VÌØÍM V JEDNU SVATOU

Číslo 7/XIII červenec 2006 Proti dobrovolnému daru VÌØÍM V JEDNU SVATOU všeobecnou, apoštolskou Církev. Tak zní další èást vyznání naší víry, která následuje ihned po vyznání víry v Otce, Syna i Ducha Svatého. Má to svoji logiku, protože tìžko oddìlit osobu od jejího díla: osobu ctít a velebit a na její dílo zapomenout. Církev je skuteènì dílem Kristovým a jistì si pama- tujeme na památnou rozmluvu s apoštolem Petrem, kterého nazval skálou, na které vystaví církev svou a brány pekelné ji nepøemohou. Ono stavìní a budování své církve trvá dodnes, kdy v jejím èele z vùle Kristovy stojí již 264. nástupce sv. Petrapapež Benedikt XVI. Co je to církev? Taková otázka byla položena v historii mnohokrát. Není to ani politická strana, ani bratrstvo, ani klub èi zájmový kroužek. Je to Kristovo tajemné Tìlo. Tento výraz je opravdu velmi pøíhodný. Podívejme se na první stránky Písma svatého, kde je øeè o stvoøení èlovìka. Když byl èlovìk uhnìten z prachu zemì, nemìl vlastnì ještì právo nazývat se èlovìkem. Byl to prostì útvar z prachu. Až teprve byl oživen dechem života, až teprve zaèal v tomto útvaru z prachu kolovat život, - teprve potom mluvíme o èlovìku. Podobnì když èlovìk zemøe, nemluvíme již èasto o èlovìku, ale o tìlesných pozùstatcích, ve kterých už život není. Máme tedy spoleèenství lidí, kteøí pøijali ve køtu svatém zárodek Božího života, byli naroubováni na Krista a tím pádem je možno nazývat je Církví. Boží život zde žije a je živen, posilován i chránìn samotným Ježíšem Kristem. Odbouráme-li ale Ježíše Krista jako takového, pak nám tato skupina mùže pøipadat tøeba jako skupina nìjakých podivínù. Každý strom se skládá z koøene, ze kterého vyrùstá kmen a z nìj vìtve, vytváøející korunu. Kdybychom tyto vìtve oddìlili od kmene, nemluvíme již o stromu jako takovém, ale jako o hromádce ulámaných vìtví. To znamená, že základním privilegiem Církve je vnímat život Boží a hlavnì jeho zdroj - Boha samého. A pochopitelnì dbát o kvalitu spojení s Ním. Stává se ale, že se o Bohu jako takovém moc málo mluví, že se jej moc málo vnímá. A dostáváme se do situace, kdy nám utíká hlavní poslání Církve: uèit, posvìcovat a vést ke koneènému cíli, kterým je Bùh. Tento módní trend nabírá nìkdy velmi nebezpeèné rozmìry. Postavil-li jsem Boha mimo hru, pak je tøeba postavit do støedu jiného: tak proè bych to nemohl být tøeba já? A tak jsou tady moje názory (názor je názor, to ještì nemusí být pravda!) moje pocity, moje zásluhy. To vše ale jaksi visí ve vzduchu. Je to podobné, jako bychom chtìli dìlat matematiku, ale odmítali èísla, jako bychom chtìli dìlat cizí jazyk, ale odmítali slovní zásobu. Pro mnoho lidí je k pousmání už sám termín svatá Církev - hned to slyšíme: všecky možné høíchy, všecka možná provinìní Jako by právì to bylo jádrem Církve. Církev je svatá podle svého zakladatele Ježíše Krista, podle obsahu jeho uèení (evangelia) a podle cíle, ke kterému nás z Kristova povìøení vede. V centru vždy stojí a bude stát Trojjediný Bùh! Slyšíme, nebo èteme, že ten a ten svatý vykonal ten èi onen zázrak. Nikdo ze sva- tých žádný zázrak nikdy nevykonal. Všechny vykonal Bùh. Dokonce i první zázrak v Kánì Galilejské nevykonala Panna Maria, ale Ježíš Kristus na její pøímluvu. Ani uzdravení fran- couzské øeholnice, o kterém se mluví v souvislosti se Svatým Otcem Janem Pavlem II. nevykonal Jan Pavel II., - ale Bùh. A bude-li toto uzdravení potvrzeno, je to otevøení cesty k beatifikaci a pozdìji i ke kanonizaci zesnulého velikého papeže. Jde tedy o to, abychom nepodcenili vztah k Bohu a ochotu spolupráce s milostí Boží. V tom spoèívá celé tajemství pùsobení Církve. Tu a tam se objeví v mediích i rozhovory na církevní témata a tam mùžeme témìø hmatatelnì cítit touhu brát vše, kromì Boha a tím se to zdá nelogické a nesrozumitelné. Vzpomínám na jednu besedu s pražským arcibiskupem kardinálem Miloslavem Vlkem pøed jeho odjezdem do konkláve po smrti Jana Pavla II. Padla tam otázka na nového papeže. Redaktor, který rozhovor vedl a otázku položil, se zatváøil jako by spolkl høebík, když pan kardinál zøetelnì øekl, že skrze jejich volbu si vybírá a staví do èela Církve svého námìstka Ježíš Kristus sám, proto záleží na pùsobení Ducha Svatého. Jsme tedy køes ané,- ale nemluvíme, nemyslíme o Bohu dost málo? Nepoèítáme s Bohem dost málo? Nevidíme v poslání knìze, biskupa èi papeže jenom jakéhosi (pokraèování na str. 2) V minulém týdnu si náš Otec František pøipomnìl - a my samozøejmì s ním - dvì významná výroèí. Pøed pìtadvaceti léty - 27. èervna L.P. 1981 - pøijal v olomoucké katedrále z rukou olomouckého biskupa Msgre Josefa Vrany knìžské svìcení a o pìt let pozdìji - 1. èervence L.P. 1986 byl Msgre Vranou ustanoven faráøem právì v naší farnosti. Za tuto požehnanou službu dìkujeme samozøejmì Otci Františkovi samotnému, ale rovnìž TOMU, KDO vede jeho kroky, KDO k nám promlouvá jeho ústy a skrze jeho ruce sestupuje k nám ve svátostech. Otèe Františku, jistì jste v Tøinci prožil chvíle radostné i ménì radostné, o mnohých víte jenom Vy sám a Bùh... Pøejeme Vám, abyste byl s námi rád, stejnì jako otec v kruhu svých dìtí, abyste i nadále mìl sílu nám pøedávat uèení Ježíše Krista a jeho Církve, upevòoval nás ve víøe, povzbuzoval v nadìji a uèil nás stále více milovat Pána a našeho Boha. A Vám Bùh žehná! Vaši vdìèní farníci.

