EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2013 SWD(2013) 353 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Posouzení národního programu reforem na rok 2013 a konvergenčního programu ČESKÉ REPUBLIKY Průvodní dokument k Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2016 {COM(2013) 353 final} CS CS
OBSAH Shrnutí... 3 1. Úvod... 5 2. Hospodářský vývoj a problémy... 6 2.1. Aktuální hospodářský vývoj a výhled... 6 2.2. Výzvy... 7 3. Posouzení koncepce politik... 9 3.1. Fiskální politika a zdanění... 9 3.2. Finanční sektor... 20 3.3. Politika trhu práce, politika vzdělávání a sociální politika... 21 3.4. Strukturální opatření na podporu růstu a konkurenceschopnosti... 25 3.5. Modernizace veřejné správy... 30 4. Přehledová tabulka... 32 5. Příloha... 36 2
SHRNUTÍ Hospodářský výhled Ekonomika ČR v roce 2012 poklesla o 1,3 % a očekává se, že v roce 2013 opět klesne o 0,4 % a že reálný růst HDP dosáhne pozitivních hodnot (1,6 %) v roce 2014 v důsledku rostoucích příjmů domácností. Míra nezaměstnanosti, která v roce 2012 činila 7 %, se má podle předpokladů v roce 2013 zvýšit na 7,5 % a v roce 2014 se začne snižovat. Průmyslová výroba ve srovnání se slabým výsledkem v roce 2012 vykazuje známky stabilizace a důvěra spotřebitelů se již začala zlepšovat, i když z velmi nízké úrovně. Očekává se, že inflace zůstane mírná, přičemž se z 3,5 % v roce 2012 sníží na 1,9 % v roce 2013 a 1,2 % v roce 2014. Celkový rozpočtový schodek se v roce 2012 zvýšil na 4,4 % HDP, což je výrazně horší výsledek, než se předpokládalo v konvergenčním programu na rok 2012, a Komise předpokládá, že v roce 2013 klesne na 2,9 % HDP. České orgány však neplánují další konsolidační opatření na rok 2014 a roky následující a podle prognózy Komise se tak schodek v roce 2014 nepatrně zvýší na 3 % HDP. Konvergenční program na rok 2013 potvrzuje střednědobý cíl strukturálního schodku ve výši 1 % HDP, ale nespecifikuje lhůtu pro jeho dosažení. Předpokládá se, že strukturální schodek se v letech 2014 2016 zvýší; neplánuje se proto žádná korekce k dosažení střednědobého cíle. Veřejný dluh dosáhne v roce 2016 téměř 52 % HDP (z přibližně 46 % HDP v roce 2012), ale zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP. Klíčové otázky V minulém roce bylo dosaženo pokroku v oblasti fiskálních a strukturálních politik a Česká republika v roce 2012 i přes zhoršující se hospodářskou situaci snížila svůj rozpočtový schodek, s výjimkou jednorázového dopadu přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který schodek zvýšil. Za posledních dvanáct měsíců provedly české orgány rozsáhlý soubor konsolidačních opatření, včetně zvýšení nepřímých daní, i reformu systému zadávání veřejných zakázek a podnikly kroky k posílení správy finančních prostředků EU a kontrolního systému jejich využívání. Nicméně úsilí o reformu v jiných oblastech, mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kvality fiskální korekce, služeb péče o děti a vzdělávání, bylo jen omezené. V krátkodobém horizontu je hlavním úkolem nastartování hospodářské obnovy prostřednictvím fiskální konsolidace podporující růst, zajištění správného využívání fondů EU, lepšího využívání potenciálu trhu práce a zlepšení veřejné správy, vzdělávání a výzkumu. I nadále je třeba pokračovat ve strukturálních reformách, ale z důvodu slabého růstu a rostoucí míry nezaměstnanosti je nezbytně nutné hledat politická řešení, která jsou schopna přinést výsledky také v krátkodobém horizontu. 3
Veřejné finance: Upřednostňování výdajů na zaměstnanost, výzkum a inovace, vzdělávání, péči o děti, dopravu a projekty v oblasti životního prostředí například projekty spolufinancované z fondů EU by posílilo růst, zatímco rozšíření daňových základů, a to i prostřednictvím dalšího vyrovnávání rozdílů mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, by mohlo nenarušujícím způsobem přispět ke zvýšení příjmů. Přestože poměr veřejného dluhu k HDP je relativně nízký (45,8 % v roce 2012), rostoucí výdaje na důchody a zdravotní péči by mohly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu omezit prostor pro výdaje na ostatní politiky a způsobit značné schodky veřejných financí. Trh práce: I když se situace na trhu práce v České republice ukázala jako relativně stabilní, výzvou je i nadále začlenit do pracovní síly větší počet žen a znevýhodněné skupiny, zejména mladé a starší lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané a Romy. Míra zaměstnanosti žen dosáhla v roce 2012 pouze 62,5 % (oproti 80,2 % u mužů) a tento trend je umocněn přetrvávajícím nedostatkem zařízení pro péči o děti, zatímco rozdíl v odměňování žen a mužů v roce 2011 činil 21 %, čímž se řadí k nejvyšším v EU (16,2 %). Je rovněž nutné zajistit, aby vzdělávání a odborná příprava odrážely potřeby trhu práce, jelikož počet absolventů terciárního vzdělávání se mezi rokem 2006 a 2012 téměř zdvojnásobil (ze 13,1 % na 25,6 %). Inovace: Velkým problémem je relativně nízká úroveň investic do výzkumu a vývoje ze strany domácích podniků (0,72 % HDP v roce 2011, což je méně než průměr v EU) a mezinárodní význam výzkumu prováděného ve veřejných výzkumných institucích. Veřejná správa: Nízká úroveň odpovědnosti a stability ve veřejné správě ohrožuje řešení problémů, kterým Česká republika čelí. Veřejná správa je omezována nejasným kariérním postupem a citlivostí na politické tlaky. Jako hlavní problémy ve veřejné správě jsou vnímány korupce a nízká provozní efektivita a v žebříčku vnímání korupce vypracovaném organizací Transparency International je Česká republika mezi zeměmi EU nadále na 21. místě. Kromě toho existuje prostor pro lepší dodržování daňových předpisů. 4
1. ÚVOD V květnu 2012 navrhla Komise soubor doporučení týkajících se politik hospodářských a strukturálních reforem v České republice. Na základě těchto doporučení přijala Rada Evropské unie v červenci 2012 šest specifických doporučení pro Českou republiku ve formě doporučení Rady. Doporučení Rady se týkala oblastí veřejných financí, daňového systému, důchodového systému, trhu práce, výkonnosti veřejné správy a vzdělávání. Předkládaný pracovní dokument útvarů Komise hodnotí stav provádění těchto doporučení v České republice. Útvary Komise v tomto pracovním dokumentu posuzují politická opatření na základě zjištění obsažených v roční analýze růstu na rok 2013 vypracované Komisí 1 a druhé výroční zprávě mechanismu varování 2, které byly zveřejněny v listopadu 2012. Roční analýza růstu obsahuje návrhy Komise na budování nezbytného společného chápání priorit, pokud je o opatření na úrovni EU i členských států v roce 2013. Komise vytyčuje pět priorit, které mají členským státům pomoci obnovit růst: provádět diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst; obnovit běžné úvěrování ekonomiky; podpořit růst a konkurenceschopnost pro dnešek a budoucnost; řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu. Zpráva mechanismu varování slouží jako počáteční nástroj kontroly, který má určit, zda v členských státech neexistuje makroekonomická nerovnováha nebo nehrozí její vznik. Ve zprávě mechanismu varování se objevily pozitivní náznaky toho, že makroekonomické nerovnováhy v Evropě jsou napravovány. Aby se zajistilo, že bude dosaženo úplné a trvalé rovnováhy, byl u 14 vybraných členských proveden přezkum toho, jak se nerovnováha vyvíjí a jak je překonávána 3. S ohledem na doporučení Rady z roku 2012, roční analýzu růstu a zprávu mechanismu varování předložila Česká republika v dubnu 2013 svůj aktualizovaný národní program reforem a konvergenční program. Tyto programy obsahují podrobné informace o pokroku dosaženém od července 2012 a o budoucích plánech vlády. Informace obsažené v těchto programech tvoří základ posouzení provedeného v předkládaném pracovním dokumentu. Předložené programy prošly otevřeným konzultačním procesem. Na přípravě národního programu reforem se podíleli zástupci českého parlamentu, sociální partneři, regionální orgány a další zúčastněné strany. Než konvergenční program schválila vláda, byl předložen českému parlamentu, který jej projednal. Celkové posouzení 1 COM(2012) 750 final. 2 COM(2012) 751 final. 3 Dne 10. dubna 2013 bylo zveřejněno 13 hloubkových přezkumů. Ačkoli původně byl Kypr ve zprávě mechanismu varování k hloubkovému přezkumu vybrán, přezkum v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze u něj vzhledem k pokročilým přípravám na program finanční pomoci nakonec proveden nebyl. 5
Rozbor v tomto pracovním dokumentu došel k závěru, že Česká republika dosáhla určitého pokroku, co se týče opatření přijatých na základě doporučení vydaných Radou ohledně fiskální konsolidace, zdanění, veřejných služeb zaměstnanosti a reformy veřejné správy. V uplynulých dvanácti měsících byl přijat obsáhlý soubor konsolidačních opatření, včetně zvýšení nepřímých daní, a byla provedena reforma zadávání veřejných zakázek a akční plán na posílení kontrolního systému prostředků plynoucích z EU. Pouze omezeného pokroku bylo zatím dosaženo v provádění doporučení z roku 2012, která navrhovala zvýšit dostupnost zařízení péče o děti, zlepšit kvalitu fiskální korekce a hodnotit vzdělávání a výsledky výzkumu. Žádného pokroku nebylo dosaženo v oblasti zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Problémy identifikované v červenci 2012 a znovu uvedené v roční analýze růstu zůstávají nadále aktuální. V krátkodobém horizontu je hlavním úkolem nastartovat hospodářskou obnovu, a to podstatným zlepšením kvality fiskální korekce, zajištěním správného využívání prostředků EU a jejich upřednostňováním, lepším využitím potenciálu trhu práce a zlepšením a stabilizováním veřejné správy a zadávání veřejných zakázek. Vyšší kvalita a efektivita vzdělávacího a výzkumného systému by podpořila inovace a lidský kapitál, a zlepšila tak střednědobé a dlouhodobé vyhlídky na růst. Plány politik předložené Českou republikou řeší problémy zjištěné v loňském pracovním dokumentu útvarů Komise a je zajištěn obecný soulad obou programů. Národní program reforem potvrzuje závazek České republiky, že se bude zabývat nedostatky v oblasti vzdělávání a v podnikatelském prostředí. V konvergenčním programu se Česká republika zavazuje dosáhnout souladu s doporučeními vydanými v rámci postupu při nadměrném schodku v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. 2. HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ A PROBLÉMY 2.1. Aktuální hospodářský vývoj a výhled Aktuální hospodářský vývoj Česká ekonomika vykázala v roce 2012 negativní růst HDP o 1,3 %; a pokles trvá již ve čtvrtém čtvrtletí v řadě. Hlavními překážkami růstu v roce 2012 byly značný propad důvěry spotřebitelů, který se projevil ve spotřebě domácností, pokles veřejných investic a slabší vnější prostředí. Zvlášť silný byl dopad na spotřebu domácností kvůli zvýšení cen energie a potravin a probíhající fiskální konsolidaci, která zahrnuje zvýšení daní (zejména daně z přidané hodnoty). Míra nezaměstnanosti vzrostla doposud jen mírně, avšak poměrně silná výkonnost trhu práce zakrývá skutečnost, že pracovní síla se stále přesouvá od řádného zaměstnání k nepravé samostatné výdělečné činnosti a rovněž se snižuje počet odpracovaných hodin. Domácnosti jsou tedy pod tlakem, nejen kvůli slabému růstu příjmů, ale také kvůli méně jistému zaměstnání, a to vše má jasný dopad na důvěru. 6
Hospodářský výhled Hospodářská činnost by se měla v polovině roku ustálit a mělo by následovat postupné oživení důvěry spotřebitelů. Nicméně se očekává, že reálný HDP bude v roce 2013 stále mírně klesat, a to z velké části kvůli slabším vyhlídkám pro investice. Ačkoli průmyslová výroba ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2012 vykazuje známky stabilizace, klesající domácí a zahraniční objednávky nenaznačují, že by mělo dojít k rapidnímu zlepšení. Na druhé straně důvěra spotřebitelů se již začala zlepšovat, i když z velmi nízké úrovně. Slabý růst mezd a poněkud vyšší nezaměstnanost pravděpodobně budou nadále v roce 2013 zatěžovat soukromou spotřebu, ale zotavení by mělo nabrat na síle v roce 2014. Hospodářství by se mělo v roce 2014 oživit díky růstu reálného příjmu domácností a pomalejšímu tempu fiskální konsolidace. Vzhledem k tomu, že se v blízké budoucnosti neočekává tlak poptávky ani tlak na náklady, inflace by měla v horizontu předpovědi zůstat mírná. Makroekonomický výhled, z něhož konvergenční program a národní program reforem vychází, je v podstatě reálný. Podle konvergenčního programu se očekává, že růst reálného HDP v roce 2013 dosáhne 0,0 % a v roce 2014 1,2 %, zatímco prognóza Komise z jara 2013 počítala s 0,4 % v roce 2013 a 1,6 % v roce 2014. Tento makroekonomický scénář konvergenčního programu a národního programu reforem nezahrnuje odhadované makroekonomické dopady strukturálních reforem. 