Vrcholný středověk Křížové výpravy kříž symbol křesťanů křižáci účastníci křížových výprav (evropští králové, šlechta i chudina) V 11. 13. století se uskutečnilo 8 křížových výprav. cíl: zmocnit se bohatství na území Palestiny a dobýt Jeruzalém (1099) záminka: osvobodit Svatou zemi z rukou nevěřících muslimů Křížové výpravy vyhlašoval papež. Křižáci ve Svaté zemi - založili jeruzalémské království a usadili se zde - budovali kamenné hrady - vládnoucí vrstvu tvořili rytíři, neurození křižáci se zabývali řemeslem a obchodem Rytířské řády Byly církevními organizacemi, které vznikaly, aby pomohly poutníkům ve Svaté zemi. Sloužili v nich mniši vycvičení jako vojáci. templáři řád založen v Jeruzalémě (Šalamounův chrám = templ). johanité řád založený při špitálu sv. Jana (Johann = Jan), také maltézští rytíři (podle ostrova Malta, kde působili)
Význam křížových výprav Křižáci byli nakonec ze Svaté země vyhnáni. - nesmírně zbohatla severoitalská města (Janov, Benátky) - do Evropy křižáci přinesli nové vědecké poznatky (matematika, astronomie, fyzika, lékařství) - nové zvyky a hygienické návyky v Evropě Mongolští kočovníci se živili chovem koní a ovcí, žili v kmenech, které mezi sebou bojovaly chán vládce mongolských kočovníků Čingischán byl prohlášen vládcem světa, soustředil velkou armádu a chtěl vytvořit světovou říši sahající až k Atlantskému oceánu. V jeho armádě bojovaly různé kočovné kmeny, např. Mongolové, Tataři. Bátú Čingischánův vnuk, s mnohatisícovou armádou napadl ruská knížectví, pokořil je a pokračoval do Polska, na Moravu a do Uher. Tataři se po smrti velkého chána stáhli zpět na východ a vytvořili vlastní stát Zlatou hordu.
Marco Polo - jeden z nejslavnějších cestovatelů 13. století - pocházel z Benátek - podnikl cestu do Číny, kde ji ovládaly mongolské kmeny - napsal cestopis Milión, český přepis byl pořízen na zámku v Letovicích Gotická kultura Období gotiky je nazýváno věkem katedrál. katedrála (lat.) = křeslo, trůn (biskupský trůn v kostele) Název je odvozen od slova Gótové (barbarské kmeny), které byly považovány za zakladatele tohoto stavebního slohu. Klášter Saint-Denis Byl první gotickou stavbou, stavba z 12. století se nachází nedaleko Paříže. Jeho stavební prvky se staly základem pro další gotické stavby. Znaky - lomený oblouk v horní části oken a dveří - portály (vstup do chrámu) bohatě zdobené - vysoké stavby (opěrný systém umožňoval odlehčit zdivo) - vysoká okna zdobení vitrážemi (barevní sklíčka) Malířství
nástěnné malby a deskové malby s církevní tématikou Sochařství Sochy panovníků a světců stály samostatně, nebyly součástí zdí nebo sloupů. piety Panna Marie s Kristovým tělem sňatým z kříže madony Panna Marie s malým Ježíškem
Středověká kolonizace Dochází k zakládání vesnic. Majitel pozemku (král, šlechtic) daroval listinou pozemek tzv. lokátorovi (locus = místo). Ten vybral místo, kde bude vesnice vybudována. Lokátor se zpravidla stal rychtářem. Soudil pře, uděloval pokuty, fyzické tresty, vybíral daně a část si ponechal Lhoty - nejčastější název pro vesnici - název odvozen od slova lhůta (staročesky lhóta). - po dobu 20 25 let obyvatelé neodváděli daně - žili zpravidla na území s málo úrodnou půdou, daleko od zdroje vody Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím. Trojpolní systém Dvojpolní systém obdělávání půdy byl vystřídán trojpolním systémem. Obdělávalo se více půdy, byly větší výnosy. 1. rok J O Ú 2. rok Ú J O 3. rok O Ú J J jař (obilí seté na jaře) O ozim (obilí seté na podzim) Ú úhor (půda ležící ladem = neobdělávaná)