2 (pokraèování ze str. 1) úøedníka organizace, které se øíká církev? Pak jsme taky otevøeni a nìkdy bohužel i pozitivnì na vše, èím je dnes církev bita. Nedávná kauza katedrály sv. Víta tady pøece nejde ani tak o katedrálu jako takovou, ale pro mnohé je to zase témìø legitimní pøíležitost (to by bylo nìkde v džungli, ale ne v právním státì!) prostì si do Církve kopnout, vynadat, vyøádit se. Pøesnì jak nám to dal Pán do vínku: budete všichni pronásledováni pro mé jméno (ne pro katedrálu!) Koneckoncù katedrála pøece nebyla budována jako symbol èeské státnosti, ale jako biskupský chrám. Pokud ji stát chápe jako symbol èeské státnosti, církev mu v tom jistì bránit nebude, ale tímto chápáním nemùže stát považovat katedrálu za svùj majetek! Církev jistì katedrálu neuzavøe, nebude nikomu bránit v návštìvì, od nikoho nebude pøi vstupu požadovat køestní list, ale bude vyžadovat, aby se v katedrále choval tak, jak je na posvátném místì obvyklé- tedy s úctou. Kdyby byla katedrála majetkem státu, proè by to stát v padesátých letech prohlašoval zvláštním výnosem jako majetek lidu? Vìøím-li v jednu svatou, všeobecnou apoštolskou církev, pak taky z vùle Boží pøijímám samozøejmì jako autoritu a pøedstaveného toho, koho Bùh ustanovil. Pøedstavený není pøedstaveným proto, že je mi sympatický, jde mi na ruku, dìlá všecko podle mých pøedstav a hlavnì mi nepøipomíná moje povinnosti. Pøedstavený je ten, který byl Bohem ustanoven,- tedy ne mnou vybrán! V tomto mìsíci pøicházejí na Kristovu vinici naši novoknìží. Ani oni se nestali knìžími nìjakou lidovou volbou èi provoláním. Ba ani studiem na teologických fakultách. Stali se knìžími svìcením, které je od Krista, to je jeho ustanovení. Mluvil o tom papež Benedikt XVI. pøi své návštìvì Polska. Vkládáním rukou biskupa, které je podstatou svìcení, se dotkl tìchto mužù Ježíš Kristus sám. Sám je vybavil svou mocí, sám je pomazal posvátným køižmem na znamení, že patøí neodvratnì a nezrušitelnì Jemu. Vìøíme-li tedy v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev, pak je tøeba více se otevírat Ježíši Kristu pøítomnému v ní. On je taky znamením odporu, o kterém mluvil staøec Simeon, ale On je taky základním kamenem a v nikom jiném není spásy. On a jenom On je zárukou, že brány pekelné ji nepøemohou, i když už v dìjinách o to mnohokrát marnì usilovaly. P. František Je postižené dítì opravdu trest Boží? dítì zabít. Naopak pro vìøící ženy je mnohdy tìhotenství velkou zkouš- kou. A chce nebo nechce, musí podstoupit rùzné krevní testy a lékaø už na základì jejich výsledkù ženu mnohdy straší, že nemusí být všechno v poøádku a posílá ji na odbìr plodové vody a genetické vyšetøení. Jenom matky, které to prožily, ví jak je tìžké øíct: Pane všechno svìøuji do tvých rukou, a se stane tvá vùle. Pøijmu jakékoliv dítì, které mi dáváš. To je podle mì hrdinství vìdomì podstoupit riziko, že se budete celý život starat o postižené dítì. A právì proto si tyto ženy zaslouží náš obdiv a také naši pomoc. Také si urèitì zaslouží urèitì vlídné slovo povzbuzení a nadìje. Není dnes nic jednoduššího v pøípadì zjištìní genetické vady jít na potrat, ale není nic tìžšího takové dítì vìdomì pøijmout. Modleme se za zdraví našich dìtí, ale i za to, aby matky umìly pøijmout i dìti postižené a také za nás všechny, abychom jim byli oporou, umìli jim pomoci a po- vzbudit. Hana Worková Nedávno jsem slyšela myšlenku, která mì pøinutila se hloubìji zamyslet. Možná proto, že se dotkla tématu pro mne nyní zvláš citlivého. Myslím, že nejvìtším pøáním každé ženy, která nosí pod srdcem dì átko je to, aby bylo zdravé. Aby mohlo prožít plnohodnotný život. Každé zdravé dítì je úžasný dar Boží a musíme mu za nìj neustále dìkovat. Nìkdy však pøijde na svìt dítì postižené a už mentálnì nebo fyzicky a musím øíct, že mì velice ranila myšlenka, že si za to vlastnì ty maminky mohou samy. Kdyby nepily, nekouøily a nehøešily, urèitì by se jim to nestalo. To ve vìtšinì pøípadù pøece vùbec není pravda. Za prvé nikdo neví jaké plány tím Bùh sleduje. Možná si právì s láskou vyhlídl ženu, která toto dítì pøijme a vìnuje mu svou péèi, protože Bùh na zemi potøebuje jednoho malého andìla. Za druhé v souèasné dobì se právì ženám, které pijí a vedou nestøídmý život, málokdy narodí postižené dítì, protože podstoupí genetická vyšetøení a v pøípadì jakýchkoliv pochybností neváhají Editoriál Tak máme za sebou další Noc plnou hvìzd v Tøinci. Nevím, ale buï si na tyto noci zaèínám zvykat, anebo byla letos ménì rušná a hluèná (tedy, ne, že by to z Borku nebylo slyšet, ale nedrásalo to tolik moje nervy). Jeden je fakt, že když je poèasí vymalované jako letos, úèastníci tìchto rockových koncertù nemají dùvod scházet dolù do mìsta obèerstvení mají na místì a vzhledem k absenci deštì a bláta, nemuseli se sušit v kamenných hospodách èi restauracích. Rovnìž sobotní spanilé jízdì motorkáøù jsem se š astnì vyhnul, a také tuto sobotu naštìstí nebyla v kostele žádná svatba, takže nenastala situace, kdy svatebèanùm místo svatebního pochodu znìlo v uších øinèení okenních tabulek doplnìno basovým duc, duc, duc,. Jediné, co mì mrzí, to jsou názory nìkterých lidí, kteøí tvrdí, že Noc plná hvìzd je jedna z mála vìcí (ne-li jediná), kterou se mùže naše mìsto zviditelnit. Aha, nìkteré vlivné osoby k ní ještì pøipoèetli hokej a železárny Vyvracet to nikomu nebudu, ale pøipomínají mi lidi, kteøí mají oèi, ale nevidí A já vám pøeji, na zaèátku prázdninové doby, abyste si užili krás nejen moøských pláží, známých letovisek, svìtových metropolí, slavných poutních míst, ale i našich krásných Beskyd a tøeba i tøineckého lesoparku èi nauèné stezky na Jahodné. Krásné a požehnané prázdniny! Stanis³aw Janczyk Ach ty mobily Stalo se v nedìli 25. èervna v naší farnosti bìhem mše svaté: krátce po promìòování zaèaly reproduktory vydávat dosti rušivé a nedùstojné zvuky rozkmitané membrány, které známe asi všichni, kteøí jsme kdy položili mobil blízko jakéhokoliv reproduktoru a zaèali vytáèet èíslo, zaèalo nám pøicházet volání, posílali nebo pøijímali jsme SMS nebo MMS. Nìkteøí možná pøi vstupu do kostela vypínají zvonìní, ale mobil nechávají zapnutý. Budiž. Ale pak si prosím vás nesedejte nebo nestávejte si blízko reproduktorùm v kostele. Tento rušivý zvukový efekt urèitì nemá liturgický charakter a nenahrazuje napø. zvonek ministranta A že nìkdo obèas nevypne mobil a ten mu pak zaène produkovat všelijaké vyzvánìcí melodie to se tady psalo a v kostele øíkalo mnohokrát Koneckoncù: nejlepší by asi bylo pøi vstupu do kostela mobil vypnout, než pak zmatenì hrabat po kapsách, taškách èi kabelkách. Ale zde záleží už jen na rozhodnutí každého z nás. Mk

