Problematika nakládání se sedimenty 2017 ------------------------------------------------------------------------------------------------ Abstrakt: přednáška se zabývá praktickými možnostmi nakládání s vytěženými sedimenty z vodních toků a nádrží s ohledem na platnou legislativu a nastavení jakostních parametrů platnou legislativou. Zohledňuje i vztah mezi jednotlivými předpisy z hlediska zadávání laboratorních a analýz a odběrů. Popisuje, kdo smí vzorky odebírat, hodnotit a analyzovat. Klíčová slova: sedimenty z vodních toků a nádrží, využívání sedimentů, aplikace sedimentů na ZPF, využití sedimentu mimo ZPF, vyhláška č. 294/2005 Sb., vyhláška č. 257/2009 sb. hodnocení nebezpečných vlastností sedimentů 1. Úvod Sedimenty a zákon o odpadech, to je vztah, který se neustále vrací. Je velmi zajímavé to, že vždy když se sedimenty (a přiznejme i zeminy) vymění z dikce zákon o dopadech, ten pak reaguje změnami tak, aby se jeho působnost navrátila. Od 1.1.2009 platil systém, který byl velmi přehledný a jednoduchý - Sediment nebyl odpadem, splnil-li požadavky přílohy č. 9 zákona 185/2001 Sb. pro aplikaci mimo ZPF - Sediment nebyl odpadem, splnil-li požadavky přílohy č. 1 vyhlášky č. 257/2009 Sb. pro aplikaci na ZPF - Sediment nebyl odpadem, splnil-li požadavky par 2 zákona (využití v toku ) pokud neměl žádné nebezpečné vlastnosti (dle tehdejší vyhlášky č. 376/2001 Sb.). V roce 2016 byla problematika sedimentů zásadněji novelizována. Novely zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech přinesly - Zařazení sedimentu do dikce zákona o odpadech (až na výjimky) - Zrušení přílohy č. 9 zákona č. 185/2001 Sb. bez náhrady - Vydání vyhlášky č. 153/2016 Sb., která nahradila vyhlášku č. 13/1994 sb. - Vydání novely zákona č. 334/1992 sb. o ochraně ZPF (zejména přidání par 3 a k zákonu o půdě) (184/2016 sb., a zejména novela č. 41/2015 sb.) - Vydání novely č. 387/2016 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 294/2005 sb. ve znění pozdějších předpisů Situaci tak lze dnes popsat takto: - i pro sedimenty je zásadní zákon o odpadech; ten uvádí, pro které matrice neplatí - vyhláška č. 257/2009 Sb. definuje podrobnosti využití sedimentů na ZPF; není-li sediment využit na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky, je odpadem (není-li říčním materiálem nebo stavební surovinou) - obsahuje-li sediment odpady, tyto musí být ze sedimentu vytříděny, neboť jinak může jít o celkově o odpad ve smyslu zákona 33
34 Problematika nakládání se sedimenty 2017
Obr č. 1: 2 zákona č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů Navíc byl při novele zákona č. 185/2001 Sb. přidán sedimentový par 37 t Par 37 t je - napsán alibisticky (viz pokud je odpadem) bez specifikace - odkazuje nepřímo na vyhlášku č. 257/2009 sb. a vyhlášku č. 294/2005 sb. - je-li sediment odpadem, vede se evidence a hlásí se dle par 39 zákona (ne u sedimentů aplikovaných na ZPF, kde se vede evidence dle vyhlášky č. 257/2009 sb.) 35
Zákon o ochraně ZPF 36
Je zřejmé, že uváděné novely změnily filozofii přístupu k sedimentům a zejména novela zákona č. 334/1992 sb. přinesly řadu otázek - je nutné pro aplikaci sedimentů na ZPF znát pozadí (překročení indikačních hodnot) v půdě dle par 3 zákona, nebo je-li splněna podmínka vyhlášky č. 257/2009 Sb. (sediment vyhovuje i příloze č. 3 která je vlastně výškou limitů stejná a preventivními hodnotami) a nemusím tedy půdu testovat? Lze to vysvětlit tak, že kde nebylo zjištěno překročení, má se za to, že půdy vyhovují (moje vysvětlení). Rozsah preventivních hodnot dle vyhlášky č. 153/2016 Sb. a limitů uvedený v příloze č. 3 však není shodný ( - 3leté stáří analýz sedimentů. Stáří testů půdy je popsáno ve vyhlášce č. 257/2009 Sb., par. 4, odst. 3 (6 lety) - Požadavek na odběr vzorků půdy a sedimentů akreditace. To není zcela přesný požadavek a neodpovídá to popisu ve vyhlášce č. 257/2009 Sb. Která byla minimálně v této oblasti připravena s daleko větší pečlivostí. Značka Název Jednotka Příloha č. 1 vyhl.257/2009 Příloha č. 3 vyhl.257/2009 Preventivní hodnoty vyhl. 153/2016* Zn zinek mg/kg sušiny 300 120 120 Ni nikl mg/kg sušiny 80 50 50 Pb olovo mg/kg sušiny 100 60 60 As arsen mg/kg sušiny 30 20 20 Cu měď mg/kg sušiny 100 60 60 Hg rtuť mg/kg sušiny 0,8 0,3 0,3 Cd kadmium mg/kg sušiny 1 0,5 0,5 V vanad mg/kg sušiny 180 130 130 Co kobalt mg/kg sušiny 30 30 30 Cr chrom mg/kg sušiny 200 90 90 Be berylium mg/kg sušiny 5 2 2 C10-C40 uhlovodíky mg/kg sušiny 300 Bez limitu Jen doplněk BTEX BTEX mg/kg sušiny 0,4 Bez limitu Bez limitu PAU PAU (12) mg/kg sušiny 6 1 1 PCB PCB (7) mg/kg sušiny 0,2 0,02 0,02 DDT DDT, DDD, mg/kg sušiny 0,1 Bez limitu 0,075 37
DDE další další mg/kg sušiny HCB, HCH, PCDD/DF *Normální půdy Doplňkové parametry k Preventivní hodnoty vyhl. 153/2016 Sb. při důvodném podezření Značka Název Jednotka Příloha č. 1 vyhl.257/2009 Příloha č. 3 vyhl.257/2009 Preventivní hodnoty vyhl. 153/2016 C10-C40 uhlovodíky mg/kg sušiny 300 Bez limitu 100 HCB HCB mg/kg sušiny Bez limitu Bez limitu 0,02 HCH HCH mg/kg sušiny Bez limitu Bez limitu 0,01 PCDD/PCDF TEQ ng/kg sušiny Bez limitu Bez limitu 5 - V případě porovnání kvality půdy by pro splnění požadavků preventivních hodnot měly být ověřeny i DDT v půdách - Ověření HCB, HCH, PCDD/PCDF jen v případě důvodného podezření na kontaminaci jimi 2. Konkrétní možnosti využití sedimentů A Využití sedimentu(ů) mimo ZPF Dle bodu není zásadní komplikací odběr vzorků, zákon nedefinuje přesně omezení pro osoby provádějící odběry vzorků, podmínky dává vyhlášky č. 383/2001 Sb. a vyhláška č. 294/2005 Sb. nehraje roli zrnitost, ani obsah kamenů hraje roli zákon o ochraně přírody a krajiny + stavební zákon, terénní úprava musí být legální z hlediska stavebního zákona, nesmí docházet k poškozování přírody (vody, ovzduší, chráněné prvky atd.). vede se evidence dle 185/2001 Sb., ohlašuje se dle par 39 do 15.2. přes ISPOP (produkce odpadů). Pozor, odpad (i když se jedná o sediment) se smí předat jen osobě oprávněné k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využívání odpadů (nebo odstranění, sběru, výkupu či úpravě). Zařízení smí být provozováno i dle par. 14, odst. 2 zákona (nejen dle par 14, odst. 1) zákona 185/2001 Sb. Odběr vzorků pro hodnocení sedimentů ve smyslu tabulky č. 10,3 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Limity dle tabulky č. 10.3 se ustálily na rozsahu bývalé přílohy zákona č. 9 bez AOX!! Odběr: dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. je limitován za účelem vyhotovení základního popisu odpadu (ZPO). Jinak limitován není. Technologie: využití sedimentů mimo dikci zákona o odpadech na půdách mimo ZPF je možné, a to za splnění podmínek přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 sb. a podmínek stavebního zákona. Realizace by měla být provedena tak, aby nedošlo k porušení podmínek dalších složkových zákonů, například 38
zákona o vodách, o ochraně přírody a krajiny (chráněné organizmy, vzrostlé stromy). Je nutné zohlednit i další neočekávané aspekty, např. vedení nadzemních a podzemních sítí, případně zohlednit i stabilitu nového útvaru (sesuv, a podobně). B Využití sedimentu(ů) na ZPF Dle bodu Je nutné provést autorizovaný (akreditovaný) odběr vzorků sedimentu a optimálně i půd nebo zajistit výsledky AZP, jsou-li dostupné a v relevantním rozsahu A STÁŘÍ. Hraje zásadní roli zrnitost, mimo jiné i obsah zbytků škeblí atd.; prioritním cílem je ochrana půdy (zejména nad 4 mm 2 objemová %). Zásadní je postup, který vychází ze zákona o hnojivech a z postupů pro aplikaci kalů z ČOV na zemědělských půdách. Administrativně nemusí být postup jednoduchý. Jsou nutné omezené aplikační dávky + dodržení technologického postupu (3 ku 1 a maximální aplikační dávka v tunách sušiny na 1 ha (na surový sediment)). Může nastat komplikace se stavem pozemku, kam má být sediment aplikován. Tato komplikace může nastat stavem zvýšeného pozadí (která není geogenním pozadím) možnost ověření pozadí. Je zde spor mezi vyhláškou č. 257/2009 sb. a par 3 zákona č. 334/1992 sb. ohledně ověřování úrovně preventivních hodnot (minimálně v parametru DDT) Výklad před a po Odběr vzorků pro hodnocení sedimentů ve smyslu vyhlášky č. 257/2009 Sb. a administrativa s využitím sedimentů je v tomto případě vyšší než u využití mimo ZPF (dle požadavků vyhlášky č. 257/2009 Sb. by odběr měla provádět akreditovaná pracoviště nebo pracoviště, která mají posouzený systém kvality zahrnující vzorkování podle technické normy ČSN EN ISO 17025.) Pokud je odebírána půda pro ověření jejích vlastností, lze doporučit odběr organizací, která je oprávněná k odběrům půd pro agrochemické zkoušení půd (AZP) Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) (UKZUZ umožňuje i odběr jiný, je-li porovnatelný). Technologie: využití sedimentů mimo dikci zákona o odpadech na půdách ZPF je možné za splnění podmínek přílohy č. 1 a za splnění podmínek vyhlášky 257/2009 Sb. Má se za to, že orgán ochrany půdy (povolující toto nakládání, využití) je vlastně povolujícím orgánem. Právě splněním podmínek vyhlášky č. 257/2009 sb. by mělo být zajištěno, že vše proběhne řádně a bez poškození ŽP. Příprava projektu před schvalovacím řízením na ZPF. Je nutné si uvědomit, že dávkování je omezeno mocností orniční vrstvy, charakterem půdy. Projektant musí zohlednit mocnost orniční vrstvy a možnost dávkování sedimentu (zvolit dostatečnou plochu předmětného pozemku). Vyhláška totiž uvádí: Půdní skelet. Pedologie (struktura půdy) je pro využití vyhláškou daná velikostí půdních částic (větších než 2 mm). V praxi se podle typu půdního skeletu rozlišuje hrubý písek (2 4 mm), štěrk (4 30 mm) a kamení (nad 30 mm). Z definice není skeletem dřevo, listí, odpady, které do sedimentu nepatří a musí být vyloučeny z aplikace (vytříděny). 39
C - Nakládání se sedimenty v rámci povrchových vod Zákon č. 185/2001 Sb., par 2, odst. 1, písm. g) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů Dle bodu je zásadní komplikací odběr vzorků, zákon; vyhláška dnes vyžaduje, aby odběr byl proveden osobou, která je kvalifikovaná dle vyhlášky č. 94/2016 Sb. (pověřená osoba, manažer vzorkování, vzorkař proškolený pověřenou osobou, nebo akreditovaná laboratoř). nehraje roli zrnitost, ani obsah kamenů hraje roli nutnost vydání Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů, neboť jinak nelze prokázat, že sediment (i když ne odpad) nebezpečné vlastnosti nemá. Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vypracovává pověřená osoba na základě žádosti, kterou zveřejní na www.hnvo.cz (s přístupovými údaji do ISPOP). Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle nařízení 1357/2014 EC a vyhlášky č. 94/2016 Sb. není vůbec snadné, neboť uvedené předpisy uvažují, že znám přesné chemické složení odpadu (složení z látek), které jsou sekundárně přesně a závazně klasifikovány. Mám-li zeminy nebo sedimenty (jedná se o směs minerálů matečných hornin, humus (organické neživé), vlhkost a dále oživení (živé organizmy). Klasifikace složek (tak jak vyžaduje REACH/CLP) je složitá. Technologie: přesun v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy. D Využití sedimentu(ů) jako vedlejšího produktu, nebo