Obrázky a základ textu:

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/"

Renata Havlová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 1 Patří do skupiny lososovitých, pro které je typická tzv. tuková ploutvička. Vytvořil stálé sladkovodní populace, které přestaly táhnout do moře. Dosahují délky 500 mm hmotnosti až 2 kg. Vyhovují jim čisté vody bohaté na kyslík horské potoky a říčky (pstruhové pásmo). Živí se dravě. Obrázky a základ textu:

Dosahují délky 500 mm hmotnosti až 2 kg.

2 2 Dosahuje délky více než 1,5 m a hmotnost až 35 kg. Má válcovité, silně protažené tělo, dlouhou hlavu a hluboko rozštěpená ústa. Zuby jsou zahnuté dozadu, po opotřebování dochází k jejich výměně. Hřbetní ploutev leží vzadu nad ploutví řitní. Hlava je silně shora zploštělá. Dravá ryba, hojná ve všech typech našich vod.

Zuby jsou zahnuté dozadu, po opotřebování dochází k jejich výměně.

3 3 Dosahuje délky cm a hmotnosti 8 kg. Zavalitá ryba s drobnými, pevně v kůži zarostlými šupinami. Samec má delší břišní ploutve než samice. Hřbetní ploutev je zaoblená. Žije při dně v pomalu tekoucích vodách, starých ramenech, tůních i přehradách. Jeho potravou je drobná zvířena dna, plankton i rostliny.

Samec má delší břišní ploutve než samice. Hřbetní ploutev je zaoblená.

4 4 Dosahuje velikosti cm a hmotnosti 1 kg. Podobá se kaprovi, u úst však nemá vousky a tělo je vyšší. Žije ve starých ramenech, v zarostlých tůních řek a v zálivech. Živí se faunou dna i planktonem. Místy tvoří zakrslé, pomalu rostoucí formy.

Žije ve starých ramenech, v zarostlých tůních řek a v

5 5 Dosahuje délky až 1 metru a hmotnosti 20 kg. Velká ryba s dlouhou hřbetní ploutví, s velkými šupinami a krátkou ploutví řitní. U úst se nachází pár vousků. Pochází z povodí Černého a Kaspického moře. Naše nejdůležitější hospodářská ryba. Živí se planktonem, larvami hmyzu, vodními měkkýši i rostlinstvem, často krmen.

řitní. U úst se nachází pár vousků. Pochází z povodí Černého a Kaspického moře.

6 6 Dosahuje délky cm. Hřbetní ploutev leží nad břišními. Spodní strana těla za břišními ploutvemi je zaoblena a kryta šupinami. Vnitřek břišní dutiny není tmavě pigmentován. Ploutve a oči jsou charakteristicky zbarveny do červena. Jedna z našich nejběžnějších ryb, hojná ve všech typech vod v nížině i v pahorkatině. V chovných rybnících je považována za plevelnou rybu.

Vnitřek břišní dutiny není tmavě pigmentován.

7 7 Dosahuje délky cm a hmotnosti 6 kg. Vysoké, ze stran zploštělé tělo je pokryto drobnějšími, méně lesklými šupinami. Párové ploutve jsou šedomodré, ústa spodní a vysunovatelná. Řitní ploutev je nápadně protažená. Živí se potravou dna. Běžná ryba větších, klidných řek a potoků v nížinách dolní toky (cejnové pásmo), rybníků i údolních nádrží.

Párové ploutve jsou šedomodré, ústa spodní a vysunovatelná.

8 8 Dorůstá délky 90 cm a hmotnosti 4 kg. Má spodní masitá ústa se dvěma páry vousků. Poslední tvrdý paprsek ve hřbetní ploutvi má pilovitou hranu. Protáhlá hlava. Žije v hejnech v hlubší proudící vodě středního toku řek (parmové pásmo), živí se hlavně potravou dna. Její jikry jsou jedovaté, vyvolávají zažívací potíže. Bojovná ryba, která v poslední době z našich řek rychle mizí.

Žije v hejnech v hlubší proudící vodě středního toku řek (parmové pásmo), živí se hlavně

9 9 Dosahuje délky 500 mm a hmotnosti 1 kg. Tělo má pestře zbarvené, s velkou hřbetní ploutví, jejíž zadní konec je u samců protažený. Mladí jedinci mají na bocích těla šedomodré příčné skvrny, čímž se podobají pstruhům. Stejně jako pstruzi má na hřbetě tukovou ploutvičku. Je rozšířen téměř po celé Evropě na jih po Švýcarsko a po povodí Dunaje. Dává přednost rychlým horským říčkám s čistou vodou (lipanové pásmo). Živí se převážně hmyzem. Má chutné maso.