3 Konec letitého sporu Jestli se vèera pøed polednem zatetelilo srdce svatovítského zvonu Zikmund, s urèitostí nevíme. Ale urèitì mùžeme øíci: Je dobøe, že odvolací soud v tu chvíli pøiøkl katedrálu církvi. Národu pøitom nesebral ani cihlièku. Už bylo mnohokrát øeèeno: Co je národa, státu být nemusí. Karlštejn patøící státu je náš stejnì jako hrad Šternberk, který vlastní soukromník. Klášter Teplá vrácený církvi nepatøí národu o nic ménì než Národní divadlo. Víc než desetiletí proti sobì stojí dva názory na vlastnictví katedrály. Odpùrci restituce pøipomínají, že støedovìké církvi podle dnešních mìøítek nepatøila, nebylo-li tedy ukradeno, nemùže být ani vráceno, chrám vystavìl na svých ideálech a penìzích celý národ, nejen církev. Obhájci zase, že historické proplétání státu a církve bylo komplikované, nicménì byla to církev, kdo po staletí ve Svatovítském chrámu držel kontinuitu. Bez patosu: žijeme v éøe detailních paragrafù, konkrétního vlastníka má mít každý dùm, pastouška i vznešená katedrála. Je to praktické. V katastru nemovitostí je tøeba kohosi zapsat. Tìžko hledat argument, proè by kostel, boží stánek, mìl patøit nìkomu jinému než církvi. A katedrála je kostel, i když slouží i svìtské moci a potìšení turistù. Kdo jiný by mìl metropolitní chrám spravovat? Stát? Bylo by pošetilé zamìòovat stát a národ. Státy jsou promìnlivìjší než národy. Stát nemá pokud možno vlastnit, stát má vlastnictví svých obèanù, firem, spolkù èi organizací peèlivì støežit. Nikdo se nemusí obávat, že kardinál teï odevzdá klíèe do Vatikánu. Stejnì jako dosud bude chrám sloužit všem, kdo k nìmu mají vztah - vìøícím, nevìøícím, milovníkùm umìní, historikùm... Poznáme snad na svých výletech, kdo je majitelem Westminsterského opatství? Komu patøí katedrála v Remeši? Odvolací soud uznal, že to byla církev, komu komunisté jménem všeholidu chrám sebrali a komu se nyní jménem republiky vrátí zpìt. Je to záležitost právní, kdo chce, mùže dodat - i morální. Pøipomíná, že stát se dodnes majetkovì s církvemi nevyrovnal, a to protahování stojí za mnohem vìtší znepokojení než jeden soudní verdikt, s nímž ne každý bude souhlasit. Jana Bendová, MF DNES, 7. èervna 2006 Jak se mají, co dělají: osobně u P. Romana Czudka v Římě Rád využívám pøíležitosti, abych vání. Postgraduální studium už prostøednictvím èasopisu MOST po- vyžaduje specifické zamìøení v obozdravil tøinecké farníky. Mé jméno ru, abych blíže popsal to mé zamìje Roman Czudek, pocházím z Jab- øení: jedná se o studium dogmatiky, lunkova a jsem 6 let knìzem. Pøed a protože dogmatika je také velmi dvìma roky jsem ukonèil službu obsáhlá, tak tím mým dogmaticadministrátora farnosti Skalice kým údìlem je kristologie. u Frýdku-Místku, a na to místo Èas rychle utíká. I to moje dvounastoupil bývalý tøinecký kaplan leté pozastavení se ve školní lavici a P. Radek Drobisz. Možná, že nìkteré v univerzitních knihovnách pomalu z vás pøekvapím informací, že tyto konèí a èeká mì opìt stìhování do poslední dva roky jsem byl tøinec- nìkteré z farností naší diecéze. Rád kým kaplanem, nebo jak se oficiálnì bych si sebou odvezl nejen tu dnes øíká farním vikáøem. Bylo to spoustu knížek, ale pøedevším to co mé formální zaøazení do diecéze oživuje a èiní krásným náš život bìhem studia, které v souèasné dobì z víry: tu mnohotvárnost života dokonèuji v Øímì. Právì zde, ve v Církvi, která pramení z osobní Vìèném mìstì, jsem se nedávno zkušenosti a vztahu ke Kristu. Chtìl setkal s rodinou Kozokovou, jejímž bych popøát vám všem tøineckým prostøednictvím posílám zatím ještì opravdovou radost ze života s Krisstále z Øíma, pøesnìji z èeské papež- tem v Církvi, a se vám daøí v síle ské koleje sv. Jana Nepomuckého, Božího Ducha uchovávat, prohlubotìchto pár øádkù. Mìl bych zároveò vat a pøedávat jiným poklad víry. asi objasnit, proè to studium tady. I když jsem byl nepøítomen ve Pøed 10 lety, v dobì vzniku naší farnosti, chtìl jsem pamatovat ostravsko-opavské diecéze, jsem byl v modlitbì na našeho pana faráøe foto Pavel Zuchnický ještì olomouckým arcibiskupem Otce Františka, kaplana Otce Jana, poslán coby bohoslovec na zdejší také na kandidáta knìžství z tøinec- Papežskou Lateránskou universitu, ké farnosti Zdeòka Gibiece, se ktepo ukonèení formace jsem strávil rým jsem mìl loni pøíležitost se zde jáhenský rok ve vojenské uniformì, v Øímì setkat, a v neposlední øadì následovalo roèní kaplanování jsem chtìl být v modlitbì spojen v Karviné, pak stìhování do již s vámi se všemi. A na pøímluvu zmínìné Skalice, kde jsem už sám apoštolských knížat, sv. Petra a sv. mìl zodpovìdnost za vedení farnosti Pavla, Bùh žehná celé tøinecké po dobu tøí let. Z pastoraèních farnosti! aktivit jsem se vrátil zpìt ke studo- P. Roman Czudek, Øím, 11. èervna 2006

4 Pou do Vìèného mìsta Na zaèátku èervna se vypravili na prodloužený víkend do vìèného mìsta Øíma èlenové redakce MOSTu, manželé Iveta a Marian Kozokovi. Nebyl to tentokrát organizovaný zájezd, poutní zájezd èi nìco podobného, ale jejich takøíkajíc soukromý podnik, o kterém si chci teï s nimi popovídat a tím snad inspirovat i nìkteré z vás pro pøípadnou prázdninovou cestu. MOST: Øím jste navštívili po vlastní ose. pøispìla zejména ochota a pomoc P. Romana zabezpeèují èeské øádové sestry, boromejky. Kdy a jak jste pøišli na tento nápad? Czudka vìnovat svùj drahocenný èas, kdy se Nìkolik pokojù je urèeno pro hosty stálých Kozokovi: Všechny cesty vedou do Øíma, tvrdí pøipravoval na zkoušky návštìvì ze své obyvatel domu, a to byl i náš pøípad Takže jedno staré pøísloví. Asi každý katolík má pøání farnosti. A tady ještì jednou co nejsrdeènìji Nepomucenum není poutní dùm, ale spíš nìco alespoò jednou za život se podívat do Øíma, Pán Bùh zapla Otèe Romane! jako èeský knìžský semináø nebo ubytovací mìsta, kde je hrob sv. Petra, kde sídlí Svatý zaøízení v Øímì. Souèástí domu je i opravdu MOST: Proè jste si vybrali zrovna tuto roèní Otec a kde má naše církev takøíkajíc svoje velmi pìkná kaple. dobu? srdce. My jsem doposud nemìli možnost Kozokovi: Pùvodnì jsme chtìli v kvìtnu, ale to MOST: Jakými dopravními prostøedky jste Vìèné Mìsto navštívit a rùzné organizované nebyly už vhodné letenky a ubytovací kapacity se po Øímì pohybovali? zájezdy se nám z rùzných dùvodù vyhýbaly. v Nepomucenu. Èeský poutní dùm Velehrad Kozokovi: Všelijak. Hlavní zpùsob pøesunu byl Øekli jsme si, že takový prodloužený víkend (který údajnì leží blíž Vatikánu) je snad plný rok pochopitelnì pìšky, zejména z Nepomucena na v Øímì by možná nyní staèil, koneckoncù dcera dopøedu ( ) a v Nepomucenu byl volný pokoj metro ve stanici San Giovanni. Pìšky jsme taky má teprve 11 let a nejde jí vše ukázat zrovna o druhém èervnovém víkendu. Takže absolvovali úsek centrem starého mìsta od najednou. Abychom si vše v Øímì náležitì jsme to sladili a jeli. Jo, a papež byl zrovna Piazza Spagna pøes Piazza Navona až ke prožili a prohlédli, k tomu zcela jistì jediná taky doma a navíc tam nebyla žádná velká Koloseu a dál k Lateránu. Naší oblíbenou návštìva staèit nebude. Dùležitým impulsem akce, kdy pak není ve Vatikánu k hnutí a tudíž trasou byla Via Merulana od Lateránské baziliky byla zajímavá nabídka letecké