Život na vesnici Vesnické stavby: kostely, kapličky tvrze dřevěná sídla šlechty dvorce sídla bohatých sedláků dřevěné domky Vesnici spravoval rychtář, který soudil pře. Lidé neměli přístup ke vzdělání, praktické dovednosti získávali od svých rodičů, číst a psát uměl farář a učitel. Lékař přicházel výjimečně, léčily bylinkářky a kovářky. Do měst přicházeli vesničané na trh, prodávali zde své přebytky a kupovali to, co nedovedli vyrobit (sůl, hrnčířské nádoby apod.) Poslední Přemyslovci Získali dědičný královský titul. Přemysl Otakar I. - za zásluhy mu byl udělen dědičný královský titul roku 1212 listinou Zlatá bula sicilská (císař Fridrich II., opatřena pečetí sicilského krále) - v nástupnictví zavedena zásada prvorozenectví (na trůn měl nárok nejstarší syn) - zakládal první královská města (Hradec Králové, Znojmo, )
Václav I. - velký rozvoj měst a stavba hradů - na Moravě založil Brno - opevnil Staré Město pražské - jeho sestra Anežka založila řád křížovníků s červenou hvězdou (zakládali špitály a pomáhali nemocným) Přemysl Otakar II. - nazýván jako král železný a zlatý (mocný a bohatý) - jeho cílem bylo stát se římským císařem, v boji o císařskou korunu se střetl s protivníkem Rudolfem Habsburským bitva na Moravském poli Roku 1278 se vojska Přemysla Otakara II. a vojska Rudolfa Habsburského střetla na území Rakouska. Česká šlechta pod vedením Vítkovců odmítla pomoci králi, Přemysl Otakar v bitvě padl. Vláda Oty Braniborského Ota Braniborský se stal poručníkem osmiletého Václava II. Jeho vojska plenila české země (opera Bedřicha Smetany Braniboři v Čechách).
Václav II. - na trůn nastoupil ve 12 letech - hospodářská situace státu se zlepšila otevřením dolů na stříbro v Kutné Hoře a v Jihlavě - odborníci z Itálie vypracovali horní zákoník (pravidla pro těžbu) - roku 1300 nechal v Kutné Hoře razit stříbrný pražský groš - přijal korunu polského krále a pro svého syna korunu uherskou - nechal popravit vůdce vzpoury proti svému otci Záviše z Falkenštejna (Vítkovec) před hradem Hluboká Václav III. - český, polský, uherský král - zavražděn v Olomouci roku 1306, jeho smrtí došlo k vymření Přemyslovců po meči (poslední mužský potomek)
Vznik středověkých měst Města byla střediskem řemesel a obchodu. Dělila se na města : královská (zakladatel byl král) poddanská (zakladatelem šlechta, biskupové azd.) Města vznikala: - podhradí - na křižovatkách obchodních cest - u brodů - v místě těžby rudy, tzv. města horní Městská práva (privilegia) Uděloval městu zakladatel. - právo tržní (mohly se konat výroční trhy, tzv. jarmarky) - právo mílové (na jednu míli od města se nesměl usadit řemeslník, který žil ve městě) - právo hrdelní - právo vlastní samosprávy - právo obehnat město hradbami
Správa měst Rychtář zastupoval krále a mohl i soudit Městská rada se skládala z 12 konšelů v čele s purkmistrem, scházela se na radnici, kde byla i městská šatlava. Města odváděla svému zakladateli daň, měšťané odváděli daň podle výše majetku. Některá města daroval král královně jako tzv. města věnná. Obyvatelé středověkých měst Měšťané nejbohatší ve městě, vlastnili dům na náměstí nebo v jeho blízkosti, byli to kupci nebo obchodníci. Řemeslníci zastávali různá řemesla (zlatníci, zbrojíři, soukeníci, pekaři, řezníci apod.). Mistr vlastnil dílnu a zaměstnával tovaryše a učedníky Mistr vlastnil dům a byl velmi zkušený ve svém oboru. Tovaryš byl vyučený a bral za práci mzdu. Učedník se teprve řemeslu učil, žil u mistra za stravu a nocleh. Cech sdružoval řemeslníky stejného oboru (řeznický, pekařský), v čele stál cechmistr.
Další obyvatelé Notáři, písaři, lékaři, ranhojiči, učitelé, studenti, mniši, kněží, městská chudina (děvečky a nádeníci). Židé ve středověkých městech Židovské obyvatelstvo bylo rozptýleno po celém světě a na našem území se trvala usadilo v 10. století. Judaismus = židovské náboženství (víra v jednoho boha) Symbolem byla Davidova hvězda. Židé se živili řemeslem, obchodem a jako bankéři (půjčovali peníze). Nesměli vlastnit půdu. Již od středověku byli nenáviděni a pronásledováni panovníky. Pogromy byly kruté zásahy namířené proti Židům (drancování obchodů, domů, zabíjení Židů). Židé se soustřeďovali v getthech (uzavřené oblasti, izolované od zbylé části města). Lucemburkové na českém trůnu V roce 1306 vymřeli Přemyslovci po meči, poslední mužský potomek Václav III. Byl zavražděn v Olomouci.
