1. Míra ekonomické aktivity

Transkript

1 Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční výdělky jsou nejvyšší na Islandu, v Dánsku, Velké Británii, Irsku a Německu. Bulharsko má celkovou úroveň hrubých ročních výdělků 13,4 krát niţší neţ Dánsko, Rumunsko 8,1 krát niţší. V Rumunsku, Portugalsku, Bulharsku a na Kypru zákonodárci a řídící pracovníci mají platy tak vysoké, ţe jejich výše se blíţí téměř trojnásobku průměrné mzdy. V ostatních zemích jsou tyto platy v poměru k průměrné mzdě niţší. Délka ţivota mimo pracovní proces (dětství, mládí, studium a stáří) je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Francii. U muţů navíc i v Belgii. Nejméně let mimo pracovní proces proţijí lidé na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě. Ve Švýcarsku, v Nizozemí, Dánsku, Velké Británii a Norsku je nejdelší doba pracovního ţivota a současně vysoká naděje doţití. V těchto státech je také obvyklá práce na částečný úvazek. 22

2 8,7 14,8 8,5 23,0 9,5 8,2 13,3 4,9 24,6 10,8 2,0 10,1 4,5 6,5 4,4 15,4 5,9 5,5 25,2 21,5 7,8 3,9 4,9 5,8 8,6 7,2 7,3 10,8 8,2 11,5 3,2 6,0 2,0 5,2 2,6 6,7 30,5 30,2 29,6 27,4 26,8 26,6 25,7 23,2 20,4 17,7 22,0 18,3 17,1 18,5 15,4 13,0 13,4 13,9 12,2 11,5 11,4 13,5 13,2 25,9 22,8 30,7 27,5 28,9 24,9 24,1 23,2 29,8 28,3 27,9 50,9 49,9 48,7 48,2 48,2 47,2 46,9 45,4 44,1 43,9 41,9 40,2 38,6 37,8 35,4 68,7 68,0 64,6 62,1 59,4 57,4 56,7 56,6 61,4 84,4 1. Míra ekonomické aktivity Graf 16: % Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých mužů v % v roce zdroj UNECE Muţ Muţ Muţ 70+ Míra ekonomické aktivity představuje podíl počtu ekonomicky aktivních na počtu osob starších 15 let. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se počítají zaměstnané osoby (v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně výdělečně činných), ale také pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity starších muţů je ještě vysoká zvláště v severní Evropě a ve Švýcarsku (ve věkové skupině let). Nejvyšší podíl pracujících muţů ve věku let zaznamenalo v rámci Evropy Norsko (30,7 %), Portugalsko (29,8 %) a Rumunsko (28,3 %). V Rumunsku a Portugalsku byl zaznamenán i nejvyšší podíl pracujících muţů v nejstarší věkové kategorii 70 a více let (25,2 % v Rumunsku a 24,6 % v Portugalsku). 23

3 3,9 7,0 2,8 2,3 8,6 16,0 4,8 2,4 6,1 2,7 0,8 6,7 6,1 4,4 13,2 10,3 10,2 8,4 7,8 13,9 20,6 18,6 16,0 14,5 14,9 12,5 22,0 19,7 4,2 1,7 5,9 20,1 6,4 8,8 19,1 4,5 18,7 4,2 17,3 0,8 3,3 15,9 2,9 7,5 15,5 5,6 10,3 14,4 4,4 6,4 13,7 13,6 1,7 13,6 3,4 1,2 12,2 3,0 6,7 12,2 6,7 8,1 11,7 3,3 10,4 6,4 37,1 35,4 34,8 33,8 33,0 32,0 31,3 28,5 27,9 25,8 23,1 25,6 24,9 42,3 43,8 40,6 48,2 47,3 54,7 59,2 66,2 Graf 17: % 7 Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých žen v % v roce 2009 zdroj UNECE Ţena Ţena Ţena 70+ Na Islandu, ve Švédsku, Norsku, Estonsku a Švýcarsku i ţeny mají nejvyšší míru ekonomické aktivity ve věku let. V dalších věkových kategoriích se ve všech zemích míra ekonomické aktivity ţen výrazně sniţuje kromě Portugalska a Rumunska, kde ţeny ve věku 70 a více let ještě pracují ve vysokém počtu (16 % Portugalsko, 19,7 % Rumunsko). 24

4 Průměrné hrubé roční výdělky Graf 18: Euro Průměrné hrubé roční výdělky v eurech [earn_gr_isco] Graf 19: Euro Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení, montéři Řemeslníci a opraváři Pracovníci ve sluţbách a prodeji Úředníci Techničtí a odborní pracovníci Specialisté Zákonodárci a řídící pracovníci Dánsko Německo Rakousko Island Finsko Švédsko Kypr Portugalsko Malta Rumunsko Bulharsko Součet průměrných hrubých výdělků představitelů osmi skupin zaměstnaní (podle klasifikace ISCO) v jednotlivých státech dosahují nejvyšší úrovně v Dánsku, Německu, v Rakousku, na Islandu, ve Finsku a Švédsku. Bulharsko má celkovou úroveň těchto osmi výdělků niţší 13,4 krát neţ Dánsko; Rumunsko 8,1 krát. 25

5 Graf 20: 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení, montéři Řemeslníci a opraváři Pracovníci ve sluţbách a prodeji Úředníci Techničtí a odborní pracovníci Specialisté 0% Zákonodárci a řídící pracovníci Zákonodárci a řídící pracovníci (podle klasifikace ISCO) v Bulharsku mají 2,73 krát vyšší výdělky neţ je v Bulharsku průměrná mzda. V Rumunsku je to 2,80 krát, v Portugalsku 2,88 krát a na Kypru 2,61 krát. V ostatních zemích jsou mzdy zákonodárců a řídících pracovníků niţší, např. ve Švédsku 1,75 krát a v Dánsku 1,62 krát vyšší neţ je tamější průměrná mzda. 26

6 46,4 44,1 41,8 41,6 41,1 40,7 40,6 39,3 38,9 38,5 38,5 37,6 37,4 37,2 36,9 36,0 35,7 35,7 35,1 34,7 34,6 34,2 34,0 33,3 33,0 33,0 31,2 70,6 79,5 80,1 78,8 79,5 77,1 78,5 78,9 77,5 77,7 76,1 78,9 78,7 76,7 74,4 71,6 68,8 69,8 68,0 72,1 7 77,9 78,1 76,3 73,6 70,5 77,4 79,2 3. Délka pracovního života Graf 21: Počet let 9 Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] rok 2010 MUŽI Trvání pracovního ţivota Muţi Naděje doţití při narození Muţi Nejdelší doba pracovního ţivota muţů je na Islandu, ve Švýcarsku, v Nizozemí, Švédsku, Dánsku, Velké Británii a Norsku (46,4-40,6 let sestupně). V těchto státech je zároveň vysoká naděje doţití - nad 78 let (kromě Dánska, které má 77,1 let). Nejkratší pracovní ţivot ţijí muţi v Maďarsku, Litvě, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Lotyšsku (31,2-34,6 let). V těchto státech je zároveň nejniţší naděje doţití (od 68,0 let v Litvě po 73,6 let v Chorvatsku). 27