spoleènosti se nikde nedostanete a nic nevidíte. k bazilice Santa Maria Maggiore. Mimo- SkyEurope Airlines, která od konce dubna 2006 chodem, dva dny po našem odjezdu z Øíma zaèala nabízet lety z Prahy-Ruzynì do Øíma- MOST: Øím velké mìsto, s obrovským tudy Svatý Otec Benedikt XVI vedl prùvod Fiumicino za zajímavé ceny, kdy zpáteèní poètem památek to snad není možné Božího Tìla a celá ulice byla vyzdobena a letenka pro jednu osobu se pohybuje již kolem zvládnou bez nìjakého prùvodce? pøipravena na tuto výjimeènou událost. Pìšky 2 tisíc Kè, samozøejmì pøi dostateènì vèasném Kozokovi: No, dá i nedá. Mìli jsme Otce jsme se taky vydali od Santa Maria Maggiore zabookovaní skrze net. Toto se nám povedlo Romana, který nám ukázal 4 baziliky vìtší a k další známé bazilice Sv. Køíže Jeruzalemcelkem bez problémù, a let z Prahy do Øíma 1 baziliku menší. Do Vatikánu jsme se vypravili ského. Z letištì, na letištì a k Bazilice Sv. Pavla trval asi 110 minut, což byla taková milá sami, mapu jsme mìli a jazykovì jsme to taky za hradbami nás zavezl autem P. Roman kratochvíle spojená s výhledem na krásu zvládli, by vztah Italù k angliètinì není valný Czudek, který po Øímì jezdí bravurnì a Božského díla z výšky 12 km. Koneckoncù, S vìtšinou se domluvíte stejnì pouze italsky a s pøehledem, což vyžaduje dávku odvahy, posuïte sami: z Øíma jsme odlétali v 15.15, to v EU jsou od zaèátku. A ve Vatikánu se taky umìní, dobré brzdy a hlasitý klakson. v 17.05 pøistáli v Ruzyni, pak taxík, v 18.00 nedá ztratit, tam jsme byli taky sami, stejnì tak jsme již byli v Praze-Holešovicích na nádraží, na Piazza Spagna (známé Španìlské schody), MOST: Vaší prioritou byl jistì Øím køes an- odkud Pendolino vyjelo v 18.30 a v 21.50 bylo u fontány Di Trevi nebo v Koloseu. Vìtšina ský, co všechno je možné z nìj uvidìt v tak v Ostravì. Kamarád autem nás zavezl do Tøince dùležitých informací je v angliètinì. Ale chtìli krátké dobì? a v 22.30 jsme byli doma. Za 7 hodin a 15 bychom doporuèit jednu vìc: pokud nemáte Kozokovi: První den jsme mimo jiné spolu minut z Øíma do Tøince se dá,..nemyslíte? No, moc èasu na Øím, tak si kupte jeden ze dvou s Otcem Romanem navštívili baziliku Svatého ale abychom se vrátili ještì k otázce: naše vyhlídkových zájezdù odkrytým patrovým køíže v Jeruzalémì, která je titulárním chrámem cesta byla takøíkajíc návštìvou èlenù redakce autobusem. Za necelé dvì hodiny nás provezli pražského kardinála Miloslava Vlka. Byla podle MOSTu u našeho tøineckého kaplana, P. Ro- po všech dùležitých pamìtihodnostech a atrakmana Czudka, který (což možná nevíte) byl od tivních místech Vìèného Mìsta a tento výlet kým na pøání své matky svaté Heleny, která tradice postavena císaøem Konstantinem Veli- roku 2004 do 30. èervna 2006 druhým opravdu stál za to. Tam i snáze pochopíte, co to nechala pøivézt do Øíma z Jeruzaléma ostatky tøineckým kaplanem (pouze na papíøe, z formál- je napøíklad hodnì aut, velké mìsto, svatého køíže, tabulku z køíže, høeb použitý pøi nì nutných dùvodù) a tak jsme se vypravili italský øidiè (klobouk dolù pøed nimi), pochoudìlat s ním rozhovor typu Jak se mají, co píte, že i bìhem jízdy na skútru pøeplnìnými Tomáše a také bøevno z køíže dobrého lotra. Pak ukøižování Krista, trn z trnové koruny a prst sv. dìlají. Èlánek P. Romana pøinášíme na jiném ulicemi se dá souèasnì psát i esemesky jsme navštívili baziliku sv. Jana v Lateránì, místì tohoto MOSTu. Jak víte, sehnat dobré a která je biskupským kostelem papeže. V tomto pøitom cenovì pøijatelné ubytování v Øímì není MOST: Ubytováni jste byli v Èeské papežské chrámu je nádherný gotický baldachýn na žádná legrace, ale využili jsme konexí : koleji Nepomucenum. Mùžete nám pøiblížit papežským oltáøem, pùvodní, bohatì zdobená P. František nám zprostøedkoval první kontakt tento dùm, jeho historii, poslání,? podlaha. Zvláštním zpùsobem na nás zapùs P. Romanem Czudkem a on nám zajistil velmi Kozokovi: Tento krásný a stylový objekt leží sobilo Lateránské námìstí s tyèící se vìží pìkné ubytování v èeské papežské koleji v jihovýchodní èásti Øíma a byl postaven v roce baziliky a vedle šestiproudá silnice Via Appia Nepomucenum, která se nachází asi 15 minut 1928 za peníze èeských katolíkù. Jeho poslá- Nuova a na ní troubící symboly nové doby. pìšky od Lateránské baziliky. Do Vatikánu je to ním od zaèátku bylo zajistit ubytování a vytvoøit Kolik lidí, poutníkù ze všech koutù svìta už sice 9 stanic øímským metrem, ale za 45 minut zázemí pro studium èeských klerikù a knìží prošlo tímto námìstím? Pak jsme pokraèovali se tam dá v pohodì pøesunout (vystupovat na v Øímì, na tamìjších svìtoznámých katolic- do baziliky Santa Maria Maggiore. Døívìjší stanici San Ottaviano-San Pietro). Ani nás kých univerzitách a teologických fakultách. název "Panny Marie Snìžné" má pùvod v v metru neokradli, pøed èímž jsme byli varováni V období komunismu toto bylo místo, kde legendárním vyprávìní, že místo, kde mìl být samotnou ochrankou metra. Otec Czudek byl bydleli èeští knìží emigranti, studenti, kostel postaven, se v srpnu pokrylo snìhem. vùbec naším perfektním hostitelem, pøijel pro bohoslovci, kteøí napøíklad emigrovali (nebo Obdivovali jsme tady úchvatný zlatý kazetový nás autem na obrovské letištì Fiumicino, zavezl museli emigrovat) a chtìli se vìnovat svému strop, který je snad dílem Sangalla, krásnou do Nepomucena, èásteènì dìlal i prùvodce, duchovnímu povolání. V souèasné dobì je tam mozaikovou podlahu. V tomto chrámì je nejhostitele v Nepomucenu a nakonec nás zase z ÈR asi 26 knìží a bohoslovcù, èeský rektor a vìtší zvonice v Øímì.Další den byla nedìle a tu autem hodil na 40 km od mìsta vzdálené prorektor. Jelikož se jedná o velký objekt jsme si vyhradili na Vatikán. Vatikán je stát ve letištì (tak velké, že na odletový gate jede (obehnaný zdí, s krásnou palmovou zahradou, státì a vznikl v roce 1929 na základì dohody vláèek..). Takže suma sumárum: nápad byl náš prostì oáza klidu v rušném mìstì) a náklady na mezi Mussolinim a svatým stolcem. Bazilika sv. prostì jsme si chtìli udìlat hezký víkend a jeho provoz nejsou malé, poskytuje ubytování i Petra byla vystavìna nad hrobem sv. Petra. poznat místa nám tak vzácná. Ale k úspìchu knìžím a studentùm z afrického Konga. Kuchyò Nad obìtním stolem je bronzový baldachýn,

