NAPOLEONSKÉ SLAVNOSTI VE SLAVKOVĚ U BRNA

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management NAPOLEONSKÉ SLAVNOSTI VE SLAVKOVĚ U BRNA Bakalářská práce Autor práce: Michaela Rusňáková Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: MgA. Lucie Abou Brno 2015

Bibliografický záznam RUSŇÁKOVÁ, Michaela. Napoleonské slavnosti ve Slavkově u Brna [online]. [cit. 2015-05-31]. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Blanka Chládková. Dostupné z: <http://is.jamu.cz/th/17803/difa_b_b1/>.

Anotace Bakalářská práce Napoleonské slavnosti ve Slavkově u Brna zkoumá historický vývoj vzpomínkových akcí u příležitosti výročí bitvy u Slavkova a jejich současnou podobu. Prvotním cílem je pochopit organizační struktury v jednotlivých lokalitách. V další části se práce zabývá organizacemi, které navazují na odkaz bitvy u Slavkova nebo s ním celoročně pracují, zkoumá náplň jejich činnosti a míru jejich vzájemného propojení. V poslední části se práce zaměřuje na projekty, které ve své argumentaci odkazují na napoleonskou tematiku, na jejich užitečnost, funkčnost a udržitelnost. Annotation Bachelor Thesis Commemorative Events of Austerlitz deals with the historical process of establishing commemorative events held in the memory of the Battle of Austerlitz as well as their current state. The first goal of this research is to understand the organizing subject in each location. The second part of the thesis deals with the organizations that work with the legacy of the Battle of Austerlitz, with their activities throughout a year and the level of their interconnection. The last part is focused on projects which refer to the Napoleonic topics, on their usefulness, functionality and sustainability. Klíčová slova Vzpomínkové akce Bitva u Slavkova Zámek Slavkov Austerlitz Re-enactment Dotace Keywords Commemorative Events The Battle of Austerlitz Castle of Slavkov Austerlitz Re-enactment Funding

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 31. 5. 2015 Michaela Rusňáková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí, doc. MgA. Blance Chládkové za rady a podporu, a všem ostatním, kteří mi jakkoli pomáhali během studia.

Obsah I. Úvod... 7 II. Vzpomínkové akce... 8 1. Bitva u Slavkova... 8 1.1. Předcházející události... 8 1.2. Název... 9 1.3. Důsledky bitvy... 9 1.4. Význam bitvy... 10 1.4.1. Politické důsledky bitvy... 11 1.4.2. Nové obyvatelstvo... 13 2. Vývoj vzpomínkových akcí... 14 2.1. Počátky... 14 2.2. Sté výročí (1905)... 15 2.3. Postavení Mohyly míru... 15 2.4. Třicátá léta a druhá světová válka... 15 2.5. Po válce... 16 2.6. Sedmdesátá a osmdesátá léta.... 17 2.7. Devadesátá léta... 18 2.8. Po roce 2000... 20 2.9. Shrnutí... 21 3. Vzpomínkové akce v současnosti... 22 3.1. Vzpomínkové akce ve Slavkově u Brna... 24 3.1.1. Slavkov u Brna... 24 3.1.2. Zámek Slavkov u Brna Austerlitz... 25 3.1.3. Vzpomínkové akce ve Slavkově u Brna... 28 3.2. Aktivity Projektu Austerlitz... 32 3.2.1. AusterlitzPro s.r.o.... 32 3.2.2. Projekt Austerlitz... 32 3.2.3. Středoevropská napoleonská společnost (C.E.N.S.)... 35 3.2.4. Vzpomínkové akce organizované pod Projektem Austerlitz... 35 3.3. Program v Křenovicích... 37 3.3.1. Skupina historického šermu Buhurt... 37 3.3.2. Vzpomínkové akce v Křenovicích... 37 III. Organizace založené na odkazu bitvy u Slavkova... 39 1. Zájmové sdružení právnických osob Slavkovské bojiště Austerlitz... 39 2. Obecně prospěšná společnost Mohyla míru Austerlitz... 40 3. Stará pošta POSTILION s.r.o.... 41 4. Československá napoleonská společnost... 42 5. Společná deklarace o vzájemné spolupráci a podpoře tradičních vzpomínkových akcí... 43 6. Shrnutí... 44 IV. Projekty pracující s odkazem bitvy u Slavkova... 47 1. Zámek Slavkov Austerlitz... 48 1.1. Poznávací okruh Po stopách napoleonských válek... 48 1.2. Přístupová komunikace a parkoviště k Zámku Slavkov Austerlitz... 48 1.3. Stavební úpravy podzámčí zámku Napoleonská expozice... 48 2. Naučná stezka Bitva tří císařů... 51 3. Morava napoleonská... 52 4. Přijďte poznat víc Slavkov Austerlitz... 54 5. Shrnutí... 55 V. Závěr... 56 Seznam zkratek... 57 Seznam obrázků a tabulek... 58 Seznam použitých zdrojů... 59 Seznam příloh... 62

I. ÚVOD Původním cílem práce bylo zjistit, proč se pořádání jedné z nejvýznamnějších kulturních akcí v regionu ujal soukromý subjekt Projekt Austerlitz. V průběhu výzkumu se ovšem ukázalo, že pozice onoho subjektu není tak významná. Ve skutečnosti jsou Vzpomínkové akce rozmělněny mezi řadu subjektů v různých obcích a Projekt Austerlitz je jen jedním z nich. Cíl práce byl proto pozměněn na mapování terénu historický vývoj vzpomínkových akcí v oblasti, organizační struktury a celkově současnou situaci. Důvodem pro zkoumání je význam vzpomínkových akcí, který přesahuje hranice regionu. Kromě toho, že jsou součástí odkazu bitvy u Slavkova, který je jedním ze základních kamenů regionální kultury, jsou jednou z nejvýraznějších kulturních akcí regionu. Práce se bude nejprve věnovat historii bitvy samotné i vzpomínkových akcí, které na ni reagovaly. Následně se pokusí zmapovat současnou podobu vzpomínkových akcí a organizace nebo projekty, které s odkazem bitvy pracují. 7

II. VZPOMÍNKOVÉ AKCE Každý rok na přelomu listopadu a prosince se ve Slavkově u Brna a blízkém okolí konají Vzpomínkové akce, které mají připomenout bitvu u Slavkova a pohnuté osudy tehdejších vojáků i obyvatel regionu. Tato událost v sobě spojuje celou řadu drobných akcí, které se konají nejen ve Slavkově samotném, ale i v okolních obcích. Tato práce si neklade za cíl řádně prostudovat historické události z prosince roku 1805, ani Napoleonova tažení. Pro pochopení významu i rozsahu připomínané bitvy u Slavkova je však vhodné si historické souvislosti alespoň stručně vysvětlit. 1. Bitva u Slavkova Bitva u Slavkova se řadí k nejvýznamnějším vojenským střetům, které se v novodobé historii odehrály. Patří mezi boje tzv. válek třetí koalice (členové koalice, Rusko, Rakousko a Neapol, byly finančně podporováni Anglií). 1.1. Předcházející události Po vojenských úspěších v severní Itálii prosadil Napoleon Bonaparte válečné tažení na Egypt v čele Východní armády. Jeho tažení však nebylo příliš úspěšné. V říjnu 1799 se mu podařilo proniknout britskou blokádou a vrátil se do Francie, kde o měsíc později provedl vojenský převrat a stal se nejprve jedním z konsulů, po ( ) úspěšném ukončení války v březnu 1802 konsulem jediným a doživotním. V dubnu 1804 bylo na základě plebiscitu vytvořeno Francouzské císařství a v prosinci 1804 byl jako Napoleon I. korunován v Paříži císařem. (Fidler, 2005) Napoleon se nejprve připravoval na invazi do Velké Británie. Británie, vědoma si hrozby, kterou Napoleon bezpochyby byl, začala diplomatická jednání. Byla vytvořena tzv. třetí koalice (Rusko, Rakousko a pro boje prakticky bezvýznamná Neapol), kterou právě Spojené království finančně podporovalo. Spojenci vytáhli proti Francii, která byla nucena obrátit své síly na východ. Po vytvoření třetí koalice začali spojenci sbírat své síly. Ke konci srpna 1805 se dala ruská armáda do pohybu a Rakušané již byli připraveni k boji. Napoleon pochopil, že invaze do Velké Británie je ztracená, a obrátil vojska na východ. Válečné události postupně směřovaly k bitvě u Slavkova. 8

1.2. Název V bitvě se střetly tři armády rakouská a ruská bojovaly proti francouzské. Všem třem veleli jejich císařové. Tak bitva získala jeden ze svých názvů bitva tří císařů. Mnohem známější je však jako bitva u Slavkova, a to i přes to, že okraj bojiště byl od Slavkova vzdálen asi pět kilometrů (Kopecký, 2009, s. 10). Nejpravděpodobnější vysvětlení pracuje s faktem, že na slavkovském zámku postupně nocovali všichni tři císaři: Před bitvou byli na slavkovském zámku jednu noc z 1. na 2. prosince ubytováni ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Bylo tedy věcí prestiže a na zbídačelém území možná i nutností, že se Napoleon po vítězné bitvě rovněž na zámek nastěhoval. Stalo se tak 3. prosince, kdy do Slavkova přijel z Pozořické pošty. Zde je počátek názvu bitva u Slavkova-Austerlitz (Kopecký, 2009, s. 9). Není ale možné opomíjet, že Napoleon Bonaparte střetnutí nazval bitvou u Slavkova ve své proklamaci k vojákům. 1.3. Důsledky bitvy První ztráty, které se po bitvě počítají, jsou ztráty v řadách vojáků. Čísla se u jednotlivých historiků liší (odchylky jsou v řádech stovek i tisíců). Pro účely práce stačí tyto zaokrouhlené údaje (zahrnují padlé, raněné i zajaté): Francie 9 000 mužů (z toho 1 400 mrtvých), Rakousko 6 000 mužů a Rusko 21 000 (z toho cca 11 000 padlých). Na začátku bitvy stálo přibližně 75 000 francouzských proti 75 000 ruským a 16 000 rakouským vojákům. Padlé po bitvě je nutné co nejrychleji pohřbít, jinak se začnou velmi rychle šířit infekce a hrozí epidemie. Tím, že bitva proběhla na začátku zimy, bylo riziko epidemie sníženo, ale ne zahlazeno. Poddaní byli nahnáni na bitevní pole a nuceni pohřbívat padlé. Po celé ploše tak vznikaly hromadné hroby. Je pravděpodobné, že dosud nejsou objeveny všechny. Počátek zimy však měl i svou stinnou stránku kvůli zmrzlé půdě nebylo možné pohřbít všechny. Mrtví i ranění byli shromažďováni ve špitálech a epidemie nakonec propukla. Začal se šířit tyfus, který si vyžádal další oběti. Na následky zranění nebo epidemie tak zemřelo dalších cca 16 000 vojáků. Úmrtnost mezi civilisty přesáhla 100 000. Kromě epidemie tyfu zhoršilo životní podmínky drancování armád (před bitvou Rusové a Rakušané, po bitvě Francouzi). Protože byl začátek prosince, hledali v chalupách jídlo. Vyplenili všechny domy v okolních vesnicích, což mělo za následek velkou bídu. Pole byla zničená bitvou, domy spálené požáry, šatstvo rozkradli vojáci. K tomu se v roce 1806 přidala 9