Mladí jedinci mají na bocích těla šedomodré příčné skvrny, čímž se podobají pstruhům.

10 10 Dorůstá délky až 5 m a hmotnosti 450 kg. Naše největší ryba s třemi páry vousků, přičemž pár na horní čelisti je velmi dlouhý. Tělo není kryto šupinami, na hřbetě je maličká hřbetní ploutev. Řitní ploutev je velmi dlouhá. Žije ve velkých, pomalu tekoucích řekách a přehradách v hloubce při dně. Živí se rybami, obojživelníky i vodními ptáky. Samec ošetřuje hnízdo s jikrami i potěr. Hojný po celém našem území.

Tělo není kryto šupinami, na hřbetě je maličká hřbetní ploutev. Řitní ploutev je velmi dlouhá.

11 11 Samci dorůstají 50 cm a 1 kg, samice až 2 m a 6 kg. Tře se v moři. Dlouhé hadovité tělo bez břišních ploutví; šupiny jsou velmi drobné a zarostlé hluboko v kůži. Hřbetní, ocasní a řitní ploutev srůstají v souvislý ploutevní lem. V době tření táhne ze sladkých vod Atlantikem do Sargasového moře a po vytření tam hyne. Listům podobné larvy, zvané monté, jsou průhledné a plavou ke břehům Evropy s Golfským proudem. Mladé samice pak táhnou proti proudu řek, samci zůstávají v moři. Živí se vodními bezobratlými. Vysazován do rybníků, přehrad a řek.

Hřbetní, ocasní a řitní ploutev srůstají v souvislý ploutevní lem.

12 12 Dosahuje hmotnosti až 4 kg a délky 60 cm. Břišní ploutve leží velmi nízko u sebe, téměř pod prsními oboje jsou červené. Vzadu na hřbetní ploutvi je černý skvrna, hřbetní ploutev má dvě části přední je větší a vyztužená tvrdými kostěnými paprsky. Žije v čistých, tekoucích i stojatých vodách. Jeho potravou jsou bezobratlí i drobné rybky. Často se v uzavřených nádržích přemnoží a pak velmi pomalu roste.

Vzadu na hřbetní ploutvi je černý skvrna, hřbetní ploutev má dvě části přední je větší a vyztužená

13 13 Dosahuje délky do 1,3 m a 15 kg. Ostnoploutvá ryba, jejíž břišní ploutve leží poměrně daleko od sebe. Hřbetní ploutev je rozdělená na dvě, podobně velké ploutve. Vpředu v čelistech je několik značně větších zubů než zuby ostatní. Candát je dravý, drobné rybky jsou jeho hlavní potravou, živí se i uhynulými jedinci. Žije dosti hojně při dně v hlubších úsecích řek s nezabahněným dnem.

Hřbetní ploutev je rozdělená na dvě, podobně velké ploutve.

14 14 Délka 1,5 m a hmotnost 39 kg. Obvykle stříbřitě šedé tělo poseté černými skvrnami v době tření tmavne a na bocích se objevují červené a oranžové skvrny. Podobá se sladkovodnímu pstruhovi. Mládí jedinci se nepodobají dospělým. Pomalu putují do moře, kde dospívají. Za rozmnožováním táhnou na podzim do řek. Ryby po tření většinou umřou, ale část se po proudu může dostat zpět do moře. Vyskytuje v severní části Atlantského oceánu. Ke tření táhne do Evropy a Severní Ameriky. Má velmi chutné narůžovělé maso a kaviár. Živí se dravě.

Podobá se sladkovodnímu pstruhovi. Mládí jedinci se nepodobají dospělým. Pomalu putují do moře, kde dospívají.

15 15 Okolo 25 cm velká ryba. Má paprsčité rýhované skřele. Žije pelagicky v hejnech kolem břehů jižní Evropy a živí se planktonem. Tře se na volném moři. Zpracovává se na olejovky a rybí moučku.

