Vyloučeny jsou případy, kdy dojde k poškození vlivem trvalé vlhkosti, stárnutí, teplot či mechanického zacházení, a pokud ve smlouvě není uvedeno jinak, nevztahuje se ani na odcizení a poškození následkem živlu. 35 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str. 94-100 36 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 104-105 37 ČEJKOVÁ, Viktória, František ŘEZÁČ a Aleš ZUZAŇÁK. Pojištění pro podnikatele. 1.vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 212 s. ISBN 80-861-8113-8, str.111-112 25

Pojištění skel, výloh, neonových trubic Předmětem pojištění jsou věci vyjmenované už v názvu pojištění. Vztahují se na poškození a zničení, při kterém došlo k prasknutí skla, rozbití či jinému poškození, u kterého je nutná výměna. Pojištění se může vztahovat i na ostatní věci, které byly součástí skla či výloh jako například nápisy, nalepené folie, malby, výzdoba a jiné. Pojištění chladírenských zařízení Pojištění chladírenských zařízení je dalším velmi důležitým pojištěním, kterým je pojištěn obsah jak chladírenských, tak mrazících zařízení. V případě poruchy zařízení by mohlo velmi rychle dojít k poškození veškerých zásob v něm uschovaných. Příčinou nefunkčnosti zařízení může být požár, výbuch, zkrat či jiné působení elektrického proudu, selhání regulačních zařízení, výrobní vada či chyba konstrukce. 38 1.4.2 Pojištění motorových vozidel Mezi pojištění motorových vozidel můžeme zařadit havarijní pojištění motorových vozidel, které je uzavřeno pro případ škod u vozidla, které pojistník vlastní, a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla chránící nás před důsledky škod, které způsobíme třetí osobě při provozu vozidla. Havarijní pojištění řadíme mezi smluvní dobrovolné pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla naopak mezi pojištění smluvní povinné. Pojištění havarijní bychom mohli zařadit do pojištění majetku a povinné ručení naopak do pojištění odpovědnostního. Já jsem ho však v rámci mé práce vyčlenila samostatně jako pojištění motorových vozidel, jelikož předmětem obou pojištění je vozidlo. U pojištění motorových vozidel pojišťovny využívají různé slevy za bezeškodní průběh a naopak přirážky k pojistnému, pokud musí často proplácet škody. Říká se tomu bonus a malus. Slevy na pojistném se zvyšují tím, jak vzrůstá počet let, po kterých nedošlo k pojistné události. Snižují se tak i náklady na náhradu škody. Pojištění si často uhradí menší škody sami, jenom aby jim nebyl zrušen tento bonus. Tato sleva je dána procentuálně a každoročně roste. Její výše bývá u každé pojišťovny trochu jiná. Obvykle se pohybuje v rozmezí 5 až 50 %. 39 38 HORA, Jan, Jaroslava ŠULCOVÁ a Aleš ZUZAŇÁK. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1.vyd. Praha: Linde, 2004, 249 s. Praktické ekonomické příručky. ISBN 80-720-1488-9, str. 26-27 39 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 113-122 26