2.2. Výzvy Česká republika se nadále potýká se značnými problémy, pokud jde o posilování domácích motorů růstu a institucionálních základů hospodářství. Celkově lze říci, že české hospodářství je ovlivněno kvalitou konsolidačních opatření, nedostatečnou efektivitou veřejné správy, nedostatečně využívaným potenciálem na trhu práce, zejména žen s dětmi, a pomalým přechodem na růst založený na znalostech. Zatímco je nadále třeba pokračovat ve strukturálních reformách, zhoršující se cyklická situace a rostoucí míra nezaměstnanosti zdůrazňují význam politických řešení, která jsou schopna přinést výsledky také v krátkodobém horizontu. V současnosti je proto hlavním úkolem podporovat udržitelnou obnovu vedoucí k vytváření pracovních míst. Vzhledem k tomu, že manévrovací prostor pro fiskální politiku je omezen potřebou zavázat se k fiskální stabilitě, je nezbytně třeba pokračovat ve fiskální konsolidaci způsobem, který zmírňuje krátkodobý negativní dopad na hospodářský růst. Na straně příjmů to znamená vytvořit efektivnější a spravedlivější daňový systém rozšířením daňových základů, protože velké rozdíly přetrvávají například mezi daněmi uplatňovanými na zaměstnance a na osoby samostatně výdělečně činné. To přispívá k narušení daňových příjmů, a v důsledku toho ke stínové zaměstnanosti. Kromě toho by bylo možné zlepšit dodržování daňových předpisů a přesunout strukturu zdanění od zdanění práce k daním, jež jsou méně škodlivé pro vytváření pracovních míst a stimulují udržitelný hospodářský růst 7
účinněji využívající zdroje, například periodické daně z bydlení a daně z provozu motorových vozidel. Rychlejší a udržitelné obnově brání opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Upřednostnění výdajů na podporu růstu s vysokým multiplikačním účinkem, například projektů spolufinancovaných z fondů EU, by nejen podpořilo obnovu, ale mohlo by rovněž přispět k řešení dlouhodobých problémů, které byly zjištěny v pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2012. Růst by mohl být výrazně ovlivněn výdaji na politiky stimulující zaměstnanost, na výzkum a inovace, vzdělávání, zařízení péče o děti a projekty zlepšující kvalitu dopravní sítě a životního prostředí. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti českého hospodářství by investice do energetické účinnosti posílily základy udržitelného rozvoje. Zároveň je klíčové zajistit správnost a efektivitu těchto výdajů. Modernizace důchodového systému a systému zdravotní péče by pomohla zajistit jejich udržitelnost a přiměřenost. Dlouhodobé projekce ukazují, že český důchodový systém a systém zdravotní péče budou v dlouhodobém horizontu vystaveny podstatnému nárůstu výdajů. Přestože poměr veřejného dluhu k HDP je relativně nízký, rostoucí výdaje na důchody a zdravotní péči by mohly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu omezit prostor pro diskreční výdaje na ostatní politiky a způsobit značné schodky veřejných financí. Lidský kapitál hraje zásadní roli pro posílení růstu založeného na znalostech. Vzhledem k tomu, že počet absolventů z českých vysokoškolských institucí v posledních letech roste, hlavním úkolem je nyní zajistit, aby vzdělávání a odborná příprava studentů měly odpovídající kvalitu a odrážely potřeby trhu práce ve vnitrostátním i regionálním kontextu. Pokud jde o systém výzkumu a inovací, velkým problémem je relativně nízký mezinárodní význam výzkumu vyprodukovaného domácími podniky a veřejnými výzkumnými institucemi. Potenciál výrazného zaměření hospodářství na oblast špičkových technologií, který se nabízí díky značně velkému výrobnímu odvětví, není dosud plně využit. I když se situace na trhu práce v České republice ukázala jako relativně stabilní, přetrvávají problémy v některých segmentech. Na prvním místě je nevyužitá možnost zapojení žen s malými dětmi, které jsou znevýhodněny nedostatkem cenově přístupných a kvalitních služeb péče o děti. To jim zabraňuje v tom, aby se po skončení rodičovské dovolené vracely do zaměstnání dostatečně brzy, a zachovaly si tak dovednosti a lidský kapitál získané vzděláváním a předchozím zaměstnáním. Zaměstnatelnost znevýhodněných osob a jejich účast na trhu práce je rovněž nadále třeba zlepšit, zejména proto, že opatření ze strany veřejných služeb zaměstnanosti tento problém účinně neřeší. Nízká úroveň odpovědnosti a stability ve veřejné správě ohrožuje řešení problémů, kterým Česká republika čelí. Výkonnost veřejné správy je omezována nejasným kariérním postupem a citlivostí na politické tlaky. Kvůli těmto faktorům jsou za velké problémy považovány korupce a nízká provozní efektivita ve veřejné správě. 8
3. POSOUZENÍ KONCEPCE POLITIK 3.1. Fiskální politika a zdanění Rozpočtový vývoj a dynamika dluhu Cílem rozpočtové strategie České republiky je snížit do roku 2013 celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP a v období 2014 2016 schodek pod referenční hodnotou 3 % HDP udržet. Program potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl, který byl v předchozím programu z roku 2012 stanoven jako strukturální schodek ve výši 1 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Nicméně lhůta pro dosažení střednědobého cíle je odložena na období po roce 2016 bez dalšího upřesnění. Kromě toho program předpokládá, že strukturální schodek se v letech 2014 2016 zvýší. Celkový schodek veřejných financí se v roce 2012 zvýšil na 4,4 % HDP, což je výrazně horší výsledek než cíl stanovený v programu z roku 2012. V tomto zhoršení se odráží hlavně dopad dvou jednorázových operací zvyšujících schodek: přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (1,5 procentního bodu HDP) a opravy, které jsou výsledkem nesrovnalostí ve správě finančních prostředků z EU (0,3 procentního bodu HDP). Bez těchto operací by se celkový schodek zlepšil více, než předpokládal předchozí program (schodek ve výši 2,9 % HDP). Konečný rozpočtový výsledek byl rovněž ovlivněn opatřeními na straně příjmů i výdajů (viz rámeček č. 1) a pokračujícím snižováním veřejných investic. Rozpočet na rok 2012 byl celkově realizován v souladu s doporučením z roku 2012, i když veřejné investice byly výrazně omezeny. Program předpokládá v roce 2013 snížení celkového schodku veřejných financí na 2,8 % HDP. Růst výdajů by měl být poněkud omezen přijatými výdajovými opatřeními (další plošné škrty ve veřejné spotřebě, pokračující zmrazení mezd ve veřejném sektoru na centrální úrovni a nižší valorizace důchodů), ale vyloučí-li se účinek dvou jednorázových opatření z roku 2012, celkový podíl výdajů by se podle odhadů měl v roce 2013 zvýšit o 0,6 procentního bodu na 43,3 % HDP. Očekává se, že příjmy se v roce 2013 zvýší o 0,4 procentního bodu na 40,4 % HDP díky dočasným i trvalým opatřením na straně příjmů schváleným v roce 2012, k nimž patří zvýšení jak sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), tak spotřebních daní a daně z převodu nemovitostí, společně se změnami v oblasti daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na sociální zabezpečení (viz rámeček č. 1). Útvary Komise v prognóze z jara roku 2013 předpokládají mírně vyšší schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013, a to na základě konzervativnějšího makroekonomického scénáře pro rok 2013. Přestože diskreční opatření měla čistý kladný účinek, přepočítané strukturální saldo 4 se v roce 2013 zlepší pouze o 0,1 procentního bodu na 1,6 % HDP. Riziko horšího než očekávaného rozpočtového výsledku v roce 2013 vyplývá zejména z dodatečných oprav 4 Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, přepočítané Komisí na základě informací poskytnutých v programu za použití společně dohodnuté metodiky. 9
