Zkušební testy. podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice

Zkušební testy podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice PŠIS Nymburk 2011 1

Zkušební testy podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice PŠIS 2011 2

Úvod Hlavním cílem při zpracování těchto zkušebních otázek bylo sestavení dostatečného počtu testových otázek a tím ulehčení práce zkušebním komisím při přípravě písemné části zkoušek pracovníků s elektrotechnickou kvalifikací. Tyto otázky také jistě ocení všichni pracovníci, kteří se na zkoušky připravují, neboť v závěru jsou pro kontrolu uvedeny správné odpovědi ke všem otázkám. Otázky jsou zpracovány v souladu s předpisy a českými technickými normami (ČSN), které byly platné v říjnu 2011. Jsou v nich zahrnuty především požadavky na znalost: 1. Vyhlášky č. 50/1978 Sb. 2. ČSN EN 50110-1 ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních 3. ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem 4. ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče pospojování 5. ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 Prostory s vanou nebo sprchou a umývací prostory 6. ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem - Hmotné škody a nebezpečí života 7. ČSN EN 62305-4 Ochrana před bleskem - Elektrické a elektronické systémy 8. Poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem V tomto místě je nutno upozornit na tu skutečnost, že průběžně probíhá proces přebírání nových verzí mezinárodních norem do českých technických norem. Z nejdůležitějších změn uvádíme např.: a) Norma ČSN EN 50110-1 ed. 2 již definitivně nahradila normu ČSN 34 3100 a od července 2007 dokonce i normu ČSN EN 50110-1 (z listopadu 2003). - Pro každé elektrické zařízení musí být určena osoba, která je za něj odpovědná. - Každá prováděná činnost musí mít vedoucího práce. - Ke každému elektrickému zařízení musí být k dispozici dokumentace, která odpovídá skutečnému provedení. - V normě se již nevyskytuje Příkaz B. Je však stanoveno, že příprava na provedení složité pracovní činnosti musí být provedena písemně. b) Norma ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 nahradila od 1. února 2009 předchozí starší normu ČSN 33 2000-4-41 z února 2000. (Do 1. 2. 2009 platily obě normy společně.) - Změnily se názvy, například: Základní ochrana = dříve ochrana živých částí Ochrana při poruše = dříve ochrana neživých částí - U zásuvek do 20 A, které jsou používány laiky, musí být použita doplňková ochrana proudovými chrániči s vybavovacím proudem maximálně 30 ma. - V dubnu 2010 byla k normě vydána důležitá ZMĚNA Z1 (např. rozdělení prostor). - Norma již neobsahuje požadavky pro vysoké napětí. Ty najdete v ČSN 33 3201. 3

c) Norma ČSN 33 1600 ed. 2 vydaná v listopadu 2009 nahradila předchozí normy ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610, které platily pouze dokonce roku 2010. - Obě předchozí normy jsou sloučeny do jedné (nářadí = spotřebič držený v ruce). - Nářadí s dvojitou izolací už se při měření izolace nerozebírá (měří se jako celek). - Současné nepřipevněné spotřebiče již nemají omezení na 18 kg. - V současné normě již nejsou přílohy, které uváděly, že revize nářadí a spotřebičů mohou provádět pracovníci alespoň znalí ( 5 vyhl. č. 50/1978 Sb.). - V žádném zákoně dnes není uvedeno, že by revize směl provádět někdo jiný než revizní technik. Pro provádění revizí je podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. určen 9. Pro provádění těchto revizí postačuje revizní technik s osvědčením kategorie E4. d) Norma ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 nahradila od 1. 10. 2009 normu z roku 1997. - V normě již není zóna 3. Umývací prostor přešel do nové ČSN 33 2130 ed. 2. - Proudovým chráničem do 30 ma musí být vybaveny všechny elektrické obvody. Vyjímku tvoří obvody SELV a PELV a obvody s elektrickým oddělením. - V ČR se proudový chránič nemusí použít pro pevně uložený ohřívač teplé vody. e) Od 1. 5. 2011 je zrušena ČSN 33 2000-3 podle které se určovaly vnější vlivy! Nyní se používá ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ZMĚNA Z1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. f) Normu ČSN 33 2000-4-481 nahradí od 1. 5. 2012 ČSN 33 2000-7-729 (uličky). g) Norma ČSN 33 2130 ed. 2 vydaná v září 2009 nahradila od 1. září 2011 předchozí normu ČSN 33 2130 z května 1983. - Několik zásuvek ve společném montážním rámečku = jeden zásuvkový vývod. - U zásuvek do 20 A musí být použita doplňková ochrana proudovými chrániči do 30 ma. - Umístění fáze vlevo je pouze doporučené. Může být i vpravo. h) ČSN EN 62305-1 až 4 nahradily od 1. 2. 2009 normu ČSN 34 1390 z roku 1969! Normy již nepopisují pouze vlastní vnější hromosvod na objektech, ale řeší nyní ochranu budov, osob a zařízení před bleskem a jeho účinky komplexně. i) Před mnoha lety zrušená norma na provádění první pomoci při úrazech elektrickým proudem zřejmě již nebude nahrazena. Proto doporučujeme pro školení a pro přípravu pracovníků používat vhodné odborné publikace, které většinou obsahují i názorné obrázky. (Vhodná příručka je uvedena například na straně 126.) Vzhledem k tomu, že jsou stále vydávány nové technické normy (ČSN) a podle 12 vyhlášky č. 50/1978 Sb. je povinností organizací seznamovat své pracovníky se změnami technických norem, které souvisejí s jejich činností, nabízíme Vám ucelený informační systém CD ROM ELEKTRO. Informace o normách jsou dvakrát za rok aktualizovány. Tím budete mít jistotu, že Vám neunikne žádná důležitá novinka. V průběhu celého roku provádíme také přípravu na zkoušky podle vyhl. č. 50/1978 Sb. Zajišťujeme také přípravu ke zkouškám revizních techniků kategorie E2 a E4. Přeji Vám všem úspěšnou přípravu a hodně znalostí u zkoušek. 4 Ing. Jiří Váňa vedoucí střediska

