Opatření ED1 Územní plánování v Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO)

Opatření ED1 Územní plánování v Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR 18.-19. 5. 2017 Porada MMR-OÚP s krajskými úřady, Zvíkov Ing. arch. Karel Wirth

Jsou strategickým nástrojem ke snižování úrovně znečištění ovzduší. Do roku 2012 je vydávaly krajské úřady. Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO) Dle současného zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je vydává MŽP formou opatření obecné povahy. K tomu došlo v průběhu roku 2016. Programy mají platnost do roku 2020 včetně. Zpracovávají se pro zóny a aglomerace v souladu se zákonem tj. 7 zón a 3 aglomerace (Praha, Brno, Ostrava); celkem tedy 10 programů. Více informací a znění všech PZKO je na: http://www.mzp.cz/cz/programy_zlepsovani_kvality_ovzdusi

Pracovní skupiny k PZKO 10 programů => 10 pracovních skupin Jednání každé PS alespoň 1x ročně; PS k aglomeraci jednají společně s PS k zóně (např. Praha + Střední Čechy) => v jednom turnusu 7 jednání PS Členové pracovních skupin: Pracovníci MŽP, odboru ochrany ovzduší Zástupci dotčených krajů Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Zástupci ORP v území s překročenými imisními limity (většinou pracovník odboru, který se zabývá ochranou ovzduší; některé ORP nominovaly zástupce samosprávy) Zástupci spolupracujících resortů (MD, MPO, MMR) Za MMR je ve všech PS člen Karel Wirth, jeho zástupcem Petr Lepeška, oba z odboru územního plánování

Vymezení činnosti pracovních skupin Identifikovat a odstraňovat problémy spojené s realizací opatření stanovených v PZKO. Poskytovat kompetentním orgánům metodickou pomoc. Zajišťovat výměnu informací a zkušeností s realizací opatření stanovených v PZKO. Navrhovat dodatečná opatření na podporu splnění cílů stanovených v PZKO. PS nemají rozhodovací pravomoc, jejich závěry slouží jako doporučení orgánům kompetentním k realizaci opatření.

Na základě seznamu opatření, jež mají být řešeny v Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO), uvedeného ve Střednědobé strategii (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v České republice, obsahují PZKO opatření ED1 územní plánování. Popis opatření ED1 je stanoven shodně ve všech PZKO. Gesce - OÚ, KÚ, MMR, MO, MŽP. Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Opatření ED1 Územní plánování v PZKO V roce 2015 se MMR vyjadřovalo k pracovní verzi opatření ED1. Na jaře 2016 si MŽP vyžádalo od MMR podrobnější informaci o způsobu plnění opatření ED1, z níž následující výklad vychází.

Plnění z hlediska MMR: Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Plnění opatření ED1 Územní plánování Politika územního rozvoje obsahuje republikové priority č. 23, 24 a 24a. Zastoupení v pracovních skupinách k PZKO, metodická pomoc. Plnění z hlediska orgánu územního plánování (OÚ, KÚ): Při pořizování územně plánovací dokumentace a jejích změn / aktualizací sleduje zásady obsažené v PZKO, opatření ED1. Zejména: V zadání ÚPD zapracuje vyjádření dotčených orgánů. Metodicky vede zpracovatele ÚPD. Vyhodnotí výsledky projednání návrhu ÚPD.

Plnění z hlediska orgánu ochrany ovzduší: Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Plnění opatření ED1 Územní plánování Při vyjadřování se k územně plánovací dokumentaci, jejím změnám a aktualizacím sleduje zásady obsažené v PZKO, opatření ED1. Zejména: Uplatní jakožto dotčený orgán požadavky na obsah zadání ÚPD a následně vydá stanovisko k návrhu ÚPD. Stanoví-li ve svém stanovisku podmínky a tyto se stanou součástí opatření obecné povahy, může kontrolovat jejich dodržování ( 4 odst. 6 stavebního zákona).

Celkem 12 bodů (zásad). Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Zásady pro tvorbu ÚPD z opatření ED1 Pořizovatel a dotčený orgán je při tvorbě, aktualizaci a změnách územně plánovací dokumentace v maximální možné míře (odpovídající měřítku zpracovávané ÚPD) zohlední. Zásady jsou obecné, v průběhu tvorby ÚPD (ve vyjádření dotčeného orgánu, v zadání, v práci projektanta, ve stanovisku dotčeného orgánu) je třeba je konkretizovat. Konkretizace zásad s přihlédnutím k charakteru řešeného území.

1) Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury Lze podpořit vymezením příslušných ploch a koridorů v ÚP např. plocha pro fotovoltaickou elektrárnu, pro větrnou elektrárnu, pro teplárnu. Potenciální rozpor se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu, se zájmy obecné ochrany přírody a krajiny (krajinný ráz), ÚP se zpracovává v podrobnosti ploch a řeší plošné a prostorové uspořádání zástavby. Neřeší připojení jednotlivých objektů ke zdroji tepla nemá k tomu zákonné zmocnění; rovněž by šlo o podrobnost nepříslušející územnímu plánu (viz 43 odst. 3 SZ). V ZÚR lze vymezit území vhodné/nevhodné pro umístění větrných elektráren; adekvátní způsob vymezení v ZÚR však dosud nebyl metodicky zobecněn, konkrétní ustanovení ZÚR bývají napadána a soudně rušena.