Havarijní pojištění motorových vozidel Toto pojištění v sobě zahrnuje několik druhů rizik a to riziko havárie, odcizení, vandalismus či živel, ale také různá připojištění jako pojištění zavazadel a věcí osobní potřeby, úrazové pojištění dopravovaných osob. Pojistitel zajistí i odtah vozidla z místa nehody a po provedení oprav ho vrátí pojištěnému. V případě, že dojde k odcizení vozidla, pojištěný dostane tržní hodnotu daného vozidla. Tuto cenu zaplatí pojistitel pojištěnému i v případě, že dojde k takové škodě na vozidle, že oprava by byla dražší, než je jeho hodnota. Je uzavíráno pro určité vozidlo, které musí být v pojistné smlouvě řádně identifikováno. To znamená, že v ní musí být uvedený druh pojištěného vozidla, značka, typ vozidla, přidělená státní poznávací značka. V příloze se pak specifikují další údaje týkající se čísla motoru, karoserie a jiné. 40 Pojištění může být uzavřeno jako All risks, které zahrnuje všechna rizika spojená s vozidlem. U havarijního pojištění existuje také řada výluk. Pojištění se tedy obvykle nevztahuje na škody, které vznikly: korozí, přirozeným opotřebením, v důsledku únavy materiálu, vlivem chybné kontrakce, materiálové vady, nesprávnou obsluhou či údržbou, úmyslně pojistníkem, pojištěným či jinou osobou z podnětu pojistníka či pojištěného, řízení vozidla osobou, která nemá předepsané oprávnění k řízení vozidla. Pokud nedošlo k poškození vozidla, při kterém je pojistitel povinen plnit, pojištění se nevztahuje ani na poškození či zničení pneumatik, elektrického zařízení vozidla zkratem, autorádia nebo jiné audiovizuální techniky. 41 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí mít uzavřené každý, kdo je provozovatelem vozidla. Dříve se jednalo o zákonné pojištění, od roku 2000 je to pojištění povinně smluvní. To znamená, že pokud chceme provozovat vozidlo na pozemních komunikacích, kterými podle zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou silnice, dálnice, účelové a místní komunikace, musíme mít toto pojištění uzavřené. Toto pojištění se řídí zákonem 40 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 76 41 HORA, Jan, Jaroslava ŠULCOVÁ a Aleš ZUZAŇÁK. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1.vyd. Praha: Linde, 2004, 249 s. Praktické ekonomické příručky. ISBN 80-720-1488-9, str. 25 27

č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Pojištění kryje zranění či smrt třetí osoby či poškození majetku, které způsobí provozovatel vozidla při jeho provozu. Může zahrnovat i náhradu škody způsobenou spolucestujícími, náklady na likvidaci škody, náklady na právního zástupce, pojištění čelního skla, živelní pojištění a jiné. Doklady potvrzující, že je pojištění platné, musí obsahovat údaje týkající se státní poznávací značky vozidla, jméno pojistníka, datum vzniku a zániku pojištění, omezení týkající se používání vozidla a prohlášení, že doklad je v souladu se zákony dané země. Kromě tohoto dokladu se dnes vystavuje také zelená karta, což je doklad, který má mezinárodní platnost a rozsah pojištění. Pokud ho provozovatel vozidla nemá, nesmí s ním jezdit do zahraničí. Zelená karta zaručuje, že pojištění, které má pojištěný sjednané, odpovídá minimálním požadavků země, kterou chce navštívit. V každé zemi, která je na kartě uvedena je tzv. kancelář, která v případě nehody jedná jménem zahraničního účastníka. Náhradu škody získávají prostřednictvím těchto národních kanceláří. 42 Povinnost pojistit se nemají cizinci, kteří provozují vozidlo a mají platnou zelenou kartu vydanou pojišťovnou z jejich státu, dále pak složky integrovaného záchranného systému a dále pak vozidla provozovaná Bezpečnostní informační službou, Vojenským zpravodajstvím, Úřadem pro zahraniční styk a jiné. Zákonem jsou také stanoveny minimální pojistné limity pro toto pojištění, což je nejvyšší hranice jedné pojistné události. Limit pojistného plnění při škodě na zdraví nebo usmrcení musí být minimálně 35 mil. Kč na každého zraněného nebo usmrceného spolu s náklady na péči hrazené s veřejného zdravotního pojištění a při škodě na věci, nebo ušlý zisk taktéž 35 mil. Kč bez ohledu na počet poškozených. Pokud součet škod u jednotlivých poškozených bude vyšší než pojistný limit, sníží se pojistné plnění každého poškozeného v poměru, který mají k celkovému součtu škod. Pojistitel však není povinen hradit všechny škody. Zákon stanovuje, že pojistitel nemusí hradit: škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, 42 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0, str. 113-122 28