Metodické pokyny Testové otázky jsou uspořádány do dvou částí. V prvé části (tj. otázka č. 1 až otázka č. 287) jsou ověřovány znalosti z vyhlášky č. 50/1978 Sb., ČSN EN 50110-1 ed. 2, ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN 33 2000-4-47 a ČSN 33 2000-5-54 ed. 2. Ve druhé části (tj. otázka č. 288 až otázka č. 540) jsou ověřovány znalosti souvisejících norem a poskytování první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Postup při zkoušce 1. Zkušební komise vybere z každé části 15 až 20 otázek. Při výběru je nutno brát v úvahu druh práce, kterou bude zkoušený vykonávat, a také to, který stupeň kvalifikace podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. má být ověřen. Vždy však mají být mezi vybranými otázkami alespoň dvě, které prověřují znalosti z poskytování první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Doporučujeme připravit několik variant testů. 2. V průběhu zkoušky lze využít formuláře podle vzoru uvedeného v příloze. Použití tohoto formuláře usnadní komisi kontrolu správných odpovědí např. pomocí připravené průhledné šablony. Doporučujeme předem stanovit dovolený počet chyb, při kterém bude tato písemná část zkoušky ještě hodnocena stupněm vyhověl. Formuláře s vhodnými kombinacemi otázek (včetně předloh šablon pro opravu) jsou také součástí CD ROM ELEKTRO. 3. Každý zkoušený obdrží při zkoušce formulář s vyznačenými čísly otázek, na které má odpovědět a jeden výtisk zkušebních testů. Z výtisku zkušebních testů musí být pro účely zkoušek předem odstraněny ty listy, na kterých jsou uvedeny správné odpovědi. 4. Po ukončení písemné části je test zkušební komisí vyhodnocen. Vyplněný a opravený test se přiloží k zápisu o zkoušce. V případě, že zkoušený nesplnil v písemné části předem stanovený limit, písemná část zkoušky se opakuje. 5. Po písemné části následují doplňující otázky v ústní části zkoušky. Otázky mají být zaměřeny především na ověření znalostí z místních pracovních a technologických postupů, směrnic a návodů k obsluze souvisejících s činností přezkušovaného, provozních a bezpečnostních předpisů a příkazů. Tyto otázky zkušební komise průběžně zapisuje do zápisu o zkoušce. V této části se také doporučuje provést praktické přezkoušení poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem. 6. Po ukončení ústní části zkoušky komise zhodnotí znalosti zkoušeného a výsledek zaznamená v zápisu o zkoušce hodnocením vyhověl nebo nevyhověl. V případě úspěšného dokončení zkoušky je zkoušenému vydáno osvědčení o získané elektrotechnické kvalifikaci na předepsaném formuláři. 7. Organizace, která provádí přezkoušení je povinna vést evidenci všech vydaných osvědčení a na požádání je předložit příslušným orgánům dozoru. 5

Vyhláška č. 50/1978 Sb. 1. Vyhláška č. 50/1978 Sb. ČÚBP a ČBÚ stanoví stupně odborné způsobilosti a) pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení b) pracovníků, kteří vykonávají práci na elektrických zařízeních c) pracovníků, kteří se zabývají prodejem elektrických zařízení 2. Vyhláška č. 50/1978 Sb. ČÚBP a ČBÚ stanoví stupně odborné způsobilosti a) pracovníků, kteří se zabývají projektováním, nebo řízením projektování elektrických zařízení b) pracovníků, kteří pracují v oboru normalizace c) pracovníků, kteří řídí činnosti na elektrických zařízeních dodavatelským způsobem 3. Vyhláška č. 50/1978 Sb. ČÚBP a ČBÚ stanoví stupně odborné způsobilosti a dále stanoví a) platové třídy pracovníků v návaznosti na získanou kvalifikaci b) podmínky pro získání kvalifikace c) povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací 4. Pracovníci seznámení jsou ti pracovníci, kteří a) byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními b) získali tuto kvalifikaci tím, že dokončili elektrotechnické vzdělání c) splňují požadavky předepsané v 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb. 5. Seznámení a upozornění pracovníků v souladu s 3 vyhl. č. 50/1978 Sb. provede organizací pověřený pracovník a) s kvalifikací minimálně pracovníka znalého b) s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti c) který musí mít dokončené elektrotechnické vzdělání 6

6. O seznámení a upozornění pracovníků seznámených pověřený pracovník a) může pořídit zápis, který podepíší pracovníci seznámení b) nemusí pořídit zápis, pokud je seznámení prováděno pro maximálně 3 pracovníky c) musí pořídit zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými 7. 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb. stanovuje požadavky pro získání kvalifikace a) pracovníků seznámených b) pracovníků poučených c) pracovníků znalých 8. Pracovníci poučení musí být organizací v rozsahu své činnosti také a) seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních b) vybaveni platnými českými technickými normami c) školeni v činnosti, kterou mají vykonávat 9. Pracovníci poučení musí být organizací v rozsahu své činnosti také a) seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem b) upozorněni na možnost ohrožení elektrickými zařízeními c) vždy vybaveni izolačními rukavicemi 10. Pro účely proškolení pracovníků poučených v souladu s 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb. se stanoví obsah seznámení a doba školení a) podle tabulky uvedené v příloze přihlášky b) s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat c) s ohledem na počet školených pracovníků 11. Organizace je v souladu s 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb. povinna zajistit ověřování znalostí pracovníků poučených a) nejméně jednou za tři roky b) pouze jedenkrát, opakované ověřování znalostí není nutné c) ve lhůtách, které předem určí 7

12. Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí pracovníků poučených pro práce na elektrických zařízeních provádí pověřený pracovník organizace a to a) pracovník s některou z kvalifikací podle 5 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. b) pracovník s kvalifikací minimálně pracovníka znalého s vyšší kvalifikací c) pracovník s kvalifikací minimálně pracovníka znalého 13. O školení a ověření znalostí pracovníků poučených pověřený pracovník a) musí pořídit zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými b) může pořídit zápis, který podepíší pracovníci poučení c) nemusí pořídit zápis, pokud proškolení provedl pracovník znalý s vyšší kvalifikací 14. Kvalifikaci pracovníka znalého v souladu s 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb. může získat po úspěšném složení předepsané zkoušky a) pracovník, který dokončil alespoň dva roky z vysokoškolského studia oboru elektro b) pracovník, který má ukončené odborné elektrotechnické vzdělání c) pracovník, který ukončil učební obor elektro 15. Zaškolení a zkoušky pracovníků znalých a) si musí zajišťovat pracovník sám b) je povinna zajistit organizace c) je povinen zajistit hlavní energetik organizace 16. Obsah a délku zaškolení pro pracovníky znalé stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je organizace povinna a) zajistit nejméně jednou za pět let přezkoušení b) zajistit každý rok přezkoušení c) zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení 8

