6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou: osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši více než 10.000 Kč. Od 1. 1. 2015 se pro účely účasti na zdravotním pojištění posuzuje součet odměn vyplacených zaměstnanci v kalendářním měsíci na základě více dohod o provedení práce uzavřených s jedním zaměstnavatelem (příjmy zúčtované zaměstnavatelem v jednom kalendářním měsíci na základě DPP se sčítají), člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu (ve výši rozhodné pro účast na nemocenském pojištění). Příjmy zúčtované zaměstnavatelem v jednom kalendářním měsíci na základě DPČ se pro tento účel sčítají (obdobně jako u DPP). dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (rozhodného pro účast na nemocenském pojištění), člena okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. 6.2 Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovací základ zaměstnance je úhrnem příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním; zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. 285

Poznámky - stanoven v 3 zákona, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - na rozdíl od vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení není podmínkou, aby dané zaměstnání zakládalo účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění - vyměřovací základ zaměstnance s pracovněprávním vztahem uzavřeným podle cizích právních předpisů je definován odlišně (u pojistného na sociální zabezpečení nikoliv) - nevyžaduje se také formální vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (např. pracovní poměr) postačuje vyplácení příjmů považovaných dle zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti - pro zaměstnance zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením, kterému byl přiznán invalidní důchod, je vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (obecně minimální mzda k prvnímu dni měsíce, ve kterém se pojistné platí). Tato zásada platí i v případě, kdy bylo zaměstnanci po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci. Do konce roku 2014 bylo nutné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu nebo trvání neomluvené nepřítomnosti v práci navyšovat vyměřovací základ pro pojistné o poměrnou část minimální mzdy za počet dnů, po které pracovní volno nebo nepřítomnost trvaly. Od ledna 2015 se tato zásada mění pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. Jen v případě, že bude příjem zaměstnance v měsíci, v němž bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo trvala neomluvená absence, nižší než měsíční minimální mzda a zaměstnanec nepatří mezi osoby, u nichž není povinností dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, je nutné vyměřovací základ pro pojistné navýšit a pojistné v min. výši uhradit. Doplatek pojistného hradí zaměstnanec. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je povinností uhradit rozdíl na pojistném na zaměstnavateli. Minimální vyměřovací základ neplatí pro zaměstnance, který: má pracovní volno bez náhrady příjmů, během kterého vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. 286

se dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojitěn a učiní o těchto skutečnostech zdravotní pojišťovně písemné prohlášení; po návratu musí předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, je zároveň a jako odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro, je osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Poznámka Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Maximální vyměřovací základ zaměstnance Platnost pro období Výše 1) Poznámka rok 2012 1.809.864 Kč výpočet: 72 průměrná mzda 2) rok 2013 rok 2014 nepoužívá se nepoužívá se používání pozastaveno zákonem č. 500/2012 Sb. zrušen zák. rok 2015 nepoužívá se č. 267/2014 Sb. 1) Maximální vyměřovací základ zaměstnance byl tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťoval. 2) Za průměrnou mzdu se pro účely maximálního vyměřovacího základu považovala částka, která se vypočetla jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťovala, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhlovala na celé koruny nahoru. 287

6.3 Vyměřovací základ Vyměřovací základ část příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů Rok 2003 a dříve 2004 2005 od 2006 dosud Výše 35 % 40 % 45 % 50 % Pravidla platí pro i její spolupracující osoby, každá z nich si uplatní příslušný podíl na příjmech a výdajích u účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je obdobný jako u zaměstnance, tj. od r. 2013 se nepoužívá. Minimální vyměřovací základ je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy, za kterou se považuje částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které stanoví nařízení vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). Poznámky Minimální vyměřovací základ se poměrně sníží u osoby, která: - nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období - měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění ; za pobírání nemocenského se považuje i období prvních tří kalendářních dnů neschopnosti, po které se nemocenské neposkytuje, účastní-li se daná osoba nemocenského pojištění, - stala-li se osobou, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu: s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, 288

která je současně i zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tyto skutečnosti netrvají po celé rozhodné období, minimální základ se poměrně sníží. Minimální vyměřovací základ Předpis Údaj za rok Průměrná mzda Použije se pro období Minimální měsíční vyměřovací základ č. 208/2014 Sb. 2013 26.611 Kč 2015 13.305,50 Kč č. 296/2013 Sb. 2012 25.942 Kč 2014 12.971,00 Kč č. 324/2012 Sb. 2011 25.884 Kč 2013 12.942,00 Kč č. 286/2011 Sb. 2010 25.137 Kč 2012 12.568,50 Kč 6.4 Vyměřovací základ pojistného u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát Platnost Vyměřovací Pojistné Na základě Od Do základ předpisu 1. 7. 2014 neomezeně 6.259 Kč 845 Kč zák. č. 109/2014 Sb. 1. 11.2013 30. 6. 2014 5.829 Kč 787 Kč zák. opatř. senátu č. 344/2013 Sb. 1. 1. 2010 31. 10. 2013 5.355 Kč 723 Kč 3c zákona Pravidla pro určení vyměřovacího základu od 1. 1. 2010: Vyměřovací základ je stanoven přímo zákonem ve výši na kalendářní měsíc. Částku může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. 1. roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované ČSÚ, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění. 289

