Akvarijní ryby, bezobratlí a rostliny

Akvarijní ryby, bezobratlí a rostliny

Claus Schaefer Christel Kasselmann Akvarijní ryby, bezobratlí a rostliny

Autoři fotografií Ryby a bezobratlí: D. Bork, H. H. Büscher, W. Eigelshofen, A. Falk, J. Freyhof, O. Gehring, F. Herder, M. Hoffmann, W. Ilg, H.-J. Mayland, J. C. Merino, B. Migge, C. Schaefer, F. Schäfer, G. Schmida, I. Seidel, R. Sonnenberg, A. Spreinat, R. Stawikowski, F. Teigler, A. van den Nieuwenhuizen, U. Werner Rostliny: Všechny fotografie rostlin Ch. Kasselmann, piktogramy O. Gehring Dílo včetně všech jeho částí je chráněno autorským právem. Jakékoliv použití mimo úzké hranice autorského zákona je bez souhlasu nakladatelství nepřípustné a trestné. Platí to zejména pro rozmnoženiny, překlady, pořizování mikrofilmů a ukládání a zpracování v elektronických systémech. 2005 Eugen Ulmer KG, Stuttgart 2007 Český překlad Rudolf Rada ISBN 978-80-7296-057-6 Z německých originálů Taschenatlas Aquarienfische und Wirbellose a Taschenatlas Aquarienpflanzen, vydaných v roce 2005 nakladatelstvím Eugen Ulmer KG ve Stuttgartu, přeložil Rudolf Rada Vydal Granit, s.r.o., v Praze v roce 2007 info@granit publishing.cz www.granit publishing.cz Odpovědná redaktorka Marie Mikulová Sazba Grafické studio VVG, Praha Vytiskl Finidr s.r.o., Český Těšín Vydání první 10/11/01/01

Obsah Předmluva k českému vydání............................. 7 Akvarijní ryby a bezobratlí............................... 8 Ryba jako taková...................................... 9 Jména ryb............................................ 11 Čeledi a skupiny....................................... 12 Výběr, koupě, přeprava a aklimatizace...................... 19 Vysvětlivky symbolů živočichové..........................21 Akvarijní rostliny.....................................192 Než přejdeme k rostlinám...............................193 Vysvětlivky symbolů rostliny............................193 Rejstřík vědeckých jmen................................306 Rejstřík českých jmen.................................. 310

lkjlkjlkj

Předmluva k českému vydání V roce 2005 vyšly v Německu v nakladatelství Ulmer dvě útlé knížky pro akvaristy, jedna o rybách a bezobratlých, jedna o rostlinách. Obě s moderním srozumitelným textem, abecedně řazenými druhy a velmi pěknými fotografiemi. Rozhodli jsme se tyto knížky českým akvaristům nabídnout v jednom svazku, a soustředit tak informace potřebné pro každého, kdo se akvaristikou zabývá. Část o akvarijních živočiších, obsahující 255 portrétů, zpracoval Claus Schaefer; protože však problematika jednotlivých skupin ryb a bezobratlých vyžaduje specialisty, pomáhala mu řada spolupracovníků, dále uvedených v abecedním pořadí: Heinz H. Büscher (cichlidy z jezera Tanganjika), Fabian Herder (asijští kaprovití, přísavkovití, labyrintky, duhovkovití a hlaváčovití), Martin a Peter Hoffmannovi (američtí trnobřiší), Wolfgang Ilg (bezobratlí), Michael Kempkes (živorodky), Frank Schäfer (čtverzubcovití a nožovcovití, hrotnočelcovití, ostnojazyční, jehly a rejnoci), Erik Schiller (pancéřníčkovití), Ingo Seidel (všichni ostatní sumci), Rainer Sonnenberg (halančíci, afričtí kaprovití a trnobřiší, západoafrické cichlidy) a Andreas Spreinat (cichlidy z jezera Malawi). Claus Schaefer sám je autorem textu k americkým cichlidám a některým halančíkovitým. Autorkou části o akvarijních rostlinách, zahrnující 200 druhů, kultivarů a forem, je Christel Kasselmann. Přináší přehled o nejoblíbenějších a nejlépe rostoucích akvarijních rostlinách, které nabízejí odborné obchody, zároveň však i o druzích, které se kvůli nákladnosti komerčního rozmnožování prodávají jen zřídka, jsou však výbornými akvarijními rostlinami. Domníváme se, že situace na trhu v Německu a u nás není příliš odlišná, vzhledem k výborným obchodním a odborným kontaktům mezi akvaristy obou zemí, které se datují již několik desetiletí. Přejeme všem tuzemským akvaristům, aby jim tato kniha německých autorů byla přínosem a radostí. 7