úhrad z fondů EU. Na druhé straně jednorázové příjmy spojené s plánovanou dražbou nových telekomunikačních kmitočtových pásem by mohly mít za následek lepší výsledek rozpočtu, než se předpokládalo v konvergenčním programu i v prognóze útvarů Komise z jara roku 2013. 10
Příjmy Zvýšení nižší sazby DPH z 10 % na 14 % (+0,5 % HDP) Zavedení loterijní daně (+0,2 % HDP) Zvýšení spotřební daně z tabáku (+0,1 % HDP) Vyšší daňové úlevy pro rodiny s dětmi ( 0,1 % HDP) Zvýšení sazby DPH a spotřebních daní (+0,4 % HDP) Změny daně z příjmů fyzických osob a příspěvků na zdravotní pojištění (+0,2 % HDP) Zavedení soukromého důchodového pilíře ( 0,2 % HDP) Zvýšení daně z převodu nemovitostí a další příjmy (+0,1 % HDP) Další změny spotřebních daní přijaté jako součást balíčku opatření na straně příjmů v roce 2012 (+0,1 % HDP) Konec platnosti zvláštní daně z fotovoltaických elektráren ( 0,2 % HDP) Dřívější uplatnění některých opatření v oblasti daně z příjmu fyzických osob (+0,1 % HDP) Změny týkající se reformy přímých daní a plateb ( 0,4 % HDP) Sleva na dani z dividend pro obchodní společnosti ( 0,2 % HDP) Snížení hranice povinné registrace pro účely DPH (+0,1 % HDP) Sleva na dani z dividend ( 0,1 % HDP) Změny příspěvků na sociální zabezpečení (+0,3 % HDP) Skončení platnosti některých změn přijatých v roce 2012 v oblasti daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na sociální zabezpečení ( 0,2 % HDP) Sjednocení sazeb DPH ( 0,4 % HDP) Rámeček č. 1. Hlavní opatření Hlavní rozpočtová opatření 2012 2013 2014 2015 11 Výdaje Přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (+1,5 % HDP) Škrty v provozních výdajích a veřejných dotacích na stavební spoření ( 0,6 % HDP) Finanční opravy výdajů spolufinancovaných z EU, které nebyly uznány (+0,3 % HDP) Škrty v provozních výdajích ústředních vládních institucí ( 0,3 % HDP) Nižší valorizace důchodů ( 0,2 % HDP) Snížení dotací na energie z obnovitelných zdrojů ( 0,1 % HDP) Změny v platebním systému nemocenských dávek (+0,1 % HDP) Úspory dosažené zjednodušením veřejné správy ( 0,3 % HDP) Úspory ve veřejné spotřebě spojené se zavedením jednoho inkasního místa ( 0,3 % HDP) 2016 nejsou údaje Pozn.: Rozpočtový dopad v tabulce je dopad uvedený v programu, tzn. poskytnutý vnitrostátními orgány. Kladné znaménko znamená, že příjem/výdaj v důsledku uvedeného opatření vzroste. Míra
podrobností odráží informace poskytnuté v konvergenčním programu a pokud je k dispozici ve víceletém rozpočtu. Program nepředpokládá další konsolidační opatření na rok 2014 a následující roky a rozpočtové plány navíc nejsou dostatečně podloženy konkrétními opatřeními. Program rovněž upouští od předchozích plánů konsolidace pro období 2014 2016 a namísto toho stanoví nový cíl udržet v období 2014 2016 celkový schodek těsně pod 3 % HDP, aby nedošlo k prohloubení procyklických účinků fiskální politiky. Podle programu se schodek veřejných financí v roce 2014 zvýší o 0,1 procentního bodu na 2,9 % HDP, což je pravděpodobně důsledkem zaokrouhlení, protože poměry příjmů a výdajů se změní obecně ve stejném rozsahu. Úspory ve veřejné správě plánované na rok 2014 nejsou dostatečně upřesněny a zdá se, že z velké části je tvoří prodej státního majetku, a nikoliv trvalé úspory nákladů. Protože vláda plánuje v programovém období veřejné investice pouze mírně zvýšit z historického minima, na něž klesly v roce 2012, je možné, že výdaje budou vyšší, aby pokryly investiční mezeru vytvořenou v minulých letech. V pozdějších letech programu ovlivní schodek řada faktorů: ukončení dočasných opatření na straně příjmů v roce 2015, dopad plánovaných změn týkajících se reformy přímých daní a plateb v témže roce a sjednocení DPH v roce 2016. Nejsou plánována žádná opatření, která by tyto faktory kompenzovala. Předpokládané významné snížení výdajů o 0,7 procentního bodu HDP v roce 2015 a 0,6 procentního bodu HDP v roce 2016 není doprovázeno dostatečně specifikovanými opatřeními. Úspory v důsledku zavedení jednoho inkasního místa se pravděpodobně rozloží na více let. Ačkoli cíl pro schodek v roce 2013 je v souladu s doporučením Rady, plánované fiskální úsilí není v souladu s paktem. Cílová hodnota schodku veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013 je v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009. Program potvrzuje předešlý střednědobý rozpočtový cíl, kterým je schodek ve výši 1 % HDP, což přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Nově vypočítaný strukturální rozpočtový schodek podle projekcí vzroste o 0,3 % HDP v roce 2014, 0,2 % HDP v roce 2015 a 0,5 % HDP v roce 2016, a program tedy nepředpokládá žádnou korekci směřující k dosažení střednědobého cíle, což není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tempo růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů je podle informací poskytnutých v programu v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu v roce 2014, ale nepředpokládá se, že by v letech 2015 a 2016 mohlo přispět k roční strukturální korekci směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle o 0,5 % HDP. Důvodem je to, že tempo růstu veřejných výdajů překročí v těchto letech (o 0,3 % a 0,5 % HDP) nižší úroveň podle výdajového kritéria ve výši 0,45 % HDP. Míra veřejného zadlužení vzroste, i když i nadále zůstává pod referenční úrovní. Protože poměr dluhu k HDP se nachází pod referenční hodnotou, referenční hodnota pro snížení dluhu se nepoužije. Poměr dluhu k HDP se podle prognózy bude v průběhu programového období 12