2) Vytvoření územních podmínek pro zajištění rozvoje města s ohledem na snižování přepravních nároků a maximalizaci energetických úspor (optimalizace rozmístění a kapacit ploch s rozdílným způsobem využití, omezování negativních dopadů suburbanizace, zamezení bezdůvodnému rozšiřování zastavitelného území s nízkou hustotou osídlení atd.) Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch. Je předmětem koncepční práce projektanta. Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území, nelze zobecnit. K plnění této zásady systémově přispívá Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch [ 53 odst. 5 písm. f) SZ], které je součástí odůvodnění ÚP, resp. jeho změny. Změnou ÚP lze další zastavitelné plochy vymezit jen na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. ( 55 odst. 4 SZ).

3) Vytvoření územních podmínek pro snižování objemu individuální automobilové dopravy v silně imisně zatížených částech města V ZÚR / ÚP pomocí optimalizace návrhu dopravní infrastruktury, tedy návrhem vhodného komunikačního skeletu obchvatů apod., v návaznosti na vyhodnocení předpokládaných dopadů navrhovaného řešení včetně SEA.

4) Vytvoření územních podmínek pro další rozvoj veřejné hromadné dopravy, zejména kolejové, a rozvoj integrovaných systémů dopravy, včetně plnohodnotného začlenění železniční dopravy, pokud je to možné Pomocí optimalizace návrhu dopravní infrastruktury, např.: V ZÚR / ÚP hájením koridorů pro zdvoukolejnění železnice, přeložku železnice, rozvoj železniční sítě. V ÚP návrhem ploch pro integrované dopravní terminály (železnice/bus/mhd). V ÚP hájením ploch a koridorů pro rozvoj tramvajové sítě. V ÚP návrhem ploch / koridorů pro komunikační propojení doplňující stávající komunikační skelet (jako předpoklad pro úpravu linkového vedení MHD nutným předpokladem je znalost záměrů obce ohledně rozvoje MHD). Územní plán je návrhovým, nikoliv analytickým nástrojem, a neřeší organizaci veřejné dopravy (linkové vedení, grafikon, atd.). Je tedy vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracované odborné podklady (např. generel dopravy, plán udržitelné městské mobility).

5) Nezvyšování míry využití území v lokalitách bez vazby na odpovídající veřejnou hromadnou dopravu Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch. Je předmětem koncepční práce projektanta. Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území, nelze zobecnit. Územní plán neřeší organizaci veřejné dopravy (linkové vedení, grafikon, atd.). Nemůže tedy např. navrhnout, že pro zajištění odpovídající veřejné hromadné dopravy v zastavitelné ploše XY bude posílena linka autobusu č. XYZ.

6) Neumisťování obytné zástavby do bezprostřední blízkosti velmi silně dopravně zatížených komunikací a koridorů dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo v ÚPD Optimalizace návrhu trasování nadřazené dopravní infrastruktury v ZÚR. Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch. Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území (stávající využití území, limity využití území, hodnoty území, morfologie terénu ).

7) Podpoření prostupnosti města pro lokální spojení Vhodným uspořádáním ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství v ÚP. Nevytvářet v rámci navrženého uspořádání ploch v ÚP podmínky pro vznik uzavřených kapes, jež by nebyly prostupné alespoň pro pěší a cyklisty. (Neprůjezdnost pro individuální automobilovou dopravu může být naopak někdy dle místních podmínek výhodná, zejména v obytné zástavbě). Vnitřní členění ploch z ÚP lze dále upřesnit územní studií, např. územní studií veřejných prostranství, podporovanou z IROP. Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

8) Optimalizace napojení významných zdrojů či cílů automobilové dopravy, jako např. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu vyššího řádu Optimalizace návrhu polohy nadřazené dopravní infrastruktury vůči zdrojům dopravy: Např. při rozhodování, zda plánovat severní či jižní obchvat obce, je kromě řady dalších skutečností - podstatné, které významné zdroje dopravy (např. výrobní areály, silnice nižších tříd) tak lze napojit. Vymezení novostaveb / přeložek / obchvatů dálnic či silnic I. třídy v ÚPD je obvykle podloženo existujícími odbornými podklady (studie proveditelnosti, dokumentace EIA ). Změně řešení takto významných záměrů v ÚPD zpravidla předchází změna koncepce v odborných podkladech. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR, mohou být součástí ÚP, pokud to nadřízený orgán územního plánování nevyloučí ( 43 odst. 1 SZ). Zásady týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR, mohou být součástí ZÚR, pokud to nadřízený orgán územního plánování nevyloučí ( 36 odst. 1 SZ).

