PhDr. Magdalena Beranová, DrSc., 2000 Illustrations archiv autorky, 2000 Odborný recenzent: doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. ISBN 80-7277-022-5

M a g d a l e n a B e r a n o v á S L O V A N É N akladatelství Libri Praha 2000

PhDr. Magdalena Beranová, DrSc., 2000 Illustrations archiv autorky, 2000 Odborný recenzent: doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. ISBN 80-7277-022-5

O b s a h POČÁTKY SLOVANŮ....................................... 9 Nejstarší zprávy o Slovanech.................................. 9 Slované-válečníci.......................................... 10 Slované-zemědělci......................................... 15 Archeologie o Slovanech v 5. 7. století......................... 16 Slované ve střední Evropě.................................... 17 Slované na Ukrajině a v Bělorusku............................. 18 Slované na jihovýchodě Antové.............................. 20 Slované na severu a severovýchodě............................ 23 Nejstarší Slované v severozápadní Evropě....................... 25 Archeologie o Slovanech na Balkáně........................... 25 Problematika etnogeneze.................................... 30 Pozná archeologie Slovany již v době kolem zlomu letopočtu?...... 32 Otazníky kolem Slovanů ve 2. 4. století........................ 34 Slované zemědělci, Skytové kočovníci?......................... 35 SLOVANÉ VELMOC 6. AŽ 12. STOLETÍ................... 36 Postup na Balkán, Byzanc, Slované a Avaři...................... 36 Slované v 7. 8. století....................................... 41 Slované v 9. 12. století...................................... 44 Západní Slované v 9. 12. století.............................. 44 Velká Morava............................................. 44 Český stát................................................ 49 Polabští Slované........................................... 54 Pomořané................................................ 61 Polský stát................................................ 64 Jižní Slované v 9. 12. století................................. 68 Bulharský stát............................................. 68 Srbsko a Černá Hora........................................ 73 Makedonie................................................ 77 Chorvatsko............................................... 78 Slovinci.................................................. 79

OBSAH Východní Slované v 9. 12. století............................. 81 ŽIVOT A PRÁCE.......................................... 88 Zemědělství a chov dobytka v době expanze.................... 88 Nejstarší řemesla........................................... 91 Zemědělství v době rozvoje. Obdělávání a osévání polí............ 92 Úroda a žně............................................... 97 Mouka, chléb, kaše........................................ 102 Luštěniny, zelenina, ovoce.................................. 105 Víno a pivo............................................... 106 Chov dobytka............................................ 107 Bourec morušový a moruše v Polsku?......................... 111 Včely................................................... 111 Lov a sokolnictví.......................................... 112 Ryby a rybáři............................................. 113 Železáři, kováři, uhlíři..................................... 114 Těžba drahých kovů....................................... 116 Klenotníci, šperkaři........................................ 117 Sklářství................................................. 118 Zbrojíři, pasíři, štítaři, sedláři a další řemeslníci................. 119 Hrnčíři, keramika, nádobí.................................. 121 Dřevo, kámen, kost........................................ 123 Obchod, peníze........................................... 124 Jídlo a pití............................................... 129 Látky, šaty, boty.......................................... 134 Muž a žena, rodina........................................ 139 MOC A SLÁVA........................................... 142 Archeologie o centrech 6. 8. století........................... 142 Hradiště, města a přístavy od 8. 9. století Velká Morava........ 149 Nejstarší český stát........................................ 157 Polabští Slované.......................................... 165 Pomořany............................................... 170 Polský stát............................................... 173 Jižní Slované............................................. 176 Východní Slované......................................... 184 TEPLO DOMOVA........................................ 196 Nejstarší obydlí........................................... 196 Rekonstrukce domů....................................... 197

OBSAH Topení.................................................. 200 Zahloubené domy nebo sruby?.............................. 203 Rekonstrukce a stavby domů jinde a jindy..................... 206 Výstavné domy, usedlosti a dvorce........................... 207 Kamenné paláce a jejich vybavení............................ 217 Vybavení domů........................................... 219 POHANÉ A KŘESŤANÉ................................... 224 Pohanští bohové.......................................... 224 Pohanské svatyně......................................... 226 Svatyně a bohové Polabských Slovanů........................ 228 Bohové a idoly s několika obličeji a hlavami.................... 233 Bohové s jednou hlavou.................................... 237 Uctívání zvířat............................................ 238 Představy o posmrtném životě............................... 239 Měli Slované mytologii?.................................... 240 Démoni, magie a pohanské přežitky.......................... 240 Soužití pohanů a křesťanů.................................. 241 Z historie křesťanství a papežství............................. 244 Křesťanské misie.......................................... 246 Archeologie a křesťanství................................... 248 ZROZENÍ A SMRT. NEMOCI, LÉČENÍ...................... 251 Antropologie o Slovanech.................................. 251 Zuby a zubní kaz.......................................... 252 Jaké nemoci poznal antropolog.............................. 254 Lékaři a kouzelníci........................................ 254 Dítě a společnost, slavnosti a křest........................... 255 Posmrtný život........................................... 256 Pohřeb žehem............................................ 256 Mohyly.................................................. 257 Mohyly s pohřby spáleného i nespáleného těla.................. 259 Pohřebiště na východě..................................... 261 Pohřeb nespáleného těla a zvyky s ním spojené................. 265 Hroby křesťanů........................................... 269 Upíři.................................................... 271 KULTURA............................................... 273 Svéráz slovanské archeologie................................ 273 Písmo a písemnictví....................................... 275

OBSAH Rozšíření gramotnosti..................................... 282 Hudba a hudební nástroje.................................. 284 Řezbářství a sochařství..................................... 285 Malířství a archeologie..................................... 286 Architektura dochovaná i objevená........................... 288 Umělecké řemeslo, klenotnictví a šperkařství................... 291 ZÁVĚR................................................. 296 Seznam použité a doporučené literatury.................. 299 Jmenný rejstřík......................................... 304

P O Č Á T K Y S L O V A N Ů Nejstarší zprávy o Slovanech Podél strmých Alp (zřejmě Karpat)...na levém svahu, co směřuje na sever, a to od pramenů řeky Visly na nesmírných prostorách, se usadil početný kmen Venetů. I když se jejich jména teď mění podle různých rodů a sídlišť, nazývají se především Slovany a Anty. Slované žijí od města Novietunum a jezera zvaného Mursinské až k Dněstru a na sever až po Vislu. Místo měst mají bažiny a lesy. Antové však, kteří jsou z nich nejzdatnější, tam, kde se Pontské moře zahýbá, rozprostírají se od Dněstru až po Dněpr, kteréžto řeky jsou od sebe vzdálené mnohými stanicemi. Tak popisuje v 6. století pozdně římský autor Jordanes, původem Gót, sídla starých Slovanů ve 4. století n. l. Mursinské jezero je snad bažinatá oblast nedaleko ústí Drávy do Dunaje, případně i Balaton v Maďarsku. Novietunum (Noviedunum) bylo město ležící na dolním Dunaji nebo na řece Sávě. Náčelník germánských Ostrogótů Hermanarik ve třetí čtvrtině 4. století...zdvihl zbraně proti Venetům, kteří, i když pohrdali zbraněmi, ale počtem silní, zpočátku měli snahu stavět se na odpor. Nic však nezmůže množství nebojovných lidí, zejména když i Bůh dopustí a přižene se množství ozbrojených. V 6. století, v době, kdy žil Jordanes, však už zbraněmi nepohrdali a byli velmi bojovní a útoční. Jordanes si povzdechl:...nyní...všude řádí. Ve 4. století n. l. byly slovanské kmeny velmi početné a zaujímaly rozsáhlá území. Protože však ještě nijak neohrožovaly Řím a římské provincie, kulturní svět se o ně zajímal jen málo a většina autorů o nich buď vůbec nevěděla, nebo neměla důvod o nich psát. Plinius, Tacitus a Ptolemaios v 1. a 2. století n. l. znali sice jakési Venedy nebo Venety mezi Vislou, Baltským mořem (Venedský záliv), Karpaty (Venedské hory) a před sídly Peucinů a Fennů (tj. Ugrofinů), nevěděli však vlastně, co jsou tito lidé zač Sarmaté, Germáni, nebo někdo úplně jiný, s těžko určitelnou etnickou příslušností a neznámým jazykem? Ve vědecké literatuře, pokud chce být kritická a objektiv- 9

POČÁTKY SLOVANŮ ní, se proto otázka národnosti Venedů-Venetů z 1. a 2. století n. l. považuje za spornou a nedořešenou. Teprve v první polovině 6. století, když Slované začali napadat a pustošit země za Dunajem a odvádět tamější obyvatele do otroctví, dostali se do popředí zájmu a objevují se v písemných pramenech stále častěji a se stále podrobnějšími informacemi. Zájem se pochopitelně soustřeďoval na ty Slovany, kteří sídlili hned za Dunajem aútočili především na Trácii a Ilýrii. A nejenom útočili, postupně tyto krajiny dobývali a usazovali se v nich. Tak osídlili dnešní Rumunsko, Bulharsko a celé území bývalé Jugoslávie. Již v osmdesátých letech 6. století zabrali část Peloponésu. Usadili se také v dnešním Maďarsku, ale zakrátko byli dočasně převrstveni Avary a posléze Maďary, mezi nimiž slovanské stopy mizí. V Rumunsku se Slované pomalu sžívali s původním romanizovaným obyvatelstvem, mísili se s ním a přejímali i jeho řeč a kulturní svéráz. Ke Slovanům, kteří se usadili v Bulharsku, se velmi brzy přistěhovali kočovní Protobulhaři, ovšem ti se posléze poslovanštili. Z nomádů se postupně stávali usedlí zemědělci, jejichž stopy byly později patrné jen v určitých antropologických a kulturních rysech a ve slovní zásobě jazyka. Srbové, Chorvati, Slovinci a další ovládli svá nová sídla dokonale a vytvořili si na jihovýchodě Evropy pevnou vlast a domovinu. Rušné a krvavé byly tehdy dějiny Balkánského poloostrova. Dynamické a plné proměn byly jistě i dějiny ostatních Slovanů na západě a na východě, ale ty opět většinou unikaly pozornosti tehdejších autorů, protože pro ně nebyly zajímavé. Slovanské kmeny postupně a většinou asi nepříliš násilně kolonizovaly obrovskou oblast od Volhy až po Severní moře. Ovládly východní část dnešního Německa, usadily se však nejen v Lužici, Durynsku či Meklenbursku, ale pronikly až k Hamburku. Jižněji sídlili Slované nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku, ovšem do budoucna si všechny tyto oblasti neudrželi. Slované válečníci O Slovanech se často traduje, že byli mírní a holubičí povahy, málo schopní boje. V 6. století, v době, kdy se domácím hospodářským a společenským vývojem dostali na nejvyšší stupeň barbarství, byli však stejně bojovní a útoční a stejně dychtiví po kořisti jako všichni barbaři na podobném stupni vývoje. 10