Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Bakalářská diplomová práce 2012 Jana Bartoňová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství Jana Bartoňová Konzumace alkoholu u vysokoškoláků Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2012 2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně: Bartoňová Jana 3
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své práce doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, vstřícnost, trpělivost, podporu a čas při konzultacích. 4
Obsah Úvod... 6 Teoretická část 1 Alkohol a společnost... 7 1.1. Základní pojmy k tématu práce... 11 1.2. Definice alkoholu.12 1.3. Typologie uživatelů... 14 1.4. Účinky alkoholu... 15 1.5. Krátkodobý účinek alkoholu na lidskou psychiku... 15 1.6. Dlouhodobý účinek alkoholu na lidskou psychiku... 17 2 Problémy s alkoholem a závislost... 17 2.1. Důsledky dlouhodobého vlivu alkoholu na organismus a psychiku... 18 2.2. Definice alkoholismu... 20 2.3. Typy alkoholismu... 20 2.4. Vývoj alkoholismu... 21 2.5. Chronický alkoholismus... 22 2.6. Vlivy podmiňující alkoholismus... 23 2.7. Intoxikace... 24 2.8. Syndrom závislosti... 27 2.9. Stanovení závislosti... 27 3 Mladí lidé a alkohol... 28 3.1. Studie ESPAD... 29 4 Empirická část... 31 5 Metodologický postup... 32 6 Analýza a interpretace výsledků... 33 Zhodnocení výzkumného šetření... 57 Závěr... 58 Použitá literatura... 60 Přílohy... 62 5
Úvod Když někdo z mých známých mezi mými vrstevníky nahlas vyřkne, že dnes nepije, většina se na něj nechápavě podívá nebo mu to nevěří. Pokud k tomu nemá pádný důvod, jako je nemoc či to, že musí později řídit auto, tak jej většinou všichni začnou přemlouvat, aby si s nimi něco také vypil. V dnešní době se už hůře najde někdo, kdo by žádný z druhů alkoholických nápojů nikdy alespoň nevyzkoušel. Je samozřejmé, že v dnešní době je již alkohol přístupnější a dostupnější, můžeme ho najít de facto na každém rohu, v každém obchodě, dokonce i v trafice a stravovací menze. Alkohol je všude kolem nás, tímto bych jej však nechtěla nějakým způsobem bránit či podporovat, jelikož s sebou přináší mnoho problémů a komplikací, nejenom pokud se užívá v nadměrném množství, ale i při menších častějších dávkách, kdy člověku také škodí. Jelikož je dostupný a legální, tak jej naše společnost nepokládá za tak značně nebezpečný jako jiné druhy drog, což je dle mého názoru velká chyba a mělo by se více mezi veřejností mluvit o jeho škodlivých vlivech. Ve své práci zjišťuji, jaké mají současní vysokoškoláci zkušenosti s konzumací alkoholu. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí; na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část se dělí na tři hlavní kapitoly. První kapitola je věnována alkoholu a společnosti, druhá kapitola se věnuje problémům s alkoholem a závislostí a poslední kapitola popisuje mladé lidi a alkohol. Ve výzkumné části jsem prováděla vlastní výzkumné šetření prostřednictvím dotazníku, který zjišťoval zkušenosti vysokoškoláků na různých vysokých školách v Brně - na Masarykově univerzitě, Mendelově univerzitě a Vysokém učení technickém. 6
1 ALKOHOL A SPOLEČNOST Dnešní moderní společnost pokládá alkohol za tolerovanou legální drogu, považuje jej za společenskou záležitost s běžným denním užíváním a snadnou dostupností. V České republice je vysoká tolerance k alkoholu, můžeme jej sehnat na každém kroku, v každém obchodě a restauraci. Mnoho lidí tak může problém s alkoholem již dávno mít, avšak díky vysoké toleranci celé společnosti svou konzumaci alkoholických nápojů za problematickou nepovažuje. Alkohol již od historie patří k různým obřadům a oslavám. Spotřeba alkoholu sice pomalu klesá, ale jeho dostupnost se zvyšuje. Především se také u mladých lidí snižuje věková hranice, kdy poprvé vyzkouší některý z alkoholických nápojů a zvyšuje se jejich častost opíjení. Graf č. 1 Spotřeba alkoholu v České republice (2011) Na grafu lze pozorovat, jak se spotřeba alkoholu okolo roku 2007 velmi zvýšila a v roce 2010 významně snížila. Za posledních uplynulých 10 let byla nejnižší spotřeba čistého lihu v litrech na hlavu v roce 2004 a nejvyšší v letech 2007 až 2009; spotřeba 40% lihovin byla nejnižší v roce 2010 a nejvyšší v roce 2003. Řehan (2007, s. 14-18) uvádí, že objev prvotních postupů nutných k přípravě nápojů obsahujících alkohol (etanol) je zahalen clonou prehistorie. Někteří autoři 7
usuzují, že se jednalo o postupně záměrné napodobování některých přírodních dějů, například kvašení javorové mízy vytékající z poraněného stromu. Rozředěný med také zkvasil, podobně kvasí cukernaté šťávy z různých plodů, ale i zcukernatělé škroboviny. Výsledky fermentace (kvašení) pomáhaly déle uchovat takto vzniklé nápoje, současně však nemohl pozornosti uniknout ani účinek požití takového nápoje na chování. Opojený člověk se často projevuje, jakoby do něho vstoupil někdo jiný. V dobách pravěku člověk uvítal možnost dosáhnout změn vědomí pomocí alkoholických nápojů, čímž se tak spojil s vyšší mocí a božstvy. Současně však daná společnost začala vytvářet první formy konzumace (během rituálů, aj.) S postupující dobou se pravěký člověk zdokonaloval sběrem medu divokých včel a divoce rostoucích zdrojů zkvasitelných plodů, mezi které patřila i vinná réva, která přinášela více plodů. Existovalo však více způsobů jak získat alkohol jako je např. kvašení obilí či způsob známý v severní Africe, kdy se do melounu vyříznul otvor, kterým se dovnitř vpravil med, otvor se poté uzavřel a po určité době byl ke konzumaci připraven alkoholový meloun. V pozdější době zatímco plodnost, zajištění úrody apod. byly vždy spojeny s rituálními obřady včetně božského opojení, v nových rituálech došlo k zástupným obětem, čímž vznikl souběh, kdy se konzumace alkoholických nápojů vymkla vymezenému řádu ročních obřadů. Oproti primární potřebě sociálně schvalované a vyžadované opilosti při rituálních praktikách, nastala již doba, kdy se stávala konzumace součástí běžného života. I v dnešní době je pití alkoholu spojeno s tzv. rituály, jako je svatba, oslava narozenin, aj. Alkoholová opilost se vymkla řádu a stala se běžnou záležitostí, což vedlo k utváření nepsaných morálních pravidel např. v Bibli (Potopa a Noe; Noe vysadil vinici a opil se, což byla jedna z příčin seslání potopy Bohem na svět). Z archeologických nálezů vyplývá, že první stopy přípravy a zpracování vína jsou datovány do mezolitu asi 10 000 et př. n. l., oblast Kaspického moře (místo údajného přistání Noemovi Archy). Řehan (2007) také uvádí, že další informace o alkoholu se objevují v řeckých mýtech; také Chamurappiho zákoník upravuje pravidla prodeje vína, v křesťanství, atd. Od starověku se víno považovalo za prospěšné zdraví a připisovaly se mu léčebné schopnosti. Např. starověký lékař nabádal mírné pravidelné pijáky k tomu, aby se příležitostně zúčastňovali společné pitky za účelem očištění svého organismu. 1 1 SKÁLA, J. Až na dno!?. Praha: Avicenum, 1988. s. 99 8
Čistý alkohol byl poprvé získán v 11. stol. n. l. na jihu Itálie. Dostal název alkuhul, což je arabský výraz pro něco nejlepšího. Lidem vyhovovaly především ty vlastnosti alkoholu, jichž bylo možno využít v lékařství. V prvopočátku lidem alkohol pomáhal a zpříjemňoval život. Dokázal však svádět člověka ze správné cesty, lidé vítali změnu psychických vlastností pod jeho vlivem. Požití alkoholu je přivádělo ke kolektivnímu veselí, různé problémy a útrapy se jim nejevily již tak nesnesitelné a nepřekonatelné. Společná byla také touha po halucinaci zrakové či sluchové. Toho bylo velice obratně využíváno i v náboženství (např. mexičtí Indiáni si vařili kaktusové pivo). A protože požití alkoholu bylo motivováno zbožností, tak na něm nebylo nic špatného. Vědomě bylo v historii opakovaně použito alkoholu ke zdecimování celých porobených národů (projekty německých anti populačních opatření na území SSSR, 2. sv. válka předpokládalo degeneraci prostřednictvím alkoholu v průběhu dvou až tří generací). 2 Již v historii lidé věděli, že i když má alkohol příjemné účinky, je také škodlivý a mnoho kultur jej zakazovalo a jeho konzumaci trestalo. Tresty za pití a opilost: Čína (1220 př. n. l) smrt každému, kdo byl přistižen opilý Konfucius a Budha (5. 6. stol.): zakázali pití alkoholických nápojů. Indie při přistižení v opilosti byli opilci nuceni pít vařící víno, vodu, kraví moč nebo vřelé mléko až k smrti; Indické ženě, která byla přistižena v opilosti žhavým železem, vypálili na čelo podobu nádoby, z níž alkohol pila a pak byla vyhnána. Mohamed zakázal pít alkohol. Papežové se snažili zabránit pití alkoholu tím, že dali příkaz k vylití sudů s alkoholem do řek. Každý Říman měl právo zabít svou ženu, pokud ji přistihl opilou. Opilý otrok byl trestán 80 ranami holí, opilý svobodný člověk 40 ranami; otroci byli i záměrně opíjeni a následně byli ukazováni mládeži jako odstrašující příklady. Athény za opilost smrt. 2 ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. První vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. s. 22-23 9