6.5 Vyměřovací základ u osoby bez zdanitelných příjmů Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát, je minimální mzda (viz tabulka 4.1). Tato osoba musí hradit následující pojistné: Vývoj měsíčního pojistného osoby bez zdanitelných příjmů Období od 1. 1. 2007 Minim. pojistné od 1. 1. 2013 od 1. 7. 2013 od 1. 1. 2015 1.080 Kč 1.080 Kč 1.148 Kč 1.242 Kč 6.6 Výše, výpočet a splatnost pojistného a záloh Výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období pro zaměstnance a zaměstnavatele je rozhodným obdobím kalendářní měsíc pro je rozhodným obdobím kalendářní rok, avšak může mít povinnost odvádět měsíčně zálohy pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru pojistné za zaměstnance hradí - z jedné třetiny zaměstnanec, tj. 4,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období - ze dvou třetin zaměstnavatel, tj. 9 % z vyměřovacího základu za rozhodné období Plátce zaměstnavatel 1) osoba bez zdanitelných příjmů stát Splatnost pojistného měsíčně, od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce 2) záloha splatná 3) od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne kalendářního měsíce následujícího (viz dále) doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce 290

1) Termín shodný jak pro odvod částky placené zaměstnavatelem, tak pro odvod částky sražené zaměstnancům ze mzdy/platu. 2) Platí od platby pojistného za měsíc leden 2010. Do konce roku 2009 bylo pojistné splatné v den určený jako výplatní termín; nebyl-li určen, bylo splatné po uplynutí příslušného kalendářního měsíce. 3) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Zálohy na pojistné () Zálohy se neplatí - za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa - je-li současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů V prvním kalendářním roce je povinna platit měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší; netýká se těch, za které je plátcem pojistného i stát Ve druhém roce a dalších letech se výše zálohy stanoví jako 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu: tj. z průměru vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok připadajícího na jeden kalendářní měsíc (přihlíží se jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce), zároveň: - minimální výše zálohy (je-li povinnost ji hradit) činí 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, zaokrouhleného na Kč nahoru (přehled minimálních záloh viz následující tabulka), - takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, - naposledy se takto vypočtené zálohy zaplatí v dalším kalendářním roce za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, - snížení záloh na základě žádosti na dobu nejdéle tří měsíců (viz 8 odst. 4 zákona, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), - maximální měsíční zálohy nejsou z důvodu zrušení maximálního vyměřovacího základu od r. 2013 stanovovány. Rok 2012 2013 2014 2015 Minimální měsíční záloha Maximální měsíční záloha 1.697 Kč 1.748 Kč 1.752 Kč 1.797 Kč 20.361 Kč x x x 291

Poznámka Minimální měsíční zálohu určenou pro daný rok je nutné platit vždy od měsíce ledna (nikoliv až po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné). 6.7 Vybrané povinnosti ve vztahu k zdravotnímu pojištění Koho se týká Povinnost Lhůta Úprava zákonem zaměstnavatel zaměstnavatel zaměstnavatel hlášení identifikačních údajů a jejich změn, vstupu do likvidace, ukončení činnosti apod. hlášení nástupu zaměstnance, ukončení pracovního poměru, změny pojišťovny, skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné podání přehledu o platbách pojistného (součet vyměřovacích základů zaměstnanců u příslušné zdravotní pojišťovny, celková výše pojistného a počet zaměstnanců) oznámení zahájení a ukončení činnosti nebo spolupráce, změny pojišťovny, skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné informování o podávání přiznání za uplynulý kalendářní rok v prodlouženém termínu od vzniku skutečnosti v den splatnosti pojistného od vzniku skutečnosti do 30. 4. 25 zákona 10 zákona č. 48/1997 Sb. 25 zákona 10 zákona č. 48/1997 Sb. 292

podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok, pokud je povinnost podat daňové přiznání úhrada nedoplatku na pojistném za uplynulý rok podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok, pokud není povinnost podat daňové přiznání podání opravného přehledu o příjmech a výdajích úhrada dlužného pojistného na základě opravného přehledu do 1 měsíce ode dne, kdy byla povinnost přiznání podat ode dne, kdy byl nebo měl mít podán přehled do 8. 4. od změny údajů do 30 dnů od změny údajů 8 odst. 5 zákona 6.8 Číselník zdravotních pojištóven stav k 1. 1. 2015 Kód Zdravotní pojišťovna 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 211 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR 213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 300 samoplátce 293