Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil podíl na počtu obyvatel Středočeského kraje 3,6 % a celkový počet dosažitelných 1 dosahoval 31 670 evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu 2017 úhrnem 4,4 %. patří tedy mezi kraje s mírně podprůměrnou nezaměstnaností ve srovnání s ostatními kraji v České republice. Nižší podíl mělo v dubnu 2017 celkem pět krajů, přičemž nejnižší hodnoty dosahuje Plzeňský kraj (2,7 %). - Mezi roky 2013 a 2014 se podíl na obyvatelstvu v ČR zvýšil na 7,9 %. V dalších letech byl zaznamenán postupný pokles až na 4,4 % v dubnu 2017, přičemž počet evidovaných v ČR se snížil na hodnotu 303 834. - Obdobným trendem se vyvíjel i podíl ve Středočeském kraji. Jeho hodnota se v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšila, poté následoval pokles až na 3,6 % v dubnu 2017, když zde bylo evidováno 31,7 tisíc. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (k 30.4.) dosažitelných 1 ve věku 15-64 let Podíl na obyvatelstvu % 2013 56 291 6,4% 7,7% 2014 59 121 6,8% 7,9% 2015 50 927 5,8% 6,7% 2016 42 266 4,8% 5,7% 2017 31 670 3,6% 4,4% Pozn.: Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () - V dubnu 2017 bylo na úřadech práce ve Středočeském kraji evidováno 19 618 volných pracovních míst. V porovnání s předchozím rokem došlo k poměrně výraznému zvýšení počtu volných pracovních míst (o 27,7 %). Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo v kraji 1,6, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem (1,9 na jedno volné pracovní místo) jen mírně nižší počet. V porovnání s loňskou hodnotou (2,8) došlo k určitému zlepšení situace na trhu práce. (Je ale třeba brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) 1 Počty jsou uváděny jako dosažitelní, i když to v textu není přímo uvedeno. Dosažitelní nezaměstnaní jsou takoví uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. 1
- Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (k 30.4.) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2013 4 439 12,7 13,9 2014 5 842 10,1 12,6 2015 10 768 4,7 5,7 2016 15 360 2,8 3,2 2017 19 618 1,6 1,9 ČR volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo pro ně ČR Podíl % 2013 994 3,1 5,8 22,4% 14,8% 2014 1 199 2,4 3,4 20,5% 19,5% 2015 3 336 0,7 1,1 31,0% 24,8% 2016 4 263 0,5 0,5 27,8% 29,6% 2017 5 088 0,3 0,3 25,9% 27,7% Pozn.: Podíl % () = počet v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é/ celkov ý počet v olný ch pracov ních míst v kraji (v ČR) v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é zahrnuje pracov ní místa, na která se mohou hlásit mladistv í a absolv enti škol. - Z celkového počtu volných pracovních míst je jich 5 088 (tj. 25,9 %) vhodných i pro mladistvé či pro absolventy škol. Oproti roku 2016 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst mírně snížila (o 1,8 procentního bodu) a je třetí nejnižší v České republice (27,7 %). Pro srovnání - nejnižší hodnoty vykazuje Hl. m. Praha (17,0 %) a Pardubický kraj (25,1 %), naopak nejvyšších hodnot dosahují Kraj Vysočina (39,6 %) a Zlínský kraj (36,4 %). - Na jedno evidované volné pracovní místo ve Středočeském kraji, které je vhodné pro absolventy škol a mladistvé, připadalo 0,3 těchto uchazečů, což odpovídá hodnotě celorepublikového průměru. Stejných hodnot dosahují kraje Královéhradecký a Liberecký. V porovnání s rokem 2016 tak došlo k mírnému zlepšení situace mladých na trhu práce. Uplatnitelnost na trhu práce však závisí nejen na počtu volných míst a, ale i na struktuře těchto pracovních míst. - V následující tabulce jsou uvedeny podíly k 30. dubnu 2017 v jednotlivých okresech Středočeského kraje. 2
Podíl na obyvatelstvu v jednotlivých okresech dosažitelných 1 ve věku 15-64 let k dubnu 2017 Podíl na obyvatelstvu k dubnu 2017 Benešov 1 408 2,2 % Beroun 1 981 3,3 % Kladno 5 900 5,6 % Kolín 2 998 4,7 % Kutná Hora 2 200 4,5 % Mělník 3 239 4,6 % Mladá Boleslav 1 977 2,4 % Nymburk 2 966 4,7 % Praha-východ 1 706 1,5 % Praha-západ 2 148 2,4 % Příbram 3 670 4,9 % Rakovník 1 477 4,1 % Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () Nezaměstnanost čerstvých v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 2 (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání). Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání, příp. skupiny oborů, zůstalo k 30. 4. následujícího roku bez zaměstnání. - Porovnáme-li míry v rámci Středočeského kraje podle kategorií dosaženého vzdělání, nejnižší míry v kraji v dubnu 2017 vykazují absolventi vyšších odborných škol (1,8 %) a gymnazisté. U gymnazistů je to dáno tím, že větší část těchto pokračuje v terciárním studiu. Nižší byla rovněž míra středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (kategorie M, bez praktického výcviku; 5,1 %) a rovněž i s výučním listem (5,9 %). Naopak relativně vyšší dosahují absolventi středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L; 7,7 %). - většiny kategorií vzdělání mezi lety 2013 2017 ve Středočeském kraji i v ČR výrazně klesala, především v důsledku zlepšování ekonomické situace. 2, která je na těchto stránkách uváděna, byla vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejdříve v květnu předchozího roku) a celkového počtu, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. Jedná se o absolventy středních škol a vyšších odborných škol. 3