Karel Veliký opilci byli trestáni, a pokud pili dál, byli popraveni. 3 Touto kapitolou se již podrobně zabývat nebudu, jelikož je velice obsáhlá, ač zajímavá. Lidem se mohou v životním shonu přihodit takové nešťastné události, které se projeví škodlivě na jejich zdraví tělesném či duševním. Mohou pak hledat a nacházet utišení svých problémů v požívání alkoholu. Připusťme také, že alkohol není jen zdrojem zla a v odpovídajících podmínkách a situacích může působit i blahodárně; sloužit společnosti jako významný rituální symbol, prostředek stimulující příjem potravy, jako opatření uvolňující napětí a usnadňující mezilidské kontakty. 4 Účinek alkoholu se s věkem mění. Věkem se zpomaluje reakční čas, tolerance na alkohol se snižuje. Na ženy účinkuje menší množství alkoholu než na muže. Na jeden tělesný kilogram ženy stačí ženám menší množství alkoholu k dosažení téhož účinku, což je dáno tím, že ženské tělo obsahuje méně vody než mužské tělo. Protože se voda obsažená v těle mísí s alkoholem, pak totéž množství alkoholu má u ženy vyšší koncentraci než u muže. Při chronickém těžkém nadužívání alkoholu dochází pak u žen k dramatičtějším fyzickým projevům. 5 Na ženy, které mají problém s alkoholem, je pohlíženo společností odlišně než na muže. Hlavním důvodem je především to, že jsou matkami či např. pijícími těhotnými ženami, které takto již před narozením ubližují nejenom sobě samotné ale i svému plodu, děti se pak rodí postižené, s poruchami chování, se syndromem FAS (Fetální alkoholový syndrom dá se prevencí ovlivnit), zhoršuje se jim růst centrální nervové soustavy a vývoj intelektových funkcí, aj. Rozhodující není druh požitého alkoholu, ale především jeho množství. U žen je také vyšší výskyt úzkostných stavů a depresí. Žena závislá na alkoholu se za své pití stydí, tají ho a pije většinou sama a tajně. Mnohdy vzniká závislost v souvislosti se soužitím s mužem, který je také sám závislý. Ženy především nepáchají tolik trestné činnosti pod vlivem alkoholu jako muži, vznikající problémy ve vztazích je spíše více donutí k omezení pití, jsou pro ně silnou motivací k lepšímu životu. Povzbuzuje je také rychlá změna jejich vzhledu při 3 MLČOCH, Zbyněk. Historie pití alkoholu a tresty za opilost a opilství. Alkoholik.cz. [online]. 10.7.2009. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/ 4 NEŠPOR, K. CSÉMY, L. Léčba a prevence závislostí: Příručka pro praxi. První vydání. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 87 5 Semperfit: Alkohol, drogy, závislosti. Blansko: Sdružení A-klubů ČR - SAK, 2006, roč. 10, č. 6., s. 9 10
abstinenci a touha po změně životního stylu. Ženy mají také oproti mužům menší játra, která jsou více zaměstnávána metabolismem hormonů, reagují také na alkohol silněji. 6 1.1 Základní pojmy k tématu práce V této kapitole uvádím základní pojmy, které se vyskytují v teoretické části a týkají se míry konzumu alkoholických nápojů, alkoholismu a pojmů ohledně tématu závislostí. Úzus mírné požívání alkoholu; max. 0,6 promile alkoholu. Tolerance - tolerance organismu vůči návykové látce označuje schopnost organismu látku snášet. Tato schopnost s užíváním látky postupně stoupá, takže k dosažení stejného účinku na organismus je třeba stále většího množství látky. 7 Misúzus zneužívání alkoholu; jedná se o takovou konzumace alkoholu, která porušuje nějakou závaznou normu (ta má zákonnou podobu nebo podobu obecně uznávaných principů) např. zákony zakazující požití alkoholických nápojů před řízením motorového vozidla, nebo také i přímé upozornění lékaře na nutnost abstinence. Abúzus nadužívání alkoholu; zahrnuje všechny další způsoby nadměrného konzumu alkoholických nápojů. Abúzus můžeme dělit na občasný (spojuje se s obecně uznávanými příležitostmi jako je Silvestr, narozeniny, svatby apod.), pravidelný (spojen se sociálními zvyklostmi páteční návštěvy přátel, čtrnáctidenní intervaly schůzek kamarádů, apod.; patří zde i samotářské víkendové popíjení) a abúzus systematický (reprezentuje změněný životní styl, ke kterému patří také i obdenní či denní nadměrné požívání alkoholických nápojů společensky i samotářsky). Základní znak je dán vědomým či neuvědomovaným směřováním k prožitku drogového efektu alkoholu z alkoholického nápoje. Palimpsest alkoholické okénko ; jedná se již o příznak funkčního postižení paměti v důsledku těžší opilosti. Když jedinec vystřízliví, nedokáže si vzpomenout na úseky či na nic z minulého večera. Pokud se tato alkoholická okénka vyskytují stále častěji po 6 NEŠPOR, K. CSÉMY, L. Léčba a prevence závislostí: Příručka pro praxi. První vydání. Praha: Psychiatrické centrum, 1996., s. 153 7 HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2004. s. 774. 11
pití alkoholických nápojů, signalizuje to postupující narušení centrální nervové soustavy. Ranní doušek - potřeba alkoholika doplnit alkohol ihned po probuzení. Syndrom závislosti rozvíjí se závislost na droze, která může mít psychický charakter člověk touží po droze a po opakování zážitku z drogy; a závislost somatického typu více závažný stav; droga již vstoupila do metabolismu buňky, která ji už potřebuje. Odnětí alkoholu pak vyvolává těžké somatické příznaky (průjmy, teploty, zvracení, pocení, třesy, celkový neklid a vyčerpání). 1.2 Definice alkoholu Pod pojmem alkohol se skrývá několik různých sloučenin uhlíku, vodíku a kyslíku. Tři nejznámější sloučeniny se jmenují metanol, isopropanol a ethanol, všechny druhy mají velmi podobnou strukturu. Alkohol je čirá tekutina slučitelná s vodou, téměř bez zápachu. 8 Alkohol etanol C 2 H 5 OH je jednoduchá a malá molekul a, která vzniká kvašením cukrů. Patří mezi látky ovlivňující nervový systém (psychotropní látka). Vře při 77 C a tuhne při -117 C. Kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá alkohol žít asi jen do koncentrace 14 % alkoholu; vyšší koncentrací kvasinky hubí. V lidském organismu je alkohol poživatelný jen zředěný v podobě alkoholických nápojů pivo, víno, kvašené mošty, aperitivy, koncentráty, destiláty atp. 9 Drogou číslo jedna v naší zemi je alkohol. Hlavní příčinou rozšíření je snadná dostupnost, snadná výroba a jeho tolerance společností. Je to droga legalizovaná. Asi 10 % lidí jsou pijáci, asi 60-70 % jsou konzumenti, zbytek tvoří abstinenti. Rozvoj závislosti u alkoholu trvá asi 10-15 let. Jeho dlouhodobý účinek je tedy pomalý, ale o to více nebezpečný. U mladistvých je navíc výrazně rychlejší. 10 Užívání alkoholu s sebou nese somatická rizika, jako jsou jaterní onemocnění, nemoci trávicího ústrojí, kardiomyopatie (onemocnění srdeční svaloviny vedoucí 8 Semperfit. Neurofarmakologie alkoholu. Blansko: Sdružení A-Klubů ČR SAK, 2004, č. 2. s. 9. 9 ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. První vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. s. 22. 10 MUSIL, J. Klinická psychologie a psychiatrie. První vydání. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2006. s. 149 12
k srdeční slabosti a poruše srdečních rytmů), diabetu, neurologická a duševní onemocnění, úrazy apod. Mezi nejúčinnější léčby patří rodinná a manželská terapie, psychoterapie, Anonymní alkoholici, terapeutické kluby, atd. Dle Viewegha (1974, s. 5) dělíme alkoholické nápoje na přírodní, vznikající lihovým kvašením s nižším procentem alkoholu (asi do 14 %; pivo a víno) a na koncentrované vyráběné z kvašených nápojů destilací či jiným způsobem (20-80 % alkoholu; rum, slivovice). Lidský mozek neustále přijímá informace z vnějšího i vnitřního prostředí. Zpracovává je a třídí je tak, aby člověk dospěl ke správnému rozhodnutí a dokázal je i včas a správně realizovat. Požitím alkoholu jsou tyto vlastnosti negativně ovlivněny (závisí to na množství požitého alkoholu a subjektivních dispozic). Nebezpečí je o to větší, že subjektivně jedinec cítí opak, má za to, že se mu pracuje lépe. Ve smyslovém vnímání je narušena především rozlišovací schopnost na kombinované podněty, například na zrakové a sluchové. I malé dávky alkoholu narušují ve výkonové sféře souhrn vizuálně motorických funkcí, což znamená, že v hybné funkci dochází ke zpomalení reakce. Reakční doba se zpomaluje již od hladiny alkoholu v krvi kolem 1 %. Na každého jedince působí požitý alkohol stejně. Např. po požití dvou desetistupňových piv, což činí okolo 30g alkoholu, stoupne hladina alkoholu v krvi za 30-60 minut zhruba na 0,5 promile, které se odbourá z krve za 4 až 5 hodin. Při hladině 0,8 promile je pozornost negativně ovlivněna u všech lidí (zákaz řízení). 11 Nadměrný a příliš dlouho trvající stres zvyšuje riziko problému s alkoholem a jinými návykovými látkami. Na druhé straně není nadměrný stres rozhodně podmínkou rozvoje závislosti, ale je to jeden z rizikových faktorů. Je také třeba zdůraznit, že ne každý stres vyústí v pití alkoholu nebo zneužívání drog. V České republice je spotřeba alkoholu vysoká, je tedy zřejmé časté požívání alkoholu vlivem stresových situací. Alkohol zde může přinést krátkodobou objektivní úlevu, ale při kocovině se míra subjektivní nepohody pronikavě zvyšuje. Nakonec tedy člověk trpí více než v době, kdy začal pít alkohol a dostane se do bludného kruhu, ve kterém únik před stresem k návykovým látkám znamená vyšší stres, což vede k dalšímu úniku, který pak může vyústit v závislost. K silným stresorům patří např. bolest, na kterou působí 11 ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. První vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. s. 88 13
alkohol dvoufázově - nejprve může některé typy bolesti zmírnit, později bolest často naopak vzroste. Vyšší konzum alkoholu je také v souvislosti s ekonomickým stresem, pracovním stresem, rodinnými problémy. Působení stresu zvyšuje i nedostatečná podpora ze strany okolí. Dlouhodobý stres pak vede k pití alkoholu nebo zneužívání jiných návykových látek zejména v případech, když člověk nenachází alternativní řešení, když jsou alkohol nebo jiná látka snadno dostupné a když člověk je ve vztahu k návykovým látkám naivní. 12 1.3 Typologie uživatelů Viewegh (1974, s. 11) uvádí, že uživatele lze podle jejich vztahu k alkoholickým nápojům rozdělit do čtyř skupin: 1.) Abstinenti, kteří alkohol vůbec neužívají; 2.) Konzumenti, u kterých je požívání alkoholu podmíněné společenskými zvyklostmi a pouze chutí alkoholu; 3.) Pijáci, kteří vyhledávají alkohol jako zdroj tekutiny pro jeho chuť i pro narkotické vlastnosti. Chtějí od alkoholu jen euforii, nevyhnou se však důsledkům (somatopsychické a společenské); 4.) Alkoholici, požívající alkohol výhradně pro jeho narkotické vlastnosti. Se zvyšující se spotřebou alkoholu a zvýšeným počtem lidí ohrožených poškozením souvisejícím s alkoholem souvisí zjištění, že v dřívějších dobách pily nekontrolovaně alkoholické nápoje převážně sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, zatímco dnes, pokud jde o pití, není rozdíl mezi společenskými vrstvami a pije se všude. Příležitost k pití se najde vždy. Pije se v partě, pije se na radost, smutek i starost. 13 12 MLČOCH, Zbyněk. Online knihy. Alkoholik.cz [online]. 2009. vyd. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/ke-stazeni/online-knihy.html 13 ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. První vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. s. 96 14