Akvarijní ryby a bezobratlí

Ryba jako taková Ryba má šupiny, dýchá žábrami a pohybuje se pomocí ploutví. Podívejme se na to blíže. Ryby mají šupiny. Šupiny mají různé tvary; nejčastější jsou šupiny cykloidní (okrouhlé) a ktenoidní (trnité). Šupiny tvoří vnější ochranu těla. Na nich je ještě vrstva slizu, která snižuje odpor vody a zabraňuje pronikání vody a choroboplodných zárodků. Podle šupin se pozná věk ryby, podobně jako u stromů podle letokruhů. I malé sluchové kůstky (otolity) rostou s rybou a lze podle nich usuzovat na stáří. Ploutve zajišťují rybě stabilitu ve vodě a slouží k pohybu a manévrování. Většinou přímo za žábrami jsou pod břichem párové ploutve prsní (pektorální) a břišní (ventrální); nepárovými ploutvemi jsou ploutve hřbetní (dorzální), řitní (anální) a ocasní (kaudální). Hřbetní a řitní ploutev jsou u mnoha druhů členěny na část s tvrdými a část s měkkými kostěnými paprsky. Tvrdé jednohroté paprsky často připomínají trny a slouží i jako obranná zbraň, zatímco měkké paprsky se směrem ke konci vějířovitě větví a tak poskytují oporu kůži ploutve. Výjimku tvoří tuková ploutvička u mnoha trnobřichých ryb a sumců, která téměř nikdy nemá žádný podpěrný aparát. Počet ploutví a jejich uspořádání ovšem může být u různých rybích čeledí variabilní. Horní čelist a dolní čelist jsou většinou osázeny zuby a chráněny pysky, které mohou být přizpůsobeny i k jiným funkcím, například k přisávání k podkladu. U některých čeledí jsou další zuby na požerákových kostech, jimiž ryby při polykání rozmělňují potravu. Kaprotvaré ryby a sumci mají na ústech (tlamce) vousky, které fungují jako chuťové a hmatové orgány. Ze soustředných kruhů rybích šupin lze vyčíst stáří ryby. Řez sluchovou kůstkou, která rovněž má kruhy poskytující informaci o stáří. Žábry sestávají z žaberních oblouků, jakýchsi přihrádek, složených z velmi silně prokrvených žaberních lupínků. Na jejich povrchu probíhá výměna plynů. Do krve přechází kyslík a do vody se vylučuje oxid uhličitý. Ryba nabírá vodu ústy a vytlačuje ji žábrami. Žábry jsou chráněny kostěnými skřelemi. Mnoho ryb (labyrintky, sumci) má přídatné dýchací orgány, jejichž pomocí dýchají vzduch. Postranní čára je řada kanálků podél střední linie těla; je spojena přímo s nervy a může tak vnímat jemné výkyvy tlaku, například způsobené pohyby jiných ryb. Z vnitřních orgánů je zajímavý zejména plynový měchýř, který rybě umožňuje vertikální pohyb vznášení, ponořování nebo vystoupávání. 9