v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 16% 14% 12% duben 2015 duben 2016 duben 2017 10% 8% 6% 4% 2% 0% Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry škol Středočeského kraje podle kategorie vzdělání (střední vzdělání s výučním listem, gymnaziální vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a vyšší odborné vzdělání). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2017. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Při výpočtu míry jsou počty vztahovány k počtům škol jednotlivých krajů. Z důvodu správnosti výpočtu je nutné sledovat počty podle kraje, v němž vystudovali, nikoliv, v němž se registrovali jako uchazeči o zaměstnání. 3 3 Do roku 2005 byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji, a z počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání, přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. 4
v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2013 21,3% 27,4% 4,1% 4,1% 21,0% 23,5% 14,0% 14,8% 9,4% 11,9% 2014 15,2% 17,8% 4,4% 4,4% 14,5% 15,9% 13,0% 11,6% 10,0% 10,2% 2015 11,4% 13,7% 3,8% 3,8% 13,6% 14,0% 9,8% 9,6% 5,7% 7,5% 2016 8,7% 9,9% 4,0% 3,1% 11,0% 10,6% 7,3% 7,5% 3,6% 5,2% 2017 5,9% 7,0% 2,7% 2,5% 7,7% 7,2% 5,1% 5,2% 1,8% 2,9% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2013 2634 562 2098 87 771 162 3350 468 371 35 2014 2652 404 2028 89 669 97 3176 412 340 34 2015 2502 284 1872 71 565 77 2767 272 335 19 2016 2364 205 1812 72 465 51 2463 180 391 14 2017 2245 133 1799 49 364 28 2319 118 283 5 Pozn.: Abs. - počet (za školní roky 2011/12 až 2015/16) NZ - počet (dubnové hodnoty) vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N - Následující tabulka uvádí hodnoty za duben 2017 v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 5
Střední vzdělání s výučním listem - E, H vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem 2245 133 5,9% 7,0% 364 28 7,7% 7,2% 2319 118 5,1% 5,2% 283 5 1,8% 2,9% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 33 3 9,1% 5,1% 14,3% 18 Informační technologie 152 9 5,9% 5,9% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 0,0% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 470 17 3,6% 4,7% 106 5 4,7% 4,7% 81 1 1,2% 3,3% 4 0,0% 2,4% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 195 7 3,6% 5,0% 79 2 2,5% 5,6% 134 11 8,2% 6,1% 5,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 5,1% 3 0 0,0% 2,6% 5,6% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 151 11 7,3% 7,8% 1 0 0,0% 25,0% 8,5% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 8,7% 8,0% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 66,7% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 129 9 7,0% 6,2% 4 1 25,0% 12,2% 12 1 8,3% 13,2% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,5% 1 0 0,0% 8,7% 3,8% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 218 18 8,3% 7,8% 10,2% 94 1 1,1% 4,8% 2,3% 37 Doprava a spoje 6,7% 0,0% 57 3 5,3% 7,1% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 27 1 3,7% 8,8% 27 2 7,4% 4,9% 18 2 11,1% 8,6% 36 2 5,6% 4,7% 41 Zemědělství a lesnictví 276 12 4,3% 7,1% 6,3% 95 5 5,3% 5,8% 27 0,0% 2,2% 43 Veterinářství a veterinární prevence 16 1 6,3% 5,9% 53 Zdravotnictví 13 0 0,0% 5,1% 1 0 0,0% 0,0% 137 4 2,9% 3,4% 91 1 1,1% 1,1% 61 Filozofie, teologie 8 0,0% 0,0% 63 Ekonomika a administrativa 489 21 4,3% 5,4% 34 0,0% 3,4% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 71 10 14,1% 9,3% 15 1 6,7% 2,7% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 459 35 7,6% 9,0% 33 2 6,1% 5,5% 206 20 9,7% 7,3% 32 0,0% 4,7% 66 Obchod 154 8 5,2% 8,1% 6 1 16,7% 6,6% 6,1% 3,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 8 1 12,5% 6,3% 114 12 10,5% 6,1% 14 0,0% 5,0% 69 Osobní a provozní služby 124 12 9,7% 10,1% 24 4 16,7% 13,8% 4,5% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9 0,0% 1,2% 11,2% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 20 2 10,0% 12,1% 222 6 2,7% 4,1% 22 1 4,5% 1,5% 78 Obecně odborná příprava 378 13 3,4% 3,4% 82 Umění a užité umění 9 1 11,1% 6,3% 7,6% 72 5 6,9% 6,5% 4,8% Gymnaziální vzdělání - K 1799 49 2,7% 1,7% Připravil NÚV s využitím dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 6