nadále zvyšovat, i když stále pomalejším tempem, a v roce 2016 dosáhne 51,9 % HDP. Příspěvky primárního salda a výdaje na úroky by měly zůstat stabilní. Úrokové riziko a měnové riziko se zdají být obecně omezené, vzhledem k poměrně nízkému podílu krátkodobého a variabilního dluhu a dluhu denominovaného v cizích měnách. Rámeček č. 2. Postup při nadměrném schodku v České republice Dne 2. prosince 2009 Rada rozhodla, že v České republice existuje nadměrný schodek. Stejného dne bylo přijato nejnovější doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU. Rada doporučila, aby orgány České republiky odstranily současný nadměrný schodek do roku 2013. Konkrétně bylo České republice doporučeno, aby provedla opatření sloužící ke snížení schodku v roce 2010 tak, jak předpokládá návrh rozpočtového zákona na rok 2010; zajistila v letech 2010 2013 průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1 % HDP, a upřesnila opatření nezbytná k nápravě nadměrného schodku do roku 2013 v případě, že to podmínky hospodářského cyklu dovolí, a k rychlejšímu snižování schodku, pokud se ukáže, že hospodářské nebo rozpočtové podmínky jsou lepší, než se v té době očekávalo. Za účelem omezení rizika korekce bylo České republice navíc doporučeno, aby důrazně vynucovala svůj střednědobý rozpočtový rámec a zlepšila sledování toho, jak je během celého roku rozpočet prováděn, aby se zamezilo překročení výdajů oproti rozpočtovým a víceletým plánům. Rada dále vyzvala české orgány, aby provedly reformy za účelem zvýšení růstu potenciálního HDP a reformy, které přispějí ke zvýšení kvality veřejných financí, zejména reformy zvyšující účinnost a efektivitu veřejných výdajů. Rada navíc vyzvala české orgány, aby i nadále prováděly nutnou reformu důchodového systému a zdravotnictví. Přehled o aktuálním stavu postupů při nadměrném schodku je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/deficit/index_en.htm (viz přehled o jednotlivých zemích na konci stránky). Fiskální rámec Fiskální rámec se z velké části nezměnil od roku 2004, kdy byla přijata poslední komplexní reforma. K jeho hlavním rysům patří výdajové pravidlo pro ústřední vládní instituce a víceleté fiskální plánování v rámci střednědobého rozpočtového rámce, který je založen na průběžném tříletém fiskálním výhledu. Kromě nominálních výdajových stropů neexistují žádná dodatečná numerická a závazná fiskální pravidla zaměřená na ústřední vládní instituce. Prosazování výdajových stropů není dostatečné, neboť byly několikrát revidovány směrem nahoru. Kromě toho tyto stropy neplatí pro místní orgány a souvislost mezi jejich výdaji a výdaji státního rozpočtu není snadno rozpoznatelná. Mezi další nedostatky stávajícího fiskálního rámce patří malá transparentnost rozpočtového procesu, omezená koordinace mezi různými úrovněmi státní správy v rámci rozpočtového cyklu a absence systematického hodnocení veřejných výdajů na základě jasných kritérií výkonnosti. V současné době je v parlamentu projednáván nový ústavní zákon o fiskální odpovědnosti, který vláda přijala v roce 2012. Ústavní zákon má tyto hlavní složky: i) 13
dluhový strop ve výši 60 % HDP pro vládní instituce a nápravná opatření, bude-li překročena prahová hodnota ve výši 40 % HDP (vyjma peněžní rezervy na financování veřejného dluhu), ii) vytvoření národní fiskální rady, iii) pravidlo týkající se zadlužení pro regionální a místní orgány státní správy a iv) povinnost všech veřejných subjektů vypracovat tříletý rozpočtový výhled. Rovněž je v něm obsažen závazek zavést výdajová pravidla pro celý sektor vládních institucí. Byl předložen návrh zákona o pravidlech fiskální odpovědnosti, který upřesní provádění ústavního zákona o fiskální odpovědnosti a další pravidla, zatím jej však neschválila vláda ani parlament. Návrh zákona předpokládá zřízení výboru pro rozpočtové prognózy, který by předběžně dvakrát ročně hodnotil makroekonomické prognózy a prognózy příjmů vládních institucí. V této fázi není jasné, jak bude zaručena nezávislost tohoto výboru. Návrh zákona dále uvádí podrobnosti o pravidlech pro dluh a výdajových pravidlech, jakož i obsah střednědobého rozpočtového rámce. Pravděpodobně se bude uvažovat o přechodném období pro dluhové pravidlo, jelikož aktuální zadlužení již je nad plánovaným prahem 40 %. Návrh zákona kromě toho stanoví složení, financování a úkoly fiskální rady, které by zahrnovaly sledování fiskálních pravidel a hodnocení fiskální politiky. Urychlené zprovoznění fiskální rady, jakož i zajištění její nezávislosti a poskytnutí dostatečných zdrojů by přispělo k větší transparentnosti správy veřejných prostředků a bylo by v souladu s osvědčenými postupy. Dlouhodobá udržitelnost Česká republika se i nadále potýká s velkou mezerou udržitelnosti. Ačkoli se nezdá, že by Česká republika čelila riziku fiskálního napětí v krátkodobém horizontu, hrozí jí středně vysoké riziko ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, zejména kvůli nákladům na stárnutí obyvatelstva 5. Poměr veřejného dluhu k HDP (45,8 % HDP v roce 2012 a očekávaný nárůst na 50,1 % v roce 2014) je pod hranicí 60 % HDP. Střednědobé projekce vývoje dluhu (viz graf pod tabulkou V v příloze) udávají, že při úplné realizaci programu se dluh do roku 2020 zvýší, i když se nadále udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP. Rizika by byla vyšší, pokud by se strukturální primární saldo vrátilo k nižším hodnotám zaznamenaným v minulosti, jako byl například průměr v období 1998 2012. K udržitelnosti veřejných financí by přispělo omezení růstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, zejména výdajů na důchody a zdravotní péči. Hlavním zdrojem neudržitelného nárůstu výdajů na důchody je i nadále pomalé tempo, jakým se zvyšuje zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Zatímco ve většině členských států dosáhne v roce 2020 zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže 65 let, v České republice bude v roce 2020 pouze 63 let a 8 měsíců (tempo zvyšování hranice je pouze dva měsíce za rok). U žen bude očekávaný věk pro odchod do důchodu též nižší než 5 Česká republika má mezeru udržitelnosti ve výši 5,0 % HDP, což je více než průměr EU (3,0 %). Ve srovnání se zprávou o fiskální udržitelnosti z roku 2012 se mezera o 0,5 procentního bodu snížila. 14
65 let, ale to je především způsobeno velmi nízkou výchozí úrovní 6. Udržitelnost systému by se výrazně posílila, pokud by bylo zajištěno, že do roku 2020 dosáhne hranice pro odchod do důchodu 65 let a poté se bude odvíjet od naděje dožití 7. Graf č. 1: Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu v roce 2020 (muži) Pozn.: Věková hranice pro odchod do důchodu ve Finsku, Francii a Švédsku není definována na srovnatelném základě. Zdroj: Komise. Během vykazovaného období vláda nepřijala systémová opatření ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti prvního důchodového pilíře. Jako součást strategie konsolidace omezila vláda nárůst důchodů v letech 2013 až 2015. Toto opatření má být ukončeno v roce 2015. Poté budou důchody upravovány na základě stávajícího vzorce indexace důchodů (ceny a třetina růstu reálných mezd). Řada členských států si zvolila vzorec indexace založený na cenách, který je při dlouhodobém uplatňování také významným zdrojem úspor a zároveň zachová kupní sílu důchodců. V lednu 2013 vstoupily v platnost dvě reformy druhého a třetího pilíře. První reforma zlepšila fungování dobrovolného soukromého systému důchodového spoření ( třetí pilíř ) a druhá reforma zavedla nový plně fondový statutární pilíř s částečným dobrovolným vystoupením z prvního pilíře. Druhý pilíř zatím přilákal jen malý počet účastníků, a to částečně kvůli riziku, že by systém mohl být v blízké budoucnosti zrušen vzhledem 6 Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen se dvěma dětmi má v roce 2020 dosáhnout 61 let a 8 měsíců. Podle současných právních předpisů má rozdíl zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu mezi muži a ženami, včetně rozlišování podle počtu dětí, zcela vymizet v roce 2041. 7 Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu v českém důchodovém systému se zvyšuje o dva měsíce (a více) dle roku narození bez předem stanoveného omezení. Neexistence jasné a přímé vazby na hodnotu naděje dožití však systém vystavuje riziku nedostatečné nebo přehnané reakce na budoucí změny. 15
k nedostatku širšího společenského konsenzu ohledně této reformy. Účast na plně fondovém statutárním pilíři je rovněž podmíněna zvýšením stávající úrovně příspěvků o další 2 % platu, což je za současné ekonomické situace poměrně obtížné. Až se systém zažije, bude pravděpodobně vyžadovat legislativní úpravy, kterými by se zajistilo, že si spořitelé během životního cyklu svých úspor zvolí vhodné investiční profily a že plánovaná ujednání o výplatě důchodů nebudou penalizovat ty, kteří se rozhodnou pro doživotní důchod. Odpovídající úroveň účasti na druhém i třetím pilíři bude zásadní pro zajištění přiměřenosti starobních důchodů. Vláda v roce 2013 v rozporu s doporučením zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Předčasné důchody budou placeny ze (třetího) pilíře důchodového spoření. Tento pilíř však dostává značné státní dotace prostřednictvím přímého spolufinancování a možnosti daňového odpočtu příspěvků. Příjemci těchto důchodů navíc nebudou kvůli dřívějšímu odchodu do důchodu penalizováni, pokud jde o výši jejich starobních důchodů, což je jinak v případě režimů předčasného odchodu do důchodu běžné 8. Bez ohledu na to, zda kritéria způsobilosti pro přístup k režimu skutečně splní pouze omezený počet osob, jak očekává vláda, toto opatření příjemcům umožňuje využívat dříve nahromaděnou veřejnou dotaci k účelu, který odporuje politice prodloužení pracovního života. Významný příspěvek k nákladům na stárnutí obyvatelstva bude rovněž způsoben očekávaným nárůstem výdajů na zdraví a na dlouhodobou péči. V uplynulých letech byly v České republice provedeny reformy, jejichž cílem je zlepšit efektivitu zdravotnictví omezením nákladů a pomocí více tržně orientovaných řešení. Například poplatky za návštěvy u lékaře, recepty a pobyt v nemocnici, které byly zavedeny v roce 2008, celkem úspěšně snížily nadměrné využívání zdravotnických služeb 9. Monitorováním reforem zvyšujících soukromé platby by se snížilo riziko vzniku nerovného přístupu ke zdravotní péči. I přes dosud podniknuté kroky však problémy přetrvávají. V porovnání s ostatními členskými státy se český systém zdravotní péče obecně příliš soustředí na nemocniční péči, což vede k neefektivitě. Jak podíl výdajů veřejných nemocnic na celkových běžných veřejných výdajích na zdravotnictví, tak počet akutních nemocničních lůžek na 1 000 osob jsou jedny z nejvyšších v EU. Pacienti navíc často zůstávají v nemocniční péči příliš dlouho a podíl jednodenních chirurgických zákroků na celkovém počtu hospitalizací je nejnižší v EU 10. Poskytování péče by bylo možné zlepšit klinicky nejvhodnějším a nákladově efektivním 8 Zavedený systém předčasného odchodu do důchodu v současné době umožňuje pracovníkům odejít do důchodu až o tři roky dříve, než dosáhnou zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Toto období se zvýší na pět let, jakmile zákonem stanovený věk odchodu do důchodu dosáhne 63 let (pod podmínkou dosažení věkové hranice 60 let). 9 Viz společná zpráva EK(ECFIN) a EPC o zdravotnických systémech (2010). 10 Viz společná zpráva EK(ECFIN) a EPC o zdravotnických systémech (2010). Počet akutních nemocničních lůžek na 100 obyvatel činí v České republice 4,9 ve srovnání s průměrem EU ve výši 3,7; průměrná délka pobytu je 7 dní (oproti 5,9 v EU) a podíl ambulantních chirurgických zákroků je 5 % oproti 23 % v EU. 16
způsobem, například přechodem k ambulantním zákrokům či snížením nepřiměřené délky pobytu v nemocnicích s akutní péčí. Přechodu od dlouhodobých nemocničních pobytů k řešením v podobě nezávislého života by napomohl další rozvoj alternativ k ústavní péči. Opatření předložená v národním programu reforem na rok 2013 zaměřená na optimalizaci sítí zdravotních a sociálních služeb a zvýšení efektivity systému zdravotního pojištění představují kroky správným směrem. Daňový systém Česká republika celkově učinila podle doporučení o zdanění z roku 2012 určitý pokrok. Doporučení Českou republiku vyzývalo, aby využívala dostupný prostor pro zvýšení daní, které nejméně omezují růst, přesunula vysokou úroveň zdanění z práce na zdanění v oblasti bydlení a ekologické daně a snížila rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Poměr daní k HDP je v České republice ve srovnání se zbytkem EU stále relativně nízký. V roce 2011 dosahoval 34,4 %, zatímco průměr EU činil 38,8 %. Česká republika má však vysokou implicitní daňovou sazbu pro práci (šestá nejvyšší v EU). Zdanění práce je hlavním zdrojem příjmů (51,9 %, což je mírně nad průměrem EU- 27 50,8 %), následuje zdanění spotřeby (32,6 %) a majetku (15,5 %). V roce 2012 byla přijata některá opatření k využití stávajícího prostoru pro zvýšení daní, které nejméně omezují růst. Obě sazby daně z přidané hodnoty byly s platností od roku 2013 zvýšeny o 1 procentní bod (do roku 2015), postupně byla zrušena některá osvobození od spotřební daně vztahující se na motorovou naftu používanou v zemědělství a rovněž byly zvýšeny sazby spotřební daně u tabáku a cigaret. V roce 2014 budou osvobození od spotřební daně vztahující se na motorovou naftu používanou v zemědělství zcela zrušena a spotřební daň u