Acanthocobitis urophthalmus Mřenka cejlonská Cobitidae sekavcovití Výskyt: Srí Lanka, nížiny na jihozápadě. Potoky a řeky, v mělké vodě na štěrkovitém dnu. Rozdíly mezi pohlavími: Rozeznatelné jen v době připravenosti ke tření. Péče a chov: Akvárium bohatě členěné kořeny, kameny a robustními rostlinami. Dno jemné, bez ostrých hran. Měkká, mírně kyselá voda, mírně proudící. Rozmnožování: Krmení vydatnou živou potravou, například larvami hmyzu, podporuje připravenost ke tření. Náhodný odchov v akváriu se sporadicky vydaří. Tře se večer po rejdění v rostlinném porostu. Požírá plůdek. Larvy se líhnou za 36 hodin a po rozplavání žerou nauplie žábronožky solné. Zvláštnosti: Jedna z mála sekavcovitých, které byly rozmnoženy v zajetí. Atraktivní ryby, jejichž chov v akváriu se vyplatí. Aequidens coeruleopunctatus Akara Cichlidae vrubozobcovití Výskyt: Od Kostariky po západ Kolumbie v mnoha malých řekách a jezerech. Rozdíly mezi pohlavími: jsou menší než ; mají příkřejší čelo a často protáhlejší ploutve. Péče a chov: Při péči o potomstvo je agresivní, jinak snášenlivější. Nejlépe se snáší s robustními trnobřichými a sumci v akváriu s písečným dnem, úkryty a silnými rostlinami. Rozmnožování: V chovném akváriu se ochotně rozmnožuje. Snůška často sestává z mnoha set vajíček na pevném podkladu nebo přenosných substrátech, jako např. bukových listech. V rodičovské rodině dominuje na snůšce. Intenzivní péče o potomstvo s častým přenášením larev a agresivní hájení revíru. Kulení za 2 4 dny, po dalších 3 4 dnech mláďata volně plavou a žerou nauplie žábronožky solné. Odchov snadný, odstavení mladých rybek obtížné. Zvláštnosti: Do této skupiny patří několik druhů, jako Aequidens latifrons a A. pulcher ze severu Jižní Ameriky, které všechny mají podobné nároky. Aequidens rivulatus Akara potoční Cichlidae vrubozobcovití Výskyt: Tichomořské pobřeží různého charakteru na samém severozápadě Jižní Ameriky od Kolumbie po Peru. Rozdíly mezi pohlavími: mají příkré čelo a čelní hrbol ve stáří, jsou menší a útlejší. Péče a chov: Velká akvária se stabilním zařízením a odolnými rostlinami, které mohou ryby připravující se na tření i vyhrabávat a okusovat. Společně mohou být jen s rybami, které nemohou sežrat a které se buďto dokáží ubránit nebo si nenárokují žádný revír. Rozmnožování: Podobné jako u Aequidens coeruleopunctatus, jen o velikostní třídu větší. Snůšku odkládá na hladký pevný podklad. Líhnutí po 2 4 dnech, po dalších 3 4 dnech se mláďata rozplavávají. Snadný odchov naupliemi žábronožky solné. Zvláštnosti: Barevné lemy ocasních ploutví mohou být dokonce u sourozenců rozdílné od bílých přes žluté až po červeně zbarvené. Stříbrolemý Aequidens je zbarvený zelenavě, dorůstá větší velikosti a je podstatně agresivnější. 22

8 5 D 80 S 80 MA 1 2 22 26 o/c TMŽ 15 1/1 D 250 S 375 MA 1 2 (MA 3) 24 28 c T M Ž více než 20 1/1 D 375 S 500 MA 1 3 23 25 c T M Ž