1.4 Účinky alkoholu Nadužívání alkoholu s sebou přináší nejen následky fyzické a duševní, ale postupem času také problémy ve vztazích k druhým lidem. Může se jednat o častější hádky, týkající se nadměrného užívání či také hádky, kdy je jedinec pod vlivem alkoholu a bývá například agresivnější. Vyskytují se také problémy s financemi a v pracovních povinnostech, celkově také v životním stylu jedince. Problémy ve vztazích se můžou také týkat nedůvěry ze strany okolí, člověk se dostává do role černé ovce, jelikož je to vždy on, kdo je považovaný za toho špatného. Objevují se také pocity provinilosti, střídání náklonnosti a nezájmu, odcizení, osamělost. Lidé pod vlivem alkoholu jsou častěji zneužíváni druhými, přepadaní, okrádáni, vydíráni. Častěji se dopouštějí zejména násilnických trestných činů a také jsou častěji přímo oběťmi. 14 1.5 Krátkodobý účinek alkoholu na lidskou psychiku Musil (2005, s. 150) uvádí, že se jedná o stav opilosti, který odezní po určité době, aniž by zanechal vážnější následky. Postupně odstraňuje zábrany, pocity strachu a úzkosti a zlepší náladu, což patří mezi euforizační účinky, pro které je nejčastěji užíván. S postupující alkoholizací se objevují však i poruchy motoriky, artikulace, nepřesnost v pohybech, udržení rovnováhy, větší ztráta zábran. Osoba se chová urážlivě, vyzývavě a troufá si na nemožné. Později se dostaví pády, neschopnost pohybu, usínání, následně pak i příznaky otravy, spojené se zvracením a ztráta kontroly nad vylučováním. Podnapilost: 0,5 1,0 promile; Těžká opilost: 2,0 3,0 promile; Lehká opilost: 1,0 1,5 promile; Střední opilost: 1,5 2,0 promile; Otrava: nad 3,0 promile. Dle Musila (2005, s. 150) obecně platí, že za jednu hodinu se sníží hladina alkoholu v krvi o 0,15 promile. Vstřebávání alkoholu: asi 20 % alkoholu se vstřebává v žaludku, 80 % ve střevě. Odbourávání a vylučování alkoholu: asi 3 % močí a slinami 14 NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996. s.13 15
a asi 7 % dechem, zbytek se spaluje v játrech. Hladinu kolem 1 promile v krvi vyvolává asi požití 3 piv 10 %, půllitru vína či 2 velké panáky 40 % lihoviny. Nejvíce a nejčastěji narušuje alkohol výkonovou sféru člověka. K narušení dochází právě tam, kde člověk chce něco dělat, tvořit, anebo je v situacích, kdy musí na dění kolem sebe aktivně reagovat. 15 Hladina alkoholu v krvi, změny pocitů a změny chování: Hladina alkoholu Pocity Chování 0,4 pocit uvolnění vyšší riziko úrazů 0,6 změny nálady zhoršený úsudek, zhoršená schopnost rozhodování 0,8 pocity tepla euforie 1,2 vzrušení emotivnost oslabení zábran, zhoršené sebeovládání, zhoršen postřeh roste riziko úrazů povídavost, roste riziko ukvapeného, impulzívního jednání 1,5 zpomalenost, otupělost setřelá řeč, někdy sklon k násilnému chování 2,0 výrazná opilost 3,0 možnost bezvědomí obtížná řeč, dvojité vidění, poruchy paměti, případně spánek nereaguje na zevní podněty, ohrožen vdechnutím zvratků 4,0 a více hluboké bezvědomí Odbourávání alkoholu: riziko zástavy dechového centra, zadušení, smrtelné ohrožení. Tabulka č. 1.; Zdroj SZÚ Pivo (muž 75 kg) : 1x dvanáctistupňové => 2 hodiny 3 minuty; 1x desetistupňové => 1 hodina 37 minut, 2x dvanáctistupňové = 4 hodiny 7 minut; 4x dvanáctistupňové => 8 hodin 13 minut; 8x dvanáctistupňové => 16 hodin 26 minut; 10x dvanáctistupňové => 20 hodin 32 minut. Víno (muž 80 kg) : 2 dcl => 2 hodiny 40 minut; 4 dcl => 5 hodin 20 minut; 1 litr - 13 hodin 20 minut; 1 litr a půl => 19 hodin 40 minut. 15 ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. První vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. s. 87 16
Destiláty (muž 80 kg): 1 panák (0.05 l) => 2 hodiny 12 minut; 2 panáky => 4 hodiny 24 minut; 4 panáky => 8 hodin 48 minut; 6 panáků => 13 hodin 12 minut; 8 panáků => 17 hodin 36 minut; 10 panáků => 22 hodin. 16 Stádia opilosti: excitační po menších dávkách působí alkohol oslabení opatrnosti, hovornost, tendenci se prosazovat, někdy slovní i fyzickou agresi; somnolentní útlum, spavost; komatózní stav bezvědomí; asfyktické dušení vlivem zástavy dechového centra v prodloužené míše. 17 1.6 Dlouhodobý účinek alkoholu na lidskou psychiku Dlouhodobé pití vyvolává změny postupné, ale obvykle také trvalé. K dlouhodobým účinkům alkoholu na lidský organismus patří i komplikace psychické, neurologické i interní. Alkohol také oslabuje imunitu. K poškozením souvisejícím s alkoholem může docházet i při malých dávkách požívaných pravidelně či častěji. Alkoholik se taktéž může propít až k demenci. I nepříliš velké množství alkoholu, které se požívá pravidelně po více let, může významně zvyšovat riziko rakoviny úst, jícnu, hltanu a hrtanu, rakoviny tlustého střeva a také konečníku. 2 PROBLÉMY S ALKOHOLEM A ZÁVISLOST Závislými na alkoholu jsou v České republice desítky tisíc lidí, "problém" s alkoholem má dle statistik v ČR 25% mužů a 10% žen. Nové statistiky z března roku 2010 vedené Csémyim uvádí, že je v ČR zhruba 550 tisíc lidí závislých na alkoholu (4x více než se doposud předpokládalo). Alarmující je i velmi rozšířené pití dětí do 18 let. Nebezpečí alkoholu spočívá v tom, že je všude, je legální a patří k různým rituálům. Nastala zvláštní doba, kdy není outsiderem ten, kdo pije alkohol, ale ten kdo 16 MLČOCH, Zbyněk Odbourávání alkoholu z krve.. Alkoholik.cz [online]. 2009. vyd. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/odbouravani_alkoholu/odbouravani_alkoholu_z_krve_pivo_vino_destilat.html 17 NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. Praha: Portál, 1995. s. 18 17
abstinuje. Platí to především u mládeže. Konflikt se společností tedy nemá ten, kdo pije, ale ten kdo nechce pít. 18 Prakticky každý z nás se ve svém životě setká s alkoholem, přibližně každý pátý člověk alkohol odmítne a dále jej nekonzumuje buď vůbec, nebo se napije výjimečně. Ostatní lidé, asi 4/5 populace více či méně pijí, množství alkoholu pak závisí na společenském klimatu. Přibližně každému desátému člověku působí pití alkoholu občas nějaké potíže, ale jeho problémy s pitím se nestupňují. U některých lidí se problémy s pitím začnou časem stupňovat a ničit jejich základní životní hodnoty, pak hovoříme o závislosti na alkoholu. Do této situace dospěje asi 3% populace. Příčiny toho, proč u některých lidí vzniká závislost na alkoholu, a jiní konzumují alkohol bez problémů celý život, mohou být jednak vnitřní (psychologické, biologické), jednak vnější (sociální). Dlouhotrvající nadměrné pití způsobuje adaptaci buněk organismu na trvalý přívod alkoholu, důsledkem této adaptace je snížená odpověď na původně účinnou dávku vzrůst tolerance, což vede ke stupňování dávek a později rozvoji abstinenčního syndromu při přerušení pití. Rychlost vypěstování závislosti je závislá na dispozicích jedince, věku při začátku pití a způsobu zneužívání alkoholu. 19 2.1 Důsledky dlouhodobého vlivu alkoholu na organismus a psychiku Mezi psychická onemocnění patří onemocnění jako je delirium tremens (vzniká především při odejmutí alkoholu; 3. den) alkoholická psychóza, která je provázená úzkostí, bludy, třesy, neklidem, halucinacemi, nechutenstvím, zmateností, horečkami a celkovou vyčerpaností. Vznikají většinou i epileptické záchvaty. Alkoholická halucinóza trvá delší dobu než delirium. Je charakterizována sluchovými halucinacemi a paranoiou. Alkoholická paranoidní psychóza má dlouhodobý průběh. Jsou pro ni typické úkorné bludy, bludy žárlivé nevěry a pocity pronásledování. Alkoholická demence jedná se o úbytek duševních schopností; přichází okolo 50 let. 18 MLČOCH, Zbyněk. Alkoholik.cz. [online]. 10.7.2009. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/ 19 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O.(eds.) Pavučina závislosti: Alkoholismus jako nemoc a možnosti efektivní léčby. První vydání. Praha: TOGGA, 2011. s. 13-14 18