5 hlavní dílo Berniniho. Pod ním je hrob svatého skrze kontrolní rámy používané napø. na zachovalé Aureliánské hradby, Forum Roma- Petra. Chrám je mimo jiné vyzdoben Braman- letištích, ale odbavení bylo relativnì rychlé a num, Titùv oblouk, monument Øíma památník tem, Raffaelem, Sangallem a Michelangelem. plynulé, takže dlouhé fronty se daly pøežít. Oltáø vlasti z bílého vápence s pozlacenou Nádherná je socha sv. Petra sedícího v køesle, jezdeckou sochou Viktora Emanuela II. Prošli držícího v ruce klíèe a žehnajícího druhou rukou. MOST: Jak jste ji žmínili, v nedìlní poledne jsme Španìlské schody, kde si dávají Bohatou výzdobu baziliky nelze popisovat. jste si nenechali ujít modlitbu Andìl Pánì dostaveníèko studenti, umìlci, poulièní malíøi, Èeský národ má v bazilice oltáø sv. Václava, na svatopetrském námìstí? turisté. Osvìžili jsme se u fontány Di Trevi, našeho národního svìtce. Chvíli se tiše mod- Kozokovi: Samozøejmì, v nedìli Nejsvìtìjší která zabírá prùèelí celého domu. K této fontánì líme, zastavíme se i v boèní kapli s Nejsvìtìjší Trojice po návštìvì mše svaté v bazilice sv. se váže povìst, že kdo vhodí do fontány minci, svátostí. Neradi se louèíme s nádherou Petra, kterou sloužil nám bohužel neznámý urèitì se do Øíma vrátí. Prošli jsme si nejkardinál, jsme se snažili co nejdøíve pøesunout pìknìjší barokní námìstí Piazza Navona s fon- monumentu naší církve, procházíme ven kolem kropenek ve tvaru nádherných lastur, které drží na nìjaké výhodné místo na svatopetrském tánou ètyø øek a pøedevším vyhlášenou italskou dva andìlíèci. Míøíme do podzemí ke hrobùm námìstí, co nejblíže oknu Svatého Otce zmrzlinou, kterou na tomto námìstí prodávají papežù a hrobu sv. Petra. Je to nepopsatelné v posledním patøe Apoštolského paláce. Nebylo ve tvaru velkých èokoládových koulí a která a úžasné stát kousek od hrobu skály sv. to jen tak, o dobrá místa byl docela boj, ale v horkých øímských dnech nejednou pøišla Petra. Pak již naše kroky míøí na námìstí sv. jelikož jsme tam pøišli zhruba v 11:15, tak jsme vhod. Prošli jsme Koloseem, které je dnes již Petra, kde se spolu se Svatým Otcem a davem docela dobøe vidìli a dcera dokonce mávala na z velké èásti znièené. Má ètyøi poschodí. Tyèí dalších poutníkù modlíme Andìl Pánì a cítíme papeže èeskou vlajkou. Krátce pøed poled- se tu bronzový køíž z roku 1926, který pøipomíná tu obrovskou radost a sounáležitost s naší nem byla z okna spuštìna papežská zástava a umuèení køes anù za dob císaøù. Nestihli jsme všeobecnou, katolickou církví, sounáležitost pøesnì v poledne se v oknì objevila bílá posta- zdaleka všechno za tak krátký èas. Pøedevším k bratrství s Ježíšem. V úterý pøed odjezdem na va papeže. V ten moment byl na zaplnìném slavnou Sixtinskou kapli, Vatikánská muzea letištì jsme navštívili baziliku sv. Pavla za námìstí aplaus jako nìkde na koncertì nebo na a nedošli jsme ani na slavné Svaté schody. hradbami. Je po sv. Petru ve Vatikánu druhou fotbale, vznikla skvìlá atmosféra radosti Jsou to prý schody, po kterých kráèel Kristus nejvìtší bazilikou Øíma. Stojí na místì, kde byl a takové jednoty. Shodli jsme se, že jsme oba k Pilátovi a dnes prosebníci zdolávají schody pohøben sv. Pavel. Chrám znièil roku 1823 požár v tu chvíli cítili, že jsme moc š astní z toho, že v kleèe a pøednášejí své prosby. Ale nezáleží na a musel být znovu vybudován. Na velkém jsme byli vychováni svými rodièi jako katolíci, tom, jak dlouhou dobu tu strávíte, nikdy to nádvoøí nás vítá socha sv. Pavla. Obrovský že mùžeme být èleny naší jednotné a vše- nebude dostatek. chrám má 80 sloupù. U stropu jsou kulaté obecné církve, která je opravdu celosvìtová. medailóny s portréty papežù. Vedle nás byli napøíklad poutníci z daleké Vene- MOST: A co souèasný Øím, chtìli byste žít zuely, Egypta a samozøejmì ze sousedního ve mìstì s takovou historii? MOST: Svatopetrský chrám - hrob Svatého Polska. Dvacetiminutové setkání se Svatým Kozokovi: Øím je opravdu vìèným mìstem. Otce Jana Pavla II., slyšel jsem, že je to Otcem Benediktem XVI, by takto jen na Je toho tady tolik k vidìní. V souèasném Øímì v posledním roce jedno z centrálních míst dálku od jeho okna na námìstí, patøilo mezi bychom žít asi nechtìli. Mìsto žije moderním této baziliky? nejkrásnìjší a nejemotivnìjší okamžiky našeho každodenním životem s ulicemi plnými lidí, Kozokovi: To je urèitì pravda, by fronta pobytu v Øímì. poulièních umìlcù, kaváren, ovocných trhù. Je èekajících do podzemí svatopetrské baziliky to obrovská metropole (cca 3,5 mil. obyvatel) nebyla tak dlouhá jako na výtah do kupoly MOST: V dobì, kdy jste byli v Øímì, v našem s obrovským automobilovým provozem, baziliky nebo do vatikánských muzeí (vèetnì rádiu zpívala zpìvaèka Marika Gombitová s obrovským množstvím turistù a všemi jevy, návštìvy svìtoznámé Sixtinské kaple). Mìli píseò Koloseum, tak jsem si na vás co taková situace pøináší. Øím staèí navštívit, jsme celkem štìstí, že zrovna u hrobu Jana vzpomnìl, že možná zrovna v tu dobu se podívat se, vychutnat si jeho krásy a nenacházíte Pavla II nebyl v ten moment nával a tak jsme nìkde v tìchto místech. Prohlédli opakovatelné pamìtihodnosti a zase se vrátit mìli možnost i na chvíli kleknout a pomodlit se. jste si také Øím antický? do našeho klidného kraje Ale urèitì se tam Každopádnì jeho hrob je místem, kde je stále Kozokovi: Øím byl vybudován na 7 pahorcích chceme zase nìkdy podívat ještì tam zùstalo hodnì poutníkù a stejný poèet poutníkù je snad Kapitol, Palatin, Aventin, Quirinal, Viminal, mnoho, co bychom chtìli vidìt. Více než 2500 jen u hrobu sv. Petra. Jinak svatopetrská Esquilin, Caelius. Pozdìji byly pøipojeny let stará historie má opravdu co vyprávìt. Ale bazilika je neustále plná lidí, pøístup do ní je jen Janiculum a Vaticanus. Vidìli jsme z èásti spíš v mìsících, kdy je chladnìji, èerven už je dost teplý, o letních mìsících ani nemluvì MOST: Na závìr otázka zcela praktická. Je takový nìkolikadenní výlet po vlastní ose do Vìèného mìsta finanènì nároèný? Kozokovi: Jak se to vezme, záleží na úhlu pohledu. Levná záležitost to zcela není, ale když si to dáte jako prioritu, tak nelitujete utracené koruny a eura. Hlavnì placení eurem je pøece jenom pro nás citelné, nesmíte všechno poøád násobit tøiceti a porovnávat s cenou doma, protože si zkazíte celý dojem Když nechcete utrácet za cestování, tak sice ušetøíte, ale zase nic neuvidíte. Øím ale je dle našeho názoru místem, kde stojí za to zajet. Koneckoncù se øíká, že všechny cesty vedou do Øíma. A už jedete do Øíma pro prožitek modlitby, pro pohled na Svatého Otce, pro zhlédnutí památek, èi z pouhé zvìdavosti nikdy neodjedete s prázdnou. Milí Kozokovi, dìkuji vám za vaše postøehy a støípky z Vìèného mìsta a vìøím, že pokud jste nìkterého z našich ètenáøù inspirovali k podobné cestì, posloužíte mu svoji radou a zkušenostmi. Stanis³aw Janczyk