16 16 Dorůstá délky do 50 cm; pelagická ryba. Má filtrační aparát pro lov planktonu, dále se živí drobnými korýši a rybami. Má velké hladké opadavé šupiny, kýl ze šupin na břiše a měkké ploutevní paprsky. Táhne se třít k pobřeží, vyskytuje se ve všech severských mořích. Zpracovává se na slanečky, uzenáče, pečenáče atd. ; z třetiny úlovku se vyrábí tuk, rybí moučka a hnojiva. Je to hospodářsky nejvýznamnější ryba.

Má velké hladké opadavé šupiny, kýl ze šupin na břiše a měkké ploutevní paprsky.

17 17 Dosahuje velikosti až 150 cm. Vyznačuje se třemi hřbetními ploutvemi, úzkými břišními ploutvemi, malými hladkými šupinami a obyčejně jedním vousem na bradě. Žije v chladnějších mořích v hloubce až 600 m. Živí se mnohoštětinatci, korýši, měkkýši a rybami. Je hospodářsky nejvýznamnější mořskou rybou. Prodává se čerstvá, mražená, uzená, jako filé, velká játra se konzervují nebo se z nich vyrábí olej.

obyčejně jedním vousem na bradě. Žije v chladnějších mořích v hloubce až 600 m.

18 18 Dorůstá délky okolo 12 cm. Vyznačuje se hlavou podoby koňské hlavy. Je stočena k trupu a protažena v dlouhý rypec se savými ústy na konci. Nemá ocasní ploutev, tělo je zakončeno chápavým ocasem. Koníček je hnědý, zelený nebo červenavý, vyznačuje se rychlou barvoměnou. Šestihranné tělo je kryto pásy destiček. Prsní ploutve jsou nepatrné, má jednu hřbetní ploutev a ploutev řitní. Žije v mořích v hloubce 4-8 m nad písčitým a bahnitým dnem. Živí se drobnými korýši, mnohoštětinatci a měkkýši. Samec oplodní jikry a pečuje o ně. Po 4-5 týdnech opouštějí mladí, zcela vyvinutí koníčci, vak.

Šestihranné tělo je kryto 10-12 pásy destiček. Prsní ploutve jsou nepatrné, má jednu hřbetní ploutev a ploutev řitní.

19 19 Dorůstá délky 2,5 m a váhy 300 kg. Jeho tělo je kryto drobnými šupinkami, jen kolem prsních ploutví tvoří velké šupiny pancíř. V čelistech jsou drobné kuželovité zuby v jedné řadě. Obě hřbetní ploutve leží blízko sebe, za druhou hřbetní a za břišní ploutví jsou malé ploutvičky. Vyhledává vodu teplou 10 C. Tře se u pobřeží ve Středozemním moři v červnu, potěr žije pelagicky. Po vytření táhne za potravou rybami, sépiemi a korýši do severnějších vod. Bohatý systém krevních cév po silnou kůží mu umožňuje regulovat tělesnou teplotu. Má velký hospodářský význam.

Obě hřbetní ploutve leží blízko sebe, za druhou hřbetní a za břišní ploutví jsou malé ploutvičky. Vyhledává vodu teplou 10 C.

20 20 Velikost okolo 45 cm. Je to rychle plovoucí dravá ryba s malou, hluboce vykrojenou ocasní ploutví, se dvěma hřbetními ploutvemi, které jsou od sebe dosti vzdálené a s přídatnými ploutvičkami za druhou hřbetní a za řitní ploutví. Drobné břišní plotve jsou umístěny pod prsními. Má velké oči. Nemá vzdušný měchýř a může rychle měnit hloubku plavání. V zimě přezimují hejna v hlubších vodách a nepřijímají potravu. V létě se třou u pobřeží. Má velký hospodářský význam.

od sebe dosti vzdálené a s přídatnými ploutvičkami za druhou hřbetní a za řitní ploutví.

21 21 Dosahuje délky 4 m a hmotnosti 300 kg. Tělo má drsné bez šupin, horní čelist protaženou v mečovitý výběžek, 1/3 délky těla. Dvě hřbetní ploutve jsou daleko od sebe. Také řitní ploutve jsou 2, břišní chybějí. Žije pelagicky od hladiny do hloubky 800 m. Vyskakuje nad hladinu. Plave rychlostí 60 až 140 km/h. Vniká do hejn sleďů a sardinek, tluče kolem sebe mečem a požírá mrtvé a raněné ryby. Loví se pro chutné maso.

Podobné dokumenty

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického