Historie české správy. Správní vývoj v době vrcholného středověku (13. století 1419) 2. část

Transkript

1 Historie české správy Správní vývoj v době vrcholného středověku (13. století 1419) 2. část

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_05 Historie české správy Správní vývoj v době vrcholného středověku (2. část) Církevní správa, městská správa Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 KONKORDÁT Z ROKU 1222 biskup Ondřej získal s podporou papeže od Přemysla Otakara I. privilegia pro pražské biskupství byly uznány požadavky pro samostatné postavení české církve - svobodné ustanovování kněží ke kostelům biskupem vlastník jen dohled nad majetkem kostela a jeho hospodařením církvi uznáno plné vlastnictví nad půdou a poddanými, soudní exempce duchovenstva

5 DĚKANÁTY územní celky, vznik na konci 13. století děkan (představitel kléru příslušného obvodu), byl volen mezi faráři, spojovací článek mezi klérem svého obvodu a biskupem udržoval kázeň, dohlížel na dodržování předpisů a dohlížel na řádný chod duchovní správy děkanát zahrnoval farních obvodů

6 1344 povýšení pražského biskupství na arcibiskupství jemu podřízeno biskupství olomoucké a nově zřízené biskupství litomyšlské, biskup měl své zástupce: Oficiál biskupův zástupce pro soudní záležitosti podléhající církevnímu právu (soudní záležitosti kleriků, spory duchovních, spory v záležitostech manželského práva atd.) vždy odborně vzdělaný právník Vikář převzal správní agendu písemně potvrzoval prezentované (navrhované ze strany vlastníka kostela) kleriky k farám

7 INKVIZIČNÍ TRIBUNÁL již za Přemysla Otakara II. spolupráce se světskou mocí inkvizitor měl na základě ustanovení nebo vlastního pátrání vyhledat a usvědčit kacíře usvědčení vždy znamenalo rozsudek upálením

8 SYNODY od vrcholného středověku shromáždění vyššího duchovenstva svolával biskup k jednání o otázkách církevního života diecéze (biskupství) účasten vždy z daného děkanátu děkan a farář (nebo dva) zde i zástupci z univerzity, klášterů a špitálů

9 MĚSTSKÁ SPRÁVA

10 města se řídila soubory městských práv Sachsenspiegel a Schwabenspiegel (Saské zrcadlo a Švábské zrcadlo) na našem území dva základní právní okruhy: a) severoněmecký (magdeburský) města ležící na sever od čáry tvořené Chomutovem, Slaným, Kolínem atd. b) jihoněmecký (norimberský) města na jih odtud

11 MĚSTSKÝ SOUD u městského soudu sbor přísežných, vybraný z měšťanů a potvrzený králem, výkon své funkce stvrzovali přísahou od městského soudu bylo možné odvolání k panovníkovi

12 panovník měl v každém městě svého zástupce rychtáře rychta byla výsadním domem s hospodářskými výhodami (daňové úlevy atd.) rychtář ručil za pořádek, mír, dodržování právního řádu, podléhalo mu soudnictví, odváděl pokuty panovníkovi nechával si podíl město vybíralo i městskou daň lozungu, tu ukládalo město pro vlastní potřeby

13 zvláštní skupina hospodářsky nejvyspělejších měst neplatila pravidelné městské daně poskytovala panovníkovi pomoc podle jeho okamžité potřeby

14 původně totožná se sborem přísežných, pak volena předními měšťany, nakonec navrhována odstupujícími členy rady (vždy měněna jen část konšelů) sídlí na radnici (zde ustanoven i městský písař), zde i truhla s městskými privilegii, městské knihy, pečetidlo, městské finance spravovala městské důchody a jmění

15 patriciát zhruba deset procent obyvatel města, majetní střední městská vrstva (řemeslníci, obchodníci) přibližně 50-60% obyvatel města městská chudina služebníci, žebráci (30-40%)

16 Ve městech žili také Židé (1 5%) a duchovenstvo (asi 3%). Tyto skupiny měly zvláštní postavení. Židé byli pod královskou ochranou od 13. století, podřízeni židovskému rychtáři (tuto funkci vykonával rabín), platili zvláštní židovskou daň.

17 profesoři i žáci podléhali ve všech civilních a trestních věcech výlučně orgánům univerzity (nejvyšším představitelem byl rektor)

18 Zdroje: