Bonus: Děti Marie Terezie Marie Alžběta (1737 1740) Marie Anna (6. října 1738, Vídeň 19. listopadu 1789, Klagenfurt) Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, která se nikdy neprovdala. Je považována za druhou zakladatelku Alžbětinského kláštera v Klagenfurtu. Marie Anna Strana 1
Marie Karolína (1740 1741) Josef II. (13. března 1741 Vídeň 20. února 1790 Vídeň) Josef II. byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský. Byl jedním z nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil. Díky jeho oblibě u sedláků, mu začal prostý lid přezdívat,,sedlácký panovník". Strana 2 Josef II.
Jeho sochy byly po rozpadu Rakouska- Uherska v roce 1918, případně po roce 1945 z českých ulic jako symbol Habsburského mocnářství a germanizace odstraněny, nebo alespoň přemístěny do ústraní (např. roku 1919 v Brně nebo roku 1920 v Teplicích, k tehdejší nejmonumentálnější brněnské soše). V Praze je jeho socha od roku 2014 k vidění na nádvoří. Marie Kristina 13. května 1742, Vídeň 24. červen 1798, Vídeň) Marie Kristina, dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, byla rakouskou arcivévodkyní a provdanou sasko-těšínskou vévodkyní. Strana 3 Marie Kristina
Karel Josef (1. února 1745 Vídeň 18. ledna 1761 Vídeň) Karel Josef Habsbursko-Lotrinský byl sedmým potomkem a v pořadí druhým mužským potomkem rakouské císařovny Marie Terezie a Františka Štěpána I. Lotrinského. Karel Josef Marie Amálie (26. února 1746, Vídeň - 18. června 1804, Praha) Marie Amálie byla dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, vdala se za Ferdinanda Parmského. Na konci života žila v Praze a byla pohřbena v katedrále sv. Víta. Strana 4 Marie Amálie
Leopold II. (5. května 1747 Vídeň 1. března 1792 Vídeň) Leopold II. byl předposlední císař římský, král český, král uherský, markrabě moravský, velkovévoda toskánský atd. z dynastie habsbursko-lotrinské. Leopold II. Marie Karolína (1748 1748) Johanna Gabriela (4. února 1750 Vídeň 23. prosince 1762 Vídeň) Johana Gabriela byla dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. V necelých třinácti letech zemřela na neštovice. Strana 5
Johanna Gabriela Marie Josefa (19. březen 1751, Vídeň, Rakousko 15. říjen 1767, Vídeň) Rakouská arcivévodkyně Marie Josefa byla devátou dcerou a dvanáctým potomkem rakouské císařovny Marie Terezie a římského císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Marie Josefa Strana 6
Marie Karolína (13. srpna 1752 Vídeň, Schönbrunn 8. září 1814 Vídeň, Hetzendorf) Marie Karolína Habsbursko- Lotrinská byla desátou dcerou a třináctým potomkem Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského. Později vstoupila do dějin jako Neapolsko-Sicilská královna a úhlavní odpůrkyně francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta. Marie Karolína Ferdinand Karel (1. června 1754, Vídeň 24. prosince 1806, Vídeň) Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský byl rakouský arcivévoda a místodržící v Lombardii. Strana 7
Sňatkem modenský princ a zakladatel vedlejší linie Habsbursko- Lotrinského rodu Rakouští- Este. Ferdinand Karel Marie Antoinetta (2. listopadu 1755 Vídeň 16. října 1793 Paříž) Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla jako manželka krále Ludvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou. Marie Antoinetta Strana 8
Během Velké francouzské revoluce byla popravena gilotinou. Maxmilián František (8. prosince 1756 Vídeň 26. červenec 1801 zámek Hetzendorf Vídeň) Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský byl velmistrem Řádu německých rytířů v letech 1780 1801 a münsterským biskupem v letech 1784 1801. Narodil se jako nejmladší syn/poslední dítě ze šestnácti potomků císařovny Marie Terezie a Maxmilián František jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského, čímž byl již od dětství předurčen pro duchovní stav. Kromě toho, že byl kolínským arcibiskupem a Strana 9
münsterským biskupem, stal se roku 1769 koadjutorem velmistra řádu německých rytířů, svého strýce Karla Alexandra Lotrinského a roku 1780 se stal sám velmistrem tohoto řádu, jehož byl posléze reformátorem. Byl vyznavač idejí osvícenství a mecenáš kultury a umění (umožnil například mladému Beethovenovi studovat u Josepha Haydna). Ke konci života byl Maxmilián Ferdinand upoután na lůžko trpěl otylostí, spavostí, depresemi a srdeční nedostatečností. Zemřel po dlouhé nemoci 26. července 1801 na zámku Hetzendorf u Vídně. Jako člen habsburské dynastie byl pohřben v tzv. Nové kryptě císařské hrobky kapucínského kláštera ve Vídni, jeho srdce však je uloženo v loretánské kapli vídeňského kostela sv. Augustina. Strana 10