8) Optimalizace napojení významných zdrojů či cílů automobilové dopravy, jako např. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu vyššího řádu - pokračování Optimalizace návrhu polohy plánovaných významných zdrojů dopravy vůči nadřazené dopravní infrastruktuře: V ZÚR např. zajistit vhodnou polohu navržených ploch nadmístního významu pro průmyslové zóny (pokud ZÚR takové plochy vymezují). V ÚP např. zajistit vhodnou polohu navržených zastavitelných ploch pro výrobu, obchod a skladování.

9) Vytvoření podmínek pro zachycení radiálních dopravních vztahů na parkovištích P+R s vazbou na systém hromadné dopravy Lze podpořit vymezením vhodně situovaných ploch pro parkoviště P+R v územním plánu. Je vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracované odborné podklady (např. generel dopravy, plán udržitelné městské mobility).

10) Vytvoření územních podmínek pro prostupnost území pěší a cyklistickou dopravou a v detailu území pak pro bezkolizní a bezpečný pohyb pěších a cyklistů Vhodným uspořádáním ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství v ÚP, vhodným řešením sítě cyklotras v rámci koncepce dopravní infrastruktury v ÚP. Nevytvářet v rámci navrženého uspořádání ploch v ÚP podmínky pro vznik uzavřených kapes, jež by nebyly prostupné pro pěší a cyklisty. Je vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracovanou územní studii, popř. oborově zaměřené odborné podklady (např. generel dopravy, generel cyklodopravy, generel pěší dopravy). Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

11) Zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru města, postupné zvyšování zastoupení vegetačních ploch v lokalitách s deficitem vegetace, uplatňování zásady výsadeb vegetačních ploch při nové výstavbě Tato zásada je při řešení ploch v ÚP systémově podporována ustanovením 7 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 501/2006 Sb.: Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m 2 ; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.

11) Zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru města, postupné zvyšování zastoupení vegetačních ploch v lokalitách s deficitem vegetace, uplatňování zásady výsadeb vegetačních ploch při nové výstavbě - pokračování Je-li to s ohledem na místní podmínky účelné, lze v ÚP rovněž: Navrhnout nové plochy veřejných prostranství nad rámec výše uvedeného požadavku, zejména ve vazbě na plochy bydlení. Zastavitelné plochy pro bydlení lokalizovat v poloze v blízkosti stávajících parků, lesů. Zohlednit požadavek při nastavení podmínek prostorového uspořádání (např. stanovit u vybraných ploch koeficient zeleně). Je vhodné, má-li obec k tématu rozvoje sídelní zeleně zpracovanou územní studii (např. územní studii sídelní zeleně kofinancovanou z OPŽP), popř. oborově zaměřené odborné podklady (např. generel zeleně, pasport zeleně). Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

12) Nepřipustit zejména neodůvodněné rozšiřování zastavitelných ploch vedoucí k významnějšímu nárůstu objemů automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným územním plánem Tuto zásadu systémově řeší: Opatření ED1 Územní plánování v PZKO Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch [ 53 odst. 5 písm. f) SZ], které je součástí odůvodnění ÚP, resp. jeho změny. Ustanovení, že změnou ÚP lze další zastavitelné plochy vymezit jen na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. ( 55 odst. 4 SZ).

Územně analytické podklady Jsou mj. podkladem k pořizování ÚPD. ÚAP obcí obsahují jev 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší; poskytovatel MŽP prostřednictvím ČHMÚ. Připravuje se novela vyhlášky 500/2006 Sb., při níž bude soubor jevů sledovaných v ÚAP upraven. Územní studie Opatření ED1 Územní plánování v PZKO PZKO a územně plánovací podklady Je mj. podkladem k pořizování ÚPD. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Územní studie zaměřené na vybraná témata lze kofinancovat z IROP.

Shrnutí, závěr Plnění opatření ED1 z PZKO bude probíhat zejména prostřednictvím optimalizace návrhu ploch a koridorů v ZÚR a ÚP. Rozložení ploch s rozdílným způsobem využití v každé obci váže na unikátní podmínky (stávající využití území, limity využití území, hodnoty území, morfologie terénu ). Návrh dopravní infrastruktury v ÚPD odvisí od řady odborných podkladů (např. generel dopravy, generel pěší / cyklistické dopravy, plán udržitelné městské mobility, studie proveditelnosti pro záměr konkrétní dopravní stavby), popř. od územně plánovacích podkladů specificky zaměřených na problematiku dopravy (např. územní studie zaměřená na veřejnou dopravní infrastrukturu). Odlišné možnosti plnění opatření u velkých a malých obcí, zejména neuvažují-li s větším rozvojem. Řešení ZÚR a ÚP nesmí obsahovat detaily, jež jsou pod jejich podrobnost (viz 36 odst. 3 SZ a 43 odst. 3 SZ). Řešení ZÚR smí obsahovat záležitosti spadající svým významem do Politiky územního rozvoje, pokud je platné ZÚR neobsahují a pokud to nadřízený orgán územního plánování nevyloučí ( 36 odst. 1 SZ). Analogicky ÚP vůči ZÚR ( 43 odst. 1 SZ). ÚPD je závazná, nemůže tedy obsahovat doporučení, náměty, apod.

Děkuji Vám za pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj Karel.Wirth@mmr.cz