17. Přezkoušení pracovníků znalých provede a) organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v 6 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. b) organizací pověřený pracovník s kvalifikací minimálně pracovníka pro samostatnou činnost c) vždy tříčlenná komise 18. Pracovník provádějící přezkoušení pracovníků znalých a) může pořídit zápis b) musí pořídit zápis c) nemusí pořizovat zápis 19. Pracovníci znalí s vyšší kvalifikací jsou pracovníci, kteří splňují kvalifikaci podle těchto paragrafů vyhlášky č. 50/1978 Sb. a) 6, 7, 8 a 9 b) 7, 8, 9 a 10 c) 8, 9, 10 a 11 20. Pracovníci pro samostatnou činnost ( 6) musí před získáním této kvalifikace dokončit praxi na elektrických zařízeních a) minimálně 6 měsíců b) do 1 000 V minimálně v délce 1 rok c) nad 1 000 V minimálně v délce 2 roky 21. Přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost provede a) organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v 7 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. b) organizací pověřený pracovník s kvalifikací minimálně pracovníka pro samostatnou činnost c) organizací pověřená tříčlenná komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v 7 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. 9

22. Zkušební komise provádějící přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost a) musí pořídit zápis b) nemusí pořizovat zápis c) může pořídit zápis 23. Zkoušku pracovníků pro samostatnou činnost podle 6 vyhl. č. 50/1978 Sb. je povinna zajistit organizace. Dále je organizace povinna a) zajistit každý rok přezkoušení b) zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení c) zajistit nejméně jednou za pět let přezkoušení 24. Zkoušení a přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti podle 7 vyhl. č. 50/1978 Sb. provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise a) jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 7, 8 nebo 9 b) jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 8 nebo 9 c) jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v 7 25. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti podle 7 vyhl. č. 50/1978 Sb. uvědomí organizace alespoň čtyři týdny předem prokazatelně a) příslušný orgán dozoru b) příslušnou organizaci pro rozvod elektrické energie c) okresní živnostenský úřad 26. Zkoušku pracovníků pro řízení činnosti podle 7 vyhl. č. 50/1978 Sb. je povinna zajistit organizace. Dále je organizace povinna a) zajistit každý rok přezkoušení b) zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení c) zajistit nejméně jednou za pět let přezkoušení 10

27. Zkoušení a přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníků pro řízení provozu podle 8 vyhl. č. 50/1978 Sb. provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise a) jejíž všichni členové musí mít kvalifikaci uvedenou v 8 b) jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 7, 8 nebo 9 c) jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v 8 nebo 9 28. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníků pro řízení provozu podle 8 vyhl. č. 50/1978 Sb. uvědomí organizace alespoň čtyři týdny předem prokazatelně a) příslušný orgán dozoru b) příslušnou organizaci pro rozvod elektrické energie c) okresní živnostenský úřad 29. Zkoušku pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníků pro řízení provozu podle 8 vyhl. č. 50/1978 Sb. je povinna zajistit organizace. Dále je organizace povinna a) zajistit každý rok přezkoušení b) zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení c) zajistit nejméně jednou za pět let přezkoušení 30. Zkoušky a přezkoušení pracovníků pro provádění revizí podle 9 vyhl. č. 50/1978 Sb. provádí a) tříčlenná komise složená výhradně z pracovníků s kvalifikací podle 9 b) tříčlenná zkušební komise složená výhradně z revizních techniků c) Technická inspekce České republiky (dříve Institut technické inspekce) 31. Zkoušku podle 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb. jsou povinni složit a) studenti vysokých škol elektrotechnického směru b) pracovníci pro samostatné projektování c) pracovníci pro řízení projektování 11

32. Zkoušení nebo přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování podle 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb. provede organizací pověřená alespoň tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně a) jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 8, 9 nebo 10 b) dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v 8 nebo 9 c) jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 11 33. Absolventi vysoké školy elektrotechnické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti laboratoří škol všech stupňů a složili zkoušku v předepsaném rozsahu, se považují na svých pracovištích a) za pracovníky pro samostatnou činnost b) za pracovníky pro řízení činnosti c) za pracovníky pro řízení provozu 34. Pracovníci výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, složili zkoušku v rozsahu předepsaném v 14 vyhlášky č. 50/1978 Sb. a vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých nebo vývojových pracovištích se považují v rámci těchto pracovišť a) za pracovníky pro samostatnou činnost b) za pracovníky pro řízení činnosti c) za pracovníky pro řízení provozu 35. Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, jsou v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejichž znalost je nejméně jednou za tři roky ověřována, se považují pro tuto činnost a) za pracovníky znalé b) za pracovníky pro samostatnou činnost c) za pracovníky pro řízení činnosti 36. Ověřování znalostí bezpečnostních předpisů souvisejících s činností učitelů, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise a) jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 6 b) jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v 7, 8 nebo 9 c) jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v 8 nebo 9 12

37. Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti a samostatným projektováním el. zařízení jen pracovníky, kteří a) mají dokončené elektrotechnické vzdělání b) mají minimálně jeden rok praxe v oboru c) mají odpovídající kvalifikace ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb. 38. Organizace, která pověřuje nejvýše dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb., musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl a) minimálně tři roky praxe v oboru b) kvalifikaci nejméně podle 6 c) kvalifikaci nejméně podle 7 39. Organizace, která pověřuje více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb., musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl a) minimálně tři roky praxe v oboru b) kvalifikaci nejméně podle 6 c) kvalifikaci nejméně podle 7 40. Projektující organizace je povinna ustanovit pracovníka, který odpovídá za řízení projektování, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít v souladu s vyhláškou č. 50/1978 Sb. kvalifikaci a) podle 9 b) podle 10 c) podle 11 41. Organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli činnosti na elektrických zařízeních vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a to jen takovou činnost, která odpovídá a) činnosti pracovníků seznámených b) činnosti pracovníků znalých c) jejich postupně nabývaným odborným znalostem 13

42. Do doby praxe potřebné pro nabytí z některé z kvalifikací uvedených v 6 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. se započítává a) doba za poslední dva roky studia v oboru elektro b) doba montážní praxe na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí c) doba údržbové nebo jiné provozní praxe na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí 43. Do doby praxe potřebné pro nabytí kvalifikace uvedené v 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. se započítává také a) polovina doby praxe získané při projektování elektrických zařízeních, je-li doplněna montážní, údržbovou nebo jinou provozní praxí na elektrickém zařízením příslušného druhu a napětí, v trvání nejméně 1 roku b) poslední dva roky vysokoškolského studia v oboru elektro c) doba praxe získaná prodejem elektrických zařízení příslušného druhu a napětí 44. Doba praxe získané na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí před více než pětiletým přerušením a) se nezapočítává vůbec b) se započítává do celkové doby praxe jen polovinou c) se započítává do celkové doby praxe jen třetinou 45. Organizace jsou povinny zajišťovat a) trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených ve vyhlášce č. 50/1978 Sb. b) soustavné doplňování znalostí pracovníků zejména v oblasti předpisů k zajištění bezpečnosti práce, včetně technických norem souvisejících s jejich činností c) nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků s kvalifikací podle 5, 6, 7, 8, 10 a 11 vyhlášky č. 50/1978 Sb. 46. Předmětem zkoušek a přezkoušení podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. jsou a) znalosti základů elektrotechniky v rozsahu středoškolského vzdělání b) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností na el. zařízení, kterou má zkoušený pracovník vykonávat c) místní pracovní a technologické postupy 14