7 38,6 38,5 38,1 37,8 36,2 36,1 35,3 34,8 34,3 34,0 33,6 33,5 32,5 32,3 30,9 30,3 3 29,9 29,5 29,2 28,9 28,9 27,5 27,2 24,2 21,5 42,7 83,5 84,5 83,5 83,2 81,2 83,2 82,7 80,5 82,1 78,4 82,4 82,6 78,8 83,2 82,7 80,6 77,2 84,8 84,7 82,6 78,8 79,6 80,6 77,3 78,1 83,0 84,4 83,1 Graf 22: Počet let Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] v roce 2010 ŽENY Trvání pracovního ţivota Ţeny Naděje doţití při narození Ţeny Nejdelší délka pracovního ţivota ţen je v severských státech na Islandu, ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Dánsku, a Finsku (42,7-36,2 let sestupně), kde je zároveň i naděje doţití při narození vyšší neţ 83 let (kromě Dánska). Nejkratší délka pracovního ţivota ţen je na Maltě, v Itálii, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovensku (21,5-29,5 let). Naděje doţití při narození je v části těchto států vysoká (Malta, Itálie, Řecko - nad 83 let), v ostatních těchto státech nízká (Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Slovensko - mezi 77,3-80,6 let). Česká republika v délce pracovního ţivota ţen patří k průměrným státům (30,3 let). Naděje doţití při narození ţen zde patří k niţším - 80,6 let. 28

8 38,1 37,2 36,5 35,6 40,4 41,0 39,3 41,1 42,4 42,1 40,3 40,6 38,8 38,2 37,8 37,0 37,6 37,0 36,0 34,9 34,2 33,1 36,0 39,3 38,3 37,9 40,8 44,5 55,5 53,8 52,7 52,5 51,7 50,9 50,4 50,3 50,2 49,6 49,3 48,6 48,4 47,6 47,2 47,1 47,0 46,6 45,9 45,3 45,2 45,1 45,0 44,1 43,4 61,6 60,2 Graf 23: Počet let 65,0 6 55,0 Rozdíl mezi nadějí dožití při narození [demo_gnsiind] a délkou pracovního života [lfsi_dwl_a] v roce 2010 Rozdíl Muţi Rozdíl Ţeny 5 45,0 4 3 Rozdíl mezi délkou naděje doţití při narození a délkou pracovního ţivota délka ţivota mimo pracovní proces, je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Belgii (61,6-52,7 let sestupně); nejniţší u ţen na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě (40,8-45,3 let). U muţů jde o ty samé jiţní státy, nejniţší rozdíl je opět v severských státech, navíc je Rumunsko. Muţi mají k dispozici léta mimo pracovní proces od 44,5 roku v Itálii po 33,1 let na Islandu. Jedná se o léta proţitá v dětství a mládí do nástupu do pracovního procesu a ve stáří po opuštění pracovního procesu. V České republice mají muţi v průměru k dispozici mimo pracovní proces 37,2 let, ţeny 50,3 let. 29

9 24,9 13,4 9,7 45,3 15,2 43,2 8,7 42,9 11,8 42,4 8,6 41,5 14,2 41,2 15,3 37,9 12,1 36,3 5,6 10,4 33,8 6,0 29,8 5,1 27,9 5,1 23,6 4,9 23,0 9,2 19,0 7,5 16,4 7,0 13,8 8,4 13,2 5,1 12,5 6,9 11,6 5,8 11,6 9,1 10,6 3,2 10,4 7,5 10,2 7,0 9,5 2,8 9,2 3,9 7,5 4,7 2,7 2,7 2,0 59,0 75,8 4. Práce na částečný úvazek Graf 24: % Práce na částečný úvazek - v % vůči všem dalším formám práce 2009, zdroj databáze UNECE Ţeny Muţi V západní Evropě je práce na zkrácený úvazek běţná. Na rozdíl od České republiky jsou odvody za zaměstnance lineární. V České republice musí zaměstnavatel za zaměstnance, který má zkrácený úvazek odvést na pojištění stejnou částku, jako by zaměstnanec pracoval na plný úvazek. Výhoda lineárního systému je v moţnosti pracovat i do vysokého věku, jak je to patrné v západní Evropě. Nejvíce částečných úvazků ţen je v Nizozemí (75,8 %), Švýcarsku (59,0 %), Německu, Norsku, Rakousku, Velké Británii, Belgii a Švédsku (45,3-41,2 % sestupně). Bulharsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika poskytují ţenám sníţené úvazky pouze od 2,7 % (Bulharsko) do 9,2 % (Česká republika). 30