Korsakovova psychóza má chronický průběh, je charakteristická poruchou vštípivé paměti, konfabulacemi (zkreslování vzpomínek) a desorientací. Patická opilost vzniká u disponovaných osob po malém množství alkoholu, jedná se o poruchu vědomí, vnímání a desorientaci. Činy spáchané v tomto stavu většinou neodpovídají osobností jedince; nastupuje pak ozdravný spánek a následná amnesie. Mezi neurologické poruchy patří alkoholická epilepsie, myopatie (svalová slabost), encefalopatie (onemocnění mozku), polyneuropatie (nezánětlivé onemocnění nervů); všechno tedy signalizuje poškození nervového systému (neutrálního či periferního). Dále také interní komplikace, jako jsou postižení jater (ztučnění až cirhóza), postižení žaludku (gastritida, ulcus, rakovina), postižení slinivky břišní, cévního systému a srdce, hypertenze atd. Dle Novotné (1989, s. 40) je u všech alkoholových psychóz v popředí nápadná úzkost, depresivní ladění a opakované suicidiální pokusy nebo dokonané suicidium. Úzkostně depresivní stavy jsou často přítomny u pacientů zneužívajících alkohol delší dobu. Přetrvávají i několik měsíců při trvalé abstinenci. U těžších depresí je na místě i léčba antidepresivy. Často jsou také výrazné potíže, jako jsou nespavost, bolesti hlavy, skleslost, únava, pocení, závratě, nesoustředěnost, vyčerpání a neklid. Mezi poruchy tělesného zdraví patří také celkové oslabení imunitního systému (menší odolnost vůči nemocem a nádorům), onemocnění mozku, nádory v různých lokalizacích, (zejména v dutině ústní, játrech a trávicím systému), u žen i zvýšené riziko rakoviny prsu, horší trávení, nedostatek vitamínů, zhoršení vysokého krevního tlaku, cukrovky i dalších nemocí; roste i riziko mozkové mrtvice. Při vyšších dávkách alkoholu je ohroženo srdce, roste riziko kožních nemocí, impotence, vyšší riziko úrazů a dopravních nehod a řada dalších zdravotních problémů. 20 Tvrdí se, že alkohol "dělá dobře na srdce". Kladný vliv je přisuzován vínu, které v sobě obsahuje látky zvané fenoly, ty mají vliv na hladinu cholesterolu v krevní plazmě. Obecně ale tento vliv mají i ostatní ovocné šťávy a proto pro snížení cholesterolu není nutné pít alkoholické nápoje. 21 20 MLČOCH, Zbyněk. Nevýhody alkoholismu a nadměrného pití. Alkoholik.cz [online]. 2009. vyd. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/nevyhody_alkoholismu_a_intenzivniho_piti_alkoholu_abuzu.html 21 MLČOCH, Zbyněk. Tělo a alkohol jak působí alkohol na orgány a mozek. Alkoholik.cz [online]. 2009. vyd. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/telo_a_alkohol_jak_pusobi_alkohol_na_organy_a_mozek.html 19
Podle Světové zdravotnické organizace má alkohol na svědomí 2,5 milionů úmrtí ročně, což je vyšší počet než úmrtí na AIDS a tuberkulózu. 2.2 Definice alkoholismu O alkoholismus jde tehdy, jestliže požívání alkoholu způsobuje dlouhodobý a vlastními silami neřešitelný závažný problém v rodině nebo problémy pracovní, zdravotní a společenské - až po konflikty se zákonem. 22 Dle psychiatrické encyklopedie se uvádí tato definice alkoholismu: a) jedná se o návyk na alkoholické nápoje, tedy druh toxikománie, tedy onemocnění nastupující v důsledku častého a nadměrného požívání alkoholických nápojů a chorobného návyku na ně; b) v širokém sociálním smyslu se jedná o neúměrné požívání alkoholických nápojů a následky ve zdravotním stavu, sociálním postavení nebo na pracovní činnosti jedince. Dle Světové zdravotnické organizace (1976) hovoříme o závislosti na alkoholu, která je charakterizována závislostí psychickou a obvykle i fyzickou v důsledku požívání alkoholu a je dále charakterizována změnami chování i jinými reakcemi, mezi něž vždy patří nutkání požívat alkohol ať již stále, či občas pro jeho psychické účinky a někdy i proto, aby se člověk vyhnul nepříjemnostem z jeho chybění. 23 2.3 Typy alkoholismu Skála (1977) uvádí 5 různých typů alkoholismů dle Jellineka: alfa, beta, gama, delta a epsilon: Alkoholismus alfa jde pouze o nedisciplinované pití, bez ztráty kontroly a nevede k projevům chronického alkoholismu. Jedná se tedy v podstatě o abusus, nevykazujíc žádnou progresi. Jde o pijáka s občasnými excesy, který však umí v podstatě svoje pití regulovat. 22 PROFOUS, J. Průvodce alkoholovou závislostí především pro ženy pijících partnerů. První vydání. Praha: Galén, 2011. s. 16 23 NOVOTNÁ, J. a kol. Drogové závislosti včetně alkoholu: učební text. První vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1989. s. 26 20
Alkoholismus beta nevytváří se psychická ani somatická závislost na alkohol, ale přesto v průběhu užívání dochází k poruchám zdraví spíše somatického charakteru, jako např. gastritidy (zánět žaludku), cirhózy (jaterní onemocnění), polyneuritidy (zánětlivé onemocnění nervů) aj. Alkoholismus gama je charakterizovaný ztrátou kontroly v pití, zvýšenou tkáňovou tolerancí na alkohol a při tom trvající schopností abstinence. Je to anglosaský typ vyskytující se nejčastěji u nás. Alkoholismus delta není ztráta kontroly v pití, ale je přítomna neschopnost abstinence. Při přerušení dodávky alkoholu dochází k masivním abstinenčním příznakům. Jedná se o románský typ, kdy pacient není nikdy opilý, ale není nikdy také zcela střízlivý. Alkoholismus epsilon jedná se o symptomatický alkoholismus, který obvykle provází jiné onemocnění, např. na schizofrenii, manickou fázi ND psychózy. 24 2.4 Vývoj alkoholismu Šťastný (in Novotná, 1989, s. 26-27) popisuje vývojová stádia alkoholismu gama dle Jellineka: Iniciální / počáteční stádium požívání alkoholu má společenský motiv. Pití přináší úlevu, schopnost společenských kontaktů, získává euforii. Pití, které je zpočátku příležitostné, se stává častějším a pravidelnějším. Vytváří se psychická závislost, zvyšuje se tolerance a dávky alkoholu, ale neopíjí se. Jde spíše o podnapilost, tedy subintoxikaci. Prodromální / varovné stádium vzniká pocit potřeby alkoholu bez ohledu na formu a druh alkoholického nápoje. Opilost se stává běžným průvodním jevem. Je plně rozvinuta psychická závislost a začíná se vytvářet závislost somatická. Stoupá tolerance, zvyšuje se frekvence. Začíná používat silnější alkoholické nápoje; mohou se objevovat okénka. 24 NOVOTNÁ, J. a kol. Drogové závislosti včetně alkoholu: učební text. První vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1989. s. 26 21
Kruciální / rozhodující stádium dochází ke ztrátě kontroly, alkoholik hledá pro své pití vysvětlení, ovšem mimo sebe. Pití mu způsobuje řadu společenských obtíží. Tolerance se zpočátku ještě zvyšuje, postupně však dochází k jejímu snižování. Po vynechání alkoholu se dostavují silné abstinenční příznaky. Vyskytují se pravidelná okénka, začínají se objevovat ranní doušky. Přestává ovládat alkohol a alkohol ovládá jeho. Nejprve odmítá i myšlenky na ústavní či ambulantní léčbu, avšak když se objevují závažnější problémy dosahující závažného charakteru a jsou již neřešitelné, tak jej to nakonec dožene a dotlačí k léčení. Potřebuje odbornou pomoc, aby sám uznal, že jediným východiskem je trvalá abstinence. Terminální / konečné stádium vyznačuje se soustavným požíváním alkoholu v kteroukoli dobu. Alkoholik tělesně i psychicky chátrá. Objevují se třesy horních končetin, příznaky alkoholických psychóz. Tolerance na alkohol se výrazně snižuje, k opití stačí jen malé dávky alkoholu. Jsou vždy ranní doušky, pití v tazích i při zcela nevhodných příležitostech. Dochází k depravaci osobnosti snižuje se kritičnost jak k požívání alkoholu, tak k veškeré činnosti, jsou poruchy v oblasti etických a morálních norem, snižují se zábrany k protispolečenskému chování. V popředí je hlad po droze a její trvalá potřeba. Drogu nakonec používá v jakékoliv formě, např. pití okeny, Alpy, apod. 25 2.5 Chronický alkoholismus Dle Novotné (1989, s. 40) vede dlouhodobé užívání alkoholu k těžkým nevratným změnám celého organismu, kdy jsou především nejvíce poškozená játra a nervový systém. Dále dochází také ke změnám osobnosti otupění vyšších citů, hrubost, tupost a lživost. Pacienti také nemají zájem o svůj osud a rodinu, ke které ztrácí citovou vazbu a jakýkoliv cit. Mění se v osoby nespolehlivé, neschopné k domluvě, bez zájmu o cokoliv, dopouštějí se krádeží, zanedbávají pracovní povinnosti. Tato degenerace osobnosti se zhoršením intelektu může vyústit až v demenci. 25 NOVOTNÁ, J. a kol. Drogové závislosti včetně alkoholu: učební text. První vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1989. s. 26 22
2.6 Vlivy podmiňující alkoholismus Viewegh (1974) : Alkoholismus je podmíněn různorodými faktory, vzájemně působícími, které se dají rozdělit do tří skupin, a to somatické, psychické a sociální. Všechny uvedené faktory jsou pouze předpoklady, záleží i na spoluúčasti pijáka, jde tedy o zaviněnou chorobu. Somatické vlivy: Patří mezi ně vlivy vnitřní, což jsou biofyziologické vlastnosti organismu (genetické či získané v průběhu života) a vlivy vnější biochemické vlastnosti alkoholu k němuž patří především chuť, rozhodující je však jejich narkotická vlastnost, která rozvíjí návyk. Nejčastěji je alkohol vyhledáván pro své schopnosti rychle změnit psychický stav, člověk pociťuje dobrou náladu, tělesnou a duševní euforii, starosti se změní v pohodu, pocit méněcennosti v sílu, zmizí napětí a obavy z budoucnosti. Může tak lehce uniknout do bezstarostného světa. Sociální vlivy: K těmto vlivům se řadí především snadná dostupnost alkoholu a jeho rozšířenost. Alkohol je nejdostupnějším narkotikem na světě. Častěji se také vyskytuje v období válek, katastrof a krizí. Mezi další faktor patří i společenský zvyk, kdy je alkohol spojen s různými oslavami narozenin, svateb a různých příležitostí. Veřejnost se k tomu staví oboustranně, jednou alkohol podporuje jako znak pohostinnosti, jindy jej odsuzuje a pohrdá osobami, které podlehly jeho návyku. Psychické vlivy: Jedná se o osobnostní vlastnosti a výchovné vlivy v dětství. Děti z alkoholických rodin jsou častěji ohroženy alkoholismem než děti z nealkoholických rodin (mezi negativní vlivy rodičů alkoholiků patří např. rozvrácené vztahy rodičů, špatná výchova, konfliktní příhody, nedostatek lásky, špatný příklad rodičů aj.). Mezi další osobnostní faktory patří: snížená schopnost adaptace a depresivní citové ladění (depresivní jedinci odstraňují alkoholem svou melancholickou náladu); neschopnost adekvátního sociálního kontaktu (izolovanost; alkohol jim odstraní zábrany), nezralost; nestrukturovaná osobnost (snížená inteligence, nediferencovanost osobnost, nedostatečné sebepojetí, povrchní citlivost, povrchní vztah k životním problémům; svou vnitřní nudu tak zahání alkoholem). Nedostatek rodičovské lásky, chyby ve výchovné péči, neusměrněná životospráva, špatný příklad rodičů, to všechno jsou příčiny, jež mohou vést 23
k nevyrovnaným změnám osobnosti, pro které se pak jedinec nemůže stát plnohodnotným a rovnocenným členem lidské společnosti. Mnoho studií ukázalo, že hodně přes 50 % osob závislých na alkoholu pochází z rozbitých, výchovně nedostatečných a nepřiměřených domovů. Soužití s rodičem závislým na alkoholu ohrožuje vývoj dítěte v samých základech jeho osobnosti. 26 2.7 Intoxikace Od roku 1995 se za hranici rozumného pití považuje množství alkoholu, které nepřesahuje 21 skleniček týdně u mužů a 14 skleniček u žen (za skleničku alkoholu je považováno množství obsažené v 1 malém pivu, ve 2 dcl vína, v 0,5 dcl destilátu). Později bylo určení množství změněno na denní dávku; u mužů je tato dávka 2-4 skleničky, u žen 2-3 skleničky. 27 Akutní působení alkoholu se obvykle projevuje prostou opilostí. Dochází k akutní intoxikaci alkoholem a její průběh závisí jak na množství požitého alkoholu, tak na individuální snášenlivosti, která se může měnit i podle akutního psychického a tělesného stavu jedince. Počátečním projevem je euforie, uvolněná, povznesená nálada. Jsou však lidé, kteří i po lehkém napití alkoholu upadají do depresivní nálady. Periferní účinek alkoholu se projeví zrychlením pulsu, rozšířením cév dochází k zarudnutí v obličeji, uvolňuje se větší množství tepla. Zvyšuje se sebejistota. Později se intoxikace prohlubuje. Pro toto období je typické střídání nálad z plné veselosti dochází k pláči, jindy se projevuje agresivita. Zůstává však spojení se skutečností, je zachováno vnímání okolí. 28 Nešpor (1996, str. 42) uvádí, že intoxikace většinou léčbu nevyžaduje, pokud současně s ní nedošlo např. k úrazu hlavy. Pacient v kómatu po požití alkoholu je ohrožen vdechnutím zvratků, při vyšší hladině alkoholu v krvi hrozí útlum dechového centra v prodloužené míše a nedostatek kyslíku orgánům (dušení). Za kritické se považuje hladina okolo 4-5 promile alkoholu v krvi. Při pití by se neměla překročit 26 SKÁLA, J. Až na dno!?. Praha: Avicenum, 1988. s. 82-83 27 Semperfit: Co je to problémové pití. Blansko: Sdružení A-klubů ČR - SAK, 2006, roč. 10, č. 3. s.18 28 BLÁHOVÁ, Jindra. Alkoholismus. In: MEDICINA: První český zdravotnický portál [online]. 18.2.2005 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=5391&s_ts=39949,790625 24
hladina 0,5 promile v krvi. Podle odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g 100 % lihu (16g u ženy a 24g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12 piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. Pít nad tuto dávku s sebou nese zdravotní rizika. Odvykací stav se objevuje velmi často; příčinou je odnětí drogy, na kterou je organismus zvyklý. Syndrom odnětí se rozvíjí asi za 6-8 hodin po skončení pití, jedinec stav řeší novým přísunem alkoholu, z čehož vznikne neustálý kruh. Intenzita příznaků záleží na typu drogy. Musil (2006, str. 152) definuje příznaky u odnětí alkoholu: 91 % pacientů ranní pití; 70 % pacientů třes rukou; 68 % pacientů; 57 % pacientů nechutenství; 52 % nauzea (pocit nevolnosti); 47 % poruchy vegetativního nervového systému (potivost, tachykardie); 39 % pacientů deprese, úzkost, afektivní labilita; 26 % pacientů zvracení; 14 % pacientů slabost a malátnost a 11 % pacientů epileptické záchvaty. Skála uvádí 10 rad a příkazů, jak předcházet závislosti na alkoholu u dospělého jedince - dle publikace WHO: 1.) Nikdy nepij tehdy, když cítíš, že se potřebuješ napít 2.) Rychlé pití znamená nebezpečí: mezi první a druhou sklenicí piva/sklenkou vína/panákem lihoviny počkej půl hodiny, mezi druhou a třetí počkej hodinu; nikdy už nepij čtvrtou 3.) Pamatuj, že když člověk začne pít, má zpravidla sklon nepřiznat ani sobě, kolik toho vypil 4.) Koncentrované alkoholické nápoje nepij nikdy ani ex, ani bez pořádného doušku vody či sody 5.) Nikdy nepij při práci 6.) Nikdy nepij na lačný žaludek 7.) Nikdy nepij pravidelně ani v určitou dobu, ani při určitých příležitostech (např. pít jen proto, že chceš dobře spát) 8.) Když jsi nervózní nebo unaven, vyvaruj se každého napití a místo toho si dej později např. teplou lázeň či si zaběhej 9.) Nikdy neužívej alkoholického nápoje jako léku, který by ti pomohl překonat nepříjemný tělesný nebo duševní stav 25
10.) Nikdy nepij ráno a zejména ne proto, abys odstranil následky kocoviny z předchozího dne. 29 V současnosti není možné alkoholismus vyléčit. I v případě, že alkoholik již dlouhou dobu nepije, je stále ohrožen relapsem. Dle Kohoutka relaps znamená časný (např. do půl roku) či pozdní (např. po roce) návrat příznaků nemoci, která byla v klidu, zhoršení, což znamená i přetrvávající zvýšenou zranitelnost. Aby se tomuto relapsu závislý člověk vyhnul, je nutné vyhýbat se všem alkoholickým nápojům. 30 Nadužívání alkoholu má vliv na celý život jedince, nejen na jeho zdraví a psychiku, ale je negativně ovlivněn i například v pracovním procesu, kdy má abúzus alkoholu značný vliv na jeho pracovní výkon. Příznaky nadužívání alkoholu na pracovišti: Podle výzkumu 400 osob závislých na alkoholu, který provedl v USA Maxwell, lze podle 44 charakteristických příznaků bezpečně usuzovat, kdy se jedná o jedince, kteří mají problémy s pitím. Podle závažnosti výskytu uvádí Maxwell deset nejdůležitějších příznaků: 1. Kocovina při práci po abúzu (bolesti hlavy, neschopnost pracovního výkonu, ochablost, malátnost, deprese, neschopnost soustředěn, touha po odpočinku a spánku) 2. Zvýšená nervozita a podrážděnost 3. Nevrlost a popudlivost 4. Odkládání záležitostí 5. Zarudlé či zakalené oči 6. Méně vyrovnané, křečovité pracovní tempo 7. Přecitlivělost na názory o pití 8. Třes rukou 9. Vyhýbání se spolupracovníkům a nadřízeným 10. Zanedbávání detailů 31 29 MANDAUSOVÁ, V. Co by měl vědět zaměstnavatel o alkoholismu. Druhé přeprac. Vydání. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1979. 6s. 30 Semperfit: Nejčastější otázky týkající se alkoholu. Blansko: Sdružení A-klubů ČR - SAK, 2004, roč. 10, č. 1. str.8 31 SKÁLA, J. Až na dno!?. Praha: Avicenum, 1988. s. 17 26
2.8 Syndrom závislosti Poruchy vyvolané požíváním alkoholu mají kód F10., syndrom závislosti na alkoholu se kóduje F10.2. Podle 10. verze mezinárodní klasifikace nemocí (MKN): Je to skupina jevů fyziologických (tělesných), behaviorálních (týkající se chování) a kognitivních (týkajících se duševního života; poznávání), v nichž přijímání alkoholu má u jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je často silná až přemáhající touha přijímat alkohol. Kritérium pro syndrom závislosti je objevení alespoň tří jevů během posledního roku: 1.) silná touha po látce 2.) potíže v kontrole užívání látky 3.) somatický odvykací stav či užívání látky proto, aby se zmenšily příznaky odvykacího stavu 4.) rostoucí tolerance 5.) zanedbávání jiných potěšujících činností a zájmů ve prospěch užívané látky, více času věnováno užívání a získávání látky 6.) pokračování v užívání i přes problémy a potíže, které látka vyvolává 32 2.9 Stanovení závislosti Dle Novotné (1989, s. 27) uvádí Feighner podmínky pro stanovení alkoholické závislosti. Diagnóza definitivní se stanoví při výskytu alespoň 3 ze 4 uvedených skupin; pravděpodobná při výskytu alespoň dvou: Skupina 1. : jakékoliv projevy při vysazení alkoholu, jako třes, křeče, halucinace; v anamnéze komplikace jako cirhosis, gastritis, pancreatitis, polyneuropathie; alkoholické amnézie; alkoholické tahy, tj, trvajících 48hod a více. Skupina 2. : nemocný není schopen přestat pít, i kdyby to sám chtěl; pije před snídaní; pití nepoživatelné formy alkoholu; snaží se dosáhnout kontroly tak, že pije např. jen večer, na konci týdne, atd.; Skupina 3. : narušení provozu na ulici pro pití; potíže v práci pro pití; rvačky pro pití 32 NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996., s. 7 27
Skupina 4. : nemocný si sám myslí, že pije hodně, rodina má námitky kvůli jeho pití; ztráta přátel pro pití; pocity viny pro pití; jiní lidé mají námitky pro jeho pití. 33 Test CAGE: Zkratka CAGE se skládá ze čtyř anglických písmen, které jsou obsažené v jednotlivých otázkách testu - Cut down (omezit), Annoyed (otráveni), Guilty (vinný), Eye-opener (ranní vyprošťovák ). Jedná se o diagnostický test závislosti na alkoholu, kde odpovědi na otázky musí být zodpovězeny podle pravdy, jinak nemá test smysl. Odborníci WHO (Světová zdravotnická organizace) zjistili, že pouhé vyplnění takového dotazníku u 10 % mužů a 31 % žen s problémovým pitím vedlo ke snížení spotřeby alkoholických nápojů. Člověk si tak lépe uvědomí svůj problém. 1.) Cítil/a jste někdy potřebu své pití snížit? 2.) Dráždil/a vás někdy kritika vašeho pití? 3.) Měl/a jste kvůli pití pocit viny? 4.) Pil/a jste někdy po ránu, abyste se probral/a? - 3 až 4 kladné odpovědi znamenají vysokou míru pravděpodobnosti, že je člověk na alkoholu závislý - 2 kladné odpovědi znamenají podezření, že se o závislost může jednat - 1 kladná odpověď může být podnětem pro další lékařská vyšetření. 34 3 MLADÍ LIDÉ A ALKOHOL Dospívající začínají nejprve experimentovat s tabákem a alkoholem, až později s ilegálními tvrdšími drogami. Oddálení kontaktů s legálními či ilegálními drogami je zákonným cílem prevence u dětí a dospívajících. Zákonem povolený věk pro pití alkoholických nápojů v různých zemích se pohybuje v rozmezí od 19 do 21 let. Věková hranice, kdy se mladý člověk seznamuje s alkoholickými nápoji, se stále snižuje a častost požívání se zvyšuje. Abúzus alkoholu u mladistvých nemusí nutně 33 NOVOTNÁ, J. a kol. Drogové závislosti včetně alkoholu: učební text. První vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1989. s. 27-28 34 NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996. s. 8 28