47. Předmětem zkoušek a přezkoušení podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. jsou a) příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit b) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem c) znalosti základů elektrotechniky v rozsahu středoškolského vzdělání 48. Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí a) pouze v případě úspěšného složení zkoušky (vyhověl) b) dvěma stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl) c) třemi stupni známek (výborně, dostatečně, nedostatečně) 49. Při nevyhovujícím výsledku zkoušky pracovníků podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. mohou být zkoušky opakovány a) nejdříve za šest měsíců b) nejdříve za šest měsíců, a to v plném rozsahu c) v termínech určených organizací 50. Pracovníkům uvedeným v 6, 7, 8 a 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb., kteří úspěšně složili zkoušku, a) vydá organizace osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze vyhlášky b) může organizace vydat osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze vyhlášky c) není organizace povinna vydat žádné osvědčení 51. Organizace je povinna a) zaslat kopie vydaných osvědčení příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději do čtyřech týdnů po termínu konání zkoušek b) vést evidenci vydaných osvědčení přístupnou příslušným orgánům dozoru c) vést evidenci vydaných osvědčení od 8 výše, přístupnou příslušným orgánům dozoru 15

ČSN EN 50110-1 ed. 2 - Obsluha a práce na el. zařízeních 52. Všechny osoby vykonávající práci na elektrickém zařízení a) musí být školeny z bezpečnostních předpisů b) musí být školeny z místních pracovních předpisů c) musí být každý den přezkoušeny z místních pracovních předpisů 53. Osoby vykonávající práci na elektrickém zařízení musejí a) používat izolační rukavice po celou dobu práce, a to i při práci bez napětí b) nosit výhradně pracovní oděv modré barvy c) nosit oděv vhodný pro místo a podmínky, kde pracují 54. Ke každému elektrickému zařízení musí být k dispozici a) dokumentace podle skutečného provedení b) záznamy o tomto zařízení c) záruční list, a to i po ukončení záruční doby 55. Osoby seznámené smějí u svítidel v rozvodu nn provádět ve vypnutém stavu tyto činnosti: a) vyměňovat světelné zdroje (žárovky, zářivky) b) vyměňovat celá svítidla c) vyměňovat startéry zářivek 56. Při zkoušení zařízení za použití vnějšího zdroje musí být zajištěno, že a) k zařízení nemají přístup pracovníci poučení ani pracovníci znalí b) zařízení je odpojeno od všech možných zdrojů napájení c) místa odpojení mají dostatečnou izolaci 16

57. Při práci na elektrických soustavách s rizikem indukce z jiných soustav a) se musí zřídit uzemnění v takových vzdálenostech, aby dostatečně omezilo potenciál mezi vodiči a zemí b) se nesmí pracovat vůbec c) se musí zřídit ekvipotenciální spojení pracoviště, aby bylo zabráněno ohrožení osob indukcí 58. Při práci na neizolovaných vodičích el. sítě, u kterých je nebezpečí zásahu bleskem, se musí práce ukončit a) pokud se blýská b) pokud je slyšet hřmění c) pokud teplota vzduchu překročí 25 o C 59. Osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, které jí umožňují vyvarovat se nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit, je a) osoba seznámená b) osoba poučená c) osoba znalá 60. Odpojení pro práci bez napětí mohou vykonat a) osoby znalé b) osoby poučené c) osoby seznámené 61. Osoba prokazatelně poučená osobami znalými, což jí umožňuje vyvarovat se nebezpečí, které elektřina může vytvořit, je a) osoba znalá b) osoba seznámená c) osoba poučená 17

62. Opětovné připojení po práci bez napětí mohou vykonat a) osoby znalé b) osoby poučené c) osoby seznámené 63. Nová elektrická zařízení musí být revidována a) nejpozději do 1 roku od uvedení do provozu b) nejpozději do 5 dnů od uvedení do provozu c) před jejich uvedením do provozu 64. Elektrická zařízení musejí být znovu revidována vždy a) po provedení opravy b) po provedení úpravy c) po rozšíření stávajícího zařízení 65. Aby bylo po opravě zaručeno, že jsou opravené části zařízení vhodné pro opětovné zapojení, a) musí být provedena opakovaná revize elektrického zařízení b) musí být provedena odpovídající měření, seřízení zařízení a funkční zkoušky c) musí být zařízení označeno nápisem "Pozor, toto zařízení je po opravě!" 66. Stav elektrického zařízení po údržbě musí být oznámen a) osobě odpovědné za elektrické zařízení b) vedení organizace c) bezpečnostnímu technikovi 67. Před zahájením práce a) musí být vždy zařízení vypnuto b) musí být stanoven pracovní postup c) musí být na pracovišti přítomna osoba odpovědná za elektrické zařízení 18

68. U zařízení nízkého napětí, pokud je pojistka uložena v přístroji, který chrání osobu před přímým dotykem a možností účinku zkratu, může její výměnu vykonat a) osoba seznámená bez ověření napětí b) osoba poučená, ale až po ověření vypnutého stavu c) pouze osoba znalá 69. Kryt je část elektrického zařízení, která zajišťuje a) ochranu zařízení před určitými vnějšími vlivy b) ve všech směrech ochranu před přímým dotykem živých částí c) ochranu před přímým dotykem neživých částí 70. Zábrana se používá k zamezení přiblížení se k elektrickému zařízení nebo k jeho částem, které představují ohrožení. a) Zábrana musí mít izolaci. b) Zábrana může mít izolaci. c) Zábrana nemusí mít izolaci. 71. Nízké napětí normálně není vyšší než a) AC 230 V nebo DC 400 V b) DC 1 000 V nebo AC 1 500 V c) AC 1 000 V nebo DC 1 500 V 72. Kdo zodpovídá za každou prováděnou činnost? a) Vedoucí práce. b) Osoba odpovědná za elektrické zařízení. c) Pokud je činnost rozdělena do více skupin, může mít každá skupina svého vedoucího práce, který zodpovídá za bezpečnost svěřené pracovní skupiny. Jednotliví vedoucí práce pak spadají pod odpovědnost jedné koordinující osoby. 19

73. Z osob určených pro práci na elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti, musí být dostatečný počet osob vyškolen tak, aby byly schopné poskytnout první pomoc a) při poleptání kyselinou nebo louhem b) při zranění způsobených elektrickým proudem c) při popáleninách 74. Doporučuje se, aby postup na poskytování první pomoci byl umístěn a) přímo na pracovišti (na plakátech, panelech nebo letácích) b) v bezpečnostních předpisech c) v šatnách 75. Vedoucí práce a osoba odpovědná za elektrické zařízení a) musí být tatáž osoba b) nesmí být tatáž osoba c) může být tatáž osoba 76. Příprava na provedení složité pracovní činnosti a) nemusí být provedena písemně b) má být provedena písemně c) musí být provedena písemně 77. Osoba znalá může stanovit postup, jak musí být práce prováděna bezpečně: a) u jednoduchých instalací, za jasně pochopených a jednoduchých okolností b) i bez vědomí osoby odpovědné za elektrické zařízení c) při údržbě, která je prováděna podle schválených postupů 78. Osoba odpovědná za elektrické zařízení musí být určena a) pro každé elektrické zařízení b) pouze pro elektrická zařízení vyrobená a zprovozněná před rokem 1997 c) pouze pro elektrická zařízení vn 20

79. Pracovní postup musí být k dispozici a) u osoby odpovědné za elektrické zařízení b) u vedoucího práce c) na pracovišti 80. Ústní předávání informací (osobně, telefonem, radiostanicí) a) je dovoleno, ale příjemce musí informaci opakovat zpět vysílajícímu, který musí potvrdit, že byla správně přijata a pochopena b) je povoleno pouze v situaci krajní nouze c) je zakázáno 81. Opětovné zapnutí elektrického zařízení po ukončení práce a) může být povoleno signály b) nesmí být povoleno signály nebo dohodnutým dorozumíváním po odsouhlasených časových intervalech c) může být provedeno až po písemném souhlasu majitele zařízení 82. Hořlavé materiály, které jsou v blízkosti elektrického zařízení, a) musí být umístěny tak, aby nemohlo dojít k jejich vznícení b) se musí vždy zcela odstranit c) musí být umístěny ve vzdálenosti minimálně 5 m od elektrického zařízení 83. Nářadí a výstroj se musí používat v souladu s instrukcemi nebo s návodem, který poskytl výrobce nebo dodavatel. Tyto instrukce nebo návod a) nemusí být v jazyku země, kde se používají b) musí být v jazyku země, kde se používají c) vždy musí být v angličtině 84. Veškeré nářadí a ochranné prostředky pro práci na elektrickém zařízení musí být a) uloženy v uzamčené skříňce b) uloženy u vedoucího práce c) udržované ve stavu vhodném pro toto použití 21

85. Nouzový provoz elektrických rozvodných sítí musí být řízen a) osobami seznámenými nebo poučenými b) pouze osobami znalými c) osobami znalými nebo poučenými 86. Měření fyzikálních veličin v elektrickém zařízení mohou provádět a) pouze osoby znalé b) osoby znalé nebo osoby poučené c) osoby seznámené nebo osoby poučené 87. Osoby seznámené mohou provádět měření na elektrických zařízeních a) pouze podle pokynů osoby znalé b) pouze s dohledem osoby znalé c) pouze pod dozorem osoby znalé 88. Práce podle pokynů je práce, a) pro kterou jsou dány jen nejnutnější pokyny b) pro kterou musejí být vydány podrobné pokyny c) pro kterou je vždy nutno zadat pokyny písemnou formou 89. Při práci podle pokynů odpovídá za dodržování bezpečnostních předpisů a) ten, kdo práci zadal b) pracující osoba c) organizace 90. U vchodu, na přístupových cestách a v prostoru obsluhy zařízení nesmí být umístěny a) předměty zabraňující v přístupu b) hořlavé materiály c) svítidla nouzového osvětlení 22

91. Při práci s dohledem odpovídá za dodržování bezpečnostních předpisů a) ten, kdo práci zadal b) pracující osoba c) organizace 92. Práce pod dozorem je práce, která se provádí a) za občasné kontroly osoby, která je pověřena dozorem b) výhradně v přítomnosti pracovníků ITI c) za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena dozorem 93. Při práci pod dozorem odpovídá za dodržování bezpečnostních předpisů a) osoba pověřená dozorem b) pracující osoba c) osoba, kterou určí dozor 94. Školení, instruktáž a zácvik prováděné prokazatelně musí být doloženy záznamem, ze kterého je patrno, co bylo předmětem poučení, a který a) stačí podepsat pouze osobou, která školení prováděla b) stačí podepsat pouze osobou, která byla školena c) musí být podepsán školícím i školeným 95. Pokud jsou na elektrickém zařízení vykonávány údržbové práce a) musí být vždy celé zařízení odpojeno od napájení b) musí být přesně stanovena část zařízení, na které se činnost provádí c) musí být určena osoba pověřená řízením obsluhy 96. Při práci pod napětím a) musí být zajištěno stabilní postavení, které pracující osobě umožňuje mít obě ruce volné b) musí být vždy osobně přítomen vedoucí práce c) musí mít pracující osoba vhodné osobní ochranné prostředky a nemá mít na sobě žádné kovové předměty 23

97. Práce, při které se pracující osoba dotýká živých částí nebo zasahuje částmi těla nebo nářadím do ochranného prostoru, se nazývá a) práce pod napětím b) práce v blízkosti c) práce zakázaná (Nápověda: Ochranný prostor je prostor, který obklopuje živé části až do vzdálenosti D L od povrchu živé části) 98. Práce v blízkosti živých částí je taková práce, při které pracující osoba sice nezasahuje do ochranného prostoru, ale a) pracující osoba je v zóně přiblížení b) dotýká se živých částí nářadím c) pracující osoba částí těla nebo nářadím zasahuje do zóny přiblížení 99. Zóna přiblížení je oblast, která obklopuje a) živou část b) ochranný prostor až do vzdálenosti D V od živé části c) pracující osobu 100. Práce na elektrickém zařízení má být zastavena a) při husté mlze b) za silného větru c) v noci 101. Mlha se považuje za hustou zejména tehdy, pokud a) není vidět dále než 25 m b) není vidět předměty, které jsou ve vzdálenosti větší než 20 m c) vedoucí práce nevidí osoby a živé části, na kterých, nebo v blízkosti kterých se má pracovat 24