velká neúroda. Tato situace vyvolala vlnu dobročinnosti byly organizovány sbírky a dorazila také zvláštní pomoc z Uher a Anglie. Na území Moravy se zvýšil počet žebráků, ale také žádostí o povolení k vystěhování či přímo útěků. Až do roku 1811 byla v oblasti zvýšená kriminalita, lidé loupili podél silnic. Největší ztráty potkaly následující obce: Vyškov, Slavkov, Sokolnice, Uhřice, Žarošice, Pozořice, Podolí, Tvarožná, Újezd, Bedřichovice, Jiříkovice, Křenovice, Vážany, Hodějice, Velešovice, Holubice, Žatčany, Šternov a Rychmanov. Kromě materiálních ztrát a ztrát na životech došlo i ke značné deziluzi. Když Napoleon vytáhl na východ, obyvatelstvo v zemích, na které útočil, nabylo dojmu, že francouzská armáda přináší svobody nabyté během Velké francouzské revoluce. Tyto představy se ukázaly jako klamné. Po bitvě ani po uzavření míru nepřišly žádné změny a válka životní podmínky ještě zhoršila. Zklamání přinesla i ruská armáda, protože i slovanští bratři drancovali a kradli. 1.4. Význam bitvy Hlavní význam bitvy, potažmo jejího výsledku, spočívá v jejích politických důsledcích. Je však dobré si připomenout, že bitva byla významná i díky tomu, že ji takovou učinil sám Napoleon. Na své vítězství byl Napoleon opravdu hrdý. Za zmínku stojí i fakt, že ho dosáhl přesně rok po své korunovaci císařem. V Paříži nechal Napoleon na počest svých triumfů vybudovat Vítězný oblouk (Arc de triomphe). Jsou na něm všechny jeho vítězné bitvy. Bitva u Slavkova, označená názvem Austerlitz, má samostatný reliéf. Část Napoleonovy proklamace k armádě z 3. prosince 1805: Vojáci, jsem s vámi spokojen. Ve slavkovském dni jste dostáli všemu, co jsem od vaší neohroženosti očekával; svoje orlice jste ověnčili nesmrtelnou slávou. Armáda o 100 000 mužích pod vedením císařů Ruska a Rakouska byla v méně než čtyřech hodinách buď rozetnuta, nebo rozprášena. Co neuniklo vašim ostřím, to se utopilo v jezerech, čtyřicet praporů, zástavy ruské imperátorské gardy, sto dvacet kusů děl, dvacet generálů, přes 30 000 zajatců, to je výsledek dne, jehož sláva nikdy nepohasne. ( ) Vojáci, až bude završeno vše, co je třeba pro blaho a rozkvět naší vlasti, odvedu vás zpět do Francie; budu tam o vás s láskou pečovat. Můj lid vás pozdraví s radostí a vám postačí říci: Byl jsem v bitvě u Slavkova, aby odpověděli: To je hrdina. (Slovák, 1922, s. 63 67) 10

1.4.1. Politické důsledky bitvy Na zámku ve Slavkově bylo 6. 12. 1805 uzavřeno příměří mezi rakouskou a francouzskou armádou. V dnešním Historickém sále je podepsali za Rakouské císařství kníže Liechtenstein a za Francii maršál Berthier. Při podpisu byla stanovena demarkační linie. Francouzská armáda tak měla pod kontrolou rozsáhlá území: na Moravě kraje jihlavský, znojemský a brněnský, část olomouckého kraje, v Čechách Táborsko a z Rakouska Horní a Dolní Rakousy, Tyrolsko, Benátsko, Korutany, Štýrsko, Kraňsko, Istrii a hrabství Gorica. Dále bylo ustaveno, že ruská armáda musí do patnácti dnů vyklidit rakouské Polsko, Moravu a Uhry a do měsíce opustit Halič. Zajímavostí je dekret vydaný 7. prosince samotným Napoleonem, který se v něm zavázal k adopci všech sirotků po padlých generálech, důstojnících i vojácích. Příměří měl následně stvrdit podpis mírové smlouvy. Jednání o míru nejprve probíhala v Brně, ale kvůli obavám z počínající epidemie se diplomaté přesunuli na demarkační linii, do Prešpurku (dnešní Bratislava). Napoleon vyžadoval tvrdé podmínky. Rakousko po mnoha porážkách a bez podpory ruského cara nemohlo jinak, než smlouvu přijmout. Pro Rakousko znamenala porážka velké územní ztráty (benátské državy, Tyrolsko, Vorarlbersko, území v Porýní, Švábsko), ale získalo území Salcburska. Spolu s tím habsburské císařství ztratilo cca 4 000 000 poddaných (celá jedna šestina), 63 000 km 2 území a císařská pokladna přišla o 15 000 000 zlatých ročního příjmu. Navíc byly na Rakousko uvaleny válečné reparace, celkem 140 000 000 franků ročně. Celá situace vyústila v hospodářskou krizi. Do války, kterou bitva u Slavkova ukončila, byly kromě bojujících zemí (Francie, Rakousko a Rusko) vtaženy i ostatní evropské státy, hlavně Velká Británie, která protifrancouzskou koalici finančně podporovala. Prusko bylo zdánlivě neutrální, uzavřelo však dohodu s ruským carem, že se v případě vítězství u Slavkova postaví na stranu spojenců. Po bitvě tedy poslal pruský císař Friedrich Vilém III. svého ministra zahraničí Hauqwitze do Vídně, aby zjistil, kdo vyhrál bitvu. Haugwitz ve Vídni začal jednání s vítězným Napoleonem a do Pruska se vrátil se spojeneckou smlouvou. Díky ní Prusko získalo území Hannoverska. 11

Na německém území měl Napoleon značný vliv (druhý největší německý stát, Bavorsko, mu byl silným spojencem). Své moci využil a 12. 6. 1806 vyhlásil vznik Rýnské konfederace. Sám sebe dosadil do pozice protektora. Státy sdružené v konfederaci přijaly závazek vytvoření kontingentu (celkem 63 000 vojáků), plně k dispozici Francii. František II. následně rezignuje na post císaře Svaté říše římské. Od té doby byl titulován jako rakouský císař František I. Prusové se cítili vývojem událostí poníženi. Roku 1806 se odhodlali ke konfrontaci Francie, ale byli poraženi. Došlo k radikálnímu omezení pruské svrchovanosti. Alexander chtěl ve válce pokračovat, ale po přeběhnutí Pruska a ztrátě ostatních spojenců mu zbývala jedině Británie. Jednání o dalších bojích byla neúspěšná, válka byla ztracená. Napoleon si chtěl cara získat, stál o spolupráci s Ruskem, ale Alexander k němu cítil osobní nenávist, a tak bylo tohle přání marné. Po prohrané bitvě u Friedlandu roku 1807 přece jen uzavřeli příměří. Z vojenského hlediska bylo tažení Napoleona Bonaparte velkolepé. Ovšem ne z hlediska diplomatického. Podmínky pro Rakousko byly příliš tvrdé. Vyústily v hospodářskou krizi, která vyvolala touhu po pomstě. Po té toužilo i značně ponížené Prusko. Ruský car si nesl nenávist k Napoleonovi. Bitva u Slavkova ukončila jedno válečné období, ale neobratná mírová jednání vytvořila podmínky pro další válku, která byla Napoleonovi osudnou. Dlouho po skončení napoleonských válek se projevil ještě jeden politický důsledek. Při snahách o sjednocení Německa vznikly dvě koncepce Velkoněmecká zahrnující české země, a Maloněmecká, bez nich. Zástupci českých zemí byli proto přizváni k jednáním na všeněmecký sněm v revolučním roce 1848. Svoji účast na jednání odmítli, protože v době válek, po nichž české země tolik strádaly, byli němečtí šlechtici Napoleonovými spojenci (Bavorsko bojovalo po jeho boku a Prusko uzavřelo spojenectví krátce po Slavkovu). 12

1.4.2. Nové obyvatelstvo Tvrzení, že až napoleonské války přivedly na území Moravy obyvatelstvo z jiných států, je nepřesné. Cizinci sem přicházeli už dávno před koaličními válkami, a to z různých důvodů (politické názory, náboženské vyznání, obchodní zájmy). Po bitvě zde směli zůstat zběhové a ranění, pokud prokázali dobré chování a získali povolení od Moravského zemského gubernia. Nejprokazatelnější skupinou jsou Francouzi. Původní jména byla zkomolena a počeštěna (např. Balát, Daniel, Frgal, Gála, Foret, Nohel, Remeš, Rouš, Trumpeš, Tměj). Z francouzštiny do češtiny pronikají nové výrazy jako alou, repete, kuš nebo patálie. S německými (potažmo rakouskými) vojáky už je to těžší. Jednak byla Morava součástí habsburské monarchie, takže část její armády byla nepochybně naverbována i z českých zemí. Především však byla Morava silně germanizovaná, je tedy obtížné zjistit, kdo byl cizinec. S Rusy je to podobně obtížné, protože jsou (stejně jako Moravané) Slovany. 13

2. Vývoj vzpomínkových akcí 2.1. Počátky Na počátku všeho byly pietní akty. Z Moravy byli do armády naverbováni místní chlapci. Mnozí z nich u Slavkova padli a jejich příbuzní si chtěli připomenout jejich památku. Oběti bitvy, ale hlavně následné epidemie si připomínali i další pozůstalí. Nad hromadnými hroby začali stavět kříže a malé pomníčky, a tuhle půdu přestali hospodářsky využívat. V další fázi začali učitelé, faráři, kronikáři, ale i vojáci samotní sepisovat své paměti. Vycházely články v tehdejších novinách i knihách (první český příspěvek: Z mých pamětí od Jana Jeníka). První velký památník byl postaven 4. 10. 1818 v Brně v Denisových sadech. Další památníky začaly vznikat na místě původních lidových. Většinou byly financovány potomky nebo příbuznými padlých důstojníků. Zájem o bojiště projevoval i vládnoucí rod Habsburkové navštívili bojiště v roce 1833 a v roce 1871. Zásadním momentem se stal rok 1899, kdy byl založen Komitét pro zřízení pomníku na bojišti slavkovském. Komitét byl zřízen na popud katolického kněze P. Aloise Slováka. Slovák bojiště považoval za jeden velký hřbitov a hluboce se ho dotýkalo, že toto místo nemá žádný důstojný pomník. Velice se zajímal i o bitvu samotnou a v roce 1897 vydal vlastním nákladem 2 000 kusů knihu Bitva u Slavkova. Zisk z jejího prodeje chtěl věnovat na zřízení pomníku na Prateckém kopci. Hned rok na to vydal dotisk v nákladu 10 000 kusů. Komitét zakládalo 60 mužů, z nichž mnozí zastávali významné postavení v tehdejší společnosti c. k. soudní rada ve Slavkově, faráři, ředitel slavkovského cukrovaru, starostové okolních obcí a další. Čestnými členy pak byli např. arcivévoda Bedřich, c. k. místodržitel na Moravě, brněnský biskup ad. Rozpočet na stavbu pomníku byl vyčíslen na 100 000 tehdejších korun. Původním záměrem bylo ho dokončit už k 100. výročí bitvy (1905), ale plány byly dodány až v roce 1909. 14

2.2. Sté výročí (1905) Sté výročí bylo oproti současným akcím komorního rázu na území bojiště i ve Slavkově se pálily velké vatry, sloužila se zádušní mše za padlé a v Blažovicích probíhala v září r. 1905 výstavka předmětů nalezených na bojišti. 2.3. Postavení Mohyly míru Rozpočet na pomník na Prateckém kopci činil 100 000 korun. Na jeho výstavbu přispěly i jednotlivé bojující státy Rakousko 10 000 korun, Francie 11 000 a Rusko 50 000 korun. Původní úmysl, že bude pomník dokončen na 100. výročí, se nepodařilo naplnit. Architekt Josef Fanta dodal návrhy až 23. 10. 1909. Stavba byla zahájena 22. 6. 1910 pod dozorem Ing. Vladimíra Fišera. Památník, postavený v secesním slohu, zpodobňuje staroslovanskou mohylu, završenou měděnou bání se staroslovanským křížem a zdobenou architektonickými prvky lidového umění slovanských národů Na nárožích stojí čtyři sochy štítonošů, dílo akademického sochaře Čeňka Vosmíka. Sochy symbolizují bojovníky tří bojujících armád, čtvrtá představuje celé bojiště. ( ) Vnitřek Mohyly míru tvoří kaple s oltářem ( ). Do hrobky pod kaplí jsou v nepravidelných intervalech ukládány pozůstatky padlých, stále objevované na polích bojiště. (Kopecký, 2009, s. 116). Stavba probíhala v letech 1910 1912. Plánované otevření v srpnu 1914 však zmařila první světová válka, která vypukla o měsíc dříve. Nakonec k němu došlo až 25. 3. 1923. Zúčastnily se ho desetitisíce lidí a oficiální představitelé bojujících stran. Správu památníku pak převzal Zemský cizinecký svaz pro Čechy, Moravu a Slezsko. Roku 1925 bylo přistavěno ještě muzeum a restaurace. Na stavbu přispěla vláda (100 000 korun), zemská správa (60 000 korun) a také dobrovolní dárci. 2.4. Třicátá léta a druhá světová válka V roce 1930 vznikl další významný památník na Žuráni (kopec, kde měl své stanoviště Napoleon). Na žulovém podstavci je bronzový reliéf zobrazující rozmístění vojsk. V roce 1931 proběhla na zámku ve Slavkově I. Napoleonská výstava. Jejímu uskutečnění napomohlo i silné profrancouzské cítění v Československé republice. Po dohodě s majitelem zámku Josefem Pálffym vznikla v severním křídle zámku Napoleonská knihovna. Byly zde vystaveny i exponáty z výstavy, proměnila se tak v Napoleonské muzeum. 15

10. 9. 1933 se v parku slavkovského zámku odehrály první Napoleonské hry. Součástí programu bylo představení složené z pěti obrazů (Před bitvou, Na Žuráni, Po bitvě, U spáleného mlýna a Mezi svými), vše zakončil slavnostní ohňostroj. Hry byly i natáčeny, vyšel o nich článek v novinách a celkem je navštívilo 20 000 diváků. Po úspěchu prvních Napoleonských her následovaly v roce 1935 další. Ve vypjaté politické atmosféře sloužily spíše k demonstraci jak spojenectví s Francií, tak vojenské připravenosti Československa. Připomínka 130. výročí posunutá až do roku 1936 byla koncipovaná spíše jako propagační akce podporující cizinecký ruch. Součástí vzpomínkových akcí byly i dvě výstavy ve Staré poště Pozořice a na zámku ve Slavkově (Po stopách bitvy u Slavkova). Po mnichovské dohodě došlo ke zhoršení vztahů s Francií a rozpadlo se mnoho spolků. 1. 10. 1938 zámek obsadila československá armáda. Výstava byla pro jistotu deinstalována a exponáty byly uloženy na radnici ve Slavkově. Maďarský rod Pálffyů kolaboroval s nacisty a po 30. září 1939 poskytnul zámek jako sídlo nacistickému wehrmachtu. Se začátkem války končí jakákoli činnosti navazující na tradice a vzpomínkové akce. Když se v roce 1944 přiblížila fronta, byla Mohyla míru uzavřena a cenné exponáty byly ukryty. Pratecké návrší zůstalo i po více než sto letech strategickým místem, proto bylo v okolí Mohyly v lednu 1945 připraveno Němci i totálně nasazenými Čechy opevnění. Bitva o pratecké návrší byla skutečně svedena. Mohyla při ní byla poškozena (škody se vyšplhaly k hodnotě 500 000 tehdejších korun) a mnoho exponátů bylo ztraceno. 2.5. Po válce Po skončení druhé světové války byl Napoleon často přirovnáván k Hitlerovi, připomínat si tedy jeho působení na Moravě nebylo vůbec žádoucí. V reakci na válečné a poválečné události bylo silně nežádoucí také jakékoli veřejné shromažďování, natož se zbraněmi. První poválečnou aktivitou bylo otevření Napoleonské expozice ve druhém poschodí slavkovského zámku, konkrétně 18. 9. 1949. Až do 160. výročí byl zámek centrem těchto aktivit. Zámek byl po válce zkonfiskován (vlastníci, rod Pálffy, kolaborovali s nacisty) a roku 1948 jej převzala Národní kulturní komise. V roce 1955 získalo 30 místností zámku Okresní vlastivědné muzeum s oddělením napoleonských válek. Od roku 1961 přebírá správu zámku 16

Městský národní výbor a v roce 1963 bylo muzeum přejmenováno na Muzeum napoleonských válek a ohlasu francouzské revoluce. O rok později vzniká v přízemí severního křídla zámku stálá výstava Morava v době napoleonských válek oddělením napoleonské sbírky od ostatních exponátů (v rámci 160. výročí). Zlomovým pro vzpomínkové akce se stal rok 1966, kdy do Československa přijel Norbert Brassinne 1. V době, kdy se připomínala především výročí spjatá s režimem, se stal impulsem pro obnovení tradic spojených s bitvou u Slavkova. V letech 1968 a 1969 byly pokládány věnce na Žuráni a na Mohyle míru lidmi v historických uniformách. 2.6. Sedmdesátá a osmdesátá léta. Pro vzpomínkové akce byla sedmdesátá léta velmi významnou epochou. Bojiště začaly navštěvovat skupiny ze zahraničí z Francie, Sovětského svazu a Belgie a od roku 1973 se na pietních akcích objevují nadšenci v oblasti vojenské historie, postupně i v historických uniformách. Na zámku ve Slavkově u Brna se v sedmdesátých letech děly velké změny. Především byla v roce 1973 aktualizována jeho zřizovací listina a muzeum na zámku bylo přejmenováno na Historické muzeum ve Slavkově u Brna. Z rozhodnutí Jihomoravského kraje se muzeum od 18. 2. 1975 stává jediným pracovištěm zaměřeným na napoleonské války. Roku 1972 znovu zpřístupněná výstava z roku 1965 byla v roce 1976 nahrazena novou expozicí Napoleon a Slavkovská bitva. V roce 1979 zakázal okresní tajemník KSČ ve Vyškově uniformované akce. Protože na území okresu leží i Slavkov u Brna, hrozil zánik rekonstrukcí bitvy. Tehdy zasáhla obec Tvarožná, která již leží v okrese Brno-venkov, nabídla svoje pozemky a spolu s kopečkem Santon se stala centrem dění. Obecně se dá říci, že vzpomínkové akce měly podobu pietního aktu na Mohyle míru doprovázeného dalším programem přednášky, promítání filmů a také první pokusy o bitevní ukázky v historických uniformách. Neexistovala však žádná koncepce a akce neměly jednotné vedení. První pokus o koncepčně pojaté akce byl při 175. výročí v roce 1980. Ve Slavkově proběhl seminář s přednáškami a promítáním historických filmů, na Mohyle míru byl tradiční pietní akt. 1 Belgičan, jeden ze zakladatelů spolku přátel bojiště ve Waterloo. Označoval se za napoleonského vojáka a Poutníka míru. 17