neodpadu vyrobeného z odpadů Dle bodu není zásadní komplikací odběr vzorků, odběr se provádí dle požadavků vyhlášky č. 294/2005 Sb. tak, že odběr smí provádět osoba kvalifikovaná, která není vlastníkem odpadu, slouží-li analýza k vypracování takzvaného základního popisu odpadu (ZPO); požadavky na vedlejší produkty a neodpady z odpadů jsou shodné s požadavky na odpady nehraje roli zrnitost, ani obsah kamenů, pokud by deklaračně výrobek nebyl definován jinak. roli hraje limitace u tabulky č. 10.3, pokud by sediment z odpadu nebo vedlejší produkt využit stejně, jak je využíván odpad. Tedy na povrchu terénu mimo ZPF. Pak by byl limitován dnes tabulkou č. 10.3. odběr se provádí dle požadavků vyhlášky č. 294/2005 Sb. tak, že odběr smí provádět osoba kvalifikovaná, která není vlastníkem odpadu, slouží-li analýza k vypracování takzvaného základního popisu odpadu (ZPO). 40
Technologie: Mimo obecné požadavky technologií 1 až 3 je nakládání ve smyslu vedlejšího produktu spíše teoretické. Pokud by totiž byl sediment vedlejším produktem, který má být použit na povrch terénu, vztahují se na něj limity přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Prakticky by mohl být vedlejší produkt určený např. k hnojení pozemků v ZPF a tím by limity vyhlášky č. 294/2005 nebyly aplikovány (hnojení není využitím na povrchu terénu ve smyslu par 2, písm. j) jež stanovuje využíváním odpadů na povrchu terénu - rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu. E Využití sedimentu(ů) jako výrobku, certifikovaného, registrovaného, či jinak definovaného, pro použití jako vstupu do kompostace (včetně říčního materiálu, stavební suroviny). Dle bodu není zásadní komplikací odběr vzorků, odběr se provádí dle požadavků výrobce nebo certifikačního orgánu velmi velkou roli hraje jakost ve vztahu k limitovaným či certifikovaným jakostním parametrům; ty nemusí být tvořeny jen jakostí z pohledu znečištění, ale také obsah živin atd. roli hraje limitace navržená výrobcem, která by měla odpovídat bezpečnému použití výrobku k určenému účelu. Odběr: odběr se obvykle provádí výrobcem s tím, že certifikovaní (registrovaní) výrobci obvykle zajišťují nezávislý a autorizovaný odběr vzorků. Certifikační orgán často v rámci svých interních požadavků vyžaduje odběr akreditovanou osobou (organizací). Technologie: někteří výrobci mohou uplatňovat řízený postup výroby sedimentů z velkých ploch, případně kontinuálně vznikající produkci s definovanými jakostními parametry. Možnosti výrobkové sféry jsou velmi široké, lze uvažovat s využitím zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, přípravcích a substrátech, případně ve vztahu ke stavebním surovinám (např. ČSN EN 12620 (EN 12620:2002) kamenivo do betonu, ČSN EN 13043 (EN 13043:2002) Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy vozovek pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch., ČSN EN 13139 (EN 13139:2002) Kamenivo pro malty, ČSN EN 13242 (EN 13242:2002) Kamenivo nestmelené a stmelené hydraulickým pojivem pro inženýrské stavby a silnice, ČSN EN 13285 Nestmelené směsi Specifikace, ČSN EN 13055-1,2 Pórovité kamenivo, ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely), nebo i další případně jiné charaktery jakosti či typu. 3.Závěr: V posledních letech došlo ke změnám v oblasti managementu sedimentů, o kterých jsem dnešní přednášku hovořil. Mimo přímé změny, a není jich málo, (novela vyhlášky č. 294/2005 Sb. využití sedimentů mimo ZPF), novela zákona č. 334/1992 Sb. o půdě, novela zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, vydání vyhlášky č. 153/2016 Sb.) došlo i k ustálení výkladů. Některé výklady jsou mým osobním názorem, ale jinak to v dnešní situaci nejde. 41