V období 1305 1310 se v českém království česká šlechta snažila uchopit moc do svých rukou. Bohatí čeští šlechtici mezi sebou bojovali a nejvíce těmito zápasy trpěli poddaní měst a venkova. Jan Lucemburský(1310 1346) - nazýván král cizinec - syn německého císaře Jindřicha VII., proto ho česká šlechta zvolila za krále - oženil se s Eliškou Přemyslovnou, sestrou Václava III., \a tak navázal na přemyslovskou tradici - málo pečoval o rozkvět království, většinu času trávil na evropských bojištích - padl v bitvě u Kresčaku roku 1346 Stoletá válka Příčina: spor o nadvládu ve Flandrech (JZ Francie), bojovala proti sobě Francie a Anglie. Po porážce Anglie ztratila všechna francouzská území, která dosud vlastnila. K rozhodující bitvě došlo u Kresčaku. Johanka z Arku - bývá nazývána Panna orleánská - v mládí slyšela hlasy a měla vidění - postavila se do čela lidového vojska, aby osvobodila Francii - z obavy před její rostoucí mocí byla církví souzena a upálena
Karel IV. (1346 1378) - po otci Lucemburk, po matce Přemyslovec - po návratu z Francie, kde byl vychováván, pomáhal svému otci spravovat zemi, stal se markrabětem moravským - roku 1346 byl korunován na českého krále, poté římským králem a roku 1355 se stal římským císařem - povýšil pražské biskupství na arcibiskupství, prvním pražským arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic - za jeho vlády bylo území českého státu označováno jako Země koruny české Vláda Karla IV. Pečoval o rozvoj svého království, proto bývá nazýván jako Otec vlasti. Nové Město pražské Se stalo střediskem řemesel a obchodu, vznikala velká náměstí (Koňský trh = Václavské náměstí). Hrad Karlštejn Tato gotická stavba měla sloužit k uložení korunovačních klenotů. Nejhonosnější místností je kaple Sv. Kříže (vyzdobená deskovými malbami Mistra Theodorika). Karlova univerzita (1348) Sloužila ke vzdělávání českých i cizích studentů, vyučovacím jazykem byla latina.
Karlův most Gotická stavba přes řeku Vltavu, nahradil Juditin most, původně se nazýval Pražský most. Pražský hrad Karel IV. obnovil královský palác a zahájil stavbu Chrámu sv. Víta (dokončen na poč. 20. století). Panovník zval do českých zemí významné stavitele (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř). Manželky Karla IV. Karel IV. rozšiřoval své území sňatky. Blanka z Valois s ní se setkal jako chlapec ve Francii a konala se dětská svatba. Po návratu do Čech následovala manžela. Anna Falcká Anna Svídnická Byla matka Václava IV. Alžběta Pomořanská nazývaná Eliška Prý uměla lámat meče a ohýbat podkovy a trhat pancíře. Byla matkou římského císaře Zikmunda.
Romové v Evropě Původně žili v oblasti Indie a přes Ballkánský poloostrov se rozptýlili po celé Evropě. Zaměstnáním bylo řemeslo (košíkářství, ševcovství, kovářství nebo drátenictví) nebo obchod s koňmi. Romové se živili a živí hudbou a tancem. Rom = muž Romňi = žena romština = jazyk Romové byli v době středověku pronásledováni, církev je označovala za čaroděje (věštění).
Gotická kultura Vzdělanost v době gotiky se neomezovala pouze na kláštery a kostely, ale přesouvala se i do měst. Univerzity Vyučovacím jazykem byla latina. Univerzitu řídil rektor. Univerzita se dělila na fakulty, v jejich čele stál děkan. Artistická fakulta poskytovala všeobecné vzdělání z oblasti matematiky, fyziky, biologie apod. Právnická fakulta Lékařská fakulta Teologická fakulta vychovávala kněze. Znaky gotické architektury 1. lomený oblouk (okna, vstupní dveře bohatě zdobené kamenickými pracemi, tzv. portály) 2. křížová klenba umožňovala zvýšit stavby 3. vysoké štíhlé sloupy uvnitř chrámů 4. malá výzdoba 5. venkovní část staveb zdobena portály, věžemi, chrliči
Stavby: katedrály a kostely (Chrám sv. Víta, crám sv. Barbory v Kutné Hoře) mosty (kamenný v Praze a Písku) městské brány a opevnění (Písek, Prašná brána v Praze) hrady (Svojanov, Špilberk, Karlštejn) radnice