cigaret se dále zvýší. Úplné sjednocení obou sazeb daně z přidané hodnoty, které by systém zjednodušilo a snížilo náklady na dodržování předpisů, bylo odloženo na rok 2016. V roce 2012 se jen částečně pokročilo se zvyšováním daně z bydlení a ekologické daně. Zatímco daň z převodu nemovitostí byla zvýšena o 1 procentní bod (na 4 %), nebyly učiněny žádné kroky ke zvýšení velmi nízké sazby periodické daně z nemovitostí (čtvrtá nejnižší v EU). Od plánů na zavedení daně z emisí CO 2 a zrušení osvobození od spotřební daně u zemního plynu pro vytápění se upustilo. Zatímco příjem z ekologických daní z energie v roce 2010 byl šestý nejvyšší v EU, v důsledku poměrně vysoké energetické náročnosti české ekonomiky bylo implicitní zdanění energie pod průměrem EU. Navíc v oblasti dopravy jsou ekologické daně vyjma daní z paliv i nadále velmi nízké (třetí nejnižší v EU). Ačkoli dočasná opatření přijatá v roce 2012 zvýšila progresivitu systému zdanění práce a rovněž daňové zatížení práce, stávající právní předpisy zahrnují snížení celkového daňového zatížení práce v roce 2015. Opatření přijatá v roce 2012 zahrnují zavedení další daňové přirážky ve výši 7 procentních bodů nad horní hranici sociálních příspěvků pro osoby s vysokými příjmy, zrušení horní hranice příspěvků na zdravotní pojištění a zrušení základní slevy na dani pro pracující důchodce. Platnost těchto opatření skončí v roce 2015. Stávající 17
právní předpisy obsahují daňovou reformu, jež byla přijata v roce 2011 a bude účinná od roku 2015, která by snížila celkové daňové zatížení práce. Od roku 2015 se sazba daně z příjmů fyzických osob zvýší o 4 procentní body na 19 %, i když s užší daňovou základnou. Příspěvky na sociální zabezpečení se mírně zvýší, neboť celková výše příspěvků zaměstnavatelů, která v současnosti činí 34 %, bude nahrazena daní ze mzdy ve výši 32,4 %, ale příspěvky zaměstnanců na zdravotní pojištění by se měly zvýšit o 2 procentní body. Přetrvávají strukturální problémy ohledně zdanění práce. Ačkoli daňové zatížení osob s nízkými příjmy není podle standardů EU nepřiměřeně vysoké 11, mohlo by být jednou z příčin, které stojí za relativně vysokou mírou nezaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací. Minimální daňový základ pro příspěvky na zdravotní pojištění v současnosti způsobuje relativně vysoké daňové zatížení zaměstnanců na částečný úvazek, kteří vydělávají méně než minimální mzdu, což by mohlo být jedním z faktorů, kvůli nimž je práce na částečný úvazek velmi málo využívána. Opatření k řešení tohoto problému by proto mohla na trhu práce podpořit účast osob, které by přinášely do domácnosti druhý příjem. Omezeného pokroku bylo v roce 2012 dosaženo ve snižování rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). V roce 2012 byla stanovena hranice pro vybrané kategorie paušálních odpočtů výdajů, jež mohou OSVČ použít 12, což má dopad pouze na omezený počet OSVČ s vysokými příjmy, a dále byla zavedena některá omezení na využívání přídavků na manžela nebo manželku a děti OSVČ. Současný systém zdanění OSVČ je kombinací nízkého základu daně (50 % ze základu daně z příjmu) s velkými paušálními odpočty výdajů (procentem z celkového příjmu), a tím vytváří nevhodné pobídky pro zaměstnavatele, aby najímali de facto závislé zaměstnance jako OSVČ. Kromě toho se tím výrazně snižují daňové příjmy získávané od velké a stále rostoucí skupiny daňových poplatníků 13, což za jinak stejných okolností vyvíjí tlak na veřejné orgány, aby pokryly nedostatek příjmů prostřednictvím vyšších daní z ostatních činností. Navzdory rostoucímu počtu OSVČ se daňové příjmy od těchto osob značně snížily, a to zejména od roku 2008, kdy byly přijaty poslední významné změny daňového systému. V roce 2011 představovaly v hotovostním vyjádření pouze 2,2 % celkových příjmů z daně z příjmů fyzických osob, zatímco v roce 2008 to bylo přibližně 12 %. 11 Daňové zatížení osob s nízkými příjmy (svobodné osoby vydělávající 67 % průměrné mzdy), dosahující 39,3 %, bylo v roce 2012 desáté nejvyšší v EU. 12 Paušální odpočty výdajů byly pro činnosti v kategorii způsobilé pro 40% paušální odpočty výdajů omezeny na 800 000 CZK za rok a pro činnosti v kategorii způsobilé pro 30% paušální odpočty výdajů na 600 000 CZK za rok. 13 Podíl osob samostatně výdělečně činných na celkové zaměstnanosti vzrůstá od roku 1995 a v roce 2011 představoval 17 % (šestý nejvyšší v EU). 18
Graf č. 2: OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl na celk. zaměstnanosti (%) Podíl na DPFO (%) Pozn.: Hodnota daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze samostatné výdělečné činnosti je získána z údajů uvedených v daňových přiznáních. Všechny osoby samostatně výdělečně činné, na rozdíl od většiny zaměstnanců, jsou povinny podat daňové přiznání. Zdroj: Česká finanční správa, AMECO. V České republice existuje prostor pro zlepšení účinnosti daňové správy. Administrativní náklady v poměru k čistým vybraným příjmům jsou jedny z nejvyšších v EU 14. Systém výběru daní vytváří malým a středním podnikům zátěž spojenou s dodržováním daňových předpisů, jež je jednou z nejvyšších v EU a také jednou z hlavních překážek, které brání dynamičtějšímu rozvoji podnikatelského prostředí v České republice 15. V reakci na doporučení z roku 2012, aby byla přijata opatření ke zlepšení výběru daní, ke snížení daňových úniků a ke zlepšení dodržování daňových předpisů, přijala vláda několik opatření s cílem omezit vyhýbání se placení DPH. Patří sem nový pojem nespolehlivý plátce, požadavek používat pro všechny obchodní transakce ověřené bankovní účty a povinnost nově registrovaných plátců DPH podávat daňové přiznání měsíčně, přičemž dva posledně jmenované požadavky jsou prováděny od roku 2013. Účelem prvního opatření je zabránit daňovým poplatníkům, aby vyhlásili bankrot dříve, než splní své daňové povinnosti. Konkrétně budou obchodní partneři společností, které v minulosti závažným způsobem porušily zákon o DPH, ručit za nezaplacenou DPH ze svých transakcí. V národním programu reforem na rok 2013 se rovněž uvádí, že daňová přiznání k DPH se budou od roku 2014 podávat výlučně v elektronické podobě. Všechna tato opatření pravděpodobně omezí 14 OECD (2011): Daňová správa v zemích OECD a ve vybraných zemích, které nejsou členy OECD. 15 Údaje o rozsahu správy a nákladech na správu na čistý příjem viz zpráva fóra OECD pro daňovou správu z roku 2011, a odhady zátěže spojené s dodržováním předpisů pro podniky viz zpráva PriceWaterhouseCoopers o placení daní z roku 2013. 19