Akvarijní rostliny 192

Než přejdeme k rostlinám Akvarijní rostliny obsažené v této knížce jsou seřazeny abecedně podle botanických jmen, takže se snadno najdou podle vědeckého názvu. Podle českých jmen je lze vyhledat v rejstříku. Poznávací znaky uvedené u jednotlivých rostlin se vztahují k rostlinám normálního vzrůstu, tvaru a barvy pod vodou. Důraz je kladen na to, aby na obrázcích byla forma akvarijní a nikoliv suchozemská, která se vzhledově liší. Začátečník tak dokáže při koupi v obchodě poznat, jak se v akváriu změní vzrůst a barva rostliny. Rostliny v obchodě totiž zpravidla pocházejí ze skleníkové kultury. U jednotlivých druhů je zmiňováno jen vegetativní rozmnožování, které může provádět každý akvarista. Je samozřejmě možné téměř všechny akvarijní rostliny rozmnožovat i generativně, semeny. Přestože nabídka největších evropských zahradnictví pěstujících vodní rostliny obsahuje 150 až 180 druhů, odborné obchody jich zpravidla nabízejí mnohem méně. Důvody mohou být různé. Často se skutečné vodní rostliny, například druhy rodů Najas, Blyxa či Potamogeton, neprodávají proto, že jsou příliš citlivé na přepravu; u jiných zase není jejich rozmnožování dostatečně produktivní, a proto nebývají v zahradnictvích na skladě. Tato kniha svými 200 druhy, odrůdami, varietami a růstovými formami daleko přesahuje normální nabídku odborných obchodů. U některých rostlin proto upozorňujeme na možnosti jejich získání jiným způsobem. Nomenklatura a systematika akvarijních rostlin, biologie jejich kvetení a průzkumy na jejich přirozených stanovištích jsou témata nejen velmi zajímavá a mnohovrstevná, ale i velmi důležitá pro pochopení biologických souvislostí v denním zacházení s rostlinami. Vysvětlivky symbolů rostliny Vzrůst (výška) Jako výška vzrůstu se udávají velikosti jednotlivých druhů za obvyklých akvarijních podmínek. Některé rostliny, například některé šípatkovce, někdy vytvářejí dlouze řapíkaté vzdušné listy nebo přerůstají z akvária ve snaze přecházet v suchozemskou formu. Takové změny velikosti většinou nejsou zohledněny. Minimální velikost akvária Údajem minimální velikosti akvária se má zabránit, aby si akvarista pro příliš malé akvárium koupil rostliny velkého vzrůstu. Tento údaj samozřejmě může být pouze vodítkem, jelikož každý rostlinný druh se vyvíjí přiměřeně růstovým podmínkám. Rychlost růstu I rychlost růstu je relativní veličinou, která samozřejmě předpokládá dobré růstové podmínky. Při nevhodných se ani rostliny uváděné jako rychle rostoucí nedaří nebo rostou jen pomalu. Liší-li se růst rostlin od údajů v této knize značně směrem dolů, měl by akvarista uvážit, jak může podmínky růstu (složení dna, světlo, teplota, voda) zlepšit. Teplota Teplotní údaje vždy představují optimální rozsah, v němž se akvarijním rostlinám nejlépe daří. Každý druh samozřejmě má specifické rozpětí; je tedy schopen růst i při nižších a vyšších teplotách ovšem již nikoliv optimálně. Teplotní optima byla zjištěna velkým počtem měření, která prováděla autorka na přirozených stanovištích, a více než třicetiletou praxí v pěstování akvarijních rostlin. Hodnota ph Rozsah ph byl rovněž zjištěn z měření na přirozených stanovištích a zkušenostmi s pěstováním. I zde je však nutno zdůraznit, že rozpětí může v jednotlivých případech být ještě větší. 193

Alternanthera reineckii Rot Plevuňka (lebedička) Reineckova Rot Amaranthaceae laskavcovité Ammannia gracilis Tuhanka jemná (něžná) Lythraceae kyprejovité Výskyt: Základní forma pochází z Jižní Ameriky. Popis: Znaky jako u zelené lebedičky, vodní listy jsou však zbarvené krvavě červeně. Pěstování: Impozantní nádherně červenolistá rostlina, poutající pozornost při intenzivním světle. Má ještě větší potřebu živin než ostatní odrůdy. Potřebuje mnoho CO 2 a pravidelné hnojení. Rozmnožování: Řízkováním olistěných lodyh. Použití: Ve skupině ve střední části akvária a v pozadí, i v pásu. Posouzení: Náročná akvarijní rostlina, doporučeníhodná, poutající pozornost. Získání: Občas v obchodech. Biotop: Není znám. střední až rychlá Zvláštnosti: Malolistá základní forma se zřejmě již nepěstuje. 30 50 cm 30 60 cm 100 l 150 l 17 25 C 22 28 C 6,0 7,3 6,5 7,8 Výskyt: Senegal, Gambie. Popis: Stonková rostlina s krátkými masitými výhony. Vodní listy přisedlé, křižmostojné, kopinaté, dlouhé až 12 cm a široké 1,8 cm, zářivě hnědočervené. Květenství jen nad vodou, květy se 4 8 prašníky. Pěstování: Impozantní, rychle rostoucí kontrastní červenolistá rostlina. Světlomilná a teplomilná. Dno živné, voda měkká až středně tvrdá. Rozmnožování: Řízkováním olistěných lodyh. Použití: Ve skupině ve střední části a v pozadí akvária. Posouzení: Náročná akvarijní rostlina, doporučeníhodná, velmi poutající pozornost. střední Získání: Občas v odborných až rychlá obchodech jako zelenolistá suchozemská rostlina. Biotop: Stojaté mělké vody na plném slunci. 196

Ammannia senegalensis Tuhanka senegalská Lythraceae kyprejovité Anubias barteri var. barteri Anubis Barterův Araceae áronovité Výskyt: Velmi rozšířená v Africe. Popis: Středně velká stonková rostlina. Vodní listy přisedlé, křižmostojné, kopinaté, dlouhé až 6 cm a široké 1,3 cm, zářivě hnědočervené. Rozdíly oproti Ammannia gracilis: okraje listů zvlněné směrem dolů, květy se 4 prašníky. Pěstování: Nádherná kontrastní rostlina pro středně velká akvária. Potřebuje hodně světla, není však tolik teplomilná jako A. gracilis. Voda měkká až středně tvrdá. Rozmnožování: Řízkováním olistěných lodyh. Použití: Ve skupině v popředí a středu akvária. Posouzení: Náročná doporučeníhodná akvarijní rostlina vysoké dekorativní hodnoty. Získání: Prostřednictvím specializovaných spolků; v obchodech střední až rychlá vzácně. Biotop: V mokřadech, i na slané půdě, na plném slunci. 30 50 cm 10 20 cm 100 l 60 l 22 28 C 22 26 C 6,5 7,3 5,5 8,0 Výskyt: Nigérie, Kamerun, Guinea. Popis: Rostlina s oddenkem. Listy uspořádány dvouřadě, čepel řapíkatá, kopinatá až vejčitá, kožovitá, dlouhá až 15 cm a široká 7 cm, tmavě zelená, květenství často i pod vodou. Pěstování: Oblíbená tvrdolistá rostlina. Stínomilná; teplota pokud možno nepříliš vysoká; dno písčité až štěrkovité, voda měkká až tvrdá. Rozmnožování: Dělením oddenků. Použití: Ideální k osázení dekoračního materiálu. Býložravé ryby jej nechávají na pokoji. Posouzení: Nenáročný, velmi doporučeníhodný. Získání: Standardní sortiment. pomalá Biotop: Stinná stanoviště v tekoucích vodách. Zvláštnosti: Pozor! V obchodech se vyskytují virově infikované formy. 197

