Československý odboj za II. SV v polovině 30. let 20. stol. plánuje Hitler obsazení Československa od roku 1937 připravovaný vojenský útok pod krycím názvem Fall Grün nikdy neuskutečněn cíle dosaženo Mnichovskou dohodou 15. 3. 1939 Protektorát Čechy a Morava odpor vůči nacismu přetaven na počátku války (nejen vlivem okupace) v odboj
Dělení odboje Základní: a) domácí b) zahraniční Zahraniční: a) východní b) západní
Domácí odboj odbojové skupiny, organizace a odb. centra Politické ústředí -vzniká v létě 1939 - představitelé politických stran, armáda, státní úředníci, novináři a další - dr. Přemysl Šámal, dr. Prokop Drtina - téměř zničeno zatýkáním v r. 1940
Domácí odboj Obrana národa - založena 3/1939 příslušníky armády - zakladatelé gen. Sergěj Ingr, gen. Josef Bílý, gen. Sergej Vojcechovský (čl. gen. Homola, Novák, Bláha a Slunéčko) - na území Potektorátu činná až do konce války - ve vedoucích pozicích důstojníci prvorepublikové čsl. armády, dále členové Sokola, Orla, SOS a další - příprava na ozbrojené povstání proti okupantům - zpravodajská činnost, sabotáže
Tři králové zpravodajsko-sabotážní skupina ON pplk. Josef Balabán, pplk. Josef Mašín, št. kpt. Václav Morávek (4. král radista vysílačky Sparta František Peltán)
Tři králové - centrála pro další složky odboje - spolupráce hl. se železničáři a poštovními úředníky (doručování ilegálních zásilek) - spolupráce s agentem Abwehru A-54 Paulem Thümmelem (popraven 20. 4. 1945) - získávání zbraní a trhavin pro odboj sabotážní činnost (pumové útoky v Berlíně) - Mašín a Balabán popraveni, Morávek a Peltán padli v přestřelce s gestapem
Domácí odboj PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme odkazu prezidenta Masaryka) - založeno na základě manifestu Věrni zůstaneme z 15. 5. 1938 - zájmové a společenské organizace, legionáři, železničáři, poštovní úředníci a další - následovníci myšlenek Edv. Beneše jako vedoucího činitele zahr. odboje - vysílačka Sparta kontakt s Londýnem - Karel Bondy, gen. Jaroslav Čihák, Bohumír Truksa - likvidace heydrichiáda 1942
Domácí odboj
Domácí odboj KSČ (Komunistická strana Československa) - 1938 rozpuštěna, přesun do ilegality - do útoku na SSSR (akce Barbarossa/ 1941) se do dění dle instrukcí Moskvy výrazně nezapojuje, později pracuje pod vedením Kominterny (snaha o poválečné směřování ČSR pod SSSR) - v čele Klement Gottwald - mnoho funkcionářů vězněno v KT či popraveno (Antonín Zápotocký)
Domácí odboj ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) - zaštiťovací orgán pro nejvýznamnější odbojové organizace v Protektorátu - založeno poč. roku 1940 - sdružovalo PÚ, ON a PVVZ - zpravodajská činnost, radiové spojení s exilem, předávání instrukcí - společný orgán komunistického a nekomunist. odboje - doc. Vladimír Krajina, dr. Arnošt Heidrich, prof. Ladislav Vaněk - likvidace ústředí do r. 1943
Ilegální tiskoviny V boj! - Družstvo v prvním sledu - 1939 1941-25 40 stran, 500 až 4 tis. ks výtisků jednoho vydání - financováno z dobrovolných přízpěvků a darů - mnoho spolupracovníků: Vojtěch Preissig, Edvard Maška, Milena Jesenská, Inka Bernášková - ilegální tiskárny
Ilegální tiskoviny Rudé právo - vycházelo od r. 1920 (oficiální tisk KSČ) - s odmlkami vydáváno po celou dobu okupace - redakce v ilegalitě (členové KSČ) - prezentace myšlenek v duchu politiky SSSR - Julius Fučík,Václav Sinkule (popraveni)
Zahraniční vedení odboje exilová vláda v Londýně (Velká Británie) X vedení Komunistické strany Československa v Moskvě (SSSR) nejprve rozdílné směřování politiky (Moskva vyčkávala smlouva s Německem o neútočení)
Zahraniční odboj První vlna odchodů do emigrace do 14. 3. 1939 (představitelé demokracie, majetné židovské rodiny, do Moskvy představitelé KSČ) politická linie Druhá vlna odchodů po 15. 3. 1939 (vojáci a řadoví občané ve snaze vytvořit zahraniční armádu k osvobození republiky zvenku vojenská linie
Zahraniční odboj tři záchytná centra: a) Polsko b) Francie c) Jugoslávie po návratu Edv. Beneše do Londýna od léta 1939 centrum emigrace postupně přeneseno do VB 7/1940 uznána čsl. prozatímní vláda Velkou Británií zřízení prozatímní exilové vlády a Státní rady československé (Londýn)
Exilová vláda Londýn - demokraté - prezident Edvard Beneš - předseda vlády Jan Šrámek - ministr zahr. věcí Jan Masaryk - ministr národní obrany Sergěj Ingr - hl. snaha o oduznání Mnichovské dohody Komunisté mají své zahraniční vedení v Moskvě (K. Gottwald, V. Kopecký, J. Šverma) vedeni Kominternou plní vůli SSSR 1943 dohoda o spolupráci mezi londýnským a moskevským odbojovým centrem a dohoda o budoucím uspořádání obnovené ČSR
Zahraniční armáda na západě nejvíce vojáků shromážděno 1939 ve Francii doplněno transporty z Polska Francie odmítá začlenit vojáky do své armády vstup do cizinecké legie po napadení Francie dohoda o obnovení čsl. armády - čsl. vojáci se podílí na obraně Francie 6/1940 přesun armády do VB (5 tis. vojáků) I. čsl. smíšená brigáda účast v letecké bitvě o Anglii
Zvláštní skupina D (sk. ZÚ) od jara 1941 příprava paravýsadků do Protektorátu účel: sabotáže, radiové spojení, transport hotovosti, zbraní a informací, osobní úkoly jednotlivců i skupin (např. likvidace nacistických činitelů) speciální výcvik důkladně vybraných jedinců ve spolupráci s britskou SOE (Special Operations Executive) a STS (Special Training Station) na farmách ve Skotsku podpora úseku ofensívního zpravodajství (odd. zpravodajské, studijní a šifrovací)
Výcvik Skotsko Příprava:
Statistika plánováno 46 operací s nasazením 121 mužů provedeno 38 akcí s výsadkem 102 mužů do Protektorátu, Francie, Itálie, Jugoslávie a na Slovensko konce války se dožilo 49 mužů (více jak 50% popraveno včetně stovek příslušníků jejich rodin a těch, kteří jim pomáhali) ze 102 vyslaných mužů zradilo 5 (nedozírné následky pro zaangažované odbojáře) popraveni po válce nebo v KT či zastřeleni gestapem při kolaborační akci poslední žijící parašutista brig. gen. Jaroslav Klemeš
Atentát - Heydrich operace Anthropoid rtm. Josef Gabčík, rtm. Jan Kubiš cíl: atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha datum provedení: 27. 5. 1942 (Praha) cíl splněn: 4. 6. 1942 Heydrich umírá
Atentát Heydrich
Atentát - Heydrich Důsledky: - vyhlášen výjimečný stav na celém území Protektorátu - zákaz nočního vycházení - plošné domovní prohlídky - popravy celých rodin schvalování atentátu - vyhlazení obcí Lidice a Ležáky - počet popravených - cca 2 tis. lidí
Zahraniční odboj na východě část legionu v Polsku zajata i s jeho velitelem pplk. Ludvíkem Svobodou Rudou armádou okupující východ Polska umístěni do internace 1940 odchod části vojáků do Francie a části do Palestiny (čsl. vojenská jednotka) zbytek zůstává v SSSR 1941 formace 1. samostatného praporu za přispění plk. Heliodora Píky velitel pplk. Ludvík Svoboda
Zahraniční odboj na východě boje o Sokolovo, Kyjev, u Bílé Cerekve od 1944 1. čsl. armádní sbor v SSSR nábor mezi volyňskými Čechy a dezerce slovenských vojáků, kteří nechtěli bojovat za Hitlera postupné zapojení do bojů při osvobození Československa třenice mezi Londýnem a Moskvou 1944 vyslání parajednotek i z východu podpora partyzánského hnutí hl. na Slovensku