V roce 1984 vydal Místní národní výbor ve Tvarožné souhlas a na Santonu mohlo proběhnout první mezinárodní setkání uniformovaných příznivců vojenské historie. O rok později, při 180. výročí, už došlo i na ukázku zteče. Ve Slavkově se konal obsáhlý program Pod Slavkovem pod tú horú, doprovázený odborným seminářem. ( ) Kulturní program obsahoval mimo jiné i slavnostní koncert ve Slavkově a promítání filmu Sergeje Bondarčuka z roku 1970 Waterloo. (Kopecký, 2009, s. 207 208) Tradici málem zastavil zákaz napoleonských akcí ve Slavkově z roku 1986. Ve snaze o jejich udržení byly vydávány za sportovně-branné akce. Byly zorganizovány operace, které si kladůy za cíl hledat předměty z roku 1805 operace Claparede 2, Scarabeus a Lví skok. Kuriozitou byla operace Alexander, která si kladla za cíl najít ruskou pokladnu 3. Zákaz byl vydán, protože akce byly považovány za propagaci militarismu. V opozici k tomuto zákazu je oficiální souhlas od Místního národního výboru Tvarožná, čímž začíná tradice bitev na poli pod Santonem. Po listopadovém převratu začaly rychle vznikat různé kluby vojenské historie. Vzpomínkové akce probíhaly s mnohem větším nadšením, byly zorganizovány průvody v historických uniformách a rekonstrukce pod Santonem proběhla v mnohem větším rozsahu. 2. prosince bylo vydáno Programové prohlášení Československé napoleonské společnosti. Při 185. výročí v roce 1990 byla bitva připomínána i v Brně a počet účastníků rekonstrukce pod Santonem se zvýšil na 300. 2.7. Devadesátá léta Území bojiště bylo 29. 11. 1991 vyhlášeno chráněným územím. Nejprve byla vydána Vyhláška Okresního úřadu Brno-venkov č. 4/91 o vyhlášení 120 km 2 slavkovského bojiště za chráněné území. Následovala Vyhláška č. 475/92 Ministerstva kultury. Na jejím základě se z území bojiště se stala památková zóna. Do jeho území spadá 18 obcí: Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Jiříkovice, Kobylnice, Křenovice, Podolí, Ponětovice, Prace, Šlapanice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Žatčany, Zbýšov u Brna. 2 velitel obránců pod Santonem, gen. Claparede 3 Podle pověsti si byl car natolik jistý svým vítězstvím, že k bojišti nechal přivézt i ruskou pokladnu s odměnami vojákům. Při útěku po porážce spojeneckých vojsk byla pokladna ztracena. Její existence ovšem není dokázaná. 18

V témže roce se poprvé zapojila do Vzpomínkových akcí firma Davay s. r. o. Miroslava Jandory (více v Kapitole II. 3.2.1), a to jako producent a sponzor. Program na poli pod Santonem byl koncipován jako soutěž ve zručnosti a obratnosti se zbraní. V roce 1992 byla založena Nadace Mohyly míru se sídlem ve Šlapanicích a předsedou Mgr. Antonínem Rečkem. Nadace si kladla celkem tři cíle: připravovat a koordinovat akce pro propagaci a zvýšení turistického ruchu, získávat finance a podporovat zlepšování infrastruktury v obcích. Další vzpomínkové akce v devadesátých letech se dají jednoduše zobecnit na poli pod kopcem Santon se pravidelně odehrávala rekonstrukce bitvy s účastí nepřesahující 500 uniformovaných nadšenců organizovaná za podpory firmy Davay s. r. o (více v Kapitole II. 3.2.1). V některých letech byly akce doplněny o další události. V roce 1993 byl ve Tvarožné odhalen pomník věnovaný všem (tedy i civilním) obětem bitvy, z poloviny financovaný firmou Davay s. r. o. V roce 1997 došlo k prvním vážným sporům. Na poli proti motorestu Rohlenka mělo být postaveno obchodní centrum. Proti tomuto záměru byla sepsána petice, pod níž se podařilo shromáždit podpisy 5 127 lidí. Právě toto obchodní centrum ohrozilo tradiční rekonstrukci a bylo jádrem roztržky mezi příslušníky uniformovaných jednotek a organizátory. Pod domněnkou, že obec Tvarožná se stavbou souhlasí, vojáci pohrozili bojkotem. Kromě toho došlo i ke sporům o finanční stránku akcí. Místo střetu na poli pod Santonem došlo k malé bitvě na návsi ve Tvarožné a konaly se také dva pietní akty na Mohyle míru. V dalším roce se spory podařilo zažehnat. Byla založena Unie uniformovaných jednotek, se kterou se společnost Davay a obec Tvarožná spojily pod Projekt Austerlitz 2005. Hlavním cílem projektu bylo uspořádání důstojných oslav 200. výročí bitvy. V roce 1999 bylo nutné Nadaci Mohyly míru kvůli změně zákona transformovat, což byl nový impuls v období její stagnace. 19. 4. 1999 byla oficiálně změněna na Obecně prospěšnou společnost Mohyla míru Austerlitz se staronovými cíli: dokumentovat, chránit a udržovat památky, organizovat záchranné výzkumy, usnadňovat získávání finančních prostředků a koordinovat činnosti pro podporu cestovního ruchu. V témže roce proběhly vzpomínkové akce hned dvakrát ve Tvarožné poslední víkend v listopadu, ve Slavkově u Brna o týden později. 19

2.8. Po roce 2000 Vzpomínkové akce se následně vrátily zpět ke dřívějšímu standardu. V roce 2002 firma Davay přizvala ke spolupráci Evropskou napoleonskou společnost. V tom roce opět zavládla všeobecná nespokojenost vojáci ubytovaní ve Slavkově nepřišli včas na pietní akt na Mohyle míru, a ten se musel opakovat, a uniformovaní účastníci i diváci si stěžovali na nezáživnost bitevní ukázky. V roce 2003 byla založena Central European Napoleonic Society (Středoevropská napoleonská společnost, C.E.N.S.). Cíle jsou prakticky stejné jako u jiných podobně zaměřených společností: ochrana památek, poznávání vojenské historie a spolupráce s podobnými organizacemi. Na jejích počátcích stál v jejím čele Ivan Vystrčil. Obohacením programu ve Slavkově u Brna se v roce 2004 stalo symbolické dobytí města. Následující rok se již nesl ve znamení 200. výročí. Mělo být velkolepé, čemuž odpovídaly i přípravy. Již tehdy (v lednu 2005) byly v hrubých obrysech známy představy o tom, jak by měl vypadat program v roce 200. výročí bitvy. ( ) Vědělo se, že se v roce 2005 uskuteční celoroční bohatý program s vyvrcholením ve dnech 2. 4. prosince 2005. Bylo známo, že tento rok bude také rokem velkých aktivit ze strany organizátorů z Obecně prospěšné společnosti Mohyla míru Austerlitz, z Jihomoravského kraje, ze strany obcí, měst, organizací, společností, klubů a jednotlivců. Existovaly záměry na uspořádání řady konkrétních kulturních a společenských akcí a několika historických konferencí. (Kopecký, 2009, s. 223) Program pro 200. výročí byl oficiálně představen v Paříži 22. 3. 2005 zástupci Jihomoravského kraje a Projektu Austerlitz 2005. Proběhlo několik konferencí, koncertů, výstav (na zámku ve Slavkově byla otevřena Virtuální bitva) a byly odhaleny nové pamětní desky. Rekonstrukce proběhla v nebývalém rozsahu. Kromě tradičního pozemku pod Santonem přibylo i pole přes silnici, místo konání bylo oploceno a byly postaveny tribuny. Celkem 3 538 účastníků z ČR, Ruska, Německa, Francie a Itálie sledovalo při bitevní ukázce na 30 000 diváků a byl zajištěn přímý přenos v České televizi. 20

2.9. Shrnutí První vzpomínky měly pietní podobu. Obyvatelstvo si připomínalo oběti bitvy, stavěli různé pomníky. Ve výročí bitvy se za padlé konaly mše svaté. Všechno vycházelo z lidského soucitu. Mnoha lidem během bitvy a následných epidemií zemřeli příbuzní a známí. V tradicích se následně pokračovalo (a pokračuje dodnes). Následuje snaha vysvětlit a odborně popsat bitvu samotnou i další historické události s ní spojené. Nejprve jsou sepisovány paměti, následně vychází první pojednání a publikace. S touto činností souvisí i opakovaně pořádané výstavy s Napoleonskou tematikou na zámku ve Slavkově u Brna. Výběr tohoto šlechtického sídla vychází z jeho propojení s událostmi prosince roku 1805, ale zámek rovněž nabízí vhodné a dostatečně rozsáhlé prostory. Jako poslední forma Vzpomínkových akcí vznikla rekonstrukce bitvy. Na počátku byli zájemci o vojenskou historii, kteří začali ve svém volném čase kompletovat uniformy z období 1792 1815 a studovat podrobně průběh bitvy. Nejprve uniformy nosili jen na pietní akty, brzy začali předvádět vojenské umění tehdejších vojáků a vznikaly první pokusy o vojenské střety. V roce 1980 se pokusili o první koncepčně pojatou ukázku. V roce 1997 byl založen Projekt Austerlitz 2005, který (od roku 2005 pod názvem Projekt Austerlitz) pravidelně zaštiťuje celou akci. Vzpomínkové akce se konají vždy o víkendu nejbližším výročí bitvy, tedy na přelomu listopadu a prosince. Podoba Vzpomínkových akcí je od té doby ustálená. V pátek probíhají programy v malých obcích, v sobotu probíhá rekonstrukce u Tvarožné a defilé vojáků zakončené ohňostrojem ve Slavkově a v neděli pietní akt na Mohyle míru. 21

3. Vzpomínkové akce v současnosti Vzpomínkové akce mají ustálenou podobu. Konají se od pátku do neděle ve Slavkově u Brna, ve Tvarožné a v několika dalších vesnicích na území bojiště. V pátek jsou tradičními událostmi Jiříkovické ohně v obci Jiříkovice. Připomínají událost, kdy v předvečer bitvy zapálili vojáci celou řadu ohňů na počest svému panovníkovi, Napoleonovi Bonaparte. V Křenovicích, kde byl před bitvou ubytován velitel ruských vojsk Kutuzov, pořádá organizace Buhurt šarvátku a pietní akt (viz Obrázek č. 1). Obrázek č. 1: Mapa vzpomínkových akcí (Zdroj: maps.google.com, vlastní zpracování) V sobotu probíhá rekonstrukce bitvy na poli pod Santonem u obce Tvarožná, v Křenovicích je další pietní akt. Ve Slavkově u Brna probíhá po celý den předvánoční jarmark, večer je zakončen přehlídkou vojáků (většinou jen defilé, v roce 2014 ukázka bojů). Na závěr je ve Slavkově u Brna tradiční ohňostroj. V neděli je celý program ukončen pietním aktem na Mohyle míru. V některých vesnicích jsou po celý víkend k vidění vojenská ležení. Vojáci, kteří přijeli na vzpomínkové akce, často využívají několikadenního pobytu a po domluvě s místními úřady postaví v obcích dobová ležení. Ve čtvrtek před začátkem hlavního programu je pořádán koncert Mohyla míru Austerlitz o. p. s. na slavkovském zámku. 22

V každé jednotlivé lokalitě je jiný pořadatel. Rekonstrukci a pietní akt na Mohyle míru zajišťuje Projekt Austerlitz ve spolupráci s C.E.N.S. a obcemi Tvarožná a Prace. V Křenovicích je organizátorem Skupina historického šermu Buhurt. Ve Slavkově u Brna je v současné době pořadatelem Zámek Slavkov-Austerlitz. Spolupráce v rovině organizační neprobíhá, v některých ročnících však bývají uzavírány dohody, příp. smlouvy o společné propagaci. Následující kapitoly představí nejvýznamnější části programu. 23