znamenat závislost na alkoholu v dospělosti. Je třeba však vědět, že z těch, kteří mají problémy související s alkoholem ve věku od 20 let, budou je mít v plné polovině i o 20 let později. 35 Nešpor (1996, s.58) uvádí, že situace mladého člověka je rozdílnější než u dospělých. U mladých lidí se dokončuje tělesný vývoj, jejich život se točí okolo studia či prvních zaměstnání, stěhování a třeba i přesun do úplně neznámého jiného města. Jsou od nich očekávány nové další role. Musí se osamostatnit, najít si svůj smysl a cíl a určit si své vlastní životní hodnoty, což s sebou přináší více stresu, riskování a zátěží, se kterými se musí naučit pracovat, naučit se jednat a rozhodovat v takovýchto situacích. Alkohol a drogy jsou u mladých lidí nebezpečnější, jelikož u nich vznikají závislosti rychleji. 3.1. Studie ESPAD Popisuji studii ESPAD, jelikož jsem z ní čerpala a inspirovala se jí ve své empirické části. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD - The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) přináší poznatky o užívání alkoholu a jiných návykových látek (nezákonné drogy a tabák) mezi dospívající mládeží. V roce 1995 proběhla první vlna studie, které se zúčastnilo 26 evropských zemí. Studie je opakována se čtyřletou periodicitou a ČR se zatím účastnila všech šetření (1995, 1999, 2003.). Jedná se o ojedinělou studii, která je považována za evropský standard a její výsledky jsou využívány jak pro národní protidrogovou politiku, tak v celoevropské koordinaci prostřednictvím EMCDDA. Hlavním cílem studie ESPAD je získat srovnatelné odhady spotřeby alkoholu a užívání drog u mládeže v Evropě. Nejvýznamnějším dlouhodobým cílem projektu je srovnání trendů mezi jednotlivými zeměmi. V užívání alkoholických nápojů se situace téměř nezměnila od poloviny 90. let minulého století. U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů. Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) více než 3krát v posledním měsíci konzumovalo 21 % studentů. Pití alkoholu dospívajícími zůstává dlouhodobě závažným problémem. Necelá polovina dotázaných považuje za rizikové pití 4 nebo více sklenic alkoholu denně. 35 SKÁLA, J. Až na dno!?. Praha: Avicenum, 1988. s. 92-94 29
Alkohol během svého života pilo téměř 98 % dotázaných, přibližně 60 % (66 % chlapců a 50 % dívek) Lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu (pili alkohol více než 20krát v životě). V posledních 30 dnech pilo alkohol 79 % studentů; téměř 72 % pilo pivo, 47 % pilo víno a téměř 59 % uvedlo pití destilátů v posledních 30 dnech. Novým fenoménem je pití alkopops, tj. limonád s obsahem alkoholu. V západoevropských zemích je rostoucí obliba alkopops mezi mladými lidmi sledována již delší dobu, u nás potvrzují rostoucí oblibu alkopops výzkumy z roku 2007 a 2011, podle nichž alkopops pilo někdy v posledním měsíci 41 %, resp. 47 % dotázaných. Pravidelnou konzumaci piva uvedlo 26 % dotázaných, 9 % uvedlo pravidelnou konzumaci vína, 10 % konzumaci alkopops a více než 15 % konzumaci destilátů. Časté pití alkoholických nápojů (6krát a častěji v posledních 30 dnech) udávají více chlapci, přičemž nejvíce preferovaným nápojem je u nich pivo. Od roku 1995 vzrostl podíl častých konzumentů všech typů alkoholických nápojů Jedním z indikátorů zdravotně rizikových forem konzumace alkoholu, případně také již problémového pití, lze považovat výskyt častého pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní příležitosti (v našem případě konzumace 5 a více sklenic alkoholu 3krát anebo častěji v posledním měsíci). Výsledky naznačují, že zdravotně nežádoucí formy pití jsou velmi rozšířené mezi chlapci a stávají se stále běžnějšími mezi dívkami. Výskyt v tomto smyslu definovaného rizikového pití lze v roce 2011 odhadnout na 26 % populace chlapců a 16 % populace dívek ve věku 16 let. Rozdíly mezi rokem 2007 a 2011 naznačují nárůst u chlapců z 23 % na 26 %. Mezi studenty, kteří uvedli konzumaci alkoholu v posledních 30 dnech, byl dále zjišťován způsob a frekvence získávání alkoholu. Ukazuje se, že od roku 2003 postupně narůstá podíl osob, které si alkohol pro vlastní spotřebu kupují v obchodech, naopak ve srovnání s rokem 2007 mírně poklesl podíl těch, kteří konzumují alkohol v restauracích, barech a na diskotékách. Do r. 2003 se sledovalo také místo poslední konzumace alkoholu; nejčastěji byla uváděna provozovna typu restaurace, bar, hospoda nebo diskotéka, kterou v r. 2003 označilo 87 % respondentů (z těch, kteří pili alkohol v posledním měsíci). 36 36 Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) v ČR v r. 2011. Drogy-info.cz [online]. 20.2.2012. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/press_centrum/vysledky_evropske_skolni_studie_o_alkoholu_a_jinych_drogach_espad_v_cr_ v_r_2011_tiskova_zprava 30
EMPIRICKÁ ČÁST V této kapitole je popsán cíl výzkumného šetření, výzkumné otázky, operacionalizace konceptů, výzkumné metody a vzorek. Následně jsou popsány výsledky výzkumu. 4.1. Cíl práce a výzkumná otázka Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké mají zkušenosti s konzumací alkoholických nápojů současní vysokoškoláci v Brně. Cílem výzkumu bylo srovnat rozdíly mezi vysokoškoláky na třech nejznámějších vysokých školách v Brně - na Masarykově univerzitě, Mendelově univerzitě a Vysokém učení technickém. Výzkumné šetření hledalo odpovědi na následující otázky: VO 1: Konzumují rozdílně vysokoškoláci různých typů škol alkohol? VO 2: Jak často konzumují vysokoškoláci alkohol a v jakém množství? VO 3: Jsou tito studenti ohroženi závislostmi vzhledem k jejich stupni (častosti) konzumace? 4.2. Operacionalizace výzkumných otázek V této kapitole vysvětlím hlavní pojmy výzkumných otázek: Často toto kritérium pro mě vzhledem ke konzumaci alkoholu vyjadřuje zvýšené a velmi opakované požívání alkoholu vícekrát během týdne, kdy se již blíží k jeho nadužívání. Ohroženi závislostmi - závislost na alkoholu může vzniknout i mnoho let po nadměrnějším užívání alkoholických látek v dřívějších letech. Mladí lidé jsou závislostí ohroženi více a také u nich vzniká rychleji. 31
Stupeň konzumace míra alkoholu a četnost požívání alkoholických nápojů. 5 Metodologický postup Výzkumné šetření bylo realizováno s využitím designu kvantitativního výzkumu. 5.1. Respondenti Výzkumu se celkem zúčastnilo 220 respondentů z brněnských vysokých škol, má prvotní představa byla okolo 150 respondentů. Záměrem bylo oslovit co nejvíce vysokoškolských studentů. Dotazníky byly rozeslány na různá diskuzní internetová fóra tří brněnských vysokých škol přes internetové sociální sítě, což umožňuje snadnější získání většího počtu respondentů. Oslovila jsem spolužáky a přátele s žádostí o vyplnění dotazníku a posléze i jeho distribuci. 5.2. Výzkumný vzorek Výběr výzkumného vzorku jsem uskutečnila na základě těchto relevantních znaků: - Student vysoké školy prezenčního studia - Vysoká škola v Brně: VUT, MUNI, MENDELU Výzkumu se účastnili studenti vysokých škol studující v Brně na Masarykově univerzitě, Mendelově univerzitě a Vysokém učení technickém. Celkem jsem oslovila 220 respondentů. Dotazník byl zabezpečen tak, že pokud jej respondent vyplnil a otevřel odkaz na něj opakovaně, systém mu uložil zaškrnutné odpovědi a již mu nedovolil dotazník znovu vyplnit (IP adresa). Jsem si vědoma, že vzorek není reprezentativní, jelikož byl zveřejněn jen v určitém časovém úseku a mohli se jej zúčastnit pouze studenti, kteří měli v tomto období přístup na internet a jsou členy diskuzního fóra. Dotazník byl na internetu zveřejněn od 21. března 2012 do 2. dubna 2012. 32
5.3. Výzkumné metody K realizaci výzkumu byla zvolena metoda dotazníku s využitím elektronického dotazování. Možnou nevýhodou této metody je popřípadě další dotazování u nejasných odpovědí. Sběr dat proběhl v březnu 2012. Vytvořený dotazník obsahoval 43 položek, avšak jejich počet se při zadávání na internet zvýšil, jelikož program neumožňoval otázky rozčlenit a musely se jednotlivě vypisovat; nakonec bylo otázek 43, z nichž byly 2 otázky otevřené a 41 otázek uzavřených. Při tvorbě dotazníku jsem využila dotazníku studie ESPAD, který byl pro potřeby mého výzkumu upraven. Při zjišťování údajů byla zachována anonymita. 6 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝZKUMU V této kapitole jsou popsána výsledná data a jsou prezentována pomocí grafů a tabulek, která jsou následně komentována. Současně jsou srovnána zásadní potřebná data mezi jednotlivými respondenty z různých vysokých škol. 6.1. Charakteristika respondentů Položka č. 1. Pohlaví respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 220 respondentů, z toho byly 155 ženy a 65 muži. Graf č. 2. Procentuální zastoupení žen a mužů 33 N = 220
Položka č.2. Rok narození respondentů N = 220 Graf č. 3. Věkové rozmezí respondentů Věkové rozmezí respondentů se pohybovalo od 19 let do 28 let. Nejvíce respondentů mělo 22 a 23 let. Položka č. 3. Typ vysoké školy N = 220 Graf č.4 Typ vysoké školy Největší část respondentů studuje na Masarykově univerzitě, celkem 94 osob, z toho je 75 žen a 19 mužů. Z Mendelovy univerzity je to 75 respondentů 56 žen a 19 mužů, nejméně dotázaných studuje na Vysokém učení technickém 51, z toho 24 žen a 27 mužů. 34
Tabulka č. 2 Charakteristika respondentů muž žena Typ VŠ Četnost % Počet Počet MUNI 94 43 19 75 VUT 75 34 27 24 MENDELU 51 23 19 56 Celkem 220 100 65 155 Z tabulky č. 2 vyplývá, že nejvíce dotazovaných respondentů navštěvuje Masarykovu univerzitu, skládající se ze 75 žen a 19 mužů. 51 dotazovaných respondentů navštěvuje Mendelovu univerzitu, respondenti jsou složeni z 19 mužů a 56 žen a zbytek respondentů, 75 dotázaných, se skládá z 27 mužů a 24 žen a navštěvují Vysoké učení technické. Položka č. 4 : Typ bydlení Největší počet dotázaných osob bydlí v Brně na privátě 88 osob (40%), většina bydlí ještě společně s rodiči 63 respondentů (29%), na vysokoškolských kolejích bydlí 43 dotázaných (19%) a zbytek respondentů má svůj vlastní byt 26 respondentů (12%). Položka č. 5 : První zkušenost s alkoholickými nápoji Graf č.5 První zkušenost s alkoholem N= 220 35