6 Pielgrzym Jan Paweł II oraz duchowe przeżycia i radość z wspólnego pielgrzymowania Nie pragnij niczego dla siebie, dobrego ani G³owa Koœcio³a Katolickiego! Rok 1991 by³ pod grupa pielgrzymkowa ze swoj¹ wyznaczon¹ z³ego: chciej dla siebie jedynie tego, czego Bóg znakiem wielkich przygotowañ do pieszego tras¹. Od samego pocz¹tku jest otwarta na chce. pielgrzymowania na spotkanie z Ojcem wszystkich pielgrzymów. Brali w niej udzia³ Staniesz siê œwiêtym, jeœli bêdziesz mia³ Œwiêtym na VI Œwiatowe Dni M³odzie y na pielgrzymi z ró nych miejscowoœci Polski i mi³oœæ, jeœli potrafisz czyniæ te rzeczy, które nie Jasnej Górze. By³o to coœ niesamowitego! Czeskiej Republiki. obra aj¹c Boga sprawiaj¹ przyjemnoœæ innym, Odczuwa³o siê, jak bardzo jesteœmy spragnieni W tym roku piesza pielgrzymka Zaolzie Jasna choæ wymagaj¹ wielkiego wysi³ku od ciebie. S³owa Bo ego, jakim lekarstwem dla ducha Góra rozpocznie siê 22 lipca (dla jab³onkowjest spotkanie z Janem Paw³em II, a przede Nie martw siê, jeœli twoja praca wydaje siê skich parafian szeœciodniowa, dla karwiñskich wszystkim, jak wspaniale odbierane jest przez teraz bezowocna. Kiedy zasiewa siê œwiêtoœæ, - siedmiodniowa). Druga forma pielgrzymowa- ogromne rzesze m³odych ludzi ³akn¹cych i niczego siê nie traci, inni pozbieraj¹ owoce. nia to od 14 lat dwudniowa pielgrzymka szukaj¹cych kogoœ, kto ich zrozumie... Po raz autokarowa. W dniu dojœcia do Czêstochowy Sam z siebie bez pomocy ³aski, nie mo esz pierwszy pojechaliœmy do Rzymu w roku 1993. pielgrzymi autokarowi razem z pieszymi modl¹ zdzia³aæ nic po ytecznego, poniewa zerwa³byœ By³a to pielgrzymka autokarowa organizowana siê u stóp Matki Bo ej, nastêpnego dnia jedynie swoj¹ wiêÿ z Bogiem. Natomiast z po- w Jab³onkowie. Za poœrednictwem tej pielg- odwiedzaj¹ ró ne wybrane sanktuaria. W tym moc¹ ³aski potrafisz wszystko. rzymki zyskaliœmy wiele ³ask Bo ych (t¹ roku bêdzie Msza œw. w Bazylice Mniejszej JoseMaria Escriva najwa niejsz¹ spraw¹ by³a beatyfikacja siostry w Kalwarii Zebrzydowskiej oraz modlitwa i Faustyny) i œwiat³o poznania, by zacz¹æ zwiedzenie Muzeum Jana Paw³a II w Wadoprzygotowywaæ i organizowaæ, oprócz pie- wicach. Równolegle zawi¹za³a siê duchowa Ka dy, kto w jakikolwiek sposób móg³ zapoznaæ szych, tak e pielgrzymki autokarowe. Na Placu forma pielgrzymki. Korzystaj¹ z niej ludzie, siê z bogactwem przekazu lub zetkn¹æ siê Œwiêtego Piotra w Rzymie zrodzi³a siê myœl którzy z ró nych przyczyn nie mog¹ uczestniosobiœcie z Janem Paw³em II, pozostaje na o dwudniowej pielgrzymce autokarowej do czyæ w pieszej czy te autokarowej pielgrzymzawsze pod wra eniem jego wielkiej i szla- Czêstochowy i do agiewnik, gdzie y³a i mod- ce. Chodzi o duchowe uczestnictwo w czasie chetnej osobowoœci, yczliwoœci, serdecznoœci li³a siê siostra Faustyna. W roku 1994 poje- trwania pieszej pielgrzymki, form¹ prze ywania i mi³oœci wobec bliÿnich. W ostatnich dniach chaliœmy do Rzymu ju z naszej parafii, z Cz. codziennej Mszy œw., ró añca i innych modlitw, swego ycia w jednym z swych rozwa añ Cieszyna. W³aœnie wtedy dosz³o do pierwszego by w ten sposób po³¹czyæ siê z pieszymi napisa³: Œwiat potrzebuje dziœ bardzo zrozu- osobistego spotkania z Ojcem Œwiêtym Janem pielgrzymami. Po raz czwarty w tym roku wymienia i przyjêcia Bo ego Mi³osierdzia. Panie, Paw³em II by³o to wielkie prze ycie! Po raz rusza IV Pielgrzymka Rowerowa Zaolzie który przez swoj¹ œmieræ i zmartwychwstanie drugi mieliœmy mo liwoœæ krótkiej rozmowy Jasna Góra. Razem z pieszymi i autokarowymi objawiasz mi³oœæ Ojca, wierzymy w Ciebie i z Ojcem Œwiêtym w ramach Pielgrzymki pielgrzymami bêd¹ uczestniczyæ w uroczystej z ufnoœci¹ wypowiadamy Jezu, ufam Tobie, Jubileuszowej do Rzymu, w roku 2000. By³o Mszy œw. w Kaplicy Matki Bo ej Czêstomiej mi³osierdzie nad nami i nad ca³ym jeszcze wiele pielgrzymek zwi¹zanych ze chowskiej. Jaki jest sens pielgrzymowania?...- œwiatem. Ludzkoœci, która niekiedy wydaje siê spotkaniem z Ojcem Œwiêtym, chocia ju nie Ca³e nasze ycie, to pielgrzymowanie. Oznacza zagubiona i zdominowana potêg¹ z³a i lêku, tak osobistych. By³ wyjazd do Tarnowa z okazji to, e cz³owiek wêdruje a wêdruje dziêki jakiejœ zmartwychwsta³y Pan ofiaruje w darze sw¹ beatyfikacji Karoliny Kózkówny, do O³omuñca nadziei, która nie tylko podtrzymuje go w jego mi³oœæ, która przebacza, jedna i na nowo kanonizacja œw. Jana Sarkandra, B³onia Kra- wêdrówce, ale równie daje pewien smak otwiera duszê na nadziejê. Jest to mi³oœæ, która kowskie i inne. Odczuwaliœmy wielk¹ potrzebê ycia. Prawdziwym skarbem pielgrzyma jest nawraca serca i obdarza pokojem. uczestniczenia we Mszy œwiêtej nad grobem spotkany na drodze cz³owiek, który mu wska e Jan Pawe³ II przekaza³ niezwykle wa n¹ lekcjê Ojca Œwiêtego. Dlatego w tym roku przygo- drogê, pomo e, wesprze, choæby na chwilê. XXI wiekowi, e to kultura, a nie polityka czy towaliœmy pielgrzymkê do W³och Œladami Cz³owiek ten bêdzie drogowskazem, ³ask¹, ekonomia jest najwiêkszym motorem historii. Œwiêtych. Byliœmy jednak zmuszeni pielg- radoœci¹, bratem, siostr¹ i przede wszystkim Pokaza³, e wiara chrzeœcijañska mo e byæ i rzymkê wycofaæ z powodu braku paru chêt- wiar¹, e nikt nie jest sam, e mo na polegaæ jest narzêdziem do osi¹gniêcia wolnoœci. nych. Ojciec Œwiêty podczas spotkañ prosi³ nas w razie potrzeby na pomoc ze strony innych. Ca³ym sercem trzeba uwierzyæ w to, e ta o modlitwê. Wieczór Jana Paw³a II to spot- Zw³aszcza w dzisiejszym œwiecie, kiedy ka dy sama moc jest tak e w nas. Przemieniaj¹c kania w pierwsze soboty miesi¹ca od godz. myœli wy³¹cznie o sobie, o swoich wygodach, nasze serca, przemieniamy œwiat. 20.30 do godz. 21.45, które odbywaj¹ siê o swoim egoistycznym ja wymiar W pierwsz¹ rocznicê œmierci Ojca Œwiêtego w naszym koœciele w Czeskim Cieszynie. ¹cz¹ prawdziwej solidarnoœci i autentycznej chêci Jana Paw³a II w koœciele Najœwiêtszego Serca w sobie modlitwê i refleksjê, która ma nam niesienia pomocy innym jest nie do zast¹pienia Pana Jezusa w Czeskim Cieszynie w ca³odnionauczania Ojca Œwiêtego i umacniania siê Jego doœwiadczenia ma niezwyk³¹ wartoœæ. Nasi pomóc w systematycznym powracaniu do i nie do opisania. Zdobycie takiego w³aœnie wym programie, oprócz uroczystej Mszy œw. i wystêpów chórów, zosta³a otwarta w salce œwiadectwem wiary. Piêknym owocem parafianie z Trzyñca i okolicy jeszcze pe³niej parafialnej wystawa nazwana Jan Pawe³ II spotkañ by³o przygotowanie w rocznicê œmierci mog¹ prze ywaæ dni pielgrzymki, poniewa w naszych sercach. Dziêki zrozumieniu naszetawy Jan Pawe³ II w naszych sercach. Nadal ks. Jan Mazur nasz ojciec duchowy. Stale ukochanego papie a uroczystego dnia i wys- razem z pielgrzymami ju po raz drugi wyrusza go ksiêdza proboszcza Fr. Vrubla, tak e parasiê spotykamy, prosz¹c o rych³¹ beatyfikacjê i mamy w pamiêci radoœæ z wspólnego spotfianie z Trzyñca i okolicy mogli obejrzeæ przykanonizacjê Ojca Œwiêtego. kania i wspólnej modlitwy w czasie nocnego najmniej czêœæ tej wystawy w naszym koœciele œw. Alberta w dniach od 19.6. do 25.6.. Pañstwo Jadwiga i Franciszek Frankowie czuwania na Jasnej Górze w ubieg³ym roku. Pierwotnych twórców wystawy - pañstwa przywieÿli z sob¹ wiele piêknych albumów Ci, którzy pragn¹ yæ w radoœci i szczêœciu, Jadwigê i Franciszka Franków z Czeskiego z ró nych pielgrzymek, które organizuj¹ ju 16 powinni czyniæ to, co wartoœciowsze. Cz³owiek Cieszyna goœciliœmy na spotkaniu Sympatyków lat. Jak wspomina pani Jadwiga 7 sierpnia poszukuj¹cy jedynie przyjemnych doznañ Radio Maryja w sobotê 24 czerwca. Ciekawie 1991 roku wyruszy³a pierwsza pielgrzymka cielesnych, czy mi³ych stanów emocjonalnych, opowiadali o swoich spotkaniach z Ojcem z Zaolzia na Jasn¹ Górê w ramach VI Œwia- nie dozna nigdy radoœci. Radoœæ jest zarezer- Œwiêtym Janem Paw³em II.: towego Dnia M³odzie y na spotkanie z Ojcem wowana dla ludzi pog³êbionych duchowo, Œwiêtym Janem Paw³em II. By³a to bardzo Pierwsze spotkanie mia³o miejsce podczas którzy potrafi¹ kierowaæ siê mi³oœci¹ i odpo- mocna motywacja. O g³êbokim prze yciu tej pielgrzymki Jana Paw³a II na Velehrad. By³o to wiedzialnoœci¹, którzy zapominaj¹ o sobie i pielgrzymki œwiadczy fakt, e to nasze prze ycie mocno zabarwione eufori¹, bo nikt staraj¹ siê byæ dobrym darem dla innych, wêdrowanie do Matki Bo ej sta³o siê tradycj¹. parê lat wstecz nie mia³ odwagi pomyœleæ, e którzy ucz¹ siê kochaæ siebie i innych tak, jak Od tego czasu corocznie rusza piesza pielgtak blisko nas bêdzie goœci³ Ojciec Œwiêty! Chrystus nas pierwszy pokocha³. rzymka z Czeskiego Cieszyna jako samodzielna Irena Szymonikowa