3.1. Vzpomínkové akce ve Slavkově u Brna Ve Slavkově u Brna probíhá každoročně vojenský program ukončený slavnostním defilé vojáků na Palackého náměstí a ohňostrojem u zámku, doplněný o předvánoční jarmark (umístění stánků viz Obrázek č. 2). Za organizátory lze označit město samotné. V současné době sice pořádáním pověřilo svoji příspěvkovou organizaci Zámek Slavkov Austerlitz, ale finančně, materiálně i personálně akce podporuje. V minulosti bylo přímo organizátorem a zaměstnanci zámku vypomáhali. Obrázek č. 2: Rozmístění jarmarku ve Slavkově u Brna (Zdroj: mapy.cz, vlastní zpracování) 3.1.1. Slavkov u Brna Město Slavkov u Brna leží v Jihomoravském kraji, v bývalém okrese Vyškov. Jedná se o obec s rozšířenou působností. Počet obyvatel k 1. 1. 2014 byl 6 251. 3.1.1.1. Historie města Historie současného města Slavkov u Brna se datuje ke kolonizaci v 90. letech 12. století. Moravský markrabě Vladislav I. Jindřich daroval město jako zeměpanskou osadu špitálnímu Řádu německých rytířů. Rytíři ve svém Novém sídle (z čehož se vyvinul název Novosedlice) zbudovali jednu z nejvýznamnějších komend na jižní Moravě. V podhradí vznikla postupně poddanská osada. Novosedlice pravděpodobně těsně sousedily se Slavkovem. Právě zkomolením slova Novosedlice vzniklo německé pojmenování pro Slavkov, které se v zahraničí nakonec uchytilo jako oficiální název města: Nouozedeliz přes Nausterlitz po Austerlitz. 24

Město Slavkov mělo velmi bohatou historii. Slavkov má nejstarší dochované znakové privilegium v českých zemích a jeho znak je složen z částí nejvýznamnějších českých heraldických figur, Slavkov byl v minulosti nejdůležitějším sídlem řádu německých rytířů v českých zemích, byl centrem náboženské reformace ( ) a tolerance, narodil se zde ( ) tiskař Bible kralické Zachariáše Solín Slavkovský. (Pernes a kol., 2007, 9 10) Rod Kouniců ve Slavkově podporoval vzdělanost i umění a díky jejich vysokému postavení ve státní správě byl Slavkov dlouhou dobu významným politickým centrem. 3.1.1.2. Současnost města Poslední komunální volby se ve Slavkově u Brna konaly v roce 2014. Výsledky byly velmi těsné, složení zastupitelstva je nyní následující: ČSSD 4 mandáty, KDU-ČSL 3 mandáty, ODS, Nestranící a ANO 2011 po dvou mandátech, KSČM a TOP 09 po jednom mandátu. Starostnou byl zvolen Michal Boudný. V současné době není na radnici odbor kultury. Významné kulturní akce pořádá příspěvková organizace města Zámek Slavkov Austerlitz, někdy v součinnosti s odborem kanceláře tajemníka Městského Úřadu Slavkov u Brna, konkrétně s vedoucím Společenského centra Bonaparte, MgA. Martinem Křížkou. V minulosti pozice kulturního referenta obsazena byla. 3.1.2. Zámek Slavkov u Brna Austerlitz Na zámek ve Slavkově u Brna je možné pohlížet jako jednak na historickou památku, jednak příspěvkovou organizaci města Slavkova. 3.1.2.1. Zámek jako památka Zámek Slavkov u Brna je významný sám o sobě už svojí architekturou. Byl zařazen na seznam Top výletních cílů Jižní Moravy 4 a roku 2008 byl jmenován Národní kulturní památkou. Barokní budova je výsledkem šedesátileté přestavby původního šlechtického sídla. To nahradilo gotickou komendu Řádu německých rytířů. Autor původního návrhu byl Domenico Martinelli z Luccy. Martinelliho plány byly vskutku velkolepé počítaly se čtyřmi křídly (západní, východní, severní a jižní) a hlavně s navršením umělého kopce, 4 žebříček sestavuje Centrála cestovního ruchu, zájmové sdružení právnických osob, konkrétně Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna a Svazu obchodu a cestovního ruchu 25

čímž došlo k vyvýšení zámku nad okolí. Z finančních důvodů byly plány v pozdějších letech upraveny Václavem Petruccim a zámek tak získává svoji současnou podobu. Stavba trvala tři generace, započata byla během života Dominika Ondřeje Kounice a dokončena byla jeho vnukem, knížetem Václavem Antonínem Kounicem. Spolu s prostředním Maxmiliánem Oldřichem jsou tito muži nejvýznamnějšími členy rodu. Všichni tři působili v diplomacii, Václav Antonín dokonce jako kancléř rakouských císařů (celkem čtyř). Zámek byl přestavěn právě proto, aby mohl sloužit jako dostatečně reprezentativní sídlo pro tyto politiky. Na zámku v jeho již dokončené barokní podobě se pak odehrávaly události přímo s bitvou u Slavkova spjaté. Před bitvou na zámku nocovali oba spojenečtí panovníci, ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě, konkrétně 3. prosince 1805, Napoleon promluvil ke svým vojákům shromážděným v zámeckém parku z balkonu slavkovského zámku. 6. prosince 1805 bylo v Historickém sále podepsáno příměří mezi rakouskou a francouzskou armádou. Napoleon byl na zámku ubytován se svou gardou až do 7. prosince. 3.1.2.2. Zámek jako příspěvková organizace Na úvod krátce o historii jeho správy. Zámek je vystaven na místě dřívější komendy Řádu německých rytířů. Po odchodu rytířů získal tvrz Petr hrabě od sv. Jiří a z Pezinku, který komendu přebudoval na renesanční zámek. Po něm sídlo získal rod Kouniců, konkrétně v roce 1509. Kounicové zámek vlastnili až do roku 1919. Když v roce 1913 zemřel JUDr. Václav Kounic, neměl žádného mužského potomka. Zámek tedy přechází na jeho mladšího bratra Evžena. Ten rovněž umírá bez dědice, a tak sídlo přechází do vlastnictví rodu Pálffy. Na zámku nežili, měli sídlo ve Smolenici. Sloužil jen jako sídlo zdejšího správce a chátral. Po druhé světové válce byl rodu Pálffy odebrán a fungovalo zde Okresní vlastivědné muzeum (část zámku sloužila jako učiliště a internát). Od roku 1987 je zámek převeden z krajské památkové péče do správy muzea (Historické muzeum Slavkov u Brna). V roce 1995 přešlo muzeum (potažmo zámek) do majetku města Slavkov u Brna. Pro jeho správu byla 17. 6. 2002 5 zřízena příspěvková organizace Historické muzeum ve Slavkově u Brna. Na jednání zastupitelstva města 17. 12. 2007 byla schválena změna názvu příspěvkové organizace na Zámek Slavkov Austerlitz. 5 Podle výpisu z obchodního rejstříku 26

Statutárním orgánem je ředitel, kterého jmenuje Rada města Slavkov. Od 9. 4. 2015 je v této funkci Mgr. Eva Oubělická. Zámek Slavkov Austerlitz má celou řadu hlavních činností. Kompletní výčet je uveden ve zřizovací listině, pro účely této práce je důležitá jenom část z nich: Péče o evidenci, ochranu a správu sbírek, jejich odborné zpracování a prezentace formou výstavní a publikační činnosti, rozvoj regionálního bádání v rámci zastoupených oborů, kterými jsou především historie, archeologie a národopis, spolupráce s partnerskými organizacemi, archivy, památkovými ústavy, galeriemi, školami a občanskými sdruženími, vědecká a výzkumná činnost v oborech a oblastech souvisejících s účelem zřízení a publikování výsledků této činnosti, poskytování všestranných informací občanům a návštěvníkům města o historii Slavkova u Brna a přilehlého regionu, zpracování rešerší, výtahů, vyhledávání materiálů, poskytování odborných konzultací, vedení diplomových a odborných prací, pořádání kongresů, konferencí a seminářů, uskutečňování turistických návštěvnických prohlídek zámku, zámecké expozice, dlouhodobých a krátkodobých výstav, příležitostných prohlídek depozitářů a dalších odborných akcí, organizování, pořádání a zprostředkování kulturních, společenských a dalších akcí, uměleckých a vzdělávacích pořadů a výstav, rozvíjení a zprostředkování zahraničních styků, poskytování věcné a organizační podpory zájmové činnosti občanů. 27

3.1.3. Vzpomínkové akce ve Slavkově u Brna Město Slavkov u Brna je hlavním pořadatelem vzpomínkových akcí, jejich organizací je ale od roku 2013 pověřen Zámek Slavkov Austerlitz. Dříve VA pořádalo město a zámek vypomáhal. Nyní byla celá organizace přesunuta na zámek (od roku 2013). Město se na akci podílí spolupořadatelsky (např. poskytne prostory SC Bonaparte pro ubytování vojáků, prostory na radnici pro zázemí produkce, technické služby pro úklid náměstí po akci, apod.). Zámek to asi dělá z toho důvodu, že akce pořádá po celý rok, má s tím zkušenosti, má na to lidi. 6 Program akcí a jejich financování schvaluje Rada města. Program vzniká koordinací jednotlivých dílčích akcí, které zabezpečují různé subjekty: Zámek Slavkov Austerlitz, dodavatel vojenské části a případně i město Slavkov u Brna. Zámek Slavkov Austerlitz zajišťuje tradiční čtvrteční koncert, v sobotu jarmark na náměstí a kostýmované prohlídky zámku a případně další doprovodný program (např. přednášky). Koncert pořádá v Historickém sále slavkovského zámku obecně prospěšná společnost Mohyla míru Austerlitz. Vstup na akci je volný. Jarmark je koncipován jako předvánoční, se Vzpomínkovými slavnostmi je spojený především z logistických důvodů. Vzhledem k aktivitám zámku a města by nebylo efektivní pořádat extra a třeba jen o 14 dní později nějaký samostatný vánoční jarmark. 7 Podle vyjádření zámku patří k největším na jižní Moravě. Stánkaři podléhají výběru, aby byl pokud možno zachován řemeslný ráz akce. Po letech už mají organizátoři osvědčené prodejce, ale někteří přijíždějí až těsně před začátkem jarmarku. V osm ráno se uvolňují místa rezervovaná pro předem domluvené stánky a může si je nárokovat každý, kdo za ně může zaplatit. Tak se stane, že na jarmarku prodávají i obyčejní překupníci např. bytového textilu, i když se jejich účast snaží pořadatelé eliminovat. Kostýmované prohlídky zámku zajišťuje v posledních letech spolek Per vobis založený v roce 2004. Program vychází z historických skutečností, někdy bývá veršovaný nebo dramatizovaný. Na tyto prohlídky je nutné si předem zarezervovat místo, protože o ně bývá velký zájem. V roce 2014 byly všechny (na rozdíl od běžných prohlídek) zcela naplněné. 6 e-mailová komunikace se zaměstnankyní ZS-A, Ing. Janou Sloukovou, viz Příloha č. 3 7 e-mailová komunikace se zaměstnankyní ZS-A, Ing. Janou Sloukovou, viz Příloha č. 3 28