Na ZPF: - analýzy sedimentů nesmí být starší 3 let - analýzy před a po vychází z dohody s orgánem ochrany půdy. Relevanci z mého pohledu by měl test po ale v té formě, kdy by po zapravení sedimentu vzorkováním ověřil stav, že půda nepřekračuje limity přílohy č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. (raději i s DDT) - u testů půdy bych s ohledem na diferenci mezi přílohou č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. a vyhláškou č. 153/2016 sb. (preventivní hodnoty) prováděl také DDT. Tím by bylo (v případě realizace testů půdy) splněno i podmínění vyplývající z par 3 zákona č. 334/1992 Sb. Z mého pohledu by měla být obratem novelizována vyhláška č. 257/2009 Sb. minimálně přidáním parametru DDT. - Pro aplikaci na ZPF vyžaduje Evidenční list (příloha č. 6) test živin dle Mehlich III (K, P, Ca, Mg). U sedimentů by měl být test rozšířen mimo Mehlich III (včetně ph (CaCl2) také o zbytek žíháním (organické látky) a formy dusíku (amoniakální, dusitanový, dusičnanový). Pokud tyto parametry vyžaduje příloha č. 6 a nejsou uvedeny v příloze č. 1 (nemají tedy limit) neznamená to, že není nutné je pro aplikaci na ZPF dělat. Mimo ZPF - I pokud nedojde k překročení limitů přílohy č. 1, jedná se obecně o odpad (pokud se nejedná o v poslední části uvedený výrobek). Osoba, které takový souhlasný sediment předávám, musí být podnikatelem, který má ve výpisu z OR nakládání s ostatními odpady a jenž využije odpady v zařízení povoleném dle par 14, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů nebo ohlášeném dle par 14, odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů (vede evidenci, ohlašuje). - Pokud jsou překročeny maximálně 3 parametry, umožňuje teoreticky příloha č. 11 využití i takových sedimentů s tím, že využití je vázána na negativní ekotoxicitu (dle 10.2 nebo 10.4, jak víme, drtivá majorita sedimentů bezpečně tabulce š. 10.2 s ohledem na svůj původ vyhoví). Zda je toto využití dle podmínky bodu č. 5 přílohy č. 11 vázáno i na zvýšené pozadí předmětného kritického parametru (což s ohledem na požadavek negativní ekotoxicity přímou logiku nemá) je věcí výkladu zákona (který dává ministerstvo). Pokud výklad není k dispozici, doporučuji věc projednat předem s orgánem ochrany ŽP příslušné obce s rozšířenou působností. Výrobek (říční materiál, stavební materiál) - Říční materiál, nebo stavební surovina. Zákon o odpadech umožňuje, aby movitá věc uvedená v zákoně (sediment) byla vedlejším produkte, nebo aby z odpadu byl vyroben neodpad nebo aby dokonce byla výrobkem (substrát, hnojivo, říční materiál, stavební surovina). Je zřejmé, že i když by sediment byl vlastníkem označen za odpad, lze jej následně z dikce zákona vyjmout (dle pravidel). - Pokud těžený sediment odpovídá definovaným požadavkům (štěrkopísek, písek) je říčním materiálem, stavební surovinou a není odpadem (pokud není původcem mezi odpady zařazen nebo pokud nebyl mezi odpady zařazen rozhodnutím příslušného krajského úřadu). Požadavky na stavební surovinu mohou být dány normou. Např. ČSN EN 12620 (EN 12620:2002) kamenivo do betonu, ČSN EN 13043 (EN 13043:2002) Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy vozovek pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch., ČSN EN 13139 (EN 13139:2002) Kamenivo pro malty, ČSN EN 13242 (EN 13242:2002) Kamenivo nestmelené a stmelené hydraulickým pojivem pro inženýrské stavby a silnice, ČSN EN 13285 Nestmelené směsi Specifikace, ČSN EN 13055-1,2 Pórovité kamenivo, ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely. 42
Děkuji za pozornost, EMPLA AG spol. s r. o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové Tel 606 069 930 E-mail: blaha@empla.cz http://www.empla.cz Poznámky k přednášce 43