102. Pokud některá pracující osoba uvidí blesk a uslyší hřmění, musí se zastavit práce a) na vodičích venkovního vedení b) na napájecích stanicích spojených s vodiči venkovního vedení c) na všech elektrických zařízeních, včetně všech zařízení uvnitř budov 103. Pro zvyšování a udržování odbornosti osob provádějících práce pod napětím musí být vytvořen speciální výukový program. Náplní musí být nejen teoretické znalosti ale i praktická cvičení. Stupeň způsobilosti má být potvrzen oprávněním pro práci pod napětím. To se týká a) osob znalých a poučených pro práci pod napětím b) pouze osob znalých pro práci pod napětím c) pouze vedoucího práce 104. Je-li na základě předpisu požadováno pověření k práci pod napětím, je vhodné tato oprávnění ověřovat a) před každým započetím práce b) po uplynutí 12 měsíců c) po uplynutí 3 roků 105. Napětí se považuje za vysoké (vn), pokud je vyšší než a) DC 1 000 V b) AC 1 000 V c) DC 1 500 V 106. U zařízení vysokého napětí může výměnu pojistek v souladu s odpovídajícími pracovními postupy vykonat a) osoba znalá b) osoba poučená c) osoba seznámená 25

107. Jestliže je pracoviště při práci na zařízení vn tak rozsáhlé, že nedovoluje vedoucímu práce zajistit všude dozor nad pracovní činností a) musí práci ukončit b) musí prováděním dozoru pověřit další osobu c) musí práci každou hodinu na 10 minut přerušit 108. Při práci na zařízeních vn se musí uzemnit a zkratovat a) všechny části b) pouze živé části c) pouze neživé části 109. Uzemňovací a zkratovací zařízení musí být spojeno a) nejprve s vodiči vypnutého zařízení a pak s uzemňovací soustavou b) nejprve s uzemňovací soustavou a pak se všemi vodiči vypnutého zařízení c) současně s uzemňovací soustavou i se všemi vodiči vypnutého zařízení 110. Uzemnění a zkratování vypnutých částí zařízení vn musí být provedeno a) co nejdále od pracoviště b) co nejblíže k pracovišti c) maximálně 1,5 m od pracoviště 111. Uzemňovací a zkratovací zařízení se musí dimenzovat tak, aby odolalo a) dvojnásobku zkratového proudu v tom místě, ve kterém je instalováno b) jmenovitému proudu v tom místě, ve kterém je instalováno c) zkratovému proudu v tom místě, ve kterém je instalováno 26

112. Odstranit zkratovací zařízení po dobu provádění prací na zařízení vn je a) povoleno kdykoliv b) povoleno z důvodu měření nebo zkoušení, musí však být přijata taková opatření, aby bylo zabráněno nebezpečí zranění c) zakázáno 113. Pokud jsou k uzemnění a zkratování elektrického zařízení použity dálkově ovládané uzemňovače a) musí být poloha uzemňovače spolehlivě signalizována b) považuje se zařízení za nezajištěné c) musí být použit dvojnásobný počet zkratovacích zařízení než obvykle 114. Nebezpečí v blízkosti živých částí pod napětím se odstraňuje použitím zábran, přepážek, krytů nebo izolačním zakrytím. Jestliže tato opatření nemohou být provedena, musí být ochrana zajištěna dodržením bezpečné vzdálenosti od živých částí větší než D L. Při jmenovitém napětí 6 kv je tato vzdálenost a) 3 cm b) 9 cm c) 25 cm 115. Nebezpečí v blízkosti živých částí pod napětím se odstraňuje použitím zábran, přepážek, krytů nebo izolačním zakrytím. Jestliže tato opatření nemohou být provedena, musí být ochrana zajištěna dodržením bezpečné vzdálenosti od živých částí větší než D L. Při jmenovitém napětí 22 kv je tato vzdálenost a) 10 cm b) 16 cm c) 26 cm 116. Nebezpečí v blízkosti živých částí pod napětím se odstraňuje použitím zábran, přepážek, krytů nebo izolačním zakrytím. Jestliže tato opatření nemohou být provedena, musí být ochrana zajištěna dodržením bezpečné vzdálenosti od živých částí větší než D L. Při jmenovitém napětí 35 kv je tato vzdálenost a) 20 cm b) 37 cm c) 85 cm 27

117. Nebezpečí v blízkosti živých částí pod napětím se odstraňuje použitím zábran, přepážek, krytů nebo izolačním zakrytím. Jestliže tato opatření nemohou být provedena, musí být ochrana zajištěna dodržením bezpečné vzdálenosti od živých částí větší než D L. Při jmenovitém napětí 400 kv je tato vzdálenost a) 120 cm b) 260 cm c) 350 cm 118. K zábranám se může pracující přiblížit při práci nebo obsluze a) na vzdálenost 20 cm b) až na dotyk, avšak pouze u zařízení do 400 V c) až na dotyk 119. Zóna přiblížení je oblast obklopující ochranný prostor. Vnější hranice zóny přiblížení je ve vzdálenosti D V od živé části. Při jmenovitém napětí soustavy 6 kv je tato vzdálenost a) 100 cm b) 112 cm c) 126 cm 120. Zóna přiblížení je oblast obklopující ochranný prostor. Vnější hranice zóny přiblížení je ve vzdálenosti D V od živé části. Při jmenovitém napětí soustavy 22 kv je tato vzdálenost a) 100 cm b) 112 cm c) 126 cm 121. Zóna přiblížení je oblast obklopující ochranný prostor. Vnější hranice zóny přiblížení je ve vzdálenosti D V od živé části. Při jmenovitém napětí soustavy 35 kv je tato vzdálenost a) 137 cm b) 250 cm c) 460 cm 28

122. Zóna přiblížení je oblast obklopující ochranný prostor. Vnější hranice zóny přiblížení je ve vzdálenosti D V od živé části. Při jmenovitém napětí soustavy 400 kv je tato vzdálenost a) 460 cm b) 520 cm c) 650 cm 123. Elektrická zařízení provedená podle norem platných v době jejich vzniku, která však nevyhovují dnes platným elektrotechnickým normám, je dále dovoleno provozovat a) po dobu maximálně 30 dnů b) pokud bezprostředně neohrožují bezpečnost osob a věcí c) pokud budou obsluhována pouze pracovníky znalými s vyšší kvalifikací 124. Při zajišťování pracoviště pomocí zkratovací soupravy se předem připravená zkratovací zařízení po odzkoušení beznapěťového stavu nejdříve spojí se zemí a potom se připojí na všechny vodiče vypnutého zařízení. Toto musí být provedeno a) nejpozději do 45 minut po odzkoušení beznapěťového stavu b) až po nahlášení výsledku odzkoušení beznapěťového stavu provozovateli zařízení c) ihned po odzkoušení beznapěťového stavu 125. Při přerušení práce prováděné pod dozorem opustí celá pracovní skupina své pracoviště společně. V přestávce, v době nepřítomnosti pracovníka pověřeného dozorem a) může na pracoviště vstoupit bez vědomí dozoru pouze osoba znalá b) nesmí nikdo z pracujících vstoupit na pracoviště c) nesmí nikdo z pracujících opustit pracoviště 29

ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem (podle normy vydané v srpnu 2007) 126. Základním pravidlem ochrany před úrazem elektrickým proudem je to, že: a) nebezpečné živé části nesmějí být za normálních podmínek přístupné b) přístupné vodivé části nesmějí být nebezpečné ani za podmínek jedné poruchy c) veškerá zařízení musí být napájena pouze ze zdroje bezpečného napětí 127. Z hlediska velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem s ohledem na vnější vlivy a působení se prostory člení na a) prostory bezpečné, prostory nebezpečné a prostory zvlášť nebezpečné b) prostory normální, prostory nebezpečné a prostory zvlášť nebezpečné c) prostory bezpečné a prostory nebezpečné 128. Klasifikace vnějších vlivů a přiřazení vlivů prostředí prostorům se provádí podle a) ČSN 33 1500 b) ČSN 33 2000-3 c) ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 129. Úraz elektrickým proudem může být způsoben a) proudem protékajícím postiženým tělem b) v důsledku jiných nežádoucích účinků elektrického proudu (např. popálením) c) působením elektrického či elektromagnetického pole 130. Proud protéká lidským tělem například při a) dotyku nebezpečných živých částí, které mají potenciál proti zemi b) současném dotyku nebezpečných živých částí různé polarity nebo různých potenciálů c) dotyku neživých částí, na kterých se při poruše mohou objevit nebezpečná napětí 30

131. Lidé a hospodářská zvířata musí být chráněni před nebezpečím, které může nastat při dotyku nebezpečných živých částí, alespoň jedním z těchto způsobů a) zabráněním vzniku možnosti průtoku proudu tělem (např. izolací živých částí) b) upozorněním na hrozící nebezpečí úrazu elektrickým proudem c) omezením proudu, který by mohl téci tělem na úroveň nižší, než je proud způsobující úraz 132. Lidé a hospodářská zvířata musí být chráněni proti nebezpečí, které může nastat při dotyku neživých částí, alespoň jedním z těchto způsobů a) zabráněním vzniku možnosti průtoku proudu tělem při poruše b) omezením proudu, který by při poruše mohl protékat tělem na úroveň nižší, než je proud způsobující úraz c) automatickým odpojením zdroje od místa poruchy 133. Ochrana před přímý dotykem neboli před dotykem živých částí se nazývá a) ochrana živých částí b) základní ochrana c) ochrana neživých částí 134. Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí se nazývá a) ochrana živých částí b) ochrana neživých částí c) ochrana při poruše 135. Neživé části, které jsou současně přístupné dotyku, a) musí být spojeny se stejnou uzemňovací soustavou b) nesmí být spojeny se stejnou uzemňovací soustavou c) nesmí být vzájemně vodivě spojeny 136. Ochrana malým napětím je ochranné opatření, které se používá v obvodech a) SELV b) PELV c) FELV 31

137. Pokud při obsluze dochází k dotyku s částmi živými, platí pro prostory normální tato hodnota bezpečného malého napětí a) střídavé napětí 25 V b) střídavé napětí 65 V c) stejnosměrné napětí 60 V 138. Pokud při obsluze dochází k dotyku pouze s kryty, platí pro prostory normální tato hodnota bezpečného malého napětí a) střídavé napětí 50 V b) střídavé napětí 65 V c) stejnosměrné napětí 120 V 139. Pokud při obsluze dochází k dotyku s částmi živými, platí pro prostory nebezpečné tato hodnota bezpečného malého napětí a) střídavé napětí 50 V b) střídavé napětí 25 V c) stejnosměrné napětí 60 V 140. Pokud při obsluze dochází k dotyku pouze s kryty, platí pro prostory nebezpečné tato hodnota bezpečného malého napětí a) střídavé napětí 50 V b) střídavé napětí 60 V c) stejnosměrné napětí 120 V 141. Pokud při obsluze dochází k dotyku s částmi živými, platí pro prostory zvlášť nebezpečné tato hodnota bezpečného malého napětí a) hodnota střídavého napětí není v normě stanovena b) střídavé napětí 12 V a stejnosměrné napětí 25 V c) hodnota stejnosměrného napětí není v normě stanovena 142. Pokud při obsluze dochází k dotyku pouze s kryty, platí pro prostory zvlášť nebezpečné tato hodnota bezpečného malého napětí a) střídavé napětí 12 V b) stejnosměrné napětí 25 V c) stejnosměrné napětí 50 V 32

143. Živé částí obvodů SELV musí splňovat také tyto podmínky a) musí být odděleny ochranným oddělením od živých částí jiných obvodů, které nejsou SELV nebo PELV b) neživé části musí být spojeny se zemí c) neživé části nesmějí být spojeny se zemí 144. Z označení obvodů zkratkou SELV vyplývá, že se jedná o a) neuzemněné obvody b) uzemněné obvody c) obvody s omezením ustáleného proudu 145. Z označení obvodů zkratkou PELV vyplývá, že se jedná o a) neuzemněné obvody b) obvody, které mohou být uzemněné c) obvody s omezením ustáleného proudu 146. Zdrojem napětí pro obvod SELV může být a) bezpečnostní ochranný transformátor (podle ČSN EN 61558-2-6) b) autotransformátor se vstupem na vyšší napětí než je výstup SELV c) elektrochemický zdroj (např. baterie) 147. Vodiče obvodů SELV se mají prostorově oddělovat od vodičů jiných obvodů. Využít žíly ve vícežilovém kabelu pro vedení vodičů SELV společně s vodiči jiných obvodů s napětím vyšším, než je napětí napěťového pásma I a) nelze b) lze, ale vodiče SELV musejí být izolovány na nejvyšší použité napětí c) lze pouze tehdy, pokud jsou obvody SELV napájeny střídavým napětím o hodnotě menší než 6 V 148. Vidlice a zásuvky v sítích SELV musejí být s jinými obvody nezáměnné a a) nesmějí mít kontakt pro ochranný vodič b) musejí mít kontakt pro ochranný vodič c) mohou mít kontakt pro ochranný vodič 33