Vojenskou část tvoří každoročně jiný program v zámeckém parku nebo na náměstí v prostoru před městskou radnicí. Dodavatele vybírá Rada města. Původně to byl Projekt Austerlitz, který vždy vypravil domluvený počet vojáků z řad těch, kteří bojovali v rekonstrukci u Tvarožné. Poté, co firma AusterlitzPro podala žalobu na město kvůli expozici Austerlitz malé město velkých dějin za porušení autorských práv, rozhodla se radnice pro změnu. Bylo vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém Rada města vybrala Jezdecký klub Acaballado (dříve Jezdecký klub Němčany). Snaží se o inovativní program, každý rok se zaměřují na jiný dějinný úsek a dennímu programu přizpůsobují i večerní. Tradicí je defilé vojáků na slavkovském náměstí a závěrečný ohňostroj na zámku. Právě se změnou dodavatele na JK Acaballado se změnila koncepce celého dne a ohňostroje jsou doprovázeny mluveným slovem nebo světelnou show. Samozřejmě dodávají také vojáky. V současné době připravuje město dlouhodobou smlouvu o provedení akcí až do roku 2018. Program nemá určenou žádnou cílovou skupinu, Vzpomínkové akce jsou směřovány všem. Financování akcí je vícezdrojové: město Slavkov u Brna, Jihomoravský kraj a v případě nouze i Zámek Slavkov Austerlitz, který někdy musí s financováním vypomoct, ale přímo vyčleněné peníze v rozpočtu nemá. Část prostředků na organizování jde z rozpočtu města. Výše příspěvku se kromě roku 2005 (200. výročí bitvy), kdy činil celých 500 000 Kč, je každoročně 300 000 Kč. V roce 2014 se začala částka znovu zvyšovat (viz. Tabulka č. 1) Tabulka č. 1: Výše příspěvku z rozpočtu města Slavkov u Brna (Zdroj: Rozpočet města. Slavkov u Brna Austerlitz [online]. 2010 [cit. 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta, vlastní zpracování) 29

Kromě financí poskytuje město i věcné plnění, konkrétně prostory Společenského centra Bonaparte pro ubytování vojáků a prostory radnice jako zázemí pro organizátory. Také vysílá technické služby pro pomoc s úklidem náměstí. Zástupci organizátorů by ovšem ocenili pomoc ve větším rozsahu, především v oblasti personální. V současné době jsou zaměstnanci technických služeb přiděleni na výpomoc na cca 2 hodiny, což vzhledem k rozsahu akce není dostačující a zaměstnanci zámku jsou, podle svých slov, dost přetíženi. Výše dotace z Jihomoravského kraje je o něco proměnlivější. Navíc, celá dotace je určena nejen na Vzpomínkové akce, ale i na Napoleonské slavnosti, které se konají každý rok v srpnu u příležitosti výročí narození Napoleona Bonaparte. Pro rok 2015 ještě nebylo žádáno o dotaci, v rozpočtu kraje je ovšem na obě akce uvolněna částka 500 000 Kč. Vývoj výše dotace v posledních deseti letech je zobrazen v Tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Výše příspěvku od JMK (Zdroj: Zámek Slavkov Austerlitz a Schválené rozpočty a závěrečné účty kraje. Portál Jihomoravského kraje [online]. 2015 [cit. 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?id=172183&typeid=1; vlastní zpracování) Protože se kromě kostýmovaných prohlídek na nic nevybírá vstupné, je celá akce nezisková. Obyvatelé Slavkova přijímají Vzpomínkové akce různě. V podstatě to máme tak, že pokud stížnost, tak přijde od Slavkováka 8. Nejvíce stížností je směřováno na jarmark: na Palackého náměstí organizátorům vyhrožují, obyvatelé Husovy ulice sepisují petice, aby stánky nebyly 8 e-mailová komunikace se zaměstnankyní ZS-A, Ing. Janou Sloukovou, viz Příloha č. 3 30

umisťovány i do jejich ulice. Stěžují si především majitelé obchodů, kterým jarmark může krátit tržby (kvůli stánkům se lidé do obchodu nedostanou, nebo si jich nevšimnou), ale také majitelé bytů, kterým to způsobuje různé nepohodlí (hluk, zápach, nepořádek). Hodně z nich je směřováno i na dopravní omezení a parkování návštěvníků před vjezdy. Další protesty se týkají ohňostroje. Přestože patří k nejočekávanější části programu, některým vadí zhasnutí pouličního osvětlení. Někdy je kritizován i ohňostroj samotný, z toho si ale pořadatelé berou ponaučení a v dalších letech se snaží vyvarovat tomu, co se nelíbilo. Pro Slavkov u Brna má akce určitě pozitivní dopad restauracím, obchodům i hotelům se díky ní daří. Konkrétní čísla je ale obtížné prokázat. Měření multiplikačního efektu nebylo nikdy provedeno, a jak již bylo uvedeno, vstup je ve většině případů volný, je tedy prakticky nemožné zjistit přesnější počet návštěvníků. 31

3.2. Aktivity Projektu Austerlitz Projekt Austerlitz je nezisková aktivita volně sdružující jednotlivce i skupiny. Nejedná se o právnickou osobu. Vznikl z popudu Miroslava Jandory (více v Kapitole II. 3.2.2). 3.2.1. AusterlitzPro s.r.o. Společnost s ručením omezeným AusterlitzPro byla zapsána do obchodního rejstříku 5. 9. 1996, ještě pod názvem Davay Communications s.r.o. Ke změně názvu došlo 26. 4. 2010. Jediný jednatel firmy se stoprocentním obchodním podílem je Miroslav Jandora (narozen 19. 6. 1953). Pravděpodobně z osobního zájmu na rekonstrukcích a jejich důstojné podobě se zapojil jako organizátor a producent a se svojí firmou Davay s. r. o. sponzoroval první dvě bitvy v letech 1990 a 1991. Firma Davay s. r. o. již v současné době neexistuje. Po vyhlášení úpadku proběhlo insolvenční řízení, po skončení likvidace firmy byla 28. 11. 2012 vymazána z obchodního rejstříku. Jandora byl organizátorem a producentem a sponzorem (jeho firma Davay 800 000 Kč) první rekonstrukce bitvy u Slavkova ve Tvarožné v roce 1990 a pak ještě v roce 1991. Poté od akcí upustil, když zjistil, že se na akci obohacují zástupci muzea Brno venkov, Mgr. Reček (soukromá tiskárna manželky), PhDr. Hanák (vydavatelství AVE) a kulturního střediska ve Slavkově Ing. Vetchý. Poté Jandora se svojí firmou selektivně podporoval akce prostřednictvím obce Tvarožná, Staré pošty apod. 9 Během rekonstrukce v roce 1997 došlo ke konfliktům mezi pořadateli rekonstrukce a vojáky, kterým byly odmítnuty slíbené příspěvky na dopravu a stravu. Tehdy byl Miroslav Jandora znovu osloven obcí Tvarožná i zástupci vojenských klubů. Z jeho popudu pak byl založen Projekt Austerlitz 2005, který měl podobným situacím napříště předejít. 3.2.2. Projekt Austerlitz Projekt Austerlitz navazuje na úspěšně završený Projekt Austerlitz 2005. ( ) Projekt Austerlitz je koncipován jako dlouhodobý a nemíří k žádnému konkrétnímu výročí. Věnuje se spíše prohloubení a zhodnocení slavkovské a napoleonské tradice nejen na jižní Moravě, dotýká se také dalších historických událostí spojených s obdobím francouzského prvního císařství, jež jakkoli souvisely s českými zeměmi. (Projekt Austerlitz, 2011) Projektový záměr Projektu Austerlitz (v nejaktuálnější verzi, 4.0 z 10. května 2011) je v příloze 1 této bakalářské práce. 9 e-mailová komunikace s Miroslavem Jandorou, viz Příloha č. 2 32

Obsahuje především rozsáhlý popis historických událostí, o jejichž důstojné připomínání se snaží. Konkrétně se věnuje třem zásadním bitvám napoleonských válek u Slavkova, u Znojma a u Chlumce u Ústí nad Labem. V pozdějším rozboru je však patrné, že největší zájem má právě na bitvě u Slavkova, kde je tzv. napoleonská tradice nejsilnější, a na niž současné vzpomínkové akce navazují. Tato skutečnost se jasně odráží i v názvu projektu Austerlitz. Projekt Austerlitz 2005 sdružoval obec Tvarožná (poskytovala pozemky v obci a zázemí pro účastníky), kluby vojenské historie (účast vojsk splňujících nároky na ústroj, bezpečnostní předpisy apod.) a firmu Davay s. r. o., následně firmu Davay Communications s. r. o., dnes AusterlitzPro s. r. o. (produkce akce, zajištění finančních prostředků fundraisingové aktivity, granty). Cílem Projektu Austerlitz 2005 bylo zorganizování důstojných vzpomínkových akcí u příležitosti 200. výročí bitvy u Slavkova (viz Kapitola II. 2.8). Po úspěšném ukončení Projektu Austerlitz 2005 na něj navázal Projekt Austerlitz, dlouhodobý projekt, který si klade za cíl udržet podobu rekonstrukcí ve stávající kvalitě. Projekt Austerlitz 2005 je zhodnocen jen velmi povšechně, není jasné, zda měl nějaká předem stanovená kritéria úspěšnosti či milníky, natož jestli je naplnil. Vzhledem k ohlasům na rekonstrukci bitvy a jejímu průběhu může být cíl považován za splněný, ale jestli byl Projekt skutečně úspěšný, není možné objektivně posoudit. Rovněž Projekt Austerlitz nemá stanovený jakýkoli konečný stav nebo alespoň určené směřování nějaké změny. Stanovuje své úkoly: 1. přibližovat toto historické období široké veřejnosti zajímavým a divácky atraktivním způsobem; 2. připravovat a koordinovat vzpomínkové akce napoleonských bitev na našem území a události s nimi spojené, a to v návaznosti a ve spolupráci s podobnými aktivitami v Rakousku, Německu a Polsku; 3. podporovat vědomí historické sounáležitosti naší země a regionu s historickým vývojem v procesu integrující se Evropy; 4. napomáhat hlubšímu poznání historie a kultury podporou tematických přednášek a seminářů, expozic, filmových dokumentů atp.; 33

5. svou činností vytvářet takové aktivity, které budou přitahovat zájem turistů z tuzemska i zahraničí a tím přispět k celkové podpoře turistického ruchu v tomto regionu; 6. podporovat a propagovat veškeré činnosti, směřující k rozvoji regionu při zachování jeho historické a kulturní jedinečnosti. (Projekt Austerlitz, 2011) Nijak však nestanovuje kritéria, podle kterých pozná naplnění svých cílů. Nemá stanovené ani časové milníky, ani ukazatele úspěšnosti. Projekt Austerlitz by měl rozvíjet své aktivity ve třech základních oblastech. V oblasti historické by měl spolupracovat s asociacemi věnujícími se napoleonskému re-enactmentu ( ). V oblasti regionálních rozvoje, místních tradic a podpory turistického ruchu s městy i obcemi slavkovského ( ) bojiště. Konečně v oblasti vzdělávání a propagace s institucemi věnujícími se napoleonské historii a mediálními partnery. (Projekt Austerliz, 2011) Závěrem je shrnut charakter Projektu. Je zdůrazněna nejen jeho neziskovost, ale i poslání Projektu, tedy nutnost překonat veškeré krátkodobé, lokální či individuální zájmy. (Projekt Austerlitz, 2011) Hlavní smysl Projektu spočívá v rozvoji tradic a vztahu k historii. Projekt Austerlitz nemá právní subjektivitu. Kromě jakýchkoli kritérií tak chybí i stanovení cílových skupin. Ze zaměření Projektu a jeho oblastí působení je možné jednotlivé cílové skupiny odvodit, ale není možné určit, nakolik jsou do něj zapojené, nakolik na ně Projekt cílí své aktivity, ani jak velký pro něj mají význam. Podle Jandory jsou veškeré akce zaměřené na veřejnost obecně, není stanovena konkrétní cílová skupina. Organizace je směřována právě na diváky, někteří vojáci se dokonce chtějí předvést, co všechno umí. Samostatnou kapitolou je pak finanční stránka Projektu. V projektovém záměru není možné dohledat jakoukoli úvahu o finančním řízení, které je v případě takto rozsáhlé a dlouhodobé aktivity dost významné, protože ovlivňuje její dlouhodobou udržitelnost. Projekt jako takový s žádnými financemi nehospodaří, prostředky jsou vynakládány pouze na akce, které se pod jeho jménem konají. Pomáhá je získat Jandora jako producent akcí prostřednictvím fundraisingových aktivit. 34

3.2.3. Středoevropská napoleonská společnost (C.E.N.S.) Středoevropská napoleonská společnost (Central European Napoleonic Society, dále jen C.E.N.S.) vznikla 18. ledna 2003. Jedná se o volné sdružení českých, slovenských a rakouských spolků se zájmem o vojenskou historii let 1789 1815. Hlavním cílem C.E.N.S. je koordinovat účast svých členů, ale také spřátelených spolků na akcích napoleonského re-enactmentu (přibližování historie formou rekonstrukcí). Podmínkou pro účast na akcích zaštítěných C.E.N.S. je nejen korektní výzbroj a výstroj vojáků, ale také disciplinovanost. Společnost dbá na historickou přesnost svých aktivit. Od 17. ledna 2015 tvoří společnost 36 jednotek (asi 500 členů) z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska a Litvy. 3.2.4. Vzpomínkové akce organizované pod Projektem Austerlitz Projekt Austerlitz zaštiťuje následující aktivity: rekonstrukce bitvy na poli pod Santonem v sobotu odpoledne a pietní akt na Mohyle míru v neděli v poledne. Na těchto akcích spolupracují obce Tvarožná (rekonstrukce) a Prace (Pietní akt) s C.E.N.S. V průběhu měsíce srpna je ustálen počet účastníků vojáků, koní i děl a je vybrána ukázka z bitvy. V průběhu měsíce září jsou všem klubům i jednotlivcům, kteří splňují podmínky C.E.N.S. rozeslány pozvánky. Účast je možná výhradně prostřednictvím těchto pozvánek. Každá armáda ruská, francouzská i rakouská má svého velitele, který je zodpovědný za rozeslání přihlášek i samotné účastníky. Před bitvou je rozesílán přesný scénář ukázky, který si účastníci musí nastudovat a kterým se musí řídit. Jakékoli jednání proti scénáři může mít za následek vyloučení účastníka z C.E.N.S., případně odepření pozvánky na další ročník. Organizátoři rekonstrukce si tak zajišťují její odpovídající úroveň. C.E.N.S. tedy dodává vojáky. Obec Tvarožná poskytuje pozemek (pole pod Santonem). Jandorova firma AusterlitzPro se stará o finanční zabezpečení akce, zajišťuje pojištění, stravu a příspěvek na dopravu účastníkům a zařizuje servis pro diváky (bezpečnostní služba, dopravní značení, kyvadlová doprava apod.). Celé zaštiťuje Projekt Austerlitz, ve kterém Jandora figuruje jako jeho prezident. 35

Rekonstrukce má ukázat, že nelze vést válku bez obětí, je poctou tehdy padlých vojáků, připomíná jejich hrdinství, není oslavou militarismu, válek nebo Napoleona. Podle Jandory je soukromý pořadatel jediná možná ochrana těchto akcí: Pokud bych tyto akce nedělal jako soukromý subjekt, došlo by k rozmělnění a pravděpodobně i zániku akcí. Obce by hleděly hlavně utrhnout z veřejných peněz hlavně něco pro sebe ( ). 10 V tomto tvrzení vychází z negativní zkušenosti mezi lety 1992 1997, kdy měly akce na starosti dvě právnické osoby Muzeum Brněnska a Mohyla míru o. p. s., jejichž hospodaření bylo přinejmenším pochybné. Toto období vyvrcholilo výše uvedeným sporem se členy ozbrojených jednotek. Na financování této akce je nutné každý rok zajistit partnery a příp. dotaci z JMK. Se současným hejtmanem se Jandora podle svých slov snaží vyjednat systém stabilní podpory, který by zajistil pokračování rekonstrukcí i do budoucna. 11 Sám Jandora svoji pozici plánuje opustit, těžiště práce se pomalu přesouvá přímo na C.E.N.S. a jeho prezidenta Jakuba Samka. 10 e-mailová komunikace s Miroslavem Jandorou, viz Příloha č. 2 11 telefonický rozhovor s Miroslavem Jandorou, 27. 4. 2015 36

3.3. Program v Křenovicích Program v obci Křenovice připravuje každoročně skupina historického šermu Buhurt. 3.3.1. Skupina historického šermu Buhurt Skupina historického šermu Buhurt (dále jen SHŠ Buhurt) vznikla na počátku roku 1990. Členská základna čítá v současné době 20 osob a je dělena dle zaměření na sekce tří období: středověk (13. 15. stol.), Třicetiletá válka (17. stol.) a Napoleonské války (19. stol.). Hlavním cílem SHŠ Buhurt je zachovat co největší historickou autenticitu a věrohodnost výzbroje a zároveň zpřístupnit ve svých vystoupeních divákům co nejkvalitnější zážitek po stránce šermířské i divadelní. (SHŠ Buhurt, 2011) 3.3.1.1. Napoleonská sekce Většina současných skupin zabývajících se vojenskou historií si volí skutečné jednotky jako svoje vzory. Podle nich si pořizují uniformy a výzbroj a učí se o jejich historii. Skupina historického šermu Buhurt si zvolila jako předlohu a vzor dělostřeleckou rotu přidělenou k 17. pluku, (SHŠ Buhurt, 2011) která během bitvy tří císařů bránila kopec Santon pod velením generála Claparéda. Napoleonská sekce SHŠ Buhurt se snaží co nejvíce napodobit prosté vojáky počátku 19. stol. od výcviku po život v ležení. Je schopna předvést činnost dělostřelecké roty včetně výstřelů z děla, šermu šavlí, pořadové secvičenosti a francouzské povelové techniky. (SHŠ Buhurt, 2011) Samozřejmostí jsou dobové uniformy a výstroj, konkrétně odpovídající roku 1805. Hlavním prvkem výzbroje roty jsou tři polní čtyřliberní děla systému Gribeauval. Napoleonská sekce není členem C.E.N.S. V počátcích byla, ale záhy po vstupu opět vystoupila. Protože splňuje podmínky na výstroj a výzbroj, je zvána k účasti na rekonstrukci pod Sanotnem, které se také pravidelně účastní. Její hlavní činnost v období výročí bitvy je však v Křenovicích. 3.3.2. Vzpomínkové akce v Křenovicích Během víkendu je pro veřejnost v Křenovicích otevřeno dobové ležení, je sehrána šarvátka a koná se i několik pietních aktů. Dobové ležení se nachází na dvoře Obecní hospody. V pátek dopoledne bývá ležení přístupné dětem z mateřské a základní školy, prohlídku doprovází i výklad o životě vojáků a markytánek za napoleonských válek. 37

Malá šarvátka je ukázkou potyčky francouzských a ruských vojáků v předvečer bitvy. Během ukázky jsou použita i děla. Pietní akty se v Křenovicích konají celkem tři. První k hromadným hrobům nad Křenovicemi, na tzv. Zlaté hoře. Druhý je k soše M. I. Kutuzova a třetí k božím mukám postaveným rok po skončení této války. Organizátoři mají podporu obce. Dostávají finanční dotaci na stravu a střelný prach, obec poskytuje dvůr Obecní hospody pro ležení i další prostory pro ubytování vojáků ze zahraniční. Kromě toho ještě zajišťuje osvětlení na místě konání šarvátky a v případě, že se v daném roce připravuje i ohňostroj, tak jej přímo obec financuje. Do akce se zapojují i jiné spolky z Křenovic hasiči, turistický oddíl Tuláci a Ochotnické divadlo Antonína Vorla. Akce v Křenovicích má také cílenější koncepci vůči divákům. Nezaměřují se na jednu konkrétní skupinu, akce je otevřená zájemcům všech kategorií, ale snaží se program přizpůsobit hlavně dětem. Na vojenské ležení se jdou podívat místo školy a mají k němu výklad. První pietní akt pochod k hromadným hrobům je pojat jako lampionový průvod, na místě mají pro děti nachystaný horký čaj. 12 12 E-mailová komunikace s Oldřichem Bartoškem, viz Příloha č. 4 38