Ladislav Simajchl: Naše role při nedělní bohoslužbě (24) ZÁVĚR MŠE Naše mše svatá není nìjaká vzpomínková náš. se vydáme na pochod do zítøka. slavnost, je to setkání s živým Pánem. Každou (Václav Renè podle H. Oosterhuise) Závìreèné obøady mají upevnit a zvýraznit vše, úèastí na mši stavíš most mezi sebou a Spoleèné díkùèinìní v meditaci uzavírá knìz co v nás za celou bohoslužbu vzniklo. Zhmata- Bohem. Uzavíráš s Bohem smlouvu. kratièkou modlitbou, nìkolika jemnì brouše- telnit pocit sbratøení, spoleèenství. Jakými Kdo byl na mši, nebude už osamìlý, nepùjde nými vìtami. prostøedky? domù sám. Mùže poèítat s tím, že Bùh je Pak vyslechneme oznámení týkající se života - Spoleèným tichým díkùèinìním. Aby se s ním. Ovšem, musí sám tu smlouvu respekto- farního spoleèenství, knìz nám dá požehnání všichni ve stejném rytmu mohli pohøížit do vat a zachovávat. Úèast na mši sjednocuje a rozesílá nás jako Ježíš apoštoly: Pán je teï meditace, musí knìz ohlásit délku ticha a pranaši vùli s vùlí Boží. Otvírá nám oèi - èiní nás s vámi! Jdìte tedy ve jménu Pánì a rozdávejte videlnì ji dodržovat - aby s tím všichni mohli vidoucími. Otvírá naše ruce, èiní nás milujícími. chléb jeho lásky dál. Naplòte láskou Kristovou poèítat. Jinak z ticha zbude jen èekání, kdy se Stojí za to vynaložit kus úsilí, abychom na mši ten kousek svìta, kde žijete a pracujete. - Žijte knìz zvedne k modlitbì. Dále je tøeba obèas nebyli pasivními statisty, ale živými úèastníky. v jeho svobodì a osvobozujte druhé. naznaèit motivaci - zaè dnes zvláš dìkovat, Dokážeme to? Zní to krásnì - tady v kostele - øíkal mladý prosit. A za tøetí je tøeba nauèit opravdovému Mudroval tuhle po výkladu mše svaté rozšafný køes an - to o tom osvobození, vykoupení, tichu (kopání nohama do lavice, hrkání židlí, mládenec:, Ve mši svaté je to jedna pøíprava copak o to. Ale nìjak si s tím nevím rady. Já to šustìní papíru, kašlání a smrkání, nìkdy za druhou. Nic tu není bez pøípravy: je pøíprava všechno nikde kolem sebe mimo kostel dokonce i pobíhání ministrantù). Ale pozor: ne na bohoslužbu - vstupní obøady. Je pøíprava na nevidím. Co se od èasù Ježíšových zlepšilo? kárat lidi jako neposedné žáèky! Bez nervozity, ètení, na evangelium. Je pøíprava obìtních Já mám dojem, že dnes je na svìtì víc podlosti rozmrzelosti; jen tím, že mluvíme o Hostu, na darù, pøíprava na Eucharistickou modlitbu, pak a zloèinù, než bylo tenkrát. Že dnešní lidé jsou kterého s Marií s láskou pohlížíme. pøíprava na svaté pøijímání. - Není tìch pøíprav rafinovanìjší a bezcitnìjší, než byli tenkrát. Kde - Modlitbou po pøijímání. Abychom ji mohli trochu moc? - Knìz mu øekl: Bez práce je tedy to vykoupení a osvobození, o kterém se pøednést se správným dùrazem, pamatujme na nejsou koláèe, bez pøípravy není slavnost. v kostele mluví? Není to jen zbožný sebe- to, co je jejím smyslem. Chléb se pøetvoøil A tos ještì zapomnìl tu hlavní,pøípravu': vždy klam? v Kristovo tìlo. My se máme jeho pøijímáním celá mše je vlastnì také pøípravou. Pøípravou Je dobøe, když takové pochybnosti vyslovíme od nedìle k nedìli stále víc pøetváøet do na všední život venku, pøípravou na tvùj život nahlas. Jen tak je možné na nì hledat a najít Kristovy podoby. vùbec. Nevšiml sis, že konec mše je vlastnì odpovìï. - Ohláškami. Mají už být mostem k životu zaèátkem: Jdìte teï ve jménu Pánì - to Ježíš nás opravdu vykoupil z høíchu. Ale to venku. Patøí sem ty události ve farnosti, které znamená: jdìte a dìlejte, co jste zde slyšeli, neznamená, že zlo ze svìta zmizelo. Každý se týkají všech. zažili. èlovìk má dál možnost volit zlo, nièit, trápit, Uvažovalo se i o jejich zrušení a nahrazení Proto je konec mše takový kratièký: chvilka uplatòovat násilí místo lásky. Bùh se èlovìku vývìskou u vchodu do kostela. Ale to by spoleèného ticha, modlitba a požehnání na nevnucuje - to pøece nejde ani u lidí, lásku si nebylo správné. Vývìsku si každý nepøeète cestu - a už jdìte! Jdìte s Boží silou, neste Boží vynutit. Bùh posílá k èlovìku Syna, aby mu a tiché ètení nenahradí ústní srdeèné pozvání svobodu dál. To spoleèné ticho po svatém nabídl pøátelství, aby se èlovìk od nìho nauèil k bohoslužbám, pochvalu, podìkování, popøápøijímání je pøekvapující a bylo zpoèátku žít ve svobodì pøed vášnìmi a zlými sklony. ní. Nikdy nemáme kárat, nikdy naøíkat. Co nezvyklé. Ba i trapné mùže nìkomu pøipadat - A nejen jedné generaci tehdejších lidé chtìl být neudìláš, neuškrabeš - øíká moudré pøísloví. jsme hluèící generace. Musíme se pøinutit, Ježíš pøítelem a uèitelem. Øíká i nám: Co nevychováš pochvalou, to káráním neabychom zklidnili tìlo, ruce k nehybnosti, ústa naslouchejte mému evangeliu - a budete slyšet spravíš. k mlèení, ubíhající myšlenky k zpomalení. Kdo mne. Konejte tuto hostinu na mou památku a já Ohlášky v pøedsíni na vývìsce mají také své se to nauèí, tomu je tato chvíle spoleèného budu i s vámi a ve vás. Pomohu vám, aby poslání. Budou tam vìci, které se netýkají ticha zvláš milou. Prožívá tu zvláš živì dobro bylo ve vás silnìjší než zlo - a tak vás všech, napø. mešní intence. Bude tam i vše, co vzájemnou pospolitost a Ježíšovu blízkost. osvobodím. Na mnì poznáte, že lásku nelze knìz ohlašoval, - aby si lidé mohli slyšené Když se pak už nauèíme tomuto soustøe- usmrtit, že je to neznièitelný základ svìta. upøesnit, pøeèíst i bìhem týdne. dìnému mlèení, pak je mùžeme obèas oživit i Proto to není sebeklam, ale zdroj veliké síly, - Propuštìním a požehnáním. Nezapomínejme dìkovnou písnièkou nebo slovem. když se tu scházíme, abychom naslouchali na formy rozšíøeného požehnání a na krásné Lektor nebo knìz øíká zcela zvolna, s pøestáv- evangeliu a posilovali se pokrmem lásky. A kdo žehnací modlitby v misálu. Zažil jsem kdesi, jak kami, myšlenky k meditaci, napø. takto: jste se nauèili opravdu slovo Boží slyšet, kdo knìz po Jdìte ve jménu Pánì dodal:... a Na tvé pozvání, Pane Ježíši, jsme pojedli umíte Hosta Ježíše do srdce pøijmout, potvrdíte