Jeden z respondentů uvedl, že nikdy v životě nezkusil alkoholický nápoj (21letá žena, VUT, bydlící na koleji), nejvíce respondentů mělo svoji první zkušenost s alkoholem mezi 13 15 lety (123 respondentů), z toho to bylo nejvíce studentů z Masarykovy univerzity (49 respondentů). Nejméně respondentů mělo první zkušenost s alkoholem ve 20 a více letech (4 respondenti). Měsíčník Semperfit uvádí, že lidé, kteří začali pít alkohol brzy, tj. před 14 rokem života, mají významně větší šanci, že se u nich problémy s alkoholem objeví. Nejčastěji zatržená odpověď v dotazníku (13-15 let) je tedy varovným údajem. Zkušenost v takto nízkém věku je však ovlivněna především vysokou mírou tolerance společnosti k alkoholu, nedostatečnou výchovou či nezájmem v rodině, aj. Položka č. 6 : Dostupnost alkoholických nápojů Na škále dostupnosti získání alkoholických nápojů, ať už se jedná o pivo, víno, alkopops (limonády s obsahem alkoholu Frisco, Fizz, ) či destiláty, odpověděli respondenti ve dvou typech odpovědí velmi snadné a poměrně snadné. Jen malé procento z nich odpovědělo nevím, nepiji alkoholické nápoje. Položka č. 7 : Častost konzumace alkoholických nápojů Největší část respondentů (163 osob) odpověděla, že v životě pila alkohol 40krát a vícekrát (74 %), 35 respondentů uvedlo, že neví (16 %), 13 respondentů pilo alkohol v životě 20 40krát (6 %), 3 respondenti 1-5krát v životě, 3 respondenti 6 19krát a poslední 3 respondenti uvedli, že alkoholické nápoje nepijí. V ŽIVOTĚ: Graf č.5 Častost konzumace alkoholu za život 36 N = 220
Tabulka č. 3 Častost konzumace 1 1-5 x 6 19 x 20 40 x 40 x a více Nevím nepiji MU 1 1 8 71 14 2 MENDELU 2-4 54 12 - VUT - 2 1 38 9 1 Z tabulky č. 3 vyplývá, že v životě konzumovalo alkohol nejvíce respondentů 40x a vícekrát, především respondenti z Masarykovy univerzity. V POSLEDNÍCH 12 MĚSÍCÍCH: N = 220 Graf č.6 Častost konzumace alkoholu za rok V posledním roce konzumovalo alkohol 40x a vícekrát celkem 103 respondentů (45 %), 39 respondentů pilo alkoholické nápoje 20-40x. 5 respondentů uvedlo, že alkohol nepije, 18 respondentů uvedlo, že neví (8 %). Tabulka č.4 Častost konzumace alkoholu 2 1-5 x 6 19 x 20 40 x 40 x a více Nevím Nepiji MU 6 17 15 46 7 3 MENDELU 6 10 17 33 8 1 VUT 7 9 7 24 3 1 Z tabulky vyplývá, že v posledním roce konzumovalo nejčastěji alkohol nejvíce studentů z Masarykovy univerzity a Mendelovy univerzity. Více než 40krát pili alkohol nejvíce studenti Masarykovy univerzity. 37
V POSLEDNÍCH 30 DNECH: N = 220 Graf č. 7 Častost konzumace alkoholu za měsíc Tabuka č. 5 Častost alkoholu 3 1 5 x 6 19 x 20 40 x 40 x a víc Nevím nepiji MU 39 42 4-2 6 MENDELU 31 32 5 1 3 2 VUT 21 25 2 1 0 2 Během uplynulého měsíce nejčastěji požívali alkoholické nápoje studenti z Mendelovy univerzity a Vysokého učení technického (40x a více), 10 respondentů alkoholické nápoje nepilo, nejméně pili alkohol studenti Masarykovy univerzity. Otázka dotazníku se ptá na častost a není uvedeno, zda se jedná o jeden druh alkoholického nápoje za den, či se více druhů alkoholických nápojů počítá jako častější konzumace, proto výsledek 40x a více, za 30 uplynulých dní může být zkreslený a může být nepřesný. Položka č. 8 Nejčastěji konzumovaný druh alkoholických nápojů PIVO: 38
Graf č. 8 Pivo N= 220 Z dotazovaného počtu studentů uvedlo 52 osob, že pivo v posledních třiceti dnech vůbec nepilo, 34 respondentů pilo pivo nejvíce 5krát. Deset respondentů konzumovalo alkoholické nápoje 15x. Z toho nejvíce respondentů pochází z Masarykovy univerzity a z Vysokého učení technického. Jelikož se výzkumu zúčastnilo více dívek než chlapců, nelze objektivně porovnat častost konzumace piva u žen a u mužů. Předpokládám však, že nejčastěji pijí pivo vysokoškoláci mužského pohlaví. Pivo patří mezi alkoholické nápoje, se kterými jedinci poprvé začínají užívání alkoholu a je také nejčastějším druhem užívaného alkoholu. Za malou částku dostane jedinec půl litru piva, které mu vydrží delší dobu. Většinou během prvních konzumací piva jedinci ani pivo tak moc nechutná, ale později se jej naučí pít, jelikož ušetří a také se lehce opije Tabulka č. 6 Pivo PIVO 1 2 x 3 5x 6 9 x 10-15x 20 39x 40 x a víc 0x MU 18 27 9 14 2-25 MENDELU 15 17 8 9 2-22 VUT 10 17 6 10 1 1 5 43 61 23 33 5 1 52 Dva respondenti na otázku neodpověděli. Nejčastější odpovědí byla položka 3-5x, kterou nejčastěji volili respondenti z Masarykovy univerzity, tuto položku zvolili také respondenti Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity, kdy byl počet respondentů stejný 17 a 17 studentů. Druhou nejčastější volbou byla odpověď 1-2x, kterou uvedlo 18 respondentů Masarykovy univerzity, 15 respondentů Mendelovy univerzity a 10 respondentů VUT. Ze všech respondentů uvedlo 52 studentů, že pivo nekonzumovali. 39
VÍNO: Graf č. 9 Víno N = 220 Nejvyšší procento respondentů uvedlo, že víno nekonzumovali (20 %), 19 % osob uvedlo, že pilo víno 1x a 14 % pilo víno 2x. Zajímavým údajem je odpověď 15x, kterou uvedlo 6 osob. Nejčastější volené odpovědi byly v rozmezí 2-6x, které vybralo nejvíce respondentů. Tabulka č. 7 Víno VÍNO 1 2 x 3 5x 6 9 x 10-19x 20 39x 40 x a víc 0x MU 22 27 12 10 2-21 MENDELU 25 21 13 4 - - 11 VUT 25 10 3 2 - - 11 72 58 28 16 2-43 Jeden respondent neodpověděl. Z celkového počtu respondentů uvedlo 21 studentů z Masarykovy univerzity, že víno nepilo. 27 studentů Masarykovy univerzity vybralo odpověď 3-5x a 22 studentů 1-2x. Z Mendelovy univerzity vybralo nejvíce studentů odpověď 1-2x, stejně tak i studenti Vysokého učení technického (25 studentů). Dva studenti Masarykovy univerzity uvedli častost konzumace vína v rozmezí 20-39x. 40
ALKOPOPS: Graf č. 10 Alkopops N = 220 Více než polovina respondentů (153 studentů) alkopops v posledních 30 dnech nepila, 26 respondentů (12 %) uvedlo, že pili alkopops jednou za uplynulý měsíc a okolo 25 respondentů pilo alkopops 2-3 krát. Přestože alkopops, limonády s přídavkem alkoholu, většinou obsahují větší procentuální množství alkoholu než pivo, nejsou tak moc pokládány za škodlivý druh alkoholu a především v létě vznikají nové druhy a příchutě. Alkopops jsou reklamou prezentovány jako vhodný nápoj na osvěžení a chuť. Tabulka č. 8 Alkopops ALKOPOPS 1 2 x 3 5x 6 9 x 10-19x 20 39x 40 x a víc 0x MU 17 8 1 2 1-64 MENDELU 16 8-1 - - 50 VUT 6 6 - - - - 39 39 22 1 3 1-153 Alkopops konzumuje nejvíce respondentů studujících na Masarykově univerzitě, nejspíše je to dáno převahou žen, které tento druh alkoholického nápoje konzumují nejčastěji. Nejméně konzumují alkopops studenti Vysokého učení technického. Nejčastější vybíraná odpověď na tuto položku byla 1-2x. DESTILÁTY: Destilát obsahuje nejvyšší počet alkoholu, vyrábí se z ovoce, obilí, apod. Je ze všech alkoholických nápojů nejdražší, což může mít vliv na častost jeho konzumace. Díky 41
jeho obsaženým procentům alkoholu však nastává euforie a opilost rychleji než u ostatních druhů alkoholických nápojů. Graf č. 11 Destiláty N = 220 Za poslední měsíc nepilo destiláty 52 respondentů (24 %), naopak 43 respondentů (20 %) destiláty konzumovalo jednou. Pět respondentů (2 %) uvedlo, že destiláty pilo 10x a dalších 5 osob (2 %) pilo destiláty 8x za poslední měsíc. Tyto údaje jsou velmi vysoké, když je tato častost konzumace uvedena za poslední jeden měsíc, tedy 30/31 dní. Tabulka č. 9 Destiláty DESTILÁTY 1 2 x 3 5x 6 9 x 10-19x 20 39x 40 x a víc 0x MU 31 30 6 3 1-23 MENDELU 29 23 3 2 1-17 VUT 19 14 4 2 - - 12 79 67 13 7 2-52 Nejčastěji pili destiláty studenti Masarykovy a Mendelovy univerzity, 2 respondenti uvedli rozmezí častosti 20-39x. Nejčastěji volená odpověď byla 1-2x a 3-5x. Položka č. 9 Množství požitého alkoholu V teoretické části je uvedeno, že hladinu kolem 1 promile v krvi vyvolává asi požití 3 piv 10 %, půllitru vína či 2 velké panáky 40 % lihoviny. Dle Nešpora: podle odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě 42
bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g 100 % lihu (16g u ženy a 24g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12 piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. Pít nad tuto dávku s sebou nese zdravotní rizika. 37 PIVO: Graf č. 12 Množství vypitého piva N = 220 Graf uvádí, že nejvíce respondentů vypilo 1-2 láhve piv (28 %) a podobný počet respondentů (27 %) naopak nepilo pivo vůbec, když naposledy konzumovali alkoholické nápoje. Pět procent vysokoškoláků (11 respondentů) vypilo více než 4 láhve, což odpovídá více než 2 litrům piva. Pokud by se jednalo o pivo, obsahující 5 % alkoholu (tedy 20g), je toto množství už za hranicí bezpečné konzumace bez rizik. Tabulka č. 10 Množství vypitého piva nepil (a) < 1 1-2x 3-4x 4 < nikdy MU 26 9 25 16 2 17 MENDELU 27 5 17 10 3 13 VUT 7 6 20 7 6 4 Největší množství piva zkonzumovali studenti VUT, což je dáno zřejmě tím, že tato vysoká škola se skládá především z mužů. Pivo vůbec nepijí především studenti Masarykovy univerzity (17 respondentů). Průměrně vypili studenti všech tří vysokých škol okolo 0,5 1 litru piva. 37 NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996. 123 s. SKÁLA, J. Až na dno!?. Praha: Avicenum, 1988. 43