Anubias barteri var. barteri coffeefolia Anubis Barterův kávolistý Araceae áronovité Výskyt: Není s jistotou známý. Popis: Rostlina s oddenkem. Listy dvouřadé, vodní listy řapíkaté, úzce vejčité, dlouhé až 12 cm a široké 6 cm, tmavozelené. Mladé listy a řapíky jsou při dobrých světelných podmínkách zbarvené kávově hnědě. Žilky na rubu listů zřetelně vystupují, čímž vzniká hrbolatá struktura listu. Pěstování: Nápadná barevná forma, zřetelně se lišící od ostatních anubisů. Má vyšší potřebu světla a roste pomaleji než základní forma. Rozmnožování: Dělením oddenků. Použití: K osázení dekoračního akvária. Býložravé ryby jej nechávají na pokoji. pomalá Posouzení: Pomalu rostoucí, doporučeníhodná forma. Získání: V obchodech ojediněle. 10 25 cm 10 25 cm 80 l 80 l 22 26 C 22 26 C 5,5 8,0 5,5 8,0 Anubias barteri var. angustifolia Anubis úzkolistý Araceae áronovité Výskyt: Západní Afrika. Popis: Kořenující rostlina. Listy uspořádány dvouřadě, řapík často načervenale hnědý, vodní listy čárkovité až eliptické, kožovité, řapíkaté, dlouhé až 15 cm a široké 2,5 cm, středně až tmavě zelené. Pěstování: Pro pěstování velmi vhodná tvrdolistá a odolná rostlina. Vyhovuje jí voda měkká stejně jako tvrdá. Rozmnožování: Dělením oddenků. Použití: K zasazení do dekoračního materiálu i k pověšení na něj. Býložravé ryby jej nechávají na pokoji. Posouzení: Nenáročný, velmi doporučeníhodný. Získání: Standardní sortiment. pomalá Biotop: Stinná stanoviště v tekoucích vodách. Zvláštnosti: V obchodech se prodává i pod názvem A. lanceolata. 198

Anubias barteri var. nana Anubis Barterův zakrslý, anubis nejmenší Araceae áronovité Anubias barteri var. nana Bonsai Anubis zakrslý Bonsai Araceae áronovité Výskyt: Kamerun (Viktoria). Popis: Rostlina s oddenkem. Listy dvouřadé, čepel řapíkatá, vejčitá, kožovitá, až 8 cm dlouhá a 4 cm široká, tmavě zelená. Květenství často pod vodou. Pěstování: Velmi oblíbená, tvrdolistá rostlina. Stínomilná, k zasazení do písčito-štěrkovitého dna nebo jen jako přisedlá. Nenáročná na živiny a tvrdost vody. Rozmnožování: Dělením oddenků. Použití: Ideální k ozelenění dekoračního materiálu. Býložravé ryby jej nechávají na pokoji. Posouzení: Velmi doporučeníhodná, pomalu rostoucí odolná rostlina. Získání: Standardní sortiment. pomalá Biotop: V tekoucí vodě zastíněných řek. Zvláštnosti: Pozor! V obchodech jsou virově infikované formy. 5 10 cm 2 4 cm 10 l 10 l 22 26 C 22 26 C 5,5 8,0 5,5 8,0 Výskyt: Bez přirozeného rozšíření. Popis: Zakrslá rostlina s oddenkem. Listy dvouřadé, čepel řapíkatá, úzce vejčitá, až 2,5 cm dlouhá a 1,5 cm široká, v akváriu většinou ještě menší, tmavě zelená. Pěstování: Tato nejmenší růstová forma anubisu se pěstuje stejně jako je uvedeno u A. barteri var. nana. Růst je ještě pomalejší, na příliš silném světle listy žloutnou. Rozmnožování: Dělením oddenků. Použití: Ideální pro efektní ozelenění popředí a bočních a zadních stěn. Posouzení: Obzvláště doporučeníhodná, avšak pomalu rostoucí stínomilná rostlina pro popředí. Získání: V obchodech vzácně. pomalá Varieta Petite je srovnatelně velká. 199

