G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Podobné dokumenty
F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

F Vzdělávání a digitální dovednosti

E Veřejná správa.

E Veřejná správa.

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

G Zdravotnictví vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi Poznámky: Referenční období: Sledovaná zdravotnická zařízení:

Kód publikace: Č.J.: 374/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

E-government z pohledu statistiky

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Počítače a internet v českých domácnostech

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Kód publikace: Č.J.: 535/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Mezinárodní data a srovnání některých ukazatelů pocházejí z databáze Eurostatu aktualizované na konci roku 2015.

C Výzkum a vývoj v ICT

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Využívání ICT v domácnostech a veřejné správě

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

2014 Dostupný z

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/16

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

D Zahraniční obchod s ICT

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na: ictvi

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Kód publikace: Č.J.: 00249/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom s.r.o., nástupce OLO

D Podniky. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

2012 Dostupný z

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Kód publikace: Č.J.: 535/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom a.s. OLO

Postavení českého trhu práce v rámci EU

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

D Podniky. Vysvětlivky:

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

D Podniky Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01),

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Postavení českého trhu práce v rámci EU

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

PGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1

SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ. mezi společnostmi. NEW TELEKOM, spol. s r.o. OLO

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)

1. Míra ekonomické aktivity

POPULAČNÍ CENZUS 2021

Transkript:

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích e prostřednictvím speciálního oddílu: Využívání počítače a internetu. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a sledovaný rok u účelu použití internetu v samostatných ordinacích e. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace e, které vyplnily výkaz. Od roku 2015 je výkaz rozesílán pouze elektronicky a údaje nejsou plně srovnatelné s předchozími roky především z důvodu nižší návratnosti než v letech předchozích. Mezinárodní srovnání týkající se praktických ů (graf G10) pochází z datových zdrojů Evropské komise a není metodicky plně srovnatelné s výše uvedenými údaji za Českou republiku. Nejnovější údaje jsou k dispozici za rok 2013. Samostatné šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci (podrobněji viz kapitola C této publikace) je cenným zdrojem informací o tom, jak občané využívají internet v oblasti zdraví. Výsledky z toho šetření jsou mezinárodně srovnatelné a přinášejí údaje o tom, jak jednotlivci využívají internet k hledání informací o zdraví, a jak využívají možnosti online konzultace a objednání se přes webové stránky svých ů a jiných zdravotnických zařízení. Mezinárodní data pocházejí z databáze Eurostatu, která byla naposledy aktualizována na konci roku 2016. Více viz: http://ec.europa.eu/eurostat/web/digital-economy-andsociety/data/comprehensive-database Vysvětlivky: Lékař alergolog, kožní, oční, urolog apod. On-line konzultace možnost zasílání dotazů týkajících se zdraví prostřednictvím webových stránek ordinace e. On-line objednávky k i objednání se na vyšetření/ zákrok pomocí on-line vyplněného formuláře, který je odesílán přímo z webových stránek dané ordinace; nezahrnuje objednání se prostřednictvím elektronické pošty (e-mailu). Uživatel internetu je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil internet prostřednictvím jakéhokoliv zařízení alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to z jakéhokoliv místa a pro jakýkoliv účel. Vyhledávání informací o zdraví na internetu hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. Vedení zdravotnické dokumentace na počítači vedení vlastní zdravotnické dokumentace (kartotéky) na počítači e. Vedení zdravotnické dokumentace na internetu vedení zdravotnické dokumentace přes internet, prostřednictvím zdravotní knížky na internetu (např. realizace projektu IZIP). Informace o pacientovi mohou být touto cestou sdíleny více i a zdravotnickými zařízeními. Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie_ve_zdravotnictvi

Tab. G1 Samostatné ordinace e v ČR vybavené počítačem, internetem a s webovými stránkami; 2015 počítač internet webové stránky Celkem 96,8 94,4 34,8 praktický 97,2 95,4 33,5 praktický 96,8 96,4 50,7 96,4 93,3 20,9 97,8 96,9 55,9 96,6 93,6 38,6 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Graf G1 Samostatné ordinace e s internetem a webovými stránkami internet webové stránky % 7 88% 9 60% 2 2 3 2006 2011 2013 2015 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e Graf G2 Samostatné ordinace e s internetem podle typu ordinace 9 96% 9 9 9 80% 81% 86% 72% 7 Graf G3 Samostatné ordinace e s webovými stránkami podle typu ordinace 3 1 32% 51% 1 3 21% 3 28% podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Zdroj: ÚZIS ČR a vlastní dopočty ČSÚ

Tab. G2 On-line objednání a konzultace s em na webových stránkách samostatných ordinací e v ČR; 2015 % on-line objednání on-line konzultace Celkem 9,4 11,4 praktický 11,2 10,2 praktický 16,1 22,4 3,5 4,4 19,6 27,0 9,4 11,9 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Graf G4 On-line služby dostupné na webových stránkách samostatných ordinací e celkem on-line objednání on-line konzultace 8% 8% 6% 2007 2009 2011 2013 2015 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e Graf G5 On-line objednání dostupné na webových stránkách samostatných ordinací e podle typu ordinace 20% 8% Graf G6 On-line konzultace dostupné na webových stránkách samostatných ordinací e podle typu ordinace 1 22% 1 2 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Zdroj: ÚZIS ČR a vlastní dopočty ČSÚ

Tab. G3 Vedení zdravotnické dokumentace elektronicky v samostatných ordinacích e v ČR; 2015 % na počítači na internetu Celkem 81,6 12,3 praktický 86,7 13,9 praktický 74,9 12,6 74,8 9,6 88,9 16,4 84,5 12,5 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Graf G7 Vedení zdravotnické dokumentace elektronicky v samostatných ordinacích e na počítači na internetu 72% 7 82% 2011 2013 2015 podíl z celkového počtu samostatných ordinací e Graf G8 Vedení zdravotnické dokumentace na počítači v samostatných ordinacích e podle typu ordinace 76% 8 7 7 6 6 81% 8 8 7 Graf G9 Vedení zdravotnické dokumentace na internetu v samostatných ordinacích e podle typu ordinace 1 1 1 1 6% podíl z celkového počtu samostatných ordinací e daného typu Zdroj: ÚZIS ČR a vlastní dopočty ČSÚ

Graf G10 Praktičtí i v zemích EU používající počítačové sítě ke sdílení zdravotnických záznamů s jinými i; 2013 Dánsko 92% Nizozemsko Estonsko Finsko Španělsko 76% 72% 6 6 Švédsko V.Británie 5 Portugalsko Belgie Francie Irsko Itálie Rakousko Kypr Německo Česko Malta Lucembursko Řecko Rumunsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Chorvatsko Bulharsko Slovensko Slovinsko 4 3 3 3 31% 2 2 2 2 18% 18% 1 1 0% 2 50% 7 100% podíl na celkovém počtu praktických ů v dané zemi Zdroj: Evropská komise, 2015

Tab. G4 Jednotlivci v ČR využívající on-line služby ve zdravotnictví; 2016 vyhledávání informací o zdraví on-line konzultace % on-line objednání Celkem 16+ 42,7 4,0 8,1 Celkem 16-74 45,8 4,3 8,8 podle pohlaví muži 16+ 31,0 2,6 5,2 ženy 16+ 53,8 5,3 10,9 podle věkových skupin 16 24 let 33,8 2,7 7,2 25 34 let 50,3 5,0 11,8 35 44 let 53,4 6,5 12,2 45 54 let 53,6 4,9 10,3 55 64 let 43,9 3,0 6,1 65+ 22,8 1,6 1,9 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 15,1 0,8 1,5 střední bez maturity 33,5 2,1 3,4 střední s maturitou 56,2 5,4 11,4 vysokoškolské 59,8 8,5 17,0 podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené 75,5 11,8 20,7 studenti 16+ 34,3 1,7 7,0 starobní důchodci 25,6 1,2 1,9 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Graf G11 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví miliony jednotlivců % jednotlivců celkem 36% 42% 4 0,8 1 1,2 1 1,7 3,1 3,7 3,7 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Graf G12 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví a věku; 2016 % jednotlivců celkem % jednotlivců používajících internet 4 31% 40% 5 72% 3 3 50% 5 5 5 60% 4 6 2 70% Celkem muži ženy 16 24 25 34 35 44 45 54 55 64 65+ Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

Graf G13 Jednotlivci v zemích EU používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2016 2011 Lucembursko 52% 71% Dánsko Finsko Německo Nizozemsko 5 58% 5 5 6 6 6 6 Švédsko 4 60% Estonsko Velká Británie 3 36% 5 Rakousko 5 Malta 3 5 Maďarsko 48% 5 Chorvatsko Španělsko Belgie Portugalsko 3 38% 3 36% 5 4 4 4 Slovinsko 4 48% EU28 38% 48% Česko 31% 46% Slovensko Litva 38% 3 4 4 Kypr 28% 4 Francie 36% 4 Řecko 30% 41% Polsko 2 40% Lotyšsko Irsko 38% 40% 36% 3 Itálie Rumunsko Bulharsko 2 2 2 2 2 31% 0% 20% 30% 40% 50% 60% 70% podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2016

Graf G14 Uživatelé internetu v zemích EU vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví; 2016 ženy muži Malta Chorvatsko Německo Lucembursko Estonsko Finsko Maďarsko Nizozemsko Portugalsko Dánsko Švédsko Rakousko Slovinsko Česko Litva Španělsko EU28 Polsko Velká Británie Řecko Kypr Belgie Slovensko Lotyšsko Rumunsko Francie Bulharsko Itálie Irsko 0% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% podíl z celkového počtu uživatelů internetu daného pohlaví ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2016

Graf G15 Uživatelé internetu v zemích EU vyhledávající na internetu informace o zdraví podle věku; 2016 55 až 74 let 16 až 29 let Maďarsko Německo Litva Chorvatsko Malta Česko Nizozemsko Rakousko Slovinsko Polsko Slovensko Estonsko Rumunsko Řecko EU28 Finsko Portugalsko Dánsko Švédsko Belgie Kypr Španělsko Velká Británie Itálie Francie Bulharsko Lotyšsko Irsko 0% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% podíl z celkového počtu uživatelů internetu v daných věkových kategoriích v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2016

Graf G16 Jednotlivci v zemích EU, kteří využili on-line objednání k i přes webové stránky 2016 2012 Dánsko 2 4 Finsko 26% 3 Španělsko 21% 30% Estonsko Belgie Švédsko Nizozemsko Litva Velká Británie Lucembursko Maďarsko EU28 Německo Francie Chorvatsko Portugalsko Česko Slovensko Italy Polsko Lotyšsko Rakousko Irsko Malta Rumunsko Slovinsko 8% 2% 1 1 1 6% 6% 22% 22% 22% 21% 18% Bulharsko Řecko 2% 1% 2% Kypr 0% 0% 20% 30% 40% 50% podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2016