prostor pro podvody s DPH, zároveň ale zvýší zatížení podniků spojené s dodržováním předpisů a znesnadní tak podnikání. Ze zpráv vyplývá, že největší náklady na dodržování předpisů, pokud jde o dobu potřebnou pro zaplacení daně, jsou způsobeny daní z příjmu fyzických a právnických osob (včetně zdravotních a sociálních příspěvků) 16. Pro tyto daně plánuje vláda v roce 2015 zavést jedno inkasní místo, jež má soustřeďovat procedurální aspekty, jako jsou platby, daňová kontrola a odvolání 17. Toto opatření by mohlo efektivně racionalizovat daňovou správu a pomoci zjednodušit stávající systém pro daňové poplatníky. Avšak velkou nevýhodou reformy je, že základy daně z příjmů fyzických osob a příspěvků na zdravotní a sociální pojištění nebudou harmonizovány, a velká část potenciálních přínosů reformy tak zůstane nevyužita. Aby mohli daňoví poplatníci stanovit výši daně, budou nadále muset vyhovět několika právním předpisům, rozhodnutím a postupům. Ačkoli datum vstupu jednoho inkasního místa v platnost je stanoveno v zákoně, stále je jeho zavedení výrazně ohroženo vzhledem k tomu, že již došlo k několika zpožděním. 3.2. Finanční sektor Bankovní sektor je převážně v zahraničním vlastnictví a české banky jako celek jsou i nadále čistými věřiteli svých mateřských bank. Navzdory zhoršení reálné ekonomiky se v českém finančním sektoru udržely stabilní podmínky, jak o tom svědčí klíčové makroobezřetnostní ukazatele, a tento sektor odolával vnějším rizikům. Bankovní odvětví přináší solidní zisky a je dobře kapitalizováno, neboť poměr úvěrů ke vkladům je výrazně nižší než 100 %. Přestože se podíl nesplácených úvěrů v poslední době zvýšil, je i nadále značně pod průměrem EU. Díky relativně nízkému veřejnému zadlužení a klesajícím úrokovým sazbám českých státních dluhopisů v roce 2012 zůstal rating státu stabilní a i nadále těží ze stabilního výhledu. Index přístupu malých a středních podniků k financím vykazuje pro Českou republiku ve srovnání s průměrem EU v roce 2011 slabé výsledky, což je zejména způsobeno velmi špatným přístupem k rizikovému kapitálu, nicméně přístup k bankovním úvěrům vnímají malé a střední podniky stále jako relativně dobrý. Od roku 2009 do roku 2011 se přístup malých a středních podniků k bankovním úvěrům zhoršil jen mírně. Jelikož burza cenných papírů a trh rizikového kapitálu nejsou dostatečně rozvinuté, zůstává kapitálové financování velmi omezené a reálná ekonomika v podstatě závisí na financování poskytnutém bankami nebo na vlastních zdrojích. V roce 2012 byl zaznamenán určitý pokrok vzhledem k tomu, že vláda začala zřizovat nový státní fond pro zahájení činnosti a rizikový kapitál, který má 16 Zpráva PwC o placení daní z roku 2013. 17 Toto opatření navazuje na vnitřní reformu daňové správy, která byla zahájena v roce 2011 a oddělila ředitelství daňové správy od ministerstva financí do samostatného subjektu. V roce 2012 byl vytvořen specializovaný útvar pro velké daňové poplatníky a v roce 2013 budou některé z hlavních úkolů (včetně plánování daňových kontrol) převedeny z místní na regionální úroveň. Jakmile se tato zásadní reforma zažije, měla by podle očekávání harmonizovat praktické a metodické aspekty práce daňových úřadů. 20
pomoci s financováním nově vznikajících inovativních podniků. Pro inovativní začínající podniky v České republice vytvořily nový záruční mechanismus také obchodní banky. 3.3. Politika trhu práce, politika vzdělávání a sociální politika Trh práce v České republice, jenž v předchozích letech prokázal svou odolnost, začal vykazovat známky zhoršení. Míra nezaměstnanosti se v roce 2012 začala zvyšovat a dosáhla 7,0 %, což je však stále značně pod průměrem EU, který činí 10,6 %. Míra zaměstnanosti zároveň v roce 2012 vzrostla na 71,5 % z důvodu rostoucí zaměstnanosti starších pracovníků. Nicméně nejnovější projekce 18 naznačují, že pokud nebudou přijata žádná vyrovnávací opatření, cíl míry zaměstnanosti na rok 2020 nebude splněn o 1,9 procentního bodu. Trvalým problémem zůstává situace žen s malými dětmi a dalších znevýhodněných osob, zejména mladých a starších lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných a Romů. Rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen 19 a rozdíl v odměňování mužů a žen 20 jsou jedny z nejvyšších v EU. Ačkoli míra nezaměstnanosti mladých lidí (15 24 let) se od roku 2008 zdvojnásobila a v roce 2012 nadále rostla, je stále pod průměrem EU. Kromě toho je podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, stabilizovaný a tento údaj je rovněž lepší než průměr EU. Zhoršení situace na trhu práce však zvyšuje význam efektivních veřejných služeb zaměstnanosti a reformy politiky vzdělávání, aby bylo možné řešit slabý trendový růst produktivity práce. Trh práce Česká republika dosáhla omezeného pokroku ohledně doporučení z roku 2012, aby se zvýšila dostupnost cenově přístupné a kvalitní péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Přestože přetrvává nedostatek zařízení péče o děti, zejména pro děti mladší tří let 21, neexistují žádné plány na zvýšení rozpočtové podpory na veřejná zařízení péče o děti předškolního věku, a to na úkor míry zaměstnanosti žen. Nedávné prognózy OECD (z roku 2012) ukazují, že pokud by se míra zaměstnanosti žen zcela vyrovnala zaměstnanosti mužů, zastavilo by se předpokládané snižování celkového počtu pracovních sil a do roku 2030 by se HDP na obyvatele zvýšilo až o 16,5 % 22. Podle databáze OECD týkající se rodin patří rodičovská dovolená v České republice stále k nejdelším a nejdražším v EU. Návrh zákona o předškolních zařízeních, který má vláda projednat v roce 2013, obsahuje plány na zřízení 18 EPC pracovní skupina pro stárnutí populace: Zpráva o stárnutí populace za rok 2012. 19 Míra zaměstnanosti v roce 2012 (osoby ve věku 20 64 let) byla 62,5 % u žen a 80,2 % u mužů, z čehož plyne vysoký rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen ve výši 17,7 procentního bodu (EU: 12,2 procentního bodu). Rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen je vysoký u mladých lidí (např. ve věkové skupině 30 34 let dosahuje 34,3 procentního bodu; EU: 13,7 procentního bodu), ale je rovněž velmi vysoký u starších pracovníků (55 64 let), kde činí 21,3 procentního bodu (EU: 14,6 procentního bodu). 20 Rozdíl v odměňování mužů a žen v roce 2011 činil 21 % a je jedním z nejvyšších v EU (16,2 %). 21 V roce 2011 bylo ve formálních zařízeních péče o děti zapsáno pouze 5 % dětí ve věku do tří let, což je pod průměrem EU, který činí 29 %. 22 Closing the Gender Gap. Act Now (Překonání genderové nerovnosti. Jednejme teď), OECD, 2012. OECD Publishing. 21