VÍNO: Graf č. 13 Množství vypitého vína N = 220 Podobně jako u množství vypitého piva, největší část respondentů uvedla, že vypili 1-2 skleničky vína (32 %), podobný počet (67 respondentů; 31 %) víno nepilo vůbec při poslední konzumaci alkoholických nápojů a 8 (4 %) respondentů víno nepije nikdy. Dále 39 respondentů vypilo 3-4 skleničky vína. Zajímavým výsledkem je, že až 19 vysokoškoláků vypilo celou láhev vína, což odpovídá přibližně 700 ml a to více než 3x přesahuje doporučenou bezpečnou dávku alkoholu. Tabulka č. 11 množství vypitého vína nepil (a) < 1 1 2 3 4 celá láhev nikdy MU 30 11 30 15 6 2 MENDELU 19 2 26 20 5 3 VUT 18 4 14 4 8 3 Dle tabulky pijí nejméně víno v největším množství studenti VUT. 1-2 skleničky vína pili hlavně studenti Masarykovy a Mendelovy univerzity. Při poslední konzumaci alkoholu pilo víno nejvíce studentů z Masarykovy univerzity. Tyto výsledky se však dají pokládat za zkreslené, jelikož nejvíce dotazovaných respondentů zúčastněných v tomto výzkumu studuje Masarykovu univerzitu. ALKOPOPS: Alkoholizované limonády označované jako alkopops si v poslední době získaly vysokou oblibu právě u mladistvých. Tyto míchané nápoje s obsahem alkoholu obvykle 44
od čtyř do sedmi procent, se podle studie ESPAD zařadily mezi nejoblíbenější a velmi často užívané alkoholické nápoje ve věkové skupině mladých lidí. Graf č. 14 Množství vypitých alkopopsů N = 220 Převažující část respondentů alkopops při poslední konzumaci nepila 119 respondentů (54 %), 64 respondentů alkopops nepijí vůbec (29 %). 13 % studentů vypilo méně než 2 láhve alkopopsu a okolo 5 % respondentů vypilo 2-3 láhve (10 studentů). Tabulka č. 11 množství vypitých alkopopsů nepil (a) < 2 2 3 nikdy MU 54 12 2 26 MENDELU 35 11 7 22 VUT 30 5 1 15 Studenti Mendelovy univerzity pijí alkopops v největším množství, zatímco studenti VUT nejméně. Řadím tento druh alkoholického nápoje spíše mezi typ konzumovanější ženami, proto si myslím, že studenti Mendelovy a Masarykovy univerzity je konzumují více než studenti Vysokého učení technického. DESTILÁTY: Graf č. 15 Množství vypitých destilátů 45 N = 220
Tabulka č. 12 Množství vypitých destilátu nepil (a) < 2 1 2 3 5 > 5 nikdy MU 34 11 23 15 5 6 MENDELU 29 8 15 15 3 5 VUT 19 9 7 9 1 6 Nejvíce destilátů konzumovali studenti Masarykovy univerzity (více než 5 velkých panáků). 82 respondentů destiláty při poslední konzumaci nepilo. Často volená odpověď byla 1 2 velké panáky. Studenti Vysokého učení technického volili především odpověď méně než 2 malé panáky a 3-5 velkých panáků. Destiláty nikdy nepije celkem 17 respondentů (8 %). Položka č. 10 Stupeň opilosti Graf č. 16 Stupeň opilosti N = 220 V položce týkající se stupně opilosti (1 = žádný účinek alkoholu; 10 = silná opilost) během či po konzumaci alkoholických nápojů uvedlo nejvíce respondentů stupeň 2 (24 %), nejvyšší stupeň 9, který značí vysokou míru opilosti, uvedli 4 respondenti. 18 % procent vysokoškoláků (39 osob) necítili žádný účinek alkoholu, či nepili. Prostřední hodnotu s číslem 5 uvedlo 20 respondentů (9 %). 46
Položka č.9 Míra alkoholu N = 220 Graf č. 17 Míra alkoholu V položce týkající se míry alkoholu uvedlo 119 (54 %) respondentů, že pilo stejné množství alkoholu jako obvykle, větší množství konzumovalo 39 (18 %) respondentů, méně alkoholu pilo 60 respondentů (27 %) a vůbec nepili 2 respondenti (1 %). Tabluka č. 13 Míra alkoholu Stejně Méně Více nepiji MU 45 27 21 1 MENDELU 44 17 14 0 VUT 30 16 4 1 Více než obvykle pilo nejvíce studentů z Masarykovy univerzity (21 respondentů), méně než obvykle konzumovali alkohol studenti z VUT (16 respondentů). Položka č. 10 Potřeba zvyšování dávky alkoholu Graf č. 18 Vyšší dávka alkoholu N = 220 47
Přes polovinu dotázaných respondentů nemuselo zvyšovat množství alkoholu kvůli dosažení stejného účinku jako dříve (57 % osob), 40 vysokoškoláků vybralo odpověď občas (18 %), 3 vysokoškoláci alkohol nepijí a zbylých 51 respondentů zvyšovat dávku alkoholu muselo, aby dosáhli stejného účinku (23 %). Tabulka č. 14 Vyšší dávka alkoholu Ano Ne Občas nepiji MU 27 52 13 2 MENDELU 12 46 17 0 VUT 12 28 10 1 Studenti Masarykovy univerzity tvoří největší počet respondentů, kteří museli zvyšovat množství alkoholu na dosažení stejného účinku původně dosaženého nižším množstvím alkoholu 27 vysokoškoláků; Obě zbylé univerzity jsou na tom v tomto kritériu stejně (12 respondentů). Odpověď občas vybralo nejvíce studentů Mendelovy univerzity. Položka č. 10 Míra opilosti - častost okénka V ŽIVOTĚ: N = 220 Graf č. 19 Okénka; v životě Z celkového počtu respondentů se zhruba jedné čtvrtině nikdy nepřihodilo, že by si po předešlém opíjení na nic nepamatovali. Deseti respondentům se tato situace přihodila více než čtyřicetkrát v životě. Největší části respondentů (36 %) se tato situace přihodila 1-2x v životě, 42 respondentům se přihodila 3-5x za život (19 %). Výskyt okének 40x a více za život se mi jeví jako velmi varovný údaj. Tito respondenti si zřejmě 48
neuvědomují, jak je nebo začíná být jejich konzumace alkoholických nápojů závažná a životu nebezpečná. V teoretické části je uvedeno, že častější výskyt těchto okének značí poškození centrální nervové soustavy. Tabulka č. 15 Okénka 1 2x 3 5x 6 9 x 10-19x 20 39x 40 x a víc Nikdy MU 31 20 7 6 2 4 25 MENDELU 26 15 4 4 4 2 19 VUT 22 7 6 2 3 4 7 V POSLEDNÍCH 30 DNECH: Graf č. 20 Okénka; měsíc N = 220 1 2x 3 5x 6 9 x 10-19x nikdy MU 14 1 0-79 MENDELU 18 2 0 1 54 VUT 9 2 2-38 Tabulka č. 16 Okénka; měsíc V posledních 30 dnech si po konzumaci alkoholických nápojů pamatovalo, co se předešlý večer stalo, celkem 78 % respondentů, nejvíce studenti z Masarykovy univerzity. Jeden respondent uvedl rozmezí 10-19x, což se jeví jako velmi nebezpečný údaj, jelikož má respondent zřejmě již problém se závislostí. Jak je uvedeno v teoretické části, častější výskyt okének značí nejen stupeň alkoholismu, ale také již začínající poškození centrální nervové soustavy. Pravděpodobné také můžou být následky jak tělesné, tak psychické. 49
Položka č. 9 Výdaje za alkohol za uplynulý měsíc Graf č. 21 Výdaje Za poslední měsíc utratili vysokoškoláci za alkoholické nápoje nejčastěji okolo 500 Kč, maximální částka za alkohol byla 5000 Kč a nejnižší 50 Kč (mimo respondenty, kteří utratili 0 Kč 26 vysokoškoláků). Částky se nejčastěji pohybovaly okolo 500 Kč, šplhaly však až do tisícikorun (> 30 respondentů). Za měsíc jsou to velmi vysoké částky vydané za alkohol, pokud se tyto tisícové částky ale týkaly větších nákupů alkoholických nápojů na nějaké typy oslav, tak je to dle mého názoru průměrné a běžné. Nižší výdaje avšak nemusí značit, že respondenti konzumují alkoholické nápoje méně. Dnes se již více vyplatí nakoupit si levněji a větší množství alkoholu v supermarketu a opít se doma, jelikož v klubech je alkohol předražený. Nejčastěji se takto opíjejí mladí lidé, aby ušetřili, a po vypití se například přesunou někam do klubu, kde už tolik peněz za alkohol neutratí, protože se již opili doma. Ženy také občas v klubech utrácí méně peněz, jelikož mají někdy možnost, že jsou na nápoje zvány. 50
Položka č. 10 Abstinence VE SPOLEČNOSTI: Graf č. 22 Abstinence ve společnosti N = 220 Více než polovina respondentů uvedla, že jim nedělá problém nenapít se alkoholu ve společnosti, 5 respondentů nepije vůbec, občas dělá problém nenapít se 52 respondentům. Osmnácti (8 %) respondentům to problém dělá; což je celkem alarmující údaj, jelikož se jedná o mladé jedince a jak je již uvedeno v teoretické části, závislost na alkoholu může vzniknout i mnoho let po nadměrnějším užívání alkoholických látek v dřívějších letech. Tabulka č. 17 Abstinence ve společnosti Ano ne občas nepiji MU 7 56 28 3 MENDELU 6 61 8 0 VUT 5 28 16 2 Největší problém abstinence mají studenti Masarykovy univerzity (7 respondentů), hned po nich studenti Mendelovy univerzity (6). Pět studentů Vysokého učení technického má také problém ve společnosti alkohol nekonzumovat. 51
TŘÍMĚSÍČNÍ (A DELŠÍ) ABSTINENCE: Graf č. 23 Delší abstinence N = 220 Delší abstinence je problematická pro 44 respondentů (20 %), a pro 37 respondentů, kteří uvedli odpověď občas (17 %). Přes 61% respondentů osobně abstinenci za problém nepovažuje. Tabulka č. 18 Delší abstinence Ano ne občas nepiji MU 21 54 16 3 MENDELU 10 56 9 0 VUT 13 25 12 1 Problém s abstinencí mají nejvíce vysokoškoláci z Masarykovy univerzity a naopak studentům Mendelovy univerzity se to jako problém nejeví (56 respondentů). Studenti VUT mají s abstinencí problém 13 respondentů; 25 studentů problém nemá a 12 vysokoškoláků občas problém nenapít se ve společnosti má. Položka č. 12 Situace nastávající po požití alkoholu Tyto položky se týkaly situací, které u respondentů nastanou během a po konzumaci alkoholických nápojů. 52
a) Pocit uvolnění Graf ě. 24 Úvolnění N = 220 Necelá polovina (102 studentů) respondentů uvedla, že by se cítila uvolněně po konzumaci alkoholu, jen 4 respondenti by se uvolněně necítili. b) Škoda na zdraví N = 220 Graf č. 25 Škoda na zdraví Padesát respondentů odpovědělo, že neví, zda by jim alkohol uškodil zdravotně. V dnešní době by měl každý vědět co nejvíce informací o alkoholu, když už je konzument, především znát jeho rizika. Se škodou na zdraví souhlasilo 14 % respondentů, spíše souhlasilo 22 % respondentů, spíše nesouhlasilo 19 % a nesouhlasilo 13 % dotázaných osob. c) Pocit štěstí 53
N = 220 Graf č. 26 Pocit štěstí Pocit štěstí by se po konzumaci alkoholu dostavil u 10 % a 31 % respondentů, vůbec by se nedostavil u 12 % respondentů. Teď už je jen na místě otázka, zda se respondenti cítí šťastně, jelikož velmi toužili po chuti a euforii z alkoholu, či tak můžou zapomenout na strasti a starosti a cítí se jen šťastně a příjemně. d) Zapomenutí starostí N = 220 Graf č. 27 Zapomenutí starostí Až 40 % respondentů (88 osob) uvedlo, že díky konzumaci alkoholických nápojů by spíše souhlasili, že by zapomněli na své starosti, úplně by souhlasilo 14 % vysokoškoláků (30 respondentů). Nesouhlasilo by s touto položkou okolo 12 % respondentů. e) Kocovina 54