Aponogeton boivinianus Kalatka Aponogetonaceae kalatkovité Aponogeton crispus Kalatka kadeřavá Aponogetonaceae kalatkovité Výskyt: Madagaskar. Popis: Hlíznatá rostlina. Čepel s řapíkem dlouhým až 13 cm, páskovitá, silně puchýřnatá, vlnitá, dlouhá až 30 cm a 5 cm široká, tmavě zelená. Květenství dvouklasé, s bílými nebo růžovými listeny. Pěstování: Krásná kalatka pro větší akvária. Nároky na světlo střední, potřeba živin vysoká, teplota do 25 C, dobře proudící voda, která má být měkká až středně tvrdá. Klid v akváriu při zredukovaném světle a nízké teplotě nebo ve vlhkém písku. Rozmnožování: Semeny. Použití: Solitérní rostlina. Posouzení: Rychle rostoucí, velmi nápadná kalatka pro zkušené akvaristy. střední Získání: V odborných obchodech. Biotop: Chladné alkalické tekoucí vody, vysychající jen občas. Výskyt: Jižní Indie, Srí Lanka. Popis: Hlíznatá rostlina. Čepel s řapíkem dlouhým až 10 cm, páskovitá, dlouhá až 50 cm a 4,5 cm široká, světle až tmavě zelená. Barevná forma s načervenale hnědými listy. Okraj listu zvlněný nebo kadeřavý. Květenství jednoklasé, obvykle bílé. Pěstování: Oblíbená kalatka. Světlomilná, vyžadující dostatek živin. Nejlépe vynikne v měkké vodě. Pravidelný klid při pokojové teplotě ve vlhkém písku. Rozmnožování: Semeny. Použití: Solitérní rostlina. Posouzení: Doporučeníhodná rychle rostoucí krásná kalatka. Vydrží trvale jen v případě, že se rychlá dodržují doby klidu. Získání: Standardní sortiment. Biotop: Obvykle v dočasných vodních tocích. Zvláštnosti: Vzácnou varietou je A. crispus Kompakt. 40 50 cm 30 50 cm 150 l 150 l 22 25 C 25 32 C 6,5 8,7 6,0 7,5 200

Aponogeton crispus Kalatka kadeřavá červenohnědá Aponogetonaceae kalatkovité Aponogeton longiplumulosus Kalatka mnoholistá Aponogetonaceae kalatkovité Popis: Jak je uvedeno u základní formy, liší se zbarvením listů: u mladých rostlin jsou listy světle červenohnědé, u starších tmavě červenohnědé. Pěstování: Zvláštní a krásná barevná forma této oblíbené kalatky. Je velmi světlomilná, a potom roste stejně dobře jako základní forma. Rozmnožování: Semeny, zřídka dělením oddenků. Použití: Nádherná solitérní rostlina pro střed nádrže. Posouzení: Efektní barevná forma, doporučeníhodná, rozmnožující se převážně semeny. Získání: V odborných obchodech zřídka. Tuto formu množí semeny střední zahradnictví Barth v Dessau. Zvláštnosti: Selekci provádí zahradnicví Barth. 15 40 cm 40 50 cm 100 l 200 l 25 32 C 22 26 C 6,0 7,5 6,0 8,0 Výskyt: Madagaskar. Popis: Hlíznatá rostlina. Čepel s řapíkem dlouhým až 18 cm, páskovitá, trochu průsvitná, dlouhá až 40 cm a široká 4 cm, středně až tmavě zelená, na okraji zvlněná. Květenství většinou dvouklasé, fialové. Pěstování: Nádherná kalatka pro větší akvária. Světlomilná, vyžaduje dostatek živin, nepříliš vysokou teplotu a pohyb vody, která má být měkká až středně tvrdá. Pravidelný klid v akváriu (snížit teplotu a zmírnit světlo). Rozmnožování: Semeny; občas se na hlíze vytvoří mladé rostliny. Použití: Solitérní rostlina. Posouzení: Dobře rostoucí, doporučeníhodná kalatka. střední Získání: Občas v obchodech. Biotop: Silně proudící stálá voda. 201