III. ORGANIZACE ZALOŽENÉ NA ODKAZU BITVY U SLAVKOVA Bitva u Slavkova a její tradice byly už dříve v historii podnětem pro vytváření nejrůznějších spolků a organizací, z nichž některé existují dodnes. Pracují s odkazem bitvy, a s historií, kterou se snaží zkoumat. Svoji činnost většinou spojují s rekonstrukcemi událostí z počátku 19. století nebo s pietními akty. 1. Zájmové sdružení právnických osob Slavkovské bojiště Austerlitz Slavkovské bojiště Austerlitz je název zájmového sdružení právnických osob. Podle záznamu v registru ekonomických subjektů bylo založeno 11. 11. 2010. Členy jsou obce Slavkov u Brna, Prace a Tvarožná spolu s obchodní společností POSTILION s. r. o. Činnost zahájila až 13. ledna 2012 na valné hromadě, kde byly zvoleny statutární orgány: předsedou předsednictva se stal František Kopecký, tajemníkem byl zvolen Ing. Ivan Charvát a hospodářem Ing. Jan Vovesný. Všichni jmenovaní byli v době zvolení starosty členských obcí. Jestli došlo k nějaké změně ve členech nebo ve statutárních orgánech není prakticky možné dohledat. Podle Obchodního rejstříku byl Ing. Vovesný nahrazen Josefem Brzobohatým. Podle výroční zprávy za rok 2014 zůstali Kopecký i Charvát ve funkcích, i když už nejsou starosty. Předmětem činnosti je na základě získaných dotací propagovat Slavkovské bojiště, organizovat propagační a výroční akce a spolupracovat se všemi podobně orientovanými organizacemi, společnostmi a spolky. (František Kopecký, 2015) Podle zprávy o činnosti za rok 2014 je sdružení stále aktivní. Poskytuje pomoc studentům při zpracovávání diplomových a seminárních prací. Také podporuje vydávání DVD, která se věnují tématům spjatým s bojištěm. Podniká různé cesty do zahraničí do oblastí spjatých s napoleonikou a pomáhá s organizací návštěv zahraničních hostů. Předseda sdružení, František Kopecký, se účastní i různých přednášek a besed, ale spíše pro svoji osobní odbornost než z titulu předsedy Slavkovského bojiště Austerlitz. Podle této zprávy o činnosti probíhají i pravidelné schůze, kde se členové informují o významných aktivitách. Ze zprávy o činnosti vyplývá, že zájmové sdružení je spíše pasivní a místo koordinování významných akcí, které se na historické lokalitě bojiště konají, spíše monitoruje, čemu se členové sdružení věnují. Zpráva o činnosti bývá vydávána ve Tvaroženském zpravodaji. 39

2. Obecně prospěšná společnost Mohyla míru Austerlitz Mohyla míru Austerlitz byla založena 25. 3. 1999 zakládací smlouvou uzavřenou mezi následujícími subjekty: města Šlapanice, Slavkov u Brna, obce Podolí, Tvarožná, Sokolnice, Ponětovice, Telnice, Prace, Žatčany, Blažovice, Jiříkovice, Újezd u Brna, Pozořice, fyzické osoby Ing. Julie Skřivánková, Ing. arch. Milan Pospíchal, Jan Krčma, Bohuslav Adámek, Antonín Buček a obchodní společnost POSTILION s. r. o. (spravuje Starou poštu). Svým vznikem nahradila obecně prospěšná společnost Nadaci Mohyly míru slavkovského bojiště Austerlitz (zanikla 31. 12. 1998). Obecně prospěšné služby, ke kterým se společnost zavázala, jsou podle rejstříku obecně prospěšných společností dvě: dokumentace stavu kulturních a uměleckých památek památkové zóny bojiště bitvy u Slavkova a vytváření a využívání zdrojů ve prospěch kulturních, krajinných a uměleckých památek ležících na území památkové zóny, služba a pomoc k jejich záchraně, ochraně a udržování. (Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2012 2014) V současné době je obtížné dohledat jakékoli údaje o činnosti této společnosti kromě každoročního koncertu na Zámku Slavkov Austerlitz. 40

3. Stará pošta POSTILION s.r.o. V budově tzv. Staré pošty se před bitvou u Slavkova konala strategická porada císaře Napoleona s jeho maršály. V místnosti, kde tato porada proběhla, je v současné době muzeum, v jehož sbírkách jsou i originály. Expozice je momentálně přístupná pouze na základě předchozí objednávky. Areál Staré pošty je momentálně ve správě soukromého subjektu, konkrétně firmy POSTILION, s. r. o., zapsaná do obchodního rejstříku 1. 11. 1993. Jednateli firmy jsou Šárka Podolská a Ing. Jiří Podolský. Jediným společníkem se 100% podílem je obchodní společnost PORTA SPES a. s., v níž figuruje Ing. Podolský jako člen představenstva a Šárka Podolská jako předsedkyně dozorčí rady. Od dubna 2015 je Stará pošta oficiálním sídlem Projektu Austerlitz a C.E.N.S. 41

4. Československá napoleonská společnost Československá napoleonská společnost (dále jen ČSNS) je dobrovolná, nezávislá, nevýdělečná, nepolitická, kulturní organizace, řádně registrovaná a mající řádné stanovy (Československá napoleonská společnost, 2002 2007). Založena na valné hromadě 12. 1. 1990, podle spolkového rejstříku vznikla 15. 11. 1990. Ve své činnosti i ve svém směřování navazuje na prvorepublikovou Napoleonskou společnost. Členy ČSNS spojuje zájem o historii a především napoleoniku. Pro své členy pořádá společnost přednášky, besedy i zájezdy s odborným výkladem. Ve svých stanovách má i usilování o popularizaci památek z napoleonského období, jejich ochranu, dále zajištění nových památníků a pomníků, pořádání seminářů a přednášek s napoleonskou tematikou a vydávání publikací na téma napoleonského období. Společnost je stále aktivní, pravidelně pořádá výše zmiňované zájezdy pro své členy. V listopadu 2014 byla připravena přednáška na závěr valné hromady. Kromě těchto spíše interních akcí společnost nic nepřipravuje. V dubnu se ČSNS spojila s Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Na základě svých ujednání měly obě organizace spolupracovat na popularizaci a propagaci napoleonské doby. Mimo jiné to zahrnuje podporu zpřístupňování památek a akcí prezentujících napoleonské období, pořádání seminářů a přednášek pro odbornou i laickou veřejnost, ale také spolupráci se zahraničními subjekty. Cílem je provázání všech obdobných aktivit v širším měřítku. První výstup této spolupráce byla korektura popisů turistických cílů v projektu Morava napoleonská. 42

5. Společná deklarace o vzájemné spolupráci a podpoře tradičních vzpomínkových akcí Na památníku na Žuráni podepsali 26. 6. 2007 starostové města Slavkov u Brna Ing. Ivan Charvát a obce Tvarožná František Kopecký deklaraci o spolupráci (celým názvem Společná deklarace města Slavkov u Brna a obce Tvarožná o vzájemné spolupráci a podpoře tradičních vzpomínkových akcí spojených s bitvou u Slavkova). Podpisu byl mimo jiné přítomen i představitel společnosti AusterliztPro (zároveň i Projektu Austerlitz) Miroslav Jandora. V deklaraci se zástupci měst zavazují k užší spolupráci. V zájmu lepší koordinace příprav, hladšího i atraktivnějšího průběhu vzpomínkových akcí se město Slavkov u Brna a obec Tvarožná rozhodly deklarovat svůj zájem o těsnou spolupráci, společný postup při sestavování jejich programu i ve snaze o získání finančních i dalších prostředků, ať již z vlastních, regionálních, státních či evropských zdrojů. (Projekt Austerlitz, 2015) V deklaraci nejsou žádné specifické ani konkrétní cíle, to však tento typ dokumentu ani nevyžaduje. Předpoklad je jasný dlouhodobá a prospěšná spolupráce měst i s dalšími subjekty. Slavkov i Tvarožná vítají jakoukoli iniciativu dalších obcí a jiných subjektů, jež podporují či podpoří rozvoj napoleonské tradice na bojišti a v regionu. Součastně se nijak touto deklarací společného zájmu nevymezují vůči ostatním obcím bojiště, naopak všem, kdo o to mají zájem, nabízejí spolupráci i podporu. (Projekt Austerlitz, 2015) O rok později se k této deklaraci připojila i obec Prace. Poslední zmínka o této deklaraci je v prohlášení Ing. Ivana Charváta z roku 2011, kde ji zmiňuje jako faktor, který měl zásadní roli v přípravě vzpomínkových slavností. 43

6. Shrnutí Na území slavkovského bojiště vzniklo nebo působí několik organizací nebo jiných forem spolupráce. Z těch, které byly zmíněny v této práci, to jsou: Zámek Slavkov Austerlitz, Projekt Austerlitz, Zájmové sdružení právnických osob Slavkovské bojiště Austerlitz, C.E.N.S., Mohla míru Austerlitz, o. p. s., POSTILION s. r. o., ČSNS, Společná deklarace o vzájemné spolupráci. Následující Tabulka č. 3 se pokusí sumarizovat jejich cíle a najít společné body. Tabulka č. 3: Organizace na slavkovském bojišti a jejich činnosti (vlastní zpracování) Největší shoda je ve spolupráci s partnerskými organizacemi, kterou si vytyčilo hned šest subjektů. Pět subjektů se shoduje i v následujících cílech: zkoumání historie, organizování kulturních akcí a prezentace historie. Ve svých cílech a aktivitách se jednotlivé organizace nejen shodují, ale i zdvojují. To dokazuje následující Tabulka č. 4, z níž je patrné, v kolika organizacích se nachází stejní členové. Tabulka č. 4: Členové organizací na slavkovském bojišti (vlastní zpracování) V Tabulce č. 4 figuruje i Stará pošta. Jedná se jak o památku spjatou s bitvou u Slavkova, tak o sídlo Projektu Austerlitz a C.E.N.S. Skrze svoji spravující obchodní společnost (POSTILION s. r. o.) je pak členem Zájmového sdružení Slavkovské bojiště Austerlitz a obecně prospěšné společnosti Mohyla míru Austerlitz. Spolu s městem Slavkov u Brna a obcemi Tvarožná a Prace mají shodu ve členství hned ve dvou uskupeních (Slavkovské bojiště Austerlitz a Mohyla míru Austerlitz). Poslední tři jmenované pak jistou dobu spojovala dnes deklarace o spolupráci, kterou 44