149. Přesahuje-li napětí obvodu SELV 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného napětí, musí být základní ochrana zajištěna a) doplňkovou izolací b) přepážkami a kryty c) základní izolací, která vyhovuje požadavkům příslušných norem 150. Základní ochrana se u obvodů SELV a PELV nevyžaduje, pokud jmenovité napětí sítí SELV a PELV nepřesahuje a) pro střídavé napětí 12 V b) pro stejnosměrné napětí 25 V c) pro stejnosměrné napětí 50 V 151. Obvody SELV musí mít mezi živými částmi a zemí a) dvojitou izolaci b) zesílenou izolaci c) základní izolaci 152. Zásuvky a vidlice v sítích SELV a PELV musí splňovat tyto požadavky a) vidlice nesmí být možné zasunout do zásuvek sítí o jiném napětí b) zásuvky musí umožnit použití běžných vidlic pro sítě nízkého napětí (230 V) c) zásuvky musí vylučovat použití vidlice pro jiné napětí 153. Ochranné oddělení vedení obvodů SELV a PELV od živých částí jiných obvodů, které mají alespoň základní izolaci, může být dosaženo tím, že a) izolované vodiče obvodů SELV a PELV budou uzavřeny v nekovovém plášti b) obvody SELV a PELV budou napájeny výhradně z autotransformátoru c) bude provedeno prostorové oddělení od vodičů s jiným napětím 154. Maximální hodnota napětí v sítích SEL nebo PELV je omezena na a) 50 V střídavého napětí b) 120 V stejnosměrného napětí c) 75 V střídavého napětí 34

155. Použití ochrany malým napětím SELV a PELV je považováno za ochranné opatření, které a) zajišťuje pouze základní ochranu b) je účinné za jakýchkoliv okolností c) zajišťuje pouze ochranu při poruše 156. Obvody FELV jsou takové obvody, a) které užívají napětí maximálně AC 50 V nebo DC 120 V, avšak nesplňují všechny požadavky pro obvody SELV nebo PELV b) jejichž střídavé napětí není nižší než 200 V c) jejichž stejnosměrné napětí překračuje hodnotu 250 V 157. Neživé části zařízení obvodu FELV a) musí být spojeny s ochranným vodičem vstupního (primárního) obvodu zdroje. Předpokládá se, že vstupní obvod je chráněn automatickým odpojením od zdroje. b) nesmí být spojeny s ochranným vodičem c) musí být spojeny s krajním vodičem soustavy 158. Vidlice a zásuvky pro obvody FELV musí vyhovovat těmto požadavkům a) vidlice nelze zasunout do zásuvek sítí o jiných napětích b) zásuvky nesmí mít ochranný kontakt c) zásuvky musí mít ochranný kontakt 159. Základní ochranu (živých částí) lze zajistit také a) nulováním b) zábranou c) polohou 160. Základní ochranu (živých částí) lze zajistit také a) izolací b) kryty nebo přepážkami c) automatickým odpojením od zdroje 35

161. Ochrana izolací živých částí musí být provedena tak, že živé části musí být úplně pokryty izolací, a) kterou lze sejmout a opět nasadit pouze s použitím nástrojů b) kterou je možno odstranit pouze jejím zničením c) kterou lze sejmout a opět nasadit bez použití nástrojů 162. Při ochraně izolací živých částí se za přiměřenou izolaci před nebezpečím úrazu elektrickým proudem při normálním provozu nepovažují a) izolace zhotovené z PVC b) nátěry a barvy c) laky a podobné prostředky (smalt) 163. Dvojitá izolace se skládá a) ze základní izolace a přídavné izolace b) ze základní izolace a doplňkové izolace c) z přídavné izolace a doplňkové izolace 164. Pokud se tím zajistí ochrana před úrazem elektrickým proudem ve stejné míře, jako zajišťuje dvojitá izolace, lze místo dvojité izolace použít a) pracovní izolace b) zesílené izolace c) základní izolace 165. Elektrická zařízení, která mají dvojitou nebo zesílenou izolaci se z hlediska ochrany nazývají a) zařízení třídy ochrany I b) zařízení třídy ochrany II c) zařízení třídy ochrany III 36

166. Elektrická zařízení, která mají dvojitou nebo zesílenou izolaci se označují značkou a) b) c) 167. Základní izolace musí být navržena a) pro jmenovité izolační napětí, které je pro obvod stanoveno, s ohledem na možné přepětí b) pro dvojnásobek jmenovitého izolačního napětí c) pro pětinásobek jmenovitého izolačního napětí 168. Přídavná izolace musí být konstruována a) alespoň pro střídavé napětí 65 V b) alespoň pro stejná elektrická namáhání, jaká jsou stanovena pro základní izolaci c) alespoň pro střídavé napětí 200 V 169. Při použití ochrany kryty nebo přepážkami musí být živé části uvnitř krytů nebo za přepážkami, které zajišťují krytí a) alespoň IP XXB nebo IP 2X b) alespoň IP XXC nebo IP 3X c) alespoň IP XXD nebo IP 4X 170. Při použití ochrany kryty nebo přepážkami musí vodorovný horní povrch krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, zajišťovat stupeň krytí alespoň a) IP XXB nebo IP 2X b) IP XXC nebo IP 3X c) IP XXD nebo IP 4X 37

171. Zábrany jsou určeny k tomu, aby zabránily a) jakémukoliv dotyku živých částí b) nahodilému dotyku živých částí c) úmyslnému dotyku (záměrným obejitím přepážky) 172. Zábrany musí bránit a) úmyslnému přiblížení osoby k živých částem b) neúmyslnému přiblížení těla k živým částem c) nahodilému dotyku živých částí během činnosti zařízeních pod napětím v běžném provozu 173. Ochranu zábranou lze jako základní ochranu použít pouze v instalacích přístupných a) osobám znalým nebo poučeným b) odnímatelným ohrazením c) osobám pracujícím pod dozorem nebo dohledem osob znalých nebo poučených 174. Zábrany musí být zhotoveny a) jako pevné, nebo i tak, že mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje b) tak, aby bylo zabráněno jejich neúmyslnému odstranění c) pouze z nevodivého materiálu 175. Opatření na ochranu při poruše (ochranu před nepřímým dotykem neboli před dotykem neživých částí) mohou být vynechána u těchto zařízení a) u všech zařízení umístěných pod přístřeškem b) u kovových konzol pro upevnění izolátorů venkovního vedení, které jsou připevněny k budově a jsou chráněny polohou (jsou umístěny mimo dosah) c) u neživých částí které jsou malé (do 50 mm x 50 mm), nebo umístěné tak, že nemohou být uchopeny nebo se dotýkat lidského těla na velké ploše, přičemž spojení těchto částí s ochranným vodičem by bylo obtížné nebo nespolehlivé 38