roznášejte všude Boží pokoj! - Bylo to jako pokrm, o kterém jsi øekl: Toto je mé tìlo. to ze svého osobního zážitku. Ve mši svaté maminèino pohlazení na cestu do svìta. ' Dej, abychom porozumìli tvému daru. nám Ježíš dává svùj život a sílu na cestu - Je zvykem ještì zpívat na rozlouèenou. A jako dennì jsme pro udržení tìlesného k osvobození od zla. Èím víc jsme zajedno se Úvod do misálu s touto možností poèítá (èl. života, tak nám dávej i tento svatý pokrm, svým Vykupitelem, tím víc se stáváme 57). Je to vlastnì rozšíøení odpovìdi lidu: Bohu abychom duchovnì nevyhladovìli z nespra- schopnými jít a vysvobozovat druhé. díky! Mìla by to být pøedevším píseò dìkovná, vedlnosti a nelásky, které nás obklopují. Tvùj Pojïme se tedy celým srdcem zúèastnit aby vyjadøovala radost, chválu, ochotu jít a žít chléb lásky chceme podávat dál: spoleèenství se zmrtvýchvstalým Pánem. dle slyšeného. I píseò k svìtci týdne je tu na V dobrém slovì svému sousedovi, Dejme se od nìho poslat do svìta - jako místì. v pomoci tìm, s kterými pracujeme, v úsmìvu, apoštolové jeho lásky. - Bývalo zvykem i spoleèné modlení na konci kterým potìšíme. Poznámka pro knìze mše, kde se mìli všichni podøídit výbìru Pane, uèiò nás chlebem pro tento svìt, Mešní liturgie není pokojná podveèerní beseda, rùzných soukromých modliteb podle vkusu aby lidé skrze nás poznávali tebe, Boha lásky, kde se odpoèívá po denním shonu. Je to rùzných pøedøíkávaèù. To už snad s novou a nauèili se tì milovat. vlastnì zastavení pøed exodem, svátostné liturgií pøestalo. Každý má právo odcházet Dìkujeme ti. Chceme zùstat tvoji, jako ty jsi sbratøení, posilnìní a vyzbrojení pøed tím, než z kostela po vlastních nohou. Pokraèování pøíštì 7

8 Nedìlní a sváteèní liturgie v èervenci 13. nedìle v mezidobí (2.7.) 1. ètení: Mdr 1,13-15;2,23-24; 2. ètení: 2 Kor 8,7.9.13-15; Evangelium: Mk 5,21-43 Žalm: odp. Chci tì oslavovat, Hospodine, nebo jsi mì vysvobodil. ref. S³awiê Ciê, Panie, bo mnie wybawi³eœ. 14. nedìle v mezidobí (9.7.) 1. ètení: Ez 2,2-5; 2. ètení: 2 Kor 12,7-10; Evangelium: Mk 6,1-6 Žalm: odp. Naše oèi hledí na Hospodina, dokud se nad námi nesmiluje. ref. Do Ciebie Bo e wznoszê moje oczy. 15. nedìle v mezidobí (16.7.) 1. ètení: Am 7,12-15; 2. ètení: Ef 1,3-14; Evangelium: Mk 6,7-13 Žalm: odp. Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství a dej nám svou spásu! ref. Oka sw¹ ³askê i daj nam zbawienie. 16. nedìle v mezidobí (23.7.) 1. ètení: Jer 23,1-6; 2. ètení: Ef 2,13-18; Evangelium: Mk 6,30-34 Žalm: odp. Hospodin je mùj pastýø, nic nepostrádám. ref. Pan mym pasterzem, nie brak mi niczego. 17. nedìle v mezidobí (30.7.) 1. ètení: 2 Král 4,42-44; 2. ètení: Ef 4,1-6; Evangelium: Jan 6,1-15 Žalm: odp. Otvíráš svou ruku a sytíš nás, Hospodine. ref. Otwierasz rêkê, karmisz nas do syta. Svátek Promìnìní Pánì (6.8.) 1. ètení: Dan 7,9-10.13-14; 2. ètení: 2 Petr 1,16-19; Evangelium: Mk 9,2-10 Žalm: odp. Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí. ref. Pan wywy szony króluje nad ziemi¹. * * * Prázdninová soutìž Redakce Mostu vyhlašuje prázdninovou soutìž pro dìti a mládež naší farnosti. Pokud o prázdninách zažijete nìco pìkného, zážitek o který byste se chtìli podìlit i s ostatními, neváhejte a napište nám. Svùj prázdninový pøíbìh mùžete odevzdat èlenùm redakce nebo v Domeèku. Nejpìknìjší pøíspìvky otiskneme v našem èasopise a mladí spisovatele dostanou pìkné ceny. Slavnostní vyhodnocení probìhne na naší již tradièní zahradní slavnosti u pøíležitosti poutì v naší farnosti. Takže se tìšíme na vaše pøíbìhy, a už pouèné, humorné nebo zážitky, které obohatily Váš duchovní život. Krásné prázdniny Vám pøeje Redakce. most Poøad bohoslužeb v èervenci 1. Nedìle 2.7.2006 13. nedìle v mezidobí; Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. požehnání. Poslední nedìle v mìsíci 2. Pondìlí 3.7.2006 svátek sv. Tomáše, Mariánské veèeøadlo. apoštola. 11. V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají 3. Støeda 5.7.2006 Slavnost sv. Cyrila, v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, mnicha, a Metodìje, biskupa, patronù pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, Evropy, hlavních patronù Moravy ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní 4. Nedìle 9.7.2006 14. nedìle v mezidobí; èesky. 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 12. Každý ètvrtek od 16.00 a první pátek po 5. Úterý 11.7.2006 svátek sv. Benedikta, ranní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší opata, patrona Evropy. Svátosti Oltáøní. 6. Nedìle 16.7.2006 15. nedìle v mezi- 13. Každý pátek po ranní i veèerní mši svaté dobí; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s èesky. modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. 7. Nedìle 23.7.2006 16. nedìle v mezi- První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení dobí; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 Božskému Srdci Ježíšovu. polsky. 14. Mše svatá v Domovì dùchodcù na 8. Úterý 25.7.2006 svátek sv. Jakuba, Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny apoštola. pøed zaèátkem mše svaté je možno 7. Nedìle 30.7.2006 17. nedìle v meziv pøistoupit ke svátosti smíøení. Mše svatá dobí; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 Nemocnici Sosna je sloužena každou èesky. sobotu v 15.30. Pøede mší sv. pøíležitost ke 8. Pátek 4.8.2006 první pátek v mìsíci. svátosti smíøení. 9. Nedìle 6.8.2006 svátek Promìnìní Pánì; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 Redakce neruèí za jazykový sled polsky. jednotlivých mší sv. Sledujte vývìsku v kos- 10. Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní tele! mší svatou (mimo dobu postní) je adorace Prosba Jistě jsme si všimli nových branek u kostela, které byly instalovány jako ochrana před množícími se neukázněnými řidiči, kteří si docela jednoduše krátili kolem kostela cestu na hřbitov i přes instalované značky zákaz vjezdu. Prosíme - při parkování neparkujte před těmito brankami. Může se stát, že bude muset vjet do areálu kostela sanitní vůz a pak těžko teprve hledat parkujícího řidiče, aby uvolnil vjezd. Jedná se o dvě místa. Nechceme na tyto branky instalovat další tabulky se znakem zákaz zastavení - to bychom pomalu vypadali jako cvičné hřiště autoškoly. Děkujeme za pochopení. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 6. srpna 2006. Pøíspìvky mùžete zasílat do 26.7.2006. Úmysly apoštolátu modlitby èervenec 2006 Denní modlitba Apoštolátu Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. Úmysl všeobecný: Aby spoleènost pomáhala pøedevším mladším uvìznìným k pochopení smyslu jejich života. 2. Úmysl misijní: Aby rozdílné národnostní a náboženské skupiny obyvatelstva v misijních zemích mohly žít v míru a spolupracovaly na lidských a duchovních hodnotách. 3. Úmysl národní: Aby novoknìží poznávali krásu svatosti, která vyzaøuje z postav našich svìtcù, a šli s rozhodností za tímto ideálem.